ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2597f930-66b6-11dc-ace5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 95, place 40, org 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. června 1900.
4 masthead
Císlo 173
5 article
raturou našich Němeů, nuže, komu příslušt palma vítězství? (Výborně !) Přátelé, jestliže tento rozhled po rozkvětu našeho umění, po zmohutnění národního vědom naplní nás radostí, druhá perspektiva jest jiná. Tenkráte před 30 lety mluvil zdo, řočník zrádcovství národa a sám pak byl z něho usvědčen. (Hlasy: Sabina! Hanba mul Co vidíme dnes? Pozorujeme zradu na ce lém národě a jeho politickém principu. (Hlasy Masaryk! Hanba ! Hanba ! Hluěné projevy.) Dnes jsou mezi námi lidé, kteří učí, aby láska k jazyku odměřovala se dle jednotlivých tříd. (Hanba !) Smutné jest to a naši povinností jest, abychom každý na svém místě proti tomu bojovali dle svých sil. (Hlučný souhlas.) Jest to nemoc a choroba, o jejíž uzdravení musíme pečovati a doufejme, že se to zdaří. Snad se lidem těm dostane vděku od ciziny, jako stalo se ztracenému synu, snad dovolí jim cizina. aby sbírali drobty padajicí se stolu a jedli z koryta s domácími zvířatv. (Výborněl A hledime-li dnes na své nepřátele ze- vnější, co vidíme? Před třiceti lety měli jsme stejné nepřátele jako dnes, ale jaký však jest rozdil! Dnes vidíme přímo rozzuřené nepřátele protí národu českému, dnes káže se vyhubení českého živlu na celé čáře. (Hlasy: Nikdy se to nestane ! Souhlas.)
Něme Sabina Masaryk
6 article
Připadá mi to jako pohádka a dovolee, bych vám ji vypravoval. Byla matka, ktorá měl 4 děti, tři nevlastní a jedno vlastní. Rozumí se, že k nevlastním dětem měla zcela jinou lásku, nežli ku vlastnímu, ale dovedla to vždy zaříditi tak, aby nikdo jí nemohl namítnti,že chová se k dětem nevlastním jako macecha. Jednoho dne přinesla domů tři jablka a daln po jednom nevlastním dětem řkouc; » Vidítee jak vás miluji, dávám vám každému jedno ja- biko a vlastnímu dítěti nedám nic, ale doufám, že se zachovak němu jako bratři a dáter mu každý polovičku ze svého jablíčka.« (Hlasy Rozumíme! Veselost.) Hodné děti tak učinily jak byly pak všechny poděleny, dovedetei rozpočísti sami.
7 article
To děje se i nyní a v takové politické si tuaci nacházíme se dnes. V Rakousku jsou t národové slovanští, kteří jsou odstrkováni. (Hlučný souhlas.) Dostalo se jim malého ja- blíčka, o které mají se rozděliti se čtvrtým který má však jich plnou kapsu (Výborná l) který však na rozdělení tomto nemář ještě dosti- nechce jablička půl, nýbrž celé. Nechice, aby chom stali se rovnými jako synové jedné mutky jedné vlasti, nýbrž aby jedon panoval a druhý byl otrokem. (Hlasy: Hanba! To nedopustímel Slib váš jest toho zárukou, že nestanes tak nikdy. (Všeobecný souhlas.) Národ český jest hrdý, dbalý svých práv a nedopustí, aby jakýmkoli způsobem na právech jeho s mu křivdilo. (Hlasy: »Nikdy ne le). Jak počínal si starý výbojný Řím prot sousedním národům.? Kde nemohl hned vý bojně zakročiti, prohlašoval se za ochrance těch, které si vyhlédl za svou budoucí koříst a staří králová přicházeli, by pokořili se řím ským. Národ český jest. národem hrdým, který svoje šíje nikdy tak nrskloní (Houřlivý souhlas a nemá příčiny, aby tak učinil. (Výborně Národ český jest si vědom, že stojí nejenom na přední stráži Slovanstva proti Germanstvu, nýbrž že stojí i na stráži nynější moderní ci- vilisace proti imperialistickému barbarismu, který hlásá se z Berlína. (Výborně ! Všeobecná pochvala.) Němci počítají s katastrofou, že skoně na jejich prospěch a udoláním nás, ale ne- smírně se mýlí. Nezáleží to od chuti jejich. neb naší, nýbrž od jiných činitelů. Kdyb opovážil se překročiti hranice království če ského první šišák, pak začervená a zamodrá se Rýn a také Don a Visla budou viděti pl caté čepice. (Bouřlivý souhlas na celém pro stranstvl.)
