1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 10. ledna 1913.
Praha
4
article
Ma ranni a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraci-
na měsln. . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —k
s dvoji donáškou:
na měsln. . . . . . p
na čtvrt leta . . . . 7 K V9h
ve fliálkách
na město. . . .. 9 K 80
Poštour
na měste. . . . . . S
na čávzt lata : . . . 9 K e0
s dvojí zánilkdu
2s měsle, . . . . . B
na čtvrt leta : . . . 11 K
Praha
6
article
Vecerni
Vecerni
dlání
V drobném prodejia
ranní číslo o sobě . . sa 5h
večerní . . . . . . . na 4 h
Ve filiálkách na venkově
sanni čislo . . . . . . . 10 h
večerni .
. . . . . . . o h
Snseráty
plati se hotově napřen
ředplacení a inserty přijlmá
iministrace v Marianské al., a
Tam nacházejí se těš
redukeo, tiskárna a szpodiee
„Národnich Listů“
Rakopisy se nevraceíl
7
article
Telefon „Národních Listů“:
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, expodicea
obchodní tiskárna 1062.
8
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Inženýrské komory.
Z Vídně, 10. ledna. Úřadní noviny uveřej-
ňují panovníkovo potvrzení zákona, kterým
zřizují se v Rakousku komory inženýrské. Zá-
kon, dílo to nynějšího ministra veřejných prací
dra. Otokara Trnky, nabude platnosti od
dneška za 3 měsíce.
Následník s rodinou na Míramare.
Z Vídně, 10. ledna. Podle zprávy z Terstu došlé
arcivévoda následník František Ferdinand odebéř
se s rodinou v době nejbližší na zámek Miramare
a zůstane tam dva měsíce.
Renunciace arcivévodkyně Eleonory.
Z Vídně, 10. ledna. (K. k.) „Wiener Zeitung
uveřejňuje v úřadní části renunciaci paní arci-
vévodkyně Eleonory, provedenou 6. t. m. vzhledem
k jejímu sňatku s poručíkem řadové lodi šl.
Kloszem. dále oficiální zprávu o včerejším sňatku
v Živci.
Trnka
František Ferdinand
Eleonora
Vídeň
Rakousko
Terst
Miramar
Wiener Zeitung
9
article
Jazykový výnos pro železníční úřadníky
Jazykový výnos pro železníční úřadníky
v Bosně.
Ze Sarajeva, 10. ledna. Železničním úřad
nikům vydán výnos, kterým se jim ukládá.
by do 15. ledna r. 1915 prokázali, ž
úplně jsou znalí chorvatsko-srb-
skéhojazyka, třemi zkouškami. Tímto vý-
nosem vyhověno bylo požadavkům na sněmu
zemském v záležitosti jazykové.
Bukovínský sněm a záležítost tamějších
Raifeisenek.
Z Černovců, 10. ledna. Zatčení dra. Ko
huta, dřívějšího ředitele Selanské kassy a ob-
chodníka Eisenkrafta vykonáno bylo přede-
včírem odpoledne z rozkazu státního zastupi-
telství. Úřadník Selanské kassy Ogrodnik by
zatčen četnictvem v Roztoči. Vyšetřování prot
těmto 3 osobám koná se teprve krátkou dobu
Selanská kassa měla roční obrat několika mi-
lionů. Myslí se, že vyšetřování potrvá dlouho.
Dnes dopoledne na 10. hod. svoláno je ple-
num zemského sněmu. Na jednacím pořadu je
toliko záležitost pokladen Raifei-
senek. Podle všeho bude schůze
velmi bouřlivá. Zatčení dra. Kohuta.
Ogrodnika a Eisenkrafta dostane se na přetřes
a způsobí asi hlučné scény.
Tyrolský místodržitel ve Vídní.
Z Vídně, 10. ledna. Dosavadní místodržite
tyrolský, svobodný pán Spieglfeld, sem přije
a dostavil se k ministerskému předsedovi br
Stürgkhovi, aby mu vyložil příčinu své demise.
zároveň pak učinil návrh stran svolání tyrol
ského sněmu.
