2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. června 1900.
5
article
raturou našich Němeů, nuže, komu příslušt
palma vítězství? (Výborně !)
Přátelé, jestliže tento rozhled po rozkvětu
našeho umění, po zmohutnění národního vědom
naplní nás radostí, druhá perspektiva jest jiná.
Tenkráte před 30 lety mluvil zdo, řočník
zrádcovství národa a sám pak byl z něho
usvědčen. (Hlasy: Sabina! Hanba mul
Co vidíme dnes? Pozorujeme zradu na ce
lém národě a jeho politickém principu. (Hlasy
Masaryk! Hanba ! Hanba ! Hluěné projevy.)
Dnes jsou mezi námi lidé, kteří učí, aby
láska k jazyku odměřovala se dle jednotlivých
tříd. (Hanba !) Smutné jest to a naši povinností
jest, abychom každý na svém místě proti tomu
bojovali dle svých sil. (Hlučný souhlas.) Jest
to nemoc a choroba, o jejíž uzdravení musíme
pečovati a doufejme, že se to zdaří. Snad se
lidem těm dostane vděku od ciziny, jako stalo
se ztracenému synu, snad dovolí jim cizina.
aby sbírali drobty padajicí se stolu a jedli z
koryta s domácími zvířatv. (Výborněl
A hledime-li dnes na své nepřátele ze-
vnější, co vidíme? Před třiceti lety měli jsme
stejné nepřátele jako dnes, ale jaký však jest
rozdil! Dnes vidíme přímo rozzuřené nepřátele
protí národu českému, dnes káže se vyhubení
českého živlu na celé čáře. (Hlasy: Nikdy se
to nestane ! Souhlas.)
Něme
Sabina
Masaryk
6
article
Připadá mi to jako pohádka a dovolee,
bych vám ji vypravoval. Byla matka, ktorá měl
4 děti, tři nevlastní a jedno vlastní. Rozumí
se, že k nevlastním dětem měla zcela jinou
lásku, nežli ku vlastnímu, ale dovedla to vždy
zaříditi tak, aby nikdo jí nemohl namítnti,že
chová se k dětem nevlastním jako macecha.
Jednoho dne přinesla domů tři jablka a daln
po jednom nevlastním dětem řkouc; » Vidítee
jak vás miluji, dávám vám každému jedno ja-
biko a vlastnímu dítěti nedám nic, ale doufám,
že se zachovak němu jako bratři a dáter mu
každý polovičku ze svého jablíčka.« (Hlasy
Rozumíme! Veselost.) Hodné děti tak učinily
jak byly pak všechny poděleny, dovedetei
rozpočísti sami.
7
article
To děje se i nyní a v takové politické si
tuaci nacházíme se dnes. V Rakousku jsou t
národové slovanští, kteří jsou odstrkováni.
(Hlučný souhlas.) Dostalo se jim malého ja-
blíčka, o které mají se rozděliti se čtvrtým
který má však jich plnou kapsu (Výborná l)
který však na rozdělení tomto nemář ještě dosti-
nechce jablička půl, nýbrž celé. Nechice, aby
chom stali se rovnými jako synové jedné mutky
jedné vlasti, nýbrž aby jedon panoval a druhý
byl otrokem. (Hlasy: Hanba! To nedopustímel
Slib váš jest toho zárukou, že nestanes
tak nikdy. (Všeobecný souhlas.) Národ český
jest hrdý, dbalý svých práv a nedopustí,
aby jakýmkoli způsobem na právech jeho s
mu křivdilo. (Hlasy: »Nikdy ne le).
Jak počínal si starý výbojný Řím prot
sousedním národům.? Kde nemohl hned vý
bojně zakročiti, prohlašoval se za ochrance
těch, které si vyhlédl za svou budoucí koříst
a staří králová přicházeli, by pokořili se řím
ským.
Národ český jest. národem hrdým, který
svoje šíje nikdy tak nrskloní (Houřlivý souhlas
a nemá příčiny, aby tak učinil. (Výborně
Národ český jest si vědom, že stojí nejenom
na přední stráži Slovanstva proti Germanstvu,
nýbrž že stojí i na stráži nynější moderní ci-
vilisace proti imperialistickému barbarismu,
který hlásá se z Berlína. (Výborně ! Všeobecná
pochvala.)
Němci počítají s katastrofou, že skoně
na jejich prospěch a udoláním nás, ale ne-
smírně se mýlí. Nezáleží to od chuti jejich.
neb naší, nýbrž od jiných činitelů. Kdyb
opovážil se překročiti hranice království če
ského první šišák, pak začervená a zamodrá
se Rýn a také Don a Visla budou viděti pl
caté čepice. (Bouřlivý souhlas na celém pro
stranstvl.)
