1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pondělí 13. ledna 1913.
Praha
4
article
Naranni a večernílisty
předplácí sen
V Praze v administraclo
na měsis. . . . . . 2 K-
na dtvrt leta . . . . 6 K —k
s dvoji donáškon
na měsle. . . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K seb
ve ElIAlkách
na měsle. . . . . . 2 K 50
Pošton
na měsle. . . . . .
na čtvrt leta . . . . s Keo
s dvoji záailkou
sa měsle. . . . . . s
na čtvzt leta: . . .nK
Keo
Praha
6
article
Veermí
Veermí
vání-
V drobném prodejie
ranni čislo o sohě . . za 6h
večerní . . . . . . . za kk
Va flišlkách na venkov
ranní čislo . . . . . . a
večerni . . . . . . . . čh
nnerátv
plati se hotově napřed.
ředplacení a inserty přijim
inistrace v Marinnské ul., a
Tam nacházejí se tt
rodakce, tiskárna a sxpediee
„Národnich Listů
Rukopiny se nevracejl.
Virginie
Marinnský ulice
7
article
Telefon „Národních Listů“:
Telefon „Národních Listů“:
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, oxpedicea
obchodní tiskárna 1062.
8
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
9
article
Ministr války do Pešti.
Ministr války do Pešti.
Z Vídně, 13. ledna. (K. k.) Ministr vojen
ství šl. Krobatin odjel odtud včera večer do
Pešti.
Rakouská pocta rumunským hodnostářům.
Z Bukureští, 13. ledna. (K. k.) Rakousko
uherský vyslanec princ Fürstenberg odevzdal
včera z rozkazu Jeho Veličenstva císaře
krále Františka Josefa na znamení vděčnosti
za přijetí, jehož se dostalo náčelníku c. a k.
generálního štábu, generálu pěchoty Conradu
šl. Hötzendorfovi, za jeho návštěvy v Rumun-
sku, předsedovi ministerstva Majorescovi, ná-
čelníku generálního štábu generálu Averescovi
a veliteli bukureštského armádního sboru, di-
visijnímu generálu Crainiceanovi obraz Jeho
Veličenstva s jeho vlastnoručním podpisem-
Generálnímu tajemníkovi v ministerstvu zahr
záležitostí Cretzeanoví a přednostovi proto-
kolu v témže ministerstvu Trestnea-Greciano-
vi byl propůjčen velkokříž řádu Františka Jo-
sefa.
Z Berlína, 13. ledna Dále „Voss. Ztg.“ do
vídá se z Bukureští: „Císař František Josei
zaslal ministerskému předsedovi Majorescr
svůj portrét, zasazený ve zlatě, s vlastnoruč-
ním dopisem, ve kterém blahopřeje k
moudrosti politiky rumunské
vyslovuje ochotu Rakousko-Uher-
ska, podporovat zájmy spřátele
ného Rumunska.
Volební refcrma a změna jednacího sněmov-
ního řádu v Uhrách.
Fürstenberg
František Josef
Conrad šl
Rumun
Averesc
František
Voss
Josei
Pešť
Vídeň
Bukurešť
Rakousko
Berlín
Uhry
Rumunsko
ministerstvo Majoresc
ministerstvo Trestnea
Greciano
10
article
Z Pešti, 13. ledna. Některé listy uveřejňují
výrok hr. Štěpána Tiszy, učiněný v důvěrném
kruhu přátel, v tomto znění: „Volební reforma
bude koncem února bezpodmínečně zákonem
bez ohledu na to, zda líbí se hr. Karolyimu
soudruhům čí nikoliv. Ve stejné době prove-
dena bude také revise jednacího řádu.“ Dále
dodal hr. Tisza, že jeho přáním jest, aby v celé
zemi čeleno bylo s největší energií štváčům
agitátorům. Pokud jde o něho, hodlá postupo-
vat na cestě zahájené, neohližeje se na jed-
notlivce, postrádající pochopení a zneuznáva-
jící jeho poslání. Jde o budoucnost uherského
národa.
Nový ministr války ve Francií.
Z Paříže, 13. ledna. (K. k.) Jmenování
Lebruna ministrem vojenství dochází v tisku
skoro všeobecného souhlasu. Velebí se jeho
methodický duch a jeho neobyčejná pracovi-
tost a namnoze vyslovuje se naděje, že bude
pokračovati v plodné činnosti Millerandově.
