ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 26ee4210-8f2a-11dd-92c1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 39 celkem · entity: place 74, person 88, org 11, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pondělí 13. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 12.
4 article
Naranni a večernílisty předplácí sen V Praze v administraclo na měsis. . . . . . 2 K- na dtvrt leta . . . . 6 K —k s dvoji donáškon na měsle. . . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K seb ve ElIAlkách na měsle. . . . . . 2 K 50 Pošton na měsle. . . . . . na čtvrt leta . . . . s Keo s dvoji záailkou sa měsle. . . . . . s na čtvzt leta: . . .nK
Keo Praha
5 title
NAP
6 article Veermí
Veermí vání- V drobném prodejie ranni čislo o sohě . . za 6h večerní . . . . . . . za kk Va flišlkách na venkov ranní čislo . . . . . . a večerni . . . . . . . . čh nnerátv plati se hotově napřed. ředplacení a inserty přijim inistrace v Marinnské ul., a Tam nacházejí se tt rodakce, tiskárna a sxpediee „Národnich Listů Rukopiny se nevracejl.
Virginie Marinnský ulice
7 article Telefon „Národních Listů“:
Telefon „Národních Listů“: Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1061. — Administrace, oxpedicea obchodní tiskárna 1062.
8 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
9 article Ministr války do Pešti.
Ministr války do Pešti. Z Vídně, 13. ledna. (K. k.) Ministr vojen ství šl. Krobatin odjel odtud včera večer do Pešti. Rakouská pocta rumunským hodnostářům. Z Bukureští, 13. ledna. (K. k.) Rakousko uherský vyslanec princ Fürstenberg odevzdal včera z rozkazu Jeho Veličenstva císaře krále Františka Josefa na znamení vděčnosti za přijetí, jehož se dostalo náčelníku c. a k. generálního štábu, generálu pěchoty Conradu šl. Hötzendorfovi, za jeho návštěvy v Rumun- sku, předsedovi ministerstva Majorescovi, ná- čelníku generálního štábu generálu Averescovi a veliteli bukureštského armádního sboru, di- visijnímu generálu Crainiceanovi obraz Jeho Veličenstva s jeho vlastnoručním podpisem- Generálnímu tajemníkovi v ministerstvu zahr záležitostí Cretzeanoví a přednostovi proto- kolu v témže ministerstvu Trestnea-Greciano- vi byl propůjčen velkokříž řádu Františka Jo- sefa. Z Berlína, 13. ledna Dále „Voss. Ztg.“ do vídá se z Bukureští: „Císař František Josei zaslal ministerskému předsedovi Majorescr svůj portrét, zasazený ve zlatě, s vlastnoruč- ním dopisem, ve kterém blahopřeje k moudrosti politiky rumunské vyslovuje ochotu Rakousko-Uher- ska, podporovat zájmy spřátele ného Rumunska. Volební refcrma a změna jednacího sněmov- ního řádu v Uhrách.
Fürstenberg František Josef Conrad šl Rumun Averesc František Voss Josei Pešť Vídeň Bukurešť Rakousko Berlín Uhry Rumunsko ministerstvo Majoresc ministerstvo Trestnea Greciano
10 article
Z Pešti, 13. ledna. Některé listy uveřejňují výrok hr. Štěpána Tiszy, učiněný v důvěrném kruhu přátel, v tomto znění: „Volební reforma bude koncem února bezpodmínečně zákonem bez ohledu na to, zda líbí se hr. Karolyimu soudruhům čí nikoliv. Ve stejné době prove- dena bude také revise jednacího řádu.“ Dále dodal hr. Tisza, že jeho přáním jest, aby v celé zemi čeleno bylo s největší energií štváčům agitátorům. Pokud jde o něho, hodlá postupo- vat na cestě zahájené, neohližeje se na jed- notlivce, postrádající pochopení a zneuznáva- jící jeho poslání. Jde o budoucnost uherského národa. Nový ministr války ve Francií. Z Paříže, 13. ledna. (K. k.) Jmenování Lebruna ministrem vojenství dochází v tisku skoro všeobecného souhlasu. Velebí se jeho methodický duch a jeho neobyčejná pracovi- tost a namnoze vyslovuje se naděje, že bude pokračovati v plodné činnosti Millerandově. Listy pojednávají také horlivě o politické stránce krise, vyvolané jednáním Millerando- vým. Radikální „Lanterne“ doufá, že minister- stvo je nyní skutečně homogenní. „Radical“ píše: Výlevy vzteku zpátečnického tisku pr demísi Milleranda jsou nejlepším důkazem vý- znamu vítězství, jakého dobyla republikán- ská strana. „Petite République“ soudí, že i na- dále bude Poincaréovi bojovati s nesmířitel- nými nepřáteli. Ale v těchto útocích stane se ministerský předseda ještě větším a počel republikánů, kteří mu 17. ledna dali své hlasy bude denně vzrůstati. „Excelsior“ píše: Způ- sob, jak byl Millerand povalen piklemi, sosno- vanými v kuloarech parlamentu, je přímo ty- pickým.
