ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 277413e0-8f2a-11dd-8891-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 103, person 103, org 16, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 29. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 28.
4 article
Naranntavečerní listy předpláci se V Praze v administracii na měslc. . . . . . 2 K — na čtvrt lota . . . . 8 K — s dvoji donáškout na měslc. . . na čtvrt leta . . . . 7 K esh ve fllálkácht na měsíe . . . . . 2 K 8o Poštoui na měslc. na čtvrt leta . . . . K s dvají násilkon na měsle. na rtieta: . . kei
Praha
5 title
NAR
Nara
6 title
NILI
7 article Večerní
Večerní vdání V drobném prodejle ranní čísle a sobě. zn B večerni ei Ve fliálkách na venkově- anní čislo večerni lnseráty plati se hotově napřed Předplacení a insorty pi administrace v Marinnské nl., a Tarn nacháseji se táš redakce, tískárna s expedise „Národnich Listů Rakopisy se navraneii
Tarn
8 article Převrat v Cařihradě a mezl- národní situace.
Převrat v Cařihradě a mezl- národní situace. Odpovědní nóta turecká. Z Cařihradu, 28. ledna. (K. k.) Osnova od- povědní nóty Porty byla dnes přeložena do frančiny a bude asi předložena nové minister- ské radě. Praví se, že Porta prohlásila, že při- jímá ústupky, učiněné již ottomanskými dele- gáty ve schůzi dne 3. ledna. Porta trvá na svých právech na ostrovy. Odpovědn nóta bude zítra večer odevzdán velevyslanců m. Co odpovídá Turecko velmocem. M. Z Kolína nad Rýnem, 29. ledna. (Zvl telegr. „N. L.“) Dle cařihradského telegramu prohlašuje nóta, kterou nová vláda turecká sestavila jako odpověď na společnou notu vel- mocí, že je Turecko pro uzavření a zachován míru, že však Porta chrániti mus čestottomanskéhonároda a že tedy žádným způsobem nepostoupí ani Drinopole ani Egejských ostrovů. Delegáti balkánských států považují své dílo za skončené.
Port Cařihrad Turecko Kolín nad Rýn Drinopol
9 article
Z Londýna, 28. ledna. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že nóta, podepsan balkánskými delegáty, byla ode vzdána seniorovi poselstev Nova- kovičovi, aby ji odevzdal Rešido- vi pašovi. Novakovič sám určí dobu pro odevzdání; stane se tak ale pravděpodobně zítra. Nóta neobsahuje nic o podmínkách pří- měří. Odevzdáním nóty považují de- legáti své dílo za skončené. Veni- zelos odjede koncem tohoto týdne do Athén Doba odjezdu ostatních delegátů není dosuc známa, většina z nich opustí však asi během příštích dnů Londýn. Díplomaté v Petrohradě doufají, že fínanční tíseň donutí Turecko ku povolnosti. Z Petrohadu, 29. ledna. („N. W. Journal“. Jakkoliv tu na určito počítají, že odpověd Porty velmocem bude zamítavou, přece ne- lze pozorovati v diplomatických kruzich žádného znepokojení. Zde jsou přesvědčeni, že nová vláda turecká brzy zatouží po míru, poněvadž se nalézá v nej- větší finanční tísní a protože ji nikdo nechce pomoci, dokud mír nebude uzavřen. Kromo toho projevuje se tady názor. že každý ture cký kabinet, nechť je složení jakéhokoliv, bu- de nucen vnitřními poměry mir uzavříti. Dle mínění petrohradských kruhů diplomatických není žádné příčiny pro obavy, že nadejdou po- měry mimořádné. Odpověď Porty velmocem je hotova a bude dnes rakouskému velevy- slanci hr. Pallavicinovi odevzdána. Císařové německý a ruský věří v zachování
Reuterův Novakovič Londýn Vit Atény Petrohrad Turecko Petrohad
11 article
Z Vídně, 29. ledna. „N. W. Journal“ ozna- muje prý z výborného pramene, že císař Vilém předevčírem při dvorním přijímání opětně pro- hlásil, že přes všechny potíže v politické si- tuaci nepokládá mír evropský za ohrožený je přesvědčen, že všechny otázky východn v dozírné době budou smírně rozřešeny. Vy- pravuje se, že car poslal srdečný gratulační přípis císaří Vílémovi, ve kterém způsobem nepokrytým vyslovuje naději, že mír evropský bude zachován. Zástupcové trojdohodových velmocí doporu- čují Portě mir. Z Paříže, 29. ledna. „Tempsu“ telegrafuj z Petrohradu: Ruský velevyslanec v Cařihradě Giers doporučil velkému vezírovi, by válku
