1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu II. ledna 1913.
Praha
4
article
slaranní avečerní liety
předpláci se:
V Praze v administraoii
na měslo, . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji denáškou
Šsle. . . . .
na čevrt leta . . . . 7 K rvh
ve flialkách
na měslo. . . . . . 2 K 60
Počtou
a měslc. . . . a
na čivrt feta : . . . 9 Ka
s dvojí zánílkou
něsle
ne svrt ists: . . . ok
Počta
Praha
7
article
Večerni
Večerni
dání
V drobném prodejie
ranní čáslo o sobě . . za Bh
večorni . . . . . . . za t k
Ve úliálkách na venkově-
ranní alo . . . . . . . I0
večerni . . . . . . . . š h
nseráty
platí se hotově Bapřed.
ředplacení a inserty přilimá
liministrace v Marinnské ul., u
Tam nacházejí se těš
redukca. tiskárna a sxpedice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracejl.
Marinnský ulice
8
article
Telefon „Národních Listů“t
Telefon „Národních Listů“t
Redakcet a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, expedice
obchodní tiskárna 1062.
9
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Zakoupení pozemků pro Rakouský Lloyd
v Terstu.
Z Vídně, 11. ledna. Subkomitét rozpočto-
vého výboru, pověřený vyšetřováním koup
Lloydových pozemků, pokračoval dnes v jed-
nání za předsednictví posl. Maštálky. Zá-
stupce vlády sekční přednosta Riedl podal
potřebná vysvětlení, kterými byla tato trans-
akce postavena do jasného světla. Bylo shle-
dáno, že koupě pozemků od společnosti Lloy-
du se stala v docela řádné formě k tomu úče-
lu, aby terstský přístav byl rozšířen tou mě-
rou, aby mohlo býti zřízeno vhodné skladiště
na uhlí, poněvadž dovoz uhlí do Terstu stále
stoupá. Z té příčiny prohlásil předsedající
posl. Maštálka, že nemůže býti řeči o ná-
vrhu posl. Malika, aby byl dán bývalý mi-
nistr obchodu dr. Weiskirchner v obža-
lobu a že nemůže jíti leda jedině o to, má-li
koupě pozemků, která byla ostatně již par-
lamentem v r. 1910 schválena, dodatečně
vzata znovu na vědomí či nikoli. Po návrhu
posl. dra. Kolischera bylo usneseno de-
batu přerušiti a ustanoviti referentem posl
Friedmanna, kterému bylo uloženo, aby
do příští soboty referát vypracoval a subko-
mitétu předložil. Potom byla schůze přeruše-
na a odročena na příští sobotu.
Lloyd
Lloydová
Maštálek
Riedl
Malik
doktor
Weiskirchner
Kolischer
Friedmann
Terst
Vídeň
10
article
Kritický stav jazykové otázky v Bosně.
Ze Sarajeva, 11. ledna. („N. F. P.“) Včera
odpoledne konala se u zemské vlády po-
rada výkonného výboru většino-
vých stran s vládními zástupci
příčině úpravy jazykových po-
měrů. Většina žádala, aby poměry ty se
upravily, dříve než povolí rozpočet. Vláda
vyložila svoje stanovisko, dle kterého stano-
vení vnitřního a vnějšího jazyka úřadního ve
smyslu paragrafu 11. zemské ústavy nená-
leži do pravomoci zemského sně-
mu. Přes to však vláda je ochotna za-
vésti zemský jazyk jako jazyk
úřadní, ale s výhradou, že také německá
a maďarská podání mohou býti vy-
řízena jazykem podacím. Výkonný
výbor prohlásil stanovisko toto za
nepřijatelné, zvláště pak výklad para-
grafu 11. zemské ústavy a přerušil jed-
nání. Doložil, že strany většinové jsou
ochotny obnoviti jednání, přizpůsobí-li se spo-
lečný ministr fianci dr. Biliňski názoru vět-
šiny na sněmu zemském. Následkem toho
konílikt, který byl před odročením zem-
ského sněmu pro jazykovou otázku, naby
kritičnosti. Nepodaří-li se dospěti k do-
hodě, počitá se ve vážných kruzích politických
s rozpuštěním zemského sněmu
doktor
Biliňski
Boseň
Sarajevo
11
article
Choroba hr. Coudenhova.
Z Inšpruku, 11. ledna. Dle zpráv z Meranu sen
došlých zhoršil se stav bývalého místodržitelev
Čechách hr. Coudenhova nejnebezpečněji.
Hrabě Zdeněk Sedlnitzky zemřel.
