1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu 18. ledna 1913.
Praha
4
article
Naranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraci:
na měsic. . . . . . 2 K-
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojl donáškou
na měsic. . . . . . 2 K
ns čtvrt leta . . . . 7 K 62b
ve Hiliálkácht
na měsíe . . . . . 2 K B0
Poštou:
na měsle. . . . .
na čvrt jeta . . . . 9 k 8o
s dvojí zásilko
na měsla.
na čtvrt leta : . . 11 K S0
Praha
6
article
Vecernu
Vecernu
vdlání-
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě
za sh
večerní
za lk
Ve mliátkách na venkově
ranní čislo
večerní
Inserát
plati se hotově napřed.
Předpluceni a tnserty přijíma
sdministrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se tát
redakee, tiskárna a sxpedic
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracei
8
article
Telefon „Národních Listů“:
Telefon „Národních Listů“:
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
mezíměstské 1061. — Administrace, expedice
obchodní tiskárna 1062.
9
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Malý finanční plán a zemské finance.
Z Vídně, 18. ledna. Korespondence „Cen-
trum“ uveřejnila včera zprávu, že by pro-
vedení finančního plánu mělo z
následek úplné podlomení a zni-
čení německé obstrukce na sně-
mu království Českého. Jest úplně
zbytečno přičítati malému plánu finančnímu
účinek tak dalekosáhlý. Na rok 1913 činí de-
ficit zemského rozpočtu 33 milionů korun.
Kdyby dřívější dávka pivní byla v platnosti,
činil by pouze 22 milionů korun. Dostane-l
země z daně lihové a z daně z příjmů další
úděly, budou činiti asi 7 milionů korun ročně.
na první rok ovšem jenom asi 5 milionů ko-
run, poněvadž daň lihová nebude se platiti
celý rok. Bylo by proto zbytečno
uváděti českou veřejnost do na-
děje, že nastane velké seslabení
německé obstrukce. Bylo by tomu
jistě tak, kdyby se provedla inkamerace
pivní dávky, a přikázalo se tím králov-
ství Českému nových 32 mil. korun. Poněvadž
by všemi těmito úděly hrazen byl dosavadní
zemský schodek, vybývalo by ještě na platy
učitelské. Avšak proti inkamerac
dávky pivní jest posud silný poli-
tický a hospodářský proud. Povo-
lení nových údělů bude míti dosah pouzev
tom smyslu, že země opět snáze vydrží ob-
strukci a bude moci dostati zálohy, které
by od 1. dubna dostati nemohla. V tom směru
značí malý finanční plán jen ubránění se za-
stavení zemských platů.
Vídeň
10
article
Záležítost maloruské university v Haliči.
Záležítost maloruské university v Haliči.
Z Vídně, 18. ledna. (K. k.) Parlamentní ko-
mise Kola polského, která se sešla včera večen
v 8 hodin k další poradě o vlastnoručním listy
v příčině rusinské university, rokovala do
11. hodiny večer. Porada nebyla však skon-
čena a bude v ní pokračováno dnes v 10 hod
dopol. Proto byla plenární schůze Kola pol-
ského, ustanovená na 10 hodinu, odložena na
3. hodinu odpolední.
Halič
Vídeň
poloský
11
article
Český jazyk u říšského soudu.
Český jazyk u říšského soudu.
Z Vídně, 18. ledna. U říšského soudu
stala se při jednání o žalobě města Ča-
slavě na zemský výbor ve příčině uzná-
ní příspěvku k ubytováni vojsk
k této přihodě: Když byl stálý referent dvor.
rada dr. ryt. Czyhlarz podal zprávu, jal se
mluviti jako zástupce žaloby města Čáslavě
tamější starosta MUDr. Jan Zimmer. Po-
čal mluviti česky. Byl však za nedlouho
přerušen presidentem drem. Ungrem.
jenž obrátiv se k ostatním členům soudu říš-
ského, tázal se: „Co mluví? Nerozumím mu.
Býv. ministr dr. ryt. Randa upozornil dra
Ungra, že dr. Zimmer mluví česky
Na to dr. Unger dra. Zimmra upozorňoval, že
jest mu mluviti německy, poněvadž by mu ji-
nak členové říšského soudu nerozuměli a tá-
zal se ho, zdali umí německy. Dr. Zimmer od-
pověděl, že sice německy umí, ale ne dobře.
