1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 27. listopadu 1913.
Praha
3
masthead
nshros a loožonmsoz clotu z locta ladom
4
masthead
aze beJon bunrt
6
masthead
urannlavečerní dlat
přadplání se plm anos lan
zn prns v administranli
a másle
hvrt ista. I K -
v dvojí donáškou
na měsí
ns čtvrt leta 1k
ve Hiliálkácht
1 K n0
na mi ésto
P'ošitou-
na měs lu
ns rtsta K no
s dvoji zásllkou
nl
rs lata
kei
7
masthead
táq dotitě vclih
8
masthead
oolhádo uliígau on Lblvoo
9
masthead
meeabedon mýadslas lesi selabo
10
masthead
drobném prodejle
raení člale o sobě . o sa e
vešerni
sa s
Ve fliálkách na venkově
ranní cislo
večorni
13n
11
masthead
iniio
leieetdas
12
masthead
Inseráty
plati se hotově napřeá.
Předplacení a inserty přijima
administrace v Marianské ul., a
Tam aacházojí se táž
ředakce, tiskárna a sxpedlee
„Národníeh Llstů
Rakopisy se nevracsl
Národníeh Llstus
13
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách
Jos. Penížek
Pozoruhodná anketa.
z Vídně. 25. listopadu.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Dostalo se nám příležitostí nahlédnout
do zajímavé listiny. Do církuláře, který roze-
slalo v posledních dnech gremium zdejších ho-
telierů všem členům svým. Oznamuje jim v
oběžníku tom smutné faktum, zjištěné orga-
nisací ke zvelebě cizineckého ruchu ve Vídní.
že návštěvy Rusů tady pořáde víc ubývá. Tato
absolutní skutečnost je bez odporu truchlivá
pro lidi, kteří žijí z návštěvníkův a pro něž
nebylo by žádnou útěchou, kdyby měli jistotu,
že Rusové vůbec nejedou za hranice, do Evro-
py. Kormutlivý dojem statistiky a její dat o
klesajícím počtu hostů ze severní veleříšeje
vídeňským hötelierům ještě stupňován faktem
relativním: Rusů jezdí mimo vlast nyní mno-
hem více nežlí dřív, ale jezdí místo do Vídně
do Berlína. Ve hlavním městě císařství hohen-
zollernského každým rokem cifra ruských pří-
chozích stoupá, v říšském, hlavním a sídelním
městě monarchie rakousko-uherské každým
rokem je nižší.
Ke věstníku svému připojuje gremium ho-
telierů vídeňských dotazník, jímž pořádá pí-
semnou expertisi. Ptá se členů svých: 1. čím
jest odliv ten způsoben a zaviněn, 2. jak možno
zjednati nápravu.
Penížek
Rus
Praha
Vídeň
Evra
Berlín
14
article
Byli jsme požádáni z řad interesentů sa-
mých abychom se pronesli veřejně o této zá-
ležitosti vážné, a tak učinili docela nepokrytě
Vyhovujeme rádi výzvě té, podotýkajíce pře-
dem, že nejedná se o zjev ani nový ani ojedí-
nělý, ale krajně důležitý, protože karakteri-
stický netoliko pro ráz a postavení Vídně
vzhledem na rostoucí moderní cestování, ne-
toliko pro karakter a posici její vůči obývate-
lům v obou polovinách říše, nýbrž také pro
styky a poměry této říše ke státům a náro-
dům cizím a jiným. s
A tu nelze nevidět a zatajít, že vinu zmá-
hajícího se deficitu lidí z Ruska sem dojíždě-
jících nemá nic a nikdo, leč Vídeň a národ-
nostní politika v její zdech a naproti sousedům
od let soustavně a s německou důkladnost
provozovaná. Chceme nyní některé jednotlive
mely této politiky vypočíst, politiky, kterou
Vídeň dávno zbavila se povahy města nedíme
mezinárodního, ate povany metropore vsecn
národů, pod žezlem habsburské dynastie žijí-
„Moře světel nechať sálá z Vídně!“ volal
nebožtík korunní princ Rudolf, zahajuje tady
clektrickou první výstavu. Nikoli světlo však
šíří a rozlévá se odtud, nýbrž tma, národnost-
ní zášť a nenávist, nesnášelivost, surovost
proti Čechům a Slovanům, proti Maďarům.
proti židům, proti Vlachům a nedostižnaje
Videň v umění, kde koho na světě odpuzovat
a snižovati se na hlavní město dolnorakouské.
stotisícové dělné a pracovné české obyvatel-
stvo barbarsky proná sledující.
