1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 29. ledna 1913.
Praha
4
article
Naranntavečerní listy
předpláci se
V Praze v administracii
na měslc. . . . . . 2 K —
na čtvrt lota . . . . 8 K —
s dvoji donáškout
na měslc. . .
na čtvrt leta . . . . 7 K esh
ve fllálkácht
na měsíe . . . . . 2 K 8o
Poštoui
na měslc.
na čtvrt leta . . . . K
s dvají násilkon
na měsle.
na rtieta: . . kei
Praha
7
article
Večerní
Večerní
vdání
V drobném prodejle
ranní čísle a sobě.
zn B
večerni
ei
Ve fliálkách na venkově-
anní čislo
večerni
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplacení a insorty pi
administrace v Marinnské nl., a
Tarn nacháseji se táš
redakce, tískárna s expedise
„Národnich Listů
Rakopisy se navraneii
Tarn
8
article
Převrat v Cařihradě a mezl-
národní situace.
Převrat v Cařihradě a mezl-
národní situace.
Odpovědní nóta turecká.
Z Cařihradu, 28. ledna. (K. k.) Osnova od-
povědní nóty Porty byla dnes přeložena do
frančiny a bude asi předložena nové minister-
ské radě. Praví se, že Porta prohlásila, že při-
jímá ústupky, učiněné již ottomanskými dele-
gáty ve schůzi dne 3. ledna. Porta trvá na
svých právech na ostrovy. Odpovědn
nóta bude zítra večer odevzdán
velevyslanců m.
Co odpovídá Turecko velmocem.
M. Z Kolína nad Rýnem, 29. ledna. (Zvl
telegr. „N. L.“) Dle cařihradského telegramu
prohlašuje nóta, kterou nová vláda turecká
sestavila jako odpověď na společnou notu vel-
mocí, že je Turecko pro uzavření a zachován
míru, že však Porta chrániti mus
čestottomanskéhonároda a že tedy
žádným způsobem nepostoupí ani Drinopole
ani Egejských ostrovů.
Delegáti balkánských států považují své dílo
za skončené.
Port
Cařihrad
Turecko
Kolín nad Rýn
Drinopol
9
article
Z Londýna, 28. ledna. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá, že nóta, podepsan
balkánskými delegáty, byla ode
vzdána seniorovi poselstev Nova-
kovičovi, aby ji odevzdal Rešido-
vi pašovi. Novakovič sám určí dobu pro
odevzdání; stane se tak ale pravděpodobně
zítra. Nóta neobsahuje nic o podmínkách pří-
měří. Odevzdáním nóty považují de-
legáti své dílo za skončené. Veni-
zelos odjede koncem tohoto týdne do Athén
Doba odjezdu ostatních delegátů není dosuc
známa, většina z nich opustí však asi během
příštích dnů Londýn.
Díplomaté v Petrohradě doufají, že fínanční
tíseň donutí Turecko ku povolnosti.
Z Petrohadu, 29. ledna. („N. W. Journal“.
Jakkoliv tu na určito počítají, že odpověd
Porty velmocem bude zamítavou, přece ne-
lze pozorovati v diplomatických
kruzich žádného znepokojení. Zde
jsou přesvědčeni, že nová vláda turecká brzy
zatouží po míru, poněvadž se nalézá v nej-
větší finanční tísní a protože ji nikdo nechce
pomoci, dokud mír nebude uzavřen. Kromo
toho projevuje se tady názor. že každý ture
cký kabinet, nechť je složení jakéhokoliv, bu-
de nucen vnitřními poměry mir uzavříti. Dle
mínění petrohradských kruhů diplomatických
není žádné příčiny pro obavy, že nadejdou po-
měry mimořádné. Odpověď Porty velmocem
je hotova a bude dnes rakouskému velevy-
slanci hr. Pallavicinovi odevzdána.
Císařové německý a ruský věří v zachování
Reuterův
Novakovič
Londýn
Vit
Atény
Petrohrad
Turecko
Petrohad
11
article
Z Vídně, 29. ledna. „N. W. Journal“ ozna-
muje prý z výborného pramene, že císař Vilém
předevčírem při dvorním přijímání opětně pro-
hlásil, že přes všechny potíže v politické si-
tuaci nepokládá mír evropský za ohrožený
je přesvědčen, že všechny otázky východn
v dozírné době budou smírně rozřešeny. Vy-
pravuje se, že car poslal srdečný gratulační
přípis císaří Vílémovi, ve kterém způsobem
nepokrytým vyslovuje naději, že mír evropský
bude zachován.
Zástupcové trojdohodových velmocí doporu-
čují Portě mir.
Z Paříže, 29. ledna. „Tempsu“ telegrafuj
z Petrohradu: Ruský velevyslanec v Cařihradě
Giers doporučil velkému vezírovi, by válku
N W
Vilém
Vídeň
Paříž
Petrohrad
Cařihrad
12
article
likvidoval a uzavřel mír. Stejnou radu dal vy-
slanec francouzský a anglický.
