1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 23. ledna 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní laty
předplácí se
V Praze v administradli
na měsle. . . . ..
na čtvrt leta . . . . 6 K —b
s dvojl donáškoue
na měsle. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K e2
ve fliálkách
sa měste. . . . . 2 K 80
Poštou:
a měsíc.
Praha
5
article
NAP
NAP
na čvrt iet : . . . k
s dvojí zásilkou
na měslo,
na riet: . . kes
7
article
Vecerní
Vecerní
dlání.
V drobném prodejlr
ranní číslo o sobě . za 8 h
večerní . . . . . . . na 4 b
Ve fliálkách na venkovět
ranní číslo . . . . . . . l
večerni
. . . . . . . 5b
Inaeráty
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
administrace v Marianské nl., a.
Tam nacházeji se tál
redakce. tlskárna a skpodlee
„Národních Listů
Rukoplay se nevracsi
8
article
Telefon „Národních Listů“
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
mezíměstské 1061. — Administrace, expedice
obehodní tiskárna 1062.
9
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Příští schůze poslanecké sněmovny říšské
poslanecký sněmovna
11
article
Z Vídně, 23. ledna. O 12. hodině poledn
skoncováno hlasování ve výboru finančnímo
2. části lihového zákona, a hned po-
tom sešla se konference předsed
všech klubů za přítomnosti ministerského
předsedy hr. Stürgkha, jenž přerušil mi-
nisterskou radu, konanou za účastenství kn.
Thuna, a přijel do parlamentu, jakož i za
přítomnosti ministra financí ryt. Zaleské-
ho. Předsedové klubů souhlasili, že přišt
schůze plenární poslanecké sně-
movny konati semá v úterý 28. t. m.
a na první místo jednacího pořadu položiti se
má zákon o nakažlivých nemocech.
Z Vídně, 23. ledna. (Ve 2 hod. odp.) K
konferenci předsedů klubovních se nám ještě
sděluje: Hned počátkem porady ujal se slova
ministerský předseda hr. Stürgkh, který
pravil, že byl původně úmysl zahá-
jiti kampaň sněmů zemských 6.
února, Protože však finanční výbor není
ještě hotov se svými pracemi o malém finanč-
ním plánu, bude zahájeno zasedán
sněmů zemských teprve 18. února.
Do té doby mohou jak finanční výbor, tak ple-
num poslanecké sněmovny svoje porady o fi-
nančním plánu zkoncovati. Předseda dr. Syl-
vester doporučil potom, aby se konaly s ne-
děle schůze dvě, v úterý a ve středu, a na jed-
nací pořad jejich aby se dal zákon proti na-
kažlivým nemocem, potom pak zákon automo-
bilový a zákon o pojišťovací smlouvě. Potom
nastane přestávka, za které bude moci finanční
výbor celý den jednati a připraviti elaboráty
svoje pro plenum.
Posl. dr. Kramář žádal, aby ve
smyslu § 31. jednacího řádu návrh
na zlepšení platů vysokoškol-
ských profesorů byl prostě přiká-
zán výboru. Této žádosti vyhově-
no. Posl. dr. Kramář žádal pak. a by
prodlouženi assanačního zákon
pražského, jak bude podáno, při-
kázalose výborubez předchozího
čtení. Dosud proti přikázání tomu neozval
se odpor z nižádné strany.
Stürgkh
Thun
doktor
Syl
Posl
Kramář
Vídeň
12
article
Část záložního mužstva se propouští.
Z Vídně, 23. ledna. „N. W. T.“ telegrafuji
z Pešti: „Pester Lloyd“ oznamuje: Velitelstva
sborů, u kterých následkem války balkánské
část záložníků povolána byla k mimořádné
službě aktivní, dostala rozkaz, aby poslala
domů mužstvo, na které třeba brá-
li zvláštní ohled. Stejný rozkaz
dán také velitelstvím obou země-
bran. Toto mužstvo počne se propouštěti již
dnes. Opatření to týká se toliko malého pro-
centa mužstva do zbraně povolaného. Většina
jeho zůstane ještě dále ve službě. Na jeho
propuštění se dosud nepomýšilí.
Z Vídně, 23. ledna. Ministr války popírá
dnes zprávu „Pester Lloydu“ o demobilisac
v Rakousku.
Arcivévoda Rainer.
Z Vídně, 23. ledna. (K. k.) O stavu pana arci-
vévody Rainera byla dnes vydána tato zpráva: Pan
arcivévoda ztrávil noc dobře. Funkce střev byla
uspokojivě upravena vhodnými opatřeními. Vše-
obecný stav, nehledě k jisté slabosti, uspokojivý
Kardinál dr. Nagl.