Němec Don Rakousko Řím Berlín Rýn Visla
8 article
Toto vědomí nás může síliti, v tomto vě- domí můžeme říci: ať jsou naši nepřátelé vnitřn nebo zevnějši, český národ nezahyne. (Bouřlivý souhlas a potlesk) a s jasnou myslí, se vzt čenou vzepnutou hlavou a zaťatou pěstímůžeme zvolati: český národ byl, český národ jest český národ bude! (Bouřlivá, demonstrativní pochvala a potlesk.) Sympaticky uvitán, ujímá se potom slova zástupco klubu národní strany svobodomyslné posl. Hořica. Pravil Drazí rodáci! Doba nynější tak je vážná. že nikdo nemůže se domýšleti, že by ze zábavy či kratochvile tak ohromný tábor lidu se byí sešel. Tento lid český povolán jest pronésti svůj souď nad politickými událostmi v této říši za posledních padesáti let. Je plně k tomu oprávněn, neboť po celou dobu platnosti kon- stitucionalismu ve veřejném životě našem řádila zlovůle a svévole, neupřímnost a skrytý abso- lutismus, poněvadž po celý ten čas národ český poctivě, ba někdy až s nápadnou ochotou povážlivou štědrosti konal své povinnosti k tomuto státu (Tak jest !) a v nejhorších. dobách vždy byl nejvěrnější a nejsilnější oporou veřejného pořádku v tomto mocnářství (Opělný souhlas.) poněvadž není jemu zapotřebí, by teprve nyní podával důkaz své věrnosti k. pořádku veřej- nému. Má tedy český národ na základě historie posledních padesáti Iet také právo žádati o státu zodpovědnost, jak on naložil s hřivnou.
Hořica
9 article
která mu byla svěřena, a hřivnou veřejných našich práv a s hřivnou veřejné mravnosti (Ve borně!) A tu, bohužel, nejhněvnější a nej- smutnější pocity musí se zmocniti každého- Čecha při pohledu na celé půlstoleti rozvoje veřejného práva a rozvoje politiky v této říši oproti ná- rodu našemu (Výborně!) a s ustrnutím a hanbou musí doznati, že našim státníkům podařilos za těchto 50 let všechna psaná, a plalná při- rozená práva postaviti vzhůru nohama. (Hlučný souhlas a hlasy: Slibů máme dost. ) Na důkaz toho podává řečník historiek přehlod politických událostí rakouských, od fran- couzské revoluce až do vydání ústavy prosin- cové. Nastínil a břitkou charakteristikou pro- vázel činy dobře známých státníků, jichž jediným ideálem bylo tlačíti národ český ke zdi a uvedl dopodrobna, co vše proti jeho vůli a proti jeho odporu bylo na úkor jeho provedeno.
Čecho
10 article
Vzpomenul též případnými slovy novébo bezprávi, které na národu českém spácháno bylo činem říěské rady z r. 1873: zavedením ne- spravedlivého svatému přimých voleb, jímž če- ský národ veliký svůj státoprávní boj po roz- machu, jejž učinil r. 1869, prohrál a bůh vl, jak dlouho budeme musit bojovati, než se vrátí vývoj ústuvy rakouské zase na onun půdu, kele byl do r. 1873. Ani vláda Taaffova lépe s námi nejednala. Zkrátka: celý nynější polilícký život u nás je pochybeným a falesným ve svých základech — nezakládát se na potřebánh národů, jes samým kiamem a lži a tomuto státus není po- moci nevráti-li se ke přirozeným svým zákli- dům, jež zabezpečí jeďině další vývoj státnía vyhovíli oprávněnému státoprávnímu požadavku českého národa. (Hlučná pochvala.) Pak nebude v Rakousku národův utlačených, pak nastane- v Rakousku pravá svoboda. Nemoc, která útvar monarchie ohlodává, státní němčinou vyléčíti se nedá. Na takový lék by ani krejčí, ani kovář nepůjčil halére. (Hlučná veselost.). Odloučením a osamotněním Haliče, jež by do týla byla po- stavena největšímu dobrodinci Rakouska, Rusku, vyhovělo by se sice choutkám Němcův, aby pak celá německá záplava vrhla se na čoský národ, zájmům říše rakouské však nejméně.