Soud odebralse ku poradě, po které
dr. Unger prohlásil jeho usnesení, že jedná-
ní se odročuje do sesse příští, dub-
nové, aby mohl býti povolán pří-
sežný tlumočník, jenž by český
výklad dra. Zimmra tlumočil nč-
mecky. Na to žádal dr. Zimmer, aby se
upustilo od odročení, které by způ-
sobilo městu Čáslavě nové výdaje a ml u vil
pak německy. — Je zvykem u říšského
soudu, přijímati podání v každém jazy ku
rakouském, ale vyřizovati je německy.
U správniho soudu může býti ústní jed-
nání toliko německé, neboť tento tribunál
vyhlásil plenárním usnesením ze dne 19. břez-
na 1897 za jednací řeč výhradně jazyk ně-
mecký.
doktor
MUDr
Zimmer
Ungr
Randa
Unger
Zimmra
Vídeň
Čo
Čáslava
12
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 18. ledna. (K. k.) „Wiener Zeitung“
uveřejňuje zákon z 9. ledna t. r., kterým se po-
změňuje § 1. zákona ze 7. července 1896 o povo
lování cest nevyhnutelně potřeb
nýchi dále zákon z 10. ledna o používaní čá-
stí přebytků společných sirotěíc
pokladen.
Výnos bukovinských sbírek pro vojiny na
hranicích.
Z Černovců, 17. ledna. (K. k.) Dosavadní sbírk
na vánoční dary pohraničním vojškům vynesly přes
16.000 K. Sbírek zúčastnily se všechny národnost
a všechny vestvy obyvatelstva. I z nejodlehlejších
pohraničních vsí došly dary
Počitání hodin do 24.
Z Bernu, 17. ledna. (K. k.) Spolková rada s
usnesla zavésti u dopravních úřadů po-
čítání hodin do 24, v předpokladu, že Ne-
mecko a Rakousko-Uhersko rovněž je
zavedou. Velevyslancům v Berlíně a Vídni se
ukládá zahájiti příslušné vyjednávání
aby 1. října 1913 nebo 1. května 1914 mohlo být
zavedeno nové počítání. Nepřipojí-li se k tomu
vlády obou zemí, vyhražuje si spolkov
rada další rozhodnutí
Nový vystěhovalecký zákon v severní
Americe.
Z Washingtonu, 18. ledna. (K. k.) Poslaneck
sněmovna schválila předlohu vystěhovaleckého zá
kona, který obsahuje ustanovení o nejmen
míře školského vzděláni.
Vídeň
Černovec
Bern
RakouskoUhersko
Berlín
severní Amerika
Washington
Wiener Zeitung
Poslaneck sněmovna
13
title
Jednání o mír a povšechná
15
article
Společná nóta velmocí podána.
Z Caříhradu, 18. ledna, Markrabě Palla-
vicini, rakouský velevyslanec jako nej-
starší člen diplomatického sboru, odevzdal mi-
nistru zahraničních záležitostí kollektivná
nótu velmocí za přítomnosti všech ostatních
velevyslanců, řka: „Mám čest odevzdati Vaši
Excellenci jménem přítomných zde zástupců
velmoci tuto nótu.“ Ministr odvětil: „Císařská
otomanská vláda bude míti čest na sdělení to
odpověděti co nejdříve.“ — Nepromluveno
potom ani jediného slova. Velevyslanci opustil
na to přijímací dvoranu. Velevyslanec jeden
prohlásil zpravedaji „Neuc Fr. Presse“, že dle
jeho soudu Porta odpoví teprve ve
3—4 dnech a na otázku tohoto redaktora.
zdali ve smyslu míru, odvětik „Nevím, ale
doufám. Můžeme vůbec jen doufati, že Porta
nalezne odvahu uzavříti brzy mír.
Velevyslanec
Port
Caříhrad
Francie . Presse
16
article
Z Cařihradu, 18. ledna. (K. k.) V kolek
livní nótě radí sice mocnosti Por
tě, aby postoupila Drinopol, slibují
však učiniti veškerá opatření, aby práva
bezpečnost moslemínů byly chráněny a hroby
mešity a posvátná místa respektovány
Opětné zahájení bojů, praví se
notě, uvedlo by v nebezpečí sám
Cařihradamohlo by míti v zápětí.
