2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
8. května 1907. Číslo 126.
4
article
projednávání volební reformy chovali se nepři-
znivé k polským požadavkům. Patrně pan
rytiř Bilinski není dobře informo-
ván. Konstatuji zde před veškerou veřejnostl.
že já i dr. Kramář v době jednání o vo-
lební reformě za ministerstva Gautschova na-
léhali jsme usilovně, aby Polá-
kům byl dán náležitý počet man
dátů. Konstatuji dále, že tehdy, za ministra
Gautsche jedním důvodem, proč nevstoupil jsem
do ministerstva, byl ten, že Polákům nebylo vy
hověno a že já proti Polákům do vlády vstoupiti
jsem nechtěl. To ví celá řada polských poslanců
a je vidět, že výtka rytiře Bilinského proti
českým poslancům jest bezdůvodná. — p
schůzi odjel p. ministr do Golčova Jeni-
kova, odkudž se večer zase vrátil do Kutne
Hory.
Z Golčova Jeníkova. (TIg. »N. L. «) Schůzi
obcovalo v Golčově Jeníkově asi 400 voličů
Předsedal starosta p. Jindřichovský. Po
řeči ministra dra. Pacáka činčny dotazy panem
lékárníkem Thonem a učitelem Čuprem.
Ministr odpověděl na tyto dotazy k plné spoko-
jenosti tazatelů. Po vřelé řeči zem. poslance
dra. Zimmera z Čáslavi veli kou větai
nou a s provoláním Slávy schvá
lena kandidatura dra. Pacáka. Jenom
čásť národních sociálů nehlasovala. Na to při-
hlásil se ke slovu kandidát národních soeiál
Gregora. Ale účastníci schůze nechtějí výklado
jeho poslouchati namítajíce, že v Heřmanove
Městci národní sociálové ministrovu sehůzi roz-
bili, což Gregora hlučně popírá. Na to obracíse
Gregora na dra. Pacáka, žádaje, aby mu zjednal
volnost slova, čemuž dr. Pacák vyhovuje
slovo mu zjednává. Ale poněvadž výklady Gre-
gorovy jsou dlouhé a nudné odcházejí Mlado-
češi ze schůze. Předseda sám také posléz
schůzi opustil, ač Gregora ještě dále mluvil.
Tím ukončena ministrova sedmá kandidátní
schůze ve městech.
Bilinský
Kramář
Gautschův
Polák
Pacák
Thon
Čupr
Zimmer
Sláva
Gregor
doktor
Mlada
Golčův Jit
Kutne Hora
Golčův Jeníkov
Tiga
Čáslav
Heřmanov Městec
5
article
Volební sehůze spojených národ-
ních stran v Karlíně.
V karlínské Sokolovně konala se včera vel
mi četně navštívená schůze voličů spojených
národních stran, na níž představil se kandidát
p. profesor JUDr. Frant. Fiedler. Předsedou
zvolen starosta města p. Ronz, místopředsedy
pp. Brabec a dr. Lokay.
Pan prof. dr. Fiedler, uvítán bouřlivým
potleskem, děkuje za důvěru, prokázanou m
voličstvem v předešlém obdobi parlamentním
Reforma volebnho řádu nezůstane bez důleži
tých změn v politických poměrech nejen če
ských, nýbrž i celého Rakouska. Známkou toho
jest úsilí po scskupení politických stran a mo-
ný proud, jenž žene na povrch hospodářské
sociální otázky. Vytknuv naše požadavky státo
právni, národní a občanské, poukazuje, že běž
o to, jakou taktikou máme se těchto cílů domá-
hati. Spojené strany soudí, že především nutn
dosáhnouti moci a tak dospěti ke splnění našich
požadavků. Činná politika však neznamená sle-
pou oddanost k vládě, jak se vytýká. Má v zá-
sobě i nejostřejší zbraně, ale užije jich jen
tehdy, je-li naděje na úspěch. Tvářnost přišu
sněmnvny poslanaské záviseti bude od toho, do
vedou-li Němci z Čech pro své stanovisko zi
skati též ostatní soukmenovce, dále od toho-
jaká bude polská delegace a urovná-li se spor
polsko-ruský, důležitým bude též, podaři-li se
slovanským sociálním demokratům vytlačiti fa-
lešné nazírání na národnostn: otázku se strany
JUDr
František
Fiedler
Brabec
doktor
Lokay
profesor
Němec
Karlín
Rakousko
Čechy
spojený národ
6
article
soudruhů německých, v kterémžto směru po-
číná se jeviti obrat, nejdůležitější otázkou bude
ovšem společný postup české delegace na říšské
radě. Soudí, že poslanci pod tlakem veřejného
míněni hudou k tomuto společnému postupu do-
nuceny. (Výborně!) Otázky hospodářské a soci-
ální budou míti v novém parlamentě velikou dů-
ležitost. Uvádí podrobné úkoly příštího parla-
mentu v tomto směru a dokládá, že dnes vy-
stupují proti sobě 3 směry, stavovská politika
agrární, třídní politika soeiálně-demokratickáa
směr náš, jejž možno nazvati lidovou politikou
hospodářskou. Příkrost stanoviska agrárnického
jeví se v tom, že žádá, abyzájmy zemědělství
byly stavěny do popředí a bylo jim vyhověno
bez zřetele na zájmy ostatních stavů, poněvadž
zemědělství je prý stavem nejdůležitějším. Tyto
argumenty nedají se hájiti ve XX. století. Sou-
hlasíme, aby zemědělství bylo státem podporo-
váno, ale v případech zájmových konfliktů musí
se bráti spravedlivý zřetel i na zájmy stavů
ostatních a toto vyrovnání lze provésti jen tehdy
budou-li poslanci různých stran postupovati ve-
dle sebe a ne proti sobě. Agrárníci volají: „Pryě
od Uher!“, ale ide tu též o zájmy průmyslu a
konsumentů. Musíme rozeznávati při uherském
vyrovnání mezi otázkou hospodářskou a státo-
právní. Jsme proti uvolnění státoprávního svaz
ku, ale v hospodářské otázce nestavíme se na
stanovisko rozluky stůj co stůj. Agrární stavov
stvi nevyvrcholilo nikde v takovou příkrost, jak
Uhry
7