Taaffův Němcův Rakousko Halič Rusko
11 article
Ostatně dělá-li již Bakousko pomocí Haliče baštu proti Rusku, proč nozbuduje také ze státu če- ského nezdolnou žulovou baštu proti Němcům z říšo? (Výborně! Potlesk.) Poněvadž vláďnoucí kruhy dle zkušeností. jichž bezpočet jsme zažili, nemají pro existenci tohoto státu smyslu, zajistíme my ji svojí exi stenci sami. (Hlučný souhlas.) Míy za existenci svoji a za práva svá bojovati budeme všem prostředky a ze všech svých sil a v boji tom vytrváme, dokud vládnoucí kruhy v Rakousku nepůjdou konečně znovu k biřmování, by na ně sestoupil duch svatý. (Bourlivá, dlouhotrvajíe pochvala a potlesk a volání: Vytrváme a ne- dáme se) Mluvčí národního dělnictva reď. Klofá oceniv význam táhora, jenž před 30 lety na tomže místě se konal, vznášel appell nia shro- mážděné, by dokázali, že i v nové generaci proudí tatáž jará a nadšená krev, která kolo, vala v žilách, oněch, kteří na památném táhoru z r. 1869 manifestovali vřelou lásku ku vlast svě a jazyku jejímu tak okázalým způsobem. České dělnictvo, které neodeizilo se rodné své zemi, považuje věc českou za věc svoji, tím spíše, poněvadž každé příkoří a každé proti venství, které český národ stihne, dolehne nej- tíže právě na bedra středního a malého lidu. V tomto boji našem však, má- li vedon býtiso zdarem, odpadnouti musí veškeré šosáctví a ka- stovnictví. Myšlenka demokratismu ovládnout musí bojovné řady české, myšlenka, která právě voje husitské vedla k vítězství. (Pochvalk.) A budou-li za českou věcí pevné batuillony dě- nictva, vzbudí boj náš tím většího respektu strachu v řadách nepřátel, poněvadž dělník no- chodí v rukavičkách a jeho pěst je tvrdšr pěsli pánů. (Pochvala.) Jsme — pokračuje řečník — dobře sobě vědomi bojů, které nás očekávají a víme, z nastávají nám kruté persekuce a hořké boje.
Němec Halič Rusko Rakousko
12 article
Vykonáme však svoji povinnost, snad i tempem ostřejším, bez ohledu na ostatní strany. Tompo u nás musí býti zostřen, ježto vede se proti nám urputný, s nestydatosti přímo hraničieí boj proto pouze, že jsme Češí. (Pochvala.) Jesti máme kusa hrdosti, bychom nestrpěli urážek ostudou bylo by, kdybychom si je dali lbiti. (Opětná pochvala.) Platí-li trestní zákon pro při- pad, kde druh zabije druha, musí platiti i pro ony, kteří zabití chtějí celý národ. (Výborněj A může-li zakročeno býti proti Číňanům, kteří vyhodili několik Evropanů, kteří je tam přišli okrást, proč není se stejnou přísnosti zakročeno proti tomu, aby poctiví čeští dělníci, z jichz potu a mozolů němečtí továrníci žijí a tyjí, ne- byli jako psanci, pouze pro svoji národnost vy- hazováni na ulici? (Hlučná pochvala.) Nás jest ostatně šest millionů a má-li český národ býti zničen, musí postaviti se šest millionů šíbenic neb opatřiti šest millionů kulek. Dobro volně se nepoddáme. (Hlučný potlesk.) Řečník slibuje, že nastane-li boj za ná- rodní samostatnost a za odčínění národníe křivd, strana jeho bude v něm na prvém míst (Hlučná pochvala a potlesk.) Za stranu agrární promluvil redaktor pan Hrubý. Pravil: Lide český! Dlouhých 30 let minulo od chvile, ve které na těchto posvát- ných místech sešel se v nesčetných zástupech národ, český, aby protestoval proti všemu bez- práví a veškorému násili, které se na něm páchalo. Nad četnými účastníky prvého tábora po bojích a persekucích, kterými tak často st- háni jsou nejlepší synové českého národa, za- vřel se již hrob, aniž by dočkali se chyile, v které by viděli splnění tužeb a práv českého národa, aniž by viděli národ svůj svobodný český stát reaktivovaný.
