ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2735b3b0-8f1c-11dd-b646-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 42, org 11, person 101, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 27. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
nshros a loožonmsoz clotu z locta ladom
4 masthead
aze beJon bunrt
5 masthead
Číslo 326.
6 masthead
urannlavečerní dlat přadplání se plm anos lan zn prns v administranli a másle hvrt ista. I K - v dvojí donáškou na měsí ns čtvrt leta 1k ve Hiliálkácht 1 K n0 na mi ésto P'ošitou- na měs lu ns rtsta K no s dvoji zásllkou nl rs lata kei
7 masthead
táq dotitě vclih
8 masthead
oolhádo uliígau on Lblvoo
9 masthead
meeabedon mýadslas lesi selabo
10 masthead
drobném prodejle raení člale o sobě . o sa e vešerni sa s Ve fliálkách na venkově ranní cislo večorni 13n
11 masthead
iniio leieetdas
12 masthead
Inseráty plati se hotově napřeá. Předplacení a inserty přijima administrace v Marianské ul., a Tam aacházojí se táž ředakce, tiskárna a sxpedlee „Národníeh Llstů Rakopisy se nevracsl
Národníeh Llstus
13 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách Jos. Penížek Pozoruhodná anketa. z Vídně. 25. listopadu. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Dostalo se nám příležitostí nahlédnout do zajímavé listiny. Do církuláře, který roze- slalo v posledních dnech gremium zdejších ho- telierů všem členům svým. Oznamuje jim v oběžníku tom smutné faktum, zjištěné orga- nisací ke zvelebě cizineckého ruchu ve Vídní. že návštěvy Rusů tady pořáde víc ubývá. Tato absolutní skutečnost je bez odporu truchlivá pro lidi, kteří žijí z návštěvníkův a pro něž nebylo by žádnou útěchou, kdyby měli jistotu, že Rusové vůbec nejedou za hranice, do Evro- py. Kormutlivý dojem statistiky a její dat o klesajícím počtu hostů ze severní veleříšeje vídeňským hötelierům ještě stupňován faktem relativním: Rusů jezdí mimo vlast nyní mno- hem více nežlí dřív, ale jezdí místo do Vídně do Berlína. Ve hlavním městě císařství hohen- zollernského každým rokem cifra ruských pří- chozích stoupá, v říšském, hlavním a sídelním městě monarchie rakousko-uherské každým rokem je nižší. Ke věstníku svému připojuje gremium ho- telierů vídeňských dotazník, jímž pořádá pí- semnou expertisi. Ptá se členů svých: 1. čím jest odliv ten způsoben a zaviněn, 2. jak možno zjednati nápravu.
Penížek Rus Praha Vídeň Evra Berlín
14 article
Byli jsme požádáni z řad interesentů sa- mých abychom se pronesli veřejně o této zá- ležitosti vážné, a tak učinili docela nepokrytě Vyhovujeme rádi výzvě té, podotýkajíce pře- dem, že nejedná se o zjev ani nový ani ojedí- nělý, ale krajně důležitý, protože karakteri- stický netoliko pro ráz a postavení Vídně vzhledem na rostoucí moderní cestování, ne- toliko pro karakter a posici její vůči obývate- lům v obou polovinách říše, nýbrž také pro styky a poměry této říše ke státům a náro- dům cizím a jiným. s A tu nelze nevidět a zatajít, že vinu zmá- hajícího se deficitu lidí z Ruska sem dojíždě- jících nemá nic a nikdo, leč Vídeň a národ- nostní politika v její zdech a naproti sousedům od let soustavně a s německou důkladnost provozovaná. Chceme nyní některé jednotlive mely této politiky vypočíst, politiky, kterou Vídeň dávno zbavila se povahy města nedíme mezinárodního, ate povany metropore vsecn národů, pod žezlem habsburské dynastie žijí- „Moře světel nechať sálá z Vídně!“ volal nebožtík korunní princ Rudolf, zahajuje tady clektrickou první výstavu. Nikoli světlo však šíří a rozlévá se odtud, nýbrž tma, národnost- ní zášť a nenávist, nesnášelivost, surovost proti Čechům a Slovanům, proti Maďarům. proti židům, proti Vlachům a nedostižnaje Videň v umění, kde koho na světě odpuzovat a snižovati se na hlavní město dolnorakouské. stotisícové dělné a pracovné české obyvatel- stvo barbarsky proná sledující.
