1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 24. listopadu 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večerní listy
předplání se
V Praze v administracin
na městc. . . . . . 9 K —h
na čtvrt leta
. 6 K —
s dvojí donáškoní
na měsíe
na čtvrt leta : . . ! 7 Kek
ve fillálkách
na město. . . . . 2 K a0
aa měne. Poštons
a rie
a dvoji zástlkou
něsle
8 K 80
nk dvrt ieta : . . k dk
Kek
Praha
5
article
Vecer
Vecer
ámí-
6
article
V drobném prodejii
ranní člsle o soba
večerní
.. za s
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . l0
večerní . . . . . . . . 5
lnserátv
plati se botově napřed.
ředplncení a inserty
udmmnistrace v Marianské ul., u
Tam nacházejí se tai
ředakce, čiskárna a axpedlee
9
article
„Národnich Listů“
Rakoplay se nevraosk
10
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Haličská kríse.
Z Vídně, 24. listopadu. Ministerský před
seda hr. Stürgkh pozval předsedu Ukrajin-
ského svazu dra. Konstantina Levického
sobě na poradu na 4. hod. odp.
Z Vídně, 24. listopadu. Dr. Levicky
vyslovil se k redaktoru „N. W. Tagblattu“
Situace následkem sobotní resoluce jest úplno
vyjasněna. Vyhoví-li Poláci dvě-
ma naším požadavkům, potom jes
vyrovnání hotovo. Tyto požadav-
ky týkaji se dvoumandátových
okresů a počtu členů v zemském
výboru. Oba tyto požadavky musí býti spl-
něny, nežli lze pomýšleti na smír v příčině vo-
lební reformy. Také zemský sněm nemůže
býti dříve svolán.
Ze Lvova, 24. listopadu. („N. W. Tagbl.“
Podobá se, že dorozumění stran jest blízké na
základě poměru 3: 8 v zemském výboru,
Audience.
Z Vídně, 24. listopadu. (K. k.) Jeho Veličenstv
císař přijal dnes dopoledne o 9. hod. pana arci-
vévodu Josefa v Schönbrunně ve zvláštním sly-
šení.
Z Vídně, 24. listopadu. (K. k.) Jeho Veličenstv
cfsař přijal dnes o 10. hod. dopoledne předsedu m-
nisterstva hr. Stürgkha v Schönbrunně v del
ším zvláštním slyšení.
ssil
Stürgkh
doktor
Konstantinos
N W
Polák
N W Tagbl
Josef
Vídeň
Lvov
11
article
Ministr vnitra do Nelhuble.
Z Vídně, 24. listopadu. (K. k.). Ministr vnitra d
svob. pán Heinold odjel na pohřeb bývalého zem-
ského hejtmana moravského, Felixe hr. Vettra
Lille do Nelhuble.
Návštěva rakouského následníka v Anglii.
Z Londýna, 24. listopadu. (K. k.) Pojednávajíe
o návštěvě pana arcivévody Františka Ferdinanda
píše „Daily Graphic“ Návštěva zavdala při nejmen-
ším podnět k výměně laskavosti mezi vídeňským
a londýnským tiskem, kteráž odpovídá, tím jsme
jisti, citům upřímného přátelství, které zavládajív
obou zemích. Z toho plyne též prospěch pro mezi-
národní svornost, který žádný rozvážný politik ne-
bude podceňovatí.
Nový tiskový zákon v uherské sněmovně.
Z Pešti, 24. listopadu. (K. k. uh.) (Posl. sněm.
Předseda zl. Boöthy zahajuje schůzi o půl 11.
hod. dopol. Oposice dostavila se v plném
počtu. Sněmovna pokračuje v povšechné debate
o tiskové reformě,
Posl. Elemer Hantos (str. práce) oceňuje
předlohu se stanoviska hospodářského a poukazuje
na rejdy, které za poslední krise hospodářské pro-
váděly některé pochybné existence, zvláště kan-
celáře informační, jistými novinářskými manevry
1 podniky pevně založené byly zničeny tím, že no-
vinářské články různými narážkami a podezříváním
podkopaly důvěru obyvatelstva proti podnikům
Proti takovým výstřelkům svobody tisku musí být
hospodářské zájmy a obchodní úvěr chráněny.
dide
Heinold
Felix
Vettra Lill
Nelhuble
František Ferdinand
Posl
Vídeň
Anglie
Londýn
Pešť
Daily Graphic
uherský sněmovna
Elemer Hantos
12
article
Rumunský parlament.
