ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 26ebd970-8f1c-11dd-81f6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 68, person 66, org 7, work 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v ponděli 24. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 323.
4 article
Na ranni a večerní listy předplání se V Praze v administracin na městc. . . . . . 9 K —h na čtvrt leta . 6 K — s dvojí donáškoní na měsíe na čtvrt leta : . . ! 7 Kek ve fillálkách na město. . . . . 2 K a0 aa měne. Poštons a rie a dvoji zástlkou něsle 8 K 80 nk dvrt ieta : . . k dk
Kek Praha
5 article Vecer
Vecer ámí-
6 article
V drobném prodejii ranní člsle o soba večerní .. za s Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . l0 večerní . . . . . . . . 5 lnserátv plati se botově napřed. ředplncení a inserty udmmnistrace v Marianské ul., u Tam nacházejí se tai ředakce, čiskárna a axpedlee
9 article
„Národnich Listů“ Rakoplay se nevraosk
10 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Haličská kríse. Z Vídně, 24. listopadu. Ministerský před seda hr. Stürgkh pozval předsedu Ukrajin- ského svazu dra. Konstantina Levického sobě na poradu na 4. hod. odp. Z Vídně, 24. listopadu. Dr. Levicky vyslovil se k redaktoru „N. W. Tagblattu“ Situace následkem sobotní resoluce jest úplno vyjasněna. Vyhoví-li Poláci dvě- ma naším požadavkům, potom jes vyrovnání hotovo. Tyto požadav- ky týkaji se dvoumandátových okresů a počtu členů v zemském výboru. Oba tyto požadavky musí býti spl- něny, nežli lze pomýšleti na smír v příčině vo- lební reformy. Také zemský sněm nemůže býti dříve svolán. Ze Lvova, 24. listopadu. („N. W. Tagbl.“ Podobá se, že dorozumění stran jest blízké na základě poměru 3: 8 v zemském výboru, Audience. Z Vídně, 24. listopadu. (K. k.) Jeho Veličenstv císař přijal dnes dopoledne o 9. hod. pana arci- vévodu Josefa v Schönbrunně ve zvláštním sly- šení. Z Vídně, 24. listopadu. (K. k.) Jeho Veličenstv cfsař přijal dnes o 10. hod. dopoledne předsedu m- nisterstva hr. Stürgkha v Schönbrunně v del ším zvláštním slyšení. ssil
Stürgkh doktor Konstantinos N W Polák N W Tagbl Josef Vídeň Lvov
11 article
Ministr vnitra do Nelhuble. Z Vídně, 24. listopadu. (K. k.). Ministr vnitra d svob. pán Heinold odjel na pohřeb bývalého zem- ského hejtmana moravského, Felixe hr. Vettra Lille do Nelhuble. Návštěva rakouského následníka v Anglii. Z Londýna, 24. listopadu. (K. k.) Pojednávajíe o návštěvě pana arcivévody Františka Ferdinanda píše „Daily Graphic“ Návštěva zavdala při nejmen- ším podnět k výměně laskavosti mezi vídeňským a londýnským tiskem, kteráž odpovídá, tím jsme jisti, citům upřímného přátelství, které zavládajív obou zemích. Z toho plyne též prospěch pro mezi- národní svornost, který žádný rozvážný politik ne- bude podceňovatí. Nový tiskový zákon v uherské sněmovně. Z Pešti, 24. listopadu. (K. k. uh.) (Posl. sněm. Předseda zl. Boöthy zahajuje schůzi o půl 11. hod. dopol. Oposice dostavila se v plném počtu. Sněmovna pokračuje v povšechné debate o tiskové reformě, Posl. Elemer Hantos (str. práce) oceňuje předlohu se stanoviska hospodářského a poukazuje na rejdy, které za poslední krise hospodářské pro- váděly některé pochybné existence, zvláště kan- celáře informační, jistými novinářskými manevry 1 podniky pevně založené byly zničeny tím, že no- vinářské články různými narážkami a podezříváním podkopaly důvěru obyvatelstva proti podnikům Proti takovým výstřelkům svobody tisku musí být hospodářské zájmy a obchodní úvěr chráněny. dide
Heinold Felix Vettra Lill Nelhuble František Ferdinand Posl Vídeň Anglie Londýn Pešť Daily Graphic uherský sněmovna Elemer Hantos
12 article