Rudolf Čecho Maďar Vlach Vídeň Rusko Slovan
15 article
Nejen Rusové straní se Vídně. Straní se ji kdo může a nejede tam, kdo nemusí, protože nevydá se nebezpečí, buďsi Čech, buďsi Ma- ďar, buďsi žid, aby si z něho v zábavných místnostech tropili posměch. Po té stránce je pro statečnost vídeňských humoristů názorn stupnice jejích kuráže. Čím je kdo slabší, tím více si naň troufají. Maďar, protože nabyl státní samostatnosti, mizi pomalu z poěsié je- jich. Čech je tam dotud, dokud snáší trpělivě infamie o svém dlouhoprsťáctví. Zakročí-li proti nim, je respektován. Nejhůře vede se židovi. Snad proto, že se nebrání. Vždyť ani v c. k. dvorní opeře nepovrhli zhanobením „Prodaně nevěsty“ a „Netopýra“ šprýmy krč- mářskými a paní Nieseova neostýchala se jed- nou lidové drama vyzdobiti kupletem, jehož jedna sloka zvěsfovala, kterak byl Kolumbus uvítán v Americe českými slovy: Pěkně ví- ve cích.
Rus Čo Maďar Nieseov Kolumbus Vídeň Ma Čechy Amerika
16 article
z venku, nemíti statisíce ruk pracovníků če- ských, Vídeň odkázaná sama na sebe a ne- ovlažována zlatým deštěm odjinud, stala by se stojatým rybníkem, ve kterém by všechen ži- vot se zalkl. Vezměte Vídni dva cošfficienty Čechy a židy a zakrní. A k oběma chová se, duševně a hmotně jimi tyjíc a bohatnouc, ne- přátelsky. Ale nejen k nim. První, kdo zakusili její protivenství, byli Maďaři. Již v letech čtyřicátých. Počátkem let šedesátých ještě víc. Za dra. Luegra byla pronikavá renaisance tohoto záští, vroubené- ho antisemitismem. „Judaeomagyare,“ řekl velitel a všechny skety to po něm papouško- valy. Zvláště když „Karel sličný“ přes Halič a Bukovinu zajel si do Bukurešti hlásat rovno- právnost, kterou židé v Rumunsku dodnes ne- mají a kterou Čechům odpíral i ve škole sou- kromě, jimi placené. Měli snad Maďaři, měla snad konservativní šlechta jejich gravitovati do Vídně, kde doznávali jen nenávisti? Měla tíhnouti k Vídni aristokracie česká a polská. které stejně se dařilo? Měla plniti staré paláce svoje, měla svým leskem rozmnožovatí slávu vídeňských plesů? Vystěhovala se. Nenáhlea pomalu se vytrousila z Vídně, která kořila se cizáku Beustovi, domorodce však pranýřovala jako škůdce a velezrádce. Vzpomeňme si jen. co dělo se ve Vídni proti Polákům za hraběte Taaffa, pak za hr. Badena. Vzpomeňme si, že poslanec Krzeczunowicz zvolal ve sněmovně „Což jsme tady v zemi nepřátelské?!“ Nastala potom éra protižidovská. Byl zde počátkem podzimu semenářský trh, sjezd ob- chodníků s obilím. Statisíce nechali jeho účast- nici ve Vídní. Protože však mezi nimi pře- vahu měli židé, nedali ve Vídni pokoje, doku tento každoroční sjezd nevypudili a s ním do- brých 4000 cizinců. Tak rozuměli ve Vídn attrakci na ně.