Z Bukurešti, 23. listopadu. (K. k.) Úřadní list
uveřejňuje dekret, kterým svolává se parlamentk
řádnému zasedání na den 28. t. m. v
Židé a sedlácí v Rumunsku, eel
Z Bukurešti, 23. listopadu. [Ag. tel. roum. ) Jako
odpověď ku požadavku, pronesenému židovským
kongresem, aby totiž židům dostalo se politických
práv, byly dnes v mnchých městech uspořádány
Rumunskou kulfurní ligou tábory lidu, které schvá-
lily resoluce, v nichž se prohlašuje, že ku propůjče-
ní politickýc. priv všem židům, což odporuje 7. čl
ústavy, nesmí dojítí dříve, dokud rumunští sedláci
nedosáhnou sociálních a politických reform, jichž
se jim nedostává.
Francie a trojspolek.
Z Paříže, 24. listopadu. „Journal des Debats
prohlašuje v pojednání o výkladuí hr. Berchtolda.
že opatření francouzské záležeti musí v tom, a by
žádné velmoci trolspolkové nebyly
dodány žádné zbraně a také žádn
zbraně finančni. Jest nemožno, praví lit.
otevříti pařížský peněžní trh pro státní půjěku ně-
kterého člena trojspolku.
ao
Berchtold
Bukurešť
Rumunsko
Francie
Paříž
13
article
Francouzský admirál v Caříhradě.e
Francouzský admirál v Caříhradě.e
Z Caříhradu, 23. lístopadu. (K. k.) Velitel fran-
couzského středozemního lostva, adnirál Boue de
la Peyrere, přibyl sem se štábními důstojníky kři-
žákem „Jurien de la Gravlere a byl s velkými po-
ctami uvítán zástupci sultánovými i Porty. Admirál
se ubytuje na velevyslanectví. Zítra odpoledne bu-
de přijat sultánem ve slyšení a zúčastní se slav-
nostní hostiny, jež na jeho počest bude v paláci
uspořádána. Pozftří uspořádá admírál hostinu na
počest členů vlády.
Bucharský emír u cara na Krymu.
Z Livadie, 22. listopadu. (K. k.) Car Mikulá
vykonal návštěvu u emira bucharského, jenž pro-
dlévá návštěvou v Jaltě. Emir oplatil návštěvu
zúčastnil se hostiny, uspořádané carem v Livadii.
Boue Peyrere
Mikulý
Emir
Caříhrad
Krym
Jalta
Jurien jít le Gravlere
14
article
Resoluce ruských okfabristů.
Z Petrohradu, 24. listopadu. (K. k.) Ve včereiší
závěročné schůzi sjezdu okťabristů před-
čítal Gučkov resoluci, shrnujícív
osmi bodech politické požadavky
strany vůčí vládě. K těmto bodům připojuje
se toto resumé: „Konference svazu akťabristů
vzhledem na tyto zásady pozbyla víry v přání
vlády plniti neochvějnou vůli mocnářovu, která
jest projevena v manifestě ze dne 17. října. Konfe-
rence vidí s obavou vyvinující se roztržku mezi
vládní mocí a společností, jakož i orgány samo-
správy a hrozivé v zem4 se objevujíc
příznaky reptání a nespokojenosti.
kteréž rozmnožují revoluční náladu.
Resoluce byla přijata za bouřlivé pochvaly.
ln
ez Meziko a Spojené státy.
Z Mexika, 23. listopadu. (K. k.) Zdejší Němei
dostali okružní list, v němž se vyličují podrobnosti
organisace jejich obrany. Němci, slouživší v armádě,
jsou v čele organisace. Zbraní a střeliva je hojně po-
hotově, v tom též dvě strojní pušky. Velevyslane-
ctví rakousko-uherské vyzvslo příslušníky rakou-
sko-uherské, aby s Němci a ostatními koloniemi
evropskými pracovali na organisaci obrany. Vzhle-
dem na pravděpodobnost nepokojů — praví se
Němec
Petrohrad
Konfe
spojený stát
Mexiko
15
article
listě dále — je záhodno učinit opatření na obranu
Nový náčelník generálního štébu tureckého.
Z Caříhradu. 23. listopadu. (K. k.) Náměstek
náčelníka generálního štábu Hadi bey byl jmeno-
ván náčelníkem generálního štábu.
Události na poloostrov
balkánském.
Odporující si pověsti o bulharském králi.