article
kovem, ale na venkově převážná většina obyva-
telstva není agrární. Od sociální demokracie děl
nás názor na ideu a úkoly státu. Cestu k usku-
tečnění svých ideálů vidí sociální demokracie
ve zproletarisování středních vrstev. Sociální
demokracie pohlíží na poměry výlučně se stano-
viska dělnického. I v jejich vlastních řadách
ozývají se pochybnosti o možnosti provedení je-
jího konečného programu, ale strana má také
program, kterého lze dosáhnouti v mezích ny-
nějšího státního zřízení a na základě jeho má
se pokračovati v sociálním zákonodárství na pro-
spěch dělnictva. Uznáváme, že mnohé sociální
poměry jsou nezdravé, ale nikoli jen u dělnictva
Sociální politika státu nesmí se omezovati jen
na dělnictvo, nýbrž musí míti zřetel i na jiné
třidy, pokud potřebují pomoci. Politika sociální
demokracie jest dělnická, politika naše jest vše
obecné sociální, je také hospodářská a žádá, aby
stát podporoval jednotlivé vrstvy výrobní. Otázka
sociálního pojišťování byla původně řešena jen
jako dělnická, ale na dobrodiní pojištění mají
miti účast také řemeslníci a živnostníci. Sociáln
demokracie u nás ve volebním letáku odkazuje
úhradu soeiálního pojišťování na odstranění mi
litarismu, ale v Německu sám Bebel v těchto
dnech prohlásil, že odstranění vojska jest tou
dobou nemožno. Všeobecné hlasovací právo za
brání snad příkrému odlišování třidnímu po-
dobně jako bylo v Německu a z toho čerpáme
naději i do budoucna. Nevěříme, že příkré sta-
novisko agrární na dlouho uchvátí celý venkov.
Bebel
Německo
8
article
nebo že zvítězí příkré stanovisko sociální demo-
kracie. Budoucnost náleží straně, která dovede
sporné zájmy vyrovnati a tou stranou chceme
býti my. (Výborně! Potlesk.) Není pravda, že
vývoj směřuje ku proletarisaci středních vrster,
jest úkolem hospodářské politiky státu, aby těm
to vrstvám přispěla. Žádná třída není dnes tal
silná, aby ovládla všechny třídy ostatní, ale jest
mezi námi mnoho společných cílů, kterých do
sáhneme jen spojenými silami. Zvláště chceme
aby český národ byl zabezpečen a povznesl se
na výši národů ostatních. Bude-li toto přesvěd
čení ovládati voličstvo, pak volby zajisté do
padnou na prospěch národa. (Výborně! Neutu
chajíeí potlesk.)
Pro kandidaturu p. prof. dra. Fiedlera vy
slovili se pak za všeobecného souhlasu pan
Engelmann za obchodnictvo, p. prof. Ze-
linka za státní úřadnictvo, p. Putík za ofi-
cianty, p. Hodek za soukromé úřadnictvo, pan
Bělik za státní zřízence, pan dr. Aron za
místní odbor národní jednoty česko-židovské,
p. Svoboda za neodvisle živnostnictvo.
Klidně byli vyslechnuti také řečníci národně
sociální pp. Seidel a Smíšek, kteří dopo-
ručovali svého kandidáta p. Choce a činili stra-
ně svobodomyslné známé výtky, zvláště, že opu-
stila státoprávní program. Jejich útoky skvěle
odrazil p. dr. Vejvar, načež předseda p. Ronz
skončil schůzi vřelým doslovem, apeluje na kon-
centraci stran aspoň po volbách a vybízeje
voliče, aby vykonali svoji občanskou povinnost.
profesor
doktor
Fiedler
Engelmann
Putík
Hodek
Bělik
Aron
Svoboda
Seidel
Smíšek
Choc
Vejvar
Ronz
9
article
Staroměslský občanský klub v Praze
Jednota občanů pražských pořádají, volebn
schůzi v pátek dne 10. května t. r. v sáie
ksiktském o 8. hod. več. (pro příslušníky
strany národní svobodomyslné a strany národní)
na které promluví společný kandidát pro volbu
na říšskou radu p. JUDr. Ladislav K lumpar
advokát v Praze. Hojná účast žádoucí!
Ústřední volební kancelář Národní strany
svobodomyslné a strany národní pro IV. v
lební okrez (Hořejší Nové město a král. Vyše
hrad) v Praze otevřena dnešním dnem »u Ně-
mečků« ve Vyšehradské třídě. Mimo to v der
volby budou ještě pro každou volební místnost
otevřeny zvláštní volební kanceláře.
JUDr
Ladislav
Praha
Staroměslský občanský klub
strana národní pro Iva
10
article
Z Heřmanova Městce. Zastupitelstvo měst
Heřmanova Městce při své mimořádné schůzi
konané dne 6. května t. r. projevilo hluboke
pělitování nad urážkou, která byla při voličske
sehůzi dne 5. t. m. J. E. panu c. k. ministru
dru. Pacákovi způsobena a odsuzuje jednání t
co nejrozhodněji.
Do Král. Vinohradů. Provolání. Sdružen
pensionovaných c. k. státních zřízenců všech
kategorií v král. českém usneslo se ve sehůz
dne 5. t. m. na Král. Vinohradech konané, ž
odevzdá své hlasy pro volbu pp. říšských po
slanců, navržených národním výborem na Král
Vinohradech a sice v X. volebním okresu J.E
panu JUDru. Fořtovi, c. k. ministru obchodu
ve Vídni, a v XI. volebním okresu panu JUDru
Heroldovi, zemskému advokátu na Král. Vino-
hradech. Pohnutku k tomuto kroku zavdal
velmi zdařilý výklad zástupce státních zřízeneů
pana Aloisa Bobka a Václava Horkého, ktel
v delší poutavé řeči velmi dobře vylíčili hlavní
důvody pro volbu těchto kandidátů. Na Král.
Pacák
Král
JUDr
Herold
Bobek
Horký
Heřmanův Městec
Vídeň
národní výbor na Královský Vinohrady
11
article
Vinohradech, dne 5. května 1907. Jos. Dvořák
Vinohradech, dne 5. května 1907. Jos. Dvořák
předseda.