N W Vilém Vídeň Paříž Petrohrad Cařihrad
12 article
likvidoval a uzavřel mír. Stejnou radu dal vy- slanec francouzský a anglický. Ústup před Mladoturky? M. Z Kolína nad Rýnem, 29. ledna. (Zvl telegr. „N. L.“) Dle londýnské depeše, již ob- držela „Kölnische Zeitung“, stalo se po- chybným, zdali Bulharsko obdrž Drinopol, ježto některé velmoe nyní hodlají uložiti balkánskýn státům největší umírněnos t. Soudí že Srbsko a Řecko, které cíle svého již do- sáhly (7), žádné valné chuti nemají ve válce pokračovat. Z řečí balkánských zástupců vy- svítá prý, že bude válka obnoven jenom v případě nejkrajnější nut- nosti. Zíma stěžuje obnoveni války. Z Londýna, 29. ledna. „Daily Express? uveřejňuje zvláštní zprávu svého referent z Dardanel, že Bulhaři nechtějí hnáti útokem na čáru čataldžskou, nýbrž společně s Ře- ckem podniknou útok na Darda- nely. Je velká zima. Napadlo mnoho sněhu. který stěžuje obnovení války. Dělení válkou získaných území. Z Paříže, 29. ledna. „Tempsu“ telegrafují Dohoda mezi spojenci balkánskými je nedo- tčena. Rozdělení území stane se ve vzájem- ném dorozumění. Při tom bude vzat zřetel 1. na počet vojska, které do války bylo vy- sláno, 2. na oběti válce přinesené, 3. na po- měry národopisné, zeměpisné a dějepisné Kdekoliv pak nebudou moci se balkánští spo- jenci domluviti, zůstaví rozhodnutí trojdoho- dovým státům. Rozhraničení mezi Černou Ho- rou a Srbskem bude snadné a provede se po dobrém. Vyskytnou-li se snad potíže, budou zůstaveny smírčímu soudu.
Zíma Bulhar Kolín nad Rýn Bulharsko Drinopol Srbsko Řecko Londýn Dardanely Paříž Černá Kölnische Zeitung Daily Express
13 article
Spor rumunsko-bulharský. — Rumunsko na- léhá na brzké rozhodnutí a hrozí. Z Vídně, 29. ledna. „N. W. T.“ telegrafují z Bukurešti: Smýšlení v rozhodujících kruzích liberálních je takové: Budiž užito všech pro- středků diplomatických, aby vynuceno bylo rychlé vyřízení sporu bul- harsko-rumunského. Nepovedou-li ty- to prostředky k naprostému uspokojení, bu- diž ihned zahájena akce vojen- ská, poněvadž v záležitosti té není místa žád- ného pro rozřešení neúplné. Jinými slovy Buď naprosté splnění rumunských požadavků, nebo válku. Stejné je smýšlení také v táboře konservativním. Všeobecné smýšlení li- du stává se každým dnem váleč- nějši. Ale vláda přes to přese všechno je pro mír. Mohl by však nadejíti okamžik, ve kterém by vláda musila nátlaku veřejného mí- nění povoliti. Král si přeje tolikéž míru, uzná- vá však, že vůlí lidu nemohl by se vzepříti. Veřejné míněni žádá naléhavě, by Rakousko užilo svého vlivu, by Rumunsko bylo uspokojeno. Stát- níci vědí, že Rakousko skutečně ve smyslu tom je činno, avšak lid chce víděti výsledky a nechápe, že taková akce nemůže se díti ve- řejně. Nedojde-li dnes odpověď ze Sofije, podá o tom ministerský předsedav parlamentě zprávu. Zamýšli na všechen způ- sob odpověděti na dotazy na vládu podané. Ve vládníchkruzích doufají, že koncem tohoto týdne dojde bulharské definitivum. Bude-li příznivé, je konflikt bulharsko-rumunský ukli- zen, nebude-li příznivo, nastanou jiné možno- sti. Považuje se za nezbytné, aby Bulharsko v záležitosti ohraničení učinilo ústupky, toli- kéž pokud týká se výšin u Dersteru. Pokud se však týká města Dersteru sama, není po případě vyloučeno jednání za sprostředkování velmocí.
Rumunsko Vídeň Bukurešť Rakousko Bulharsko Derster
14 article
Z Vídně, 29. ledna. (V 11 hodin dopol.) Právě došla z Bukurešti tato soukromá de- peše: „Dnes o 3/48. hodinu ranní konala se mi- nisterská rada, která zredigovala prohlá- šení, jež udělí vláda dnes ve sně- movně v odpověď na tři dotazy, podané o zahraniční situaci vůbec a c konfliktu ru- munsko-bulharském zvláště. Stane se tak v tajné schůzi sněmovny, jejíž galerie budou vyklizeny a která bude kolkolem stře- žena vojskem. Odpověď bude míti tento smysl Rumunská vláda trvá na tom, a by Bulharsko splnilo všechny poža- davky královs tví rumunskéh jinak — válka.