Kohut
Spieglfeld
Stürgkh
Boseň
Sarajevo
Černovec
Vídeň
10
article
Friedmann namítli souhlasně, že odbor má ne-
jen právo, nýbrž také povinnost zabýva-
ti se všemi podrobnostmi celé aféry
Na to posl. dr. Friedmann obšírně vyložil, oč jde
prohlásil, že není srozuměn se stanoviskem mini-
stra obchodu a žádal též. aby se daly záruky, že
Lloyd dostojí povinnostem, které převzal, dostav
od státu zvýšenou subvenci.
Vojenská cvičení v Anglii.
Z Londýna, 9. ledna. (K. k.) „Press Aso-
ciation“ sděluje, že se ve vojenském táboře
Aldershotu konají přípravy k vojenským cvi-
čením, jež budou provedena 17. ledna v pří-
tomnosti mírových delegátů balkánských států
Tabákový monopol turecký.
Z Cařihradu, 9. ledna. (K. k.) Proslýchá
se, že se uchází americké finanční konsorcium
o koncesi pro tabákový monopol za týchz
podmínek jako francouzská skupina. Konsor-
cium nabízí půjčku 4 milionů liber.
Friedmann
doktor
Lloyd
Anglie
Londýn
Cařihrad
Press Asa
Aldershot
11
article
Zmatky v Persíi.
12
article
Z Tavrizu, 10. ledna. (Spb. Ag.) Generáln
guvernér podal demisi. Prohlašuje v ofi-
cielní notě, zaslané ruskému generálnímu kon-
sulátu, že následkem neudržitelné si-
tuace na venkově, způsobené zevními
vlivy, nemůže setrvati bez podpory na svém
místě. Hnutí proti kabinetu Bach-
ťarů trvá nadále v různých mě-
stech. Ruský generální konsulát sdělil zdej
ším odpůrcům Bachťarů, že v Teheraně jedn
se o propuštění kabinetu Bachťarů.
Bach
Tavriz
Aga
13
title
Jednání o mír a povšechná
15
article
Rešid paša má svolati opět konferenci.
Z Londýna, 9. ledna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ se dovídá: V kruzích balkánských
delegátů se soudí, že není příčiny, proč by
Rešid paša, který bude předsedati v přišt
schůzi, neujal seiniciativy a nesvo-
lal opět koníerenci. Pokud jde o ná-
vrh, aby se Bulharsku učinily někte-
ré hospodářské ústupky, jako na př
zřízení cla prostého území mezi oběma zeměm
s podminkou, že Drinopol zůstan
v rukou tureckých, neměl by takový
návrh, jak se dovídá Reuterova kancelář
bulharských kruhů, žádnénaděje na při-
jetí.
Den příští schůze nejistý.
Z Londýna, 9. ledna. (K. k.) Poněvadž do-
sud se nenašel podklad, na kterém by se opět
mohla sejíti mírová konference, je počátel
příští schůze nejistý. Dlící zde čelný bulharský
diplomat sdělil spolupracovníkovi „Exchange
Telegraph Company“, že není vyloučeno, že
v konferenci bude se pokračovati počátkem
příštího týdne.
Hostina u francouzského velevyslance.
Z Londýna, 9. ledna. (K. k.) Turečtí dele-
gáti a delegáti balkánských států jsou pozván
na dnešní večer k francouzskému velevyslane
Cambonovi na hostinu.
Reuterův
Cambon
Londýn
Bulharsko
Drinopol
Reuterův kancelář
Exchange Telegraph Company
16
article
sko-uherského, v sobotu dopoledne, aby dle
instrukcí svých vlád zredigovali spo-
lečnou notu, kterou markýz Pallavicini
odevzdá ihned Portě.
Coudurier de Chassaigne.
Z Vídně, 10. ledna. „Zeit“ oznamuje-
V kruzích informovaných stále ještě doufají.
že mírová koníerence bude pokra-
čovati ve svých pracích a dospěje
ku příznivému výsledku. Myslí se však, že
bude nutno zakročení velmocí. Kdy
toto stane se skutkem, záviseti bude na vý-
voji věcí v Londýně. Vyslanci byli však již
poučeni, jak se mají vůči Portě zachovati.
Způsob jejich postupu ponechán jim, poněvadž
znají lokální poměry nejlépe. V záležitosti
Drinopole jsou velmoci za jedno. Návrh
Greyův, aby daly se záruky, že bude šetřeno
posvátných památek mohamedánských v Dri-
nopoli, přijat byl všemi velmocemi, také Ra-
kouskem.