Listy pojednávají také horlivě o politické
stránce krise, vyvolané jednáním Millerando-
vým. Radikální „Lanterne“ doufá, že minister-
stvo je nyní skutečně homogenní. „Radical“
píše: Výlevy vzteku zpátečnického tisku pr
demísi Milleranda jsou nejlepším důkazem vý-
znamu vítězství, jakého dobyla republikán-
ská strana. „Petite République“ soudí, že i na-
dále bude Poincaréovi bojovati s nesmířitel-
nými nepřáteli. Ale v těchto útocích stane
se ministerský předseda ještě větším a počel
republikánů, kteří mu 17. ledna dali své hlasy
bude denně vzrůstati. „Excelsior“ píše: Způ-
sob, jak byl Millerand povalen piklemi, sosno-
vanými v kuloarech parlamentu, je přímo ty-
pickým.
Štěpán Tisza
Karolyi
Millerandův
Millerand
Petit République
Excelsior
Pešť
Francie
Paříž
11
article
Vjezd do panamského průplavu příštím bo-
jíštěm.
Z Washingtonu, 12. ledna. (K. k.) V po-
selstvu k námořnímu odboru poslanecké sně-
movny prohlásil tajemník námořnictví Mayer
že všechny budoucí války, jichi
se zúčastní Spojené státy, ode-
hrají se v okolí vjezdu do Panam-
ského průplavu. Soudí tudíž, že náležitá
ochrana v Karaibském moři má podstatný
význam. Námořní sekretář ohlašuje proto
plány na opevnění Guantanama na Kubě, aby
ochráněn byl přístup ze severu, a sděluje
dále, že Kuba a Spojené státy u za-
vřely nedávno smlouvu, kterou
dává Kuba Spojeným státům prá-
vo získati vrchy, ovládajicí Guan-
tanamo. Stanice na těchto vrších bude co
nejsilněji opevněna, poněvadž má výbornou
strategickou polohu.
Mayer
Washington
spojený stát
Panama
Kuba
Guan
12
title
Jednání o mír a povšechná
14
article
Velevyslanci nemohou dosud u Porty za-
kročit.
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Vele-
vyslanci vykonali si dnes navzájem návštěvy
a sdělili si názory svých vlád. Nemají všal
ještě dostatečných instrukcí pro schůzi, na
které mají velvyslanci stanoviti definitivní
znění kolektivní noty. Proto neví se ještě
bude-li možno zítra učiniti Portě společné
sdělení.
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) V diploma-
tických kruzích se soudí, že by se akce vel-
mocí mohla bulharsko-rumunskou otázkou
zdržetí. Také se prohlašuje, že definitiví
znění nebude vypracováno v Londýně, nýbrž
v Cařihradě, poněvadž zdejší velvyslanci jsou
kompetentnějšími najíti vhodnou formuli.
Z domnělého obsahu chystané velmocenské
Port
Vele
Cařihrad
Londýn
16
article
Z Petrohradu, 13. ledna. „Rěč“ oznamuje
že velmoci podají Portě kolektivní notu, ve
které jí bude udělena rada, by veškeré pod-
minky míru od balkánských plnomocníků při-
jala. Nota vytkne prý nutnost odstoupiti ne-
jen území dobytá, nýbrž také Drinopol a jiná
města, obklíčená balkánskými vítězi. Velmoc
ukazují na to, že turecké ostrovy v Egejském
moři za žádnou cenu nemohou znovu připad
nouti Turecku.
Turecko svolává velké národní shromáždění
které má rozhodnouti.
Z Caříhradu, 12. ledna. (K. k.) Přes ofi
ciální prohlášení, které prý opětovně bylo
dáno i velvyslancům cizích mocností, že Por-
ta nikdy neustoupí v otázce Dri-
nopole a Egejských ostrovů, vy-
volává nastávající společné za-
kročeni velmocí u Porty vážné
obavy. Dnešní ministerská rada se
tudíž usnesla svolati velké shro-
máždění všech vysokých občan-
ských a duchovních hodnostů,
předáků nemohamedánských obei
dále vynikajících senátorů a ně-
kolika bývalých ministrů, vyložit
mu všechny fáze války i nynější vojenskou
a diplomatickou situaci a ponechati mu vol-
nou ruku, aby se vyslovilo o rozhod
nutí, jaké by Turecko mělo uči
Díplomatické kruhy nevěří v obnovení války
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Přes jedno-
myslnou mluvu tureckého tisku a nehledě k
heslu, vydanému z kruhů Porty, že turečt
zmocněnci opustí Londýn, nedo-
stanou-lí zadostučinění v drino
Noto
Petrohrad
Drinopol
Turecko
Caříhrad
Londýn
17
article
polské otázce, jsou diplomatické kruhy
přesvědčeny, že turečtí plnomocníc
z Londýna neodiedou a že válka
nebude obnovena. Rovněž tak je prav-
dou, že turecká vojska u Čataldžea
Gallipoli dostala již posily a činí
všemožné přípravy pro každo
eventualitu.