Rudolf
Čecho
Maďar
Vlach
Vídeň
Rusko
Slovan
15
article
Nejen Rusové straní se Vídně. Straní se
ji kdo může a nejede tam, kdo nemusí, protože
nevydá se nebezpečí, buďsi Čech, buďsi Ma-
ďar, buďsi žid, aby si z něho v zábavných
místnostech tropili posměch. Po té stránce je
pro statečnost vídeňských humoristů názorn
stupnice jejích kuráže. Čím je kdo slabší, tím
více si naň troufají. Maďar, protože nabyl
státní samostatnosti, mizi pomalu z poěsié je-
jich. Čech je tam dotud, dokud snáší trpělivě
infamie o svém dlouhoprsťáctví. Zakročí-li
proti nim, je respektován. Nejhůře vede se
židovi. Snad proto, že se nebrání. Vždyť ani
v c. k. dvorní opeře nepovrhli zhanobením
„Prodaně nevěsty“ a „Netopýra“ šprýmy krč-
mářskými a paní Nieseova neostýchala se jed-
nou lidové drama vyzdobiti kupletem, jehož
jedna sloka zvěsfovala, kterak byl Kolumbus
uvítán v Americe českými slovy: Pěkně ví-
ve
cích.
Rus
Čo
Maďar
Nieseov
Kolumbus
Vídeň
Ma
Čechy
Amerika
16
article
z venku, nemíti statisíce ruk pracovníků če-
ských, Vídeň odkázaná sama na sebe a ne-
ovlažována zlatým deštěm odjinud, stala by se
stojatým rybníkem, ve kterém by všechen ži-
vot se zalkl. Vezměte Vídni dva cošfficienty
Čechy a židy a zakrní. A k oběma chová se,
duševně a hmotně jimi tyjíc a bohatnouc, ne-
přátelsky. Ale nejen k nim.
První, kdo zakusili její protivenství, byli
Maďaři. Již v letech čtyřicátých. Počátkem
let šedesátých ještě víc. Za dra. Luegra byla
pronikavá renaisance tohoto záští, vroubené-
ho antisemitismem. „Judaeomagyare,“ řekl
velitel a všechny skety to po něm papouško-
valy. Zvláště když „Karel sličný“ přes Halič
a Bukovinu zajel si do Bukurešti hlásat rovno-
právnost, kterou židé v Rumunsku dodnes ne-
mají a kterou Čechům odpíral i ve škole sou-
kromě, jimi placené. Měli snad Maďaři, měla
snad konservativní šlechta jejich gravitovati
do Vídně, kde doznávali jen nenávisti? Měla
tíhnouti k Vídni aristokracie česká a polská.
které stejně se dařilo? Měla plniti staré paláce
svoje, měla svým leskem rozmnožovatí slávu
vídeňských plesů? Vystěhovala se. Nenáhlea
pomalu se vytrousila z Vídně, která kořila se
cizáku Beustovi, domorodce však pranýřovala
jako škůdce a velezrádce. Vzpomeňme si jen.
co dělo se ve Vídni proti Polákům za hraběte
Taaffa, pak za hr. Badena. Vzpomeňme si, že
poslanec Krzeczunowicz zvolal ve sněmovně
„Což jsme tady v zemi nepřátelské?!“
Nastala potom éra protižidovská. Byl zde
počátkem podzimu semenářský trh, sjezd ob-
chodníků s obilím. Statisíce nechali jeho účast-
nici ve Vídní. Protože však mezi nimi pře-
vahu měli židé, nedali ve Vídni pokoje, doku
tento každoroční sjezd nevypudili a s ním do-
brých 4000 cizinců. Tak rozuměli ve Vídn
attrakci na ně.
Maďar
Karel sličný
Čecho
Beust
Polák
Taaff
Baden
Krzeczunowicz
Vídeň
Čechy
Halič
Bukovina
Bukurešť
Rumunsko
17
article
Následovala persekuce Čechů: ve škole
v divadlech, v peněžnictví — všude. Premiéra
Dvořákova ve dvorní opeře vypiskána. „Po-
krok vypuzen z hudební dvorany. Národni
divadlo pražské bylo pozváno ku pohostin-
ským hrám za příčinou 60letého vládního ju-
bilea císařova v Dívadle na Vídeňce, ale prá-
vo pohostinské, kterého šetří také divochové
proti Čechům porušeno. Dr. Lueger tenkráte
zachoval se nepěkně. Jaroslav Kvapil mohl
by o tom vypravovati ledacos. Zahajovaei
představení společnosti Chmelenského — hrá-
la „Čech a Němec“ — v divadle Josefovském
přerušeno demonstracemi, které nezmlkly ani,
když zněla dvoranou císařská hymna. České
dámv. iedoucí na jubilejní slavnost sokolskou
v Hernalsu, stlučeny do krve a savy jm strna-
ny s těla. Furor teutonicus chystal útoky na
filiálky českých bank a českých knihkupectví
Na dolnorakouském sněmě odhlasovány proti-
české zákony a polomrtvý dr. Lueger, který
na českých zádech vydrápal se nahoru a za to
ke konci života svého proti Čechům sopti
stejně jako proti Maďarům a židům, je odů-
vodňoval.