Z Petrohradu, 10. ledna. (K. k.) „Novoje
Vremja“, „Rěč“ a jiné časopisy spatřují v za-
mýšlených rozkladech mocností v Cařihradu
záchrannou kotvu pro mír, ale i pro samé Tu-
recko.
Obnovení války, neodstoupí-li Turecko Dri-
nopole.
Pallavicini
Chassaigne
Greyův
Vídeň
Londýn
Drinopol
Dri
Petrohrad
Cařihrad
Turecko
Novoj Vremja
17
article
Z Vídně, 10. ledna. „Deutsches Volksbl.“
uveřejňuje na základě rozmluvy s nejmenova-
ným balkánským diplomatem tento referát
cestě bulharského ministra fi-
nanci Theodorova do Petrohradu
za který dlužno mu zůstaviti zodpovědnost-
„Tato cesta dokazuje, že Turecko se odhod-
lalo pokračovati v boji a že také balkánští
spojenci s obnovou války počítají. Cesta
Theodorova nekoná se pro vojenské dodávky,
nýbrž pro důvěrné rozpravy v pří-
čině války. Bulharsko a jeho spojenci jsou
odhodláni obnoviti válečné ope-
race s veškerou rozhodností, kdy-
by Turci nepostoupili Bulhar-
sku Drinopole anebo kdyby zakročení
velmocí zůstalo marným. Bulharsko ch ce
pro svůj plán získati Rusko. Čelí
hlavně k tomu, aby spojené armády balkán-
ských států slovanských vtrhly do Cařihradu
a Rusko bylo pro případ obsazení hlavního
města tureckého získáno koncesemi stran
volného průjezdu Dardanelami.
Z Paříže, 9. ledna. (K. k.) Londýnský
zvláštní zpravodaj „Matinu“ sděluje: První
turecký delegát Rešid paša dostal od své vlá-
dy telegram, v němž se určitě prohlašuje, že
Turecko, ať budou podniknut
kroky jakékoliv, je pevně rozhod-
nuto neodstoupiti Drinopole
ostrovů. V telegramu se dodává, že Porta
považuje za málo vhodné, aby tu-
rečtí delegáti prodlužovali svui
pobyt v Londýn č.
S bulharské strany dovídá se týž zpravo-
daj, že Savov řekl za své rozmluvy s turecký-
mi ministry v Čataldži: Neodstoupíte-l
Drinopole a donutíte-li nás zahá-
jiti opět nepřátelství, buďte uji-
štěni, že přijdete nejen o Drino-
pol, nýbrž ještě o jiné mnohem dů-
ležitější město.
Theodorův
Turek
Bulhar
Matin
Port
Savov
Vídeň
Petrohrad
Turecko
Bulharsko
Drinopol
Rusko
Cařihrad
Dardanely
Paříž
Londýn
Deutsches Volksblishing
18
article
Bojovné rozpoložení v Turecku.
Z Cařihradu, 10. ledna. Kolísavé stano-
visko vlády činí již dojem bezhlavosti a nej-
lépe jeví se v tom, že různí činitelé snaží se
působiti na jednání o mír. Zatím co Porta
stále ještě očekává nové kompli-
kace, zejména vojenské zakroče-
ní Rumunska, snaží se vojenská
strana působiti k tomu, aby za-
střeno bylo odmítavé stanovisko
Turecka. Pobyt ministra vojenství Nazima
paše a ministra zahraničních záležitostí Nora-
dunghiana u Čataldže vykládá se v ten smysl,
že jest znamením zostřeného odporu
Porty. V okoli ministra vojenství se proslý-
chá, že důstojníci na bitevní čáře
demonstrovali pled oběma mini-
stry propokračování ve válce. D-
stojníci bouřlivě žádali Nazima pašu, by zpra-
vil sultána o dobré náladě ve vojště. Při tom
vyskytly se hlasy, které žádaly, aby sultán
sám dostavil se do Čataldže a vyslechl přání
armády. Zprávy z Čataldže způsobi-
ly na Portě velký obrat. Zdá se, ž
dojde záhy ku převratu v Cařihra-
dě, který bude miti také rozhodu-
jící vliv na mírové jednání: rozho-
dující v nepříznivém smy sl u.
Port
Nazim
Turecko
Cařihrad
Rumunsko
Cařihr
19
article
Z Caříhradu, 9. ledna. (K. k.) Turecký
tisk jednomyslně trvá na vlastnictví Drinopole
a prohlašuje, že Turecko musí válku
opět zahájiti bez ztráty času, za-
kročí-li velmoci na odstoupení Drinopole.
