1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 22. ledna 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administracii
na měslo. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —b
s dvojt donáškou
na měsic. . . . .
na čtvrt lota : . . . 7K
ve Hliálkách
na měsle . . . . . 2 K s0
Poštoui
na měsln-
na čtvrt iota : . . . 9 K eoh
s dvoji zásilko
na měsie.
nk čvriet : . . KS
Praha
Poštoui
7
article
Vecerní
Vecerní
dání.
V drobném prodejii
raniní čisto o solé
večernl
a lk
Ve flialkach na venkově
ranní cislo
večerní .
inserátv
plati se botově napřed.
Předplnecní a inserty přijíma
sministrace v Marianské ul. , a
Tam nacházejí se táž
čedakce, tiskůrna a sxpedin
„Národnich Listů“
Rukopisy se novracsi.
8
article
Telefon „Národních Listů“
Redakcer a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, expedicea
obehodní tiskárna 1062.
Redakcer
9
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Podíly zemí z příští daně lihové.
Z Vídně, 22. ledna. V „N. W. Tagblattu“
zpravodaj o dani lihové dr. Steinwender
uveřejňuje velmi pozoruhodnou stať o no-
vých údělech pro království a ze-
mě. Dosud činily úděly ty, z daně z osobních
příjmů a z daně lihové, dohromady roč-
ně 4312 milionu korun = 11 veške-
rých výdajů všech království a zemí. Stejná
suma byla také dána do rozpočtu na rok 1913.
Z daně lihové samé dával stát zemím 21
mil. K. Tato suma bude dle nové daně lihové
zvýšena na 70 milionů a rozdělí se takto:
35 mil. podle klíče z r. 1901. 15 mil. podle
konsumu, při čemž bude všeliké praecipuun
některým zemím vyloučeno; 20 mil. K rozděl
se podle počtu obyvatelstva.
Z 35 milionů korun dostanou Čechy
18.81%, z 15 milionů 19.76 a z 20 milion
23.69%. Morava 15.75%, 16.58% a 23.69 %
Hali č 28.34%, 29.78% a 28.07%%. Naproti do-
savadnímu stavu, pokud se týká údělů z daně
lihové, zvyšuje se úděl pro Čechy ze 3.95 na
13.28. pro Moravu ze 3.31 na 9.84 a pro Hali
z 5.9 na 20.—.
Mimořádný úvěr pro vodní stavby všech
rakouských zemí.
Z Vídně, 22. ledna. Dodatečně se ozna-
muje, že v předvčerejší schůzi Kola polského
přijat byl návrh poslance dvorního rady dra.
Kedziora, kterým vyzývá se předsednictv
klubu, aby vymohlo na vládě podání zákona,
jímž zmocňuje se vláda k mimořádnému
úvěru narok 1913 pro vodní stavby
ve všech zemích.
Ministerský předseda prostředkuje mezi Po-
láky a Ukrajinci.
Z Vídně, 22. ledna. Ministerský předseda
hr. Stürgkh nabídl se, že bude prostředkovati
opětně mezi Poláky a Rusíny. Tito nabídku
jeho přijali a svolali svůj svaz do Vídně na
pondělí 27. t. m.
Slovinské podmínky pro dělnost štyrskéh
sněmu.
V N W
Steinwender
doktor
Kedzior
Ukrajinec
Stürgkh
Polák
Rusín
Vídeň
Čechy
Morava
pro Morava
10
article
Z Vídně, 22. ledna. Jako zástupcové slo-
vinského klubu na štyrském sněmu dostavili se
posl. Robič a dr. Korošec k místodržiteli
hr. Clarymu, jenž je byl pozval, a prohlá-
sili mu, že Slovinci jsou ochotni vy-
jednávati o dělnosti zemského
sněmu štyrského, jakkoli v poslední do-
bě stala se opatření zemského výboru a vlády
opětně proti Slovincům namířená a je krajn
měrou popuzující: brutální propuštění pomoc-
ného úřadníka zemské účtárny, sotva do služby
byl přijat, když vyšlo na jevo, že jest Slovinec
zemský výbor obsazuje zemské úřady odmí-
taje zhola všechny petenty-slovinské. Jenon
vinou vlády malá menšina okresu Horní Rad-
gona dovede opanovati velkou většínu slovin-
skou. Při stavbě školní budovy ve Studenc
pro slovinské děti postavila se vláda stranicky
po bok Němcům. Většina zemského výboru
a většina na sněmu zemském trvají na stano-
visku, že žádný Slovinec nemůže býti dosazen
jako úřadník do služby zemské. Proto není
nyníjediného Slovince ani v se-
kretariátu, ani vúčtárně zemské-
ho výboru, a není jediného Slovin-
ce ani v ostatních úřadech: ve sta-
vebním, v železničním a v úřadech pomo-
ných. Odevšad jsou Slovinci předem vyloučení.