Maďar Karel sličný Čecho Beust Polák Taaff Baden Krzeczunowicz Vídeň Čechy Halič Bukovina Bukurešť Rumunsko
17 article
Následovala persekuce Čechů: ve škole v divadlech, v peněžnictví — všude. Premiéra Dvořákova ve dvorní opeře vypiskána. „Po- krok vypuzen z hudební dvorany. Národni divadlo pražské bylo pozváno ku pohostin- ským hrám za příčinou 60letého vládního ju- bilea císařova v Dívadle na Vídeňce, ale prá- vo pohostinské, kterého šetří také divochové proti Čechům porušeno. Dr. Lueger tenkráte zachoval se nepěkně. Jaroslav Kvapil mohl by o tom vypravovati ledacos. Zahajovaei představení společnosti Chmelenského — hrá- la „Čech a Němec“ — v divadle Josefovském přerušeno demonstracemi, které nezmlkly ani, když zněla dvoranou císařská hymna. České dámv. iedoucí na jubilejní slavnost sokolskou v Hernalsu, stlučeny do krve a savy jm strna- ny s těla. Furor teutonicus chystal útoky na filiálky českých bank a českých knihkupectví Na dolnorakouském sněmě odhlasovány proti- české zákony a polomrtvý dr. Lueger, který na českých zádech vydrápal se nahoru a za to ke konci života svého proti Čechům sopti stejně jako proti Maďarům a židům, je odů- vodňoval. Bylo by nespravedlivo paušalovat a ge- neralisovat a tvrdit, že celá Vídeň byla tako- vá. Nebyla. Byly čestné výjimky: v kruzích uměleckých, obchodních, bankovních, finanč- ních a byrokratických. Měli sice odvahu tam zatracovati tuto zavilost a nezřízenast proli českým lidem, kteří nepřišli do Vídně krást a loupit a žebrat, nýbrž pracovat ve všech oborech, a kteří při práci té mají jen fysické risíko, zaměstnavatelé zisk a výtěžek, infer- nalní vzteky proti soukromé české škole ve čtvrti „Landstrasse“ a všechny malichernost a směšnosti, jimiž vybíjel se hovor a tero proti našincům, ale všichni tí rozmyslní Víde-
Čecho Dvořákův doktor Lueger Kvapil Němec Maďar Čechy Vídeň Národeň divadlo český banka
18 article
ňané němečtí neměli dohromady tolik moci by čeliti mohlí úspěšně záchvatům a výbu- chům vášně, která zchlazuje si žáhu na nejso- lidnějších pracovnících a jejich dětech. Úřady a policie mohly konati jen obranu. Tu pak ko- naly řádně. Vypleniti politiku, ze které zro- dily se všechny výpravy a všechny atentáty proti Čechům, nemohly a nemohou. V živé pamětí jest ještě, co dělo se na universitě vídeňské proti Čechům, Slovincům Chorvatům, židům a Vlachům: násilí proti všem. Hrubé, fysické násilí. Klackářství. Ne- hodné a nedůstojné akademických občanů vzdělanců. Nerozumějících, že jsou jen dvě možnosti: buď dáti každému národu rakou- skému jeho vysoké školy, nebo, dokud se mu nedají, vyhraditi místo synům národů neněme- ckých na vysokých školách německých — mi- sto nikoli hosta, milostivě trpěného, nýbrž mí- sto rovné a plnoprávné.
Čecho Slovinec Chorvat Vlach
19 article
A pohleďme nyní letem na politiků zi Víd- ně provozovanou proti království chorvatské- mu, proti všem křesťansko-slovanským zemím a národům balkánským od r. 1876 do dneška. protí Rusku, zastavme se u historického dne. kdy objevil se u krále italského nynější car který, jen aby nemusil Rakouskem, několik set mil si zajel kolem něho, sečtěme všechny vypočtené položky a násobme je, uvažme považme krátkozrakost a zaslepenost, zarpu- tilost a nenávist osvědčovanoú ve Vídnia z Vídně všemi směry proti všemu, co není ně- meckým a co není arijským, a nepodivíme se že přítok cizinců do Vídně vůbec a ruských zvláště zřídl a řídne. Nie nestalo se nepříro- zeného. Každé proč má své proto. Na smrtelném loži doporučoval císař Vi- lém I. nynějšímu císaři německému zachován dobrých styků s Ruskem a kníže Bismárk mě s Ruskem, vedle aliance s Rakouskem, zpět- ný pojišťovací spolek a nepřetrhl drát mezi Berlínem a Petrohradem. „U nás jináče!“ Pro- to jezdí Rusové do Berlína, proto nejezdí, do Vídně. A hledá-li gremium hötelierů vídeňských pozoruhodnou písemní anketou svojí příčiny proč ubývá Rusů, jedoucích do Vídně, a pro přibývá současně Rusů, jedoucích do Berlína — příčiny úkazu toho jsou snadno nalezitel- ny, jsou blízky, jšou viditelny a zřejmy, jsou ve Vídní samě, v její politice interni, v její po- litice externi. Staří medikové říkalir Najítí příčínu ne- moci je zároveň najíti léčbu její. Hötelieři jsou lidé politiky vzdálení. Je-
Rus Rusko Rakousko Vídeň Berlín Petrohrad
20 title
Henr?a ojfiich dotazník jsou doku nete v Rakousku: Přemiýšlejte o nichl
Rakousko
21 article Fiskalismus ministerstva vy učování. samé k01k! Z Vídně, 26. listopadu.
