ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 26e35810-71f2-11dc-947d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 24, person 25, work 3, org 1
1 masthead
V Praze, v sobotu dne 15. října.
Praha
2 masthead
K číslu 285
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARUDN
5 article Válka.
Válka. Bitva u Jentaje. Z Berlína, 15. října. »Tagblattu« sdě. lují z Petrohradu: Ruský útok se ne- zdařil. Pravé a levé křídlo měly patrně velké neúspěchy. Ve středu v noci Rusové ztrativše 30 děl, ustoupili až k řece Leahe. Na levém křídle, zdá se, jsou generálové Rennenkampf a Kaštalinský odraženi. Ústup k Mukdenu počal. Z Londýna, 15. října. Z Tokia ozna mují předevčírem večer: Dosud konal se boj toliko s první řadou nepřátel; tito nevyslali dosud reserv do boje. Reservy, čítající 5—6 divisí, nalezají se 8 mil severně od Mukdenu. Důstojníci generálního štábu tvrdí, že dojde v nejbližších dnech k veliký událostem. V Londýně očekávají se s napjetím zprávy jaký osud potkal vojsko, které jes pravou armádou japonskou od- říznuto. Z Londýna, 15. října. Maršál Ojam telegrafoval zdejšímu vyslanci japonskému: Ve středu byly u Benziku odraženy všechny ruské útoky. Večer začali Ru- sové ustupovati a ráno naše vojsko jalo se je pronásledovat. Obkličovací ma- névry naší jízdy přispěly podstatně k dobrému výsledku a vývoji situace v této krajině. Střed a levé kolony našeho pravého křídla obsadily důležité výšiny a vykonaly úspěšné útoky na ne- přítele. Operace celé armády pokra- čuje uspokojivě. Nepřítel je za- tlačen z četných míst, strategicky důležitých. Levá armáda obsadila Šahopu a několik jiných důležitých posic. Naše posily přicházejí neustále do Jentaje.
Rus Rennenkampf Kaštalinský Ojam Šahopa Berlín Petrohrad Londýn Tokio Mukden Tagblatt mil
6 article
Z Tokia, 14. října. (C.-B.) Maršálek Ojama oznamuje o bojích, jež svedeny byly dne 12. a 13. října: Směrem k Bensiku byly ruské protiútoky dne 12. října veskrze o d ra- ženy. Ježto nepřítel večer ustoupil, z ahá- jilo naše vojsko dne 13. října za svítání protiútok. Bokové pohyby naší silné jízdy, vedené princem Kaninem, přispěly značné ku příznivému vývoji situace. Střednía levá kolonna naší pravé armády pokračo- valy v útoku a zmocnily se důle- žitých výšin. Střední armáda pro- vádí dále s úspěchem svoje ope- race. Nepřítel byl jí z několika strategicky důležitých posic za- tlačen. Levá armáda útočí na Šahopu její okolí a obsadila tam již několik bodů. Do Jentaje docházejí stále naše po- Z Petrohradu, 14. října. »Berl. Tagblattu« se telegrafuje: Až doposud neměl útok Ku- ropatkinův žádného úspěšného výsledku Ačkoliv ve středu bojováno po celý den s ne- smírnou urputností, byla ve čtvrtek bitva s no- vou energií zahájena. Japonský hlavní manévr spočívá v tom, že za noci počínají si daleko útočněji nežli Rusové, kteří pokládají noc za ja- kýsi odpočinek. Tímto způsobem ztrácejí Rusové v noci, čeho přes den získali. Jak se zdá, zá- leží plán Kuropatkinův v tom, zničiti spojení mezi oběma armádami japonskými u Bensiku, zahnati Kurokiovu armádu mezi silné posice ru- ské a tím způsobem ho zaskočiti. Doposud ani z úřadních ani ze soukromých zpráv nedá se souditi, zdali se mu to daři čili nic.