doktor
Korošec
Clary
Slovinec
Němec
Vídeň
Slovinsko
11
article
Stejné poměry jsou na paedagogiích a ve
všech ústavech dobročinných a zdravotních.
Slovinci tedy nepokrytě žádají
aby přibudoucímjmenování úřad-
níků postupováno bylo podle ná-
rodních poměrů v zemi, a za tím
účelem aby stanovil se spravedli-
vý klíč. Se školstvím obecným nakládá se
macešsky vůči Slovincům, ba přímo nepřátel-
sky. V oboru škol měšťanských odstrkuje se
slovinské obyvatelstvo soustavně a úmyslně.
Dosud není zřízena ani jediná slovin-
ská škola měšťanská, jakkoli se něko-
lik slovinských obcí o ní ucházelo. Slovinei
takovéhoto jednání nadále nestr-
pí. Z chování se německé většiny v zemi, ve
výboru zemském a na sněmu, vychází na jevo,
že odnímají se slovinskému náro-
du důsledně a zúmyslně všechny
podmínky kulturní a hospodář-
ské existen ce. Takové zlořády mohou
býti uklizeny toliko rozdělením nejv yš-
ších úřadů školských. Že tato rozluka
školská jest možna, aniž by se jednota země
ohrožovala nebo trhala, toho důkazem jest
rozdělení zemské školní radyv
Čechách, kde obě sekce působí blahodárně.
V oboru zemědělském bylo by žádoucno
zříditi zemědělskou radu se dvěma
sekcemi. Také po té stránce dává králov-
ství České následováníhodný příklad. Země-
dělská rada pro království České teprve po
rozdělení v sekci českou a německou stala se
pro jiné zemědělské rady a hospodářské spo-
lečnosti vzornou. Slovinské požadavky a tuž-
by v oboru silničním a železničním, vodocest-
ném a vinařském jsou povědomy jak vládě.
tak zemskému výboru. Oba slovinští delegáti
prohlásili, že všechny uvedené postuláty mo
hou a musí býti jedině podkladem nového jed-
nání stran dělnosti sněmovní.
Čechy
12
article
Polské vzpomínky na rok 1863.
Ze Lvova, 22. ledna. V celé Haličí
oslaveno včera 50. výročí bojů za ne-
odvislost Polska, které začaly 22. ledna
roku 1863 a skončily na podzim roku 1864.
Ve lvovské radnici, do které se dostavili četní
hosté, mezi nimi také účastníci polského po-
vstání z roku 1863, bývalý poslanec na říšské
radě dr. Lewicki měl řeč, ve které pravil, že
památný tento den stejně slaven soukmenovci
polskými v územích polských, jako Poláky
v Americe a všude, kde žijí Poláci pospolitě
a smějí se volně pronášeti o právech svého
národa. Velmi vřelým způsobem uznal hrdinne
činy a neobyčejnou obětavost polských bojov-
níků za svobodu, kteří dali v šanc své životy
za neodvislost Polska. Prof. university dr
Zakrzewski promluvil o událostech roku 1863
který nazval důležitým mezníkem v dějinách
celého národa polského, zdůrazňuje neshody
mezi Polskem a Ruskem po stránce politické
a národní a vykládal poměry, které způsobily
organisaci národní vlády polské a povstán
proti utlačovatelům polského lidu. Bouřlivý
souhlas ozval se, když řečník vzdal hold pol-
ským bojovníkům za svobodu.
doktor
Lewický
Polák
Zakrzewský
Lvov
Halič
Polsko
Amerika
Rusko
13
article
Arcivévoda Rainer.
Rainer
14
article
Z Vídně, 22. ledna. (K. k.) J6 hodin ráno.