Londýn
Čataldžea Gallipoli
18
article
O válečných stranách a velmocech.
O válečných stranách a velmocech.
Z Londýna, 13. ledna. (K. k.) „Times“ háj
názor, že otázka Drinopole a řeckých ostrovů.
jakož i otázka kompensace Rumunsku a ohra-
ničení Albanie by mohlý býti rozřešeny. List
praví, že žádná z těchto otázek nestojí za obě-
ti a nebezpečí, jimž by byly všecky zúčastněné
mocnosti vydány obnovením války. Všecky
tyto otázky mohou býti velmocemi rozřešeny
Jest sotva myslitelno, že by Turecko neb
spojenci zahájili opěť válku k vůli arrangemen-
tu, které musí úplně závísetí na vůli druhých
Když spojenci zahájili vyjednávání, hlásal
v podivuhodné sebedůvěře, že budoucnost
ostrova balkánského jest pouze otázkou moc-
ností balkánských. Zvolali na Evropu hrdě-
„Hands off!“, a prohlásili, že sami budou účto-
vati s Tureckem. Zkušenost je poučila, že ta-
to posa nemá žádného účelu. Oni všichni nyni
uznávají, že po mnohých stránkách jest deli-
nitivní rozřešení u Evropy a všichni nyní s
velice snaží vykonávati na Evropu vliv n-
prospěch svých vlastních snah a ambicí.
Hands
Londýn
Drinopol
Rumunsko
Albánie
Turecko
Evropa
19
article
Spor rumunsko-bulharský.
Spor rumunsko-bulharský.
M. Z Kolína n. R., 13. ledna. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Dle depeše bukureštského dopiso-
vatele „Kölnische Ztgu.“ oznamuje se polo-
úřadně o stavu rumunsko-bulharského sporu-
Londýnská vyjednávání mají normální průběh
Vyjednávají spolu na jedné straně Danev a
Mišu, na druhé straně Jonescu a Danev. Do-
kud vyjednávání trvá, nemá Ru-
munsko přičiny, aby mobilisova-
lo nebo bulharské územi obsadi-
lo. Londýnská vyjednávání arci váznou, ale
nikoli následkem nějakých snad ostrých roz-
míšek mezi Bulharskem a Rumunskem, nýbrž
pro neústupnost a nepovolnos
Turecka v záležitosti Drinopole
Avšak rumunská vláda je každým
způsobem odhodlána vyříditi svů
spor s Bulharskem dřive ještě než
Bulharsko uzavřemír s Tureckem
Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) K bulharsko-
rumunské otázce sdeluje zvláštaí zpravoda
„Matinu“, že mu dr. Danev řekl, že se zaru-
čuje, že není iřeba se znepokojo-
vati. Bulharsko a Rumunsko jist
dospěji k dohodě. Od rumunského mi-
nistra Jonesca dověděl se zpravodaj, že bul-
harský ministerský předseda Gešov oznámi
rumunské vládě, že si ze srdce přeje dohody
a že v tom smyslu poslal Danevu do Londýna
pokyny.
Matin
doktor
Danev
Kolín
Bulharsko
Rumunsko
Turecko
Drinopol
Paříž
Londýn
Kölnische Ztg
Gešov ozná
20
title
Zprávy z boliště.
21
article
Turecké přípravy proti chystané akci řeckého
loďstva.
Turecké přípravy proti chystané akci řeckého
loďstva.
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Někdejš
ministr námořnictvi kontreadmirál Halil
který studoval v Anglii, byl jmenován veli-
telem loďstva a odebral se již do Dardanel.
Má prý instrukce, které mu dovolují kaž-
dé chvíli podstoupiti s řeckým
leďstvem rozhodnou bitvu.,
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Poněvadž
se pro případ obnovení války očekává a kee
řeckého loďstva proti maloasij-
skému pobřeží, byly vyslány značné po-
sily vojenské do nejdůležitějších míst vilajetu
smyrenského. Také vojsko v Gallipoli by
značně sesíleno.
Cařihrad
Anglie
Dardanely
22
article
Rumunšti vojáci v srbské armádě.
Z Bělehradu, 13. ledna. (K. k.) Z úřadníh
srbského pramene se sděluje: „Berliner Tage-
blatt“ uveřejňuje rozmluvu svého zpravodaje
s rumunským ministrem Jonescem, který pra-
vil, že srbský pluk, vtrhnuvší prvn
do Skoplje, pozůstával z Rumunu.
Konstatuje se, že do Skoplje vtrhl
první moravská divise, v níž nen
žádných vojáků rumunské národ
nosti.