Z Vídně, 23. ledna. (K. k.) „Korrespondence
Wilhelmova“ oznamuje, že kardinál kníže arci-
biskup dr. Nagl, jehož stav nezavdává příčinyk
žádným obavám, vyslovil přání, aby byl zaopatřen.
Lloyd
Rainer
doktor
Nagl
Korrespondence Wilhelmův
Vídeň
Pešť
Rakousko
13
article
Tomuto přání církevního knížete bylo dnes dopo-
ledne zvlášt slavnostní ceremonií vyhověno.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 23. ledna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje: Jeho Veličenstvo cisař propůjčil řádnému
profesoru české vysoké školy technické v Praze.
Karlu Kruisovi, titul a charakte
dvorníhorady s prominutím poplatků. — JJebo
Veličenstvo císař propůjčil řádnému profesoru če-
ské vysoké školy technické v Praze, Františku
Hasovi, řád železné koruny III. třídy
s prominutím poplatků. — Ministr kultu
vyučování jmenoval profesora ústavu pro vzdě-
lání učitelů v Hradci Králové. Vendelína Honzí-
ka, okresním školním inspektorem pro
české školy ve školním okresu rokv-
canském. — Ve stavu lékařů tabákových to-
váren jmenován byl praktický lékař v Aši, dr. Huge
Skalitzky, továrním lékařem III. kat. v Lan-
škrouně.
Wiener Ztg
Kruis
Hasa
Vendelín Honze
doktor
Huge Skalitzky
Vídeň
Hradec Králové
Aš
Lana
český vysoký škola technický v Praga
vysoký škola technický v Praga
14
article
Uherský říšský sněm.
Z Pešti, 23. ledna. (K. k.) (Poslanecká
sněmovna.) Předseda hr. Tisza zahajuje
schůzi o 10. hod. 45 min. Ministr vyučová n
hr. Zichy předkládá osnovu zákona
o úpravě platů učitelú obecných škol.
jež nejsou státní. (Všeobecný, hlučný souhlas.)
Sněmovna přechází pak k jednacímu pořadu.
Osnova zákona o loterii pro zřízení ústavů k lé-
čení plicních chorob pro obchodní zaměstnance
pod. dobročinné účely, dále osnova o podpoře
vinařů v okolí Tokaje, kteří postiženi byli živel-
nými katastrofami, schvalují se povšechně i v po-
drobnostech. Pak vyřízena byla řada předloh
místních drahách.
Velké rozčílení ve vojenských kancelářích.
Z Paříže, 23. ledna. Z Lillu se oznamuje
že bylo v tamějších kancelářích I. armádního
sboru, jakož i ve vojenských kancelářích měsí
Maubeuge a Dunkergue v neděli velké rozči-
lení. Budovy, v nichž se řečené kanceláře na-
lézají, byly obklíčeny trojím pásem vojenských
stráží a vojáci, kteří měli ostře nabito, prohlí-
želi si nedůvěřivě každého, kdo se blížil nebo
kolem šel a nedovolili nikomu ani na okamžik
se zastavit. Jakožto příčina tohoto opatření
uvádí se, že dle tajné výstrahy, kterou vrchní
velitelství I. armádního sboru dostalo, špehoun
z Belgie zosnovali plán, vloupati se do vojen-
ských kanceláří řečených tří měst a zmocnit
se uložených tam plánů.
žádný útěk kozáků.
Z Petrohradu, 22. ledna. (Spb. Ag.) Minister
stvo vojenství označuje za naprosto nepravdivé
zprávy zahraničních časopisů, že prý 130 kozáko
z Ruska uprchlo do Halíče.
Zich
Pešť
Tokaj
Paříž
Belgie
Petrohrad
Rusko
poslanecký sněmovna
Tisza
Aga
15
title
Jednání o mír a povšechná
situace.
16
article
Mír na Balkáně zabezpečen.
Mír na Balkáně zabezpečen.
č. Ze Sofije, 23. ledna. (Zvl. telegr-
„Nár. Listů“.) Jeden z ministrů prohlásilv
rozmluvě se mnou: Včerejší rozhodnutí tu-
reckého dívanu je velice uspokojivé. Mír
je tedy zabezpečen. Avšak jakési obtíže
způsobí ještě otázka válečné ná-
hrady. Spojenci musí na ní trvati, proto-
že jim velmoci chtějí uvaliti část tureckého
státního dluhu. Stanovení východ-
níchhranickcařihradské stra-
ně po odstoupení Drinopole ne-
způsobíuž žádných obtíží. — Dle
úřadních údajů má Bulharsko od tří mě-
síců 550.000 mužů, z těch 320.000 kom-
battantů.
Balkán
Drinopol
Bulharsko
Sofij
17
article
Úřadní zpráva o shromáždění tureckých
Úřadní zpráva o shromáždění tureckých
notáblů.
