1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 277. ze dne 7. října 1904
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Plavec proměnil se ve vojáka. Překvapující
tato proměna objevena těchto dnů před policejním
soudem v Gravesendu. William Johnson Yankee a
námořník pravého rázu, podle obyčeje plavců při-
stavších na pevninu onehdy po celý večer statně po
píjel. Kdy a kde octl se ve stavu bezvědomí,o
tom nedovedl ničeho povědět. Toliko nejasně, jako
ve snách tanulo mu na mysli, že několik hodin le-
žel někde na poli a bezpochyby pocitem zimy uve-
den byl v polobdělý stav nejasného vědomía
vzchopil se a dal se na cestu. Když pozdě v noci
příšerně kolísaje, snažil se kráčet vzhůru po příkrém
poněkud Highstreetu, zvolala na něho pojednou vojen-
ská hlídka. »Zapněte si kabát«, velel mu náčelník
hlídky, »anebo vás odvedu ihned na strážnici.« —
Opilý Yankee byl nade všecko pomyšlení zaražen
tímto rozkazem, ještě více však objevem, že místo
své modré námořnické kazajky má na sobě červený
kabát anglického vojáka a k tomu ke všemu neza-
pnutý. Ale poslechl, zapnul si kabát a vojenská
hlídka nechala jej bez překážky potácet se dále. Ale
milému plavci i v rozházených myšlenkách jeho
opičky počínalo být úzko, že vězí v červeném vojen-
ském kabátě a když záhy potom objevila se, jako
maják v bouřlivé noci jeho života, velká lucerna polic.
strážnice, hledal tu důvěřivě útulek, aby střížliví
strážci pořádku rozluštiti záhadu této proměny. On
sám prozatím nebyl s to náležitě jim při tom pomáhati
a velitel strážnice zakročil tudíž podle schematu »F.
a ponechal jej prozatím pro neoprávněný majetek
královské uniformy ve vazbě. Když byl zatčený
příštího jitra jakž takž vyspal se z těžké opice, ne-
mohl policejnímu soudci nikterak vysvětlit, kteraka
kde dostal se k uniformě a k důstojnické čapce.
Plavec
Johnson
Yankee
4
article
Ostatně mohl předložiti dostatečné průkazy a tak
strážce zákona, v těchto věcech zkušený, předpoklá-
dal, že milý plavec dostal se v nepříčetném stavu
do cesty nějakému vojenskému sběhu, jenž bez
okolků použil této příležitosti, aby se zbavil svých
vojenských šatů. Pak odvedena oběť nešťastné ná-
hody do chudobince, kde si směl Johnson vyměnit
vojenský stejnokroj za vlastní svoje šaty, jež zatím
byly přineseny, načež byl propuštěn, obohacený o
zkušenost a nevysvětlené dobrodružství.
= O velké krádeži vloupáním do expresního
vlaku mezi Paříží a Havrem oznamují se z Paříže
následující podrobnosti: Vloupání provedeno s neoby
čejnou smělostí. Vagon uzamčený na obou stranách
toliko visacími zámky a jinak netřežený, obsahoval
poštovní zásilky určené pro Ameriku. Zloději, patrně
obeznámeni s poměry, vloupali se do vagonu a vy
kradli z něho cenné zásilky. Zloději buďto někde na
zastávce vloudili se do vlaku anebo, což jest pravdě-
podobnější, nalezali se již během jízdy ve vlaku
použili spojovacích chodeb mezi vagony, aby se do-
stali k vagonu, jehož visací zámky urazili. Pak roz
párali uložených tu 91 poštovních vaků a vykradl
je. Krádež zpozorována v Rouenu a ihned zaslána
o ní telegrafická zpráva do Havru i do Paříže. Způ-
sobená škoda, jež jest zajisté velmi značná, není
dosud podrobně zjištěna.
Johnson
Paříž
Havre
Amerika
Rouen
5
article
= Osmnáct let zapomenut ve vězení. Přítel na-
šeho listu píše nám z Athén: Před několika dny při-
šla na jevo událost, která v plném slova smyslu jest
neslýchána v dějinách soudníctví a která v žádném
jiném státu na tomto světě nebyla by možna. Záro-
veň podává látku ku poutavému románu. V roku
1885 zamiloval se policejní poddůstojník Kosta Ver-
jopulos do jakési velmi krásné mladé dívky, která
však byla koketka a doufala, že její okouzlující vnady
zaopatří jí bohatého ženicha. Proto opovrhovala chu-
dým poddůstojníkem a když se ucházel u jejího bra-
tra o její ruku, odmítla ho příkře. To mu způsobilo
takový bol, že se krátký čas potom zbláznil a byl
dopraven do blázince. Jeho bratr Panajoty, taktéž
úřadník policie, miloval ho velmi a vynakládal vše.