Z Opavy, 11. ledna. Zde zemřel včera po dlou-
hé nemoci přísedicí zemského výboru hr. Zdeněk
Sedl tzky, maje věku 76 let. Při posledním
jmenování nových členů panské sněmovny jmeno-
ván členem dědičným. Hr. Sedlnitzky byl nejprve
vojákem a zúčastnil se války roku 1866 jako ryt-
mistr. Vystoupiv z aktivní služby vojenské, věnoval
se správě svého panství bíloveckého. Po 40 let ná-
ležel zemskému sněmu a zemskému výboru. Jediný
syn nebožtíkův hr. Zikmund Sedlnitzky je okres-
ním hejtmanem ve Frenštátě.
Coudenhove
Sedlnitzky
Zdeněk
Merano
Čechy
Opava
Hradec
Frenštát
panská sněmovna
12
article
ve Středozemním moři, v daném případě násled-
kem nedostatku lodní opory dá se k disposici
rakousko-uherskému vrchnímu námořnímu velení
Rumunská obstrukce v bukovinském sněmu.
Z Černovců, 11. ledna. S velkým napětím hle-
dělo se vstříc schůzi zemského sněmu a čekaly s
bouřlivé scény. Rumunští nacionalisté
zahájilí obstrukci, prohlásivše, že návrhu
na sankci Raífeisenek jsou ochotni dáti souhlas
jenom tenkráte, nebude-li zemským výborem kurs
pomoci stanoven níže, než 99 proc. Obstrukcionáři
žádali, aby pročítal se doslova každý dotaz a ko-
nalo se hlasování dle jmen. Po jednacím pořadu
na kterém byla akce sanačná, promluvil poslanec
Popoviči. Napadl četné poslance, kterým upíral
právo rokovati o sanaci, poněvadž jsou v obchod-
ních stycích se svazem Raifeisenek. Na konec vy-
zýval zemského presidenta, aby z emský sněm
rozpustil a vykonal volby čisté, a by
země byla osvobozena od obchod-
nich politiků, kteří přivádějí zemiv
posměch a do bídy.
Návrat bosenských vystěhovalců.
Z Terstu, 10. ledna. (K. k.) O půl 6. hod. ráno
připlul sem ze Soluna parník Lloydu „Leopolis“s
800 bosenských vystěhovalců a zakotvěl u námořní
nemocnice ve Sv. Bartoloměji. Cestující byli vylo-
děni a podrobení hned lékařské prohlídce, jež v
tuto dobu není ještě úplně skončena.
Popovič
Lloyd
Leopolis
Bartoloměj
Černovec
Terst
svaz Raifeisenek
13
article
Státní policie v Lublani.
Z Lublaně, 11. ledna. Proslýchá se, že měst-
ská policie v Lublani bude dne 1. dubna převzata
do státní správy
Z obeccní rady rěcké.
Ze Rěky, 10. ledna. (K. k. uh.) Obeení rada
rěcká se usnesla obrátiti se k vládě se žádosti, by
vypracovala předlohu volebníreformy na zá-
kladě všeobecného, rovného a tajného volebního
práva a podala ji poslanedké sněmovně. Dále bylo
usneseno vysloviti důvěru poslanci za město Rěku
Viovi, jenž pro osnovu volební reformy vystou-
pil z vládní strany.
Z německého říšského sněmu.
Z Berlína, 10. ledna. (K. k.) Na dotaz po zá-
kazu jezovitské přednášky ve Pforz-
heimu odpověděl st. tajemník dr. Delbräcka
Badenské ministerstvo oznámilo přednášejícímu
a pořadatelům, že přednáška se nesmi konati.
poněvadž myslí se, že by musil býti dotčen obor
náboženský. Se stanoviska tohoto názoru shoduje
se nález s usnesením spolkové rady z 28. listop.
r. 1912. Nelze popírati, že tento nález působil
v uvedeném případě jako jisté zostření. Dovozo-
val-li říšský kancléř 4. pros. 1912, že nebylo úče-
lem ani úmyslem usnesení spolkové rady z 28.
listop. r. 1912 měniti dosavadní praxi, myslil tím
dosavadní všeobecně obvyklé klidné účelné pro-
váděni.
Na dotaz po cizineích na německých
vysokých školách a universitách od-
pověděl gymnas. ředitel Lewald, že připouštění
cizinců na německé vysoké školy je záležitostí
jednotlivých států, jež věnují této otázce největší
pozornost. Není úmyslu upraviti tuto otázku
zákonem.
Na dotaz po tyfově nákaze u želez-
ničního pluku v Hanavě odpověděl gene-
rální vrchní lékař dr. Schulz, že nákaza ne-
vznikla nečistotou v kuchyni, nýbrž byla zavle-
čena. Podařilo se již omeziti tuto nemoc na místo
kde vypukla.
rada
doktor
Delbräck
Schulz
Lublaň
Rěky
Berlín
Pfors
spolkový rada
14
article
Potom pokračovalo se v projednávání pa-
métního spisu o organisaci úřadniků
říšské poštovní a telegrafní správy.