Fiskalismus ministerstva vy učování. samé k01k! Z Vídně, 26. listopadu. Ministerstvo vyučování vydal všem zemským školním radám naří- zení, jež obsaženo je v posledním čísle mi- nisterského věstníku, avšak — což jest zají- mavo — nebylo jinde publikováno, nařízení. jež nemůže zůstati bez odporu příslušných či- nitelů. Nařízení to týká se kolkování po- dání na ředitelství státních, zemských obecních středních škol. Přípisy stran, jež se dotýkají úřadní činnosti ředitelství, mus býti kolkoványt je lhostejno, v jaké for- mě se tyto přípisy, zda ve formě dopisu (na př. koresp. listku) nebo jiné formě dějí. O kolku osvobozena jsou jen ona podání, jimž
Vídeň
22 article
to dle zvláštního zákonného ustanovení pří- sluší: dopisy, jimiž strana chce získati infor- mace, které nejsou úřadně protokolovány, mohou býti od kolku osvobozeny. Dle tohoto nařízení se odstraňuje vlastně všechno řízení úřadní z důvodu kolkování podávaných žádo- stí: žádosti o přijetí žáka musí býti kolkovány 1 K, rovněž žádosti o ulehčení ve školní ná- vštěvě, o osvobození od vyučování kreslení, tělocviku nebo jiného předmětu, žádosti o osvobození na účasti při bohoslužbách, žá- dosti o povolení, aby žák mohl odejítí z ústa- vu několik dní před koncem školního roku. žádosti o dovolenou, podáni o připuštění ke zkoušce, o povolení opakovati zkoušku, ohlá- šení nové zkoušky reprobovaných maturan- tů, žádosti za vyhotovení vysvědčení (na vy- svědčení na státních ústavech musí býti dán kolek 2 K, na zemských a obecních 1 K) — vše musí býti opatřeno kolkem za 1 K! Re- kursy proti jednání ředítelství ústavu, proti nepřijetí žáka nebo klasifikaci, discíplinováne musí býti opatřeny kolkem za 2 K. Osvobo- zeny od kolku jsou: omluvenky, potvrzenío zaplaceném školném, lékařská vysvědčení podmínečně, žádosti za osvobození od škol- ního platu nebo udělení stipendia, je-li k nim přiloženo vysvědčení chudoby nebo nemajet- nosti, žádosti žáků za podpory, prohlášení ro- dičů maturantů, že se žák smí podrobiti ma- turitě, frekventační vysvědčení pro aspiranty jednoroční dobrovolnické služby, potvrzení o školní návštěvě a prospěchu za účelem udě- lení stipendia (podmínečně).
Re
23 article
Jest jisto, že o toto nařízení vedle mi- nisterstva kultu a vyučování má největš zásluhu ministerstvo finančí. Na- řízení toto znamená opět uvalení nový ch dávek na bedra rodičů, ztížení vycho- vání, jež se beztoho stále zdražuje, znamená však též zhoršení agendy ředitel- ské, její rozšíření a znesnadnění. Kancelář- ská práce ředitelská vzrůstá čím dál tím více a nyní k tomu se váže ještě nový velký obor. který se jindy vyřizoval ústně povolanými osobami. Kdežto jinde se usiluje za účelem rychlého řízení o zavedení ústního jednání na střednich školách, u nás rozšířuje se by- rokratismus spojený s fiskalis- mem — leč finanční efekt není v žádném po- měru k dotyčné činnosti. Jakmile nařízení ministerstva bylo uve- řejněno, sešli se poslanci Kemetter, dr Lukavský, J. Erb a vicepresident Ro- manczuk, aby se uradilí o krocích, jež se mají učiniti proti zminěnému nařízení. Usne- učování, aby nařízení bylo odvo- láno, eventuelně podati interpelaci podepsanou záslupci klubů všech stran a ve vyučovacím výboru vyvolati okamžité usne- sení, aby se o věci jednalo- Ríšská rada. Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 26. listopadu. Schůze osmihodinná byla skoro úplně klid na. Teprve ke konci došlo k bouřlivým srážkám a skandálům, jaké dávno ne- slyšány ve sněmovně. Srazili se totiž sociálat demokraté s německými nacionály. Příčina byla tato: Ke známému návrhu posl. Pa- chera, by se udělilo 20 mil. na výpomoc pr učitele všech zemí, promluvil také známý posl. Ferd. Seidl, jenž jako vždy prudce útočil na sociální demokraty. Když domluvil, jeho
Kemetter Lukavský ro Seidl Vídeň poslanecký sněmovna
24 article
a Schůze 178.