Ze Sofije, 24. listopadu. „Epoca“ uveřej-
ňuje tajnou proklamaci krále Ferdinanda, ve
které se vyhlašuje válka Srbům. List
oznamuje, že králFerdinand se do So-
fijejiž nevrátí, nýbrž že se vzdá na pro-
spěch nejstaršího syna.
Z Paříže, 24. lístopadu. Oproti zprávám
o brzkém zřeknutí se trůnu králem Ferdinan-
dem tvrdí se ve zdejších diplomatických kru-
zích, že král Ferdinand vráti se záhy do Sofije.
Ferdinand
Srba
Paříž
král Ferdinan
16
article
Učiní prý tak na nátlak hr. Berch-
tolda, který v rozmluvě s bulharským miní-
strem záležitostí zahraničních Genaděvem po-
ukazoval na nepříznivý dojem, který by musil
býti dlouhým pobytem královým v cizině způ-
soben nejen v Bulharsku, ale i jinde. Králova
nepřítomnost v Bulharsku prospěla by prý také
rusofilské propagandě všemi prostředky nyní
v zemi šířené. Vše to mělo za následek, že se
král Ferdinand rozhodl, že ještě v tomto týdnu
vrálí se do Sofije.ovla
Vojenská smlouva turecko-bulharská.
Z Petrohradu, 24. listopadu. „Ruské Slovo“
tvrdí, že přes všechno vyvracení jest u z a vře n
vojenská smlouva tuřecko-bulhar-
ská, že Turecko, kdyby Bulharsko
prohlásilo válku Řecku, bylo by povinno
přispěti na pomoc Bulharsku 3 armádními sbory
kdyby pak spojenci Řecka zakročili na jeho pro-
spěch, bylo by Turecko povinno pro-
hlásiti válku. Kdyby Bulharsko zvítězilo, do-
stalo by Turecko zpět jako odměnu
celou Thrakii.
Z Londýna, 24. listopadu. „Daily Mail“ oznamu-
je z naprosto spolehlivého pramene vídeňiského,že
účelem poslední cesty krále Ferdi-
nanda bulharského do Vídně bylo za-
ložiti turecko-bulharský spolek za
protektorátu Rakouska, protože Řecko
mírem bukureštským připravilo Bulharsko o většt-
nu jeho úspěchů válečných. Rakouský vele-
vyslanec cařihradský byl výhradně
za tím účelem povolán do Vídně a také
plásu toma přál. Také Ialie, bojíe se soupeře ře-
ckého na moři, byla pro spolek zmíněný pod
protektorátem Rakonska. Německo však bylo proti
němu. Proto propustili krále Ferdí-
nanda z Vídně, nedavše mu slibu žád-
ného. Poradili mu však, aby co nejrychleji jel do
Sofije a tam si zase zjednal posici v národž.
Ferdinand
Bulharsko
Petrohrad
Turecko
Řecko
Londýn
Vídeň
Rakousko
Německo
Sofijá
Daily Maila
Rakonsko
17
article
Turecký ministr předpovídá nové boje na
Balkáně.
M. Z Kolína nad Rýnem, 24. listopadu. (Zv
tel. „N. L.“9 Dopisovatel „Kölnische Zeitungu-
Cařihradu telegrafuje: Oproti různým kombinaci.
jež se vázaly na pobyt rumunského ministra Jo-
nescu v Cařihradě, jsem s to na základě svojí roz-
mluvy s vynikajícím tureckým ministrem prohlásiti
že Joneseu zde nesprostředkoval žádný těsnější —
než dosud — spolek mezi Rumunskem, Srbskem
Řeckem a že se také aní nepokusil přiměti Tu-
recko, aby přístoupilo k takovémuto zjevně prot
Bulharsku čelícímu spolku. Ba nebyl
prý zjednán ani důvěrnější poměr mezi Rumutnskem
a Tureckem. Jenom na rychlejší uzavření míru na-
léhal Jonescu, čině při fom nátlak pouze na Řecko
nikoli na Portu (7). Ostatně, pravil turecký mi-
nistr na konec rozmluvy, jsem pevně pře
svědčen, že nynější rozdělení Balká-
nu nebude a nemůže mitidlouhého tr-
vání a že 1sou neodvratna krv a v
překvapení
pndlno
Arméní a turecký parlament. ni
Z Caříhradu, 23. listopadu. (K. k.) Schůze pa-
triarchárních radů a zástupců různých skupin ar-
ménských, konaná zde za předsednictví arménské-
ho patriarchy, se usnesla trvati při požadavku po-
měrného práva volebního do parlamentu. Jak se
proslýchá. Arméni se voleb nezúčastní, nebude-l
tento požadavek splněn.