Štěpán Tisza Karolyi Millerandův Millerand Petit République Excelsior Pešť Francie Paříž
11 article
Vjezd do panamského průplavu příštím bo- jíštěm. Z Washingtonu, 12. ledna. (K. k.) V po- selstvu k námořnímu odboru poslanecké sně- movny prohlásil tajemník námořnictví Mayer že všechny budoucí války, jichi se zúčastní Spojené státy, ode- hrají se v okolí vjezdu do Panam- ského průplavu. Soudí tudíž, že náležitá ochrana v Karaibském moři má podstatný význam. Námořní sekretář ohlašuje proto plány na opevnění Guantanama na Kubě, aby ochráněn byl přístup ze severu, a sděluje dále, že Kuba a Spojené státy u za- vřely nedávno smlouvu, kterou dává Kuba Spojeným státům prá- vo získati vrchy, ovládajicí Guan- tanamo. Stanice na těchto vrších bude co nejsilněji opevněna, poněvadž má výbornou strategickou polohu.
Mayer Washington spojený stát Panama Kuba Guan
12 title
Jednání o mír a povšechná
14 article
Velevyslanci nemohou dosud u Porty za- kročit. Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Vele- vyslanci vykonali si dnes navzájem návštěvy a sdělili si názory svých vlád. Nemají všal ještě dostatečných instrukcí pro schůzi, na které mají velvyslanci stanoviti definitivní znění kolektivní noty. Proto neví se ještě bude-li možno zítra učiniti Portě společné sdělení. Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) V diploma- tických kruzích se soudí, že by se akce vel- mocí mohla bulharsko-rumunskou otázkou zdržetí. Také se prohlašuje, že definitiví znění nebude vypracováno v Londýně, nýbrž v Cařihradě, poněvadž zdejší velvyslanci jsou kompetentnějšími najíti vhodnou formuli. Z domnělého obsahu chystané velmocenské
Port Vele Cařihrad Londýn
16 article
Z Petrohradu, 13. ledna. „Rěč“ oznamuje že velmoci podají Portě kolektivní notu, ve které jí bude udělena rada, by veškeré pod- minky míru od balkánských plnomocníků při- jala. Nota vytkne prý nutnost odstoupiti ne- jen území dobytá, nýbrž také Drinopol a jiná města, obklíčená balkánskými vítězi. Velmoc ukazují na to, že turecké ostrovy v Egejském moři za žádnou cenu nemohou znovu připad nouti Turecku. Turecko svolává velké národní shromáždění které má rozhodnouti. Z Caříhradu, 12. ledna. (K. k.) Přes ofi ciální prohlášení, které prý opětovně bylo dáno i velvyslancům cizích mocností, že Por- ta nikdy neustoupí v otázce Dri- nopole a Egejských ostrovů, vy- volává nastávající společné za- kročeni velmocí u Porty vážné obavy. Dnešní ministerská rada se tudíž usnesla svolati velké shro- máždění všech vysokých občan- ských a duchovních hodnostů, předáků nemohamedánských obei dále vynikajících senátorů a ně- kolika bývalých ministrů, vyložit mu všechny fáze války i nynější vojenskou a diplomatickou situaci a ponechati mu vol- nou ruku, aby se vyslovilo o rozhod nutí, jaké by Turecko mělo uči Díplomatické kruhy nevěří v obnovení války Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Přes jedno- myslnou mluvu tureckého tisku a nehledě k heslu, vydanému z kruhů Porty, že turečt zmocněnci opustí Londýn, nedo- stanou-lí zadostučinění v drino
Noto Petrohrad Drinopol Turecko Caříhrad Londýn
17 article
polské otázce, jsou diplomatické kruhy přesvědčeny, že turečtí plnomocníc z Londýna neodiedou a že válka nebude obnovena. Rovněž tak je prav- dou, že turecká vojska u Čataldžea Gallipoli dostala již posily a činí všemožné přípravy pro každo eventualitu.