Pražské hoslinstvo svolává voličskou schůzi n
dnešek o 3. hod. odpolední do sálu konviktského
Do schůze pozváni byli všickni kandidáti poslane-
ctví z volebních okresů pražských, aby vyslechl
požadavky příslušníků živnosti hostinské.
Svaz českých pokrokových židů pro Čechya
Moravu v Praze má členskou schůzi s důležitým
programem volebním dnes ve středu o 8. hod. več
v kavárně »Edison«. Hosté jsou vítáni.
Dvořák
Praha
Čechya Morava
12
article
Je Ústřední jednota českých hospodářských
Je Ústřední jednota českých hospodářských
spelečenatev korporací politickou? V Plavech
Haraticích. (Pův. dopis.) Dne 4. t. m. navštívii
podepsaného starostu Spořitelního a záložního spolku
revisor jednoty pan J. Nápravník za příčinou kandi-
datury pana dra. Poláka do říšské rady. To nás nad
míru překvapilo, neboť dosud bylo naším přesvědče-
ním, že Ústřední jednota, jakož i Spořitelní a záložní
spolky v ní sdružené jsou spolky nepolitický mi,
že povinností vedoucích orgánů jest do těchto spolko
politiku nezanášeti. Poněvadž jsme přesvědčeni, že
podobných agitačních cest podniknuto orgány jednot
ními více, činíme k Ústřední jednotě následujíc
dotar :
1. Je Ústřední jednota českých hospodářskýel
společenstev pro král. české v Praze spolkem politi
ckým či nepolitickým
2. Srovnává se se stanovami Ústřední jednoly
aby jednotní revisoři, úřadníci neb i jiní zřízene
agitovali po venkově pro různé kandidáty do říšské
radyr
Spořitelní a záložní špolek v Plavech- Haraticích
zapsané společenstvo s ručením neobmezeným
J. Nesvadba, starosta. Vilém Havlík, náměstek staro
sty. D. Nesvadba, Petr Nesvadba, členové předsta-
venstva.
J Nápravník
Polák
J Nesvadba
Havlík
D Nesvadba
Nesvadba
Plav Haratice
Praha
Plav
Haratice
13
article
Z volebního okresn 52 Plzeň-Blovice. Z Mitro
vice. Dne 5. t. m. svolal voličskou schůzi kandi
dát národní strany svobodomyslné pan Franlišel
Přibil, adjunkt státní dráhy v Plzni. Zúčastnil
se jí v hojném počtu zástupcí i okolních obe
Přešína, Nechanic, Žel. Újezda, Vohřeled, Mýtova
Chynína atd., stoupenci strany agrární i sociáln
demokraté.
Pan A. Rückl, továrník v Mitrovici po krátké
proslovu udělil slovo kandidátu panu Františku
Přibilovi, který vylíčil nynější politickou situae
národa českého a probiraje program strany svobodo-
myslné, trefně naznačil, jak pracovati se má v
sborech legislalivních, aby z toho vzešel prospěch
českému lidu. Delegace naše musí býti jednotnáa
svorná. Namitky pana Václava Honzy, starosty obc
Železného Újezda, korleše agrárního kandidáta, jakož
i pana A. Temmera, nájemce velkostatku v Chyníně
vyvrátil řečník hravě, poukázav, co národní strana
svohodomyslná pro rolnictvo již učinila a ještě uči
niti hodlá. Strana svobodomyslná starala se a stará
nejen o rolnictvo, nýbrž o všechny vrstvy národa.
Nejpádnějším důkazem toho jest kandidátní listina
svobodomyslné strany, ve které jsou zastoupeny ve
škeré stavy. Předseda pan A. Rückl vřele doporučo-
val kandidata strany svobodomyslné pana Františka
Přibila, adjunkta státních drab z Plzně. Návrh
ten byl přijat. Kandidatura pana Františka Přibila
potkává se ve všech obcích celého volebního okresu
s velikými sympatiemi.
Přibil
A Rückl
Mitrovic
Václav Honza
A Temmer
Blovice
Plzeň
Přešín
Nechanice
Újezd
Vohřeled
Mýtov Chynín
Železný Újezd
Chynín
strana svoboda
14
article
Pánům členům sdružených spolků matostran
ských a hradčanských. Koncentrované strany ná-
rodní a národní svobodomyslná pořádají dne 1U t. m
o 8. hodině večerní schůzi, k níž se zvou všickni
pp členové sdružených spolků malostránských
hradčanských. Do schůze dostaví se kandidát kon-
centrovaných stran p. dr. inž. Jan Kaftan, jenž
se již ve dvou veřejných schůzích svým voličům
představil a jimi za kandidáta poslanectví byl pro-
hlášen. Zajímavo jest, že všichni ostatní kandidáti
přiznali nepokrytě, že čpoba p. dra. inž. Jan
Kaftana jest povýšena nad každou strannickou ne-
vražitosť. Volba jeho jest také v obou městech za
ručena.
Na Smíchově koná se dnes ve středu o 8. ho
več. schůze voličů, svolaná Občanským klubem ta-
mějším, v níž se představí kandidát strany svobodo
myslné a národní p. inž. Josef Neumann, vrchní
inspektor státních drah. Na podporu této kandida
tury, jež schválena byla všemi odbornými korpora
cemi, společenstvy i gremií smíchovskými, učini
Spolek architektův a inženýrů v král. českém k radě
městské, Občanskému klubu a uvědomělému volič
stvu zvláštní podání, v němž se mimo jiné uvádí:
Již za několik dní má předstoupiti voličstv
k volebnímu osudí, aby rozhodlo, kdo má zastupo
vati okres smíchovský v říšském sboru zákonodár
ném. Doba je tentokráte vážnější než kdy jindv
neboť jest žádoucno, aby příští parlament vadle poli-
tiky všímal si více, než dosud bývalu zvykem, řešen
důležitých otázek sociáluích i hospodářských, z těchte
pak aby k ukončení přivedl započaté a projektované
podniky rázu sice technického, ale významu vše
obecně prospěšného. Proto jest nutno, aby příšt
říšské rada sestávala z mužů nejen širokého roz
hledu a vysokého politického vzdělání, ale i poku
možno z největšího počtu náležitě kvalifikovaných
odborníků.
doktor
Ing
Kaftan
Josef Neumann
Smíchov
15
article
Vzhledem k tomu, že ve volebním okresu vašem
o důvěru váženého voličstva se uchází p. inž. Josel
Neumann, vrchní inspektor c. k. stát. drah, máme
jakožto odborná korporace za povinnost, aniž by
chom přihlíželi ku příslušnosti politické, prohlásiti.