Rumunský parlament. Z Bukurešti, 23. listopadu. (K. k.) Úřadní list uveřejňuje dekret, kterým svolává se parlamentk řádnému zasedání na den 28. t. m. v Židé a sedlácí v Rumunsku, eel Z Bukurešti, 23. listopadu. [Ag. tel. roum. ) Jako odpověď ku požadavku, pronesenému židovským kongresem, aby totiž židům dostalo se politických práv, byly dnes v mnchých městech uspořádány Rumunskou kulfurní ligou tábory lidu, které schvá- lily resoluce, v nichž se prohlašuje, že ku propůjče- ní politickýc. priv všem židům, což odporuje 7. čl ústavy, nesmí dojítí dříve, dokud rumunští sedláci nedosáhnou sociálních a politických reform, jichž se jim nedostává. Francie a trojspolek. Z Paříže, 24. listopadu. „Journal des Debats prohlašuje v pojednání o výkladuí hr. Berchtolda. že opatření francouzské záležeti musí v tom, a by žádné velmoci trolspolkové nebyly dodány žádné zbraně a také žádn zbraně finančni. Jest nemožno, praví lit. otevříti pařížský peněžní trh pro státní půjěku ně- kterého člena trojspolku. ao
Berchtold Bukurešť Rumunsko Francie Paříž
13 article Francouzský admirál v Caříhradě.e
Francouzský admirál v Caříhradě.e Z Caříhradu, 23. lístopadu. (K. k.) Velitel fran- couzského středozemního lostva, adnirál Boue de la Peyrere, přibyl sem se štábními důstojníky kři- žákem „Jurien de la Gravlere a byl s velkými po- ctami uvítán zástupci sultánovými i Porty. Admirál se ubytuje na velevyslanectví. Zítra odpoledne bu- de přijat sultánem ve slyšení a zúčastní se slav- nostní hostiny, jež na jeho počest bude v paláci uspořádána. Pozftří uspořádá admírál hostinu na počest členů vlády. Bucharský emír u cara na Krymu. Z Livadie, 22. listopadu. (K. k.) Car Mikulá vykonal návštěvu u emira bucharského, jenž pro- dlévá návštěvou v Jaltě. Emir oplatil návštěvu zúčastnil se hostiny, uspořádané carem v Livadii.
Boue Peyrere Mikulý Emir Caříhrad Krym Jalta Jurien jít le Gravlere
14 article
Resoluce ruských okfabristů. Z Petrohradu, 24. listopadu. (K. k.) Ve včereiší závěročné schůzi sjezdu okťabristů před- čítal Gučkov resoluci, shrnujícív osmi bodech politické požadavky strany vůčí vládě. K těmto bodům připojuje se toto resumé: „Konference svazu akťabristů vzhledem na tyto zásady pozbyla víry v přání vlády plniti neochvějnou vůli mocnářovu, která jest projevena v manifestě ze dne 17. října. Konfe- rence vidí s obavou vyvinující se roztržku mezi vládní mocí a společností, jakož i orgány samo- správy a hrozivé v zem4 se objevujíc příznaky reptání a nespokojenosti. kteréž rozmnožují revoluční náladu. Resoluce byla přijata za bouřlivé pochvaly. ln ez Meziko a Spojené státy. Z Mexika, 23. listopadu. (K. k.) Zdejší Němei dostali okružní list, v němž se vyličují podrobnosti organisace jejich obrany. Němci, slouživší v armádě, jsou v čele organisace. Zbraní a střeliva je hojně po- hotově, v tom též dvě strojní pušky. Velevyslane- ctví rakousko-uherské vyzvslo příslušníky rakou- sko-uherské, aby s Němci a ostatními koloniemi evropskými pracovali na organisaci obrany. Vzhle- dem na pravděpodobnost nepokojů — praví se
Němec Petrohrad Konfe spojený stát Mexiko
15 article
listě dále — je záhodno učinit opatření na obranu Nový náčelník generálního štébu tureckého. Z Caříhradu. 23. listopadu. (K. k.) Náměstek náčelníka generálního štábu Hadi bey byl jmeno- ván náčelníkem generálního štábu. Události na poloostrov balkánském. Odporující si pověsti o bulharském králi. Ze Sofije, 24. listopadu. „Epoca“ uveřej- ňuje tajnou proklamaci krále Ferdinanda, ve které se vyhlašuje válka Srbům. List oznamuje, že králFerdinand se do So- fijejiž nevrátí, nýbrž že se vzdá na pro- spěch nejstaršího syna. Z Paříže, 24. lístopadu. Oproti zprávám o brzkém zřeknutí se trůnu králem Ferdinan- dem tvrdí se ve zdejších diplomatických kru- zích, že král Ferdinand vráti se záhy do Sofije.