25 article
političtí přátelé mu tleskali, zejména k jeho prohlášení, že sociální demokraté mohou agi- tací a demagogií předstihnouti německé na- cionály, že však tito jsou poctiví přátelé jak učitelů tak úřadníků. Právě předsedal posl. Pernerstoríer, který prohlásil, že by dal posl. Ferd. Seidlovi důtku, kdyby mu ne- bránily důvody osobní, snadno pochopitelné, t. j. kdyby nebyl sociálním demokratem a posl. Seidl německým nacionálem. Když pak do- ložil, že prosí, aby sněmovna prominula mu, že opomenul pokárati posl. Seidla, strhla se bouře mezi německými nacionály a sociálními demokraty. Se všech prostorů sněmovních hrnuli se přívrženci obou stran do zasedací síně, kde lomoz stoupal. Do toho připletl se také posl. Wolf, jenž vrhl posl. Löwovi výtku ve tvář, kterou zodpověděl posl. Glöckel (soc. dem.) a jiní sociální demokraté, sypajíce na posl. K. H. Wolía kostky cukru, jež měli v kapsách nebo si přinesli ze sněmovní restaurace. Vřava, způsobená touto bitkou mezi sociálními demokraty a německými na- cionály, přerušována byla výkřiky oněch na předsedajícího Pernerstorfera: „Abzug, abzug. strannický předsedo!“ Hluk a nepokoj trvaly za ústního dotazu posl. dra. Lva Levickéhoa Špačka dále, ba přesunuly se přes oficielní 1ee konec schůze. Posl. K. H. Wolf byl deštém kostek cukru patrně zaražen.
Pernerstoríer Seidl Wolf Löw Wolía Posl
27 article
Miiž anbo n Z Vídně, 26. listopadu. (K. k) l Sněmovna pokračuje v podrobné rozpravě o novele k osobní daní. Správce ministerstva financí svob. pán Engel žádá sněmovnu, aby přijala předlohu ve výboro- vém znění a návrhy Štaňkovy nezávisle na vyří- zení této předlohy projednala znovu ve výboru. Pouze při § 34. žádá, aby se stala výjimka. Aby se předešlo některým textovým nesprávnostem, žádá správce ministerstva financí důrazně, aby byl schválen návrh Lukaševičův, který jasným výkladem § 84. skytá ochranu proti těmto nepři- stojnostem. (Pochvala. Posl. dr. l. Oberleilhner se diví, že finanční výbor opomenul provésti reformu druhé hlavy, tak- že i nadale trvají všechny příkrosti předpisů zdanění akeiových společností. Nikde na světě není sdružený kapitál tak postížen, jako v Rakousku, čímž ochromuje se podnikavost. Ohled- ně odporu proti prohlídce knih praví, že přispěla k němu také neslýchaná praxe berních orgánů, kte- rá vedla k tomu, že široké kruhy poplatníků jsou naplněny takovou nedůvěrou vůčí fisku, že v kaž- dém novém berním zákoně spatřují jenom prostře- dek k novým chikanám a nespravedlivému zvyšo- vání daní. (Souhlas u něm. nač.) Prohlídka knih má však býti toliko poslední pomůckou k vypá- trání pravdy.
Engel Štaňkův Lukaševičův Posl doktor Vídeň Rakousko
28 article
Posl. Kulich stěžuje si, že má býti nadále po správedlív Hižíci leno poplatnika. Nespravedli- vé zdanění jak živnostenského, tak i zemědělského středního stavu příčí se sociálním a státním zájmům a slouží jen velkokapitálu. Posl. Ravníhar urguje důkladnou úpravu do- movní činžovní daně K návrhu posl. Pelzmanna byla debata ukon- čena. Hlavní řečník proti posl. dr. Renner praví, že finanční výbor musí přikročití k tomu, aby celou soustavu rozdělení daní postavil na spravedlivý zá- klad, zvláště vzhledem na to, že celá soustava obecních příjmů se ukazuje stále více neupotřebí- telnou Když promluvil gen. řečník pro posl. Maixner. k věené opravě ujal se slova Eug. Levický. Poznamenává, že sněmovna projevila vůči Ru- sínům jistou ochotu a proto se cítí povinen ospra- vedlniti slanovisko Rusínů v otázee vyrovnání. Rusšní podali monarchii v těžké době důkaz, že jsou ochotni povoliti, jestliže bude zajištěno minimum jejich existence a jejich národní cti. Výčitku, že zneužívají sněmovny pro svoje zá- ležitosti, musí co nejrozhodněji odmitnouti. Odpor Rusínů jest oprávněný, protože jedná se o povo- lení daní, jež mají přiděleny býti zemi, kde ne- vládne lid, nýbrž několik tisíc velkostatkářů. Ru- síni zůstanou státi se zbraní u nohou a budou
Posl Kulich Pelzmann doktor Renner Maixner Rusín
29 article