že by válečné operace se rozšíři-
ly na Malou Asii. Pokud jde o otázku
ostrovů, bude otázka tato upravena způso-
bem, jímž bude zaručena bezpečnos
ottomanské řiše.
Z Caříhradu, 18. ledna. Význam kolektivn
noty, kterou včera velevyslanci podali Portě.
spočívá méně v obsahu jako v úvodu, ve
kterém ukazuje se na nebezpeči
v jakém ocitá se Turecko, jakož
nutnost, že Turecko musí bezod
kladně upraviti své vnitřní pomě-
ry, a že k tomu potřebuje nevyhnutelně pod-
pory Evropy. Tento úvod byl také předmětem
dlouhého jednání mezi velmocemi.
Z Cařihradu, 18. ledna. Na Portě se vše-
obecně ví, že Německo trvalo na úpravě noty
jak byla podána, a bránilo se proti tomu, aby
se v notě stala zmínka o nebezpečí pro asij-
skou državu Turecka. Na Portě jest velmi do-
bře také známo, že Německo vyslovil
seprotinámořnídemonstraci, kte-
rou navrhl Poincaré.
Poincaré
Cařihrad
Drinopol
Asie
Turecko
Evropa
Německo
práv bezpečnost moslemín
17
article
Odpověď Porty hotova.
Z Londýna, 18. ledna. „Daily Chronicle“
telegrafují z Cařihradu, že turecká odpo-
Londýn
Cařihrad
Daily Chronicle
18
article
věď na společnou notu velmocí je
již vyhotovena a bude v příčin
Drinopole zhola zamítavou. Porta spoléhé
se na loďstvo, o kterém doufá, že přepadne
rychle loďstvo řecké a je zdolá.
Z Vídně, 18. ledna. Došly sem zvěsti, ž
odpověď Porty na notu velmocí dána bud
dnes. Bude prostě zamítavá.
Bulharské ultimatum.
M. Z Kolína nad Rýnem, 18. ledna. (Zvi
telegr. „N. L.“) Sofijská depeše „Kölnisch
Zeitungu“ oznamuje: Naděje, žeby se po
dařilo zabrániti opětněmu výbu
chu války, jest velmi slabá. Bulhar
skou ministerskou radou sepsaná nota, jež
Portě odevzdána bude, jestve skutečno
sti ultimátem, ježto žádá, aby P or
ta dala do soboty určitou a závaz
nou odpověď. Dle podmínek příměří, jei
v Čataldží uzavřeno bylo, zahájily by se jinai
přesně operace především u Drinopole.
Spor rumunsko-bulharský.
Z Londýna, 17. ledna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ sděluje: Rumunský vyslane
Mišu doprovázel rumunského ministra Jo-
nesca až do Doweru. Ministr Jonescu, který
v neděli stihne do Bukurešti, předloží
pondělí ministerské radě výsle-
dek svých rozmluv s drem. Dane-
vem. Dosud nemělo toto vyjedná-
vání konečného výsledku. Odpověd
kterou dal dr. Danev ve čtvrtek rumunskému
ministru vnitra, nesouhlasí s rumun-
ským stanoviskem. Nepovažuje se všal
za definitivní. Vyjednávání bude v příštím tý-
dnu opět zahájeno vyslancem Mišem-
Z Bukurešti, 18. ledna. V dobře zprave-
ných kruzích posuzují situaci velmi optimi-
sticky. Jest domněnka, že v nejbližších dnech
bude spor s Bulharskem urovnán.
Bulhar
Reuterův
Jonescu
Dan
Danev
Drinopol
Vídeň
Kolín nad Rýn
Londýn
Bukurešť
Bulharsko
Kölnisch Zeitung
19
article
Zprávy z boliště.
Zprávy z boliště.
Turecko spoléhá na námořní vítězství.
Z Cařihradu, 17. ledna. (K. k.) Námořn
ministerstvo nedostalo dosud přímých zprávo
výpravě tureckého obrněnce „Medžidie“. Vý-
prava ta působila v diplomatických kruzích
velkým dojmem. Turecké večerníky jásají. Lis
„Ikdam“ prohlašuje, že konečná vítěz-
stvína moři, která budou následo-
vatí po vítězství křižáku „Medží-
die“, přispějí k rozřešení otázky
drinopolské a Egejských ostrov
podle stanoviska tureckého.