Stav pana arcivévody Rainera je nezměněně vážný
Z Vídně, 22. ledna. (K. k.) Stav pana arci
vévody Rainera se opět poněkud zlepšil. Rán
byla vydána tato lékařská zpráva: Jeho c. a k
Výsost ztrávil noc dobře. Teplota 37.7, tep 76. O -
jektivně lze na chorobné části střeva konstatovati
mírné zlepšení. Tím, že noc byla dobře ztrávena
se subjektivní stav zlepšil.
Z Vídně, 22. ledna. (K. k.) Dle korr. Wilh l
movy vzbuzuje stav pana arcivévody Rainera p
špatně ztrávené noci stále obavy.
Kardinál dr. Nagl.
Z Vídně, 22. ledna. „N. W. T.“ oznamuje: Ne-
moc kardinála arcibiskupa dra. Nagla velmi s
zhoršila, takže nastaly vážné obavy. Vzhledemk
tomu uvažuje se, kdo stane se nástupeem jeh
ve správě areibiskupské agendy. Kar-
dinál dr. Nagl vyslovil přání, aby nynější bisku
brněnský hr. Huyn pověřen byl funkcí jeho ná-
městka.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 22. ledna. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil dvor-
ním radům nejvyššího kasačního soudu Antonínu
ryt. Sabatevskému a dru. Girtleru ryt.
Kleebornovi titul a charakter presidenía senátu. —
Ministr kultu a vyučování jmenoval suplenta na
státním gymnasiu s českým jazykem vyučovacím
v Plzní Petra Strnada hlavním učitelem na ú-
stavu ke vzdělání učitelů v Soběslavi.
Rainer
Rán
doktor
Nagl
Huyn
Antonín
Petro Strnad
Vídeň
Kara
Plzeň
Soběslav
Wiener Zeitung
15
article
Hádanka ministra Teleszkého.
Z Pešti, 22. ledna. Opětně se sděluje, že
uherský ministr financí hr. Teleszky přes
všechno vyvracování je odhodlán opustiti ka-
binet Lukácsův a že v případě tom Lukács
převezme zatímni správu ministerstva financí.
Z konference vládní strany uherské.
Z Pešti, 22. ledna. (K. k. uher.) Ve vče-
rejší konferenci národní strany práce prohlá-
sil předseda ministerstva dr. šl. Lukác
dále, že jest litovati, že konservativní
politikové se spojují s radikální-
mi a socialistickými agitátory
činí překážky vládní volební
předloze. Pokud jde o hrozbu všeobec-
nou stávkou, je nepřípustno vykonávat
tím na parlament nátlak. Vláda použije
vůči všeobecné stávce celé ener-
gie zákona. (Hlučná pochvala.) Na to se
konal banket, při kterém byli hr. Khuen-
Héderváry a předseda ministerstva šl. Lukács
a hr. Tisza velice oslavováni.
Řeč uherského ministerského předsedy
o vládní osnově volební reformy.
Z Pešti, 21. ledna. (K. k.) V konferenci ná-
rodní strany práce ujal se slova ministerský před-
seda dr. šl. Lukács a pravil: Nenadešla ješté doba,
abych se pustil do zevrubného rozboru volební re-
formy. Respektuja každé stanovisko, které jest
upřímné a prýští z hlubokého přesvědčení. Vidíme
však s bolestí, že ne každý názor o volebním právu
opírá se o přesvědčení. V žádném případě nemchu
považovati za správnou výtku, že vláda nedodržela
svoji přípověď ohledně volebního práva, kterou
měla ve svém programu. (Hlučný souhlas.] Musím
kategoricky prohlásiti, že vláda nezůstala ani o
píď za oněmi liniemi, které si vytkla ve svém pro-
gramu. Neslíbili jsme nic jiného nežli, že volební
právo zreformujeme na základě reálního a upřím-
ného rozšíření práva. Jsme s to dokázati, že naše
osnova spočívá na tomtéž zásadním podkladu jako
osnova oposice, totiž na censu inteligence.