Turečtí zajatcí z Drače.
Ze Soluna, 12. ledna. (K. k.) Parnik „Tri
phili“ připlul sem z Drače s tureckými za
jatci válečnými, mezi nimiž je několik důsto
níků, a s několika sběhy a válečným materiá
lem. Turkům odňatým. Válečný materiál
zajati důstojníci budou odtud dopraveni do
Srbska.
Jonesc
Rumun
Skoplj
Turek
Bělehrad
Drač
Srbsko
Berliner Tage
Soluna
23
article
Ukrutnosti.
Ukrutnosti.
Z Berlína, 12. ledna. (K. k.) Navazujíc na dotaz
podaný v auglické dolní sněmovně o ukrutnostech
páchaných za balkánské války, píše „Norddeutsehy
Allgemeine Zeitung“: Jsou nesčetné zprávy o tom
jak řádilo nepravidelné vojsko a čety. Do jaké míry
tato obvinění v jednotlivých případech jsou prav
diva, nedá se zde prozatím zkoumati. Německ
vláda však sdělila všechny případy, o nichž se do-
věděla, vládám, povolaným k odpomoci, a také
jinak snažila se působiti k tomu, aby takovému
řádění byla učiněna přítrž. Armádní rozkaz gene-
rála Savova ze 17. prosince ohsahoval také velmi
zevrubná a rozhodná nařízení na ochranu majetku
života a cti mohamedánského obyvatelstva. Že pře
všechnu přísnost úřadů nebylo možno zabrániti řa-
dění čet, sluší co nejhlouběji litovati
Korunovační a řádová slavnost v Berlíně.
Z Berlína, 12. ledna. (K. k.) Korunovační a řá
dová slavnost konala se dnes za přitomnosti cisař-
ských manželů a členů rodiny královské s velkou
dvorskou nádherou v královském zámku. Slavnost-
ní bohoslužby v zámecké kapli zúčastnili se mezij
říšský kaneléř šl. Bethmann-Hollwef, rakousko-
uherský velevyslanec hr. Szögyeny-Marich a kníže
Fürstenberg.
Savův
Fürstenberg
Berlín
Hollwef
Norddeutseha Allgemeine Zeitung
24
title
Politická hlídka.
25
article
Pro rozpuštění českého sněmu
Pro rozpuštění českého sněmu
vyslovil se včera opět ústřední orgán české
strany národně-sociální, „České Slovo“. Du-
vody pro rozpuštění sněmu uvedl tyto: nelze
připustiti, aby rychlým provedením česko-
německého dorozumění prodloužen byl živoí
nynější vládě, ve které sedí ministr Hochen-
burger. Němečtí poslanci musejí býti zbaven
svého obstrukčního jha, což není možno pro-
vésti jinak než rozpuštěním sněmu a novým
volbami: po volbách, s mandáty na šest lek
zajištěnými, se bude akce dorozumivací pro-
váděti snáze než přímo před volbami. „České
Slovo“ je jisto, že němečtí agrárníci po smut-
ných zkušenostech svých se již nedají zlákati
drem. Schreinerem k další obstrukci
Jak tedy patrno, nadějí národních sociál
českých jsou němečtí agrárníci. . Správně-li
Schreiner
26
article
O společném postupu všech českých stran
napsal ve včerejším „Právu Lidu“ článek říš
ský poslanec sociálně demokratický Gusta
Habermann. Myšlenku jednotného a společ
ného postupu všech českých stran považuie
za proveditelnu na sněmě království Českého
poněvadž na sněmě jsou pouze dva tábory
národní, a není tam sociálních demokratů, ni-
koli však na říšské radě, kde vespolek zápol
zástupci osmi národů, a kde nejednotnost poli
tiky a nemožnost společného postupu není za-
viněna jednotlivci — jako na sněmě zemském
kde také Čechové nepostupují jednotně —
nýbrž je způsobena různostmi zájmů tříd. Tyto
rozdíly vztahuje posl. Habermann nejenom na
záležitosti hospodářské a sociální, nýbrž i n
politické a ze své úvahy vyvozuje závěr, že
nejlepším krokem ku předu v politice česk
bude poznání, že jednotný postup všech če-
ských poslanců vůbec je nemožný; toto po-
znání si posl. Habermann přeje míti uskuteč-
něno v organisacích politických stran českých.
Důsledně tedy — ve smyslu této úvahy
posl. Habermanna — by musila býti mezi stra-
nami, dbalými společného postupu, utvořena
společná organisace pro boj proti těm, kdot
jednotný český postup znemožňují.
Habermann
Čecho
27
article
Z Moravy.