Ferdinand Srba Paříž král Ferdinan
16 article
Učiní prý tak na nátlak hr. Berch- tolda, který v rozmluvě s bulharským miní- strem záležitostí zahraničních Genaděvem po- ukazoval na nepříznivý dojem, který by musil býti dlouhým pobytem královým v cizině způ- soben nejen v Bulharsku, ale i jinde. Králova nepřítomnost v Bulharsku prospěla by prý také rusofilské propagandě všemi prostředky nyní v zemi šířené. Vše to mělo za následek, že se král Ferdinand rozhodl, že ještě v tomto týdnu vrálí se do Sofije.ovla Vojenská smlouva turecko-bulharská. Z Petrohradu, 24. listopadu. „Ruské Slovo“ tvrdí, že přes všechno vyvracení jest u z a vře n vojenská smlouva tuřecko-bulhar- ská, že Turecko, kdyby Bulharsko prohlásilo válku Řecku, bylo by povinno přispěti na pomoc Bulharsku 3 armádními sbory kdyby pak spojenci Řecka zakročili na jeho pro- spěch, bylo by Turecko povinno pro- hlásiti válku. Kdyby Bulharsko zvítězilo, do- stalo by Turecko zpět jako odměnu celou Thrakii. Z Londýna, 24. listopadu. „Daily Mail“ oznamu- je z naprosto spolehlivého pramene vídeňiského,že účelem poslední cesty krále Ferdi- nanda bulharského do Vídně bylo za- ložiti turecko-bulharský spolek za protektorátu Rakouska, protože Řecko mírem bukureštským připravilo Bulharsko o většt- nu jeho úspěchů válečných. Rakouský vele- vyslanec cařihradský byl výhradně za tím účelem povolán do Vídně a také plásu toma přál. Také Ialie, bojíe se soupeře ře- ckého na moři, byla pro spolek zmíněný pod protektorátem Rakonska. Německo však bylo proti němu. Proto propustili krále Ferdí- nanda z Vídně, nedavše mu slibu žád- ného. Poradili mu však, aby co nejrychleji jel do Sofije a tam si zase zjednal posici v národž.
Ferdinand Bulharsko Petrohrad Turecko Řecko Londýn Vídeň Rakousko Německo Sofijá Daily Maila Rakonsko
17 article
Turecký ministr předpovídá nové boje na Balkáně. M. Z Kolína nad Rýnem, 24. listopadu. (Zv tel. „N. L.“9 Dopisovatel „Kölnische Zeitungu- Cařihradu telegrafuje: Oproti různým kombinaci. jež se vázaly na pobyt rumunského ministra Jo- nescu v Cařihradě, jsem s to na základě svojí roz- mluvy s vynikajícím tureckým ministrem prohlásiti že Joneseu zde nesprostředkoval žádný těsnější — než dosud — spolek mezi Rumunskem, Srbskem Řeckem a že se také aní nepokusil přiměti Tu- recko, aby přístoupilo k takovémuto zjevně prot Bulharsku čelícímu spolku. Ba nebyl prý zjednán ani důvěrnější poměr mezi Rumutnskem a Tureckem. Jenom na rychlejší uzavření míru na- léhal Jonescu, čině při fom nátlak pouze na Řecko nikoli na Portu (7). Ostatně, pravil turecký mi- nistr na konec rozmluvy, jsem pevně pře svědčen, že nynější rozdělení Balká- nu nebude a nemůže mitidlouhého tr- vání a že 1sou neodvratna krv a v překvapení pndlno Arméní a turecký parlament. ni Z Caříhradu, 23. listopadu. (K. k.) Schůze pa- triarchárních radů a zástupců různých skupin ar- ménských, konaná zde za předsednictví arménské- ho patriarchy, se usnesla trvati při požadavku po- měrného práva volebního do parlamentu. Jak se proslýchá. Arméni se voleb nezúčastní, nebude-l tento požadavek splněn. Srbské dementí. Z Bělehradu, 23. lístopadu. (K. k.) Úřadní ti- sková kancelář je zmocněna kategoricky vyvrátiti sofijskou zprávu, že bulharští zajatei v Bitolji jsou týráni. Také zpráva, že Bulharsko prostřednictvím franeouzské a ruské vlády v této věcí zakročilo, je nepravdivá, protože tyto vlády neměly příčiny krok tento podniknouti.