Číňan Evropan Hrubá Tompa Dlouhý český národ
13 article
Dnes přicházíme, abychom protestovli proti veškerému násilí a bezpráví, které děje se proti nám na půdě domácí, abychom řekli, že nejsme ještě svobodni ve svém českém králov- ství, že nejsou splněna ještě naše stará práva na samostatnost českého státu (Souhlas), aby chom zde prohlásili, že jest téměř neuvěřitelné když našeho práva není dbáno, ačkoliv náro český svým státním nesčetným povinnostem do stává tak vzorně ! (Souhlas.) Od posledního tábora do dnešního dne od- vedlo obyratelstvo zemí koruny svatováclavské do centrální pokladny vídeňské 3700 millionů. Co mozolů, co práce a píle, co přičinění lpí n těchto millionech, které převyšují veškeru naš hospodářskou sila (Hned na počátku slov řečníkových spusti se třeti lijak, nejprudčí, který provázen by malými kroupami a donutil řečníka, že na ola- mžik musil ustati. Kdo plati, také prý — pokračuje řečník — poroučí, ale podle těchto ukázek, ač jsme dosl platili, musili jsme poslouchati a práv našich a v nejmenší míře nebylo respektováno. (Hlasy Hanba!) Kdo by tomu nevěřil, nechť pedívá se na poměry našeho rolnicíva, řemeslnietva, živ nostnictva, dělnictva i české intelligenca. Řečník líči za častých projevů souhlasu a hlučné nevole poměry těchto stavů a táže se, zda vůči státu, nekonali jsme své povinnosti? My ji konnli, ale nemůžeme říci, že by bývala také konána povinnost vůči nám. (Souhlas.) z své národní, kulturní, politické a státoprávní bytí musili jeme vésti hoj nejkrutčjší a dnes ne- jsme ještě ve svém dosově nijak šťastni, nijal svohodní ani spokojeni. (Sonhlas.) Mustmnes
14 article
i školy vydržovati svým nákladem a nemůžeme doeiliti university na Moravě. S národem če- ským jedná se tak proto, ža žijeme va státe centralistickém, ve kterém Němci mají tak velký vliv. A nejsmutnějsím věru jest, že rozhodujíeí činitelé právě jejich snahy všecky podporují aže zapomínají velkých politiků českých, jakými byli Havliček, Palacký, Sladkovský a Julius Grágn (Sláva jim!), ktoří správně řolli, ze Rakousko nobude silné a pevné, když nehude dbáti rovno- právností oproti všem národům svým a když nebude renktivován silný, zdravý stát český. (Tak jest! Všeobecná pochvala.) Nutno se diviti, že tato slova našich poli- tiků nenalezla náležitého uplatnění, nýbrž na- opak, že dnes postupuje se stále urputně proti českému národu, že dnes právě v otázce jazy- kové k přání Wolfa a jiných Němců radí, by se toto království roztrhalo na kusy, a ohzvláště aby z některých míst jeho byla naše mateřská řeč úplně vyštvána. (Hlasy: Nikdy nel) Poukázav na úsilí německých nacionálů, připraviti království české pro posunutí pruské pohraniční čáry, praví řečnik, že nikdo nemá práva, by naše nedílné království trhal na jazy- kové oblasti (Hlasy: »Nedopustíme toho !«), a z tim méné má právo rišská rada, které nárol český neúznal a neuznává, aby řešila u nás ja- zykovou otázku, neboť náleží výhradně a jedině do kompetence zemského sněmu. Kdyby předseda ministerstvá dr. Körber upřímně smýslel s Rakouskem, radil by koruně. aby český stát byl reaktivován. Dovolávajíce s však svého práva, nemáme žádné příčiny, abv- chom žebrali, stojíce skrčeni u dveří, protože nechcome almužny, nýbrž svého práva, za které- jsme hotovi vše obětovati. (Bouřlivý souhlasa potlesk.) Jest-li někdo počítá na roztřištění českého- národa na různé frakce a strany, klame se.
Němec Havliček Palacká Sladkovský Julius Grágn Sláva Wolf doktor Körber Rakousko univerzita na Morava
15 article
(Všeobecný souhlas.) Kde jedná se o právoa bytí našeho národa, o samostatnost českého státu, tam není mezi námi žádného politického nebo stavovského rozdílu (Demonstrativní vše- obecný souhlas a dlouho trvajter potlesk), tam cítí se všichní jen a jen syny českého národa, a tam jak dělnik, tak rolnik, živnostník i český intelligent vykoná svou povinnost. (Bouřlivý sou- hlas a potlesk.) Boj státoprávní musí býti vztýčen v celám království, všude tam, kde břje české srdce, aby Vídeň viděla, že nedáme se jinak uspoko- jití a ze nedáme se jinou cestou smíru, nežli tou, klerou nám dává právo, totiž samostatnost českého státu. (Výborně! Výborna! Potlesk.) Když vědomí, které jest dnes v nás, bude mohutnější, když opírati se budeme o jednotu a své právo, puk budeme nezdolní a mocni, z můžete býti ubezpečeni, že si vynutíme také to své státní právo, svou samostatnost a svo- bodu ve své české vlasti. (Všeobecný demon- strativní souhlas a potlesk.) A byť se našli zrádcové, zrodivší se z české mratky, kteří horší jsou, nežli nejzarytější ne- přátelé (Hanba jim !): poctivých charakterů, uvě- domělých Čechů, prodehnutých láskou k národu bude dostí, aby pro svůj národ a svou svobodu bojovali, bychom nebyli otroky, nýbrž šťastni ve své domovině a ve svém svobodném státě.