Úspěch tureckého křížáku „Hamídie“.
Z Cařihradu, 18. ledna. (K. k.) Velitel
loďstva sděluje ministerstvu námořnictva, že
křižák „Hamidie“, a nikoliv, jak se na počátku
soudilo, křižák „Medžidie“, zničil prachárnu
a pomocný křižák, kotvíci v přístavu Syr-
ském. Město však nikterak neutrpělo.
Bojovné plakáty v cařihradských mešitách
Z Cařihradu, 17. ledna. (K. k.) Ve stam-
bulských mešitách byly dnes na
lezeny plakáty, ve kterých útoč-
sena vládu, že ničí zemi, vydává Drinopo
a mimo to pod záminkou zavedení reforem
vzdává se také Arménska. Plakáty vy zý-
vajímohamedány, abysevzehopil
a žádali válku. Plakáty, které dle všeho
jsou dílem neumělých rukou, mají velkou peče
s nápisem „Výbor islamského nábo
ženství“. Vláda nařídila vyšetřování, nepři-
kládá však dle všeho věci té žádného vý-
znamu.
Pro přípojení ostrova Thasu k Řecku.
Z Athén, 17. ledna. (K. k.) „Ag. d'Athénes?
oznamuje: Obyvatelstvo ostrova Thasu ko-
nalo tábor, na němž byla usnesen
resoluce pro spojení ostrova
Řeckem. Deputaci ostrovních notáblů bylo
uloženo odevzdati resoluci řeckému králi. Při-
byla včera do Soluna a odevzdala dnes král
spis ve slyšení. Resoluce byla dodána také
velmocenským konsulům v Solunu. Mimo to
byla zaslána velvyslanecké konferenci v Lon-
dýně, státnímu tajemníku Greyovi a minister
skému předsedovi Venizelovi.
Lisa
Aga
Athénes
Grey
Venizel
Turecko
Cařihrad
Thasu
Řecko
Atény
Lon
Syr
Soluna
20
article
Nový president francouzské
republiky.
Nový president francouzské
republiky.
Z Versaillesu, 17. ledna. (K. k.) Poprvn
volbě byly oznámeny tyto číslic
skrutinia: Hlasů bylo odevzdáno 872
prázdno nebo neplatno jest 5 hlasovacích líst-
ků. Početplatnýchhlasů činí tudíž
867 a absolutní většina 434. Poincaré dosta
429, Pams 347, Vallant 63. Deschanel 18
Ribot 16 hlasů. Zbytek hlasů byl roztříštěn.
Při druhé volbě bylo odevzdán
870 hlasé, z nichž 11 bylo prázdno nebo ne-
platno. Počet odevzdaných platných hlasů ob-
nášel tudíž 859 a naprostá většin a 430.
Poincaré dostal 483, Poms 296 a Vaillant t9
hlasů. 11 hlasů bylo roztříštěno.
Z Versaillesu, 17. ledna. (K. k.) Při ohlá-
šení výsledku druhé volby byla zpráva, že n
Poincaréa připadlo 483 hlasů, přijata s dlou-
hotrvající pochvalou ve středu-
na pravicia četnýchlavicíchlev-
ce. Na pravici a mnohých lavicích levice s
volá: Jest zvolen! Sdělení počtu hlasů, které
na sebe sjednotil Pams, vyvolalo na ně
kterých lavicích levice živé pro-
jevy souhlasu. Ve středu a na pra-
víci ozval se smích. Krajní levice pro-
pukla při oznámení počtu hlasů, odevzdanýc
pro Vaillanta, ve Irenetický potlesk
Jeden socialista volal: Pryč s diktáto-
rem! Pravice propukla v ironický
potlesk. Poincaré prohlášen jest presiden-
tem republíky na 7 let. Hlučná pochvala na
četných lavicích. Zasedání národního shromáž-
dění se pak končí.