že týž je mužem skutečně reelní práce
znatelem všech sem spadajících po-
měrů mlstních a odborníkem nad jine
povolaným. Třicetiletá jeho činnost ve výkonné
službě železniční, při níž měl příležitost spolupůso-
biti na řešení důležitých otázek komunikačních
přicházel ve stálý styk s maloprůmyslníky, živnost
níky a dělníky, umožnila mu plně vniknutí v po-
znání potřeb a zájmů těchto stavů a on již v tomto
postavení svém platně spolupůsobil k jich splnění.
Jeho dlouholetá činnost ve Spolku architektůva
inženýrů v král. českém, kde řadou svých přednášei
Ing
Josel
16
article
a obsáhlých dobrozdání odborných podal nesčetných
důkazů vynikající své odborné způsobilosti, může
býti i široké veřejnosti zárukou, že o důvěru voličů
se uchází muž, jenž vedle vlastností, jakých musí
míti každý budoucí zástupce český na radě říšské.
totiž ryzost charakteru, politický rozhled a ne-
ochvějné vlastenecké přesvědčení, jest i vynikajícím
odborníkem na poli technickém vůbec a v otázkách
železničních, zvláště, i důkladným znatelem potřeb
středních stavů a dělnictva. Spolek architektův
inženýrů v království českém, jakožto středisko stavu
technického z důvodů výše uvedených v zájmu věci
v zájmu voličů i v zájmu stavu technického pokládá
za svou morální povinnost voličům co nejvřeleji do-
poručiti, by na slovo vzatého odborníka pana inž.
Josefa Neumanna pří nastávajících volbách důvěrou
svou pověřili.
Ing
Josef Neumann
spolek architektův inženýr
17
article
Z Chlamu u Třeboně. Dne 2. t. m. konána byl
zde voličská schůze, na které se představil kandidát
národní strany svobodomyslné p. JUDr. a PhDr. Boh.
Baxa, soudní adjunkt v Praze. Schůzi zahájil sta-
rosta města p. Jan Biňovec, uvítav srdečně všechny
účaslníky a představiv přítomného kandidáta posla
nectví p. dra. Boh. Baxu. Při volbě předsednictv
zvolen za předsedu schůze p. Jan Biňovec, starost
města Chlumu, za místopředsedu p. Jan Novotný.
majitel realit a náměstek starosty a za zapisovatele
p. J. Watzel, obecní tajemník. Předseda schůze podě-
kovav za důvěru mu prokázanou a pojednav stručně
o významu nastávajících voleb, udělil slovo kandi-
dátu poslanectví panu dru. Boh. Baxovi. Týž v řeč
skoro hodinu trvající vyložil program národní strany
svobodomyslné, pojednal zevrubně o programu státo-
právním, politickém i hospodářském, vyložil stručně
jednotlivé olázky hospodářského programu, otázku
zemědělskou, živnostenskou i dělnickou, neopomenuv
při tom náležitě zdůrazniti nutný požadavek, aby
všechny tyto otázky řešeny byly v rámci celonáro
ním a pojednal polom o programu kulturním a osvě-
tovém.
JUDr
PhDr
Baxa
Biňovec
Novotná
J Watzel
Chlam
Třeboň
Praha
Chlum
18
article
Na to stručně vyložil dnešní politickou situnci
pojednal o významu dnešních voleb na podkladě
všeobecného práva hlasovacího a Hlumočil požadavek
jednotného klubu českého na říšské radě a konči
pak apelem na voličstvo, aby skutečně volilo dl
svého nejlepšího přesvědčení a to muže nejzpůsobi
lejší. Řeč tato, provázená častým souhlasem pří
tomných, odměněna byla dlouhým a vřelým potle
skem. K výzvě předsedy schůze, přeje-li si kdo ně
jaký dotaz na kandidáta, přihlásil se k slovu pří
tomný kanditát živnostenský p. Kovář, místr kamen
nický z Chlumu, avšak místo dotazu začal se obí
rati pouze záležitostmi obecními, neostýchaje s
i osobních útoků, a skončil pak za všeobecné vese-
losti.
Kandidát mladočeský pan dr. Bohumil Bax
uvedl na to klidným, věcným, ale řízným způsobem
jednotlivé vyvody p. Kovářovy do pravého světla.
načež po replikách jak p. Kováře tak i p. dra. Boh
Baxy vyžádal si slovo nám. starosty Jan Novotný a
neličenými, avšak vřelými slovy ocenil programovou
řeč kandidála p. dra. Boh. Baxy i navrhi resoluci v
prospěch kandidáta nár. strany svobodomyslné pan
dra. Bohumila Baxy. Resoluce tato byla také s na-
dšením a ohromnou většinou přijata, načež po vře-
lém doslovu a s díkůvzdáním kandidátu nár. strany
svobodomyslné za jeho nadšenou programovou řeč
skončil p. předseda zdařilou tuto schůzi voličskou
Jest jednostejné mínění všech, že p. dr. Bohumi
Baxa jest na tomto volebním okrese nejzpůsobilejším
kandidátem, a bylo také v tomto smyslu vydáno
provolání ke všem městům, městysům a obcím tét
volební skupiny, podepsané řadou občanů všech
vratev.