Ústup před Mladoturky?
M. Z Kolína nad Rýnem, 29. ledna. (Zvl
telegr. „N. L.“) Dle londýnské depeše, již ob-
držela „Kölnische Zeitung“, stalo se po-
chybným, zdali Bulharsko obdrž
Drinopol, ježto některé velmoe
nyní hodlají uložiti balkánskýn
státům největší umírněnos t. Soudí
že Srbsko a Řecko, které cíle svého již do-
sáhly (7), žádné valné chuti nemají ve válce
pokračovat. Z řečí balkánských zástupců vy-
svítá prý, že bude válka obnoven
jenom v případě nejkrajnější nut-
nosti.
Zíma stěžuje obnoveni války.
Z Londýna, 29. ledna. „Daily Express?
uveřejňuje zvláštní zprávu svého referent
z Dardanel, že Bulhaři nechtějí hnáti útokem
na čáru čataldžskou, nýbrž společně s Ře-
ckem podniknou útok na Darda-
nely. Je velká zima. Napadlo mnoho sněhu.
který stěžuje obnovení války.
Dělení válkou získaných území.
Z Paříže, 29. ledna. „Tempsu“ telegrafují
Dohoda mezi spojenci balkánskými je nedo-
tčena. Rozdělení území stane se ve vzájem-
ném dorozumění. Při tom bude vzat zřetel
1. na počet vojska, které do války bylo vy-
sláno, 2. na oběti válce přinesené, 3. na po-
měry národopisné, zeměpisné a dějepisné
Kdekoliv pak nebudou moci se balkánští spo-
jenci domluviti, zůstaví rozhodnutí trojdoho-
dovým státům. Rozhraničení mezi Černou Ho-
rou a Srbskem bude snadné a provede se po
dobrém. Vyskytnou-li se snad potíže, budou
zůstaveny smírčímu soudu.
Zíma
Bulhar
Kolín nad Rýn
Bulharsko
Drinopol
Srbsko
Řecko
Londýn
Dardanely
Paříž
Černá
Kölnische Zeitung
Daily Express
13
article
Spor rumunsko-bulharský. — Rumunsko na-
léhá na brzké rozhodnutí a hrozí.
Z Vídně, 29. ledna. „N. W. T.“ telegrafují
z Bukurešti: Smýšlení v rozhodujících kruzích
liberálních je takové: Budiž užito všech pro-
středků diplomatických, aby vynuceno
bylo rychlé vyřízení sporu bul-
harsko-rumunského. Nepovedou-li ty-
to prostředky k naprostému uspokojení, bu-
diž ihned zahájena akce vojen-
ská, poněvadž v záležitosti té není místa žád-
ného pro rozřešení neúplné. Jinými slovy
Buď naprosté splnění rumunských požadavků,
nebo válku. Stejné je smýšlení také v táboře
konservativním. Všeobecné smýšlení li-
du stává se každým dnem váleč-
nějši. Ale vláda přes to přese všechno je
pro mír. Mohl by však nadejíti okamžik, ve
kterém by vláda musila nátlaku veřejného mí-
nění povoliti. Král si přeje tolikéž míru, uzná-
vá však, že vůlí lidu nemohl by se
vzepříti. Veřejné míněni žádá naléhavě, by
Rakousko užilo svého vlivu, by
Rumunsko bylo uspokojeno. Stát-
níci vědí, že Rakousko skutečně ve smyslu
tom je činno, avšak lid chce víděti výsledky
a nechápe, že taková akce nemůže se díti ve-
řejně. Nedojde-li dnes odpověď ze
Sofije, podá o tom ministerský předsedav
parlamentě zprávu. Zamýšli na všechen způ-
sob odpověděti na dotazy na vládu podané.
Ve vládníchkruzích doufají, že koncem tohoto
týdne dojde bulharské definitivum. Bude-li
příznivé, je konflikt bulharsko-rumunský ukli-
zen, nebude-li příznivo, nastanou jiné možno-
sti. Považuje se za nezbytné, aby Bulharsko
v záležitosti ohraničení učinilo ústupky, toli-
kéž pokud týká se výšin u Dersteru. Pokud
se však týká města Dersteru sama, není po
případě vyloučeno jednání za sprostředkování
velmocí.
Rumunsko
Vídeň
Bukurešť
Rakousko
Bulharsko
Derster
14
article
Z Vídně, 29. ledna. (V 11 hodin dopol.)
Právě došla z Bukurešti tato soukromá de-
peše: „Dnes o 3/48. hodinu ranní konala se mi-
nisterská rada, která zredigovala prohlá-
šení, jež udělí vláda dnes ve sně-
movně v odpověď na tři dotazy, podané
o zahraniční situaci vůbec a c konfliktu ru-
munsko-bulharském zvláště. Stane se tak v
tajné schůzi sněmovny, jejíž galerie
budou vyklizeny a která bude kolkolem stře-
žena vojskem. Odpověď bude míti tento smysl
Rumunská vláda trvá na tom, a by
Bulharsko splnilo všechny poža-
davky královs tví rumunskéh
jinak — válka.