Vídeň Bukurešť Bulharsko
15 article Odpor protí vládě v táboře čataldžském.
Odpor protí vládě v táboře čataldžském. Z Paříže, 29. ledna. Francouzský velevy slanec v Cařihradě Bompard oznamuje: V tá- boře čataldžském roste rozechvění proti ny- nější vládě. Došlo ke krvavým srážkám ve vojsku, při kterých 15 důstojníků a vojínů bylo zabito. Z Caříhradu, 29. ledna. Zpráva, že Abul paša v čele 4. armádního sboru táhne z Č- taldže proti Cařihradu, aby pomstil zavraždění svého přítele Nazima paše, pova- žuje se pravděpodobnou. Člen mladotureckého komitétu vyslovil se jměnem jeho, že dle vá- lečného práva postupovati budou bezohledně proti každému, kdo by se před očima ne- přítele opovážil armádu děliti ve dva politi- cké tábory. Nemilosrdně jednáno bude proti všem, kdo chtějí pobouřiti vojsko proti mu- žům, kteří uchvátili vládu nikoliv proto, aby podrobili říši politickým zásadám Mladoturků nýbrž aby zachránili čest vlasti a vlast samu pokud je to ještě možno.
Nazim Paříž Cařihrad
16 title
V Cařihradě.
Cařihrad
17 article Finanční operace.
Finanční operace. Z Cařihradu, 29. ledna. (K. k.) Porta do- stala nabídku, že jistá finanční skupina pře- vezme poukázky tureckého státního pokladu v obnose jednoho milionu tureckých liber za hotové. Ministerstvo financí zpravilo o tom Ottomanskou banku, která dle stanov za fte- ných podmínek má předkupní právo. Protest proti zavraždění Nazima paše. Z Cařihradu, 29. ledna. V jedné modli- tebně ve Stambulu kouala se schůze konser- vativních a liberálních důstojníká, kteří pro- testovali co nejrozhodněji proti zavraždění Nazima paše.
Port Nazim Cařihrad Stambul
18 article Doplňování ministerstva.
Doplňování ministerstva. Z Cařihradu, 28. ledna. (K. k.) Kabinet je nyní úplný, vyjímaje předsednictvo státní rady, které bylo nabídnuto bývalému velkovezírovi Kuču kovi Saidovi a senátorovi šerifovi Haida- rovi. Ve vyjednávání s bývalým velkovezírem Hakkim pašou, aby vstoupil do kabinetu, se po- kračuje. Omezování tisku. Z Cařihradu, 28. ledna. (K. k.) Porta uveřejn komuniké, vyzývající tisk, aby neprojednával otáz- ky vnitřní a zahraniční politiky v duchu stra- nickosti. Vládní dementi. Z Cařihradu, 28. ledna. (K. k.) Pověsti o růz- nicích mezi tureckým vojskem na Čataldži jsou nepravdivé. Bývalý sultán. Z Cařihradu, 28. ledna. (K. k.) Tisková kan- celář vyvrací zprávu zdejších listů, že Abdul Hamic bude dopraven do Konje. Vláda neučinila v té věci žádného rozhodnutí. Bývalý cařihradský prefekt na útěku. Z Oděsy, 28 ledna. [Spb. Ag.) Uprchnuvší sem policejní prefekt cařihradský odtud odejel.
Haid Port Hamic Cařihrad Aga
19 article
Zadržení bývalí minístří. Z Cařihradu, 29. ledna. (K. k.) Bývali ni- nistři vnitra a financí Rešid a Abd uraman. kteří chtěli jeti de Evropy, byli za dr ž an policií. Nový politický komitét. Z Cařihradu, 29. ledna. Mladoturecký vý- bor zamýšlí prý utvořiti komiét p eo obranu země, který bude usilovati o za- chování suverenity Turecka nad Drinopolía ostrovy-
Abd jít Evropa Cařihrad Turecko
20 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Zákon o užívání moravských zemských dluho- pisů k ukládání jistin. Z Vídně, 29. ledna. V dnešní schůzi p- slanecké sněmovny rozdán tiskem zákon, kle- rým se dovoluje užívati dílčích dluho- pisů moravské půjčky 30 mil. K ke skládání jistotních nadací, ústavů, podrobených veřejnému dozoru, po- štovní spořitelny, peněz pupilárních, fidei- komisních, depositních a při kursu bursovním. nikoliv však přes hodnotu nominální, ke kau- cím služebním a obchodním. Morava, jak zná- mo, usnesla se loni 27. února na 30milionové půjčce v 4—41/2% dluhopisech, umořitelných v 60 letech, kterýmižto penězi mají býti hra- zeny schodky v rozpočtech na rok 1911 a 1912. Podezřelý výklad o potřebě Albánska pro Rakousko.