Výborna Čecho Vídeň
16 article
(Všeobecná pochvala a potlesk.) Následujíci rečník — strany radikální — pan dr. Sobotka pojednal o nebozpečí, jaké hrozi právu českého jazyka předlohami Körb- rovými a zejmena vyhověním požadavku něme- ckému po uzákonění státní němčiny. Když svého času bar. Scharschmied podobný návrh na říšské radě podal, smály se tomu všechny strany v par- lamentě, teď však neostýchají se odpůrci naši požadavek ten klásti veřejně, ba vyhrožují nám ve štýrskohradeckém svém orgánu šavlemi manlicherovkami. (Bouřlivé projevy nevole.) Onomu listu však pravím: »Užívejte si třeba šavlí a manlicherovek, čoského státního, práva nám však z hlavy nikdy nevyženete! (Hlučná pochvala a potlesk.) Řočník protestuje za souhlasu shromáždě- ných proti jakémukoli ohraničovacímu plánu pro království české. Tomu brániti se budo český lid ze všech svých sil a všemi prostředky.
doktor Sobotka
17 article
(Opětná pochvala.) Na venek je situace naše proti odpůrcům naším nepříznivá. Bolno pozorovati, jak lidé z českých řad z drzou tváří zbabělých renegátů dovedou hlásati, že nostojí na programu státo- právním, a že prý o jazykových návrzích Kd - brových a jich úpravě dá so debatovati. Prot těmto stranám: sociálně-demokratické a tak zv. »lidová« třeba zdo zaujati stanovisko a doká- zati jim právě těmito tisrcihlavými zástupy, ze jejich stanovisko není stanoviskem lidu, nýbrž těch jednotlivců, kteři u vlády a různých ješt živlů chtějí udělati sobě dobré oko. (Výborněl Tito lidé must být od národa umlčeni. Ať sta- raji se o Hilsnera, ne však o český lid. (Bouř- livá pochivala.) V boji svém buďme odhodláni a ne- ustupni. Pečujme o zdárnou výchovu také na- šeho dorostu. Osobní prospěch budíž úplně stranou. I když v národě českém budou strany jakékoli a s programem jakýmkoli: české strany. které ve svém programu mají státoprávní samo- statnost, mohou se snášeti, porůznu býti, ale společně útočiti. (Pochvala.) V našich. rukou, v lidu českém je síla a budeme-li svorni, ne- zlomí nás nikdo. Jen vytrvalost, pevnost, ne- podajnost a nezištnost, jen do boje, chutě do boje — a my zvítězíme! (Hlučná pochvalaa potlesk.) Slova ujal se potom p. Zajíček z Kos- monos. Prostými, ale srdečnými slovy akcen- toval význam táhora. Sešli se — pravil — před lety na těchto místech památných otcové naši, odkud tak vábný pohlod na tyto Iuzné kraje naší milované, nedilné vlasti, která nen snad ve všech svých částech takovýmito krá- sami přirodními obdařena, ale ve všech svých částech až po Krkonoše je nám stejně drahou a milovanon vlastí. A byť i tam lidé německy mluvili, je také tato půda půdou královatvr če- ského, kterou nepřestaneme za vlasť svoji po važovati.
Hilsner Zajíček
18 article
Před 30 lety sešel se lid český na čerst- vých rovech našich synů, kteří nedávno pře tím vycedili krev svou pro zájmy říše rakouské Jakých oběti na právu a statcích. od té doby přinesl náš náred pro zájmy této říše, jaké však odměny se mu za to dostalo? To- li po- vážíme, musí v srdcich. našich ozvati se pocit politováni, nebot podnes navzdor pokroku jak na poli hospodářském a průmyslovém, na poli umění a literatury nedospěl národ náš k tomu uznání, jaké nám právem v tomto státě přísluš (Pochvala), bychom dokázali světu, že naším požadavkem umravněným a moderním, poža- davkem pravé křesťanské snášelivosti může hýt. dáváme-li stejné právo dobrovolně menšině, z však znamenalo by to smrt a hrob našeho ná- roda, kdyby povolilo so panovačným choutkám této menšiny. Navzdor nepřízni doby však neklesáme n mysli, neboť naučili jsme se aspoň jednomu že nejen v těchto, nýbrž ř v dobách přištíek je naší, povinností, hleděti sobě jen a jedine našeho dobrého práva Řečník předčítá pak a ke příjetl doporu čuje tulo.