Vídeň
Bukurešť
Bulharsko
15
article
Odpor protí vládě v táboře čataldžském.
Odpor protí vládě v táboře čataldžském.
Z Paříže, 29. ledna. Francouzský velevy
slanec v Cařihradě Bompard oznamuje: V tá-
boře čataldžském roste rozechvění proti ny-
nější vládě. Došlo ke krvavým srážkám ve
vojsku, při kterých 15 důstojníků a vojínů
bylo zabito.
Z Caříhradu, 29. ledna. Zpráva, že Abul
paša v čele 4. armádního sboru táhne z Č-
taldže proti Cařihradu, aby pomstil
zavraždění svého přítele Nazima paše, pova-
žuje se pravděpodobnou. Člen mladotureckého
komitétu vyslovil se jměnem jeho, že dle vá-
lečného práva postupovati budou bezohledně
proti každému, kdo by se před očima ne-
přítele opovážil armádu děliti ve dva politi-
cké tábory. Nemilosrdně jednáno bude proti
všem, kdo chtějí pobouřiti vojsko proti mu-
žům, kteří uchvátili vládu nikoliv proto, aby
podrobili říši politickým zásadám Mladoturků
nýbrž aby zachránili čest vlasti a vlast samu
pokud je to ještě možno.
Nazim
Paříž
Cařihrad
16
title
V Cařihradě.
Cařihrad
17
article
Finanční operace.
Finanční operace.
Z Cařihradu, 29. ledna. (K. k.) Porta do-
stala nabídku, že jistá finanční skupina pře-
vezme poukázky tureckého státního pokladu
v obnose jednoho milionu tureckých liber za
hotové. Ministerstvo financí zpravilo o tom
Ottomanskou banku, která dle stanov za fte-
ných podmínek má předkupní právo.
Protest proti zavraždění Nazima paše.
Z Cařihradu, 29. ledna. V jedné modli-
tebně ve Stambulu kouala se schůze konser-
vativních a liberálních důstojníká, kteří pro-
testovali co nejrozhodněji proti zavraždění
Nazima paše.
Port
Nazim
Cařihrad
Stambul
18
article
Doplňování ministerstva.
Doplňování ministerstva.
Z Cařihradu, 28. ledna. (K. k.) Kabinet je nyní
úplný, vyjímaje předsednictvo státní rady, které
bylo nabídnuto bývalému velkovezírovi Kuču
kovi Saidovi a senátorovi šerifovi Haida-
rovi. Ve vyjednávání s bývalým velkovezírem
Hakkim pašou, aby vstoupil do kabinetu, se po-
kračuje.
Omezování tisku.
Z Cařihradu, 28. ledna. (K. k.) Porta uveřejn
komuniké, vyzývající tisk, aby neprojednával otáz-
ky vnitřní a zahraniční politiky v duchu stra-
nickosti.
Vládní dementi.
Z Cařihradu, 28. ledna. (K. k.) Pověsti o růz-
nicích mezi tureckým vojskem na Čataldži jsou
nepravdivé.
Bývalý sultán.
Z Cařihradu, 28. ledna. (K. k.) Tisková kan-
celář vyvrací zprávu zdejších listů, že Abdul Hamic
bude dopraven do Konje. Vláda neučinila v té věci
žádného rozhodnutí.
Bývalý cařihradský prefekt na útěku.
Z Oděsy, 28 ledna. [Spb. Ag.) Uprchnuvší sem
policejní prefekt cařihradský odtud odejel.
Haid
Port
Hamic
Cařihrad
Aga
19
article
Zadržení bývalí minístří.
Z Cařihradu, 29. ledna. (K. k.) Bývali ni-
nistři vnitra a financí Rešid a Abd uraman.
kteří chtěli jeti de Evropy, byli za dr ž an
policií.
Nový politický komitét.
Z Cařihradu, 29. ledna. Mladoturecký vý-
bor zamýšlí prý utvořiti komiét p eo
obranu země, který bude usilovati o za-
chování suverenity Turecka nad Drinopolía
ostrovy-
Abd
jít Evropa
Cařihrad
Turecko
20
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Zákon o užívání moravských zemských dluho-
pisů k ukládání jistin.
Z Vídně, 29. ledna. V dnešní schůzi p-
slanecké sněmovny rozdán tiskem zákon, kle-
rým se dovoluje užívati dílčích dluho-
pisů moravské půjčky 30 mil. K
ke skládání jistotních nadací,
ústavů, podrobených veřejnému dozoru, po-
štovní spořitelny, peněz pupilárních, fidei-
komisních, depositních a při kursu bursovním.
nikoliv však přes hodnotu nominální, ke kau-
cím služebním a obchodním. Morava, jak zná-
mo, usnesla se loni 27. února na 30milionové
půjčce v 4—41/2% dluhopisech, umořitelných
v 60 letech, kterýmižto penězi mají býti hra-
zeny schodky v rozpočtech na rok
1911 a 1912.