Ojama Kanin Berl Rus Kurokiův Tokio Bensika Petrohrad Bensik
8 article
Boje o Port Artur. Z Londýna, 15. října. Z Říma došla zpráva z Port Arturu, že Japonci dobyl plosledních pevností kolem Por Arturu a že nyní obléhají vla st n obvod města. Zpráva, která je ovšem vo- jensky nesrozumitelná, v této formě poslána do Londýna. Bezdrátný telegram generála Stesslja byl dle zpráv římských listů Japonci zachycen. Byl adressován ruskému konsulu v Čifu. Stesslj ohlašuje, že zásoby uhlí a stře- liva jsou vyčerpány. Všechny zprávy
Artur Japonec Stesslja Londýn Řím Port Artur
9 article
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
Praha
10 article
z Port Arturu do Říma došlé souhlasí v tom, že pád pevnosti je zcela blízký. Admirál Togo v poslední době dostal 37 nových těžkých oblehacích děl. z Tokia, 15. října. Od úterka Ja- ponci střílejí na přístav portar- turský. Válečná loď »Peresvět« zasa- žena 10 kulemi a po dlouhou dobu hořela. »Retvizan« pokusil se vyplouti, musil však obrátit. Rusové opevňují rychle pev- nosti liaotešanské. Baltické loďstvo. Z Petrohradu, 15. října. »Novoje Vremja« uznává obtíže plavby východomoř- ského Ioďstva a praví: V dějinách námořních válek jsou četné případy, ve kterých méně po- četné a nikoli veskrze dobré loďstvo obratným vedením potřelo nepřítele. Rožděstvenskij má všechny žádoucí vlastnosti vůdce: možno klidně čekat jeho dostavení se na bojiště a další vý- voj věcí, zvláště až posílen bude loďstvem vla- divostockým a portarturským. (Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
Artur Retvizan Rus Rožděstvenský Řím Togo Tokio Petrohrad Novoj Vremja
11 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. K situaci. Z Vídně, 15. října. Listy zabývají se skon- čeným zasedáním sněmu království českého. »Neue Fr. Presse« hude svou starou pí- seň: »Žádná říšská rada, žádný če- ský sněm.« »Čechům bylo způsobem drasti- ckým ukázáno, k jakým důsledkům vede ob- strukce na říšské radě. Budou-li i na dále ru- šiti poslaneckou sněmovnu říšské rady, bude také po sněmu českém, potom nebude žádné nápravy financí, žádných rozprav a žádných usnesení o nouzi a věcech hospodářských. Po- tom uváznou četné záležitosti správní, náležející do právomoci sněmu. Potom však oderváno bude také sněmu českému státní právo, nebot pak nebude státoprávních adres. Nebude také živoucího zemského sněmu království českého proti mrtvé říšské radě. Čechové budou musít přestati na tom, stříknou-li trochu udavačského
Neue Čecho Vídeň Francie . Presse
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na vojnu? Bořek Nětýn. Po venkově je živo, rekruti vypravují se na strastiplná léta do kasáren. Ještě jen málo dní a zamění pohodlný občanský kroj za těsný stejnokroj vojenský. Někteří jdou na celá tři léta, někteří pouze na osminedělní výcvik. U nás si ještě zabouří c svatováclavské pout: a po té hajdy do Brna. Matky, sestry, babičky, tetičky si zapláčí, tatík si vzpomene, jak bylo, když sám rukoval, staří válečníci, kteří musili ještě na devět i více roků pěšky do Uher nebo Sedmi- hradska, zase budou hubovat na ty ženské, že řvou, jakoby Pepek nebo Francek šel rovnou do patálije, a on zatím se už na Vánoce přisype na „vorláb“. Hoši si zanotují veselou, dají kufříčky na ramena a provázeni upřímným po- žehnáním celé vesnice, vyrazí na nádraží. Tam je čilo; sejdou se rekruti z celého okolí. Dragouni, pěšáci a myslivci jedou do Brna, zeměbranci a dělostřelci do Olomouce. Úřadníci mají co dělat, aby se to nepopletlo, protože chlapcům je železnice jako železnice; však je také roztřiďují podle vojenských čepic. Na každé stanici přistupují noví vojáci, veselí a bez starosti, co jim vojančina v budoucnosti bolestného asi podá. A kde také smutek! Jeden jediný čtverák ve vagonu rozdělá devadesát de- vět smutných. „Te, Franckó tam, nebo, jak je ti, ke kerém rukuješ a vodkaď seš, te bes, mě- slim, néradš sebo he maminko, kókáš, jak do prázné sklinké,“ našel si veselý zarmouceného * už ho nepustil, až rozveselil. Na příští stanici vykukují z oken, smějíce se a volajíce na nové soudruhy. „Osmáci“) sem, šak se sem vle- ) od 8. pěš, pluku.