Z Caříhradu, 10. ledna. (K. k.) Časopis
„Tasvir-i-Efkiar“ odmítá myšlenku
aby Turecku ponechána byla ne-
opevněná Drinopol a přimlouvá se za
to, aby organisována byla národni
obrana, jakož aby zpět byly dobyty
Drinopol. Drama a Sěr.
Vyjednávání rumunsko-bulharské.
Ze Sofije, 9. ledna. (K. k.) Dle informaci
z diplomatických kruhů bude vyjednávánío
rumunských požadavcích, zůstane-li bezvýsled-
ným v Londýně, neprodleně přenese-
no do Sofije a požadavky přím
vzneseny na bulharskou vládu.
Porada díplomatů v Cařihradě.
Z Cařihradu, 9. ledna. (K. k.) Velevyslane
sešli se dnes večer ku poradě u rakousko-
uherského velevyslance, markraběte Pallavi-
cina.
Pallav
Caříhrad
Drinopol
Turecko
Drama
Sofijá
Londýn
20
article
Zprávy z boliště.
Zprávy z boliště.
Drinopol prý není před kapitulací.
Z Cařihradu, 10. ledna. „Ikdam“ obdržel
tuto jiskrovou depeši z Drinopole: Potravin
jiných potřeb jest zde hojně. Jsme s to, aby-
chom ještě dlouho kladli odpor. Nálada oby-
vatelstva znamenitá.
Z Bělehradu, 10. ledna. „Stampa“ ozna-
muje: V Drinopoli jest velká nouze o potra-
viny. Kilogram chleba stojí 8 piastrů. Počet
uprchlých obyvatelů jest veliký. Před srbskou
obléhací čáru dostavilo se již 860 uprchlíků.
Stamp
Drinopol
Cařihrad
Bělehrad
piastr
21
article
byla do Bělehradu, by podnikla boj proli
této nákaze.
Enver bej podplukovníkem.
Z Cařihradu. 9. ledna. (K. k.) Turecký
vojenský attaché Enver bej byl jmenován pod-
plukovníkem.
Zatýkání v Cařihradě.
Z Cařihradě, 10. ledna. (K. k.) Zde kolu-
jící pověsti o hromadném zatýkání v
souvislosti s objevením tajného
výboru jsou silně přehnány. Zatče-
ný bývalý tajemník Šerifa paše Pertev Tevfik
byl propuštěn na svobodu. Vláda, jak se zdá,
nepřikládá celé věci žádného významu.
Pertev
Tevfik
Bělehrad
Cařihrad
22
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
O volební opravě zemské.
„České Slovo“ vybralo si dnes předvčerejši
polemiku „Moravské Orlice“ proti prof. Masary-
kovi za svědka pro své nařknutí, že „Mladočešl
s agrárníky chtějí odsunouti volební opravu“ pro
český sněm. Politika ta je prý hnusná.
Neopatrnost je matka nemoudrosti. Bylo velmi
neopatrné, že „České Slovo“ vzalo za bernou minci
brněnský papír, jehož hodnotu si samo stanovilo,
a hned se ukázalo, jaké nemoudrosti se dopustilo.
K celé řadě dosavadních našich projevů pro volební
opravu zemskou přibyl totiž zrovna dnes ráno
nový, v úvodní stati „Národních Listů“, kde se vý-
slovně opakuje, co již často bylo pověděnos „Re-
fogma volebního řádu náleží k první smluvené
části souboru sporných záležitostí a nemůže tedy
býti z něho vylučována.“
Stačí to „Českému Slovu“ aspoň prozatím?
češti radikálové a dorozumívací akce.
Zaznamenali jsme včera informaci „Bohemie“
dle níž se jedná s českými radškály o jejich dalšt
účast při dorozumfvací akci. „Samostatnost“ k in-
formaci té poznamenává, že straně státoprávně-
pokrokové není o podobných poradách nic známo.
Jak věe tu vysvětliti? Patrně „Bohemia“ refe-
rovala o té části dorozumívací akce, která se týká
otázky jazykové, a jejíž místo je v osmičlenných
jazykových komitétech. V tomto českém komitétě
ovšem strana státoprávně-pokroková není zastou-
pena, nebylo by tedy s kým o její účasti v řečeném
oboru jednati. Ostatně předsedou klubu českých
radikálů na říšské radě je prof. Masaryk, musilo by
se tedy vyjednávati s ním.