Stát. taj. pošt. úřadu Kraetke prohlásil kritiku
kterou pronesl posl. Hubrich (pokr. str. lid.) ve
příčině řišské správy poštovní, za nepřípustnou
Posl. Hubrich odpověděl, že státní tajemní
nemá co rozhodovati, co je v říšském sněmu pří-
pustno a co ne. To přináleží předsedovi. St. taj
Kraetke: Musím i na dále prohlašovati za ne-
přípustno (Veliký nepokoj na levici), aby poslane
podezříval správu, že užívá nedovolených prostřed-
ků, aby úřadnikům něco předstírala. To jest nepří-
pustno. [Nepokoj na levici.)
Předseda Kaempí prohlásil, že úřadujíc
místopředseda Dove považoval příslušný výrok z
přípustný a že proti tomu nezakročil. Musí stano-
visko to uznati za úplně odůvodněné. (Demonstra-
tivná pochvala na levici.)
Pamělní spis přikázán konečně rozpočtovému
výboru.
Hubrich
Dov
St
15
article
tomu, že sice slibil Patyho de Clam v případě války
reaktivovati, že však později nepovažoval ani za
účelno ani za politicky rozumno vyhověti jeho žá
dosti.
jít clam
16
article
Maura zůstane v čele konservativní strany
španělské.
Maura zůstane v čele konservativní strany
španělské.
Z Madridu, 10. ledna. (K. k.) Maura, odpovídaj
na poselství konservativců, kteří ho požádali, aby
si ponechal mandát poslanecký, jakož i řízení stra-
ny, odpověděl listem, v němž prohlašuje, že vzhle-
dem na opětný krok strany se rozhodl opět vstou-
piti v čelo strány konservativní.
M.-p. Pašič opět v Bělehradě.
Z Bělehradu, 10. ledna. (K, k.) M.-p. Pašiě
vrátí se sem dnes ze Skoplie, kde ztrávil vánoční
svátky.
Mp. Gešov nebyl v Bělehradě.
Z Bělehradu, 10. ledna. (K. k.) Úřadně pro-
hlašují za nepravdivé novinové zprávy, že bulhar-
ský ministerský předseda Gešov odjel společně
m.-p. Pašičem z Niše a přibyl do Bělehradu. Ku
pověstem těmto dala podnět okolnost, že bulhar
ský ministr financí Teodorov jel přes Bělehrad.
Maur
Pašič
Gešov
Teodorov
Madrid
Bělehrad
Skoplie
Niš
17
article
Pro turecké uprchlíky.
Pro turecké uprchlíky.
Z Paříže, 10. ledna. (K. k.) Francouzská vlád
věnovala 10.000 fr. na podporu 30.000 tureckých
uprchlíků v Soluně, kteří trpí hladem a zimou.
Poskytla pomoc také uprchlíkům v Bitolji.
Paříž
18
article
Boje v Maroku.
Boje v Maroku.
Z Paříže, 10. ledna. „Agence Havas“ oznamuje
z Mogadoru 8. t. m.: Oddil Gueidonův, jemuž bylo
uloženo vyprostiti kasbu Francouzům nakloněného
kaida Kublana a umožnit uvolnění příchodů k Mo-
gadoru, rozprášil včera četné nepřátelské oddíly
Maročané měli 500 mrtvých, oddíl Gueidonův 1
mrtvých a 60 raněných.
Havas
Francouz
Maročan
Maroko
Paříž
19
title
Jednání o mír a povšechná
21
article
Prozatim žádná další konference.
Prozatim žádná další konference.
Z Londýna, 11. ledna. Prozatím není pra-
žádné naděje, že mírové konference budou
opět v brzku zahájeny. Žádná ze stran
nechce věděti nič eho o příští
schůzi mirové koníerence. Rešid
paša prohlásil včera v rozmluvě s jistým novi-
nářem, že zůstane všechno při sta-
rém, Turecko svého stanoviska
nezměnilo a jeho úlohou není, aby
svolalo při ští schůzi. To musí učiniti
ti, kteří poslední Schůzi zmařili. Jestliže bylo
dříve usneseno, že spolené balkánské státy
neučiní žádných ústupků, tož si mehly námahu
konferenčního jednání vůbec uspořiti a mohlo
se jednati od vlády k vládě písemně. Balkánští
delegáti prohlašují, že prozatím bylo by po-
kračování v mírových konferencích naprosto
zbytečným, ba mohla by celá akce býti tím
zmařena.