Bořek Nětýn Pepek Francek Franckó Brno Uhry Olomouc
13 article
zeme ... a matičko, neplačte, deť nám tam bode veselo, je nás, jak mako.“ A už vtáhnou přítele do vozu, spustí pěsničku, zajuchají si... Vlak se hne, a matičky přece veseleji hledí za vla- kem, dokud nezmizel v zátočině. Jsou bujní naší chlapci, ale srdce dobrá, neopustí se, druh druha V Brně na nádraží, jak o jarmarku, jen že samé vojsko. Staří vojáci čekají kamarády z domu, kteří něco také jemu přivezou, za to dají těm „uchům“ praktické pokyny. Šarže jako lvi koukají po čepicích své barvy a chytají je do transportu. Jsou velmi laskaví páni kapráli, čenichají peníze a něco na zub; na hrubství je dost času, až „bundáš rekrutská“ nebude ničeho mít. — Pálenější rekruti vojenskou čapku scho- vají před Brnem, kufřík dají k vrátnému na ná- draží a ještě si den nebo dva svobodně město prohlednou. Až překročí práh kasáren, je beztoho na šest neděl po svobodě, u dragounů ještě déle, až si ostruhy zaslouží. Transport vede poddůstojník do kasáren. Divná podívaná na ně. Různé kroje, různé tváře, samí zdraví, statní hoši jarým tempem kráčejí po ulici do trpkého neznáma. Cítí už na sobě tíhu železné discipliny, ale jdou oddaně. Mnohý ještě cestou zatouží na ckamžik po zlaté svobodě a chce „vzíti roh“, ale ten v zadu uniformovaný už nepustí. „Po- čkej, až v kantině, budeme tam hned, zavedu tě,“ zabručí mu do ucha a strčí zase do řady. — Tam jiný transport, bez vojáků. Sebrali se podle červených čepic sami a vydali do dra- gounských kasáren v Králově Poli. Ti jsou vese- lejší, netíží jich ještě disciplina, zpívají, smějí se, zastavují v hospodách. Za čtyři hodiny do- stali se přes Novou ulici konečně před kasárna. Zdi jejich účinkovaly. — Zpěv ustal, smích ztichl, noha nějak těžkne, oko udiveně sa dívá na zamřížovaná okénka tamhle v přízemi. „La- potěší.
Brno
14 article
pák“, šeptají ústa, a mlčky vkrádá se jeden z druhým do rozevřených vrat — — — Na dvoře kasáren ujme se nováčků nějaká stará vojna a zavede je nejdříve do kantiny, kde je veselo. Kantinský je připraven, není první rok v obchodě; ví, že rekruti mají peníze, že jsou štědři i k sobě i ke starým vojákům. Ostatně ven nesmějí, jsou poukázáni na zásoby v kan- tině. Tak chvíli na dvoře jsou, kde je dělí ke škadronám, vyzvídají vzdělání, honí od Petra k Pavlovi; chvíli v kantině, kde je ta vojna nej- lepší, obzvlášť večer do zatroubení. Po té noc v barákách, bezesná, plná teskných vzpomínek na pohodlné lůžko domácí. Ráno noví rekruti, nové seřaďování, menáž po stájích a po dvoře, kantina, a tak to jde několik dní, až po odvodu novém dostane „ucho“ kroj a výzbroj a stane se dokonalým vojákem. Už je tam, a nikdo mu nepomůže; sedí večer na „štrozokú“, vzpomíná doma na zálety a notuje: „V letošním roce naší mladosti zbaveni jsme svobody, jako ryba bez vody.“ A ta cesta na vojnu zdá se mu posled- ním veselým dnem, v jeho životě, ten slamník rakví, kasárna hrobem. Dívá se po kamarádech, čeká slovo útěchy, ale ticho všude; jenom staré vojny zdravě spí, nováčci pod dekami ani ne- mukají, obírajíce se svými myšlenkami. Do smrti se nezasměju, zašeptá si a před očima jeví se strašlivá číslice 360 dní — třikrát. Ale za týden uplynul stesk, slamník změkl, kasárna stala se přívětivější, a večer po denním cvičení světnice otřásá se smíchem, veselostmi, hlavně tam, kde šarže jsou hoší intelligentnějřa a lidštější. Do smrti se tolik nenasměju, opra- vují se hoší, a cesta na vojnu zdá se jim zestou do veselí. Přeji všem hochům, aby poslední věta jim byla pravdou!
Petro Pavel