Londýn Čataldžea Gallipoli
18 article O válečných stranách a velmocech.
O válečných stranách a velmocech. Z Londýna, 13. ledna. (K. k.) „Times“ háj názor, že otázka Drinopole a řeckých ostrovů. jakož i otázka kompensace Rumunsku a ohra- ničení Albanie by mohlý býti rozřešeny. List praví, že žádná z těchto otázek nestojí za obě- ti a nebezpečí, jimž by byly všecky zúčastněné mocnosti vydány obnovením války. Všecky tyto otázky mohou býti velmocemi rozřešeny Jest sotva myslitelno, že by Turecko neb spojenci zahájili opěť válku k vůli arrangemen- tu, které musí úplně závísetí na vůli druhých Když spojenci zahájili vyjednávání, hlásal v podivuhodné sebedůvěře, že budoucnost ostrova balkánského jest pouze otázkou moc- ností balkánských. Zvolali na Evropu hrdě- „Hands off!“, a prohlásili, že sami budou účto- vati s Tureckem. Zkušenost je poučila, že ta- to posa nemá žádného účelu. Oni všichni nyni uznávají, že po mnohých stránkách jest deli- nitivní rozřešení u Evropy a všichni nyní s velice snaží vykonávati na Evropu vliv n- prospěch svých vlastních snah a ambicí.
Hands Londýn Drinopol Rumunsko Albánie Turecko Evropa
19 article Spor rumunsko-bulharský.
Spor rumunsko-bulharský. M. Z Kolína n. R., 13. ledna. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Dle depeše bukureštského dopiso- vatele „Kölnische Ztgu.“ oznamuje se polo- úřadně o stavu rumunsko-bulharského sporu- Londýnská vyjednávání mají normální průběh Vyjednávají spolu na jedné straně Danev a Mišu, na druhé straně Jonescu a Danev. Do- kud vyjednávání trvá, nemá Ru- munsko přičiny, aby mobilisova- lo nebo bulharské územi obsadi- lo. Londýnská vyjednávání arci váznou, ale nikoli následkem nějakých snad ostrých roz- míšek mezi Bulharskem a Rumunskem, nýbrž pro neústupnost a nepovolnos Turecka v záležitosti Drinopole Avšak rumunská vláda je každým způsobem odhodlána vyříditi svů spor s Bulharskem dřive ještě než Bulharsko uzavřemír s Tureckem Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) K bulharsko- rumunské otázce sdeluje zvláštaí zpravoda „Matinu“, že mu dr. Danev řekl, že se zaru- čuje, že není iřeba se znepokojo- vati. Bulharsko a Rumunsko jist dospěji k dohodě. Od rumunského mi- nistra Jonesca dověděl se zpravodaj, že bul- harský ministerský předseda Gešov oznámi rumunské vládě, že si ze srdce přeje dohody a že v tom smyslu poslal Danevu do Londýna pokyny.
Matin doktor Danev Kolín Bulharsko Rumunsko Turecko Drinopol Paříž Londýn Kölnische Ztg Gešov ozná
20 title
Zprávy z boliště.
21 article Turecké přípravy proti chystané akci řeckého loďstva.
Turecké přípravy proti chystané akci řeckého loďstva. Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Někdejš ministr námořnictvi kontreadmirál Halil který studoval v Anglii, byl jmenován veli- telem loďstva a odebral se již do Dardanel. Má prý instrukce, které mu dovolují kaž- dé chvíli podstoupiti s řeckým leďstvem rozhodnou bitvu., Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Poněvadž se pro případ obnovení války očekává a kee řeckého loďstva proti maloasij- skému pobřeží, byly vyslány značné po- sily vojenské do nejdůležitějších míst vilajetu smyrenského. Také vojsko v Gallipoli by značně sesíleno.
Cařihrad Anglie Dardanely
22 article
Rumunšti vojáci v srbské armádě. Z Bělehradu, 13. ledna. (K. k.) Z úřadníh srbského pramene se sděluje: „Berliner Tage- blatt“ uveřejňuje rozmluvu svého zpravodaje s rumunským ministrem Jonescem, který pra- vil, že srbský pluk, vtrhnuvší prvn do Skoplje, pozůstával z Rumunu. Konstatuje se, že do Skoplje vtrhl první moravská divise, v níž nen žádných vojáků rumunské národ nosti. Turečtí zajatcí z Drače. Ze Soluna, 12. ledna. (K. k.) Parnik „Tri phili“ připlul sem z Drače s tureckými za jatci válečnými, mezi nimiž je několik důsto níků, a s několika sběhy a válečným materiá lem. Turkům odňatým. Válečný materiál zajati důstojníci budou odtud dopraveni do Srbska.