Srbské dementí.
Z Bělehradu, 23. lístopadu. (K. k.) Úřadní ti-
sková kancelář je zmocněna kategoricky vyvrátiti
sofijskou zprávu, že bulharští zajatei v Bitolji jsou
týráni. Také zpráva, že Bulharsko prostřednictvím
franeouzské a ruské vlády v této věcí zakročilo, je
nepravdivá, protože tyto vlády neměly příčiny krok
tento podniknouti.
Jo
Armén
Balkán
Kolín nad Rýn
Cařihrad
Rumunsko
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Turecko
Bělehrad
Kölnische Zeitung
18
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
České názvy německých obcí v Čechách.
Výbor ústředny německých okresů v če-
chách měl onehdy schůzi. Mimo jiné pojednal
v ni též o úřadním Seznamu míst v král. Če-
ském, vytýkaje mu, že prý obsahuje libovolně
smýšlené české názvy německých měst a obcí
Neznámo, po kolikáté již se opakují tyto ně-
mecké výtky, ale je jisto, že jsou vždycky ne-
správné. Kdo zná způsob, jakým se úřadní se-
znam obcí v král. Českém rediguje, ví, že s
práce ta provádí s největší svědomitostí as
všemožnou přesností a ovšem bez jakékoli ná-
rodně-politické tendence. že Němci se zlobí
že německé obce v Čechách mají též česke
názvy zůstává ovšem jedním z nezadatelných
práv Němců v naší zemi.
lnovi5so
olonb volabo
Dne 23. listopadu.
[Blansko. — Nové Zámky. — Krumlov-
ský hejtman. — Sněm.)
V ryze českém okrese blanenském obsadí s
místo přednosty soudu. Rozumělo by se všude na
světě, že jím musí býti Čech a že není vůbec žád-
ných o to starosti třeba. Na Moravě však nejsou
poměry takově. Tam musíme se o samozřejmou věe
jakovou rvát. Náměstek afarosty krumlovského dr
Žák zakročil u presidenta vrchního soudu a ten mu
slíbil, že do Blanska bude jmenován Čech. Aě
pan president Bleyleben mnohdy snaží se býti
nestranným, tedy přece Hochenburgerovy prsty
které drží moravské němectví, ukázaly se býti
delšími. Do Blanska má chuť několik Němců, nebot
Blansko je velice výhodně položeno — u samého
hlavního města. Poslanci za Blansko mají příleži-
tost ukázati, co zmohou proti Hochenburgerovi a
Němec
Čo
Žák
Bleyleben
Hochenburgerův
Čechy
Blansko
Nová Zámek
Krumlov
Morava
německý obec
německý město
19
article
D'Elvertovi.
D'Elvertovi.
Nové Zámky u Litovle je obec, kde je témě
stejný počet českého a německého obyvatelstva.
Přidělena je k české obci Mlači. Posice česká však
v ní se uslavičně seslabuje, a to zásluhou úřadni-
ctva panujícího knížete Liechtensteina, které se
snaží obec Nové Zámky úplně zněměiti. Dnes dá-
vaií voziti všechny děti, i české, do německé školy
v Litovli. O tomto řádění svých úřadníků patrně
kníže Liechtenstein neví, a bylo by dobře upozor-
níti ho na to. Kruhy litovelské by měly zakročiti.
Okresní hejtman v Mor. Krumlově, známý
Winkler, snaží se o to, aby co nejvíce provokoval
český okres. Vítá blakupa jménem okresu jen p
německu, v otázce miroslavské zapečetěné školy
ignoruje jednomyslné usnesení okresní školní rady.
krátce dělá co chce, a moravské místodržitelstvá
mu všecko trpi. Občanstvo na Krumlovsku je však
už svto tohoto systému a bude větratl.
Zemský sněm moravský sejde se o vánocíeh
na tři dny, aby projednal zatímní rozpočet na rol
1914. Teprve zasedání lednové má projednati důle-
žité záležitosti, které volají o vyřízení. Zemský fi-
nanční referent dr. Pluhař pilně chystá sanaci zem-
ských financí.
O současném stavu akce
vodocestné.
D Elvert
Mlač
Liechtenstein
Winkler
Krumlovsko
doktor
Pluhař
Litovel
Nová Zámek
Morava
Krumlov
20
article
(Přednáška říž. posl. dvor. rady J. Vlad. Hrás ké-
ho ve Spolku arch. a inž, v král. Českém 21. listo-
padu.)