Mimo to sluší uvážiti, že českými radikály jsou
ve vídeňském a v německém tisku vůbec nazýváni
nejen státoprávní pokrokáři, nýbrž i národní so-
ciálové.
Masar
profesor
Masaryk
moravský Orlice
Bohemia
23
title
Školská komise sněmovní
24
article
O zakoupení pozemků pro arsenál Rakouského
Lloydu v Terstu.
Z Vídně, 10. ledna. O 10. hod. dopolední seše
se dnes odbor rozpočtového výboru,
který byl dosazen po návrhu posl. Malika, by
zkoumal záležitost nákupu pozemká
pro arsenál Rakouského Lloydu v
Terstu. Číeny tohoto subkomitétu jsou poslanci-
Maštálka, dr. Friedmann, dr. Koli s ch er-
G15ckel. P. Lang a přibrán byl navrhovatel
Malik. Předsedou subkomitétu zvolen byl posl.
Maštálka. Přítomen byl ministr obchodu dr.
Schuster-Bennot a odborný chef tohoto
resortu dr. ryt. Riedl. Ministr obchodu dr.
Schuster ujal se na počátku schůze slova, by
prohlásil, že vláda považuje rozpočet na r. 1910.
kterého roku bývalý ministr obchodu dr. Richard
Weiskirchner pozemek pro arsenál Lloydu zakou-
pil, za věc úplně vyřízenou a tedy že se jednati
může jenom o věcech, poslancem Malikem vytknu-
tých. Posl. M a stálk a, dr. Kolisch er a dr
Konierence a zakročení velmocí.
Z Londýna, 10. ledna. (Pův. telegr. „Nár
L.“) Dovídám se z tureckého pramene, že
Porta zaslala svým velevyslan-
cům okružník, v němž se praví, že v pří-
padě, nepřijmou-li spojenci do konce týdne
rozsáhlé turecké ústupky, které jim učinila
otomanská vláda a jež jsou celkem tytéž, kte-
ré spojenci v pondělí definitivně odmítli, bu-
dou turečtí delegáti ihned z Lon-
dýna odvoláni do Cařihradu.
Lloyd
Malik
Maštálek
doktor
Friedmann
Koli
P Lang
Schuster
Bennot
Riedl
Weiskirchner
zaka
Posl
Kolisch
Port
Terst
Vídeň
Londýn
Lon
Cařihrad
národní L
25
article
To ovšem se velmi liší od informace, dle
níž turecká vláda, hodlajíc se vyhnouti zakra-
čení velmocí, jeví prý se ochotnou k větší
povolnosti.
S jiné strany bylo mi sděleno, že vele-
vyslanci velmocí v Cařihradě se
sejdou u svého doyena, velevyslance rakou-
Bez odstoupení Drinopole žádný mír.
Z Londýna, 10. ledna. Dr. Danev měl roz-
mluvu s německým velevyslancem knížetem
Lichnowským. Dřive konferoval s velevyslan-
cem ruským a italským. Po konferenci prohlá-
sil dr. Danev: Ujišťuji co nejdůrazněji, že
zprávy z Cařihradu, které tvrdí, že Bulhar-
sko bylo by ochotno ponechat
Drinopol Turkům, kdyby Bulharům by-
lo zaručeno neomezené vlastnictví železné
dráhy, která jest asi 21/2 hodiny od Drinopole
vzdálena, jsou naprosto nepravdivy
Dr. Danev připojil, že dle jeho soukromých
informací generál Savov prohlásil Nazimu pa-
šovi u Čataldže, že bez postoupení Dri-
nopole nemůže býtio uzavření m -
ru žádné řeči.
Porada o vojenské situaci Turecka.
Z Cařihradu, 9. ledna. (K. k.) Asi 50 dů-
stojníků shromáždilo se dnes odpoledne za
předsednictví ministra vojenství, aby se po-
radili o vojenské situací.
Král Petr churav.
Z Bělehradu, 10. ledna. („N . F. P.“) Král
Petr trpí několik dní již silným revmatismem.
Je to stará choroba jeho, která za špatného
počasí se zhoršuje. K obavám není žádných
příčin.
Tyfus v srbské armádě.