Versailles
Poincaré
Ribot
Pom 296 a Vaillant t
21
article
Z Versaillesu, 17. ledna. (K. k.) Po schůz
kongresu odebrali se Poincaré a jeho mini-
sterští kolegové do salonu presidenta shro-
máždění podepsat úřadní protokol
volebním aktu. Na to pozdravil Dubos
nového presidenta a vyslovil mu blahopřání
Poincaré děkoval, zřejmě doja
důkazem důvěry národního shr -
mážděnía prohlásíl, žese vynasna-
ží, aby vždycky nestranností pro-
kázal se hodným této důvěry. Pak
blahopřál Briand nově zvolenému presidentu
jménem členů vlády a dodal, že velké zájmy
země svěřeny jsou zdatným rukám.
Z Paříže, 17. ledna. (K. k.) Poincar
vrátil se v průvodu Briandově d
Pařiže, kamž přijel v 7 hod. 50 min. več. n
nádraží Quay d Orsay. Pánové odjeli automo-
bilem do Elysejského paláce. Na celé ceste
a před vchodem do paláce tvořily
četné zástupy lidstva hustý špa-
lír a uchystaly nově zvolenému
presidentu dlouhotrvající srdeč-
né ovace. V Elysejském paláci byl Poinca-
re přijat presidentem Falliěresem, který
za tím účelem odejel do paláce. Oba presidenti
potřásli si srdečně rukama a objali se. Na t
odejel Poincaré za opětných ovací obyvatl-
stva do svého bytu.
Z Berlína, 18. ledna. „Localanzeiger“ píše
k volbě Poincaréově: „Poincaré po velkém
účastenství svém v politice zahraniční za ny-
nější krise zajisté nespokojí se ja ko
presidentrepubliky skromnou ro-
li jakou měl leckterý jeho před-
chůdce. Nepostrádá temperamentu, aby
krotil svou touhu po aktivním působení na
velká rozhodnutí v životě států a národů. Pro-
to dlužno v budoucnosti počítat
se skutečností, že náčelník fran-
couzské republíky vystoupí čin-
něji.
Versailles
Poincaré
Briand
Falliěres
Paříž
Berlín
Briandův d Pařiže
Elysejský palác
Poinca
nádraží Quay d Orsay
Elysejský palác
22
article
Z Paříže, 17. ledna. (K. k.). Radost pro
zvolení Poincaréa jevila se v různých měst-
ských čtvrtích nadšenými projevy. Když no-
vý president přijel v automobilu před svů
dům, byl neobyčejně srdečně po-
zdravován nepřehledným zástu-
pem lidstva, který se tam zatím shromáž-
dil, aby ho očekával. Také všichni ministři při-
šli se svými ženami. Velký zástup li d
zůstal ještě dlouho před domem
nového presidenta a dělal mu ova-
ce, až konečně Poincaré vyhověl
všeobecné žádosti a ukázal se zá-
stupům. Opětně bouřlivě pozdravován dě-
koval za projevované mu sympatie, žádal
však, aby projevy ty neplatily je-
ho osobě, nýbržrepublice. Po těchto
slovech následoval bouřlivý souhlas a volání-
„Sláva republice!“ Na to zapěl zástup mar-
seillaisu a poznenáhlu se rozešel.
Poincaré
Paříž
Sláva republika
23
article
Z Paříže, 18. ledna. (K. k.) „Rappel
píše: „Kdo zná Poincaréa, ví, že jest nescho-
pen mstíti se a odpláceti. Jako president re-
publiky nebude se mstíti za urážky, které se
mu staly jako ministerskému předsedovi. —
Lanterne“ konstatuje, že Poincaré byl
zvolen nespornou republikánskou většinou. —
Konservativní poslanec hr. Demun vyslovuje
„Echu de Paris“ nadšenými slovy své
uspokojení z volby. — „Gaulois“ soudí, že
Poincaré musí míti důvěru k zemi a pak ne-
musí se starati o zuřivý útok, který již nyní
na něho chystají jeho političtí nepřátelé. —
„Figaro“ praví, že republika jest v dobrých
rukou a chce-li parlament zachovati shodu se
zemi, musí v důvěře spolupůsobiti s Poin-
carém.
Z Paříže, 18. ledna. (K. k.) Časopisy po-
jednávají téměř jednomyslně s u-
přímným uspokojením o zvolen
Poincaréa presidentem republi-
k y. I oficielní list socialisticko-radikální stra-
ny „Radica!“, jenž úporně potiral volbu
Poincarča, prohlašuje dnes, že veřejné mínění
přijme projev národního shromáždění s radostí
a uvítá s důvěrou vynikajícího státníka. „Pe-
tit Parisien“ praví, že význam včerejší
volby lze shrnoutí ve slova „demokrati-
cký pokrok. rozumný rozvoj a po-
litika cti a mír u“
Poincaré
Paris
Figaro
Radica
Paříž
24
article
Nové ministerstvo ve Francíí.