Bylo by nespravedlivo paušalovat a ge-
neralisovat a tvrdit, že celá Vídeň byla tako-
vá. Nebyla. Byly čestné výjimky: v kruzích
uměleckých, obchodních, bankovních, finanč-
ních a byrokratických. Měli sice odvahu tam
zatracovati tuto zavilost a nezřízenast proli
českým lidem, kteří nepřišli do Vídně krást
a loupit a žebrat, nýbrž pracovat ve všech
oborech, a kteří při práci té mají jen fysické
risíko, zaměstnavatelé zisk a výtěžek, infer-
nalní vzteky proti soukromé české škole ve
čtvrti „Landstrasse“ a všechny malichernost
a směšnosti, jimiž vybíjel se hovor a tero
proti našincům, ale všichni tí rozmyslní Víde-
Čecho
Dvořákův
doktor
Lueger
Kvapil
Němec
Maďar
Čechy
Vídeň
Národeň divadlo
český banka
18
article
ňané němečtí neměli dohromady tolik moci
by čeliti mohlí úspěšně záchvatům a výbu-
chům vášně, která zchlazuje si žáhu na nejso-
lidnějších pracovnících a jejich dětech. Úřady
a policie mohly konati jen obranu. Tu pak ko-
naly řádně. Vypleniti politiku, ze které zro-
dily se všechny výpravy a všechny atentáty
proti Čechům, nemohly a nemohou.
V živé pamětí jest ještě, co dělo se na
universitě vídeňské proti Čechům, Slovincům
Chorvatům, židům a Vlachům: násilí proti
všem. Hrubé, fysické násilí. Klackářství. Ne-
hodné a nedůstojné akademických občanů
vzdělanců. Nerozumějících, že jsou jen dvě
možnosti: buď dáti každému národu rakou-
skému jeho vysoké školy, nebo, dokud se mu
nedají, vyhraditi místo synům národů neněme-
ckých na vysokých školách německých — mi-
sto nikoli hosta, milostivě trpěného, nýbrž mí-
sto rovné a plnoprávné.
Čecho
Slovinec
Chorvat
Vlach
19
article
A pohleďme nyní letem na politiků zi Víd-
ně provozovanou proti království chorvatské-
mu, proti všem křesťansko-slovanským zemím
a národům balkánským od r. 1876 do dneška.
protí Rusku, zastavme se u historického dne.
kdy objevil se u krále italského nynější car
který, jen aby nemusil Rakouskem, několik
set mil si zajel kolem něho, sečtěme všechny
vypočtené položky a násobme je, uvažme
považme krátkozrakost a zaslepenost, zarpu-
tilost a nenávist osvědčovanoú ve Vídnia
z Vídně všemi směry proti všemu, co není ně-
meckým a co není arijským, a nepodivíme se
že přítok cizinců do Vídně vůbec a ruských
zvláště zřídl a řídne. Nie nestalo se nepříro-
zeného. Každé proč má své proto.
Na smrtelném loži doporučoval císař Vi-
lém I. nynějšímu císaři německému zachován
dobrých styků s Ruskem a kníže Bismárk mě
s Ruskem, vedle aliance s Rakouskem, zpět-
ný pojišťovací spolek a nepřetrhl drát mezi
Berlínem a Petrohradem. „U nás jináče!“ Pro-
to jezdí Rusové do Berlína, proto nejezdí, do
Vídně.
A hledá-li gremium hötelierů vídeňských
pozoruhodnou písemní anketou svojí příčiny
proč ubývá Rusů, jedoucích do Vídně, a pro
přibývá současně Rusů, jedoucích do Berlína
— příčiny úkazu toho jsou snadno nalezitel-
ny, jsou blízky, jšou viditelny a zřejmy, jsou
ve Vídní samě, v její politice interni, v její po-
litice externi.
Staří medikové říkalir Najítí příčínu ne-
moci je zároveň najíti léčbu její.
Hötelieři jsou lidé politiky vzdálení. Je-
Rus
Rusko
Rakousko
Vídeň
Berlín
Petrohrad
20
title
Henr?a ojfiich dotazník jsou doku
nete v Rakousku: Přemiýšlejte o nichl
Rakousko
21
article
Fiskalismus ministerstva vy
učování.
samé k01k!
Z Vídně, 26. listopadu.
Fiskalismus ministerstva vy
učování.
samé k01k!
Z Vídně, 26. listopadu.