(Dokončení.)
1n
Se strany jihoslovanské jest vůč
novele vodocestné též rozhodný odpor a sice
z toho důvodu, že země jihoslovanské jsou
státní správou hospodářsky do krajnosti za-
nedbávány, což ovšem uzháváme. Odpor ten
by se ihned zmírnil, kdyby vláda v někte-
rých podstatných hospodářských či kulturnícl
potřebách hodlala Jihoslovanům vyhověti.
Nejhůře uplatnil se odboj Rusín
proti novele vodocestné, kteříž konečně jed-
nání v generální debatě vůbec překazili, př-
tom nás ujišťujíce, že pro české požadavky
by hlasovali, kdyby odděleny byly.
Důvodů věcných neměli — jen národně-
politický rozpor s Poláky jako s elementem
v zemi panujícím, kterýž by vodních drah jen
k dalšímu utlačování Rusínů zneužil jak v
ohledu hospodářském tak politickém. To jest
jejich názor, že se stavbou, regulací i s plav-
bou pronikal by do krajin rusínských bez-
ohledný Polák, utlačovatel.
Dojde-li ke smíru polsko-rusínskému
musí ho býti vládou i kruhy poslaneckými vy-
užito k uvolnění novely vodocestné
Vedle delegace české j edině Polác
se o vodocestnou novelu zajímají.
Zájem Vidně jest omezen jen na lo
kální výhody z toho možné — proto sotva
dosti trvalým bude.
Rumuni žádají úpravu Seretu a Prutu
Vlaši z Gradišky veliké meliorační práce
Vlaši z Trentina práce hrazební a j., nežl
uiznají oprávněnost předlohy vládní. eli
Z toho vidno, že velká většina parlamen
tu je buď rozhodně proti, aneb alespoň že
nemá na uskutečnění novely zájmu — k tomu
vlažnost vlády a tím jest osud novely již pře-
dem dán.
V dosavadních jednáních vodocestnéh
výboru vláda dosud žádného prohlášení ne-
učiníla, což nebylo ani taktické, jelikož nr
pozdějši prohlášení vlády debata znovu zahá-
jená býti mohla.
J Vlad
Jihoslovan
Rusín
Polák
Rumun
Vlach
Gradiška
Trentin
21
article
Obtíže projednávací rozhojňuje
novela vodocestná svým obsahem i for-
mou svou.
Místo několikařádkového znění o povo-
lení nových úvěrů povsmyslu § 9. zákona
z r. 1901 předvádí novela vlastně jiný zá-
kon a ten ještě o různých, odporují.
cích si zásadách, s mnoha podrob
nostmi nevýstižnými, nesprávný
mi.
Jinak postaráno býti má o za
jištění úvěrů pro Čechy, jinak pro Halič
jinak pro Vídeň.
Zákon vodocestný z r. 1901 měl ovšem
též své vady, ale jeho legislativná tech-
nlik a byla přesná.
Připustíme-li i obsažnější znění novely
jest přece nezbytno žádati, aby byla přede
vším v souhlasu se zákonem vodocestnýma
se zemskými zákony regulačními a přece an
toho není.
Vodocestná novela není dílem jed-
notným, jest konglomerátem, na němž jeví
se účinky vývoje z prvého stavebního obdobt
jak interní tak vnější.
1. Novela netrvá na základní idei
zákona vodocestného — nýbrž přechází z pod-
staty své, z vodních drah, k úpravám
vodním a hospodářství vodním
vůbec. Program drah vodních redukuje.
2. Novela nezachovává časovou dis-
posici zákona vodocestného, nýbrž i ony
vodní dráhy, jež ještě přejímá, nemíní do roku
1923 dobudovati, nýbrž rozpřádá je na dalšt
ještě období zcela neurčitá.
3. Novela nezachovává finanční dis-
posici zákona vodocestného, aby povolila
konečně potřebné úvěry, nýbrž jen malou část
jich; znovu a znovu mělo by se opakovati
žadonění o každý krejcar — ovšem jen pre
Čechy
Halič
Vídeň
22
article
Z Moravy. eed hetv
podniky české; pro Halič povoluje se t. zv
polskou klausulí všechen potřebný úvěr.
4. Novela pojímá kompensace zemím
alpským melioracemi a zasahuje pří-
mo do zákona melioračního.
5. Novela pojímá kompensace pro Ví-
deň stavbami mostními a jinými, jež též
nespadají do rámce zákona vodocestného.