Vídeň Morava Rakousko
21 article
Z Vídně, 29. ledna. V „Reichspost“ uveřej- ňuje dnes tajný rada František sv. p. Morsey velmibojovný článek. Praví v něm, ž politika Ruska proti Rakouskuje zřejmá. Za rakouskými zády má býti utvo- řen široký slovanský kruh až k Adrii, který by byl v rakouském týle spolehlivou vojen- skou mocí pro případ, že by došlo k rozho- dujícímu boji mezi velkými skupinami velmocí. z nichž k jedné straně náleží Rakousko a ke druhé Rusko. Z té příčiny jestprý pro Ra- kousko života schopné Albánsk skutečně vlastní životní otázkou a proto dlužno starati se o to, aby k Albánsku připadly Prizren, Peč, Skader. Kal- kandelen, Daková, Kočany, Dibra, na jihu pak Ochrida, Elbassan a Ja- nia. Od Rakouska očekává prý celý albán- ský národ záchranu, a Rakousko potřebuje prý tohoto národa, jeho vděčnost, jeho existen- ce a síly. Za druhé nutno prý zrevido- vati poměr k Bulharsku, neboť Srbech není spolehlivosti, kdežto z Bulhar lze učiniti dobré přátele Rakousko-Uherska. Potud baron Morsey. — Tato starost o Albán- sko jest rozhodně podezřelá a bude nutno, aby naši parlamentní činitelé sledovali s velkou po- zornosti stanovisko Rakousko-Uherska při dal- ším vývoji albánských záležitostí. Mohlo by s přihoditi, že by Rakousko objevilo v Albánsku investiční terain, který by mohl pohltit na základě pouhých fikcí ně- kterých nezodpovědných činitelů, k nimž také náleží sv. p. Morsey, nespočtěné miliony.
František svatý Morse Adrie Daková Kočan Dibr Ochrid Srba Bulhar Vídeň Rusko Rakousko Prizren Peč Skader Kala Bulharsko RakouskoUhersko Albán
22 article
K úmrtí arcivévody Rainera. Z Vídně, 29. ledna. [K. k.) Za zvěčnělého pana arcivévodu Rainera nařízen 4nedělní dvorní smutek, počínaje 31. lednem, z čehož první dvě neděle plný smutek, příští dvě neděle polosmutek. Z Brna, 29 ledna. (K. k.) Zemský hejtman mo- ravský dal moravským místodržitelem na Nejvyš- ším místě jménem svým, jakož i jménem morav- ského zemského výboru a zastupitelstva markrab- ství moravského tlumočiti nejoddanější soustrast k úmrtí pana arcivévody Rainera. Z Říma, 28. ledna. (K. k.) Papež vyslovil císaři a králi Františkovi Josefovi k úmrtí pana arcivé- vody Rainera telegraficky svou živou účast. Z úřadního věstníku.
Rainer František Josef Vídeň Brno 29 leden Řím
23 article
Z Vidně, 29. ledna. („Wiener Zeitung“.) Jeho Veličenstvo císař dovolil, aby dvornímu radovi zem- ského finančního ředitelství v Praze dru. Karlu Jarolímkovi, který z vlastní žádosti vstupuje do trvalé výslužby, bylo oznámeno nejvyšší uznání za jeho dlouholeté uspokojivé služby. — Císař jme- noval odborně technickými členy pa- tentního soudu na dobu dalších pěti let m. j. Františka Hásu, profesora na české vysoké škole tochnické v Praze. Josefa Schneidera, profe- sora na české vysoké škole technické v Praze, Bohumila Živnu, profesora na české vysoké škole technické v Praze. Císař jmenoval dále na dobu pěti let odbornými členy patentního soudu m. j.: dra. Viléma ryt. Gintla, profesora na německé vysoké škole technické v Praze, Karla Rysku, profesora na české vysoké škole tech- nické císaře Františka Josefa v Brně a Václava Schmidta, ředitele odborné školy pro výrobu hudebních nástrojů v Schönbachu. K úmrtí bývalého španělského ministra Moreta. Z Madridu, 29. ledna. (K. k.) Smrt bývalého ministra Moreta nastala náhle. Moret zúčastnil se ještě v pátek schůze Athenea, jehož byl předsedou. Pro nevolnost byl nucen ulehnouti. Poněvadž mu bylo včera lépe, chtěl povstati z lůžka, byl však stižen mdlobou, ze kteréž už neprocitl. Zprávao smrti Moretově vyvolala v Madridu všeobecně hlu- bokou účast. Král, ministři, úřady a vynikající zá- stupci politického, literárního a uměleckého světa vyslovili rodině soustrast. Zvěčnělý ustanovil ve své závěti, že jeho pohřeb má se diti beze všech okázalostí. Rakev, která je přikryta národním pra- porem, zůstane do čtvrtka v domě smulku.