Němec
Don
Rakousko
Řím
Berlín
Rýn
Visla
8
article
Toto vědomí nás může síliti, v tomto vě-
domí můžeme říci: ať jsou naši nepřátelé vnitřn
nebo zevnějši, český národ nezahyne. (Bouřlivý
souhlas a potlesk) a s jasnou myslí, se vzt
čenou vzepnutou hlavou a zaťatou pěstímůžeme
zvolati: český národ byl, český národ jest
český národ bude! (Bouřlivá, demonstrativní
pochvala a potlesk.)
Sympaticky uvitán, ujímá se potom slova
zástupco klubu národní strany svobodomyslné
posl. Hořica. Pravil
Drazí rodáci! Doba nynější tak je vážná.
že nikdo nemůže se domýšleti, že by ze zábavy
či kratochvile tak ohromný tábor lidu se byí
sešel. Tento lid český povolán jest pronésti
svůj souď nad politickými událostmi v této říši
za posledních padesáti let. Je plně k tomu
oprávněn, neboť po celou dobu platnosti kon-
stitucionalismu ve veřejném životě našem řádila
zlovůle a svévole, neupřímnost a skrytý abso-
lutismus, poněvadž po celý ten čas národ český
poctivě, ba někdy až s nápadnou ochotou
povážlivou štědrosti konal své povinnosti k tomuto
státu (Tak jest !) a v nejhorších. dobách vždy
byl nejvěrnější a nejsilnější oporou veřejného
pořádku v tomto mocnářství (Opělný souhlas.)
poněvadž není jemu zapotřebí, by teprve nyní
podával důkaz své věrnosti k. pořádku veřej-
nému. Má tedy český národ na základě historie
posledních padesáti Iet také právo žádati o
státu zodpovědnost, jak on naložil s hřivnou.
Hořica
9
article
která mu byla svěřena, a hřivnou veřejných
našich práv a s hřivnou veřejné mravnosti (Ve
borně!) A tu, bohužel, nejhněvnější a nej-
smutnější pocity musí se zmocniti každého- Čecha
při pohledu na celé půlstoleti rozvoje veřejného
práva a rozvoje politiky v této říši oproti ná-
rodu našemu (Výborně!) a s ustrnutím a hanbou
musí doznati, že našim státníkům podařilos
za těchto 50 let všechna psaná, a plalná při-
rozená práva postaviti vzhůru nohama. (Hlučný
souhlas a hlasy: Slibů máme dost. )
Na důkaz toho podává řečník historiek
přehlod politických událostí rakouských, od fran-
couzské revoluce až do vydání ústavy prosin-
cové. Nastínil a břitkou charakteristikou pro-
vázel činy dobře známých státníků, jichž jediným
ideálem bylo tlačíti národ český ke zdi a uvedl
dopodrobna, co vše proti jeho vůli a proti jeho
odporu bylo na úkor jeho provedeno.
Čecho
10
article
Vzpomenul též případnými slovy novébo
bezprávi, které na národu českém spácháno bylo
činem říěské rady z r. 1873: zavedením ne-
spravedlivého svatému přimých voleb, jímž če-
ský národ veliký svůj státoprávní boj po roz-
machu, jejž učinil r. 1869, prohrál a bůh vl,
jak dlouho budeme musit bojovati, než se vrátí
vývoj ústuvy rakouské zase na onun půdu, kele
byl do r. 1873. Ani vláda Taaffova lépe s námi
nejednala.
Zkrátka: celý nynější polilícký život u nás
je pochybeným a falesným ve svých základech
— nezakládát se na potřebánh národů, jes
samým kiamem a lži a tomuto státus není po-
moci nevráti-li se ke přirozeným svým zákli-
dům, jež zabezpečí jeďině další vývoj státnía
vyhovíli oprávněnému státoprávnímu požadavku
českého národa. (Hlučná pochvala.) Pak nebude
v Rakousku národův utlačených, pak nastane-
v Rakousku pravá svoboda. Nemoc, která útvar
monarchie ohlodává, státní němčinou vyléčíti se
nedá. Na takový lék by ani krejčí, ani kovář
nepůjčil halére. (Hlučná veselost.). Odloučením
a osamotněním Haliče, jež by do týla byla po-
stavena největšímu dobrodinci Rakouska, Rusku,
vyhovělo by se sice choutkám Němcův, aby
pak celá německá záplava vrhla se na čoský
národ, zájmům říše rakouské však nejméně.