Jonesc Rumun Skoplj Turek Bělehrad Drač Srbsko Berliner Tage Soluna
23 article Ukrutnosti.
Ukrutnosti. Z Berlína, 12. ledna. (K. k.) Navazujíc na dotaz podaný v auglické dolní sněmovně o ukrutnostech páchaných za balkánské války, píše „Norddeutsehy Allgemeine Zeitung“: Jsou nesčetné zprávy o tom jak řádilo nepravidelné vojsko a čety. Do jaké míry tato obvinění v jednotlivých případech jsou prav diva, nedá se zde prozatím zkoumati. Německ vláda však sdělila všechny případy, o nichž se do- věděla, vládám, povolaným k odpomoci, a také jinak snažila se působiti k tomu, aby takovému řádění byla učiněna přítrž. Armádní rozkaz gene- rála Savova ze 17. prosince ohsahoval také velmi zevrubná a rozhodná nařízení na ochranu majetku života a cti mohamedánského obyvatelstva. Že pře všechnu přísnost úřadů nebylo možno zabrániti řa- dění čet, sluší co nejhlouběji litovati Korunovační a řádová slavnost v Berlíně. Z Berlína, 12. ledna. (K. k.) Korunovační a řá dová slavnost konala se dnes za přitomnosti cisař- ských manželů a členů rodiny královské s velkou dvorskou nádherou v královském zámku. Slavnost- ní bohoslužby v zámecké kapli zúčastnili se mezij říšský kaneléř šl. Bethmann-Hollwef, rakousko- uherský velevyslanec hr. Szögyeny-Marich a kníže Fürstenberg.
Savův Fürstenberg Berlín Hollwef Norddeutseha Allgemeine Zeitung
24 title
Politická hlídka.
25 article Pro rozpuštění českého sněmu
Pro rozpuštění českého sněmu vyslovil se včera opět ústřední orgán české strany národně-sociální, „České Slovo“. Du- vody pro rozpuštění sněmu uvedl tyto: nelze připustiti, aby rychlým provedením česko- německého dorozumění prodloužen byl živoí nynější vládě, ve které sedí ministr Hochen- burger. Němečtí poslanci musejí býti zbaven svého obstrukčního jha, což není možno pro- vésti jinak než rozpuštěním sněmu a novým volbami: po volbách, s mandáty na šest lek zajištěnými, se bude akce dorozumivací pro- váděti snáze než přímo před volbami. „České Slovo“ je jisto, že němečtí agrárníci po smut- ných zkušenostech svých se již nedají zlákati drem. Schreinerem k další obstrukci Jak tedy patrno, nadějí národních sociál českých jsou němečtí agrárníci. . Správně-li
Schreiner
26 article
O společném postupu všech českých stran napsal ve včerejším „Právu Lidu“ článek říš ský poslanec sociálně demokratický Gusta Habermann. Myšlenku jednotného a společ ného postupu všech českých stran považuie za proveditelnu na sněmě království Českého poněvadž na sněmě jsou pouze dva tábory národní, a není tam sociálních demokratů, ni- koli však na říšské radě, kde vespolek zápol zástupci osmi národů, a kde nejednotnost poli tiky a nemožnost společného postupu není za- viněna jednotlivci — jako na sněmě zemském kde také Čechové nepostupují jednotně — nýbrž je způsobena různostmi zájmů tříd. Tyto rozdíly vztahuje posl. Habermann nejenom na záležitosti hospodářské a sociální, nýbrž i n politické a ze své úvahy vyvozuje závěr, že nejlepším krokem ku předu v politice česk bude poznání, že jednotný postup všech če- ských poslanců vůbec je nemožný; toto po- znání si posl. Habermann přeje míti uskuteč- něno v organisacích politických stran českých. Důsledně tedy — ve smyslu této úvahy posl. Habermanna — by musila býti mezi stra- nami, dbalými společného postupu, utvořena společná organisace pro boj proti těm, kdot jednotný český postup znemožňují.
Habermann Čecho
27 article
Z Moravy.