Ministerstvo vyučování vydal
všem zemským školním radám naří-
zení, jež obsaženo je v posledním čísle mi-
nisterského věstníku, avšak — což jest zají-
mavo — nebylo jinde publikováno, nařízení.
jež nemůže zůstati bez odporu příslušných či-
nitelů. Nařízení to týká se kolkování po-
dání na ředitelství státních, zemských
obecních středních škol. Přípisy stran, jež se
dotýkají úřadní činnosti ředitelství, mus
býti kolkoványt je lhostejno, v jaké for-
mě se tyto přípisy, zda ve formě dopisu (na
př. koresp. listku) nebo jiné formě dějí. O
kolku osvobozena jsou jen ona podání, jimž
Vídeň
22
article
to dle zvláštního zákonného ustanovení pří-
sluší: dopisy, jimiž strana chce získati infor-
mace, které nejsou úřadně protokolovány,
mohou býti od kolku osvobozeny. Dle tohoto
nařízení se odstraňuje vlastně všechno řízení
úřadní z důvodu kolkování podávaných žádo-
stí: žádosti o přijetí žáka musí býti kolkovány
1 K, rovněž žádosti o ulehčení ve školní ná-
vštěvě, o osvobození od vyučování kreslení,
tělocviku nebo jiného předmětu, žádosti o
osvobození na účasti při bohoslužbách, žá-
dosti o povolení, aby žák mohl odejítí z ústa-
vu několik dní před koncem školního roku.
žádosti o dovolenou, podáni o připuštění ke
zkoušce, o povolení opakovati zkoušku, ohlá-
šení nové zkoušky reprobovaných maturan-
tů, žádosti za vyhotovení vysvědčení (na vy-
svědčení na státních ústavech musí býti dán
kolek 2 K, na zemských a obecních 1 K) —
vše musí býti opatřeno kolkem za 1 K! Re-
kursy proti jednání ředítelství ústavu, proti
nepřijetí žáka nebo klasifikaci, discíplinováne
musí býti opatřeny kolkem za 2 K. Osvobo-
zeny od kolku jsou: omluvenky, potvrzenío
zaplaceném školném, lékařská vysvědčení
podmínečně, žádosti za osvobození od škol-
ního platu nebo udělení stipendia, je-li k nim
přiloženo vysvědčení chudoby nebo nemajet-
nosti, žádosti žáků za podpory, prohlášení ro-
dičů maturantů, že se žák smí podrobiti ma-
turitě, frekventační vysvědčení pro aspiranty
jednoroční dobrovolnické služby, potvrzení o
školní návštěvě a prospěchu za účelem udě-
lení stipendia (podmínečně).
Re
23
article
Jest jisto, že o toto nařízení vedle mi-
nisterstva kultu a vyučování má největš
zásluhu ministerstvo finančí. Na-
řízení toto znamená opět uvalení nový ch
dávek na bedra rodičů, ztížení vycho-
vání, jež se beztoho stále zdražuje, znamená
však též zhoršení agendy ředitel-
ské, její rozšíření a znesnadnění. Kancelář-
ská práce ředitelská vzrůstá čím dál tím více
a nyní k tomu se váže ještě nový velký obor.
který se jindy vyřizoval ústně povolanými
osobami. Kdežto jinde se usiluje za účelem
rychlého řízení o zavedení ústního jednání
na střednich školách, u nás rozšířuje se by-
rokratismus spojený s fiskalis-
mem — leč finanční efekt není v žádném po-
měru k dotyčné činnosti.
Jakmile nařízení ministerstva bylo uve-
řejněno, sešli se poslanci Kemetter, dr
Lukavský, J. Erb a vicepresident Ro-
manczuk, aby se uradilí o krocích, jež se
mají učiniti proti zminěnému nařízení. Usne-
učování, aby nařízení bylo odvo-
láno, eventuelně podati interpelaci
podepsanou záslupci klubů všech stran a ve
vyučovacím výboru vyvolati okamžité usne-
sení, aby se o věci jednalo-
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 26. listopadu.
Schůze osmihodinná byla skoro úplně klid
na. Teprve ke konci došlo k bouřlivým
srážkám a skandálům, jaké dávno ne-
slyšány ve sněmovně. Srazili se totiž sociálat
demokraté s německými nacionály. Příčina
byla tato: Ke známému návrhu posl. Pa-
chera, by se udělilo 20 mil. na výpomoc pr
učitele všech zemí, promluvil také známý posl.
Ferd. Seidl, jenž jako vždy prudce útočil
na sociální demokraty. Když domluvil, jeho
Kemetter
Lukavský
ro
Seidl
Vídeň
poslanecký sněmovna
25
article
političtí přátelé mu tleskali, zejména k jeho
prohlášení, že sociální demokraté mohou agi-
tací a demagogií předstihnouti německé na-
cionály, že však tito jsou poctiví přátelé jak
učitelů tak úřadníků. Právě předsedal posl.