Z Berlína, 10. ledna. Z Bělehradu tele-
grafují: Tyfus v srbské armádě způsobuje vel-
ké pohromy. Prohlašuje se, že nabyl povahy
epidemické. Zvláštní komise 10 lékařů ital-
ských, 20 ošetřovatelek a 30 ošetřovatelů při-
doktor
Danev
Lichnowský
Bulhar
Turek
Savov
Nazim
Petr churavý
Petr
Cařihrad
Drinopol
Londýn
Turecko
Bělehrad
Berlín
26
article
měla dnes další schůzi. Ježto v německém tísku
pražském se dnes tvrdí, že čeští poslanci chtějí
dělat obtíže osnově zákona o učitelských platech.
bylo dnes v komisi s české strany prohlášeno, že
řečené tvrzení německé je naprosto bezpodstatné.
Pak projednáván byl § 17. osnovy zákona o
právních poměrech učitelstva. V tomto paragrafu
se stanoví, že při obsazování přespočetného místa
učitelského nebo pro zatímni třídu jedná se po-
dobně jako při obsazování řádných míst, ale úřa-
dem obsazujícím se stává okresní školní rada,
odvolacím zemská školní rada; každé dosazení
učitele na takové místo je zatímné, a učitel takový
bude po pěti letech definitivním ad personam.
Proti tomulo usnesení zpravodajského komitétu
byto na základě požadavků zemského spolku če-
ského učitelstva žádáno, aby se předpis ten vzta-
hoval také na učitele při měšťanských školách
s jednoročními kursy (IV. ročníkem), a aby proviso-
rium toto bylo tříleté.
Žádný z těchto návrhů nebyl přijat; § 17. byl
pak s malou změnou celý přijat dle návrhu refe-
rentského komitétu.
Příští schůze komise je ve čtvrtek příštího
týdne.
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
A. VACHATA:
Čtyři sta let českého tisku ve Vídní.“)
Pro hlučné události válečné a politické solva
by si kdo všiml tichého, ale významného jubilea.
které roku 1913 oslaví česká Víden.
Roku toho je tomu právě 400 let. co se v
Vidni začernala — pokud známo — první česká
slova pod tiskařským lisem. Bylo to v knížečce
„Diotionarius trium linguarum, latinae, tevtonicne
bohemicae, potiora vocabula coutinens, pere-
grinantibus apprime utilis“.
Tento první český tisk vídeňský je tedy
pouze o 31 let mladšt, než nejstarš
vídeňský tisk vůbec (r. 1482). Brzy po něm
vyskytují se nové podobné jazykové pomůcky
množí se i obsahem, až do bitvy bělchorské.
Po této katastrofě zeje v českém tisku vídeň
ském stoletá mezera.
Až r. 1736 počínají opět české publi-
kace na Dunají, ale je jich pořídku. Teprve
od roku 1848 se pajednou množí počtem i význa-
mem a během druhé polovice minulého století stá-
vají se jakousi ozvěnou literárních poměrů
Čech ách.
Přehlédneme-li nyní oelou tu etapu 400 let
sebereme její plody, dostaneme přes 800 publi
kací, žeň to zajísté uspokojivá, uvážíme-li poměry
za jakých zrála. Při tom jsou publikace periodick
A Vachata
Čo
Vídeň
28
article
*) Ze stejnojmenné práce, dosud v rukopise
(kalendáře, výroční zprávy atd.) a věci, dočkavší
se několikera vydání, počítány pouze jednou.
Na celkovém tom počtu mají nejsilnější podí
— což zajisté překvapí — časopisy. Až do po-
slední doby vzniklo ve Vídni 121 če-
ských časopisů.
Nejstarší z nich spadá do roku 1761, nejmladš
byl založen v dubnu roku 1912.
Roztřídíme-li pak zbývající publilace dle o
borů, připadá největší počet na literaturu nábožen-
skou — přes 70 — po ní následují knihy školní
rozmanité učebné pomácky (rovněž kolem 70), as
stejně silně je zastoupena liferatura zábavná (básn
i prósa), nejbližší jsou dále vědy právní a státní
(na 60), o málo slabší je zeměpis a dějepis, význam-
ný je počet mluvnic, slovníků a učebnic jazykových
(na 45), kalendárů, almanachů, památníků, adre-
sářů vyšlo na 40, o životě spolkovém svědčí počet
výročních zpráv, protokolů zasedání atd., na 46.
lékařství, většinou lidové, participuje na celkovém
výsledku počtem 25, hospodářství 12, vojenství 11
mímo to zbývá na 180 publikací z různých jiných
Nejúrodnější byl rok 1898, který při-
nosl na 30 novinek, po něm rok 1852, jakož vůbe
první léta druhé polovice minulého století byl
velmi plodná.