6. Novela pojímá kompensace něme-
ckým krajinám v Čechách, kteréž ne-
spadají do povodí vodních cest.
Kompensace neměly býti pojaty do textu
novely, nýbrž měly býti zvláštními předlohami
k dotyčným sněmům zemským podány.
7. Novela nedbá legislativy zemské
předpisuje, které řeky a jakým nákladem v
Čechách regulovány býti mají, na Moravě a
v Haliči nikoliv.
S tolika závadami sestavený návrh zá-
kona i kdyby nebylo obstrukce, sotva by při-
jat býti mohl bez podstatných změn
Minimum, jež delegace česká, se-
trvávajíc na zákonném programu
vodocestném, žádati musí při projednán
novely vodocestné, jest.
1. Aby vodní dráhy a s nimi spojené úpra-
vy nejen číselně stanoveného úvě-
ru dle současných stavebních proposic, nýbrž
i zujištění konečného dobudování t. zv. po
skou formulí doznaly — t. j. že úvěry
nevyčíslené povoleny budou dle rozvinuvší-
ho se stavebního ruchu a potřeby;
2. aby stavebnímu fondu připadly
výtěžky ze získaných či vyke upených po-
zemků a objektů;
3. aby přednostní právo na využit
státem získaných vodních sil, pokud jich pro
plavbu, meliorace a salubritu netřeba, připadl
obcím a okresům v zájmovém území byť s pod-
mínkou použití k veřejně-prospěšným účelům,
4. aby ředitelství vodocestne
pro království České mělo sídlo v Prazeí
5. aby agenda vodocestná přidělena byla
Morava
Halič
Čechy
Prazeum
23
article
ministerstvu veřejných pracíi
6. aby v době, nežli bude novela
uzákoněna cestou mimořádných do-
tací, kryty byly potřeby pro racionálnou vý-
stavbu vodních drah i regulací, při čemž ze-
jména má býti dbáno oněch úprav a staveb,
jimiž sanuje se zhoršení poměrů zátopních
v labské nížině a zanedbáni českých měst
krajin vůbec,
7. racionálné pokračování dal-
šího vývoje stavebního, aby jím nové škody
vodní nebyly působeny — racionálné po-
kračování i ve smyslu tom, aby
stavební správy měly dosti volno-
stiříditi se dle potřeby jak průbě-
hemstavby a projednáváním s inter-
esenty se vytvořuje.
Od zahájení rusinské obstrukce
od přerušení jednání vodocestného výboru za-
ujala polská i česká delegace vyč ká v ac
stanovisko — zatím číselně povolene
úvěry regulační a vodocestné úplnému vy-
čerpání se přiblížily a jen po úporném namá-
hání, za pomoci ministra dra. Trnky, za pomoc
Českého klubu a za nátlaku interesentů
možno bylo vymoci další úvěry pro stupeř
kolínský, poděbradský a nyní nechutná pro-
cedura ta opětuje se pro stupeň nymburský
Ač 92 milionů korun koncem r. 1912
nebylo z povolených úvěrů vodocestných vy-
užito a zákon vodocestná rozvržení úvěrů
ponechává na vůli vládě — přece jen z
největšího politického nátlaku bylo lze to či
ono prosaditi.
Ministerstvo financí zaujalo roz-
hodně zamítavé stanovisko vůči kanali-
saci a jak může zamítá či ztěžuje povoleni
úvěrů pro plavební objekty — ono prostě ko-
riguje dosud platný, neodvolaný zákon, kon-
formně k názoru německého národního svazu
V Rakousku platí více rozhodnutí leckte-
rého vicesekretáře v ministerstvu financí, než
jasné znění investičních zákonů.
Trnka
Rakousko
německý národní svaz
24
article
Od dob obstrukce rusínské z-
vládnuvší stagnace v otázce vodocest-
né muší býti nyni odstráněna — nechťs
dojde ke smíru polsko-rusínskému či nikoli
Vyčkávání jest již dosti, nýní záleží na inter-
esentech, aby se též ozvali.
V Rakouska se sotva nějaká hospodářské
či sociální akce dostane do pohybu, jestliže
se o to massy interesentů rozhod-
ným nastoupením nezasadí.
Pro parlamentní jednání mají jal
parlament tak vláda nervy již příliš otupeny.
naléhání jednotlivých poslanců též se záhy
ovšední a jinak než věcně vykládá.