Pernerstoríer, který prohlásil, že by
dal posl. Ferd. Seidlovi důtku, kdyby mu ne-
bránily důvody osobní, snadno pochopitelné,
t. j. kdyby nebyl sociálním demokratem a posl.
Seidl německým nacionálem. Když pak do-
ložil, že prosí, aby sněmovna prominula mu,
že opomenul pokárati posl. Seidla, strhla se
bouře mezi německými nacionály a sociálními
demokraty. Se všech prostorů sněmovních
hrnuli se přívrženci obou stran do zasedací
síně, kde lomoz stoupal. Do toho připletl se
také posl. Wolf, jenž vrhl posl. Löwovi výtku
ve tvář, kterou zodpověděl posl. Glöckel
(soc. dem.) a jiní sociální demokraté, sypajíce
na posl. K. H. Wolía kostky cukru, jež
měli v kapsách nebo si přinesli ze sněmovní
restaurace. Vřava, způsobená touto bitkou
mezi sociálními demokraty a německými na-
cionály, přerušována byla výkřiky oněch na
předsedajícího Pernerstorfera: „Abzug, abzug.
strannický předsedo!“ Hluk a nepokoj trvaly
za ústního dotazu posl. dra. Lva Levickéhoa
Špačka dále, ba přesunuly se přes oficielní
1ee
konec schůze.
Posl. K. H. Wolf byl deštém kostek cukru
patrně zaražen.
Pernerstoríer
Seidl
Wolf
Löw
Wolía
Posl
27
article
Miiž anbo n
Z Vídně, 26. listopadu. (K. k)
l Sněmovna pokračuje v podrobné rozpravě
o novele k osobní daní.
Správce ministerstva financí svob. pán Engel
žádá sněmovnu, aby přijala předlohu ve výboro-
vém znění a návrhy Štaňkovy nezávisle na vyří-
zení této předlohy projednala znovu ve výboru.
Pouze při § 34. žádá, aby se stala výjimka. Aby se
předešlo některým textovým nesprávnostem, žádá
správce ministerstva financí důrazně, aby byl
schválen návrh Lukaševičův, který jasným
výkladem § 84. skytá ochranu proti těmto nepři-
stojnostem. (Pochvala.
Posl. dr. l. Oberleilhner se diví, že finanční
výbor opomenul provésti reformu druhé hlavy, tak-
že i nadale trvají všechny příkrosti předpisů
zdanění akeiových společností. Nikde
na světě není sdružený kapitál tak postížen, jako
v Rakousku, čímž ochromuje se podnikavost. Ohled-
ně odporu proti prohlídce knih praví, že přispěla
k němu také neslýchaná praxe berních orgánů, kte-
rá vedla k tomu, že široké kruhy poplatníků jsou
naplněny takovou nedůvěrou vůčí fisku, že v kaž-
dém novém berním zákoně spatřují jenom prostře-
dek k novým chikanám a nespravedlivému zvyšo-
vání daní. (Souhlas u něm. nač.) Prohlídka knih
má však býti toliko poslední pomůckou k vypá-
trání pravdy.
Engel
Štaňkův
Lukaševičův
Posl
doktor
Vídeň
Rakousko
28
article
Posl. Kulich stěžuje si, že má býti nadále po
správedlív Hižíci leno poplatnika. Nespravedli-
vé zdanění jak živnostenského, tak i zemědělského
středního stavu příčí se sociálním a státním zájmům
a slouží jen velkokapitálu.
Posl. Ravníhar urguje důkladnou úpravu do-
movní činžovní daně
K návrhu posl. Pelzmanna byla debata ukon-
čena.
Hlavní řečník proti posl. dr. Renner praví, že
finanční výbor musí přikročití k tomu, aby celou
soustavu rozdělení daní postavil na spravedlivý zá-
klad, zvláště vzhledem na to, že celá soustava
obecních příjmů se ukazuje stále více neupotřebí-
telnou
Když promluvil gen. řečník pro posl. Maixner.
k věené opravě ujal se slova Eug. Levický.