Jarolímek Císař Hás Schneider Vilém Gintl Rysek František Josef Schmidt Moret Moretův Král Praha Bohumil Brno Schönbach Madrid Wiener Zeitung český vysoký škola technický v Praga vysoký škola technický v Praga český vysoký škola technický
24 article
Španělská infantka Isabela. Z Paříže, 28. ledna. (K. k.) Večer přijela sem španělská infantka Isabela. Výtržnosti londýnských sufražetek. Z Londýna, 28. ledna. (K. k.) Dnes večer příšla do parlamentu deputace asi 20 sufražetek a chtěla mluviti s kancléřem pokladu Lloydem Georgem. Poněvadž kancléř se zdráhal deputaci přijmouti. sufražetky ale nechtěly odejíti, došlo ke sráž- ce s policií. Několik suíražetek, mezi jiným jejich vůdkyně Drumondo vá. bylo zatčeno. Ve Whitehallu, čtvrti sousedící s parlamentem, byla vytlu- čena okna a zatčeno několik žen. Oče- kávají se další výtržnosti. Z Londýna, 28. ledna. [K. k.) Za včerejších výtržností suíražetek byla večer vytlučena také okna na budově Hambursko-americké linic. Způ- sobená škoda odhaduje se na několik tisíc marek. Z ruské armády. Z Petrohradu, 28. ledna. (Spb. Ag.) Ruský vo- jenský jednatel v Cařihradě generálmajor Holmsen byl jmenován brigádním velitelem první granátnické divpe.
Isabela Lloyd Georg Holmsen Paříž Londýn Whitehall Petrohrad Cařihrad Hamburský Aga
25 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Západočeské učitelstvo agrární mělo v neděli v Plzni manifestační schůzi, aby — dle „Venkova“ — „podpořilo úsilí poselstva agrár- ního o docílení dělnosti českého sněmu a souvi- sící s tím úpravy neudržitelných poměrů učitelstva.“ Hlavní řečník schůze posl. Trojan, ředitel mě- šťanské školy v Týništi n. Orl., vyložil, že bez úplné sanace zemských financí není možna trvalá úprava učitelských platů. Druhý hlavní řečník posl. Slavík, správce školy ve Lkáni u Libochovic, dokazoval shromážděným, že venkovské učitelstvo je povinno pracovati ve straně agrární. Posléze byl na schůzi zvolen přípravný komitét pro utvoření pevné orga- nisace agrárního učitelstva českého západu. Demonstrace okresního zastupitelstva ústeckého n. L., jež se usneslo dáti tamnímu učitelstvu nevelký dra- hotní přídavek, rozradostnila vůdce německo-nacio- nální politicky tak, až je možno domnívali se. že
Trojan Plzeň Orlický Lkáň u Libochovice
26 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. Ve „Snaze“, měsíčníku mladá generace svo- bodomyslné (II., 7) píše dr. Jan Pontanus „Če- ské glosy k německému knihkupeck- mu katalogu. Navazuje na slova, která napsal úvodem ke svému katalogu Eugen Diederichs, jen stěžuje si do kulturního zmatku naší doby: Zmatel ten „vyžaduje nakladatele, který se neptá po den- ním vkusu, nýbrž který novým idejím hledí získá- vati půdu tím, že tvoří náladu pro přijetí přicháze- jícího. Razí dráhu netušeným zítřkům tím, že po- máhá osamělým chodcům, veda je cestou, kudy kráčí stejně smýšlející, tvoře centrum, povzbuzuje ku práci a staraje se o zlidovění nových hodnot idejí. Oživuje minulost a posiluje jí posice těch již v podobném smyslu tvoří proti současné kritice a publiku. Je vojevůdcem svých spisovatelů... U nás autor nenalézá podobné, vskutku kulturní nakladatele — i když uznává některé opravdové. vážné činy nakladatelské. Za to vidí, jak je u ná literární zmatek zmnožen tím, že politické organi- sace zasahují v činnost nakladatelskou, monopoli- sují duševní stravu svých příslušníků, „dělí pohodl- ně literaturu na shodující a neshodující se s rám- covým programem té které politické strany . ..