Z Cařihradu, 22. ledna. (K. k.) (9 hodir
večer.) Vláda uveřejňuje komuniké o shromá-
ždění notáblů, v němž se praví: Když vláda
podala vysvětlení, rokovalo shromáždění v
loyálním vlasteneckém duchu o nynější situaci
země a usneslo se schváliti stanovi-
sko vlády a projeviti důvěru vla-
steneckým snahám kabinetu, jež
čelí k tomu, by dosaženo bylo jistoty, že země
důvěřujíc ve spravedlnost mocnosti, z jichž
slibů a pomoci příští blaho a hospodářské zá-
jmy země mají býti zajíštěny, dosáhne skuteč-
ného prospěchu.
Ve schůzi prohlásil ministr vojenství, že
země a vláda mají plnou důvěru k armádě
jejíž duch jest výtečný a která jest ochotna
obětovati se pro obranu země.
Policie učinila v okolí paláce dolmabagč
ského rozsáhlá bezpečnostní opatření.
Jakou většinou stalo se rozhodnutí
v Cařihradě.
Z Cařihradu, 23. ledna. (.N. F. P.“) Na-
proti šířené domněnce konalo se hlasová-
nítajně, lístky. Pouze 12členůbyl
pro zamítnutí nóty. Rozprava byla
vážná a důstojná. Sultánovi a princům refero-
váno o ní do vedlejších dvoran.
Finanční tíseň rozhodla pro mír.
Z Cařihradu, 23. ledna. („N. F. P.“) Pře-
vážná většina členů rady Porty vyslovila se
ve smyslu výkladů velkého vezíra, ministra
zahraničních záležitostí, ministra vojenství a
ministra financí pro vyhovění společ-
né notě velmocí. Rozhodujícím
momentem při tom byla situace
finančni. Ministr vojenství podal o stavu
vojska zprávu krajně příznivou, podotkl však.
že armáda sama na vedení války nestačí. Pro-
slýchá se, že středem celé rozpravy byla otáz-
ka, zdali nemůže býtí Drinopol pevností zba-
vená Turecku zachována. Záležitost odstou-
pení ostrovů nenarazila na odpor. Odpo-
věď Porty bude definitivním mí-
rem.
Cařihrad
Drinopol
Turecko
18
article
Finanční pomoc Turecku.
Finanční pomoc Turecku.
Z Paříže, 23. ledna. (K. k.) Mezí francouz
skými a německými finančními ústavy, jež in-
teresovány jsou na tureckých obchodech, ko-
nala se nová vyjednávání. Ujednány byly kon-
kretní návrhy turecké vládě, čímž mají' hra-
zeny býti běžné potřeby státní správy. Má se
za to, že také jistá anglická skupina se akce
zúčastní.
Z Berlína, 23. ledna. (K. k.) „Localanzei-
geru“ oznamují ze Sofije: Porta prohlásí, že
odstoupením Drinopole jest míra její ústupků
vyčerpána, a že očekává brzké uzavření míru
Od velmocí bude žádati přesné vysvětlenív
příčině finanční pomoci. Prohlá
šením také odmítne Porta platit
válečnou náhradu.
Odvolané dodávky pro Turecko.
Z Londýna, 23. lodna. („N. F. P.“) Ture-
cká vláda přerušila zde veškeré jednání o do-
dávkách válečných potřeb.
Turecko
Paříž
Berlín
Drinopol
Londýn
19
article
Mírové konference.
Mírové konference.
Z Londýna, 23. ledna. V mírových konfe-
rencích se bude pokračovati tím způsobem, že
sir EdvardGrey opětsvolá konfe-
renci. Jest možná, že bude tato konference
svolána také na popud Rešída paše, který jest
předsedou příští schůze konference.
Dohoda o hranicích příštího Albánska.
Z Paříže, 23. ledna. „Journal“ oznamuje
z Vídně: Rusko a Rakousko-Uhersko se do-
hodlo v příčině albánských hranic.
Z Bělehradu, 23. ledna. Vídeňský vyslanec
srbský Jovanovič prohlásil zde: Otázka sta-
novení albánských hranic rozřešena bude vel-
mocemi. Nemohou tudíž býti konána přímá
vyjednávání mezi oběma státy.
Spor rumunsko-bulharský.
Ze Sofije, 23. ledna. Bulharská vláda ozná-
mila do Bukurešti, že jest ochotna sbořiti pev-
nost dersterskou. Zároveň pak žádala, aby
další jednání bulharsko-rumun-
ské nekonalo se v Londýně, nýbr
v Sofiji.