táml Neni-li Vídeň cílem turistů jako Mnichov a není-li stanicí projezdnou jako tento, země- pisná poloha nebo železniční spojení nejsou toho příčinou. Videň je střediskem mezi zá- padem a východem, mezi severem a jihem, je křižovatkou četných a velikých drah, jest osou celé husté síti železnic, má nejkrásnější okružní třídu, má monumentální budovy, má skvostné a bohaté sbírky, má nesetřený histo- rismus vedle nejmladšího modernismu, není jako Mnichov pěkným sedlem na hubeném koni, nýbrž má rozkošné okolí, má dobro- srdečně a v jádru svém roztomilé, pohostinné ale trochu mělké, plaché a lehkokrevné oby- vatele, má pečlivě chované sady, má čistá ná- městí, má vzácnou pitnou vodu, má dobré ko- munikace, a přece se jí velikým obloukem odevšad vyhýbají. Vídeň je chronicky zamořená protiven- stvím ke všemu, co není německé, plemenně německé. Trpí touto nemocí, stále se horšící již déle padesáti let. žila pořád a žije neustále v klamu, že je residencí německého rodu pa- novnického, že jest ohniskem německého stá- tu a sídlem vlády německé říše. Zapomínala vždycky a zapomíná teď-ještě více nežli dříve, že napájena, živena, sycena je miliony lidí. mezi nimiž Němců je sotva pětina, že do ní plyne práce a požehnání všech národů neně- meckých. Zapomněla docela na svůj úkol — veliký, vysoký, vznešený a dala se degrado- vati naposledy na Vystrkov, kam nikdo ne- touží, odkud každý rád utíká. Vídeň, nemiti přílivu a přítoku neněmeckého z venku, ne- mít osvěžujících a regenerujících sil a šťáv
Němec Vídeň Mnichov Vystrkov
30 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Výstava Jednoty výtvarných umělců. Spolek architektů a inženýrů děli se tentokráte o výstavní místnosti v Obecním domě na půl s Jednotou výtvarných umělců. jejíž podil se kryje pod heslem „dekorativního umění“, aniž by přicházelo v jejím oddělent ke zvláštní platnosti nebo výraznosti. Je zde vskutku něco návrhů na tapety, polštáře, ma- lovaná okna, inserty, ex libris, ano i drobu keramiky jsou tu, jenom že osobitého rysu v tom není. Pečeť školy není nahražena osob- ním monogramem a inspirace z německých odborných časopisů prozrazuje se nejednou v nezahalené nahosti. Jsou tu i návrhy roz- měrných dekorací, výzdob celých kostelních prostorů nebo velkých stěn domových, pro malby nebo sgrafita. Mnoho akademismu staršího i moderního, mnoho povrchovosti co do myšlenky a formy. Jenom společné díl manželů Urbanových v novém kostele v Grun- tě u Kutné Hory má, jako vždy, svou oprav- dovost a solidnost ve figurálné částí i v jejím ornamentálném doprovodu, sic trochu kraso- pisnou, přece však i při tom dost živosti a pří- větivého účinku. Ostatek výstavy nemá s „de- korativním uměním“ co dělat. Není to žádnou výtkou. Že však v několika málo měsících, jež uplynuly od poslední výstavy Jednoty, titíž malíři a sochaři nepřicházejí s novými dokla- dy svého nového vývoje a rozvoje, je úplně pochopitelno. Mohou vystupovati jen jako více nebo méně akreditované firmy. Z nich Ja- kub Obrovský, jakmile jednou se byl prokázal svojí vlastní tvářností, a zřejmý talent O. Bla- žíčka vždycky vábi náš zájem a právem. Jarní vůně umění Obrovského je zase v jeho obraze „U bílé zříceniny, ale pouze v dív- čině v popředí, v její linii a jejím barevném obložení, jenom že nic z toho nepostupuje také do pozadí a schází tu vnitřně i zevně malebná souvislost mezi nímí a popředím
Urbanův Grun Kutná Hora spolek architekt obecní dům
31 article
Blažíčkovy studie květin, růží a karafiátů se svojí svěžestí a malířským temperamentem stojí za zvláštní pozornost. F. Jakub založil pěkný obraz do plochy nevkusně vystříhnuté; R. Havelka má zde deset nadechnutých a na- črtnutých akvarelů moravských a rakouských hradů, plavých a vzdušných, jako vždy mo- tivy šťastné malebnosti: O. Fiala rovněž celeu serii romantických fragmentů z měst a doško- vých chalup, kresby energické a subjek tivné Měkká studie vnitřku kostela v Champeau (č. 11), jež dobře řeší ovzduší a osvětlení uzavřené architektuře; energické „Jeřáby M. Chodounské, zvláště v oblačném nebi; hbi- tě nahozená „Deštivá nálada“ Č. Choděry kalvodovský malebný motiv „Slovácké búdy B. Peroutky a pobledlý ohlas slavíčkovský na klášteře Milosrdných St. Feikla: „Pohádková princezna“ M. Podhajské, vtipná a humorná dekorativnost zaslouží si zvláštní zmínky. Lepty Vlad. Röhlinga a Jar. Skrbka — praž- ské motivy — jsou nápadných rozměrů, s ni- miž pevnost tvaroslovná není ještě vždy ve zdravém poměru a vedle vkusného kalamáře „Divčí akt“ V. Mašana, relief „Diany“ Ant. Odehnala mají dobré linearné a plastické kva- K. B. M.