Oslabení nastalo v letech 1855—1888, zvláště
pak chudá byla léta 1862 a 1886.
Časopisů tu vzniklo nejvíce r. 1906 a pakr
1910. Všech dosud zde vycházejících časopisů je 39
Mnoho z těchto věcí propadlo úplné ztrátě
ježto někdy schválně byly ignorovány, někdy pak
oborů.
mimoděk unikaly pozornosti ústředních knihoven
universitní a dvorní
Vídeň
29
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
V „České Revui“ (1913, č. 4.) počíná uve-
řejňovati dr. Ant. Boháč statistiekou studii
„Slezsko“. V části dosud otištěné vyličuje cel-
kový vývoj Slezska a jeho národností. Vývoj ten
jeví se na prvý pohled pro nás velmi příznivým:
Populační vývoj Slezska v letech 1857 až 1910
stojí — s jedinou výjimkou let osmdesátých — nad
průměrem říšským a to namnoze dosti vysokoja
stojí blízko všem západoevropským i středoevrop-
ským zemím, s obyvatelstvem rychle se rozvijejí-
cím. Slezsko těší se po celé půl století mnohem
příznivějšímu rozvoji, než druhé země koruny če-
ské; Čechy na př. stojí poslední dobou [dle sčítání
r. 1900 a 1910) za ním o více než 42% pozadu. Okol-
nost ta je důležitá pro nás v ohledu národnostním.
Z českého obyvatelstva, v Rakousku žijícího, při-
padá na Slezsko poměrně jen malá část, podle nej-
novějšího sčítání jen asi 28.4%, ale vývoj země
ukazuje, že její význam a důležitost pro nás stále
více stoupá. Proto je důležito znáti skutečnou če-
skou sílu, t. j. početný stav i schopnost rozvoje
českého živlu ve Slezsku. Sledujeme-li poslední
tři sčítaci období, nalézáme: V letech osmdesátých
měli jsme ve Slezsku nepatrný vzrůst 2.719%a
naše poměrné zastoupení kleslo následkem toho
s 229.5% na 220.2%, tedy téměř o 1%. V lelech
devadesátých však vzmohli jsme se již na příro-
stek, stojící málo nad přirostem zemským a období
poslední přineslo nám rozhodný úspěch. Absolutně
přibylo Čechů, ač je jich ve Slezsku nejméně, ze
všech národností nejvíce, relativně o 23.37%, což
jest jistě vzrůst neobyčejný, následkem toho naše
kvota stoupla o více než 21/4%, z 220.49/2% na
doktor
Antonín
Boháč
Čecho
Slezsko
Rakousko
Český revue
30
article
243.3%,. Zdají se tedy v posledních dvaceti letech
našemu rozvoji ze všech českých zemí ve Slezsku
podmínky nejpříznivější, pokud lze souditi z cel-
kových výsledků zemských, neboť v minulém de-
sitiletém období máme tu téměř třikrát vyšší pří-
rost než v Čechách a na Moravě a již tato okol-
nost sama nás nutí, abychom se ptali, v čem vězí
příčína toho a nejsou-li snad skutečné poměry
přece jen jiné, než jak se nám zde jeví. Aby otázku
zodpověděla, hodlá studie Boháčova v dalším sle-
dovati podrobně vývoj jazykové hranice a obcí
smíšených a populační vývoj českého územi ve
Slezsku. A již v úvodu dr. Boháč připomíná: „Při-
bylo-li nás nyní 23.3 a Němců toliko 9.76%%, ne-
znamená to ještě nikterak, že také ve skutečnosti
jsme ve Slezsku proti Němcům na postupu a že
Němci před námi ustupují. Kdo by takový závěr
dělal z číslic o celkovém vývoji, ocitl by se úplně
na scestí. Skutečně zprávy, které přicházejí ze
Slezska, mluví o pravém opaku, o postupující ger-
manisaci a jejích úspěších, a výsledky sčítání ne-
mluví přes zdánlivý celkový náš úspěch, bohužel.
jinak.“ — V ostatním obsahu je: Dr. V. Schuster
Moderní střední stav. — V. J. Hauner, Dnešní lod
bitevní, její typy a vývoj. — Dr. Karel Franzl. Ca-
veant consules! — Hlídky politická — středo-
stavovská — ženská — technická. — Výchovaa
školství. — O knihách. — Divadlo. — Drobnosti.