Poznamenává, že sněmovna projevila vůči Ru-
sínům jistou ochotu a proto se cítí povinen ospra-
vedlniti slanovisko Rusínů v otázee
vyrovnání. Rusšní podali monarchii v těžké
době důkaz, že jsou ochotni povoliti, jestliže bude
zajištěno minimum jejich existence a jejich národní
cti. Výčitku, že zneužívají sněmovny pro svoje zá-
ležitosti, musí co nejrozhodněji odmitnouti. Odpor
Rusínů jest oprávněný, protože jedná se o povo-
lení daní, jež mají přiděleny býti zemi, kde ne-
vládne lid, nýbrž několik tisíc velkostatkářů. Ru-
síni zůstanou státi se zbraní u nohou a budou
Posl
Kulich
Pelzmann
doktor
Renner
Maixner
Rusín
29
article
táml
Neni-li Vídeň cílem turistů jako Mnichov
a není-li stanicí projezdnou jako tento, země-
pisná poloha nebo železniční spojení nejsou
toho příčinou. Videň je střediskem mezi zá-
padem a východem, mezi severem a jihem, je
křižovatkou četných a velikých drah, jest
osou celé husté síti železnic, má nejkrásnější
okružní třídu, má monumentální budovy, má
skvostné a bohaté sbírky, má nesetřený histo-
rismus vedle nejmladšího modernismu, není
jako Mnichov pěkným sedlem na hubeném
koni, nýbrž má rozkošné okolí, má dobro-
srdečně a v jádru svém roztomilé, pohostinné
ale trochu mělké, plaché a lehkokrevné oby-
vatele, má pečlivě chované sady, má čistá ná-
městí, má vzácnou pitnou vodu, má dobré ko-
munikace, a přece se jí velikým obloukem
odevšad vyhýbají.
Vídeň je chronicky zamořená protiven-
stvím ke všemu, co není německé, plemenně
německé. Trpí touto nemocí, stále se horšící
již déle padesáti let. žila pořád a žije neustále
v klamu, že je residencí německého rodu pa-
novnického, že jest ohniskem německého stá-
tu a sídlem vlády německé říše. Zapomínala
vždycky a zapomíná teď-ještě více nežli dříve,
že napájena, živena, sycena je miliony lidí.
mezi nimiž Němců je sotva pětina, že do ní
plyne práce a požehnání všech národů neně-
meckých. Zapomněla docela na svůj úkol —
veliký, vysoký, vznešený a dala se degrado-
vati naposledy na Vystrkov, kam nikdo ne-
touží, odkud každý rád utíká. Vídeň, nemiti
přílivu a přítoku neněmeckého z venku, ne-
mít osvěžujících a regenerujících sil a šťáv
Němec
Vídeň
Mnichov
Vystrkov
30
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Výstava Jednoty výtvarných umělců.
Spolek architektů a inženýrů děli se
tentokráte o výstavní místnosti v Obecním
domě na půl s Jednotou výtvarných umělců.
jejíž podil se kryje pod heslem „dekorativního
umění“, aniž by přicházelo v jejím oddělent
ke zvláštní platnosti nebo výraznosti. Je zde
vskutku něco návrhů na tapety, polštáře, ma-
lovaná okna, inserty, ex libris, ano i drobu
keramiky jsou tu, jenom že osobitého rysu
v tom není. Pečeť školy není nahražena osob-
ním monogramem a inspirace z německých
odborných časopisů prozrazuje se nejednou
v nezahalené nahosti. Jsou tu i návrhy roz-
měrných dekorací, výzdob celých kostelních
prostorů nebo velkých stěn domových, pro
malby nebo sgrafita. Mnoho akademismu
staršího i moderního, mnoho povrchovosti co
do myšlenky a formy. Jenom společné díl
manželů Urbanových v novém kostele v Grun-
tě u Kutné Hory má, jako vždy, svou oprav-
dovost a solidnost ve figurálné částí i v jejím
ornamentálném doprovodu, sic trochu kraso-
pisnou, přece však i při tom dost živosti a pří-
větivého účinku. Ostatek výstavy nemá s „de-
korativním uměním“ co dělat. Není to žádnou
výtkou. Že však v několika málo měsících, jež
uplynuly od poslední výstavy Jednoty, titíž
malíři a sochaři nepřicházejí s novými dokla-
dy svého nového vývoje a rozvoje, je úplně
pochopitelno. Mohou vystupovati jen jako
více nebo méně akreditované firmy. Z nich Ja-
kub Obrovský, jakmile jednou se byl prokázal
svojí vlastní tvářností, a zřejmý talent O. Bla-
žíčka vždycky vábi náš zájem a právem.