Z Bukurešti, 23. ledna. Předevčírem ve-
čer měl rakousko-uherský vyslanec kn. Für-
stenberg skoro půlhodinnou audienci u krále
Karola, která se uvádí v souvislost s bulhar-
sko-rumunským sporem.
Karol
Londýn
Paříž
Vídeň
Rusko
RakouskoUhersko
Bělehrad
Sofijá
Bukurešť
20
article
Nová turecká strana a její plán.
Z Londýna, 23. ledna. V diplomatických
kruzích se vypravuje, že minulého pátku při-
byl z Cařihradu do Londýna agent nové
turecké strany, který usiluje o finanční
pomoc za tím účelem, aby sultán přestě-
hovalse z Cařihradu do Malé Asie.
kde chce založiti nové hlavní tu-
recké město. Tato strana nazývá se „mlá-
deží Turecka“ a jest v úzkém spojení s ně-
kterými vojenskými živly ve Stambulu.
Londýn
Cařihrad
Asie
Turecko
Stambul
21
title
Zprávy z boliště.
22
article
Turečtí důstojníci protí míru.
Turečtí důstojníci protí míru.
Z Berlína,23. ledna. Turecká kolonie
zdejší obdržela šifrovanou depeši Envera
beje, ve kteréž se známo činí, že sbo
tureckých důstojníků před Ča-
taldžou o míru ani slyšet
nechce a odhodlán jest, vést
armádu proti „zrádcům“ do Ca-
řihradu.
Postup řeckého vojska.
Z Athén, 22. ledna. [Ag. d'Athěnes.) Ge-
nerál Sapuntzakis telegrafuje z Hanfteliasu 22.
t. m. v poledne: Levé křídlo postupovalo až
do včerejšího večera následkem špatného po-
časí a obtížného terénu jen zvolna ku předu.
Střed postoupil až k výšinám na druhé stra-
ně průsmyku iuatského v rovině před Jani-
nou. Pravé křídlo postoupilo až k čáře Bizaní
Kotselio. Smíšenému oddělení, jež pronásle-
dovalo nepřítele prchajícího směrem k Lo-
bedsí, ukořistilo 4 rychlopalná děla a ještě
jedno jiné dělo. Nepřitel utrpěl velké ztráty
Déšť trvající od včerejška znemožňuje ener
gičtější akci.
Výzvědná plavba tureckých torpédoborců.
Z Cařihradu, 23. ledna. (K. k.) Jak se pro-
slýchá, podnikla dnes divise torpédoborců, jak
téměř denně se děje, výzvědnou plavbu mime
Dardanely.
Enver
Janiec
Kotselio
Berlín
Ca
Atény
Lo
Cařihrad
Dardanely
Aga . d ' Athěne
23
article
Obrana bulharského vojska.
Ze Sofije, 22. ledna. (K. k.) „Mír“ obrací
se proti obviněním, vzneseným z jistých stran
na bulharské vojsko, jemuž se přičítají těžké
výtržnosti v obsazených územích. Jest možno,
praví jmenovaný časopis, že v jednotlivých ob-
cích se chtělo křesťanské obyvatelstvo po-
mstíti za ukrufnosti, páchané, jako vždy, tak
i v této válce Turky na jejich souvěrcích,
avšak těmto událostem byla ihned po příchodu
bulharského vojska učiněna přítrž, neboť bul-
harské vojsko zjednalo zcela naopak oproti
jednání, jež se mu vytýká, všude opět pořádek.
prodchnuto jsouc tím, že vede osvobozovací
válku a žádné loupežné tažení. Bulharsko po-
dalo po celou dobu svého trvání nesporný dů-
kaz, že jest zemí svobody a pokroku, v níž se
občané všech vyznání těší úplné rovnopráv-
nosti. Tomu nasvědčuje dostatečně skuteč-
nost, že moslemíni v Bulharsku nejen neodešl
ze své vlasti, nýbrž i neváhali osvědčovati po
celou válku své sympatie Bulharům.
Ještě k námořnímu boji u Lemnu.
Z Cařihradu, 23. ledna. (K. k.) Tisková
kancelář vyvrací zprávu, že válečné lodi
„Chaireddin Barbarossa“ a „Torghut Reis“
staly se k bojí neschopnými a prohlašuje, že
bitevní cena těchto, jakož i všech ostatních
lodí v posledním boji neutrpěla.
Bulhar
Chaireddin Barbarossa
Torghut Reis
Bulharsko
Cařihrad
24
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Různé názory mezi Němci v Čechách.