Podezřelý výklad o potřebě Albánska pro
Rakousko.
Vídeň
Morava
Rakousko
21
article
Z Vídně, 29. ledna. V „Reichspost“ uveřej-
ňuje dnes tajný rada František sv. p. Morsey
velmibojovný článek. Praví v něm, ž
politika Ruska proti Rakouskuje
zřejmá. Za rakouskými zády má býti utvo-
řen široký slovanský kruh až k Adrii, který
by byl v rakouském týle spolehlivou vojen-
skou mocí pro případ, že by došlo k rozho-
dujícímu boji mezi velkými skupinami velmocí.
z nichž k jedné straně náleží Rakousko a ke
druhé Rusko. Z té příčiny jestprý pro Ra-
kousko života schopné Albánsk
skutečně vlastní životní otázkou
a proto dlužno starati se o to, aby k Albánsku
připadly Prizren, Peč, Skader. Kal-
kandelen, Daková, Kočany, Dibra,
na jihu pak Ochrida, Elbassan a Ja-
nia. Od Rakouska očekává prý celý albán-
ský národ záchranu, a Rakousko potřebuje
prý tohoto národa, jeho vděčnost, jeho existen-
ce a síly. Za druhé nutno prý zrevido-
vati poměr k Bulharsku, neboť
Srbech není spolehlivosti, kdežto z Bulhar
lze učiniti dobré přátele Rakousko-Uherska.
Potud baron Morsey. — Tato starost o Albán-
sko jest rozhodně podezřelá a bude nutno, aby
naši parlamentní činitelé sledovali s velkou po-
zornosti stanovisko Rakousko-Uherska při dal-
ším vývoji albánských záležitostí. Mohlo by s
přihoditi, že by Rakousko objevilo v
Albánsku investiční terain, který
by mohl pohltit na základě pouhých fikcí ně-
kterých nezodpovědných činitelů, k nimž také
náleží sv. p. Morsey, nespočtěné miliony.
František svatý
Morse
Adrie
Daková
Kočan
Dibr
Ochrid
Srba
Bulhar
Vídeň
Rusko
Rakousko
Prizren
Peč
Skader
Kala
Bulharsko
RakouskoUhersko
Albán
22
article
K úmrtí arcivévody Rainera.
Z Vídně, 29. ledna. [K. k.) Za zvěčnělého pana
arcivévodu Rainera nařízen 4nedělní dvorní smutek,
počínaje 31. lednem, z čehož první dvě neděle plný
smutek, příští dvě neděle polosmutek.
Z Brna, 29 ledna. (K. k.) Zemský hejtman mo-
ravský dal moravským místodržitelem na Nejvyš-
ším místě jménem svým, jakož i jménem morav-
ského zemského výboru a zastupitelstva markrab-
ství moravského tlumočiti nejoddanější soustrast k
úmrtí pana arcivévody Rainera.
Z Říma, 28. ledna. (K. k.) Papež vyslovil císaři
a králi Františkovi Josefovi k úmrtí pana arcivé-
vody Rainera telegraficky svou živou účast.
Z úřadního věstníku.
Rainer
František Josef
Vídeň
Brno
29 leden
Řím
23
article
Z Vidně, 29. ledna. („Wiener Zeitung“.) Jeho
Veličenstvo císař dovolil, aby dvornímu radovi zem-
ského finančního ředitelství v Praze dru. Karlu
Jarolímkovi, který z vlastní žádosti vstupuje
do trvalé výslužby, bylo oznámeno nejvyšší uznání
za jeho dlouholeté uspokojivé služby. — Císař jme-
noval odborně technickými členy pa-
tentního soudu na dobu dalších pěti let m. j.
Františka Hásu, profesora na české vysoké škole
tochnické v Praze. Josefa Schneidera, profe-
sora na české vysoké škole technické v Praze,
Bohumila Živnu, profesora na české vysoké škole
technické v Praze. Císař jmenoval dále na dobu
pěti let odbornými členy patentního
soudu m. j.: dra. Viléma ryt. Gintla, profesora
na německé vysoké škole technické v Praze, Karla
Rysku, profesora na české vysoké škole tech-
nické císaře Františka Josefa v Brně a Václava
Schmidta, ředitele odborné školy pro výrobu
hudebních nástrojů v Schönbachu.
K úmrtí bývalého španělského ministra Moreta.
Z Madridu, 29. ledna. (K. k.) Smrt bývalého
ministra Moreta nastala náhle. Moret zúčastnil se
ještě v pátek schůze Athenea, jehož byl předsedou.
Pro nevolnost byl nucen ulehnouti. Poněvadž mu
bylo včera lépe, chtěl povstati z lůžka, byl však
stižen mdlobou, ze kteréž už neprocitl. Zprávao
smrti Moretově vyvolala v Madridu všeobecně hlu-
bokou účast. Král, ministři, úřady a vynikající zá-
stupci politického, literárního a uměleckého světa
vyslovili rodině soustrast. Zvěčnělý ustanovil ve
své závěti, že jeho pohřeb má se diti beze všech
okázalostí. Rakev, která je přikryta národním pra-
porem, zůstane do čtvrtka v domě smulku.