Morava
28 article
(K úmrtí brněnského něm. předáka R. M. Rohrera.) Brněnský advokát p. dr. Karel Reissidí a také hlavní redaktor novín „Tagesbote aus Maehren“ p. Eduard Pfeifer, žádají nás v důtklivých dopisech. abychom konstatovali, že syn brněnského náměst- ka p. Rudolf M. Rohrer, chel firmy „Bedřich Irrgan a Rudolí M. Rohrer“, se na Františkově nezastřelil. nýbrž že na procházce mrivicí raněn byl a zemřel. jak očitými svědky a také lékařským ohledáním bylo zjištěno. Tento způsob smrti byl prý typickým koncem jeho vleklé nemoci. Majetkové poměry ze- mřelého byly prý, jak projednání pozůstalosti do- káže, nejen úplně spořádány, nýbrž i neobyčejně příznivy. Dlužno tedy za mylnou prohlásiti zvěst. že se p. Rohrer zastřelil, jakož i domněnku, že by tak byl uějnil z finančních nesnází. Pan Rohrer zů- stavil vdovu a 5 nedospělých dětí. Zasílatelé tohoto vysvětlení prosí, aby také ostatní časopisy, ktere onu mylnou zprávu také obdržely, ji laskavě n pravou míru uvedly.
Rohrer doktor Karel Reissidit Pfeifer Rudolf Irrgan M Rohrer Františkov
29 article Postavení kadetů aspirantů
Postavení kadetů aspirantů c. k. zeměbrany. (Z kruhů postižených.) Pohlédneme-li na dorost záložních důstojníků. zarazí nás úžasný nepoměr v počtu t. zv. „kadetů- aspirantů“ u c. k. zeměbrany a c. a k. vojska. Kdež- to zde vidíme mezi spoustou záložníků docela oje- dinělé „kadety-aspiranty“, může se c. k. zeměbra- na vykázati nejméně polovinou celkového počtu Věc tato je ve svých důsledcích příliš vážná. Při- činu má v tom, že podmínky pro jmenování kade- tem jsou u c. k. zeměbrany daleko přísnější než c. a k? vojska, žádá se totiž výkaz o hotovém po- stavení existenčním, což ovšem není možno vyká- zati všem těm, kdo studují na vysokých školách. Postup u c. a k. vojska jest daleko správnější, po- něvadž nevylučuje jmenování kadetem u akademi- ckých občanů a těch, kdo podali předepsaný re- vers. „Kadeti-aspiranti“ jsou smutným dokladem. jak byly domyšleny důsledky této nové hodnosti: neví se, jsou-li poddůstojníky, lépe řečeno šikova- teli se všemi jejich právy, či jsou-li aspiranty dů- stojnické hodnosti. Fakticky jsou poddůstojníky chce se na nich, aby vystupovali „přiměřeně sta- vu“. Nezmiňovali bychom se o tom všem, kdyby nebyla řada lidi, kteří naprosto nespravedlivě jsou nuceni dělati dluhy, aby mohli žíti trochu lidsky.
30 article
Kdežto kadeti, lidé s jistým postavením, mají přire zeně své příjmy úřadní i vykonávajíce vojenskoi službu, a k tomu dostávají od eráru tolik, aby mohli žíti, má „kadet-aspirant“ na 5 dní 7 K a několik haléřů, a za to se má živit a bydliti. Tento sta je asi ve všech rozhodujících kruzích věci nezná- mou, jinak by se už dávno byly našly cesty k od- pomoci. Kdežto nyní dostali kadeti 100 K jako pří- spěvek na výzbroj, nedostali „kadeti-aspiranti“ nie, místo 2 K. t. zv. „Bereitschaftzulage“ u kadetů — 10 h. To jsou poměry hrozné a nespravedlivé, ne- boť vysoké číslo losu dělá z „aspirantů“ lidi, kteři, vykonávajíce nejtěžší občanskou povinnost, musi nutně dělati dluhy a hladoví, opravdu hladoví.A jak přicházeji naši rodiče k tomu, aby z příjmů. někdy vůbec nedostačujících k výživě rodiny, pod- porovali nás, když jsme povolání, abychom even- tuálně obětovali své životy za politiku pánů diplo- matů? Voláme k celé veřejnosti a hlavně ke kru- hům poslaneckým: Nedopusťte, aby ve chvíli, kd miliarda korun padne na vás jako důsledek diplo- matické akce, hladověli od rodin svých a studit povolaní „aspiranti“! Ať nechají si pro jiné zevní lesk kadetů, nám, kteří bychom jimi byli u c. a k vojska, ať dají jejich příjmy. Sociálnímu úkolu na- šeho státu jistě málo odpovídá v našem případě u- platňovaná sarkastická zásada: „kdo má, tomu dej ještě více
31 article
Doufáme, že náš hlas bude slyšen a že učt- něny budou v parlamentě kroky, aby c. k. země- brana nenechala své „kadety-aspíraniy“, valnou většinou akademické občany, doslova hladověti Nejde o jednotlivce v tomto případě, jde tu o více než 1000 postižených mladých mužů proto, že byli přiděleni c. k. zeměbraně. — Prosíme dále, aby naši páni poslanci zasadili se o to, aby všichni „ka- deti-aspiranti“ povolaní do zbraně u c. k. zeměbra- ny, dostali tytéž přijmy jako kadeti. Anebo, jsme-li šikovateli, ať nám dají příjmy déle sloužicích šiko-
32 title
FEUILLETON.