doktor
Bax
Boh Baxa
Novotná
Baxa
Chlum
Kovářov
19
article
Z Nevaklova. Na 28. m. m. o 10. hod. dopol
svolána byla schůze voličů do panského hostinc
v Neveklově. Sešlo se 350—400 voličů z Neveklov
a okolních obcí. Předsedou zvolen byl p. Jan Vi-
limek. rolník z Černikovic, jenž pak udělil slov
panu Janu Kožmínovi, kandidátu národní strany
svobodomyslné, který v řeči, přes hodinu trvající
klidným a poutavým způsobem poukázal na důvody
jež ho ke kandidatuře přiměly a objasnil program
národní sťrany svobodomyslné, na jehož základech
o důvěru voličů se uchází. Po řeči jeho přihlásil
se ke slovu pan Jedlička, který poukázav na práci,
vykonanou stranou svobodomyslnou jak pro rolnictvo,
tak pro živnostnictvo, doporučoval kandidáta strany
svobodomyslné, rofníka a zemského poslance p. Jana
Kožmína. Po dotazech a místy až směšných útocích
p. Bakosa, rolníka ze Straného, jež posl. Kožmin lehc
zodpověděl a důrazně za souhlasu shromáždění vy
vrátil, byla schůze doslovem předsedy p. Vilímka
doporučením kandidatury p. Jana Kožmina skončena
s rozhodným proň úspěchem.
Jan V
Kožmín
Jedlička
Vilímek
Neveklov
Černikovice
20
article
Odpoledne téhož dne konala se schůze voličo
v Netvořicích; představil se v ní hojně účastně-
ným voličům opět pan Jan Kožmí n, jako kandidát
strany svobodomyslné, jenž rozvinul program strany
svobodomyslné a nastínil potřeby a úkoly, jimiž nový
parlament zabývati se bude v době nejbližší. Pouká-
zav na nutnost společného klubu poslanců českých
na radě říšské, do jehož středu by v případě zvolení
vstoupil, odsoudil rozhodně veškeré tříštění na strany
stavovské a zájmové. Po spelu na voliče, by svobodo-
myslně a v zájmu všech tříd a stavů voliti, skončil
svouřeč za hojného potlesku. Po kandidátním pro-
jevu poslance Kožmína rozpředla se čilá debata, jíž
zúčastnili se přítomní stoupenci strany sociálně-demo-
kratické, žádajíce hlavně úplné specifikování každého
jednotlivého bodu programu.
Za stranu agrární, na niž při tom silně útočeno
kandidátem strany sociálně demokratické, chabě
vyhýbavě odpověděl p. Ant. Doležal z Vys. Újezda
Po něm ujal se opětně slova posl. Kožmín a dle do
tazů, předřečníky naň kladených, zodpověděl všecky
k úplné spokojenosti shromážděných.
Potom přítomný národní socialista, vrhnuv se
útočně na stranu svobodomyslnou, poštval proti sobě
shromážděné tak, že dále k slovu se hlásivší p.
Jan Mokráček domluviti nemohl a pan předseda
J. Landa z Lešan byl nucen schůzi ukončiti.
Při rozchodu živě debatováno o nestoudném vý
padu národních socialistů a výpad ten i přítomnými
sociálními demokraty odsuzován.
Schůze, jež i mnohým přítomným sgrárníkům
otevřela očí, skončila celkově dobrým úspěchem posl
Jan Kožmí
Kožmín
Antonín
Doležal
Vys
Mokráček
J Landa
Netvořice
Újezd
Lešany
21
article
Kožmína, kterému na konec vytknuto nebylo nic vle
a nic méně, než že nevstoupil do strany agrární.
Voličské schůze v Lysé nad Labem
a Dobrovici.
Posl. prof. dr. Čelakovský pořádal voličské
schůze v sobotu dne 4. května v Lysé n. Lab.a
v neděli dne 5. května v Dobrovici, jež byly
velmi četně navštíveny voličstvem všech stran a do-
padly pro kandidáta strany svobodomyslné velmi
příznivě.
Plše se nám o tom z Lysé: Za velkého napjet
byla očekávána v našem městé obecná schůze volič-
ská, kterou na žádost kandidáta strany svobodo-
myslné prof. Čelakovského svolala zdejší Jednol
občanská do prostranného sálu hotelu »u Nádražíe
na sobotu večer. Účastenství bylo velmi značné,
i národní sociálové a sociální demekraté s kandidáty
svých stran se dostavili. Schůzi zahájil před seda
Jednoty občanské p. Novák, vítaje vřele kandidáta
strany svobodomyslně a žádaje, aby vývody i obou
ostatních kandidátů shromáždění bez vyruš ivání vy-
slechlo. Strana národně-sociální vydala toliž před
schů í ve svých časopisech provolání, kde neslušným
způsobem napadla stranu mladočeskou jako stranu
vládní, která prý nesmí býti nadále vedoucí v ná-
rodě českém a v kterém vybízela zejména živnost-
nictvo, aby se vymanilo z komanda mladočeských
»poručníkův« a volilo »pronásledovaného« bratra
Zdráhala. Provolání končilo: »Dosta vte s
všichni do schůze voličské, povinnos
tak káže!« Vyzvání tomu také přívrženci bratra
Zdráhala v plné míře vyhověli, avšak průběhem ro-
kování se přesvědčili, že se svým úmyslem, rozbiti
tuto schůzi, zůstali osamoceni.
Kožmín
Posl
profesor
doktor
Čelakovský
Novák
Zdráhal
Lysá nad Labe
Dobrovice
Dosta
provolání
22
article
Prot. Celakovský byv přívrženci strany naší
blučným potleskem uvítán, v dvouhodinné skvělé ča-
stým polleskem provázené řeči, hájil program spoje-
ných stran národních, porovnávaje jej s programy
obou protichůdných stran radiválních. Hned z předu
vzdal vřelé díky straně národně sociální, že vyzvala
své přivržence k hojné účasti na této schůzi.