Naléhání delegace české v otázce vodo-
cestné bude míti jen tehdy úspěch, zazní-li
resonance z krajin postižených a k tomu jest
mnoho příčín skutečně aktuálních, z nichž ze-
jména využití vodních sil, zamezení vodních
škod, umožnění meliorací všude doléhajía
byly by též nejlepším prostředkem vůči neza-
městnanosti mnohých sociálních vrstev,
Středolabský komitét sestavil seznam vod-
ních škod pozemkových ve středním Polabí z
rok 1912 od Jaroměře k Mělníku a týž tkne
se 10.000 ha zátopné plochy, záleží z vyšetře-
ných téměř 50.000 škod o úhrnné škodě
5,000.000 K. Zpráva ta statisticky dovozuje, že
škody ty jsou větší, náhlejší než byly v
roce 1900 ještě před regulacemi, ač
tehdy 18.000 ha pozemků zatopeno bylo a od-
had též jen 5,000.000 K byl.
To jsou poměry ve státě právním prostě
nepřípustné a jestliže dnes zde v této odborně
povolaně korporaci vládu i sněmovnu říšskou
káráme z dosavadních opomenutí a úmyslno-
stí, doufáme, že projev náš nalezne ohlasuu
všech postižených poplatníků a zmohutní
rozhodnou výzvu k vládě i k parlamentu, aby
dbaly povinností svých.
Rakousko
Polabí
Jaroměř
Mělník
ha
25
article
V debatě, která se po přednášce, odmě-
něné hlučným potleskem, rozvinula, dovodil
nejprve prof. Petřík, že vodocestná novela
značí pro české země značné zhoršení oproti
platnému zákonu z r. 1901, což číselně odů-
vodnil. Poukázal dále k tomu, jaký podstatný
rozdíl jest ve znění novely mezi vodními ce-
stami našimi a haličskými. Rozdíly ty číselně
doložené osvětlily, že dokončení vodních cest
v Haličí bylo by novelou úplně zabezpečeno,
kdežto v Čechách po ukončení druhé periody
stavební bylo by třeba opětně nového zákona.
Další řečník civ. inž. Plichta poukázal na
důležitost rychlejšího pokračování v akci vo-
docestné se zřetelem na naše podnikatele a na
dorost technický, který trpí značnou neza-
městnaností. Předsedající dr. Klír zdůraznil
nutnost společné akce všech faktorů na vodo-
cestné novele přímo interesovaných, k níž
podnět dá spolek architektů a inženýrů; ze-
jména nutno k součinnosti vyzvati obchodní
komory, středolabský komitét, jednotu povl-
tavskou a jiné spolky odborné. V doslovu po-
děkoval panu dvor. radovi Hráskému za
neobyčejně poutavý výklad, požádal je, aby
i nadále podporoval tuto hospodářsky tak dů-
ležitou otázku a za dosavadní činnost, která
zejména na středním Labí vykazuje velikých
úspěchů, vzdal mu vřelý dík, k němuž se shro-
máždění připojílo živým potleskem.
Praktickým pokračováním uvedeného pro-
jevu bude veřejná schůze Technickým
odborem národní strany svobodo-
myslné 1. prosince pořádaná, na níž pro-
mluví „O vodních cestách a regulační činno-
sti v Čechách“ pp. J. E. dr. Jos. Fořt, vrch.
stav. r. E. Zimler a dvor. rada prof. J. v.
Hráský.
profesor
Petřík
Ing
Plichta
doktor
Klír
Hráský
Jos
E Zimler
Hráská
Halič
Čechy
spolek architekt
odbor národní strana svoboda
26
article
Manifestační schůze žen učitel-
ských vých. Čech—rozpuštěna.
Proč? Pro dodatek k resoluci, jímžto prohlašují
ženy učitelův, nebude-li spravedlivým žádostem
jejich mužů vyhověno, aby ihned zahájili pasivní
resistenci.
Tak schůze, jež přednesenými referáty přímo
rozrývala srdce přítomných a která s počátku pro-
jevovala se hrobovým, neobyčejně působivým kli-
dem — klidem před bouří, stala se nesmírně vzru-
šující
Schůzi zahájila pí. M. Hubálková, chot
odborného učitele z Č. Třebové. Dnes, kdy práce
rukou je mnohem lépe honorována než práce du-
ševní, ze všech snad již odvětví nejhůře je placen
učitel. Žena uslaraná, věčným a věčným počítáním
takřka uštvaná, četnou rodinou obdařená, neví kam
se obrátit, co počit? Děti dorůstají, potřeby se stá-
le zvětšují. Mlčky dosazovaly jsme z mého věna,
očekávajíce, že musí nastal doba, kdy vrátíme zpět.
co jsme si vypůjčili. Ale, ač muž, ne již mladý, dře
mimo školu do úpadu, při úžasné drahotě všebo
nestačí nikam služné jeho i co ještě mimo vydělá.