20 article
»Uvažuje, že německá menšina v zemíe koruny české, opírajíe se o nynější nezákonný poměr obou zemských jazyků v úřadech zcel nepokrytě hlásá nadvládu německou nad vět šinou českou a že nechce o rovnoprávnost obou kmenů v zemích těchto ani slyšeti, jal to dosvědčují projevy i tak zvaných umí néných politiků německých. uvažuje, že program pouhého rovného práva pro jednu ze smlouvajících se stran seslabuje posici její vůči straně druhé, když tato žádá pro sebe národní nadpráví a že program rovno právnosti nehodí se tudíž k žádnému kom promisnímu jednání, postrádaje všelikých bod kompensačních uvažuje dále, že stanovisko vlády pro- hlašující, že si přeje dohody obou národ- ností, nent upřímné a nám přátelské, poně vadž vláda dobře ví, že při takovémto kom promisním jednání jsou Němci ve výhodě. mohouce sleviti z nadbytku svých požadavků.
Němec
21 article
Čechové pak v nevýhodě, poněvadz by musil sleviti z nejmenší míry, t.j. z rovného práv a tudíž dobrovolně se prohlásíť za národnos nižšího řádu; uvažuje konečně, že Körbrovy předlohy jazvkového zákona vypracovány jsen v duch takového kompromisu, totiž aby česká většín octla se Irvale v područi němnecké menšiny na této od pravěku české půdě: probla šuje lid český, shromážíděný dn 24. června 1900 na hoře Mužský 1. že snahu, aby většína byla podřizen menšíně, příči se právu přirozenému i polt ckému; 2. že právo přírozené i polítické staví v po předi většinu, a tou jest v zemích koruny české národ český, jazyka slovanského; 3. že tudiž jazyk český má mnohem více práva na to, aby platíl za jazyk státní v ze- mích koruny české nežlí jazyk německý; 4. že k tomuto požadavku má náro český i právu historické, jelikoz utvořil nejen stát český a stát rakouský, ale pomohl dy nastii habshurské i k velmocenskému posta- vení jejímu a že tuto dynastii mnohokráte proti Němcům hájil i uhájil; poněvadž dál sněm český v roce 1615 prohlásil jazyk če ský za jediný jazyk státní a úřadní a pový šent němčiny na stejné právo s jazvkem če ským stalo se samovolně v obnoveném zři zení zemském r. 1627.
Čecho Körbrův Němec
22 article
5. že vyvyšování němčiny nad češtin v úřadech jest porušením i tohoto obnovenéh zřízení zemského i pozdějších zákonů rovno právnostních, zejmena kabinetního listu ze dne 8. dubna 1848 a § 19. státního základníh zákona ze dne 21. prosince 1867 a že jestliže německá menšína nehledí api k těmto záko- nům a klade požadavek primátu pro jazvk německý, jest lid český mnohem více oprávnén klásti týž požadavek pro jazyk český,j kožto jazyk většiny a původní ja zyk zemský; 6. že i v Dolních Rakousích má česká ná- rodnost zabezpečenu rovnoprávnost s národ- ností německou § 19. zákona ze dne 21 prosince 1867, že však vláda nečiní nic, aby ji v tomto právu hájila a přihliží nečinně ku pronásledování dolnorakouských Čechůse strany Němcův; 7. že snaha, aby v zemích koruny české vládli Němci, jest nebezpečna nejen národu českému, ale i říši a dynastii, a že jen státoprávním vyrovnáním mezi dynastíí a ná- rodem českým, zabezpečujícím tomuto samo bytnost národní, svéprávnost státní a svobodu politickou, jest skálopevně zabezpečena i exi- stence říše a dynastie, 8. že tudiž nejen ze všech těchto d- vodů včených jeví se předlohy Körbrovy býti pro národ český nepřijatelny, ale i z dal- ších důvodů formálních, že majíc na zřetel jen království české a markrabství moravské nenálezí před říšskou radu, nýbrž na sněmv zemské, jež říšskou radu k vydání takového zákona nezmoenily, jak to předpisuje § 12 zákl. zák. z 21. prosince 1867, že však těmito sněmy nemůže býtii vyřízena, poněvadz obsahujíe změnu § 19. zákl. zák. ze dne 21.