33 article Čeští lékaři v Srbsku.
Čeští lékaři v Srbsku. Již před vypovězením války cvičili se srbšt lékaři pilně v prvním obvazování raněných na boj- šti a jakmile první voje překročily hranice, odebral se ihned za nimi, jen nepatrný počet zústal v zemi Současně bylo vycvíčeno přes 2000 srbských pan a dívek v ošetřování nemocných. Krátce po vypuknutí války vyzván byl pr dr. Jedlička, aby převzal největší státní vojen- skou nemocnici bělehradskou. Nemocnice tato byla vybudována dle nejmodernějších vzorů před pět lety, v celé východní Evropě vyrovná se ji jen mo- skevská. Sestává z 9 pavilonů, postavených upro střed sadů, síně operační jsou vzdušné a světlé maji světlo se tří stěn a horní, sály pro nemocné jsou velice prostorné, chodby široké a všude nej- vzornější čistota. Nemocnice sousedí s městskou jež jest pod dozorem známého učence dra. Sub - Prof. Jedlička vyzvání tomu ochotně vyhověl a přijel se svými asistenty pp. drem. Novákem Boučkem, Záhořem a Haeringem, asistentem dra. Michla a s ošetřovatelkou Balcarovou. Přijel do Bělehradu v neděli večer — v pravý čas. Ráno odevzdal mu celou nemocnici žéí zdra- votního oddělení v ministerstvu vojny, dr. Roman Sondermayer, rodem Polák z Haliče, jenž je ji Bělehradě po 30 lel. Nemocnice byla téměř přeplněna, byloť sem dopraveno od první pohraniční bitvy u Merdar 450 rančných: prof. Jedlička ujal se ihned nemo- ných a do večera neustal v jich ošetřování, tu všal 9. hod. večerní přibyl nový transport raněných tiče.
doktor Jedlička profesor Novák Bouček Záhoř Haering Michl Balcarův Sondermayer Srbsko Evropa Bělehrad Halič
34 article
1000 mužů od veliké bitvy u Kumanov a. př přijímání bylo shledáno 300 případů velice těžkých a tu nastal našim lékařům perný úkol noční, spo- čívající nejen v obvazování a ošetřování raněných ale spočívající hlavně v uložení raněných, neboh nemocnice byla již přeplněna Prof. Jedlička si po- mohl. Vybral vždy tři lehčí případy a uložil tyta tři raněné do dvou lůžek a tím získáno bylo míste pro případy těžké. Druhého dne rozmnožen počel lůžek a leb připady úmístěny v reservních nemocnicích. Neunavný šeí vojenského zdravotnictví dn Sondermajer dal v rychlém tempu v městě zřidit celkem 18 reservních nemocnic, a to z nádherných školních budov. Velká vojenská nemocnice hostila za veden prof. Jedličky asi 1300 raněných, stále bylo 900 raněných. Denně přinášeny z ostatních reservních nemocnic prof. Jedličkovi do nejmoderněji zaři- zené státní nemocnice těžce ranění k obvazům operacím, neboť v prvních dnech po obrovské ku- manovské bitvě, kde Albánci a Turci v srbských řadách způsobili ohromné ztráty, byly rov ně přeplněné reservní nemocnice bee odborných lékařských sil, neb bezllé- kařů vůbec. Teprve když pronikly první zprá- vy do světa o velikých transportech raněných rozjeli se lékaři všech národů v celých výpravách do Bělehradu a převzali vedeni již zařízených re- servních nemocnic, plných raněnými, a to nejen Bělehradě, nýbrž i v ostatních městech Srbska.