Jarní vůně umění Obrovského je zase v jeho
obraze „U bílé zříceniny, ale pouze v dív-
čině v popředí, v její linii a jejím barevném
obložení, jenom že nic z toho nepostupuje
také do pozadí a schází tu vnitřně i zevně
malebná souvislost mezi nímí a popředím
Urbanův
Grun
Kutná Hora
spolek architekt
obecní dům
31
article
Blažíčkovy studie květin, růží a karafiátů se
svojí svěžestí a malířským temperamentem
stojí za zvláštní pozornost. F. Jakub založil
pěkný obraz do plochy nevkusně vystříhnuté;
R. Havelka má zde deset nadechnutých a na-
črtnutých akvarelů moravských a rakouských
hradů, plavých a vzdušných, jako vždy mo-
tivy šťastné malebnosti: O. Fiala rovněž celeu
serii romantických fragmentů z měst a doško-
vých chalup, kresby energické a subjek tivné
Měkká studie vnitřku kostela v Champeau
(č. 11), jež dobře řeší ovzduší a osvětlení
uzavřené architektuře; energické „Jeřáby
M. Chodounské, zvláště v oblačném nebi; hbi-
tě nahozená „Deštivá nálada“ Č. Choděry
kalvodovský malebný motiv „Slovácké búdy
B. Peroutky a pobledlý ohlas slavíčkovský na
klášteře Milosrdných St. Feikla: „Pohádková
princezna“ M. Podhajské, vtipná a humorná
dekorativnost zaslouží si zvláštní zmínky.
Lepty Vlad. Röhlinga a Jar. Skrbka — praž-
ské motivy — jsou nápadných rozměrů, s ni-
miž pevnost tvaroslovná není ještě vždy ve
zdravém poměru a vedle vkusného kalamáře
„Divčí akt“ V. Mašana, relief „Diany“ Ant.
Odehnala mají dobré linearné a plastické kva-
K. B. M.
Blažíčkův
Jakub
R Havelka
O Fiala
M Chodounská
Choděra
Peroutka
Feikl
M Podhajský
Vlad
Röhling
Skrbek
V Mašan
Diana
Antonín
Odehnal
Champeau
32
article
lity.
VII.
(Symlonické koncerty
Dvořákova „Svatá Ludmila“) Po delš
době došla opětného provedení u nás suita ze
Sukovy hudby k „Radúzoví a Mahuleně“. Pod sou-
borným názvem „Pohádka sdruženy jsou zde čty-
ři ucelené hudební obrazy, které charakterisuj
jaeně hlouhku cítění skladatelova i originalitu jeho
bohuté meledické invence. Bylo tenkrát Sukovi
něco přes dvacet let, když napsal svoji hudbu
k Zeyerově dramatické pohádce a hudba ta mluv-
již o hotovém mistru. Loni Uměleckou besedou
vydaný klavírní výlah celého „Radúza“ a teď zda-
řilé provedení „Pohádky“ Českou Filharmonií upo-
zorňují důtklivě na společné dílo dvou našich uměl.
ců, které těšilo se při scénickém vypravení v Ná-
rodním divadle velikému úspěchu a které zcel
neprávem nepovšimnuto už po léta odpočívá v di-
vadelním archivu. Novinkou byly v posledním
nedělním koncertě C. Francka „Symrfonické va-
Dvořákův
Sukův
Radúzový
Mahulena
Zeyerův
C Franck
Symrfonický
Ná
Český filharmonie
Svatá Ludmila
33
article
riace pro klavír s orchestrem. Nepříliš významné
thema rozvíjí tu geniální hudební tvůrce v důmy-
slné variace, vyzdobené velikou originalitou har-
monickou a nepřehledným bohatstvím v rytmice.
Pan J. Heřman hrál Franckovy variace mistrně,
s krásným odstíňováním a s hravou lehkostía
elegancí. Jeho přednesu děkujeme, že objevila se
nám skladba otce moderní hudby francouizské
v celé své umělecké závažnosti. Cyklus Dvořáko-
vých symíonii pokročil až k symfonii z G-dur, je
dýše celá svěžestí myšlenek a z níž mluví plným
dechom originalita mistrovy tvůrčí síly.
Pensijní spolek členů sboru a or-
chestru Nár. divadla sáhl při volbě pro-
gramu pro svůj benefiční koncert letos opětně
bohatému uměleckému odkazu Dvořákovu. Za-
vděčil se velmi celé české hudební veřejnosti pro-
vedením „Svaté Ludmily“, jež u nás od festivalu
r. 1904 dávána nebyla. Přede dvěma, tuším,
roky slyšeli jsme v koncertě Pensijního spolku
Lisztovu „Svatou Alžbětu“ a tu bylo zajímavo srov-
návati dojem z obou oratorií. V hudbě Lisztov
citili jsme tehdy, jak již vybledla a sestárla. Na-
proti tomu působila „Svatá Ludmila“ neztenčeně
všemi svými krásami, jako před lety a bude pů-
sobiti jimi na dále. V sile originality leží ten zá-
zračný elixír, který dává hudbě českého mistra
trvalý život. Provedení „Svaté Ludmily“. řízené
p. kap. Zamrzlou, zachovávalo znamenitou repro-
dukční tradici z doby, kdy dáváno bylo oratorium
Dvořákovo scénicky v Nár. divadle. Při festivalu
byly by účinnosti díla prospěly velmi mohutné sbory.
kterých jsme tentokráte postrádali. Sóla bylav
osvědčených rukou pl. Slavíkové, Horvátové a pp
Klimenta a Štorka, kteří všichní zachovali svým
aš.
zpěvním výkonům dřívější úroven.