Němcův Němec Dolní Rakousy
23 article
prosince 1867 potřebuje ke schválení svému dvontřetinové většiny na říšské radě a že tudíž pro tento vnitřní konflikt kompetenčn jest vůbee k zákonodůrnému projednávání ne- způsobilou, 9. že konečně uzákonění předlohy té základě § 14. zákl. zák. ze dne 21. prosince 1867 bylo by porušením tohoto zákonného ustanovení, poněvadž uvedený § 14. zapovía vydávání císařských nařízení, jež by obsa- hovala změnu ústavy, jakou se jeví obmý- šlená změna § 19. st. z. z.« (Výborně Potlosk.) Rosoluce tato schyálena byl jednomyslně. Predseda p. dr. Šebor: Nežlí ukončín tábor, musím prohlásiti, že co jsme chtěli,s nám přes dnešní nepohodu, v plné míře poda- řilo. Těžké obžaloby byly pronášeny na nynějš nespravedlivý, národu českému nepříznivý stav. jež vysloveny byly zástupci všech státoprávních snah českých a tábor vyzněl ve svornost, ne- soucí se jedině za uskutečněním našeho státního práva (Výborně!) a měl průběh tak důstojný, že bude-li pravda pověděna nahoru, musí býti vzat zřetel na to, co tlumočeno 60.000 lidí! Appelluji na přítomné zástupce vlády, aby použili spravedlnosti a nestrannosti a referoval nahoru správným způsobem (Výborně!), že li český jest s dnešním stavem nes p o ko jen
doktor Šebor Nežlí
24 article
(Bouřlivý souhlas a potlesk), že nespokojenost tato chýli se již téměr k tomu, aby z kalichu trpělivosti překypěla. (Demonstrativní souhlasa potlesk na celém prostranství. Různé výkřiky.) Appelluji na zástupce vlády, aby stav českého národa vyličili správně, neboť musíme za to mítí, že nahoře jeho pravý stav znám nent. (Souhlas.) Slvšeli jste řoči zástupců všech stran státo- právních, které vyzněly ve svornost a odhodla- nost a futo svornost a odhodlanost, až rozejdet se po naší vlasti, hlásejte dále (Hlasy: Budeme ). neboť tak dospějeme ke kýženým, spravedlivým požadavkům našeho národa a k míru, pokojia blahu našeho království českého. (Výborné l) Tím končím dnešní památný tábor n »Mužskéme a volám vám všem upřímné »Na zdar k Po celém prostranství rozbouřil se potlesk a pochvala, které zaléhaly i s temene vrchu, kde nakupeno bylo hojně občanstva, v jehož jásot vmísil se nadšený zpěv hymny »Hřej Slo- vané!« a »Kdo domov můj« Těsně kolem řečnické tribuny stl čený lid se pak uvolnil, načež, na svahu Muz- ského rozproudil se při hudbů kapel čilý živo. O občerstvení nejrůznějšího druhu bylo ve stanee pod tábořištěm pořadatelstvem s dostatok po- staráno.
Muzo
25 article
Účastníci tábora jen zvolna se rozeházel a ublrali se většinou nejkratšími polními cestami ku svým domovům. Mnichovým Hradištém pro- cházeli a projížděli do pozdního večera, kdy vrátili se do něho také úřadníci politické správy a četnictvo. K táboru došlo přes 70 telegramů, jež za- slali zejmena starosta král. hlav. města Prah p. dr. Srb jmenem městské rady, pan dr. Ja Podlipný, městská rada v Hoři cíc h, st- rosta semilský p. dr. Špidlen, místopředseda táboru z r. 1869 a bývalý okresní starosta Bělský pe Vepřík, posl. Dostál, pp. Še- besta a Fr. Novák, stárosta Kolína, Su- šice, atltl. O skvělý zdar tábora získala si zásluh z- jmena okresní národní rada. V pořadatelstvu jeho byli pp.: V. Šámal, starosta okresu mni- chovohradišťského, dr. A. Linke, sťarosta města, dr. A. Šebor, K. Graf, J. Hendryeh, J. Valenta, členové městské rady, F. Auman, V. Zima, čle- nové ob. zastupitelstva v Mn. Hradišti, dr. Ko- pečný, J. Dusil, J. Holas, J. Macháček, J. P - apíšil, členové okresi výboru v Mnichově Hr- dišti, J. Dürich, starosta na Klášteře, A. Hor- čicka, starosta města Bakova, J. Muixner, starosta městyse Kněžmosta, F. Krejbich, starosta města, J. Polant, B. Matoušek, radní v M.