Prozati
Londýn
Turecko
22
article
Chystané zakročení velmocí u vlády turecké
Z Londýna, 10. ledna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ se dovídá, že se v pondělí
bude konati nová porada velvy-
slancůažejakonejbližšíkrok vel-
mocí bude usneseno podati kolek-
tivní notu v Cařihradě. Bude even-
tuálně odevzdána ještě do příští porady. Po-
kud jde o přiští schůzi mírové konference.
možno s určitostí říci pouze to, že další schůze
není vyloučena. Soudě dle stanovisek, proje-
vených různými stranami, bylo by i slovem
„pravděpodobně“ řečeno příliš mnoho.
Turecké poselstvo nebylo dosud odvoláno.
Z Londýna, 10. ledna. [K. k.) „Reuterova
kancelář“ se dovídá, že spojenci nedostali do
dnešního večera žádné informace, že budou
odvoláni členové tureckého poselstva. Pouze
tolik je známo, že velmoci stále ještě snaží se
udíleti Turecku dobré rady. Bude-li však od-
voláno turecké poselstvo, bude to přerušením
konference, za něž bude Turecko zodpověd-
ným. Poselstva spojenců budou pak věděti, co
je jim činiti.
ohlášené zakročeni ve prospěch
spojenců a radí vládě k pevnost
a k znovuzahájení války. „Ivham
soudí, že před obnovením války dlužno vy-
bojovati vítězství na moři. Porážko
řeckého loďstva umožnila by Turecku uvésti
v činnost 150.000 mužů čerstvého vojska.
Londýn
Cařihrad
Turecko
Reuterův kancelář
23
article
Napětí mezi Rumunskem a Bulharskem.
Z Londýna, 11. ledna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ dověděla se včera v pokročilé ho-
dině večerní z diplomatických kruhů, že za-
vládá stále vzrůstající znepoko-
jení, ne snad, že by se bylo včera stalo něco
určitého, nýbrž pro trvalý tvrdošij ný
odpor Turecka a proto, že došly
z Bukurešti zprávy, připouštějíc
nebezpečí, že by z rumunsko-bul-
harské situace mohly vzniknouti
zmatky. Bylo prý rozhodnuto, že v případě
potřeby bude po notě cařihradských velvy-
slanců následovati mnohem důraznější a roz-
hodnější zakročení.
Z Londýna, 10. ledna. (K. k.) Zástupce
Exchange Telegraph Company měl dnes roz-
mluvu s bulharským diplomatem, který je do-
bře informován o nynější situaci. Diplomat
připustil, že je situace mezi Bulhar-
skem a Rumunskem vážná, proje-
vil však naději, že napětí povoli během
příštích dnů a že se dospěje k uspokojivé
smlouvě.
Z Bukurešti, 11. ledna. (K. k.) Zdejší in-
formované kruhy spatřují v okolnosti, že bul-
harská vláda sdělila úřadně rumunské vládě
že dru. Danevu bylo uloženo zahájiti opět
přerušené vyjednávání s vyslancem Mišem
jisté uvolnění v napětí.
Z Londýna, 11. ledna. (K. k.) Londýnský
zvláštní zpravodaj „Matinu“ sděluje, že mu
rumunský ministr Take Jonescu oznámil, že
navrhne v dnešní své rozmluvě s Danevem
aby Bulharsko odstoupilo Rumun
sku jisté území, jakmile dostan
co žádá na Turecku.
Reuterův
Bulhar
Mišo
Matin
Rumun
Rumunsko
Bulharsko
Londýn
Turecko
Bukurešť
Exchange Telegraph Company
24
article
Domnělé poslání ministra Teodorova
v Petrohradě.
Z Pešti, 10. ledna. Jistá pešťská velko-
banka dostala ze Solije z velmi dobře zprave-
ného pramene zprávu, že cesta bulharského
ministra Teodorova do Petrohradu neměla
za účel vojenské objednávky, nýbrž pravdě-
podobně souvisela s případnými obnovami ne-
přátelství na Balkáně. Úlohou Teódorovou jes
odvrátiti zodpovědmé činitele ruské politiky
od jejich zamítavého stanoviska k event
vtrhnutí spojenců do Cařihradu. Ruský souhlas
k obsazení Cařihradu hodlají spojenci za kaž-
dou cenu získati. Dodává se ještě, že Bulhar
sko navrhlo Rusku jako kompensaci za tent
souhlas volný průjezd Dardanelami.
Memorandum katolíckých Arnautů ve.
Valoně.
Z Bělehradu, 10. ledna. „Stampa“ ozna-
muje: Schůze katolických Arnautů ve Valone
zaslala ruskému caru a králi Petrovi memo-
randum, ve kterém žádá zavedení autonomi
pro Albansko pod ochranou Černé Hory, Srb-
ska a Řecka. Albánské pobřeží Adrie nechat
zůstane — dovozuje se v memorandu — ne-
utrálním. Schůze protestovala rozhodně prot
dosazení tureckého prince na trůn příštíh
Albanska. Schůzí předsedal řecký biskup
Drače.