Teleszký
Lukácsův
Lukács
Lukác
Khuen
Héderváry
Tisza
Pešť
16
article
Lze-li dále dokázati, že páteří obou osnov jest
vzdělání z obecné školy a je-li dále jisto, že vláda
nevzpírá se v té neb oné otázce jistým modiřikacím
pak se ptám, odkud pochází onen prudký boj.
který proti nám byl zahájen? Abychom mohli odpo-
věděti na tuto otázku, musíme míti na zřeteli hle-
diska, z kterých byl zahájen boj proti vládě.
první řadě byl proti nám podniknut útok ohledně
berní otázky. Jest obecně známo, že nikoli my
nýbrž koaliční vláda provedla zákonodárně berní
reformu. Když jsme pak chtěli přikročiti ku prove-
dení zákona, ukázalo se, že prováděcí nařízení vy-
žadují značného času a byl jsem nucen požádati
poslaneckou sněmovnu, aby nový berní zákon nabyl
platnosti teprve po dvou letech. Tehdy protesto-
vala oposice a prohlásila, že vláda nechce usku-
tečniti velké sociální dílo, že nechce malým lidem
přiznati ony výhody, které jim nové berní zákony
zabezpečují. Nyní však provedení zákona bylo
možné a když tato možnost vyskytla se za kriti-
ckých hospodářských poměrů, odhodlali jsme se
pro další odročení. Tu začalo se volati, že chceme
celý zákon změniti a právě s oněch stran, které
chtějí si opatřovati politický kapitál zastupováním
malého muže, chtěly se zničiti veliké výhody, která
tento zákon má právě pro široké vrstvy obyvatel-
stva. Ptám se proto: Jest tento postup logfický
Lze takový politický postup nazvati upřímným, ta-
kové útoky oprávněnými? Stejně se to má s jed-
nacím řádem a také s volebním právem. Volebni
právo stalo se aktuálním, když ministr vnitra
kabinetu Fejervára předložil osnovu volební re-
formy. Proti této osnově se útočilo se strany kon-
servativní a byla prohlášena za atentát na maďar-
ský národ.
17
article
V okamžiku, kdy oposice poznala, že vláda
otázce reformy volební nechce uskutečniti stano-
visko radikální, v tomto okamžiku postavili se
konservativní politikové na stano-
visko radikálního práva volebního
a pronesli požadavky radikální, a sta-
novisko jednotlivých našich vynikajících politiko
v otázce volební reformy, jakož i stanovisko kon-
servativních politiků velkou měrou přispívá k tomu
že hnutí soci álních demokratů na-
bývá váhy a vážnosti. Soudím, že mohu bez
rozpaků prohlásiti, že v boji proti nám vedeném
nejde o zásady. Boj oposice je bojem o osobní
prostředky a o zájmy moci, jímž není nie svato
k vůli kterým se otřázá každou autoritou, podko-
pává každá moc a který nemohlo utlumiti ani ne-
bezpečí evropské konflagrace. Proto má se v zemi
té všecko shroutiti, všecko zvrátiti, protože se ná-
hodou našlo několik lidí, kteří nedbajíce své popu-
larity, se odhodlali čeliti terorismu a jej zdolati,
terorismu, který se zakořenil napřed v parlamentě
a pak zamořil správu, teroru, který už ohrožoval
soudcovskou neodvislost, který byl přenesen už
do života společenského. Jmenuje se bojkot.
18
article
Nuž, ještě jsme my zde. Pohližíme bli-
žícímu se nebezpečí v tvář. stavíme
se protiněmu a, jak jemojí povinností,
prohlašuji, že scelou váhou státní mo-
ci postavím se proti všem snahám, kte-
ré by směřovaly ať proti svobodném
rozhodování parlamentu, ať prot
bezpečnosti života a majetku, ku prá-
ci ochotných dělníků a občanů. (Bouř-
livá pochvala.)
Za této příležitosti chci pronésti výstrahu k
těm, jichž se týká: Mluví se, že v nejbližší době
má býti k dosažení politických cílu
uspořádána všeobecná tak zv. poli-
tická stávka, politická stávka, ve které násil-
nými prostředky má býti vládě nebo zákonodárství
zabráněno svobodné rozhodování a jejímž cílem
je donutiti vládu nebo zákonodárství, aby něce
vykonala nebo nevykonala. To není stáv ka
To je něco, co náš trestní zákonník
zná velmi dobře a spoléhám, že soud-
cové uherští vyhoví požadavkům
trestního práva uherského. [Bouřlivá po-
chvala.)
Předseda ministerstva končí: Každá moc mus
býti spojena se zodpovědností, neboť moc bez zod-
povědnosti vede k tyranii. Vláda uvalí zodpověd-
nost na ty, kdož soudí, že v této zemi je dovo-
leno všecko. Nyní rozhodne se o otázce, zdaliti
kdož pro sebe žádají rozšíření práva, jsou zral
žádaná práva vykonávati.