avšak učinila tak s odůvodněním málo půvabným,
který sice souhlasí s neurvalou mluvou jejich časo-
pisectva (zejměna mladoholeslavské »Obrany lidu«)
avšak jenž musí vésti k úplnému zdivoče ne
veřejného života u nás. Se strany té stále se mluví
o poslancích českých jako o otrocích vládní ch
atd. a kandidát její prof. Zdráhal v Železném Brodě,
jak z novin známo, v neslušných těchto útocích pře-
konal sám sebe. Nás, kteří jsme zástupci těchto mla-
dých radikálních stran — pravil prof. Čelakovský —
po čtyři měsíce radili se o společném postapu při
volbách a na říšské radě a kteří těžce neseme, že
zástupci si společhě s agrárníky učinili koncentraci
tu nemožnou, musí úžasem naplniti tento způ-
sob, jak se o nás nyní mluví a píše. Buďto zástup-
cové radikálních stran věděli o tom, že jsme vlád-
ními otroky atd., pak neměli s námi o koncentraci
vůbec mluviti, aneho to nevěděli a přece jednali, vy-
máhajíce pro sebe třetinu mandátu městských, pak
prokázali velkou neprozíravost, která je velmi
špatně doporučuje jako budoucí radikální vůdce ná-
roda. Při tom třeba konstatovati, že při celém
jednání koncentračním o kandidatuř
prol. Zdráhala nestala se ze žádn
strany nejmenší záruka a prof. Čelakovský
pochopuje, že na volbu právě tohoto kandidáta ne-
byla kladena z radikální strany žádná vába. Prol.
Prot
Zdráhal
profesor
Čelakovský
Železný Brod
23
article
Zdráhal kromě jiného opakoval v Železném Brodě
známou výčitku proti straně mladočeské o jejím »sko-
kanství«.
Neboť straně mladočeské vytýkalo se z některé
strany, že při provádění obstrukce nátlakem z kruhů
voličských propouštěla jednotlivé předlohy jako o živ-
nostenské novele, nedělním klidu, postátnění severn
dráhy, regulaci řek, pojištění soukromého úřadnictv
atd. Tato námitka týkala se pouze měnění tak-
tiky a nikoli programu strany; a právě
prof. Zdráhal neměl tuto výčitku opakovati, neb
on sám v životě svém měnil politickou barvu ná-
padným způsobem a posud nikde nevysvěthil, jak s
to mohlo státi.
Prof. Zdráhal r. 1893 a 1894 byl redaktorem
klerikálního časopisu »Sborníku histo-
rického kroužku«, jehož úkolem bylo a posud
je opraviti prý nesprávné náhledy Palackého, Tomka
a jiných historiků českých o katolické církvi. Prof.
Zdráhal
profesor
Palacký
Tomek
Železný Brod
24
article
Zdráhal sám do tohoto časopisu napsal pojednání
o řádu jezovitském a jeho působení v Uherském
Hradišti, kde dle staršího rukopisu vypravuje, kolik
»kacířských knih« bylo v XVIII. stol. »zabaveno
jezovity a kolik kacířů přestoupiti musilo ke kato-
lictví. Začíná své pojednání slovy: »Neblahé doby
příšly na církev katolickou. — Na této nerovné
cestě postavil se protestantismu vstříc řád jeznitský
a statně odrážel rány, které mířeny byly k srdci
církve katolické. V tomto vítězném boji nalézali kněž
uherský Hradiště
25
article
Tovaryšstva Ježišova hojné podpory u katolických
stavů«. A končí článek: »Malá to ukázka z veliké
činnosti řádu jezuitského v Uherském Hradišti,
které konec učinil papež Kliment XIV. k nemalé
radosti všech nepřátel Tovaryšstva Jažišova.« Jako
svobodomyslný člověk, nemohu — doložil prof. Č
— konečně ničeho míti proti tomu, když někdo hlásá
podobné náhledy, ale když někdo byl klerikálním re-
daktorem a velebitelem řádu jezovitského a nyní je
kandidátem strany, která chce vyhoditi náboženství
ze škol, tedy je předně povinen takové »skoky« vo-
ličstvu vyložiti a zejména nemá práva »skokan-
ství« v taktice někomu jinému předha zovati, kdyl
se neví, jaké »skoky« sům v budoucnosti ještě pod-
nikde. To je nejméně řečeno neopatrno s t,a
prof. Zdráhal je povinen tuto záhadu voličstvu vy-
světliti, od něhož žádá, aby ho volilo za poslance
do lidového parlamentu. Jinak prof. Čelakovský dů-
raznými slovy opětně poukazoval k nutnosti
aby národní strana svobodomyslná, sdružená se str-
nou národní a velkými organisacemi živnostnictva.
obchodnictva, úřadnictva a učitelstva a vnitřně no-
vými silami sesílena, podržela vedoucí po sla
vení jménem národa v říšské řadě a jako takovi
přičinila se o sjednocení všech českých poslanc
v společném klubu. V další řeči na základě rozpočtu
říšského a zemského na rok 1907 ukázal romanti-
čnost požadavku radikálních stran, aby všecky daně
byly zrušeny a na jich místo nastoupila jediná
vzestupná daň z příjmu. Tato daň dnes vynáší
pouze 58 mil. korun, kdežto potřeba státní činí
1.892 mil. korun i musila by tudíž dnešní progresivní
Ježišův
profesor
Zdráhal
Čelakovský
uherský Hradiště
26
article
u nás, hlásá se úplný rozkol mezi městy a ven-
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Besthovenova Missn solemnis. Síly Hlaholu
pnou se k nejvyššímo. Je to již starý, uznaný rys
jeho charakteristiky, jemuž český život hudební vděčí
mnoho a často nejsilnějších popudů. Nebudu zabíhati
daleko du historie pražského Hlaholu, ke všem těm
slavným provedením Berliozů, Dvořáků, Lisztů. Když
předloní ve svém XLV. ročníku Hjahol poprvé při
kročil k Bachově slavné mši h-moll, jest v letošním
XLVI. ročníku jen přirozeným krokem dalším, že
poznovu obrátil se k slavné mši Beethovenově (po-
prvé provedl ji za řízení Knitilova r. 1882). Jsout
obě dila jakýmisi pendanty: nejvyšším, co mederní
budba (v hudbě začiná nová doba od staréhoa
věčně mladého Bacha) vytvořila v oboru mešním,
nejkrasším, jak lidská duše dovedla tóny vyjádřiti
svůj poměr k bohu, a zároveň odlišnými rysy tako-
řka čímsi se doplňujícím. Paralela mezi slavným
mšemi Bachovou a Beethovenovou byla již často
vedena. Obrovské rozměry obou děl, přerůstající
účely liturgické, a nesnadnost provedení jsou spo-
lečnými znaky po stránce vnější, po vnitřní mistr-
nost techniky skladební, vytyčující v obou případech
vrchol dosažitelný své době. Vedení hlasův u Bestho-
vena neustupuje v mistrovství nikterak za Bachovým
nahražujíc smělosti logiky, co by kontrapunktu jeho
scházelo snad na přísnosti slohu. Čím se však liš
a zároveň pro dnešního vnímatele doplňují, jest
jednak se stanoviska čisté hudebního jejich poměr
zpěvu k orchestru, jednak s hlediska myšlenkového
jejich názor náboženský. Co se prvnějšího týče
Berlioz
Dvořák
Liszt
Bachův
Beethovenův
Bach
Besthovenov Missn
Hlahol
mše hmoll
u Best
28
article
Bach klade hlavní důraz na zpěv, orchestr jen do
provází; u Beethovena jest orchostr stožkou rovno-
mocnou, ne-li již skoro převažující, aspoň potud.