Jarolímek
Císař
Hás
Schneider
Vilém
Gintl
Rysek
František Josef
Schmidt
Moret
Moretův
Král
Praha
Bohumil
Brno
Schönbach
Madrid
Wiener Zeitung
český vysoký škola technický v Praga
vysoký škola technický v Praga
český vysoký škola technický
24
article
Španělská infantka Isabela.
Z Paříže, 28. ledna. (K. k.) Večer přijela sem
španělská infantka Isabela.
Výtržnosti londýnských sufražetek.
Z Londýna, 28. ledna. (K. k.) Dnes večer příšla
do parlamentu deputace asi 20 sufražetek a chtěla
mluviti s kancléřem pokladu Lloydem Georgem.
Poněvadž kancléř se zdráhal deputaci přijmouti.
sufražetky ale nechtěly odejíti, došlo ke sráž-
ce s policií. Několik suíražetek, mezi
jiným jejich vůdkyně Drumondo vá.
bylo zatčeno. Ve Whitehallu, čtvrti
sousedící s parlamentem, byla vytlu-
čena okna a zatčeno několik žen. Oče-
kávají se další výtržnosti.
Z Londýna, 28. ledna. [K. k.) Za včerejších
výtržností suíražetek byla večer vytlučena také
okna na budově Hambursko-americké linic. Způ-
sobená škoda odhaduje se na několik tisíc marek.
Z ruské armády.
Z Petrohradu, 28. ledna. (Spb. Ag.) Ruský vo-
jenský jednatel v Cařihradě generálmajor Holmsen
byl jmenován brigádním velitelem první granátnické
divpe.
Isabela
Lloyd Georg
Holmsen
Paříž
Londýn
Whitehall
Petrohrad
Cařihrad
Hamburský
Aga
25
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Západočeské učitelstvo agrární
mělo v neděli v Plzni manifestační schůzi, aby —
dle „Venkova“ — „podpořilo úsilí poselstva agrár-
ního o docílení dělnosti českého sněmu a souvi-
sící s tím úpravy neudržitelných poměrů učitelstva.“
Hlavní řečník schůze posl. Trojan, ředitel mě-
šťanské školy v Týništi n. Orl., vyložil, že bez úplné
sanace zemských financí není možna trvalá úprava
učitelských platů. Druhý hlavní řečník posl. Slavík,
správce školy ve Lkáni u Libochovic, dokazoval
shromážděným, že venkovské učitelstvo je povinno
pracovati ve straně agrární. Posléze byl na schůzi
zvolen přípravný komitét pro utvoření pevné orga-
nisace agrárního učitelstva českého západu.
Demonstrace okresního zastupitelstva
ústeckého n. L.,
jež se usneslo dáti tamnímu učitelstvu nevelký dra-
hotní přídavek, rozradostnila vůdce německo-nacio-
nální politicky tak, až je možno domnívali se. že
Trojan
Plzeň
Orlický
Lkáň u Libochovice
26
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
Ve „Snaze“, měsíčníku mladá generace svo-
bodomyslné (II., 7) píše dr. Jan Pontanus „Če-
ské glosy k německému knihkupeck-
mu katalogu. Navazuje na slova, která napsal
úvodem ke svému katalogu Eugen Diederichs, jen
stěžuje si do kulturního zmatku naší doby: Zmatel
ten „vyžaduje nakladatele, který se neptá po den-
ním vkusu, nýbrž který novým idejím hledí získá-
vati půdu tím, že tvoří náladu pro přijetí přicháze-
jícího. Razí dráhu netušeným zítřkům tím, že po-
máhá osamělým chodcům, veda je cestou, kudy
kráčí stejně smýšlející, tvoře centrum, povzbuzuje
ku práci a staraje se o zlidovění nových hodnot
idejí. Oživuje minulost a posiluje jí posice těch
již v podobném smyslu tvoří proti současné kritice
a publiku. Je vojevůdcem svých spisovatelů...
U nás autor nenalézá podobné, vskutku kulturní
nakladatele — i když uznává některé opravdové.
vážné činy nakladatelské. Za to vidí, jak je u ná
literární zmatek zmnožen tím, že politické organi-
sace zasahují v činnost nakladatelskou, monopoli-
sují duševní stravu svých příslušníků, „dělí pohodl-
ně literaturu na shodující a neshodující se s rám-
covým programem té které politické strany . ..