Na to byla schůze ukončena.
19
article
Z anglického parlamentu.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 21. ledna. (K. k.) [Dolní sně-
movna.] Unionista Walter Guiness tázal se
státního tajemníka zahraničního úřadu Greye, zdali
chce požádati tureckou vládu, aby svolila, by jeií
prohlášení o ukrutuustech balkánskými spojenci za
války prý spáchaných bylo uveřejněno. Grey od-
pověděl záporně, pravě, že uveřejňovati prohlášení
a vyličování cizích vlád je věcí jejich samotných
nikoli britské vlády. Týž poslanec tázal se dále,
zdali Grey chce uveřejniti zprávy konsulů, které
dostal o řežích a násilnostech za války balkánské.
Na to Grev odpověděl: Za turecko-italské války
byl jsem vyzván uveřejniti zprávy konsulů o do-
mnělých ukrutnostech. spáchaných za turecké sprá-
vy v Makedonii a podati zprávu o domnělých vý-
tržnostech v Tripoli. Tehdy jsem to nemohl učiniti
a myslím, že ani dnes mně tak nelze učiniti. Takové
zprávy, zdají-li se býti odůvodněnými, oznamují se
vládám, jimž toto území právě náleží.
Předseda ministerstva Asguith oznámil
program pracovní pro zbytek zasedá-
ní a vyslovil naději, že sněmovna ukončí projedná-
vání zákona ve příčině rozluky církve a stá-
tu ve Walesu a v příčině práva volebního do
12. února a že pak bude rokovati o nutných doda-
tečných úvěrech a předlohách ve příčině odboro-
vých organisací a dráh. To bude, jak doufá, vyří-
zeno do 20. února, načež se sněmovna odročí až
do 13. března.
Zatím bude se sněmovna horní zabývati před-
lohou církevní a volební. Akta parlamentní před-
pisuje, že mezi podáním předlohy v horní sněmov-
ně a koncem zasedání musí uplynouti měsíc. Mysli
se, že po opětném zahájení dolní sněmovny dne
13. března bude parlament odročen. a že pak
beze všeho dalšího začne nové zasedání.
Guiness
Grey
Londýn
Dolní snít
Makedonie
Tripoli
Wales
dolní sněmovna
20
article
Klamné zprávy.
Klamné zprávy.
Z Londýna, 21. ledna. (K. k.) Zprávyo
nastávajících návštěvách králových v Norsku
a Španělsku v únoru a březnu, nejsou, jak
úřadně se sděluje, pravdivy.
Rusko, Mongolsko a čína.
Z Petrohradu, 22. ledna. „Novoje Vremja“
uveřejňuje výroky nejmenovaného mongolské-
ho knížete, který si přeje věčné přátelství
Ruskem, dodávky zbraní, instruktorů a zaklá-
dání pevnosti u Kobdo za pomoci Ruska, ja-
kož i ohraničení Mongolska, aby veškeré úze-
mí, ležící mimo čínskou zeď, bylo prohlášeno
nečínským. Rozdělení tohoto území mezi Mon-
golsko, Mandžursko a Tibet má býti definitiv-
ně provedeno. Kníže prohlásil dále, že Sa-
zonov jej ujistil, že Rusko nespatřuje
v Mongolsku čínskou provincii.
nýbrž samostatný stát. Ruská vláda ta-
ké již slíbila podporovati zakládání železnic
a silnic ve vnitru Mongolska. Aby ruský ob-
chod v zemi zdomácněl, zvýšila mongolská
knížata vhodnými prostředky ceny čínské-
ho zboží, které jest nyní postiže-
no tuhými dovoznými cly, takže čín-
ský obchod bude v brzku úplně
zničen na prospěch Ruska. Necht
prý se jen Čína odváží vésti s Ruskem válku
Na mongolském bojišti neměla by žádného
štěstí.
Kníže
Londýn
Norsko
Španělsko
Rusko
Mongolsko
Petrohrad
Mona
Novoj Vremja
21
article
Program perského ministerstva.