Dle oficiálního projevu pražského německéh
vedení, dnes uveřejněného na základě „Deutsch.-
böhm. Kor.“, jsou němečtí liberálové proti nové
volbě zemského výboru před vyřízením předloh do-
rozumívacích. Že však němečtí radikálové smýšlej
jinak, je patrno z řeči, kterou posl. Krans pro-
mluvil 18. t. m. v Německé Jablonné, a v níž do-
vozoval, že by bylo lépe, vyloučiti z obstrukce také
„ustavení sněmu“. Posl. Kraus mínil tím volbu no-
vého zemského výboru, neboť pravil, že zastoupení
Němců v zemském výboru je se zřetelem na ve-
likou převahu českého úřadnictva naprosto neudr-
žitelno.
Tento výrok posl. Krausa je novým svědectvím
nespokojenosti Němců s vlastní obstrukcí a novým
dokladem, že uznávají její škody pro sebe.
Okresní soud v Rumburku nepřípouští češtinu
do úřadu.
Němec
Posl
Kraus
Čechy
německý Jablonná
okresní soud v Rumburk
25
article
Dle „Bohemie“ konalo se 21. t. m. před soud-
cem Fr. Beckertem v Rumburku líčení o česke
žalobě, kterou soudu podal český továrnik v Rum-
burku p. Stahala. Žaloba ta byla podána, a úřadní
jednání o ní bylo zahájeno ještě v době, kdyv
Rumburku úřadoval český soudce, nyní odtud pře-
ložený. Při líčení úterním mluvil žalobce česky, lež
soudce Beckert jej několikrát přerušíl, žádaje, by
žalobce mluvil německy, což však p. Stahala odmitl.
protože žaloba je sepsána jazykem českým. Soudce
Beckert pak rozhodl, že dle § 185. soudního řádu
odkládá líčení na den 3. února na 9. hodinu dopo-
lední, vyzývaje žalobce, by na líčení toto přišel
se svým zmocněncem, znalým jazyka německého
jakožto řeči soudu rumburského, jinak že bude
soudce míti za to, že se žalobce nedostavil.
Pan Stahala vyžádal si toto rozhodnutí písem-
ně; v „Boh.“ konstatuje se uštěpačně, že si je hne
po německu opisoval.
Beckert
Francie
Rumburk
Rumo
Bohemia
26
article
Původně lze souditi, že soudce Beckert v tom-
to případě jednal na základě pověstného výnosu
mín. práv dra. Hochenburgra, vydaného počátkem
září m. r. Ale ani kdyby toho nebylo, jisto je, že soud-
ce Beckert si počínal naprosto nesprávně. V § 185.
civilního soudního řádu praví se doslovně: „Jestliže
strana, ktená bez zmocněnce k ústnímu jednání se
dostaví, není schopna srozumitelného vyjádřenío
předmětu právní rozepře nebo ústního jednání.
budiž rok na krátký čas odročen a tato strana
poukázána, by k novému roku dostavila se, jsoue
zastoupena způsobilým zmocněncem, a třeba-li
toho, advokátem, jinak pokládáno bude, jako by se
nedostavila.“ Ale tento předpis netýká se jazyků
zemských, soudce Beckert dopustil se tedy hru-
bého a dojista vědomého přehmatu, když před-
pisu, určeného pro jazyky v zemi neobvyklé, užil
pro jazyk český, jazyk přece v zemi české obvyklý.
Tento případ je takový, že dle našeho pev-
ného přesvědčení je presidium vrchního zemského
soudu povinno proti soudci Beckertovi zakročiti
jakožto úřad dozorčí a způsobiti, by soudce
Beckert konal své zákonné povinnosti. Jestliže
presidium vrchního soudu nezakročí, stane se spolu-
vinnikem zjevného bezpráví proti českému obča-
novi v Rumburku a vůbec proti nesporným prá-
vům jazyka českého.
Beckert
doktor
Rumburk
27
article
Klub poslanců konservativního
velkostatku
na sněmu království Českého
měl dnes od 10. hodiny dopolední schůzi. Ko-
nala se za předsednictví posl. hr. Clam-Marti-
nice a za mimořádně velké účasti členů klubu.
Již z toho lze souditi, že konservativní velko-
statkáři přisuzují své dnešní poradě zvláštní
význam politický.
Celé jednání bylo prohlášeno důvěrným,
jakož jest obyčejem klubu konservativního
velkostatku.
Pokud bylo možno zjistiti, byl průběh
schůze v podstatě tento: Předseda hr. Clam-
Martinic zahájiv jednání, poukázal na vážnou
situaci, ve které je celá říše, na těžkou si-
tuaci politickou i finanční, ve které je země
česká, a vyslovil dále svůj úsudek o tom, jaký
vliv tato obojí situace může míti na dorozumí-
vací akci česko-německou, a jaký vliv by zdar
dorozumění česko-německého měl na zlepše-
ní politických poměrů v zemi a na usnadnění
politických poměrů v říši.
V další části projevu svého referoval hr.