Srb doktor Špidlen Dostál Novák V Šámal A Linke A Šebor K Graf J Hendryeh J Valent F Auman V Zima ko J Dusil J Holas J Macháček J P apíšil J Dürich J Muixner Kněžmosta F Krejbich J Polant Matoušek Praha Francie Kolín Mnichov Hradec Bakov okresní národní rada městský rada
26 article
Boleslavi, C. Papoušek, starosta ohresu malado- boleslavského, dr. R. Cievárek, starosta okresu bělského, Josef Bernard, zemský poslanec a sta- rosta a dr. R. Jirkovský, nám. starosty okresu turnovského, F. Radský, starosta, dr.. F. Šindiler, M. Kotátko, radní města Turnova, V. Šule, zem- ský poslanec a starosta okresu, F. Valter, sta- rosta v Benátkách, Josef Košek, starosta okresu, J. Hobelant, nám. starostův v Českém Dubě, J. Vejprava, nám. sťarostův okrosu soboteckého, Fr. Péča, starosta města, J. Maštálka, říšský poslanec v Sobotce, J. Zuman, starosta města, J. Procházka, radní v Bělé, J. O. Čochi, nám. starosty sokolské zupy Fügnerovy, J. Bartoš. starosta okresu, J. Kotrba, starosta města v Že- lezném Brodě, J. Kotlář, starosta okresu, J. Bartoš, starosta města v Libáni, J. Hampl, sta- rosta okresu, K. Fritsche, starosta města. v Nym- burce, J. Dibliček, starosta města v Rovensku, M. Otomanský v Dolním Bousově, J. Horecký v Kosmonosfch.
Papoušek doktor R Cievárek Josef Bernard R Jirkovský F Radský M Kotátko F Valter Košek J Hobelant J Maštálek J Zuman J Procházka Čochi Fügnerův J Bartoš J Kotrba J Hampl K Fritsch J Dibliček J Horecká Kosmonosf Boleslav Turnov Benátky Francie Sobotka Bělá lezný Brod Libáň Ny Rovensko Dolní Bousov
27 article
Politické zprávy domácí. Z Vídně, 24. června. (S v še o becné schůze českých Němců v Litomě- řicích sešlo.) Tuto smutnou zprávu sdě- luje »N. Fr. Prosse« svým čtenářům a stýská si při tom na smutnou samovražednou nesvor- nost německých stran v Čechách. Litoměřický sjezd zástupců všech německých stran v Če- chách měl se konati na podnět strany nacio- nální a přípravné práce k němu konali spo- lečně, jednatel radikálně- německé strany, dr. Tschau v Bilíně a dr. Funke v Litoměřicích. Ale pánové zapomněli při svých počtech na Cheb a Wolfovu »Ostd. Rundsehau«. Z Chebu pánové lro a Hofer, z Vídně Wolf odpověděl na litoměřické pozvání, že sjezd by mohl být pouze rad ikálně-na ciomální a všechno ostatní jednání že by bylo jen planý tlach, ko- medie o klábosení. Po takové odpovědi rozmy- slily se sjezd i liberecký orgán nacionálů, jenž doznává, že chebským a ašským radikálům ne- jsou ani nacionálové dosti radikální, i pražská »Bohemie «, jež jmenem. liberálů oznámila: »Dle zaslaných nám zpráv německo-pokroková strana neučinila nijakého usnesení, že svolá neb se zúčastní všeobecného sjezdu, na němž se má jednati o aktuálních vnitřních politických otázkách.« Hrozny visí na tu dobu patrně příliš vysoko a proto jsou kyselál Z Lublaně, 23. června. (Protest proti dvoujazyčným uličním ta- blulkám.) Městská rada lublaňská usnesla se ve včerejší schůzi podati ku správnímu soud- nímu dvoru rekurs proti rozhodnuti ministerstva vnitra, jímž se nařizuje, aby dosavadní slo- vinské uliční tabulky v Lublani byly nahraženy tabulkami dvoujazyčnými, slovinsko-německými.
Němec Pross doktor Tschau Bilín Funke Wolfův Ostd Hofer Wolf Vídeň Čechy Litoměřice Cheb Lublaň Bohemia
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Německá zbrklost. Značná česká men- šina v Prachaticích počne péčí tamního »Sokola stavěti národní dům. Jakmile o tom první zprávy dostaly se na veřejnost, spustili Němci veliký křik, jakoby se jim dála nějaká křivda. Zají- mavým jest zejmena dopis z Prachatic, uveřej- něný v Taschkově orgánu »Budweiser Zeitungu«. Písatel volá v ládu (I!), aby proti této stavbě národního domu v Prachaticích zakročila, jelikož prý podnikem tím jest ohrožena veřejná bez- pečnost v Prachaticích! A dále vyzývá se N- mectvo prachatické, aby nikdo naprodal Čechům cihly, kámen, vápno, písek atď., a aby nikdo táž naposkytl přístřeší staviteli, kresliči atd. Sl- buje se v tom ohledu přímá a bezohledná kon- trola, pranýřování. To je ovšem zbytečné. Č- chové by dostali za peníze od Němců všeck ale nestojí o tu »milost«, neboť koupí stavební maferiál u Čechů. Také směšná je hrozha boy- kotem personálu stavebního. Čechů je v Pracha-
Němec Čecho Prachatice Sokol Budweiser Zeitung národní dom