profesor Jedlička Sondermajer Albánec Turek Kumanovo Bělehrad Srbsko
35 article
Tak přibyla první česká výprava, ná- kladem českého lékařského pomocného sboru, So- kolstva a Slovanského klubu vypravená, již v čele stál docent dr. Tobjášek, a jež sestávala ze lékařů a 18 mediků, s nimiž přijel dr. Vyskočií z Lovrány. Ku prof. Jedličkovi přidružili se ješte jiní lékaři, a to primář dr. 5 antrůcek, vysla- ný nákladem města Přerova, dr. B ach z Prahy.d Figatner ze Záhřeba, dr. Konjevič z Nové- ho Sadu. Do Niše odebral se primář Slejmers svými ašistenty z Lublaně“ a ihned také ar Ievit, sekundsř z Král. Vinohradů. Dr. M e s n y, vyslaný na útraty města Pardubic, odebral s do Valje va. Primáři dr. Daniel z Tábora a dr. Poli z Českého Brodu, vyslani českým lékařským po mocným sborem, odebrali se do Kragujevce. De cent dr. Ot. Kose přibyl na vlastní útraty 3. řijn a svěřena mu nemocnice v starém Čorlu.
doktor Tobjášek Vyskočie profesor Jedlička Konjevič Ievit Král Valja Daniel Otakar Přerov Praha Záhřeb Niš Lublaň Pardubice Tábor Český Brod Kragujevac
36 article
Všem nastala velká, namahavá práce, oběto vali se s láskou a nadšením a získali si vděčnost uznání, jak na konci těchto zpráv bude uvedeno Lvi podil náleží bez odporu prof. dru. Jedličko- vi. Ve svěm ošetřování měl přes 1300 raněných z jiných nemocníc provedl na 500 operací a am- bulaněních přes 250 případů. Těžce raněných bylo přes 500, z těch přes 300 s těžkým zraněním mozku, z nichž pouze i zemřelo. Na 70 případů bylo s těžkým poraně- ním hrudníku, z nichž jen jeden zemřel, všichní ostatní jsou po většině již zdrávi. Na 30 případů bylo s poraněním břišním, 13 bylo operováno, je úplně zdrávo, jeden zemřel. Za tuto svou obětavou činnost stal se proí. dr. Jedlička miláčkem celého Bělehradu veškorého Srbska, zbožňován pro svou šlechetnos ošetřovatelkami a milován raněnými, kteří s dů- věrou k němu vzhliželi a vděčně zázračně ruee jeho libali.... Stejně s ním vysoce ceněny vá- sluhy doc. dra. Tobiáška, doc. dra. Ko s e všech ostatních českých lékařů, jichž záslužnou činnosi vyznačím příště a jichž práce zůstane Srbsku v nejlepší paměti, ježto zachránili Srbsk tisíce junáků. F. L. Hovorka.
doktor Jedlička Tobiášek docent F L Hovorka Bělehrad Srbsko
37 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. Ve „Zvonu“ (č. 13., 14.) pokračuje Bedři ch Frida ve svém ličeni „Mladá léta Ja- roslava Vrehlického“. Dospívá k pobytu Vrchlického v semináři a k rozhodautí jeho odejití z alumnátu. Dokládá, že Vrchlický rozhodl se pro dráhu kněžskou z pohnutek ideálních, z motivů národních a náboženských. Půdu v jeho duši ovšem připravovala výchova: na jaře za vedení strýce kněze-vlastence: ..zvykl křesťanskému životu. zvykl kostelním obřadům a zalíbil si jejich lesk a skrytý význam i později jejich poesii ... A jak bylo s jeho přesvědčením? Měl tu potřebnou víru. bez niž úřad kněžský stává se pak jenom řeme- slem jako jiné'? K tomu byl přílišný poctivec idealista, aby proti svému přesvědčení vstoupil do semináře, Soudím, že v těch letech přemýšlel spíše o jiných věcech a že ke koniliktům mezi, vírou mládí a výsledky vlastního přemýšlení i lektury došlo až později a na základě jednoho místa v do- píse (strýci), řekl bych, že právě pobyt v se- mináři konílikt ten uspíšil.“ Vrchlický těžce nesl zejména ztuhlou formálnost a neupřím- nost (udavačství) v seminářském životě. — „Zvon“ dále podává: E. Hauner. Tanečnice. — Franta žu- pan. Kontracht velkého dědečka. — G. Kafková Zimní notturno. — K. Červinka. Jeseň. — F. X Svoboda. Trhající se břehy. — R. Jesenská. Ho- diny. — Co v nebe patří. — Literatura. — Divadlo Výtvarné umění. — Týden