doktor
Pontanus
Diederichs
27
article
Na nebezpečí, které podobným monopolisováním
literatury i práce lidovýchovné vzniká, upozorňo-
val právě svobodomyslný tisk nejednou. Je proto
jistě — a právě u mladé generace svobodomyslné
— zcela pochopitelný projev proti postupnému
zpolitisování všeho kulturního života. A není ani
třeba ukazovati při projevu podobném, jak právě
národní strana svobodomyslná má na zpolitisování
kulturní práce vinu nejmenší. Ale mimo omezení
duševního života stranníků, které jim způsobuje
určování duševní jejich stravy politickými organi-
sacemi, má uvedený zjev i jiné, smutné důsledkyá
z nich jedním je „úžasné znehodnocení vší kulturní
práce. Doba zmaterialisovaná, která váži si pouze
hmotných hodnot. cení jen ty, kdo tyto hodnoty
vyrábějí nebo sprostředkují jich oběh. Všichni ti.
kteří pracují o kulturních cílech, kteří dle krás-
ného slova Platonova podávaji nádobu se zlatým
obsahem vědění z ruky svých předchůdců do rukou
generací budoucích, jsou považováni jen za luxus
doby, nikoliv za rovnocenné pracovníky.“ — V
ostatním obsahu je: Adolf Veselý. Bohové. — D
Fr. šelepa. Povinná němělna a slovanské jazyky.—
Giovanni Pascoli, Moje škola jazykův. — Kulturní
obzor. — Stavovské zájmy. — Literatura. — Po
známky.
Platonův
Veselá
Pascoli
D Francie
kulturní obzor
28
article
„Zemědělská Politika“ (XI., 6) uveřej-
nila článek Jana Máši „Německé hospo-
dářské š kolství na Moravě“. Autor tu usu-
zuje, že „školství německé má ve veřejnosti více
přízně nežli české“. Důvodem jsou mu podpory
žactvu, které jsou na německých zimních hospo-
dářských školách mnohem vydatnější než na če-
ských. Tak na př. na škole v Jihlavě „v celku vedle
stipendií zemských 350 K. bylo ještě pro žactvo
2344 K — suma, která svědčí o tom, jak se pro
německé školství pracuje v kruzích německých.
Pro nás to zní jako pohádka.“ Podpory byly větši-
nou od šlechty, kruhů průmyslových a nacionálne
výbojných německých spolků. Za to, pokud jde
návštěvu žactva, byly německé školy za českými
průměrná návštěva na školách německých byla 28.
na českých 33 žáci. Ale návštěva německých škol
v posledních letech stále roste (v r. 1909—10 byla
249. v r. 1910—11 byla 252 a v r. 1911—12 již 282)
V celku je německých hospodářských škol na
Moravě 11. Ale dle Máši školy ve Štítarech, v Bu-
dišově a v Modřicích nemají oprávnéné existenceí
neboť návštěva jejich zřídka vystupuje nad 20 žá-
ků, ale někdy klesá i na 8 a docela 6! Škola v Ji-
hlavě je udržována vlastně pro Němce z Čech
neboť ze 40 jejich žáků je jen 16 z Moravy. — „ Ze-
mědělská Politika“ dále obsahuje: Dr. J. Chylik.
Máša
Němec
doktor
J Chylik
Morava
Jihlava
Štítary
Modřice
Čechy
německý hospodářský škola na Morava
29
article
Důchod, jeho rozdělení a zdanění na Moravě. —
Prof. O. Mildschuh. O nákupu jadrných krmiv. —
V. Šafr. Hospodářské pozadí války balkánské. —
Aug. Gurka. Novella k hornímu zákonu. —
Kroupa. Daň činžovní a domovní daň (řídni. —
Dr. Fr. Hodáč. Stanovisko české Moravy k inve-
stičnímu programu ministra železnic. — V. Krouna
O právu stavebním. — J. Máša, Fond ke zpeně-
žení dobytka a Morava. — Druhé sjezdy bytových
a stavebních družstev v Praze a ve Vídni. —J
Marcha, Z národohospodářských zjevů na Morave
— Rozhledy. — Nové knihy.
profesor
Mildschuh
V Šafr
Aug
Kroupa
Hodáč
J Máša
March
Morava
Novella
Francie
Krouna
Praha
Vídeň
český Morava
30
article
„Beseda Učitelská“ (XLIV., 9.—10.) při-
náší iniciativnou stať Lad. Horáka „Domo-
věda Prahy s pkolím“. Pisatel připomíná nej-
prve požadavek, aby veškeré vyučování bylo spe-
cialisováno místem (lakalisováno), jeho náměty
poměry jak přirodními, tak i sociálními, kráte
prostředim, poněvadž to, jak již Lindner stanovil.
jest nejvýznamnějším spoluvychovatelem i učitelem
A tu domověda pro školu znamená zužitkovati me-
thodicky a didakticky všechny náměty, které místo
samo, jakožto divadlo veškerenstva věcí poskytuje.
Co však ve sméru tom bylo dosud v Praze vyko-
náno? Již před desítiletím byly požadovány pro
Prahu zvláštní učebnice, zejména čítánky a je
vskutku až zarážejícím zjevem, že (požadavek ten)
nevedl v praxi k důsledkům takřka úplně žádným.
Lindner
Praha
Domověda
31
article
Až dosud stojí naše praxe mlčky na tom stanovisku.