Jo Armén Balkán Kolín nad Rýn Cařihrad Rumunsko Srbsko Řecko Bulharsko Turecko Bělehrad Kölnische Zeitung
18 article Politická hlídka.
Politická hlídka. České názvy německých obcí v Čechách. Výbor ústředny německých okresů v če- chách měl onehdy schůzi. Mimo jiné pojednal v ni též o úřadním Seznamu míst v král. Če- ském, vytýkaje mu, že prý obsahuje libovolně smýšlené české názvy německých měst a obcí Neznámo, po kolikáté již se opakují tyto ně- mecké výtky, ale je jisto, že jsou vždycky ne- správné. Kdo zná způsob, jakým se úřadní se- znam obcí v král. Českém rediguje, ví, že s práce ta provádí s největší svědomitostí as všemožnou přesností a ovšem bez jakékoli ná- rodně-politické tendence. že Němci se zlobí že německé obce v Čechách mají též česke názvy zůstává ovšem jedním z nezadatelných práv Němců v naší zemi. lnovi5so olonb volabo Dne 23. listopadu. [Blansko. — Nové Zámky. — Krumlov- ský hejtman. — Sněm.) V ryze českém okrese blanenském obsadí s místo přednosty soudu. Rozumělo by se všude na světě, že jím musí býti Čech a že není vůbec žád- ných o to starosti třeba. Na Moravě však nejsou poměry takově. Tam musíme se o samozřejmou věe jakovou rvát. Náměstek afarosty krumlovského dr Žák zakročil u presidenta vrchního soudu a ten mu slíbil, že do Blanska bude jmenován Čech. Aě pan president Bleyleben mnohdy snaží se býti nestranným, tedy přece Hochenburgerovy prsty které drží moravské němectví, ukázaly se býti delšími. Do Blanska má chuť několik Němců, nebot Blansko je velice výhodně položeno — u samého hlavního města. Poslanci za Blansko mají příleži- tost ukázati, co zmohou proti Hochenburgerovi a
Němec Čo Žák Bleyleben Hochenburgerův Čechy Blansko Nová Zámek Krumlov Morava německý obec německý město
19 article D'Elvertovi.
D'Elvertovi. Nové Zámky u Litovle je obec, kde je témě stejný počet českého a německého obyvatelstva. Přidělena je k české obci Mlači. Posice česká však v ní se uslavičně seslabuje, a to zásluhou úřadni- ctva panujícího knížete Liechtensteina, které se snaží obec Nové Zámky úplně zněměiti. Dnes dá- vaií voziti všechny děti, i české, do německé školy v Litovli. O tomto řádění svých úřadníků patrně kníže Liechtenstein neví, a bylo by dobře upozor- níti ho na to. Kruhy litovelské by měly zakročiti. Okresní hejtman v Mor. Krumlově, známý Winkler, snaží se o to, aby co nejvíce provokoval český okres. Vítá blakupa jménem okresu jen p německu, v otázce miroslavské zapečetěné školy ignoruje jednomyslné usnesení okresní školní rady. krátce dělá co chce, a moravské místodržitelstvá mu všecko trpi. Občanstvo na Krumlovsku je však už svto tohoto systému a bude větratl. Zemský sněm moravský sejde se o vánocíeh na tři dny, aby projednal zatímní rozpočet na rol 1914. Teprve zasedání lednové má projednati důle- žité záležitosti, které volají o vyřízení. Zemský fi- nanční referent dr. Pluhař pilně chystá sanaci zem- ských financí. O současném stavu akce vodocestné.