doktor Pontanus Diederichs
27 article
Na nebezpečí, které podobným monopolisováním literatury i práce lidovýchovné vzniká, upozorňo- val právě svobodomyslný tisk nejednou. Je proto jistě — a právě u mladé generace svobodomyslné — zcela pochopitelný projev proti postupnému zpolitisování všeho kulturního života. A není ani třeba ukazovati při projevu podobném, jak právě národní strana svobodomyslná má na zpolitisování kulturní práce vinu nejmenší. Ale mimo omezení duševního života stranníků, které jim způsobuje určování duševní jejich stravy politickými organi- sacemi, má uvedený zjev i jiné, smutné důsledkyá z nich jedním je „úžasné znehodnocení vší kulturní práce. Doba zmaterialisovaná, která váži si pouze hmotných hodnot. cení jen ty, kdo tyto hodnoty vyrábějí nebo sprostředkují jich oběh. Všichni ti. kteří pracují o kulturních cílech, kteří dle krás- ného slova Platonova podávaji nádobu se zlatým obsahem vědění z ruky svých předchůdců do rukou generací budoucích, jsou považováni jen za luxus doby, nikoliv za rovnocenné pracovníky.“ — V ostatním obsahu je: Adolf Veselý. Bohové. — D Fr. šelepa. Povinná němělna a slovanské jazyky.— Giovanni Pascoli, Moje škola jazykův. — Kulturní obzor. — Stavovské zájmy. — Literatura. — Po známky.
Platonův Veselá Pascoli D Francie kulturní obzor
28 article
„Zemědělská Politika“ (XI., 6) uveřej- nila článek Jana Máši „Německé hospo- dářské š kolství na Moravě“. Autor tu usu- zuje, že „školství německé má ve veřejnosti více přízně nežli české“. Důvodem jsou mu podpory žactvu, které jsou na německých zimních hospo- dářských školách mnohem vydatnější než na če- ských. Tak na př. na škole v Jihlavě „v celku vedle stipendií zemských 350 K. bylo ještě pro žactvo 2344 K — suma, která svědčí o tom, jak se pro německé školství pracuje v kruzích německých. Pro nás to zní jako pohádka.“ Podpory byly větši- nou od šlechty, kruhů průmyslových a nacionálne výbojných německých spolků. Za to, pokud jde návštěvu žactva, byly německé školy za českými průměrná návštěva na školách německých byla 28. na českých 33 žáci. Ale návštěva německých škol v posledních letech stále roste (v r. 1909—10 byla 249. v r. 1910—11 byla 252 a v r. 1911—12 již 282) V celku je německých hospodářských škol na Moravě 11. Ale dle Máši školy ve Štítarech, v Bu- dišově a v Modřicích nemají oprávnéné existenceí neboť návštěva jejich zřídka vystupuje nad 20 žá- ků, ale někdy klesá i na 8 a docela 6! Škola v Ji- hlavě je udržována vlastně pro Němce z Čech neboť ze 40 jejich žáků je jen 16 z Moravy. — „ Ze- mědělská Politika“ dále obsahuje: Dr. J. Chylik.
Máša Němec doktor J Chylik Morava Jihlava Štítary Modřice Čechy německý hospodářský škola na Morava
29 article
Důchod, jeho rozdělení a zdanění na Moravě. — Prof. O. Mildschuh. O nákupu jadrných krmiv. — V. Šafr. Hospodářské pozadí války balkánské. — Aug. Gurka. Novella k hornímu zákonu. — Kroupa. Daň činžovní a domovní daň (řídni. — Dr. Fr. Hodáč. Stanovisko české Moravy k inve- stičnímu programu ministra železnic. — V. Krouna O právu stavebním. — J. Máša, Fond ke zpeně- žení dobytka a Morava. — Druhé sjezdy bytových a stavebních družstev v Praze a ve Vídni. —J Marcha, Z národohospodářských zjevů na Morave — Rozhledy. — Nové knihy.
profesor Mildschuh V Šafr Aug Kroupa Hodáč J Máša March Morava Novella Francie Krouna Praha Vídeň český Morava
30 article
„Beseda Učitelská“ (XLIV., 9.—10.) při- náší iniciativnou stať Lad. Horáka „Domo- věda Prahy s pkolím“. Pisatel připomíná nej- prve požadavek, aby veškeré vyučování bylo spe- cialisováno místem (lakalisováno), jeho náměty poměry jak přirodními, tak i sociálními, kráte prostředim, poněvadž to, jak již Lindner stanovil. jest nejvýznamnějším spoluvychovatelem i učitelem A tu domověda pro školu znamená zužitkovati me- thodicky a didakticky všechny náměty, které místo samo, jakožto divadlo veškerenstva věcí poskytuje. Co však ve sméru tom bylo dosud v Praze vyko- náno? Již před desítiletím byly požadovány pro Prahu zvláštní učebnice, zejména čítánky a je vskutku až zarážejícím zjevem, že (požadavek ten) nevedl v praxi k důsledkům takřka úplně žádným.