Z Petrohradu, 21. ledna. Petrohrad. tel
agentura oznamuje z Teheranu: Ala es Salta-
neh sdělil našemu dopisovateli v povšechných
obrysech program kabinetu. Základní
linií činnosti jeho bude trvalé upevněn
dobrých sousedských styků s Ru-
skem. Hodlá neochvějně pokračovati v po-
litice, kterou sledoval jako ministr záležitostí
zahraničních. Doufá, že zahraniční půj-
čkou provede vnitřní reformy.
upraví organisaci státní a tím dosáhne obec-
ného blaha země.
Podezřelá výprava Albánců.
Z Říma, 22. ledna. („N. W. T.“) 15 Albán
ců zahnaných bouří přistálo předevčírem
Kosopa na Korfu. Četnictvo zatklo jich 10
zjistivši, že zavraždili svého kapi
tána, jehož mrtvolu hodili do mo-
ře. Jejich vůdce měl list Ismail
Kemala beje, svědčící minister-
skému předse dovi italskému. Ob-
sah listu se však tají.
Velká revoluce v jižním Mexiku.
Z Nového Yorku, 22. ledna. Z Washing-
tonu docházejí pobuřující pověsti o velk
revoluci na jihu Mexika. Malá mě-
sta jsou pleněna, ženy v nich znásilno
vány a odvlékány. Vláda jest vůči tomute
hnutí naprosto bezmocnou.
Albánec
Korf
Kemal
Petrohrad
Řím
Albán
Ob
Mexiko
Nový York
Al eso salto
22
article
Jednání o mír a povšechná
sltuace.
Jednání o mír a povšechná
sltuace.
Důtklivé domluvy trojdohodových vele-
vyslanců.
M. Z Kolína n. R., 21. ledna. (Zvl. telegr.
Velevyslancové ruský, francouzský a anglicky
vyložili ministrovi zahraničních záležitostí
jaké stanovisko by jejich vlády
zaujmouti musily k požadavkům.
jež různí národové asijského Tu-
recka pro svoji bezpečnost, jakož i pro
svůj národní a hospodářský rozvoj činí
kdyby Porta nechtěla vyhovět
důtklivé radě velmocí v příčin
uzavření míru.
Turecká vláda rozhodla prý se pro mír a tedy
postoupení Drinopole.
Z Caříhradu, 21. ledna. (K. k.) (8 hod. ve-
čer.) V ministerstvu záležitostí zahraničních
praví se nyní veřejně, že vláda se usne-
sla bez výhrady odstoupiti Drino-
pol. Soudí se, že odpověď Porty bude
pozítřku velevyslancům odevzdána. „Ifham“
píše, že Porta zatím se táže mocností, zdali
i po přijetí rad mocností budou klásti spo-
jenci jiné nároky. Chce také věděti, jakého
rázu je finanční pomoc mocnostmi slíbená.
Z Cařihradu, 21. ledna. (10 hod. večer.)
S informované strany se potvrzuje, že vláda
definitivně se usnesla na míru. Pa-
novník je pro mír. Odpověď Porty na
nótu mocnosti bude udělena zítra
večer.
Port
Kolín
Drinopol
Caříhrad
23
article
Za jakých podmínek chce Porta odstoupiti
Za jakých podmínek chce Porta odstoupiti
Drinopol.
Z Cařihradu, 22. ledna. Odstoupení Drino-
pole má býti Tureckem povoleno za těchto
podmínek: Sultán chce dosaditi do
Drinopole muftiho, duchovního
místodržitele. Dále chce sultán, a by
musulmanům vilajetu drinopol-
ského bylo zaručeno ustaven
zvláštniho sněmu, jehož účelem by bylo
hájení jejich zájmů. Při včerejším přijímání vel-
vyslanců na Portě, kterého neúčastnil se vel-
vyslanec německý, domlouvali velvy-
slanci Portě v přátelském tónu
abyrady velmocíuposlechla. Pouze
ruský velvyslanec projevil své mínění ener-
gickým tónem, což bylo všeobecně nápadným.
Rozhodnutí stane se v nejblíže příštích dnech.
a to pravděpodobně ve smyslu no-
ty velmocí. Naprostý nedostatek peněz.
který nastal odmítnutím půjčky ottomanskou
bankou, stal se velmi akutním, a stále zvětšu-
jící se nebezpečí ruského zakročení v Armén-
sku zastrašilo přirozeně Portu. Z těchto
dvou důvodů stala se Porta povol-
nou. Armáda bude pravděpodobně
protestovati proti jakémukoliv
ústupku Porty. V Peře jest úplný klid
Ve Stambulu jest sice pozorovati hnutí v modli-
tebnách, a byly tam také v noci nalepeny po-
buřující plakáty. Byly však okamžitě odstra-
něny.