že naše školské plány a schemata vyplňují sev
Praze týmž způsobem, jako na městě venkovském.
ba i na nejmenší vesnici.“ A přece „studovati děti
a prostředí školy jest prvním úkolem učitelovým
tak, jako studovati terén prvním ukolem stratégo-
vým. Podminkou jest dobrý domovopis místa, t.i.
úkol, jejž nutno poříditi na každé škole; pořizuje se
na venkově prací jednotlivců i celých sborů a
oporou okresních popisů a monogralií, a právě tak
nutno jej poříditi i v Praze.“ Konkrétně soudí Lad.
Horák, že jako základní a pohotová část může býti
knižně zpracována domověda Prahy s okolím po
stránce geologické, zeměpisné, přírodopisné, ar-
chaeologické, dějepisné, estetické, průmyslovéa
sociologické. Daleko méně však je připravena práce
paedopsychologická, didaktická a methodická, pro
něž odporučuje autor dříve zpracovávání a sbírání
materiálu ve formě časopisecké. (Nepomýšlí ovšem
na zvlášíní orgán, nýbrž na práce toho směru pr
listy již trvající.) — Čísla 9.—10. „Besedy Učitelské“
podávají: A. V. Obst. Paedologické vyšetřováno
žactva na národních školách. — J. Mauer, Ruko-
dělné vyučování na školách chlapeckých. — Jal
zkoumati inteligenci dítěte? — Ferd. Písecký. O
nutnosti organisace protialkoholní práce ve škole.
— J. E. Klika, Nárys srovnávací psychologie po-
hlaví s hlediska exnerimentální psycholodie, —
Jest potřebí, aby vychovatel byl psychologem? —
Umělecká výchova. — Rozhledy. — Učebné po-
můcky. — Písemnictvi. — Hovorna. — Konkursy
A V Obst
J Mauer
Písecký
Praha
Praga
32
article
„Úřadní Věslník okresního výbo-
ru v Ústí n. Orl.“ v monogralické stati „Klo
poty pod Řičkami“ z péra V. Zd. H. zmiňuje
se též o sporu, skrýval-li se Komenský v Klopoteci
u Brandýsa n. Orl. nebo v Klopotech pod Říčkami
(u Ústi n. Orl.). K důvodům Zeinerovým pro Kl -
poty u Ústí n. Orl. přinojuje zprávu, která je ovšen
zajímava, ale nepřispívá k rozhodnutí sporu, poku
pramen její není blíže, t. j. literárně znám a kriticky
oceněn. Autor stati uvádí sdělení p. Lad. Jirouška
obecního starosty v Říčkách, že „za jeho pobytu
v Neurodě (v Kladsku) před 14 lety žil tam tkadle
Havliček, vyznáním český bratr. upřímný Čech. čte-
nář a politik, který nejraději hovoříval o věcech
národních a náboženských. Měl starou, psano
knihu, formátu asi jako čtvrtka papiru, hezky sll-
nou, které při svých hovorech se dokládal, ukazuje
černé na bílém, že jeri ravda, co mluví, ježto t
kniha byla (prý) součat s událostmi psána. Kdys
přišel s Havličkem do sporu o Komenského. Pan
Jiroušek tvrdil, že Komenský se skrýval v Klopo-
tech u Brandýsa a tam také že má proto pomnik.
Tkadlec Havliček do klesu se přel, to že není prav-
da a sporem se rozčiluje, přinesl svoji psanou kro-
niku, (ady že to jest psáno, že Komenský skrýval
se v Klopolech u Ústí a přes Zátvor chodival do
Brandýsa. Havliček zdejší krajiny neznal.“ — Obsal
čísla doplňují Různé zprávy. — Výpis z účtů okres-
ního fondu za r. 1912. — Výkaz o návštěvě školy.
Zdeněk
Komenský
Zeinerův
Klement
Jiroušek
Tkadlec Havliček
Ústí
Orlický
Klopotece u Brandýs
Kladsko
Brandýs
Klopoly
33
article
V „Národopisném Věstníku Česko-
slovanském“ (VIII., 1.) píše dr. Jiří Horák
„Pamětech F. J. Vaváka“, které právě vy-
dává P. Jindř. Skopec. Práce Horákova je dvojím
zajímava: Obhajuje šťastně Vaváka proti výtkám
ze zpátečnictví a servilnosti (Sojka. „Naši mužové
r. 1863“ a K. V. Prokop v Ruchu 1887). Spolu uka-
zuje, že „ráz a účel sbírky („Dědictví Svatojanské“ ).