Blažíčkův Jakub R Havelka O Fiala M Chodounská Choděra Peroutka Feikl M Podhajský Vlad Röhling Skrbek V Mašan Diana Antonín Odehnal Champeau
32 article
lity. VII. (Symlonické koncerty Dvořákova „Svatá Ludmila“) Po delš době došla opětného provedení u nás suita ze Sukovy hudby k „Radúzoví a Mahuleně“. Pod sou- borným názvem „Pohádka sdruženy jsou zde čty- ři ucelené hudební obrazy, které charakterisuj jaeně hlouhku cítění skladatelova i originalitu jeho bohuté meledické invence. Bylo tenkrát Sukovi něco přes dvacet let, když napsal svoji hudbu k Zeyerově dramatické pohádce a hudba ta mluv- již o hotovém mistru. Loni Uměleckou besedou vydaný klavírní výlah celého „Radúza“ a teď zda- řilé provedení „Pohádky“ Českou Filharmonií upo- zorňují důtklivě na společné dílo dvou našich uměl. ců, které těšilo se při scénickém vypravení v Ná- rodním divadle velikému úspěchu a které zcel neprávem nepovšimnuto už po léta odpočívá v di- vadelním archivu. Novinkou byly v posledním nedělním koncertě C. Francka „Symrfonické va-
Dvořákův Sukův Radúzový Mahulena Zeyerův C Franck Symrfonický Ná Český filharmonie Svatá Ludmila
33 article
riace pro klavír s orchestrem. Nepříliš významné thema rozvíjí tu geniální hudební tvůrce v důmy- slné variace, vyzdobené velikou originalitou har- monickou a nepřehledným bohatstvím v rytmice. Pan J. Heřman hrál Franckovy variace mistrně, s krásným odstíňováním a s hravou lehkostía elegancí. Jeho přednesu děkujeme, že objevila se nám skladba otce moderní hudby francouizské v celé své umělecké závažnosti. Cyklus Dvořáko- vých symíonii pokročil až k symfonii z G-dur, je dýše celá svěžestí myšlenek a z níž mluví plným dechom originalita mistrovy tvůrčí síly. Pensijní spolek členů sboru a or- chestru Nár. divadla sáhl při volbě pro- gramu pro svůj benefiční koncert letos opětně bohatému uměleckému odkazu Dvořákovu. Za- vděčil se velmi celé české hudební veřejnosti pro- vedením „Svaté Ludmily“, jež u nás od festivalu r. 1904 dávána nebyla. Přede dvěma, tuším, roky slyšeli jsme v koncertě Pensijního spolku Lisztovu „Svatou Alžbětu“ a tu bylo zajímavo srov- návati dojem z obou oratorií. V hudbě Lisztov citili jsme tehdy, jak již vybledla a sestárla. Na- proti tomu působila „Svatá Ludmila“ neztenčeně všemi svými krásami, jako před lety a bude pů- sobiti jimi na dále. V sile originality leží ten zá- zračný elixír, který dává hudbě českého mistra trvalý život. Provedení „Svaté Ludmily“. řízené p. kap. Zamrzlou, zachovávalo znamenitou repro- dukční tradici z doby, kdy dáváno bylo oratorium Dvořákovo scénicky v Nár. divadle. Při festivalu byly by účinnosti díla prospěly velmi mohutné sbory. kterých jsme tentokráte postrádali. Sóla bylav osvědčených rukou pl. Slavíkové, Horvátové a pp Klimenta a Štorka, kteří všichní zachovali svým aš. zpěvním výkonům dřívější úroven.