Lindner Praha Domověda
31 article
Až dosud stojí naše praxe mlčky na tom stanovisku. že naše školské plány a schemata vyplňují sev Praze týmž způsobem, jako na městě venkovském. ba i na nejmenší vesnici.“ A přece „studovati děti a prostředí školy jest prvním úkolem učitelovým tak, jako studovati terén prvním ukolem stratégo- vým. Podminkou jest dobrý domovopis místa, t.i. úkol, jejž nutno poříditi na každé škole; pořizuje se na venkově prací jednotlivců i celých sborů a oporou okresních popisů a monogralií, a právě tak nutno jej poříditi i v Praze.“ Konkrétně soudí Lad. Horák, že jako základní a pohotová část může býti knižně zpracována domověda Prahy s okolím po stránce geologické, zeměpisné, přírodopisné, ar- chaeologické, dějepisné, estetické, průmyslovéa sociologické. Daleko méně však je připravena práce paedopsychologická, didaktická a methodická, pro něž odporučuje autor dříve zpracovávání a sbírání materiálu ve formě časopisecké. (Nepomýšlí ovšem na zvlášíní orgán, nýbrž na práce toho směru pr listy již trvající.) — Čísla 9.—10. „Besedy Učitelské“ podávají: A. V. Obst. Paedologické vyšetřováno žactva na národních školách. — J. Mauer, Ruko- dělné vyučování na školách chlapeckých. — Jal zkoumati inteligenci dítěte? — Ferd. Písecký. O nutnosti organisace protialkoholní práce ve škole. — J. E. Klika, Nárys srovnávací psychologie po- hlaví s hlediska exnerimentální psycholodie, — Jest potřebí, aby vychovatel byl psychologem? — Umělecká výchova. — Rozhledy. — Učebné po- můcky. — Písemnictvi. — Hovorna. — Konkursy
A V Obst J Mauer Písecký Praha Praga
32 article
„Úřadní Věslník okresního výbo- ru v Ústí n. Orl.“ v monogralické stati „Klo poty pod Řičkami“ z péra V. Zd. H. zmiňuje se též o sporu, skrýval-li se Komenský v Klopoteci u Brandýsa n. Orl. nebo v Klopotech pod Říčkami (u Ústi n. Orl.). K důvodům Zeinerovým pro Kl - poty u Ústí n. Orl. přinojuje zprávu, která je ovšen zajímava, ale nepřispívá k rozhodnutí sporu, poku pramen její není blíže, t. j. literárně znám a kriticky oceněn. Autor stati uvádí sdělení p. Lad. Jirouška obecního starosty v Říčkách, že „za jeho pobytu v Neurodě (v Kladsku) před 14 lety žil tam tkadle Havliček, vyznáním český bratr. upřímný Čech. čte- nář a politik, který nejraději hovoříval o věcech národních a náboženských. Měl starou, psano knihu, formátu asi jako čtvrtka papiru, hezky sll- nou, které při svých hovorech se dokládal, ukazuje černé na bílém, že jeri ravda, co mluví, ježto t kniha byla (prý) součat s událostmi psána. Kdys přišel s Havličkem do sporu o Komenského. Pan Jiroušek tvrdil, že Komenský se skrýval v Klopo- tech u Brandýsa a tam také že má proto pomnik. Tkadlec Havliček do klesu se přel, to že není prav- da a sporem se rozčiluje, přinesl svoji psanou kro- niku, (ady že to jest psáno, že Komenský skrýval se v Klopolech u Ústí a přes Zátvor chodival do Brandýsa. Havliček zdejší krajiny neznal.“ — Obsal čísla doplňují Různé zprávy. — Výpis z účtů okres- ního fondu za r. 1912. — Výkaz o návštěvě školy.
Zdeněk Komenský Zeinerův Klement Jiroušek Tkadlec Havliček Ústí Orlický Klopotece u Brandýs Kladsko Brandýs Klopoly
33 article
V „Národopisném Věstníku Česko- slovanském“ (VIII., 1.) píše dr. Jiří Horák „Pamětech F. J. Vaváka“, které právě vy- dává P. Jindř. Skopec. Práce Horákova je dvojím zajímava: Obhajuje šťastně Vaváka proti výtkám ze zpátečnictví a servilnosti (Sojka. „Naši mužové r. 1863“ a K. V. Prokop v Ruchu 1887). Spolu uka- zuje, že „ráz a účel sbírky („Dědictví Svatojanské“ ). v níž Paměti vycházejí, znemožnil vydavateli (P
doktor Horák F J Vavák Jindřichův Skopec Vavák Sojka K V Prokop Horákov
34 article
Jindř. Skopcovi) přesný otisk. Byl nucen leckde vynechávati, musil modernisovati jazyk, nahražo- vati zvláštnosti Vavákovy mluvy novočeskými tvary spisovnými, zkrátka musil upravovati.“ A dr. Horák aspoň ve dvou případech ukazuje, jaká místa vy- davatel vynechával: V druhém svazku první knihy „Pamětí“ na str. 67. na př. zapsal Vavák „zajímavý pamílet proti mnichům. Je psán ostře a pan vyda- vatel ho proto neotiskuje doslovně.“ Rovněž vyne- chal úplně vydavatel ostré verše proti mnichům jež Vavák vkládá do zprávy o hromadném rušení klášterů (v prvém svazku druhé knihy str. 88.). — Mimo uvedenou studii má číslo pravidelné rubriky Literatura. — Drobné zprávy národopisné. — Zprá- vy o museích a společnostech národopisných. — V příloze: Kladské povídky. Sebral J. Kubin, ko- mentářem kriticko-bibliografickým opatřil J. Po- livka.