v níž Paměti vycházejí, znemožnil vydavateli (P
doktor
Horák
F J Vavák
Jindřichův
Skopec
Vavák
Sojka
K V Prokop
Horákov
34
article
Jindř. Skopcovi) přesný otisk. Byl nucen leckde
vynechávati, musil modernisovati jazyk, nahražo-
vati zvláštnosti Vavákovy mluvy novočeskými tvary
spisovnými, zkrátka musil upravovati.“ A dr. Horák
aspoň ve dvou případech ukazuje, jaká místa vy-
davatel vynechával: V druhém svazku první knihy
„Pamětí“ na str. 67. na př. zapsal Vavák „zajímavý
pamílet proti mnichům. Je psán ostře a pan vyda-
vatel ho proto neotiskuje doslovně.“ Rovněž vyne-
chal úplně vydavatel ostré verše proti mnichům
jež Vavák vkládá do zprávy o hromadném rušení
klášterů (v prvém svazku druhé knihy str. 88.). —
Mimo uvedenou studii má číslo pravidelné rubriky
Literatura. — Drobné zprávy národopisné. — Zprá-
vy o museích a společnostech národopisných. —
V příloze: Kladské povídky. Sebral J. Kubin, ko-
mentářem kriticko-bibliografickým opatřil J. Po-
livka.
Jindřichův
Skopec
Vavákův
doktor
Horák
Vavák
J Kubin
národopisný
35
article
V „Českém Lidu“ dr. č. Zibrt otiskuje
„Neznámou veršovanou básničku K.
Erbena o noci svatojanské.“ K otisku
zlomku básně dr. Zíbrt připomíná: „Mezi papiry
formátu nestejného, popsanými známým písmem
K. J. Erbena, v bibliotéce Musea král. Českého
nalezl jsem v několika baličkách rozmetaných ně-
kolik útržků. Ukládám každý listeček Erbenůvs
největší úctou, s pietou více než úřadní k činnosti
a památce K. J. Erbena. Po dlouhém rovnánía
přemítání, co k sobě patří, sestavil jsem zlomek
pohádky veršované o noci svatojanské. Poznáváme
Erbenův rozhled po lidovém podání, jak se snoubí
se vzletem básnické tvořivosti, odchované na vzo-
rech lidových písní. Dr. Jar. Sutnar ve svém pečli-
vém vydání básnických skladeb Erbenových nic ne-
uvádí a nezmiňuje se o této básni.“ — „Čes. Lid“
v dalším podává: Dr. č. Zíbrt. J. F. Hruška, znale
lidu chodského. — E. Horský, Pod praporem sv.
Krišpína a Krišpiniana. — J. Špaček. Pověsti o
Kokoříně. — Dr. J. Teige, Smlouva o „pokoru“
z r. 1424. — Dr. E. Šebesta. Potrestání hadačky
na Menším městě pražském r. 1605. — J. Kulanda,
Stavění májů na Písecku. — J. Košťál, Podbradek
mrtvého v podání prostonárodním. — Pohádka o
psích: Všeckovíš. Větroplach, Železolam. — M.
Řehoř, Nemoci a léky na Slovensku. — B. Marty-
kán, Kuželiček, popěvek přástevní. — J. L.. Holuby.
Súd z r. 1652 v Pezinku nad človekom, ktorý utal
odpravenému zločincovi ruku a ju pri sebe nosil.
— Časové zprávy. — Směs. — Otázky a Odpovědi.
doktor
Zibrt
K Erben
Erben
Erbenův
Sutnar
Lido
Hruška
E Horská
Krišpín
Krišpinian
J Teige
E Šebesta
J Kulanda
J Košťál
Mars
Kokořín
Písecko
Slovensko
Pezinok
muzeum král
36
article
V České Osvětě“ (IX., 1.) A. R. upozor-
ňuje na dobrý pokus „Kterak pomoci do-
brým knihám k většímu odbytu“. Svaz
německých pomocníků obchodních v Lipsku má
po Německu 100.000 členů. Na valné hromadě, ko-
nané r. 1911, bylo usneseno zvýšiti členský příspě-
vek; náhradou za toto zvýšení každý člen dostal
r. 1912 zdarma knihu, kterou si sám vybral. Protože
byla obava, že vybírané knihy neměly by vždy ná-
ležité hodnoty, sestaven byl výbor 8 nejlepších
spisů z oboru kupecké techniky, národního hospo-
dářství a státních věd. z nichž členové spolku byli
povinni voliti. „Česká Osvěta dodává: „Tedy prak-
tický čin lidovýchovný, který by si měla vzíti za
přiklad i jiná sdružení. Naše Českoslovanská ob-
chodnická beseda nebo Zemská jednota soukro-
mých úřadníků mají na tisíce členů. Jak by jim
— i jiným organisacím stavovským — byl podobný
čin ke cti, nehledíme-li ani k tomu, co by tím
získala literatura sama. Snad by ani nebylo za těž-
ko zavésti tento nový způsob členských premií
místo kalendářů, do nichž se dostávají často při-
spěvky pochybné ceny a jejichž opatření činívá
pořadatelstvu tolik obtíží“ — Ostatní obsah „Osvě-
ty“: Karel Tichý. Noviny a lidovýchova — Fr. Žá-
kavec. Aleš lidový a výchovný. — Pro knihovny.
— Zprávy. — Věstník Svazu osvětového. — Od-
pověď „Zvonu“.
Tichá
Aleš lidový
Lipsko
Německo
Francie
Oda
svaz osvětový