D Elvert Mlač Liechtenstein Winkler Krumlovsko doktor Pluhař Litovel Nová Zámek Morava Krumlov
20 article
(Přednáška říž. posl. dvor. rady J. Vlad. Hrás ké- ho ve Spolku arch. a inž, v král. Českém 21. listo- padu.) (Dokončení.) 1n Se strany jihoslovanské jest vůč novele vodocestné též rozhodný odpor a sice z toho důvodu, že země jihoslovanské jsou státní správou hospodářsky do krajnosti za- nedbávány, což ovšem uzháváme. Odpor ten by se ihned zmírnil, kdyby vláda v někte- rých podstatných hospodářských či kulturnícl potřebách hodlala Jihoslovanům vyhověti. Nejhůře uplatnil se odboj Rusín proti novele vodocestné, kteříž konečně jed- nání v generální debatě vůbec překazili, př- tom nás ujišťujíce, že pro české požadavky by hlasovali, kdyby odděleny byly. Důvodů věcných neměli — jen národně- politický rozpor s Poláky jako s elementem v zemi panujícím, kterýž by vodních drah jen k dalšímu utlačování Rusínů zneužil jak v ohledu hospodářském tak politickém. To jest jejich názor, že se stavbou, regulací i s plav- bou pronikal by do krajin rusínských bez- ohledný Polák, utlačovatel. Dojde-li ke smíru polsko-rusínskému musí ho býti vládou i kruhy poslaneckými vy- užito k uvolnění novely vodocestné Vedle delegace české j edině Polác se o vodocestnou novelu zajímají. Zájem Vidně jest omezen jen na lo kální výhody z toho možné — proto sotva dosti trvalým bude. Rumuni žádají úpravu Seretu a Prutu Vlaši z Gradišky veliké meliorační práce Vlaši z Trentina práce hrazební a j., nežl uiznají oprávněnost předlohy vládní. eli Z toho vidno, že velká většina parlamen tu je buď rozhodně proti, aneb alespoň že nemá na uskutečnění novely zájmu — k tomu vlažnost vlády a tím jest osud novely již pře- dem dán. V dosavadních jednáních vodocestnéh výboru vláda dosud žádného prohlášení ne- učiníla, což nebylo ani taktické, jelikož nr pozdějši prohlášení vlády debata znovu zahá- jená býti mohla.
J Vlad Jihoslovan Rusín Polák Rumun Vlach Gradiška Trentin
21 article
Obtíže projednávací rozhojňuje novela vodocestná svým obsahem i for- mou svou. Místo několikařádkového znění o povo- lení nových úvěrů povsmyslu § 9. zákona z r. 1901 předvádí novela vlastně jiný zá- kon a ten ještě o různých, odporují. cích si zásadách, s mnoha podrob nostmi nevýstižnými, nesprávný mi. Jinak postaráno býti má o za jištění úvěrů pro Čechy, jinak pro Halič jinak pro Vídeň. Zákon vodocestný z r. 1901 měl ovšem též své vady, ale jeho legislativná tech- nlik a byla přesná. Připustíme-li i obsažnější znění novely jest přece nezbytno žádati, aby byla přede vším v souhlasu se zákonem vodocestnýma se zemskými zákony regulačními a přece an toho není. Vodocestná novela není dílem jed- notným, jest konglomerátem, na němž jeví se účinky vývoje z prvého stavebního obdobt jak interní tak vnější. 1. Novela netrvá na základní idei zákona vodocestného — nýbrž přechází z pod- staty své, z vodních drah, k úpravám vodním a hospodářství vodním vůbec. Program drah vodních redukuje. 2. Novela nezachovává časovou dis- posici zákona vodocestného, nýbrž i ony vodní dráhy, jež ještě přejímá, nemíní do roku 1923 dobudovati, nýbrž rozpřádá je na dalšt ještě období zcela neurčitá. 3. Novela nezachovává finanční dis- posici zákona vodocestného, aby povolila konečně potřebné úvěry, nýbrž jen malou část jich; znovu a znovu mělo by se opakovati žadonění o každý krejcar — ovšem jen pre