Port
Armén
Drinopol
Cařihrad
Drina
Turecko
ottomanský banka
24
article
Velká tajná rada turecká.
M. Z Kolína nad R., 21. ledna. (Zvl. te-
legram „Nár. L.“) Cařihradský dopisovatel
„Kölnische Zeitungu“ oznamuje: Do velk
tajné rady, která se o poledni shromáždí,
nebyli pozvání zástupcové křesťanských ná-
boženských společenstev ani vrchní rabíni.
Z Cařihradu, 21. ledna. (K. k.) Pozván
na poradní shromáždění, jež se bude
konati zítra v poledne, byla dnes večer vy-
dána. Počet členů shromáždění dosáhne asi
sta. Nemohamedánské církevní hlavy nejsou
pozvány.
Z Cařihradu, 21. ledna. (K. k.) Proslýchá
se, že poradní shromáždění nebude svoláno,
aby projevilo mínění, které by mohlo vázati
kabinet — vláda vyloží pouze vojenskoua
finanční situací a podá sdělení o diplomatické
korespondenci s tureckými velevyslanci,o
prohlášeních zahraničních velevyslanců od
doby před vypuknutím války, zvláště o pro-
hlášení ruského ministra záležitostí zahranič-
ních Sazonova a o zprávě generálního štábu.
vypracované na základě několika vojenských
porad ve příčině oportunity obnovení či ne-
obnovení války. Vláda vyloží konečně svoje
rozhodnutí a vyzve osoby, její názor
nesdílející, by vládu v jejím úkolu
podporovaly. Shromáždění bude
míti ráz spíše informativní. Vláda
uveřejní pak communiqué s důvodovou zprá-
vou k učiněným usnesením. Diplomatické do-
kumenty a zprávy generálního štábu budou
pak po uzavření míru uveřejněny ve formě
Červené knihy. Výsledek shromáždě-
ní bude sultánovi předložen. Sul-
tán bude za shromáždění obklopen nejstaršími
císařskými princi a bude pak konati ro-
dinnou radu. Proslýchá se, že včerejší
v paláci konaná porada sultána a princů měla
rovněž veliký význam.
Kolín nad R
Cařihrad
Sula
Kölnische Zeitung
25
article
Jak bude vše rozřešeno.
Z Vídně, 22. ledna. „N. F. P.“ dostala
z diplomatického pramene tuto informaci:
Podobá se nyní, že rozhodující kruhy
turecké chtějí povoliti. Odpověd
Turecka na nótu velmocí bude tedy konci-
liantní. Nejspíše bude obsahovati výzvu k vel-
mocem, aby vymohly od spojených
států balkánských příznivější
podminky míru. Jednání o podmínkách
těch potrvá 2 neděle. Potom asi dojde
k miru. Bulhaří nemohou vzdáti se Drino-
pole. Kdyby byli nuceni pokračovati ve vál-
ce, zabrali by také Galipoli a Turecko mu-
silo by se omeziti na Cařihrad. V záleži-
tosti Albánie dojde zajisté k do-
hodě uspokojivě. Všechny velmoci. Ru-
sko v to počítaje, chtějí problém ten rozřešiti,
což nebude spojeno s obtížemi nepřekonatel-
nými. Otázka držby Solunu bude rozhod-
nuta teprve, až bude mír uzavřen. Možno
souditi, že Bulharsko, bude-li zabezpečeno,
že dostane přístavy Dedeagač a Kavalu, bude
resignovati na Solun a že tento přístav
připadne Řekům, nebo bude pro-
hlášen za mezinárodní. Také kon-
flikt bulharsko-rumunský bude
urovnán, aniž by se otřáslo styky mezi
oběma zeměmi. Co se pak týká ostrovu
Egejských, možno domnívati se určitě, že
většina jich přidělena bude Ře-
cku, toliko tak zvané vojenské ostrovy bu-
dou neutralisovány a dostanou
samosprávu.
Válečné zbrojení ve Francií.