pokud vedení hlasů je namuoze instrumentálního
rázu. Bach skládá svou mši po způsobu kantii,
Beethoven symfonicky. Ideově pak jest mše Bachova.
jak správně vystihl Ad. Piskáček ve svém rozboru
dilem »křesťana« — a mohli bychom praecisovati.
přísného protestanta — »jdoucího oddaně za Kristem
bez odporu a nejmenšího váhání i olázky, kdežte
u Beethovena ztlumočen názor člověka, probivšího
se k bohu peřejemi pochyb a vnitřních rozporůe.
Filosofický ráz nelze znepoznati na zbožnosti Beetho-
venově pantheistického přídechu.
Bach
Beethoven
Bachův
Ada
Piskáček
Krist
bůh
29
article
Slavnou mši svou Beethoven složil již v dobe
(1818—22), kdy mizení sluchu jeho úplně bylo do
vršeno a na uzdravení nezbývalo naděje. Nadto do-
lehly naň smrti bratrovou starosti rodinného rázu.
Obé zanechalo v díle stopy. V onom zahloubáníse
do vlaslního nitra, ve stále rostoucí uzavřenostia
zduševnělosti, v onom poznání nicoty lidské, které
na tolika místech slavnostní mše dochází ostrým
kontrastem k hymnickému jásání a díkučinění tkli
vého výrazu. Tak uprostřed největší bouře chval
velebení »Gloria« zazní larehetto sólových hlasů
jehož myšlenku v průběhu přejímá i sbor, (ónem ka-
jicnosti a resignace (Qni tollis peccata mondi, mi-
serere nobis), prosbou o slitování. Podobně bolestně
lká adagio espressivo v »Credo« (Crucifixus)-
v. »Agnuse pak pocity ony, sesílené zmatky a útra-
pami válečné doby, mění se v úchvatnou prosbuz
mír nejen duše jedincovy, ale i světů nepokoji zmí
taných. Taková místa svou subjektivní niternost
prudce odrážejí se od objektivnějších částí díla, kde
veliký mistr skládá v pravdě veliký svůj hold maje
státu božímu. Slavnými zvuky zní trojdilné »Kyrie«
Beethoven
Glorie
Credo
30
article
»Gloria« začiná i končí hymnickým vzletem, velebné
je »Sanctus« a v »Agnuse nabývá dokonce vše g
gantických rozmachů vítězného paianu. Vítězíto
básník nesmrtelných těch tónů nad svými bolyz
nade vším časným, co ještě bouřilo jeho nitrem
Vítězi to světlo nade tmou? duch nad bmotour
Tolik jest jisto, že vítězství toho, jež za nedlouho
dovolí geniovi uprostřed největších běd zanotovati
lidstvu největší dithyramb radosti (v »devátě«), došel
on v bohu, či lépe řečeno, ve svém pojmu boha,
svobodném, přírodou se mu zjevujícím. Mist hluboké
zbožnosti je v »Missa solemuis« hojně. Tak hned
ve vstupním »Kyrie«; z »Creda« dýše jí zvláště od-
díl »Et resurrexit«, a pevnost víry skalopevně hlás
se z ukončení téhož oddllu (»cuius regni non eri
finis«). Kde však zbožnost mluví ve veledíle Beclho-
venově nejtklivější řečí, jest rozhodné »Benedictus
s tím úchvatným zpěvem houstí, jenž snáší se s vý
šin jako spása, kterou přináší »benediclus qui venit«
Je to z nejsrásnějších míst díla vůbec.
Glorie
Benedictus
Beclho
Kyrie
Credo
Eta resurrexit
31
article
Z osudů veledíla Beelhovenova může nás zají
mali, že prvá úplná provedení jeho podniknuta na
slovanské půdě: celé dílo provedeno prvně v Petro-
hradě r. 1824, po druhé v Čechách, ve Varnsdorfu
r. 1830. Sláva jeho koncertní datuje se teprve o
rýnských slavností r. 1841. Hlahol, přistoupiv leto-
po druhé ke zilumočení grandiosního díla, výborn
zlužil síly své. Sbory zněly při pátečním provedení
mohutně, zvoková massa byla jako z jedné lifiny.
pružná a pevná, gradace dynamické oslňovaly, into-
nace vynikala přesností, rovněž rythmus. Hlaholistůn
lze jen blahopřáti k výkonu tak vzornému. Přílišné
požadavky, jež Bcethovan činí na hlasy sólové, pře-
sahovaly tu a tam síly jednotlivců, tak že dojem
sólových míst nebyl tak jednolitý, bez trhlin a kazu
jako částí sborových. Nicméně právě vzhledem k ob
tížím partů, z velké části instrumentálně traktova
ných, dlužno i tu s uznáním mluviti o snaze všech
čtyř účinkujících, od sl. Liškovy a paní Tůmové až
k pp. E. Krtičkovi a Eliášovi. Česká Filbarmonie po-
skylla pevný základ orchestrální a profesor Klička
přispěl svým uměním k vzornému podání důležitého
partu varhanního. Celek byl pozoruhodně ovládan
sbormistrem spolku, panem Adolfem Piskáčkem, jenž
svědomitým nastudováním díla, temperamentem, s ja-
kým sledovati stačil všem jeho vzletům a rozmachům.
jeho výšinám duševním i citovým hloubkám, jenž
poznovu ukázal se netoliko nejnadanějším, ale také
již při své rutině nejhotovějším, velkých činů schop
ným z našeho dirigentského dorostu.