Z Paříže, 18. ledna. Ministerská
krise, která čekala se teprve pro den 18.
února, kterého dne nastoupí Poincaré svuj
úřad. nastane dnes, anebo zítra ná-
sledkem útoků, které podnikali
přívrženci Clemenceauovi a Com-
besovi na Poincaréa. Myslilo se, že
zatímním zastoupením Poincaréa jako ministra
vnitra bude pověřen ministr práv Brianda
že Poincaré spravovati bude toliko zahra-
niční ministerstvo, včera však při-
vrženci Clemenceauovi a Combesovi se
usnesli podati na vládu dotaz ve
dnech nejbližších a vytknouti vládě
že Poincaré byl zvolen pomo
pravice a že tudíž nepožívá du-
věry republikánů. Včera v noci m
nisterstvo následkem toho se
usneslo sestoupiti se dnes a podat
presidentu republiky Falliěre-
sovi demisi celého ministerstva. Při se-
stavení nového kabinetu ovšem Falličres bude
dbáti tužeb svého nástupce. Považuje se za
věc pravděpodobnou, že v čelo vlá dy
bude postaven Aristid Briand. kte-
rý převezme předsednictví a ministerstvo vni-
tra a zadá portefeuille zahraniční Bour-
geoisovi. Formálně podá nový kabinet de-
misi 18. února, která pak nebude příjata.
Poincaré
Clemenceau
Briand
Combes
Paříž
Como
Falliěre
25
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Finanční výbor.
Z Vídně, 18. ledna.
Vídeň
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Ze života francouzských presidentů.
Za krátkou dobu přistěhuje se do Elysej-
ského paláce francouzských presidentů nový
„nekorunovaný král“. V poslední době zjed-
naly si tam přístup mravy tak „demokrati-
cké“, že zejména Pařížané nebyli spokojeni
se společenským vystupováním obou posled-
ních hlav francouzského národa. Když Thiers
jako první president třetí republiky vešel do
Elysée, vědělo se, že se od něho nemůže
očekávati přepychová dvorní representace.
Thiers, ačkoli dříve několikráte byl ministrem
a ministerským předsedou, zůstal přece vždy
prostým, skromným učencem, jenž okázalost
nemiloval a před širší veřejností byl jaksi ner-
vosně zdrželivý. Ale za to s Mac Mahonem
vešel do sálů presidentského paláce jiný duch.
duch velkého světa. Mac Mahon byl přede-
vším vojákem a byl rád obklopen velkým vo-
jenským průvodem, aby také zevně vyznačo-
val svůj vysoký úřad. Jeho choť byla králov-
nou v pravém slova smyslu. Dovedla zname-
nitě pořádati v Elysejském paláci rušné slav-
nosti a u presidentského dvora přídržeti vy-
sokou šlechtu, která se ho dosud ostýchavě
stranila. Presidentské příjmy Mac Mahonovy
na takový život ovšem nestačily a on často
Pařížan
Thiers
Mac Mahon
Mac Mahonův
Elysej
Elysejský palác
27
article
musil hluboko sáhnouti do své kapsy pro
soukromé jmění, jež bylo sice značné, ale
přece, když ke konci své vlády opouštěl pre-
sidentský palác, řekl prý: „Kdybych byl zů-
stal ještě tři nebo čtyři roky presidentem, měl
bych na živobytí zrovna jen svou president-
skou gáži.“ Za presidenta následujícího vy-
stěhoval se opět z paláce veškeren ruch a za-
vládl tam život rodinný. Presídent Grévy jako
starostlivý otec ze své gáže činil ještě úspory
Grévy byl také veskrze byrokrat, který měl
den přesně rozdělený. Za „vlády“ Carnotovy
vrátily se rušné chvíle z doby presidentství
Mac Mahonova. Byla to opět žena jeho, jež
udávala tón ducha v Elysejích. Milovala ruš-
ný salonní život a její přijímací dny byly z nej-
skvělejších, jež Paříž v té době seznala. Ca-
simir Périer byl presidentem příliš krátkou
dobu, v níž nemohl rozvinouti v paláci dvor-
ský život. Ale kdyby paní Périerová byla bý-
vala delší dobu vládla v Elysejích, byla by
jistě vstoupila do šlépějí paní Mac Mahonové
Hned první její zařízení na to poukazovalo.