Clam-Martinic o dosavadním průběhu a nyněj-
ším stavu česko-německého dorozumívání:
Martinic
Mart
28
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
V „Lumíru“ (XLI, č. 3.) otiskuje Marie
Gebauerová „Několik vzpominek sou-
časníků na Boženu Němcovou“. Podává
tu zajímavou zprávu, jakou se jevila vynikající
spisovatelka kruhům prostého lidu, chudině, do
jejíž řad sociálně — bohužel — náležela a v je-
jichž prostředí v posledních svých létech žila. Ge-
bauerová zachycuje tu několik vzpomínek z doby
kdy Božena Němcová bydlila v domě Vunšvickém
na Václavském náměstí, v němž nalézala levné byty
pražská chudina let padesátých. Výsledný dojem
ze vzpomínek chudého sousedstva Němcové Ge-
bauerová shrnuje: „Kouzlo něžných myšlenek, kte-
ré se obrážely ve vlídném obcování Němcové s
lidmi, obětavost v ošetřování nemocných dětí, če-
hož sousedé byli svědky, úpravnost jejího prostin-
kého, chudobného bytu, to vše získalo ji úctua
lásku obyvatelů Vunšvického domu, takže po le-
tech ještě vzpomínali na ni tak rádi, jako na ni
vzpomínali ti, kteří ji poznali v lesku krásy jejího
zjevu i mladého rozvijejícího se ducha... Marný
byl čin i slova šlechetného vlastence JJ. K. Rožka,
děkana z Nov. Města nad Met., když, pořádaje
svou korespondenci, spálil listy Boženy Němcové,
jimiž ho za podporu prosila a za ni děkovala: „Tyto
dopisy spálím, aby na národ český nepadla hanba,
že své buditele nechal hlady umírat. Ve vzpomín-
kách chudiny, mezi níž bylo na konec její místo.
kde až do vysílení pracovala, žila jako milá, pří-
jemná sousedka, o které zejména ženy chudiny
s velikou úctou vždy mluvily.“ — „Lumír“ dále
obsahuje: V. Špála, Mikoláš Aleš. — Rud. Medek
Jezero. — Helena Malířová. Skoplie. — R. Wel-
ner. Rodina. — Jos. Šimánek, Arálská pohádka
Melancholie. — St. Kovanda, Odsnoubená. — M.
Majerová, Pokání. — Feuilleton. — Literatura. —
Divadlo. — Hudba. — Výtvarné umění. — Zprávy.
Lumír
Gebauerová
Němcová
K Rožek
V Špála
Mikoláš Aleš
Medek
Malířová
Šimánek
Kovanda
Odsnoubený
M Majerová
Václavský náměstí
město nad Met
Lumír
Jos
divadlo
29
article
„Česká Mys!“ (XIII, č. 4) upozorňuje na
„Ligu pro morální výchovu, založenou
v Londýně před čtrnácti léty, jejíž metodu a po-
stup výchovy přijalo již mnoho britských škol-
ských okresů. Účelem Lidy je soustavné pěstování
morální a-občanské výchovy na obecných školách
bez tendencí náboženských; za stávajících kon-
fliktů církví a v nynějších sporech mínění nábo-
ženských a politických vidí Liga nutnost systema-
tisovati mravní výchovu dětí hlavně na praktickém
základě. Morální výchovu pojímá jako výchovu
občanů pro stát, jako vyvinutí sociálního a hu-
manního charakteru se směrem převážně pacili-
ckým; za konečný cíl klade morální budování ná-
roda a lidskosti. Toto heslo dosti jasně vyslovuje
rozdíl od náboženského pěstování individuálních
cností. Pokud jde o postup morální výchovy, Lign
užívá: 1. zajímavého předvádění faktů z morálního
života, aktivního dobročinění, jeho efektu a so-
ciálních výsledků: ukazování heroických skutků
cnosti, ale také egoismu a krutosti: 2. bystření
Londýn
Lido
30
article
mravního úsudku v úvahách a otázkách (Sokra-
tovskou methodou): rozlišování dobrého a zlého
volby mezi vyšší a nižší cností, posuzování motivů
a pod.; 3. těžení příkladů z nejrozmanitějších pra-
menů, zejména i z běžných příhod a denních novi-
nářských zpráv: vědy vedoucí ku pochopení přírod-
ních zákonů a sociální závaznosti atd.; 4. spojení
a souvislosti se všemi věky a národy: ukázek, jal
povinnost se splňuje za nejrůznějších okolností: po-
chopení podstatné mravní jednoty lidského pleme-
ne. Při tom učitel má spíše vynášeti dobré než
varovati před zlým: má se dokládati ne fikcí, nýbrž
skutečností, přírodou a historií: má buditi v dítěti
organické pojímání života a lásku k živé i neživé
přírodě, k vědě, kráse a veškerenstvu: má usku-
tečňovati mravní idešl stejně v cítění a myšlení dí-
těte jako v jeho chování. — V ostatním obsahuje-
Dr. Fr. Drtina. Rousseau a rousseanism. — Ant
Uhlíř. Sociologická teorie poznání. — Fr. Čáda
Rousseau a moderní psychologie dítěte. — J. Mikš
Herzen. — Dr. J. Hruban. Poznámky k vývoji este-
tických hodnot se zřetelem k výchově estetické.