Morava
28
article
(K úmrtí brněnského něm. předáka R. M. Rohrera.)
Brněnský advokát p. dr. Karel Reissidí a také
hlavní redaktor novín „Tagesbote aus Maehren“
p. Eduard Pfeifer, žádají nás v důtklivých dopisech.
abychom konstatovali, že syn brněnského náměst-
ka p. Rudolf M. Rohrer, chel firmy „Bedřich Irrgan
a Rudolí M. Rohrer“, se na Františkově nezastřelil.
nýbrž že na procházce mrivicí raněn byl a zemřel.
jak očitými svědky a také lékařským ohledáním
bylo zjištěno. Tento způsob smrti byl prý typickým
koncem jeho vleklé nemoci. Majetkové poměry ze-
mřelého byly prý, jak projednání pozůstalosti do-
káže, nejen úplně spořádány, nýbrž i neobyčejně
příznivy. Dlužno tedy za mylnou prohlásiti zvěst.
že se p. Rohrer zastřelil, jakož i domněnku, že by
tak byl uějnil z finančních nesnází. Pan Rohrer zů-
stavil vdovu a 5 nedospělých dětí. Zasílatelé tohoto
vysvětlení prosí, aby také ostatní časopisy, ktere
onu mylnou zprávu také obdržely, ji laskavě n
pravou míru uvedly.
Rohrer
doktor
Karel Reissidit
Pfeifer
Rudolf
Irrgan
M Rohrer
Františkov
29
article
Postavení kadetů aspirantů
Postavení kadetů aspirantů
c. k. zeměbrany.
(Z kruhů postižených.)
Pohlédneme-li na dorost záložních důstojníků.
zarazí nás úžasný nepoměr v počtu t. zv. „kadetů-
aspirantů“ u c. k. zeměbrany a c. a k. vojska. Kdež-
to zde vidíme mezi spoustou záložníků docela oje-
dinělé „kadety-aspiranty“, může se c. k. zeměbra-
na vykázati nejméně polovinou celkového počtu
Věc tato je ve svých důsledcích příliš vážná. Při-
činu má v tom, že podmínky pro jmenování kade-
tem jsou u c. k. zeměbrany daleko přísnější než
c. a k? vojska, žádá se totiž výkaz o hotovém po-
stavení existenčním, což ovšem není možno vyká-
zati všem těm, kdo studují na vysokých školách.
Postup u c. a k. vojska jest daleko správnější, po-
něvadž nevylučuje jmenování kadetem u akademi-
ckých občanů a těch, kdo podali předepsaný re-
vers.
„Kadeti-aspiranti“ jsou smutným dokladem.
jak byly domyšleny důsledky této nové hodnosti:
neví se, jsou-li poddůstojníky, lépe řečeno šikova-
teli se všemi jejich právy, či jsou-li aspiranty dů-
stojnické hodnosti. Fakticky jsou poddůstojníky
chce se na nich, aby vystupovali „přiměřeně sta-
vu“. Nezmiňovali bychom se o tom všem, kdyby
nebyla řada lidi, kteří naprosto nespravedlivě jsou
nuceni dělati dluhy, aby mohli žíti trochu lidsky.
30
article
Kdežto kadeti, lidé s jistým postavením, mají přire
zeně své příjmy úřadní i vykonávajíce vojenskoi
službu, a k tomu dostávají od eráru tolik, aby mohli
žíti, má „kadet-aspirant“ na 5 dní 7 K a několik
haléřů, a za to se má živit a bydliti. Tento sta
je asi ve všech rozhodujících kruzích věci nezná-
mou, jinak by se už dávno byly našly cesty k od-
pomoci. Kdežto nyní dostali kadeti 100 K jako pří-
spěvek na výzbroj, nedostali „kadeti-aspiranti“ nie,
místo 2 K. t. zv. „Bereitschaftzulage“ u kadetů —
10 h. To jsou poměry hrozné a nespravedlivé, ne-
boť vysoké číslo losu dělá z „aspirantů“ lidi, kteři,
vykonávajíce nejtěžší občanskou povinnost, musi
nutně dělati dluhy a hladoví, opravdu hladoví.A
jak přicházeji naši rodiče k tomu, aby z příjmů.