Z Paříže, 21. ledna. Velký válečný arse-
nál v Rennesu pracuje poslední dobou vší sl-
lou a s velkým kvapem. Tyto dni opustilo
arsenál šedesát vagonů s nákladem třaskavin
a střeliva, aniž v arsenále kdo vi, kam tyto
zásoby byly dopraveny. Ví se jenom, že byly
odvezeny směrem jihovýchodním. Touž cestou
bylo odvezeno sto prázdných vagonů, zaříze-
ných na dopravu vojska a koní. Ze všeho vy-
svítá, že činí vojenská správa všechny nutné
přípravy, aby nebyla událostmi překvapena.
Dedeagač
Řek
Vídeň
Turecko
spojený stát
Drina
Cařihrad
Albánie
Bulharsko
Francie
Paříž
Soluna
Rennes
26
article
Zprávy z bollště.
Zprávy z bollště.
Uvolněný postup řeckého vojska.
Z Athén, 21. ledna. (Ag. d'Ath.) Pro prud-
kou bouři od poslední noci v Epiru zuřící je
postup vojska řeckého na celé čáře pomalejší.
Atény
Epirus
Aga . d ' Ath
27
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Učitelská kandídatura na Slánsku.
Úmrtím říšského poslance Viléma Černého
jest uprázdněn mandát venkovských obcí slán-
ských, mající velkou majoritu sociálně-demo-
kratickou. Jako zpravidla bývá, také tento-
kráte nedočkaví reportéři jali se předčasně
zaznamenávati zprávy o příštích kandidatu-
rách na Slánsku, především o kandida turách
sociálně-demokratických, a mezi nimi na
první místo postavili dra. Soukupa, patrně
proto, že v boji r. 1911 podlehl. Mimo to však
objevila se v tisku zpráva, že učitelstvo žádá,
by ve venkovských obcích slánských — ve
skupině pro sociální demokraty zcela jisté
— kandidován byl učitel. Vůdčí orgán soci-
álně-demokratický „Právo Lidu“ mlčel dosud
o příští volbě na Slánsku, dnes však má ve
formě přípisu sociálně-demokratického učitele
projev proti učitelské kandidatuře ve skupině
té; požadavek učitelské kandidatury ve sku-
pině slánské považuje za plod nynější výcho-
vy v učitelstvu, jež v prvé řadě na mysli má
otázku výhod a prospěchu. Sociálně-demokra-
tický učitel praví přímo: „Poměr většiny uči-
telstva ku politickým stranám jest řízen dle
toho, jak se chovají obráceně strany k úpravě
platů. Ale toto měřítko je nesprávné.“ Pisatel
dnešního učitelského výkladu v „Právu Lidu“
je proti kandidatuře sociálně-demokratického
učitele na Slánsku hlavně proto, že učitelů
sociálně-demokratické strany je dosud hrstka,
snad ani ne sto.
Černý
Soukup
Slánsko
28
article
Němci a dorozumívací akce.
Již dnes ráno zaznamenali jsme zprávu, obsa-
ženou v „Deutschnat. Korr.“, že Němci vážně se
radí o projektu, který jim v sobotu jménem svazu
českých poslanců zemských učinil posl. Švehla: aby
co nejdříve byl zvolen nový výbor zemský. O sou-
vislosti tohoto projektu s úpravou učitelských
platů spolu s rozpočtem, indemnitou a sanací zem-
ských financí však „Deutschnat. Korr.“ mlčí úplně.
Za to vyvrací věc, přece již úřadně prohlášenou
ve schůzi národně politické komise sněmovní jejím
předsedou: že volební oprava zemská náleží do
prvního souboru dorozumfvacích předloh. Prý vo-
lební oprava má místo až za krajskými zastupi-
telstvy a vládami, za rozhraničením a menšinovými
školami. A když Češi přece chtějí volební opravu.
tu — prý — Němci budou žádati, by do prvního
souboru dorozumívacího bylo vloženo též rozhra-
ničení.
Ovšem, žádati to Němci mohou. Ale jak budou
spokojeni s dosavadními výsledky rozhraničova-
cího šetření, jest jiná otázka: možná, že budou
velmi sklamánil
Ostatně se zdá, že sdělené informace německo-
nacionální korrespondence účinkovaly hodně nepří-
jemně na pražské vůdčí kruhy německé, nebot
„Prager Taghlatt“ pravh, že informace „Deutschnat.
Korr.“ jsou špatné: v kruhu německých poslance
Němec
Švehla
Čech
Prager Taghlatt
Deutschnat