Čechy Halič Vídeň
22 article
Z Moravy. eed hetv podniky české; pro Halič povoluje se t. zv polskou klausulí všechen potřebný úvěr. 4. Novela pojímá kompensace zemím alpským melioracemi a zasahuje pří- mo do zákona melioračního. 5. Novela pojímá kompensace pro Ví- deň stavbami mostními a jinými, jež též nespadají do rámce zákona vodocestného. 6. Novela pojímá kompensace něme- ckým krajinám v Čechách, kteréž ne- spadají do povodí vodních cest. Kompensace neměly býti pojaty do textu novely, nýbrž měly býti zvláštními předlohami k dotyčným sněmům zemským podány. 7. Novela nedbá legislativy zemské předpisuje, které řeky a jakým nákladem v Čechách regulovány býti mají, na Moravě a v Haliči nikoliv. S tolika závadami sestavený návrh zá- kona i kdyby nebylo obstrukce, sotva by při- jat býti mohl bez podstatných změn Minimum, jež delegace česká, se- trvávajíc na zákonném programu vodocestném, žádati musí při projednán novely vodocestné, jest. 1. Aby vodní dráhy a s nimi spojené úpra- vy nejen číselně stanoveného úvě- ru dle současných stavebních proposic, nýbrž i zujištění konečného dobudování t. zv. po skou formulí doznaly — t. j. že úvěry nevyčíslené povoleny budou dle rozvinuvší- ho se stavebního ruchu a potřeby; 2. aby stavebnímu fondu připadly výtěžky ze získaných či vyke upených po- zemků a objektů; 3. aby přednostní právo na využit státem získaných vodních sil, pokud jich pro plavbu, meliorace a salubritu netřeba, připadl obcím a okresům v zájmovém území byť s pod- mínkou použití k veřejně-prospěšným účelům, 4. aby ředitelství vodocestne pro království České mělo sídlo v Prazeí 5. aby agenda vodocestná přidělena byla
Morava Halič Čechy Prazeum
23 article
ministerstvu veřejných pracíi 6. aby v době, nežli bude novela uzákoněna cestou mimořádných do- tací, kryty byly potřeby pro racionálnou vý- stavbu vodních drah i regulací, při čemž ze- jména má býti dbáno oněch úprav a staveb, jimiž sanuje se zhoršení poměrů zátopních v labské nížině a zanedbáni českých měst krajin vůbec, 7. racionálné pokračování dal- šího vývoje stavebního, aby jím nové škody vodní nebyly působeny — racionálné po- kračování i ve smyslu tom, aby stavební správy měly dosti volno- stiříditi se dle potřeby jak průbě- hemstavby a projednáváním s inter- esenty se vytvořuje. Od zahájení rusinské obstrukce od přerušení jednání vodocestného výboru za- ujala polská i česká delegace vyč ká v ac stanovisko — zatím číselně povolene úvěry regulační a vodocestné úplnému vy- čerpání se přiblížily a jen po úporném namá- hání, za pomoci ministra dra. Trnky, za pomoc Českého klubu a za nátlaku interesentů možno bylo vymoci další úvěry pro stupeř kolínský, poděbradský a nyní nechutná pro- cedura ta opětuje se pro stupeň nymburský Ač 92 milionů korun koncem r. 1912 nebylo z povolených úvěrů vodocestných vy- užito a zákon vodocestná rozvržení úvěrů ponechává na vůli vládě — přece jen z největšího politického nátlaku bylo lze to či ono prosaditi. Ministerstvo financí zaujalo roz- hodně zamítavé stanovisko vůči kanali- saci a jak může zamítá či ztěžuje povoleni úvěrů pro plavební objekty — ono prostě ko- riguje dosud platný, neodvolaný zákon, kon- formně k názoru německého národního svazu V Rakousku platí více rozhodnutí leckte- rého vicesekretáře v ministerstvu financí, než jasné znění investičních zákonů.