Jindřichův Skopec Vavákův doktor Horák Vavák J Kubin národopisný
35 article
V „Českém Lidu“ dr. č. Zibrt otiskuje „Neznámou veršovanou básničku K. Erbena o noci svatojanské.“ K otisku zlomku básně dr. Zíbrt připomíná: „Mezi papiry formátu nestejného, popsanými známým písmem K. J. Erbena, v bibliotéce Musea král. Českého nalezl jsem v několika baličkách rozmetaných ně- kolik útržků. Ukládám každý listeček Erbenůvs největší úctou, s pietou více než úřadní k činnosti a památce K. J. Erbena. Po dlouhém rovnánía přemítání, co k sobě patří, sestavil jsem zlomek pohádky veršované o noci svatojanské. Poznáváme Erbenův rozhled po lidovém podání, jak se snoubí se vzletem básnické tvořivosti, odchované na vzo- rech lidových písní. Dr. Jar. Sutnar ve svém pečli- vém vydání básnických skladeb Erbenových nic ne- uvádí a nezmiňuje se o této básni.“ — „Čes. Lid“ v dalším podává: Dr. č. Zíbrt. J. F. Hruška, znale lidu chodského. — E. Horský, Pod praporem sv. Krišpína a Krišpiniana. — J. Špaček. Pověsti o Kokoříně. — Dr. J. Teige, Smlouva o „pokoru“ z r. 1424. — Dr. E. Šebesta. Potrestání hadačky na Menším městě pražském r. 1605. — J. Kulanda, Stavění májů na Písecku. — J. Košťál, Podbradek mrtvého v podání prostonárodním. — Pohádka o psích: Všeckovíš. Větroplach, Železolam. — M. Řehoř, Nemoci a léky na Slovensku. — B. Marty- kán, Kuželiček, popěvek přástevní. — J. L.. Holuby. Súd z r. 1652 v Pezinku nad človekom, ktorý utal odpravenému zločincovi ruku a ju pri sebe nosil. — Časové zprávy. — Směs. — Otázky a Odpovědi.
doktor Zibrt K Erben Erben Erbenův Sutnar Lido Hruška E Horská Krišpín Krišpinian J Teige E Šebesta J Kulanda J Košťál Mars Kokořín Písecko Slovensko Pezinok muzeum král
36 article
V České Osvětě“ (IX., 1.) A. R. upozor- ňuje na dobrý pokus „Kterak pomoci do- brým knihám k většímu odbytu“. Svaz německých pomocníků obchodních v Lipsku má po Německu 100.000 členů. Na valné hromadě, ko- nané r. 1911, bylo usneseno zvýšiti členský příspě- vek; náhradou za toto zvýšení každý člen dostal r. 1912 zdarma knihu, kterou si sám vybral. Protože byla obava, že vybírané knihy neměly by vždy ná- ležité hodnoty, sestaven byl výbor 8 nejlepších spisů z oboru kupecké techniky, národního hospo- dářství a státních věd. z nichž členové spolku byli povinni voliti. „Česká Osvěta dodává: „Tedy prak- tický čin lidovýchovný, který by si měla vzíti za přiklad i jiná sdružení. Naše Českoslovanská ob- chodnická beseda nebo Zemská jednota soukro- mých úřadníků mají na tisíce členů. Jak by jim — i jiným organisacím stavovským — byl podobný čin ke cti, nehledíme-li ani k tomu, co by tím získala literatura sama. Snad by ani nebylo za těž- ko zavésti tento nový způsob členských premií místo kalendářů, do nichž se dostávají často při- spěvky pochybné ceny a jejichž opatření činívá pořadatelstvu tolik obtíží“ — Ostatní obsah „Osvě- ty“: Karel Tichý. Noviny a lidovýchova — Fr. Žá- kavec. Aleš lidový a výchovný. — Pro knihovny. — Zprávy. — Věstník Svazu osvětového. — Od- pověď „Zvonu“.
Tichá Aleš lidový Lipsko Německo Francie Oda svaz osvětový