někdy vůbec nedostačujících k výživě rodiny, pod-
porovali nás, když jsme povolání, abychom even-
tuálně obětovali své životy za politiku pánů diplo-
matů? Voláme k celé veřejnosti a hlavně ke kru-
hům poslaneckým: Nedopusťte, aby ve chvíli, kd
miliarda korun padne na vás jako důsledek diplo-
matické akce, hladověli od rodin svých a studit
povolaní „aspiranti“! Ať nechají si pro jiné zevní
lesk kadetů, nám, kteří bychom jimi byli u c. a k
vojska, ať dají jejich příjmy. Sociálnímu úkolu na-
šeho státu jistě málo odpovídá v našem případě u-
platňovaná sarkastická zásada: „kdo má, tomu dej
ještě více
31
article
Doufáme, že náš hlas bude slyšen a že učt-
něny budou v parlamentě kroky, aby c. k. země-
brana nenechala své „kadety-aspíraniy“, valnou
většinou akademické občany, doslova hladověti
Nejde o jednotlivce v tomto případě, jde tu o více
než 1000 postižených mladých mužů proto, že byli
přiděleni c. k. zeměbraně. — Prosíme dále, aby
naši páni poslanci zasadili se o to, aby všichni „ka-
deti-aspiranti“ povolaní do zbraně u c. k. zeměbra-
ny, dostali tytéž přijmy jako kadeti. Anebo, jsme-li
šikovateli, ať nám dají příjmy déle sloužicích šiko-
33
article
Čeští lékaři v Srbsku.
Čeští lékaři v Srbsku.
Již před vypovězením války cvičili se srbšt
lékaři pilně v prvním obvazování raněných na boj-
šti a jakmile první voje překročily hranice, odebral
se ihned za nimi, jen nepatrný počet zústal v zemi
Současně bylo vycvíčeno přes 2000 srbských pan
a dívek v ošetřování nemocných.
Krátce po vypuknutí války vyzván byl pr
dr. Jedlička, aby převzal největší státní vojen-
skou nemocnici bělehradskou. Nemocnice tato byla
vybudována dle nejmodernějších vzorů před pět
lety, v celé východní Evropě vyrovná se ji jen mo-
skevská. Sestává z 9 pavilonů, postavených upro
střed sadů, síně operační jsou vzdušné a světlé
maji světlo se tří stěn a horní, sály pro nemocné
jsou velice prostorné, chodby široké a všude nej-
vzornější čistota. Nemocnice sousedí s městskou
jež jest pod dozorem známého učence dra. Sub -
Prof. Jedlička vyzvání tomu ochotně vyhověl
a přijel se svými asistenty pp. drem. Novákem
Boučkem, Záhořem a Haeringem, asistentem
dra. Michla a s ošetřovatelkou Balcarovou.
Přijel do Bělehradu v neděli večer — v pravý
čas. Ráno odevzdal mu celou nemocnici žéí zdra-
votního oddělení v ministerstvu vojny, dr. Roman
Sondermayer, rodem Polák z Haliče, jenž je ji
Bělehradě po 30 lel.
Nemocnice byla téměř přeplněna, byloť sem
dopraveno od první pohraniční bitvy u Merdar
450 rančných: prof. Jedlička ujal se ihned nemo-
ných a do večera neustal v jich ošetřování, tu všal
9. hod. večerní přibyl nový transport raněných
tiče.
doktor
Jedlička
profesor
Novák Bouček
Záhoř
Haering
Michl
Balcarův
Sondermayer
Srbsko
Evropa
Bělehrad
Halič
34
article
1000 mužů od veliké bitvy u Kumanov a. př
přijímání bylo shledáno 300 případů velice těžkých
a tu nastal našim lékařům perný úkol noční, spo-
čívající nejen v obvazování a ošetřování raněných
ale spočívající hlavně v uložení raněných, neboh
nemocnice byla již přeplněna Prof. Jedlička si po-
mohl. Vybral vždy tři lehčí případy a uložil tyta
tři raněné do dvou lůžek a tím získáno bylo míste
pro případy těžké.
Druhého dne rozmnožen počel lůžek a leb
připady úmístěny v reservních nemocnicích.
Neunavný šeí vojenského zdravotnictví dn
Sondermajer dal v rychlém tempu v městě zřidit
celkem 18 reservních nemocnic, a to z nádherných
školních budov.
Velká vojenská nemocnice hostila za veden
prof. Jedličky asi 1300 raněných, stále bylo 900
raněných. Denně přinášeny z ostatních reservních
nemocnic prof. Jedličkovi do nejmoderněji zaři-
zené státní nemocnice těžce ranění k obvazům
operacím, neboť v prvních dnech po obrovské ku-
manovské bitvě, kde Albánci a Turci v srbských
řadách způsobili ohromné ztráty, byly rov ně
přeplněné reservní nemocnice bee
odborných lékařských sil, neb bezllé-
kařů vůbec. Teprve když pronikly první zprá-
vy do světa o velikých transportech raněných
rozjeli se lékaři všech národů v celých výpravách
do Bělehradu a převzali vedeni již zařízených re-
servních nemocnic, plných raněnými, a to nejen
Bělehradě, nýbrž i v ostatních městech Srbska.