Trnka Rakousko německý národní svaz
24 article
Od dob obstrukce rusínské z- vládnuvší stagnace v otázce vodocest- né muší býti nyni odstráněna — nechťs dojde ke smíru polsko-rusínskému či nikoli Vyčkávání jest již dosti, nýní záleží na inter- esentech, aby se též ozvali. V Rakouska se sotva nějaká hospodářské či sociální akce dostane do pohybu, jestliže se o to massy interesentů rozhod- ným nastoupením nezasadí. Pro parlamentní jednání mají jal parlament tak vláda nervy již příliš otupeny. naléhání jednotlivých poslanců též se záhy ovšední a jinak než věcně vykládá. Naléhání delegace české v otázce vodo- cestné bude míti jen tehdy úspěch, zazní-li resonance z krajin postižených a k tomu jest mnoho příčín skutečně aktuálních, z nichž ze- jména využití vodních sil, zamezení vodních škod, umožnění meliorací všude doléhajía byly by též nejlepším prostředkem vůči neza- městnanosti mnohých sociálních vrstev, Středolabský komitét sestavil seznam vod- ních škod pozemkových ve středním Polabí z rok 1912 od Jaroměře k Mělníku a týž tkne se 10.000 ha zátopné plochy, záleží z vyšetře- ných téměř 50.000 škod o úhrnné škodě 5,000.000 K. Zpráva ta statisticky dovozuje, že škody ty jsou větší, náhlejší než byly v roce 1900 ještě před regulacemi, ač tehdy 18.000 ha pozemků zatopeno bylo a od- had též jen 5,000.000 K byl. To jsou poměry ve státě právním prostě nepřípustné a jestliže dnes zde v této odborně povolaně korporaci vládu i sněmovnu říšskou káráme z dosavadních opomenutí a úmyslno- stí, doufáme, že projev náš nalezne ohlasuu všech postižených poplatníků a zmohutní rozhodnou výzvu k vládě i k parlamentu, aby dbaly povinností svých.
Rakousko Polabí Jaroměř Mělník ha
25 article
V debatě, která se po přednášce, odmě- něné hlučným potleskem, rozvinula, dovodil nejprve prof. Petřík, že vodocestná novela značí pro české země značné zhoršení oproti platnému zákonu z r. 1901, což číselně odů- vodnil. Poukázal dále k tomu, jaký podstatný rozdíl jest ve znění novely mezi vodními ce- stami našimi a haličskými. Rozdíly ty číselně doložené osvětlily, že dokončení vodních cest v Haličí bylo by novelou úplně zabezpečeno, kdežto v Čechách po ukončení druhé periody stavební bylo by třeba opětně nového zákona. Další řečník civ. inž. Plichta poukázal na důležitost rychlejšího pokračování v akci vo- docestné se zřetelem na naše podnikatele a na dorost technický, který trpí značnou neza- městnaností. Předsedající dr. Klír zdůraznil nutnost společné akce všech faktorů na vodo- cestné novele přímo interesovaných, k níž podnět dá spolek architektů a inženýrů; ze- jména nutno k součinnosti vyzvati obchodní komory, středolabský komitét, jednotu povl- tavskou a jiné spolky odborné. V doslovu po- děkoval panu dvor. radovi Hráskému za neobyčejně poutavý výklad, požádal je, aby i nadále podporoval tuto hospodářsky tak dů- ležitou otázku a za dosavadní činnost, která zejména na středním Labí vykazuje velikých úspěchů, vzdal mu vřelý dík, k němuž se shro- máždění připojílo živým potleskem. Praktickým pokračováním uvedeného pro- jevu bude veřejná schůze Technickým odborem národní strany svobodo- myslné 1. prosince pořádaná, na níž pro- mluví „O vodních cestách a regulační činno- sti v Čechách“ pp. J. E. dr. Jos. Fořt, vrch. stav. r. E. Zimler a dvor. rada prof. J. v. Hráský.
profesor Petřík Ing Plichta doktor Klír Hráský Jos E Zimler Hráská Halič Čechy spolek architekt odbor národní strana svoboda
26 article
Manifestační schůze žen učitel- ských vých. Čech—rozpuštěna. Proč? Pro dodatek k resoluci, jímžto prohlašují ženy učitelův, nebude-li spravedlivým žádostem jejich mužů vyhověno, aby ihned zahájili pasivní resistenci. Tak schůze, jež přednesenými referáty přímo rozrývala srdce přítomných a která s počátku pro- jevovala se hrobovým, neobyčejně působivým kli- dem — klidem před bouří, stala se nesmírně vzru- šující Schůzi zahájila pí. M. Hubálková, chot odborného učitele z Č. Třebové. Dnes, kdy práce rukou je mnohem lépe honorována než práce du- ševní, ze všech snad již odvětví nejhůře je placen učitel. Žena uslaraná, věčným a věčným počítáním takřka uštvaná, četnou rodinou obdařená, neví kam se obrátit, co počit? Děti dorůstají, potřeby se stá- le zvětšují. Mlčky dosazovaly jsme z mého věna, očekávajíce, že musí nastal doba, kdy vrátíme zpět. co jsme si vypůjčili. Ale, ač muž, ne již mladý, dře mimo školu do úpadu, při úžasné drahotě všebo nestačí nikam služné jeho i co ještě mimo vydělá. Nebýt těch ideálů a lásky ke škole, dávno byl by podlehl. Teď ještě ke všemu v naší rodině ozývá se nemoc; takřka šílím, vzpomenu-li, co si počne- me. Veřejnosti česká, zastaň se našich mužů-živi- Do předsednictva zvoleny: pí. Braunováz České Třebové, pí. Hubálková a pí. Trejtna- rová z Kyšperka.