Nebýt těch ideálů a lásky ke škole, dávno byl by
podlehl. Teď ještě ke všemu v naší rodině ozývá
se nemoc; takřka šílím, vzpomenu-li, co si počne-
me. Veřejnosti česká, zastaň se našich mužů-živi-
Do předsednictva zvoleny: pí. Braunováz
České Třebové, pí. Hubálková a pí. Trejtna-
rová z Kyšperka.
Čo
M Hubálková
Mlček
Hubálková
Trejtna
Č . Třebová
Český Třebová
Kyšperk
27
article
Prvý referát měla paní Holečková z České
Třebové, jež slovy důtklivými upojorňovala na ne-
udržitelnost stavu, ve kterém nesmírně trpí učitel-
ská rodina.
nle
Na druhém místě přednesla obšírnější referát
hlasem hluboce jimavým pí. Janečkováz
Čermné:
Řečnice praví, že hořká litost naplňuje při
myšlence, že učitelé vštěpují v duše dětské soucit
s bídou jiných a zatím upadají do katastrofy
hmotné. Bída učitelská zahubila mnoho učitelských
hlav. Neotravují-li učitelské rodiny a nevraždi-li
se učitelé sami, je bída sama, která je vraždí bez-
prostředně. Učilelstvo svou bídu snaži se ješte
maskovati, ale je nulno již se ozvati silně. Ženy
učitelů jako ženy dělníků účastní se všech i nej-
ostřejších akci svých mužů. (Výborněl) Dosud ma-
nifestováno bylo strádání mužů, ale nevyzdvihlo
se, že ženy skrytě, za to lim účinněji oddalovaly
možnost nejtrpčích následků rozladěnosti. Řečnice
ličí ochotu a sebezapírání žen, kdy učitel pracuje
osvětově, mimo školu a je rozrušován velikou bí-
dou a zklamáním. Důrazně a přesvědčivě líčí, co
vše učitelé musí na prospěch školy konat nad svou
povinnost a prohlašuje, že bude nadále nutno času
užíti k výdělečné práci. I mnohé choti učitelů již
prací musí přivydělávati, ale vyčitá se jim, že
chudé o výdělek okrádají. Řečnice podává obrázky
z praxe o tom, jaké důležité funkce žena učitelova
na vsi na prospěch obecný konává a praví, že bude
nutno nadále se od společenského života zcela
odloučiti. Na konec líčí bědný stav a ponížení
prodluženého učitelstva a vyzývá ženy učitelů k
boji po boku učitelů. [Výborně! Nadšený souhlas.
Holečková
Český Třebová
Janečkováz Čermná
28
article
Řečnici gratulováno.)
Potom promluvila paní Trejtnarová, chot
ředitele měšť. školy z Kyšperka. Prohlašuje po
přesvědčivých důvodech, že nezbývá, než aby ženy
přiměly své muže učitele, aby šetřili sil pro rodiny
svoje. Hrozné pomyšlení, že učitelé ustaraní a
zkrušení zmírají záhy, nezaopatřivše své děti.
Ženy vytrvají v bojí. (Výborně! Potlesk.)
Starosta města dr. Vicena vítá shromážděné
jménem rady městské, s uznáním přisvědčuje slo-
vům referentek, jež hnula zajisté i starým otuži-
lým srdcem. Města sama zajisté pomohla by
hmotně, kdyby stačily na to prostředky. Žijeme
s učiteli, víme, jakou nám konají práci ve škole
i mimo školu a plně uznáváme, že zaslou-
ží mnohem lepšího hmotného posta-
venl. (Potlesk.)
Jménem okres. zastupitelstva mluvil továrník
p. Josef Kučera z Ústí n. Orl. Vyslovil učitel-
stvu plné sympatie a přesvědčení z praktického
důvodu, že dalším odkládáním úpravy platů uči-
telských poškozen je celý národ. Křivda, páchaná
na učitelstvu, má své reflexe a dusí celý nál
společenský život. Výbornou řeč svou, ča-
sto souhlasem přerušovanou, skončil řečník přá-
ním ženám učitelů, aby nemusily dále se svými
dětmí trpěti za viny nespáchané. (Potlesk.)
(Dokončení.)
Trejtnarová
doktor
Vicena
Kučera
Křivda
Kyšperk
Ústí můj