— Rozhledy. — Literatura. — Přehledy časopi-
secké. — Menší články a zprávy.
Drtina
Rousseau
Čáda Rousseau
J Mikš
doktor
J Hruban
Francie
Ant Uhlíř
31
article
„Časopise pro moderní filologii
(II., č. 5.) přináší Jeronym Holeček nový
příspěvek „Z neznámé pozůstalosti H a-
vlíčkovy“. Nalezl v rodinném archivku Pod-
lipských neznámý a dosud neotištěný dopis Havlí-
čkův dru. Podlipskému, který byl přítelem Havlí-
čkovým a vedle dra. Jos. Hamrníka i jeho lékařem.
a sešitek rukopisných básní (odjinud již vesměs
známých), zaslaných rovněž dru. Podlipskému. D-
pis je velmi zajímavý, neboť obsahuje Havlíčkovu
kritiku almanachu „Lady Nióby“, kritiku, která
ovšem nebyla určena pro tisk: — leč proto právě
mluví bez obalu, upřímně a řízně. Dnes otisk jistě
plně odůvodňuje již to, že nejde o jakýkoli dopis
slavného epigramatika a publicisty, nýbrž o dopis,
obsahující nepokrytý jeho soud o významné lite-
rární události. O básních Almanachu shrnuje dopis
Havličkův soud v slova: Málo dobréhol a v po-
drobném posudku kromě Jandových básní necení
z „Lady Nióby“ veršů žádných. A ne lépe pocho-
dila v očích Havličkových prósa. Zajímavo je tu,
jak krajně skepticky Havlíček přijímal současnou
původní českou beletrii. Píšef: „JJest má zásada
každou novell. roman. povídku u nás etc., která
na sobě nenese patrné a neupíratelné známky, že
je originální, držeti za opsanou. Při tom neudělám
tak lehce někomu křivdui neb kdyby taková ně-
která věc nebyla skutečně opsaná, alespoň ji auter
opsati mohl a tudy by si práci byl ušetřil.“ — „Ča-
sopis“ mimo to podává: V. Novotný. Vratislav II.
a slovanská liturgie. — M. Weingart. Ke dnešnímu
stavu bádání o staroslovenštině. — Ot. Kunstovný.
Holeček
Podlipský
Havlit
Havlíčkův
Jandův
Nióba
Havlíček
Čo
V Novotná
M Weingart
Otakar
Kunstovná
Lada Nióba
32
article
Poznámky k Frintově „Novočeské výslovnosti“. —
Dr. Stříbrný. J. š. Baar. — B. Vyskočil. Třicitky
Wolframovy. — Fr. Skopal, Grillparzerův Bruder-
zwist in Habsburg. — V. Čížek. Z posledních studií
o lásce a básnictví. — J. Veitz. Kněz a žena v
fabliaux. — Archiv pramenů. — Úvahy. — Zprávy.
Koncem loňského roku počal vycházeti „Če-
ský Sběratel“, jemuž v úvod napsal Fr. Ad.
Šubrt stať „Vliv národopisné výstavy
českoslovanské v Praze roku 1895 na
sběratelství“. Ukazuje, jak výstava sesílila
snahy veřejného i soukromého sběratelství. Jejich
ziskem je uložení tisíců památek ve veřejných sbír-
kách a založení nejednoho musea. Ale výstava
nenaučila jenom vážiti si starých památek, naučila
i ceniti je peněžně. A zde vystupují její stíny: učl-
nila soukromé sběratele konkurenty musea — ho-
rečku sběratelskou lze u nás opravdu pozorovati
teprve od dob výstavních — a tím stížila získá-
vání památek pro sbírky veřejné; neboť zvyšování
cen, někdy vskutku enormní, způsobují právě ne-
orientovaní sběratelé soukromí. Ale to není ře-
čeno proti novému časopisu. Propukla-li jednou
sběratelská horečka, list, který by dobře infor-
moval o starožitnickém trhu, dovedl by ji spíše
regulovati, než aby ji zvyšoval. — „Sběratel“v
prvém svém čísle dále přináší: Milož Marten, Bá-
sník illustrace. — Ant. Macek, Hospodářský vý-
znam sběratelství. — Míšeňský porculán. — K.