Vrchlický E Hauner Franta G Kafková K Červinka R Jesenská Tanečnice X Svoboda divadlo výtvarný uměný
38 article
„Filolodické Listy“ [XXXIX., č. 5.) po- dávaji z péra Alb. Pražáka drobný příspěvek k životu Nerudovu: doličují jeho pomě k nakladatelům, u nichž vydával svě spisy. A je to zase žalná kapitola. Nejen že Nerudovy ho- noráře byly minimální (na př. u Valečky 80 zl. za třítisícový náklad „Ballad a romancí“ nebo 20zl za arch feuilletonů), ale zejména i jednání Dattlov vůči Nerudovi bylo, mírně řečeno, nenoblesni. V dopise Kazimíru Šemberovi, jemuž si stěžuje na obtíže finanční, bránící mu v zájezdu do Ameriky. aspoň uvádí výslovně: „S Dattlem se rozcházíme vždy víc a více. Mimo za dne, kdy se zastavím ve krámě, nevidíme se už pranikde, a já už se ted ani nezastavuju v krámě. Dattel začíná sobě hrát proti mně finaněně na příliš opatrného a tím k vel- ké své škodě vzbudil konečně opatrnost mou. vzrosti dluh můj (za knihy u Dattla) až na 1200 zl. asil... Dost mne arci mrzí, že přítel Dat- tel, kterému jsem já přec k celému jeho obchodu dopomohl, neposkytne ani těch obligátních srážek. kterých poskytuje každému pilnějšímu kupci — to se dělá jen těm, kteří platí hotovýmil, říkal já při své lehkomyslnosti mlčel. A ještě víc mne mrzi, že k vůli spolkům, žebravým studentům, zná- mým, kteří všichni přišli prosit o spisy mě, jsem a desátou část zmíněné sumy dlužen za spisy vlastní — také žádná srážka. Tedy krátce: prozatím jsem dlužen Datilovi šedesát archů tiskových, které te- prv vydat mám. Právě jsem začal s vydáváním feuilletonů, tiskne se prvý svazek, zůstanu-li po celý rok v Praze, vyrovnám se se všemi šedesáti archy, za ostatek pak nabídnu as dvacet dalších archů a budu u Datila bez dluhů — nezůstanu-li.
Nerudův Valečka Dattlov Šembera Amerika Praha Dattl balada a romance
39 article
zůstane dluh, musím tepry napřesrok atd. — ne- smírná škoda pro mne. Nabidl jsem proto Dattlovi za tu sumu svazek novel. Nemám peněz. řekl krát- ce,zeptej se za půl roku. Vím, že by to literaturu osvěžilo, kdybych šel do Ameriky, ale mám s pořád a pořád jen obětoval, pořád být žebráke za dveřmi jiných? Může mně mit někdo za zlé- když myslím také jednou na sebe a kdybych neměl nic jiného z toho, než pohodli a myšlenku, že mně může celý svět na záda vlézt?“ A to bylo r. 1876. kdy Neruda byl již obecně uznáván za nejlepšího českého feuilletonistu, kdy měl dobré literární jméno a pevnou literární posici — a neměl nakla- datele, který by mu hned přijal svazek novel nemohl, nechtěl-li se finančně utahovati, podnik- nouti cestu do Ameriky! — (Píšeť: „Musil bych natrně celý náklad cesty něst sám a sám, k tomu by ještě výtěžek brali jiní.“) — „Filologické Listy“ mimo to obsahuií: Odysseus — Ulixes — Ulysses. Napsal Fr. Novotný. — F. Vaněk. Herodot a bitva platajská. — Ant. Hartl. Almanahy let padesátých století XIX. s pozadím společenským. — Zd. Bro- man. „Když jsem šel skrz dubový les“. — JJ. Ha- nuš. Z ideových bojů doby josefinské. — Archiv literárně historický. — Úvahy. — Hlídka programů středních škol. — Drobné zprávy.
Musil Odysseus Ulixes Novotná F Vaněk Herodot Hartl Zdeněk Bro Amerika Francie