Teodorov
Teódorová
Bulhar
Stamp
Valon
Petro
Srb
Adrie
Petrohrad
Pešť
Balkán
Cařihrad
Rusko
Dardanely
Bělehrad
Černá Hora
Řecko
Drač
velkobanka
25
article
Zprávy z boliště.
Zprávy z boliště.
Popřená šarvátka na čataldžském postavení
Ze Sofije, 10. ledna. (K. k.) „Ag. tel. bulg.
sděluje: Zcela bezpodstatnou je cařihradsk.
zpráva, že mezi předními strážemi při čáře
čataldžské došlo k šarvátce.
Sofijá
26
article
— se ke straně soc.-demokratické druží proto,
že poznává své proletářství, nezabrání tomu
ani svobodomyslná organisace učitelská. Pro
vstup učitelstva do strany soc.-lemokratické
agitují její příslušníci ze stavu učitelského
z důvodů zásadních. Přes to však učitelský
důvěrník „Práva Lidu“ vítá založení organi-
sace svobodomyslného učitelstva a přeje si.
by se podobně zorganisovalo i učitelstvo smý-
šlení agrárního a stran ostatních, dodávaje, že
jsou již založeny základy k organisaci učitel-
stva sociálně-demokratického a to na základě
školského programu této strany.
27
article
Z Moravy.
Z Moravy.
Dne 9. ledna. 1913.
Morava
28
article
(Volební. —
Lidové běsnění. — Po
sjezdu křesťansko-sociální strany.)
Ačkoliv volby sněmovní mají býti teprve v
květnu neb v červnu, tedy již konají se opatření
pro ně. Slabě navštívený sjezd strany národně-so-
ciální usnesl se postavití své kandidáty ve všech
okresích a dne 7. ledna konala se v Brně porada
zástupců politických stran, vyjma sociálně demo-
kratické, aby pojednala za předsednictví preláta
Bařiny o požadavku spojených živnostenských or-
ganisací, aby politické strany ponechaly živnost-
nictvu 15 zemských mandátů, onen dra. Budínské-
ho na Starém Brně v to počítaje. Požadavkem živ-
nostnictva byly všechny strany překvapeny a
ovšem slíbily, že ho přednesou ve svých výkon-
ných výborech. Je samozřejmo, že už také vysky-
tují se kandidatury různé, že nemají však strany
ani sdostatek vhodných osob pro kandidatury, za
to neschopných kandidátů je dost. Námi dávno
oznámená zpráva, že P. Šrámek půjde na slováckou
čtvrtou kurii, se potvrzuje. Agrární strana má se-
slabenou posici tím, že dle doslechu zemský výbor
moravský prohlásil učitelstvo hospod. škol, kteréž
dosud jen za zemské zřízence houževnatě po-
važoval. za zemské úřadníky, kteřížkan-
didovati nesmějí. Když ten náhubek nešel
Herbersteinovým návrhem, šel jinak. Na Brněnsku
kandidovati bude advokát dr. Dolanský, jenž je
dosud chefem „Moravské Orlice“ a zároveňi se dal
nyní zvoliti do výkonného výboru křesťansko-soci-
ální strany, na jejíž sjezdu také referoval. Tvrzení
„Lidových Novin“, že by dr. Dolanský úča-
sten byl při zakládání nové politi-
eké formace na Moravě, je vylháno.
Bařina
P Šrámek
Herbersteinův
doktor
Dolanský
Brno
Budínská
Brněnsko
moravský Orlice
Morava
křesťanskýsok
29
article
Vůbec „Lid. Noviny“ dostávají v poslední době
velmi zuřivé, někdy opožděné záchvaty. Teprve
nyní přinesly útok, papouškovaný po ordánu posl.
dra. Fischera o „Nár. Listech“ a obchodní akademii
v Olomouci. Věci, dávno na pravou míru uvedené.
znovu falešně překrucují. Nebudeme následovati je
na cestě, kterouž slinami pomluv a nepravd znova
polévají. Veřejnost naše už dobře rozeznává pravdu
od jich běsnění. Ve své zaujatosti musejí vše odsu-
zovati, co není z nich. Když svým časem jejich
člověk dr. Fischer v Olomouci zahodil flintu do
žita a nechal komorní volby olomoucké na holič-
kách, byl dr. Šromola dohcým. Když dnes po dru.