Dala presidentský palác zcela nově bohatě
upraviti. Felix Faure byl dvojitá povaha. Ni-
kdo nedovedl hráti úlohu nekorunovaného
panovníka francouzského tak, jako on. S ne-
dostižitelnou důstojností dovedl přijímati zá-
stupce cizích mocností. Ale v kruhu rodin-
ném a přátelském byl zcela jiný. Tu odložil
všecko nepřístupné a byl jen starostlivým,
Presídent Grévy
Grévy
Carnotův
Mac Mahonův
Périerová
Mac Mahon
Faur
Paříž
Ca
28
article
blaho své rodiny pečlivým otcem. Opět zcela
jiný byl Loubet. Dovedl se sice i on důstojné
representovati, jako hlava republiky, zvláště
přijímal-li cizí vyslance, ale pokud se týče ži-
vota v Elysejském paláci nechtěl býti než
„občanem Loubetem“. A ještě „občanštější“
byl život v presidentském paláci za Falličresa
Za jeho vlády byl i kuchař nahražen kuchař
kou; o nějakém dvorním životě nemohloa
nemůže se tam vůbec mluviti.
Elysejský palác
29
article
= Opravdu zlé. Americké listy vypravují tut
zábavnou historku: Jednoho dne ubíral se černoš-
skou čtvrtí jistého amerického města bílý občan
když mu náhle přeběhla přes cestu černoška, ne-
milosrdně bušící do zad malého čokoládového stvo-
ření. Občan, v němž vzbouřil se americký smysl
pro volnost, chytil černou dámu za ruku, jež znov
chystala se dopadnouti na zádička dítěte. „Nesmíle
ho tak tlouci. Co vlastně udělal?“ „Tak, že ne-
smím? A co udělal? Chcete-li to vědět, otevřel
kurník a všecka kuřata mi utekla!“ „No, není-li
to nic horšího,“ udobřoval černou matku občan
„tohle se snadno spraví. Kuřata se beztoho zas
sama vrátí tam, kam patří.“ „To je právě tol“ od-
sekla černoška zoufale a pokračovala ve výplalě.
— Básník a dreadnought. Dne 26. ledna bud
na italském dreadnoughtu „Dante Alighieri“ ve
Spezii vztýčena vlajka stejnojmenného politického
spolku italského. Zároveň předá známý nakladatel
Olschi veliteli jako dar lodi výtisk svého skvost-
ného vydání „Božské komedie“ s předmluvou Ga-
briela d'Annunzia a komentářem hr. Passeriniho
Nakladatel dal výtisk, pro loď určený, zvlášt
skvostně vázat do kožených desek, kovaných strí-
brem a zdobených stříbrným medailonem s portré-
tem básnikovým. Kolem věnování, provedeného
národních barvách, je známé motto: „Navigare
necesse est, vivere non est necesse“ (Plavba je
nutna, život není nutnýl.
Dante Alighieri
Annunzio
Spezia
30
article
— Krkonoše v kinematografu. Francouzská
filmová firma Pathé Frěres vyslala do Krkono
svého zástupce, který tu činí na různých místech
množství snímků, jež poskytnou zajímavou podí-
vanou. První film už je hotov. Bude míti název
„Telegram na Sněžce“ a předvádí cestu pošťov.
ního posla na lyžích. Jiný zajímavý film předvede
svážení kmenů do údoli na sáních. Kromě toho
bude vzato množství náladových obrázků.
— 274 rozvody denně. Dle statistiky, sestave-
né komisí, jež byla pověřena přepracováním zá-
kona o sňatcích a rozvodech, bylo za posledních
40 let ve Spojených státech 1.850.000 rozvodů.
— špatná literatura do chně. Vzdělavací spo-
lek ve falckém městě Primasenu uspořádal pře
nedávnem výstavku špatné literatury. 17.000 sešitů
různých krváků a podobné napínavé četby, v ceně
2000 M. zaslané čtenářstvem na výstavku, bylo
vyměněno za knihy dobré v táže ceně a knihy
špatné byly dány městské plynárně k topení.