J Heřman Franckův Dvořákův Svatá Lisztův Zamrzla Slavíková Horvát Klimenta Štorek Dvořáko Svata Alžběta
34 title
Hudba.
35 article Různé zprávy.
Různé zprávy. a Klerikální činnost v Krani. Z Vídně, 26. l- stopadu. „Südslav. Rundschau“ upozorňuje dnes na řeč slovinského pokrokového poslance dra. Ravnihara o boji proti učitelstvu v Krajině, proti němuž zahájen systematický postup ohlupováním slovinského národa. V poslední době na různých místech produkují se t. zv. světci a zázračné osoby. které jsou duchovenstvem podporovány. Nejstraš- nější případ stal se s jistou Johanou z Vodice, která kůždého pátku v úmrtní době Kristově na rukou nohou, prsou i čele krvácela. Tisíce poutníků na- vštěvovalo tuto zázračnou osobu za asistence fa- ráře i četaictva a kupovalo „svatou krev?', ba d -
Ravnihar Vídeň Vodice
36 article
konce i jistý pekař vyráběl pečivo, do kterého při- dávána krev z ran této domnělé svaté. Kníže biskup lublaňský Jeglič dokonce sám získal si jako dra- hocennou relikvii zakrvavenou košili této „svaté“. Konečně se prozradilo, že tato „svatá“ kupujev jatkách ve Vodici telecí krev. Nyní nalézá se ve vyšetřovací vazbě u lublaňského zemského soudu. — Discíplínární aléra v peštském národním museu. Pomocný kustos musea krásných umění, dr. Josef Volanka, udal u ministerstva kultu a vyučo- vání chefa oddělení téhož musea, dv. r. Gabriela v. Tereve proto, že nutil stát ke koupi sbírky obrazů Marcela Remeše, ač dobře věděl, že galerie tato obsahuje několik takových restaurovaných obrazů, jež by nesměly býti umístěny ve státním museu. Von Terey byl na to volán do ministerstva. kde měl rozmluvu s ministerským radou Majov- ským. Během rozmluvy požádal sám za disciplinárnt vyšetřování proti sobě. = Sochař zavražděn. Z Berlína, 26. listopadu. Ve Friedrichstrasse č. 131 byla dnes odpoledne spáchána loupežná vražda na 27letém ruském so- chaři Michalu Goldsteinovi. Když seděl sochař u stolu, vrhl se na něj jeho tajemník Sukrov, rovněž Rus, a kladivem mu zasadil do hlavy několik smrtelných ran. Vražda byla odhalena v okamžiku, kdy se vrah chystal vypáčiti skříň, v niž měl jeho zaměstnavatel větší obnos peněz. Vrah, vída, že je prozrazen, zastřelil se.
doktor Volanek Gabriel Remeš Goldstein Sukrov Berlín Rus muzeum krásný uměný Majov
37 article
=Fiim z pražského ghetta. Jak oznamují berlínské listy, napsal známý berlínský here Paul Wegener s Heinrichem Galeerem filmové drama »Der Golem«, jež se odehrává ve staro- pražském ghettu. Podkladem dramatu je jedna z pověstí, kolujících o pražském rabínu Löwovi. který žil za času Rudolfa II., s nímž se také stýkal. »Golem« byla hliněná socha, jíž dovedl rabín vdechnouti život a jež mu pak sloužila. Rabín rozčaroval vždy v pátek svého hliněného pomocníka. Jedvou to však zapomněl učinita »Golem« způsobil mnoho zla. Musil býti přivolán mistr Löw, který odejmul opět »Golemu« život. Látka tato byla básníky již několikrát zpra- cována. = Neštěstí v lodeníci. Ze Rjeky, 26. listopa- du. (K. k.) V dílnách Ganzovy společnosti na stav- bu lodí „Danubius událo se dnes neštěstí, když byl montován jeřáb, určený k dopravě součástek válečných lodí. Lešení se sřítilo a zasypalo 6 dělní- ků. Jeden dělník byl ihned mrtev. Druhých 5 děl- níků bylo nebezpečně zraněno a dopraveno do ne- mocnice.
Wegener Galeer Löw Rudolf II Gole Ganzův Rjeka Danubius der golem