šromotovi bez souhlasu pana dra. Fischera a pana
dra. Stránského olomoucká „Ústředna pro obchod
a průmysl“ povolává v čelo dra. Žáčka, aby po-
máhal svým vlivem spravedlivé české věci k ví-
tězství v olomoucké komoře obchodní, nemůže to
orgán z Rudolfské ulice snésti a musí nadávati Mla-
dočechům. Tak se u nás podporuje práce. Či chce
orgán lidovopokrokový, aby některý předák strany
jeho prohrál příště olomoucké volby komorní jako
je oddaný Stránského podvelitel prohrál Joniv
Fischer
Šromola
doktor
Stránský
Rudolfský
Joniversity
Olomouc
Lido
30
article
Brně? Při osvědčené organisaci a pracovitosti mno-
hých předáků je to velmi možno. — Strana kře-
sťansko-sociální měla v Olomouci sjezd, jejž jsme
ohlásili. Zajímá nás z jednání jeho několik údajů
o síle této strany na Moravě. Počet voličů při
volbách říšských vzrostl r. 1911 na 127.992 proti
95.920 v roce 1907. Všeodborové sdružení mělo
roku 1908, kdy byl poslední sjezd strany, 22.000
členů. letos 30.000 ve 387 skupinách. Mašetek
vzrostl ze 150.000 K na 276.341 K. Sdružení má
dva velké domy v Brně. Utvořena říšská všeodbo-
rová komise. Odbor knihtiskařů má 84 (proti 37
jmění 17.856 K. vyplatil podpor 22.978 K. Ustaven
svaz živnostníků. Je 22 bytových družstev (dříve
1), postaveno 175 domků rodinných za 716.817 K.
vlastní pozemky mají cenu 124.863 K. Ústřední mo-
ravsko-slezská jednota soustřeďuje 152 družstev.
toho 117 konsumních spolků s obratem 9.341.906
korun. Založeno družstvo maloobchodníků. Zřízeny
4 útulny pro siroty. Strana má 138 vašiělávacích
polků s 11.369 členy a se jměním 1.800.000 K. 26
polkových domů v ceně 2.500.000 K. Časopisu
Den“ rozšiřuje se 17.000 výtisků denně. „Orlů“
bvlo v roce 1908 12 s 828 členy, dnes 189 se 7106
leny. Uvádíme čislice proto, aby bylo viděti, jak
kruhy klerikální přes nadávání — a ne práci —
rgánů lidovo-pokrokových rostou a mohutní. To-
nuto hnutí se má čeliti tím, že chee se orga-
isovati živnostnictvo ve straně lidovopokro-
ové a vzkřísiti stará „Selská jednota“ To
byla celá zpráva o „vzrůstu“ strany na prosin-
ovém sjezdu. Místo nadávání Mladočechům, kdyby
ánové chtěli trochu dělati. Ale k tomu oni, poli-
tikové velké linie, nejsouí
Brno
Olomouc
Morava
31
article
Sňatek arcivévodkyně Mechtildy.
Ze živce, 11. ledna. (K. k.) V 11 hod. dopo-
ledne konal se v domácí kapli arcivévodského
zámku sňatek paní areivévodky ně
Mechtildy s knížetem Czartory-
ským. Slavnostní obřad provedl kníže biskup
krakovský kníže Sapieha s četnou duchovní asi-
stencí. V zastoupení Jeho Veličenstva císaře byl
oddavkám přítomen pan arcivěvoda Bedřich. Dále
byli přitomni rodiče nevěsty se svými třemi syny.
paní areivévodkyně Marie Alice a pan arcivévoda
František Salvator s paní arcivěvodkyní Marif Va-
lerií a její dcerou paní arcivévodkyní Hedvikou,
pan arcivévoda Leopold Salvator s paní arcivé-
vodkyní Blankou a její dcerou paní arcivévodkyní
Marií Dolores, dále matka ženichova, kněžna Ma-
rie Czartoryská, prine Jeroným Radziwill s choti
kniže Zikmund Czartoryski, hr. Potocká, hr. Jo-
sef Potocki a choť a j. Před oddavkami pronesl
kníže biskup k snoubencům řeč. Po církevním ob-
řadě konala se ve velké zámecké síni hostina.
Tyrolský místodržitel ve Vídni.
Z Vídně, 11. ledna. Tyrolský místodržitel bar
Spieglfeld měl včera s hr. Stürgkhem
dlouhou rozmluvu, po které následovala večer
rozprava ministerského předsedy s ministrem vnitra
bar. Heinoldem. Jmenování nástupce barona
Spieglfelda nepokládá se na místech informovaných
blízkým. Vyvracejí se však rozhodně zprávy, že
stane se jím zemský president v Korutanech, svoh
pán Friess, nebo místodržitel hornorakouský, svob
pán Handl.
Bedřich
Marie
Alica
František Salvator
arcivévodkyně Hedvika
Leopold Salvator
Blanka
Dolores
Radziwill
Czartoryský
Potocká
Potocki
Stürgkh
Spieglfeld
Friess
Handl
Marif Virginie
Ma
Vídeň
Korutany
Spieglfeld
arcivévodkyně Mechtilda
arcivévodkyně Marie
32
article
Dementi.