Boháčův
doktor
Boháč
Němec
V Schuster
V J Hauner
Franzl
Hlídek
Slezsko
Čechy
Morava
Ca
divadlo
31
article
V Kronice „Uměleckého Měsíčníku
(II., č. 1.) otiskuje Pavel Janák drobnou stat
„Draperie“, která v nejednom směru osvětluje
umělecké theorie a názory „Skupiny výtvarných
umělců“. která, i když se nesetkala s mnohým sou-
hlasem, jistě vzbudila aspoň dosti pozornosti. Proto
není nezajímavo vyslechnouti její theoretiky, k
nimž patří i arch. Janák. Dle něho „mnoho z toho.
co nás nyní ve výtvarném umění zajímá, anebo
co, když je přinášeno, tolik dráždí a popuzuje, při-
pomíná v zevním vzhledu nesrozumitelnou (jak
se říkál draperii (řeklo se dokonce: zmačkaný pa-
pírl. Tato podobnost a tpto vysmívavé přirovnání
vyvstává proto, že oko zkyklo si a přizpůsobilo se
před tím ve výtvarném umění obrazům, které měly
hladkost a proti těmto novým jakousi pomalost,
jež byla snadno čitelna... Bylo by možno díla
tohoto uměleckého zobrazování srovnati s rozpro-
střenou látkou (v pravém slova smyslu, t. j. tka-
ninoul, mrtvě ležící nebo visící, s níž nic se ne-
stalo. Jestliže s látkou něco se stane, jestliže se
jí hne, shrne se, či ať je účastna jakéhokoli děje, na
př., že je součinna v nějakém pohybu, nebo že jei
snáší, což vše je již podílem času, stane se z n
draperie, cosi, co jest vyššího stupně, než jest sama
látka, neboť je to již výtvor z látky. — Tedy dra-
perie je výtvarně (užijeme-li toho slova s jistou
výhradou) pohybem, obecně dějem, přetvořenou
látkou. Má novou, ne již přírodní formu, a čím
se od svého původního stavu liší, je živý děj, který
ji přetvořil a který je v ní nyní akkumulován, obsa-
žen a zapsán; neboť záhyby, v něž se její povrch
složil, vypravují pohyb a život děje... Zaměníme-li
však látku-tkaninu pojmem látky, jak v umění
přichází a jak je čerpána z přírody — a víme-li.
Měsíčník
Pavel Janák
Janák
32
article
že i názor umělcův je sám živým dějem i každý
přrodní zjev je živým děním, bude přece postup
uvažování týž a se stejně logickými závěry. Aby
bylo však dobře rozuměno: tímto podobenstvím
nemá býti dokázáno, že zvlněním, drapováníma
obecně: deformací přírody a přírodní látky
vzniká umění, nýbrž že silný názor umělecký,
vstupuje-li do přírodní látky, přetváři jia
deformuje, neboť cit a ruka umělcova nečiní
nic více, než že také shrnuje ve zhuštěnější,
zvlněná díla, která, srovnávána s přírodou, jsou
pohnutější a deformovaná a oku, zvyklému pří-
rodě, tíže čitelná a tím více od přírody vzdálená,
čím silnější je děj citu umělcova.“ — V „Uměle-
ckém Měsíčníku“ dále je: O. Fischer. Básně. —
Fr. Langer, Píseň o poslednich dnech. Novela, —
Pavel Janák. O nábytku a jiném. — Kronika. —
Ve vyobrazeních: Rembrandt van Riju. Kresba. —
Miniatura, Kodex Vyšehradský. — Gankon. Kresba
na hedvábí. — J. Gočár. Architektury. — O. Gut-
freund. Plastiky. — Obrázek na skle. — II. výstava
skupiny V. U. — Vědomé deformace architektury.
— Hudební přílohou: V. štěpán, Ukolébavka.
Měsíčník
Fischer
Langer
Pavel Janák
J Gočár
O Gut
Francie
Rembrandt van Rít