Pelant. Padelky ve sběratelství. — P. S. Bouška,
Starý japonský dřevoryt. — B. Drbohlav, Staro-
žitný porculán. — J. Lešetický. Filatelie jindya
nyní. — Zprávy a poznámky.
Frintův
doktor
Stříbrná
Baar
Vyskočil
Wolframův
Skopal
Grillparzerův
Habsburg
V Čížek
J Veitz
Šubrt
K Pelant
P S Boušek
Drbohlav
Francie
Praha
Brudra
Milož Marten
33
article
„Dilo“ (X., č. 12) věnovalo poslední své číslo
Vincenci Morstadtovi a jeho pohle-
dům staropražským“. V slovním doprovodu
řady (15.) reprodukcí Morstadtových stěžuje si A
Dolenský, že nemáme dosud přesné vědecké
bibliografie všech vyobrazení Prahy: tím spíše
jsou staré pohledy pražské neznámy široké veřej-
nosti. Proto je dobrý počin „Díla“, které seznamuje
aspoň s jedním umělcem-amatérem [Morstadt byl
soudní úřadník), který věnoval mnoho svého za-
nícení Praze. To tím více, když „veškerá horlivost
Morstadtova a láska k starobylým stavitelským
památkám byla odměněna zapomenutím. Jméno
jeho se nevyskytuje v žádném našem Naučném
slovníku ani v biografických kompendiích. Teprve
Klub za Starou Prahu výstavou, pořádanou v Ru-
dolíině v r. 1906 a výhradně věnovanou pohledům
staropražským, poznovu připamatoval památky
Morstadtovy.“ K článku připojen otisk vlastníc
Morstadtových záznamů o jeho kresbách, jež všal
neuvádějí ani třetinu jeho životního díla, leč i tak
podávají mnohá data pohledů nezvěstných. —
Obsah doplňují: S., Nový centrální hřbitov praž-
ský. — Kronika — a v reprodukcích R. Klenky
z Vlastimilů Návrh nového hřbitova u Hostivaře.
Morstadt
Morstadtův
Dolenský
R Klenk
Vlastimil
Dila
Praha
Hostivař
34
article
„Poučná a zábavná příloha“ krajin-
ských listů národní strany svobodomyslné [1913.
č. 1.] obsahuje stať dra. S., „Záhada úspě-
chů amerického průmyslu“. Autor uka-
zuje na neobyčejný rozmach průmyslový v severo-
amerických státech. „Před 15 lety sotva by se byl
kdo nadál, že Spojené státy severoamerické, kdysi
jen zásobárna pšenice a kukuřice, budou vyvážeti
za půl druhé miliardy zboží a z toho bez mála
třetinu v průmyslových výrobcích, že zpracují více
železa a oceli než Anglie a Německo dohromady.
spojený stát
Anglie
Německo
35
article
Není tedy divu, diskutuje-li se nejen o žlutém,
nýbrž také o americkém nebezpečí a pokládá-li se
toto za bližší. Jak jest možno, že Američané se
svými vyššími mzdami a většímí nároky na život
tak šťastně mohou se starými evropskými státv
průmyslovými soutěziti, jakých method uživají, aby
výrobní náklady snížili, jakou novou soustavu si
vykonstruovali, jež podnikatelům i zaměstnaným
poskytuje vyššího výtěžku?“ Soudívá se v odpověd
na danou otázku, že převaha americké industrie
je v lepších a dokonalejších strojích. Autor soudí,
že tím není věc rozřešena; neboť stroje stejně
vhodné by si dovedla opatřiti i Evropa. Síla ame-
rického průmyslu tkví v jeho lepší organisaci, v níž
jsou Američané mistry. Pevná, dobře odhadnutá
souvislost mezi jednotlivými druhy výroby, jež
pro sebe — při dělbě práce — pracují (a odtud
význam kontoru pro tovární podnikyl, přísná disci-
plina dělnictva, která by se evropským odboro-
vým organisacím dělnickým zdála nepřilatelnou,
ale i připoutání hospodářského zájmu dělnictva
k rozvoji a zdaru podniku — toť jsou podmínky
převahy amerického průmyslu nad evropským.
— „Poučná a zábavná příloha“ v dalším obsahu
přináší: Říš. posl. Lad. Čech: Služební pragmatika.
— Fr. Langer, Němý svět. — Prof. dr. J. V. Daneš.
Náš Alija. — Jan Thon. Lesy. — Doc. dr. Rud.
Maršan, Procul negotiis. — Drobnosti.
Američan
Pevná
Langer
profesor
doktor
J V Daneš
Alija
Thon
docent
Ruda
Maršan
Procul
Evropa
Čechy
Francie