by ho lékaři uzdravili. Ti však nedávali mu žádné
naděje na uzdravení bratra a toliko jeden z nich vy-
slovil názor, že by se snad pozdravil, kdyby ho dívka
neočekávaně navštívila v blázinci a řekla mu, že ho
miluje. Panajoty zmítán zármutkem a láskou ke své
mu bratru, uchopil se tohoto stébla spásy a snaž-
nými prosbami a sliby pohnul bratra dívky, že mu
přislíbil navštiviti nešťastníka se svou sestrou v blá-
zinci. V ustanovený k tomu den však vymluvil se
bratr a protahoval tak dlouho splnění slibu, že Pa-
najoty nabyl přesvědčení, že ho má za blázna a že
koketní jeho sestra nechce prokázati ani tuto malou
laskavost nešťastníkovi, kterého láska k ní vrhla do
náruče duševní temnoty. To vzbudilo v něm šílenou
pomstychtivost a zuřivost a odebrav se do bytu
dívky, probodl ji několikráte a když na její křik
přikvapil z vedlejší světnice její bratr, zastřelil ho na
prahu dveří. Potom utekl na ulici, kde byl zatčen.
Panajot
Atény
Kosta Vera
6
article
Po skončeném vyšetřování odevzdal ho státní zá-
stupce soudu, který ustanovil, že má býti ze žaláře
odveden do blázince, by dříve lékaři rozhodli, spá-
chal-li vraždy při zdravém rozumu. Ustanovením tímto
nabyla však truchlohra tato tragicko-komického rázu.
Tenkráte panovaly v Řecku u soudů a ve státní správě
ovšem lepší poměry než nyní, nicméně stalo se, že
ustanovení soudu upadlo v zapomenutí a Panajoty
zůstal v žaláři. Tu se choval tak pokojně, že mu
byla dopřána jakási svoboda a po několika letech
bylo mu dovoleno zaříditi si v jednom koutě dvora
malinký krb, na kterém vařil kávu, kterou prodával
a prodává vězňům a jejich strážcům. Večer pak ode-
bere se tiše do svého vězení, aniž s někým obcoval.
Jest považován všeobecně za omezeného na duchu
a proto si ho nikdo nepovšimne. Tu třeba připome-
nouti, že vězňové vykonávají pravidelně některé
práce a že z výnosu svých výrobků jsou vydržováni.
Řecko
7
article
Tak i Panajoty vydělával si svou stravu a vzorné
správě vězení, která se v průběhu tolika let mnoho-
kráte zaměnila, nenapadlo nikdy přesvědčit se, má-li
právo držeti ho ve vězení. On pak sám jako choro-
myslný nežádal nikdy za osvobození a byl by jistě
skončil svůj život ve vězení, kdyby náhoda nebyla
na něho upezornila správu žaláře. Před několika
dny byl totiž doveden do žaláře jeden jeho dřívější
přítel, který ho poznal, a znaje celou událost, upo-
zornil na něho jakéhos redaktora. Ten uchopil se
zajímavé záležitosti té a vyšetřiv ji důkladně, uve-
řejnil ji ve svém listu, by dokázal, že zde panují
mnohem horší poměry než v Turecku. Tam také pře-
často policie a soudy zapomenou na obžalované
vězně, ale správa vězení jest tak svědomitá, že je
pustí na svobodu, když po delší dobu nebyli odsou-
zeni, nebo když se k nim nikdo nepřihlásí. Kdyby
pak přece soud je předvolal, chytne několik tuláků
na ulici a pošle je k soudu místo propuštěných. Řecko-
turecká spravedlnost tím netrpí, pranic nebot oni byl
již dávno zralí pro šibenici a propuštění dříve nebo
později jí neujdou. Ale držeti člověka osmnáct let bez
rozsudku v žaláři, nesnese ani turecká světoznámá
netečnost a lehkomyslnost! Co si s ním soudy nyní
počnou, nemůže člověk se zdravým rozumem před-
vídati.
Panajot
Turecko
Řecko
8
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 1. října 1904: Hála Antonín, syn pekare
31/2 měs., 1500—II. Nováková Anna, vdova po nožíři,
69 roků, 425—III. Kohoutová Marie, manželka sta-
vitele, 53 roky, 432—III. Karda Maxmilián, syn řez-
báře, 24 dní, 123—VI. Rajšnerova Alžběta, dcera sou-
kromníka, 28 roků, 52—VIII. — U Milosrdných
bratří: Veverka Jan, horník, 28 roků. — U Milo-
srdných sester: Cupl František, nádenník, 35
roků. Hofmannn Siegfried, kupec, 28 roků. Kučerová
Františka, vdova po zámečníku, 64 roky. — V c. a k.
vojsnské nemocnici: Stoklasa František, pě-
šák, 24 roky.