profesor
Jedlička
Sondermajer
Albánec
Turek
Kumanovo
Bělehrad
Srbsko
35
article
Tak přibyla první česká výprava, ná-
kladem českého lékařského pomocného sboru, So-
kolstva a Slovanského klubu vypravená, již v čele
stál docent dr. Tobjášek, a jež sestávala ze
lékařů a 18 mediků, s nimiž přijel dr. Vyskočií
z Lovrány. Ku prof. Jedličkovi přidružili se ješte
jiní lékaři, a to primář dr. 5 antrůcek, vysla-
ný nákladem města Přerova, dr. B ach z Prahy.d
Figatner ze Záhřeba, dr. Konjevič z Nové-
ho Sadu.
Do Niše odebral se primář Slejmers
svými ašistenty z Lublaně“ a ihned také ar
Ievit, sekundsř z Král. Vinohradů. Dr. M e s
n y, vyslaný na útraty města Pardubic, odebral s
do Valje va.
Primáři dr. Daniel z Tábora a dr. Poli
z Českého Brodu, vyslani českým lékařským po
mocným sborem, odebrali se do Kragujevce. De
cent dr. Ot. Kose přibyl na vlastní útraty 3. řijn
a svěřena mu nemocnice v starém Čorlu.
doktor
Tobjášek
Vyskočie
profesor
Jedlička
Konjevič
Ievit
Král
Valja
Daniel
Otakar
Přerov
Praha
Záhřeb
Niš
Lublaň
Pardubice
Tábor
Český Brod
Kragujevac
36
article
Všem nastala velká, namahavá práce, oběto
vali se s láskou a nadšením a získali si vděčnost
uznání, jak na konci těchto zpráv bude uvedeno
Lvi podil náleží bez odporu prof. dru. Jedličko-
vi. Ve svěm ošetřování měl přes 1300 raněných
z jiných nemocníc provedl na 500 operací a am-
bulaněních přes 250 případů.
Těžce raněných bylo přes 500, z těch přes
300 s těžkým zraněním mozku, z nichž pouze i
zemřelo. Na 70 případů bylo s těžkým poraně-
ním hrudníku, z nichž jen jeden zemřel, všichní
ostatní jsou po většině již zdrávi. Na 30 případů
bylo s poraněním břišním, 13 bylo operováno,
je úplně zdrávo, jeden zemřel.
Za tuto svou obětavou činnost stal se proí.
dr. Jedlička miláčkem celého Bělehradu
veškorého Srbska, zbožňován pro svou šlechetnos
ošetřovatelkami a milován raněnými, kteří s dů-
věrou k němu vzhliželi a vděčně zázračně ruee
jeho libali.... Stejně s ním vysoce ceněny vá-
sluhy doc. dra. Tobiáška, doc. dra. Ko s e
všech ostatních českých lékařů, jichž záslužnou
činnosi vyznačím příště a jichž práce zůstane
Srbsku v nejlepší paměti, ježto zachránili Srbsk
tisíce junáků.
F. L. Hovorka.
doktor
Jedlička
Tobiášek
docent
F L Hovorka
Bělehrad
Srbsko
37
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
Ve „Zvonu“ (č. 13., 14.) pokračuje Bedři ch
Frida ve svém ličeni „Mladá léta Ja-
roslava Vrehlického“. Dospívá k pobytu
Vrchlického v semináři a k rozhodautí jeho odejití
z alumnátu. Dokládá, že Vrchlický rozhodl se pro
dráhu kněžskou z pohnutek ideálních, z motivů
národních a náboženských. Půdu v jeho duši ovšem
připravovala výchova: na jaře za vedení strýce
kněze-vlastence: ..zvykl křesťanskému životu.
zvykl kostelním obřadům a zalíbil si jejich lesk
a skrytý význam i později jejich poesii ... A jak
bylo s jeho přesvědčením? Měl tu potřebnou víru.