— Nejtěžší kandidát albánského trůnu. Mezi
jmény pánů, kteří by nepohrdli albánským trů-
nem, jenž asi co nejdříve již bude zřízen, nalézá
se také jméno prince Kristiana Gusta va,
nejmladšího bratra dánského krále. Jak vypravuje
„Cri de Paris“, je princ v Kodani velmi populární.
neboť má pověst, že je nejtlustším Dánem. Vátí
jenom 170 kg a měří skoro 2 m. Dánové říkají
žertem, že princ dostal řád slona hlavně pro svou
tlouštku. Nešťastný princ radil se už se všemi
možnými lékaři a prodělal spoustu kur, aby se
zbavil své tlouštky, ale všecko nadarmo. Naopak
Kristian Gusta
Dán
Krkonoše
Sněžka
spojený stát 1.850
Primasen
Cri jít Paris
Kodaň
Pathé Frěre
kg
31
article
Oba výbory poslanecké sněmovny, která
dnes zasedaly, skončily právě v 1 hod. 30 min.
svoje porady. Ve finančním výboru dospělo se
k hlasování o první části předlohy o dani
lihové. Hlasování však nemohlo býti pro-
vedeno celé. Schválen návrh dra. Stein-
wendera, zpravodaje o této kategorii da-
ňové, by nová daň lihová činila při lihu kon-
tingentovaném 1.40 K, při lihu mimo kontin-
gent 1.60 K. (Ve vládní předloze bylo navrženo
1.50 K.) Další hlasování však učinili sociální
demokraté nemožným. Vyšli ze síně, ve které
finanční výbor zasedá. Ukázali k tomu, že
čelní a četní Poláci, kterým na věci záleží, ne-
jsou přítomni (nalézali se v parlamentní ko-
misi Kola polského) a že tedy není věcí opo-
sice, zachovávati schopnost výboru k usná-
šení. Odchodem sociálních demo-
kratů stal se výbor skutečně k u-
se zdá, že bříško jeho je stále kulatější. Je-li ně-
komu teprve 25 let, jako princi, jsou ovšem tako-
vé vyhlídky málo lákavé. Jeho kandidaturaje
podporována strýcem princovým, řeckým králem
a tetou, královnou anglickou.
— Panství hraběte Lva Nikolajeviče Tolstéh
bude rozděleno mezi mužiky. Z Petrohra du.
18. ledna, Statek hr. Lva Tolstého Jasná Poljana,
který náleží hraběnce Tolsté, byl její dcerou
zakoupen z výtěžku pozůstalosti Tolstého, a bu-
de rozdělen mezi muží ky.
Stein
Polák
Tolstý
Poljan
Tolstá
poslanecký sněmovna
Lev Nikolajevič Tolstéh
32
article
Katastroia parníku „Veronese“. Parnik
„Veronese“, jenž plul z Jižní Ameriky do Liver-
poolu a měl na palubě hojně cestujících, ztrosko-
tal se dne 16. ledna o 6. hod. ranní o skalisko
Boa Nova, sedm námořních mil od Oporta, právě
když se chystal vplouti do oportského přístavu
Leixoes. Prudký vitr zahnal parník na řečené
skalisko. — Z Oporta, dne 17. ledna. (Koresp.
kanc.) Jediné záchranné lano, které spojovalo
parník „Veronése“ s pevninou, se dnes dopoledne
přetrhlo. Během noci byly zachráněny 33 osoby.
většinou ženy a děti. Současně pracuje se na ob-
novení jiného spojení. Několik lidí je prý mrtvo.
několik raněno.
Z Oporta, 17. ledna. (K. k.) Práce na zá-
chranu cestujících z „Veronése“ trvají. Podařilo
se napnouti nové záchranné lano. Na lodi jest ještě
přes 170 lidí. Jest naděje, že všichni budou za-
chráněni. Záchranný koš byl jednou vytažen na
pevninu prázdný. Neví se, byl-li to omyl nebo ne-
štěstí. Ze zachráněných cestujících jeden zemřel,
4 jiní byli dopraveni do nemocnice.
Veronese
Parnik
jižní Amerika
Oporto
Bo Nova