Nováková
Anna
Kohoutová
Marie
Karda
Hofmannn Siegfried
Kučerová
Praha
Hála Antonín
Rajšnerův Alžběta
Veverka Jan
U Mila
Cupl František
Stoklasa František
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 7. října.
284. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
10
article
OLIM.
Výpravná baletní pantomima o 4 dějstvích a devíti
obrazech. Napsal Ladislav Novák, hudbou provází
Jindřich z Káanů. Čásť choreografickou provedl Achille
Viscusi. Režísér Achille Viscusi. Dirigent Moric Anger.
Po druhém a třetím obraze přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 3410. hod.
Novák
Jindřich
Achilles
Anger
11
title
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Praha
lidový divadlo
12
article
V zaliradě I. pražského měšť. pivovaru
V zaliradě I. pražského měšť. pivovaru
V pátek 7. října.
Začátek o 7. hod.
Čarovný závoj-
Po sedmé.
Báchorka se zpěvy a tanci o šesti obrazích Napsal
F. Toleta. Hudba od E. Tittla. Režisér Boh. Kovář.
Dirigent E. Starý.
Tittl
Kovář
E Stará
14
title
Aréna na Smíchově
Smíchov
15
article
(blíže Palackého
mostuj.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana kapelníka.
Kráska z Nového Yorku.
Americká výpravná operetta o dvou jednáních (čtyřech
obrazech). Dle anglického originálu H. Mortona upra-
vili Leopold Krenn a Karel Lindau. Přeložil Vilém
Táborský. Hudbu složil Gustav Kerker. Režisér slovní
části Karel Lier. Tance a choreografickou čásť operetty
uspořádala Mary Groszova.
Palacký
kapelník
H Morton
Krenn
Karel Lindau
Táborský
Kerker
Lier
Maro Groszův
Nový York
16
article
V pátek 7. října.
17
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehradoot.
Pištěkovo lidové divadlo vnehradoot.
na Král.
V pátek 7. října.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po dvanácté
21632
Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy a tanci o pěti jeanáních. Hudbu
i slova napsal O. Faster.
Král
Fraško
O Faster
Pištěkův lidový divadlo
18
article
Připomenul dále, že byl mladé ženě, dnes oddané,
po léta jakoby otcem jejím, pečlivým a obětavým, když
byla pozbyla smrtí předčasnou otce vlastního,
A kněz připomenul dále, že také tento vlastní otec
Laury byl důstojníkem, jenž v oběť dal život svůj, když
bojoval v šiku válečném za vlasť svou, za Francii.
Duchovní pokračoval pak
»Dnes sňatek váš, který jsem právě byl požehnal,
dnes spojení těchto manželů jest vlastně slavností pro
armádu francouzskou.
A v zemi naší armáda jest takřka duší Vlasti!
Stačí jen poohlédnouti se po přátelích vašich,
abyste přesvědčili se o pravdé slov mých! Stačí viděti
radost těchto přátel, abyste pochopili a poznali, jak ti,
kteří tak statečně zvedají prapor náš, drahý prapor vlasti,
jsou sjednoceni
Velikou jest to útěchou a velikou nadějí pro Francii,
vidí-li, že tolik srdcí šlechetných a odhodlaných spojuje
se v idej nevymýtitelné: v lásce k zemi jejichl
Mužové srdcí takových přišli sem právě, aby
v okamžiku tomto slavili spojení dvou bytostí drahých,
dvou manželů milých, dvou zjevů miadistvých, jež před-
stavují nám budoucnost — budoucnost nadějnější !«
A kněz dodával hlasem chvějícím se -
»Jste i vy skutečně mládeží, jíž odkazujeme své
vzpomínky na žal a úpadek vlasti, kteréž odkazujeme
flor smutku, jímž musili jsme po nějakou dobu zahaliti
své prapory!
Zahalujíce prapory naše v smutek pověřovali jsme
současně však vás i úkolem a povinnosti, abyste sňali
vy s nich jednou tento flor smutku, aby opět nádherně
Laura
Francie
19
article
Bedřich zaměnil zde kabátec hulánský za stejno-
kroj myslivce afrického sboru francouzského.
A sotva že při svém vstupu na půdu francouzskou
Bedřich spatřil bratra Pavla, již ulevil si výkřikem
»Byl už nejvyšší čas! . . . Déle bych to věru ne-
byl vydržel! . . .«
A dodal:
»Konečně tedy stanu se opět Francouzem a budu
nosit opět uniformu země svojí. Jsemť Elsasan — ne-
jsem Němecl
Bedřich
Pavel
Francouz
Elsasan
20
article
Zaprodání nepříteli.