J Heřman
Franckův
Dvořákův
Svatá
Lisztův
Zamrzla
Slavíková
Horvát
Klimenta
Štorek
Dvořáko
Svata Alžběta
35
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
a Klerikální činnost v Krani. Z Vídně, 26. l-
stopadu. „Südslav. Rundschau“ upozorňuje dnes
na řeč slovinského pokrokového poslance dra.
Ravnihara o boji proti učitelstvu v Krajině, proti
němuž zahájen systematický postup ohlupováním
slovinského národa. V poslední době na různých
místech produkují se t. zv. světci a zázračné osoby.
které jsou duchovenstvem podporovány. Nejstraš-
nější případ stal se s jistou Johanou z Vodice, která
kůždého pátku v úmrtní době Kristově na rukou
nohou, prsou i čele krvácela. Tisíce poutníků na-
vštěvovalo tuto zázračnou osobu za asistence fa-
ráře i četaictva a kupovalo „svatou krev?', ba d -
Ravnihar
Vídeň
Vodice
36
article
konce i jistý pekař vyráběl pečivo, do kterého při-
dávána krev z ran této domnělé svaté. Kníže biskup
lublaňský Jeglič dokonce sám získal si jako dra-
hocennou relikvii zakrvavenou košili této „svaté“.
Konečně se prozradilo, že tato „svatá“ kupujev
jatkách ve Vodici telecí krev. Nyní nalézá se ve
vyšetřovací vazbě u lublaňského zemského soudu.
— Discíplínární aléra v peštském národním
museu. Pomocný kustos musea krásných umění, dr.
Josef Volanka, udal u ministerstva kultu a vyučo-
vání chefa oddělení téhož musea, dv. r. Gabriela
v. Tereve proto, že nutil stát ke koupi sbírky
obrazů Marcela Remeše, ač dobře věděl, že galerie
tato obsahuje několik takových restaurovaných
obrazů, jež by nesměly býti umístěny ve státním
museu. Von Terey byl na to volán do ministerstva.
kde měl rozmluvu s ministerským radou Majov-
ským. Během rozmluvy požádal sám za disciplinárnt
vyšetřování proti sobě.
= Sochař zavražděn. Z Berlína, 26. listopadu.
Ve Friedrichstrasse č. 131 byla dnes odpoledne
spáchána loupežná vražda na 27letém ruském so-
chaři Michalu Goldsteinovi. Když seděl sochař u
stolu, vrhl se na něj jeho tajemník Sukrov, rovněž
Rus, a kladivem mu zasadil do hlavy několik
smrtelných ran. Vražda byla odhalena v okamžiku,
kdy se vrah chystal vypáčiti skříň, v niž měl jeho
zaměstnavatel větší obnos peněz. Vrah, vída, že je
prozrazen, zastřelil se.
doktor
Volanek
Gabriel
Remeš
Goldstein
Sukrov
Berlín
Rus
muzeum krásný uměný
Majov
37
article
=Fiim z pražského ghetta. Jak oznamují
berlínské listy, napsal známý berlínský here
Paul Wegener s Heinrichem Galeerem filmové
drama »Der Golem«, jež se odehrává ve staro-
pražském ghettu. Podkladem dramatu je jedna
z pověstí, kolujících o pražském rabínu Löwovi.
který žil za času Rudolfa II., s nímž se také
stýkal. »Golem« byla hliněná socha, jíž dovedl
rabín vdechnouti život a jež mu pak sloužila.
Rabín rozčaroval vždy v pátek svého hliněného
pomocníka. Jedvou to však zapomněl učinita
»Golem« způsobil mnoho zla. Musil býti přivolán
mistr Löw, který odejmul opět »Golemu« život.
Látka tato byla básníky již několikrát zpra-
cována.
= Neštěstí v lodeníci. Ze Rjeky, 26. listopa-
du. (K. k.) V dílnách Ganzovy společnosti na stav-
bu lodí „Danubius událo se dnes neštěstí, když
byl montován jeřáb, určený k dopravě součástek
válečných lodí. Lešení se sřítilo a zasypalo 6 dělní-
ků. Jeden dělník byl ihned mrtev. Druhých 5 děl-
níků bylo nebezpečně zraněno a dopraveno do ne-
mocnice.
Wegener
Galeer
Löw
Rudolf II
Gole
Ganzův
Rjeka
Danubius
der golem