Dementi.
Z Vídně. 10. ledna. (K. k.) »Militär. Korresp.
píše: Se směrodatného místa jsme zmocněni kou-
statovati, že je zcela bezpodstatnou zpráva »Az
Estu«, kterou převzaly některé noviny: »Ně-
mecké vojenské lodi podrakouský m
velením«, dle které německá eskadra, křížujíeí
Vídeň
Aza Est
33
article
Vydávání malých bankovek v Německu.
Z Berlína, 10. ledna. (K. k.) V rozpočtové
komisi říšského sněmu prohlásil president říšské
banky šl. Havenstein, že ustanovení, vydati
malé bankovky jen do 300 mil. mk., se ukázalo
poutem, které, jak bude možno, bude odstraněno.
Je nutno stav peněz říšské banky dále rozmnož -
vati, pokud není věčný mír zabezpečen. Proto měly
by býti bankovky rozmnoženy. Zmatky balkánské
kladly vysoké požadavky na banku a mnohé kruhy
byly zachváceny panikou, takže banka od zář
do prosince musila dáti k disposici
507 mil. zlatých mineí a bankovek na-
proti 55 mil. mk. v dřívějších letech.
Německo
Berlín
34
article
Reforma veřejného vyučování v Anglii.
Z Londýna, 11. ledna. (K. k.) Lord Haldane
sdělil včera ve své řeči v Manchesteru, že příšt
reformní plány vlády mají za účel obsáhlou a sy-
stematickou reformu veškerého vyučování.
Ze státního rozpočtu norského.
Z Kristianie, 10. ledna. (K. k.) Státní rozpočeí
na rok 1913-14 končí rozvahou 149.676.300 K. Řád-
ný rozpočet má rozvahu 139,450.000 K. Bez použii
nových daní vykazuje proti nynějšímu finančnímu
roku stoupnutí o 5 mil. korun. Rozpočet na rok
1911-12 skončil přebylkem 6 mil. K. Rozpočet na
r. 1912-13 bude dle nynějšího přehledu vykazovati
větší přebytek. Rozpočet na r. 1913-14 vykazuje
7 mil. K pro železniční stavby a 2 mil. K pro bez-
drátové telegrafické spojení s Amerikou.
Paty de Clam zase v armádě francouzské.
Z Paříže, 10. ledna. (K. k.) V parlamentních
kruzích vzbudilo dnes vzrušení, že podplukovník
Paty de Clam, který, jak známo, hrál velkou úlohu
v aféře Dreyfussově, byl znovu přijat do země-
brany. Večer bylo o tom vydáno komuniké, v němá
se uvádí, že v době agadirské aféry prohlásií
tehdejší ministr vojenství Messimy v zásadě ocholu
naříditi znovupřijetí Patyho de Clam, pokud tente
odvelá obvínění z padělání, vznesené pro své pře-
ložení do výslužby, na státní radu. Podplukovník
Paty de Clam vyhověl nyní skutečně z vlastníh
podnětu této podmínce. Messimy prohlašuje prot
Haldane
Pat
jít clam
Anglie
Londýn
Manchester
Kristiania
Amerika
Paříž
35
article
Turecký odpor proti postoupení Drinopole.
Z Cařihradu, 10. ledna. Ve zdejších poli-
tických kruzích se proslýchá, že turecká vláda
trvá z obavy před domácí revolucí při poža-
davku v příčině Drinopole, ač kruhům blizkým
Portě je známo, že Rusko jest odhodláno
učinit nejvážnější opatření, aby event. obno-
vení nepřátelství zamezilo i za cenu porušeni
neutrality. Zde je domněnka, že Turci právě
proto, že jsou vládě známy disposice Ruska.
přece jen povolí a podrobí se radám velmocí
Rusko nechce strpět obnovení války a trvá
rovněž na tom, aby Turci Drinopol ustoupil
Bulharům.
Z Berlína, 10. ledna. Turecký diploma-
tický jednatel Galib Kemal bej vyslovi
se k jistému zpravodaji na otázku, zda by Tu-
recko mohlo upustiti od nároku na Drinopol
a ostrovy takto: Na to nelze pomýšleti. Dri-
nopole potřebujemekochraně C-
řihradu a především k ochraně
Dardanel. Kdybychom někomu postoupili
ostrovy, vznikne nám v Anatolii ohnisko stá-
lých revolucí a pobuřovacích agitací. Nejen
balkánskému svazu, nýbrž i velmocem musí zá-
ležeti na tom, aby Turecko zůstalo pevně kon-
solidovanou mocí. Nasadíme za všech okolnost
veškeré síly, aby naše stanovisko ohledně Dri-
nopole a ostrovů zvítězilo a kdybychom byli
nuceni třeba jen na okamžik povoliti Evropě
v těchto věcech, budeme pilně zbro-
jiti, abychom záhy mohli válku
obnoviti a sami si pomoci.