+ Z České Filharmonin. Letní saisona letošní
zahájena bude dnes odpoledne koncertem na ostro
vě Žofinském (začátek ve 4 hod.) při vatupném 20
Liškův
Tůma
E Krtička
Eliáš
Klička
Piskáček
Petrahradit
Čechy
Varnsdorf
Český Filharmonin
Hlahol
32
article
za osobu. Na programu budou z původních autor
Smetana (fantasie na »Prodanou nevěstu« v úpravě
Kovařovičově), Dvořák (»Karnevale), Blodek (ouv. k
opeře »V studni«), Hlaváč (Mazurka), z cizích Lebár,
Strauss, Rubinstein. Brahms a Bubeck. — Zejtra
budou dva koncerty na Letné, dopoledne od 10 do
12 hodin koncert promenádní a velký koncert odpo-
ledne od 3 hodin. — Instituce letních kocertů, jaké
loni již podniknuty byly za tím účelem, aby orchestr
Č. F. ve své soustavě zachován byl příštl saisoně
zimní, v níž náleží k nejmocnějším pákám hudební“
ho života pražského, hlásí se dnešním dnem o přízeň
našeho obecenstva. Veliký náklad, s nímž udržo
vání velkého sboru spojeno je zvláště letos, kdy an
počet hudebníků, ani jich gáže nejsou podrobovány
nijšké srážce, bere na se podnikatelstvo v pevné na
ději, že široká veřejnost nejhojnější návštěvou kon
certů podporovati bude jeho snahy, prospěti hudeb
nímu životu našemu a opatřiti členstvu existenci
stále odkazovaně na nebezpečí velikých ztrát hmot-
+ Koncezt ve prospěch stavby Národ. dívadl
v Brně uspořádán bude již dnes o půl 8. hod. veče
v »Pařížském restaurantu« v Praze, Ječná ul. č. 10
Laskavě účinkují: zpěv. spolek »Slávoj«, dámy: M
Svobodová, virtuoska na klavír z Nymburka a Bož
Poklopová, konc. pěvkyně, pp.: Sáša Zvonař, operní
pěvec a Jaroslav Švoboda, virtuos na housle z Nym-
burka. Pořadatelstvo doufá, že obecenstvo vzhledem
k účelu hojnou účastí zabezpečí hmotný zdar kon-
certu. Vstupné za osobu 1 K a 3čienný rodinný
listek 2 K. Lístky dostati lze večer u pokladny.
Kovařovičův
Dvořák
Blodek
Mazurek
Strauss
Rubinstein
Brahms
Bubeck
Bož
Sáša
Švoboda
Letná
Brno
Praha
Nymburk
Ny
orchestra Č . F
M Svobodová
33
article
+ Z Vídně. Dne 9. května provede dvorní oper
poprvé Saint Saěnsovu mistrnou operu »Samson
Dalila«. Již před třiceti lety, brzy po premiéře vý-
marské, ohlašovalo tehdejší ředitelství toto dílo, al
bylo mu od provedení ustoupiti, poněvadž nemělo
scbopné altistky pro úlohu Dalily. Nyní nalezena
Mme. Charles Čahier a tato vynikající umělkyně
bude kreovati Dalilu, Erik Schmedes Samsona. O pre
miéru jeví se velký zájem a většlna míst jest již
nyní rozprodána.
Saěnsův
Dalila
Čahier
Schmedes
Samson
Vídeň
34
article
ných.
+ Vjezd krále, pochod od kapelníka Kmocha,
jehož titulní list zdobí 5 obrazů, představujících
rozličné výjevy z pobytu mocnářova v Praze vyšel
v úpravě pro klavír v nakladatelství Mojmira
Urbánka, Jungmannova třída čís. 14, Hlávkův
palác.
Kmoch
Praha
Jungmannův
Mojmiro Urbánek
Hlávkův palác
35
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
= XXII. výstava »Manesa« bude dnes v 11h
otevřena verninassí pro členy »Manesa« a zvané
hosty. Přítomni budou francouzští hosté: malíř Le
Sidaner a spisovatel C. Mauclair. Večer v 8 hodin
večer koná se první přednáška Mauclairova v sál
»Merkuru« v Mikulášské tř.
C Mauclair
Mauclairův
36
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Rozvod Leopolda Wölilinga. Ze Ženevy
7. května. Záležitost rozvodu někdejšího rakouského
arcivévody Leopolda Wolflinga byla včera předmětem
soudního řizení v první instanci u zdejšího soudu.
Za Leopolda Wölílinga dostavil se jeho zástupce
stavovský rada Lachenal, jenž ponavrhl, aby se jeho
klient nemusil osohně k soudu dostaviti. Soud tento
návrh zamítl a usnesř se odročiti líčení na den 13.
t. m. Paní Wölflingová, rodem Adamovičova,s
rovněž nedostavila a také se nedala zastupovati. O-
mítla též obsílku, zaslanou ji do nynějšího jejihe
bytu v Curychu, poněvadž byla Irancouzská
= Sopka Etna pracuje. Z Katanie, 7. května.
(K k.) Observatoř v Katanii slěluje: Činnost Elny
se vzmáhá. Střední jícen chrlí spodním ústím kouf
a malé zhavé kameny. 4 t. m. rozevželo se v 10 hol
10 min. jiné menší úsií, jež chrlilo vřelou lávu.
V observatoři bylo téměř nepřetržitě až do 6. t. m
slyšeti rachot výbuchu. Z Nicolosi bylo pozorovali za-
rudlý kouř.
= Mor. Z Cařihradu, 7. kvělna. (Kk.) Mor
v Džeddě neustává. Od 22. do 28 m. m. vyskyllos
Wöliling
Wolfling
Wölflingová
Adamovičův
Mor
Ženeva
Curych
Katanie
Cařihrad
rada Lachenal
Etno
m . m