bez niž úřad kněžský stává se pak jenom řeme-
slem jako jiné'? K tomu byl přílišný poctivec
idealista, aby proti svému přesvědčení vstoupil do
semináře, Soudím, že v těch letech přemýšlel spíše
o jiných věcech a že ke koniliktům mezi, vírou
mládí a výsledky vlastního přemýšlení i lektury
došlo až později a na základě jednoho místa v do-
píse (strýci), řekl bych, že právě pobyt v se-
mináři konílikt ten uspíšil.“ Vrchlický
těžce nesl zejména ztuhlou formálnost a neupřím-
nost (udavačství) v seminářském životě. — „Zvon“
dále podává: E. Hauner. Tanečnice. — Franta žu-
pan. Kontracht velkého dědečka. — G. Kafková
Zimní notturno. — K. Červinka. Jeseň. — F. X
Svoboda. Trhající se břehy. — R. Jesenská. Ho-
diny. — Co v nebe patří. — Literatura. — Divadlo
Výtvarné umění. — Týden
Vrchlický
E Hauner
Franta
G Kafková
K Červinka
R Jesenská
Tanečnice
X Svoboda
divadlo výtvarný uměný
38
article
„Filolodické Listy“ [XXXIX., č. 5.) po-
dávaji z péra Alb. Pražáka drobný příspěvek
k životu Nerudovu: doličují jeho pomě
k nakladatelům, u nichž vydával svě spisy. A je
to zase žalná kapitola. Nejen že Nerudovy ho-
noráře byly minimální (na př. u Valečky 80 zl. za
třítisícový náklad „Ballad a romancí“ nebo 20zl
za arch feuilletonů), ale zejména i jednání Dattlov
vůči Nerudovi bylo, mírně řečeno, nenoblesni.
V dopise Kazimíru Šemberovi, jemuž si stěžuje na
obtíže finanční, bránící mu v zájezdu do Ameriky.
aspoň uvádí výslovně: „S Dattlem se rozcházíme
vždy víc a více. Mimo za dne, kdy se zastavím
ve krámě, nevidíme se už pranikde, a já už se ted
ani nezastavuju v krámě. Dattel začíná sobě hrát
proti mně finaněně na příliš opatrného a tím k vel-
ké své škodě vzbudil konečně opatrnost mou.
vzrosti dluh můj (za knihy u Dattla) až na
1200 zl. asil... Dost mne arci mrzí, že přítel Dat-
tel, kterému jsem já přec k celému jeho obchodu
dopomohl, neposkytne ani těch obligátních srážek.
kterých poskytuje každému pilnějšímu kupci —
to se dělá jen těm, kteří platí hotovýmil, říkal
já při své lehkomyslnosti mlčel. A ještě víc mne
mrzi, že k vůli spolkům, žebravým studentům, zná-
mým, kteří všichni přišli prosit o spisy mě, jsem a
desátou část zmíněné sumy dlužen za spisy vlastní
— také žádná srážka. Tedy krátce: prozatím jsem
dlužen Datilovi šedesát archů tiskových, které te-
prv vydat mám. Právě jsem začal s vydáváním
feuilletonů, tiskne se prvý svazek, zůstanu-li po
celý rok v Praze, vyrovnám se se všemi šedesáti
archy, za ostatek pak nabídnu as dvacet dalších
archů a budu u Datila bez dluhů — nezůstanu-li.
Nerudův
Valečka
Dattlov
Šembera
Amerika
Praha
Dattl
balada a romance
39
article
zůstane dluh, musím tepry napřesrok atd. — ne-
smírná škoda pro mne. Nabidl jsem proto Dattlovi
za tu sumu svazek novel. Nemám peněz. řekl krát-
ce,zeptej se za půl roku. Vím, že by to literaturu
osvěžilo, kdybych šel do Ameriky, ale mám s
pořád a pořád jen obětoval, pořád být žebráke
za dveřmi jiných? Může mně mit někdo za zlé-
když myslím také jednou na sebe a kdybych neměl
nic jiného z toho, než pohodli a myšlenku, že mně
může celý svět na záda vlézt?“ A to bylo r. 1876.
kdy Neruda byl již obecně uznáván za nejlepšího
českého feuilletonistu, kdy měl dobré literární
jméno a pevnou literární posici — a neměl nakla-
datele, který by mu hned přijal svazek novel
nemohl, nechtěl-li se finančně utahovati, podnik-
nouti cestu do Ameriky! — (Píšeť: „Musil bych
natrně celý náklad cesty něst sám a sám, k tomu
by ještě výtěžek brali jiní.“) — „Filologické Listy“
mimo to obsahuií: Odysseus — Ulixes — Ulysses.
Napsal Fr. Novotný. — F. Vaněk. Herodot a bitva
platajská. — Ant. Hartl. Almanahy let padesátých
století XIX. s pozadím společenským. — Zd. Bro-
man. „Když jsem šel skrz dubový les“. — JJ. Ha-
nuš. Z ideových bojů doby josefinské. — Archiv
literárně historický. — Úvahy. — Hlídka programů
středních škol. — Drobné zprávy.
Musil
Odysseus
Ulixes
Novotná
F Vaněk
Herodot
Hartl
Zdeněk
Bro
Amerika
Francie