Čo M Hubálková Mlček Hubálková Trejtna Č . Třebová Český Třebová Kyšperk
27 article
Prvý referát měla paní Holečková z České Třebové, jež slovy důtklivými upojorňovala na ne- udržitelnost stavu, ve kterém nesmírně trpí učitel- ská rodina. nle Na druhém místě přednesla obšírnější referát hlasem hluboce jimavým pí. Janečkováz Čermné: Řečnice praví, že hořká litost naplňuje při myšlence, že učitelé vštěpují v duše dětské soucit s bídou jiných a zatím upadají do katastrofy hmotné. Bída učitelská zahubila mnoho učitelských hlav. Neotravují-li učitelské rodiny a nevraždi-li se učitelé sami, je bída sama, která je vraždí bez- prostředně. Učilelstvo svou bídu snaži se ješte maskovati, ale je nulno již se ozvati silně. Ženy učitelů jako ženy dělníků účastní se všech i nej- ostřejších akci svých mužů. (Výborněl) Dosud ma- nifestováno bylo strádání mužů, ale nevyzdvihlo se, že ženy skrytě, za to lim účinněji oddalovaly možnost nejtrpčích následků rozladěnosti. Řečnice ličí ochotu a sebezapírání žen, kdy učitel pracuje osvětově, mimo školu a je rozrušován velikou bí- dou a zklamáním. Důrazně a přesvědčivě líčí, co vše učitelé musí na prospěch školy konat nad svou povinnost a prohlašuje, že bude nadále nutno času užíti k výdělečné práci. I mnohé choti učitelů již prací musí přivydělávati, ale vyčitá se jim, že chudé o výdělek okrádají. Řečnice podává obrázky z praxe o tom, jaké důležité funkce žena učitelova na vsi na prospěch obecný konává a praví, že bude nutno nadále se od společenského života zcela odloučiti. Na konec líčí bědný stav a ponížení prodluženého učitelstva a vyzývá ženy učitelů k boji po boku učitelů. [Výborně! Nadšený souhlas.
Holečková Český Třebová Janečkováz Čermná
28 article
Řečnici gratulováno.) Potom promluvila paní Trejtnarová, chot ředitele měšť. školy z Kyšperka. Prohlašuje po přesvědčivých důvodech, že nezbývá, než aby ženy přiměly své muže učitele, aby šetřili sil pro rodiny svoje. Hrozné pomyšlení, že učitelé ustaraní a zkrušení zmírají záhy, nezaopatřivše své děti. Ženy vytrvají v bojí. (Výborně! Potlesk.) Starosta města dr. Vicena vítá shromážděné jménem rady městské, s uznáním přisvědčuje slo- vům referentek, jež hnula zajisté i starým otuži- lým srdcem. Města sama zajisté pomohla by hmotně, kdyby stačily na to prostředky. Žijeme s učiteli, víme, jakou nám konají práci ve škole i mimo školu a plně uznáváme, že zaslou- ží mnohem lepšího hmotného posta- venl. (Potlesk.) Jménem okres. zastupitelstva mluvil továrník p. Josef Kučera z Ústí n. Orl. Vyslovil učitel- stvu plné sympatie a přesvědčení z praktického důvodu, že dalším odkládáním úpravy platů uči- telských poškozen je celý národ. Křivda, páchaná na učitelstvu, má své reflexe a dusí celý nál společenský život. Výbornou řeč svou, ča- sto souhlasem přerušovanou, skončil řečník přá- ním ženám učitelů, aby nemusily dále se svými dětmí trpěti za viny nespáchané. (Potlesk.) (Dokončení.)
Trejtnarová doktor Vicena Kučera Křivda Kyšperk Ústí můj