Bojovné rozpoložení v Turecku.
Z Caříhradu, 10. ledna. (K. k.) Turecké
večerníky kárají stanovisko Evropy pro
Bulhar
Galib Kemal
Drinopol
Cařihrad
Rusko
Turec
Berlín
Dardanely
Turecko
Evropa
Turec Drinopol
36
article
Pohyby řeckého vojska.
Ze Soluna, 10. ledna. (K. k.) První řecká
divise dostala rozkaz, aby se připravila n
pochod do Epiru. Ve dvou nebo třech dnecl
může býti naloděna. Ubezpečuje se, že
následník Konstantin odebere se s touto di-
visí k Janině. Prvou divisi má nahraditi 3. di-
vise z Korice. Dle souhlasných zpráv utrpělo
řecké vojsko před Janinou velké ztráty.
Z Dibry oznamují, že Srbové vysla
tam dvě setniny, aby odzbrojily Arnauty
Arnauti obklíčili však srbský oddíl a téměi
do muže ho zničili.
Konstantin
Srba
Soluna
Epirus
37
title
Politická hlídka.
38
article
Učitelé v politických stranách.
Učitelé v politických stranách.
Sjezd svobodomyslného učitelstva a ne
dělní článek F. V. Moravce v „Nár. Listech
o učitelstvu a sociální demokracií přimě
„Právo Lidu“, že dnes uveřejnilo úvahu o po
litické činnosti učitelstva. Autor stati té, dl.
titulní poznámky učitel, vítá fakt, že svobodo
myslné učitelstvo české utvořilo učitelsk
odbor v organisaci národní strany svobodo
myslné, ze sjezdu svobodomyslného učitelstvá
chválí zejména prohlášení, že národní stran
svobodomyslná nemůže nikomu dáti osobníel
výhod, nýbrž jen spravedlivou odměnuz
práci dobře konanou, a přeje si ještě více
zcela zameziti, aby se učitelstvo každou
chvíli stávalo předmětem, se kterým zahrá
vají jednotlivé strany se svým stanovisken
k úpravě právních poměrů učitelstva.
V druhé části svého článku popírá jeh
autor oprávněnost obav svobodomyslné orga-
nisace učitelské, že učitelstvo by vstupoval
do strany sociálně-demokratické, kdyby ne-
mělo připraveno jinou politickou organisaci
Jestliže učitelstvo — praví se v „Právu Lidu
F V Moravec
organizace národní strana svoboda
39
article
Osnova zákona o učitelských
platech ve školské komisi.
Osnova zákona o učitelských
platech ve školské komisi.
(Zpráva Pražské sněmovní korresp.)
Plenární schůze perm. komise školské.
41
article
K odst. 2. § 17. navrhuje posl. Trojan dodalek,
aby ten, kdo má právo preseniační ve smysslu ss
5., 6. 7., 9. a 10., byl povinen šetřiti ustanovení
posledního odslavce § 34. zákona ze dne 24. února
1873, č. z. z. 17.
Návrh se schvaluje 9 proti 7 hlasům.
K odst. 3. § 17. navrhuje posl. Trojan změnu
v tom smyslu, aby c. k. okresní školní ra-
da vydala zvolenému dekret o ustano-
vení za učitele zatmmného a řídic se způsobem.
který pro její okras zachovává zemská školní rada
při učitelských mástech delinltivních (§ 13.), dala
jej vzíti ve slib a uvedla ve službu učitelskou.
Návrh byl zamítnut 9 proti 8 hlasům.
K odst. 4. § 17. činí posl. Kloláč návrh, aby
stylisace jeho zněla: „dosazení učitele na obecných
školách aspoň s vysvědčením dospělosti nebo
způsobilosti pro školy obecné“ (a ne pouze s vy-
svědčením způsobilosti). V odůvodnění svého ná-
vrhu praví: dle § 38. říš. zákona i dle dosud plat-
ného zákona zemského učitelé se zkouškou doe
spělostí mají nárok na zatimní ustanovení za učite-
le a tím získávají příležilost k vykonání dvoule-
té praxe, předepssné ke zkoušce způsobilosti.
Této praxe by těžce nabývali, kdyby podle nové
osnovy byli odkánáni jenom na substituci učitel-
ských osob. Také školní úřady nemohly by často
vykonávati presentaci na zatimní místo, neboť ne-
bývá vždy dostatek kompetentů se zkouškou způ-
sobilosti.
Trojan