Taaffův
Němcův
Rakousko
Halič
Rusko
11
article
Ostatně dělá-li již Bakousko pomocí Haliče baštu
proti Rusku, proč nozbuduje také ze státu če-
ského nezdolnou žulovou baštu proti Němcům
z říšo? (Výborně! Potlesk.)
Poněvadž vláďnoucí kruhy dle zkušeností.
jichž bezpočet jsme zažili, nemají pro existenci
tohoto státu smyslu, zajistíme my ji svojí exi
stenci sami. (Hlučný souhlas.) Míy za existenci
svoji a za práva svá bojovati budeme všem
prostředky a ze všech svých sil a v boji tom
vytrváme, dokud vládnoucí kruhy v Rakousku
nepůjdou konečně znovu k biřmování, by na ně
sestoupil duch svatý. (Bourlivá, dlouhotrvajíe
pochvala a potlesk a volání: Vytrváme a ne-
dáme se)
Mluvčí národního dělnictva reď. Klofá
oceniv význam táhora, jenž před 30 lety na
tomže místě se konal, vznášel appell nia shro-
mážděné, by dokázali, že i v nové generaci
proudí tatáž jará a nadšená krev, která kolo,
vala v žilách, oněch, kteří na památném táhoru
z r. 1869 manifestovali vřelou lásku ku vlast
svě a jazyku jejímu tak okázalým způsobem.
České dělnictvo, které neodeizilo se rodné své
zemi, považuje věc českou za věc svoji, tím
spíše, poněvadž každé příkoří a každé proti
venství, které český národ stihne, dolehne nej-
tíže právě na bedra středního a malého lidu.
V tomto boji našem však, má- li vedon býtiso
zdarem, odpadnouti musí veškeré šosáctví a ka-
stovnictví. Myšlenka demokratismu ovládnout
musí bojovné řady české, myšlenka, která právě
voje husitské vedla k vítězství. (Pochvalk.)
A budou-li za českou věcí pevné batuillony dě-
nictva, vzbudí boj náš tím většího respektu
strachu v řadách nepřátel, poněvadž dělník no-
chodí v rukavičkách a jeho pěst je tvrdšr pěsli
pánů. (Pochvala.)
Jsme — pokračuje řečník — dobře sobě
vědomi bojů, které nás očekávají a víme, z
nastávají nám kruté persekuce a hořké boje.
Němec
Halič
Rusko
Rakousko
12
article
Vykonáme však svoji povinnost, snad i tempem
ostřejším, bez ohledu na ostatní strany. Tompo
u nás musí býti zostřen, ježto vede se proti
nám urputný, s nestydatosti přímo hraničieí
boj proto pouze, že jsme Češí. (Pochvala.) Jesti
máme kusa hrdosti, bychom nestrpěli urážek
ostudou bylo by, kdybychom si je dali lbiti.
(Opětná pochvala.) Platí-li trestní zákon pro při-
pad, kde druh zabije druha, musí platiti i pro
ony, kteří zabití chtějí celý národ. (Výborněj
A může-li zakročeno býti proti Číňanům, kteří
vyhodili několik Evropanů, kteří je tam přišli
okrást, proč není se stejnou přísnosti zakročeno
proti tomu, aby poctiví čeští dělníci, z jichz
potu a mozolů němečtí továrníci žijí a tyjí, ne-
byli jako psanci, pouze pro svoji národnost vy-
hazováni na ulici? (Hlučná pochvala.)
Nás jest ostatně šest millionů a má-li český
národ býti zničen, musí postaviti se šest millionů
šíbenic neb opatřiti šest millionů kulek. Dobro
volně se nepoddáme. (Hlučný potlesk.)
Řečník slibuje, že nastane-li boj za ná-
rodní samostatnost a za odčínění národníe
křivd, strana jeho bude v něm na prvém míst
(Hlučná pochvala a potlesk.)
Za stranu agrární promluvil redaktor pan
Hrubý. Pravil: Lide český! Dlouhých 30 let
minulo od chvile, ve které na těchto posvát-
ných místech sešel se v nesčetných zástupech
národ, český, aby protestoval proti všemu bez-
práví a veškorému násili, které se na něm
páchalo. Nad četnými účastníky prvého tábora
po bojích a persekucích, kterými tak často st-
háni jsou nejlepší synové českého národa, za-
vřel se již hrob, aniž by dočkali se chyile, v
které by viděli splnění tužeb a práv českého
národa, aniž by viděli národ svůj svobodný
český stát reaktivovaný.
Číňan
Evropan
Hrubá
Tompa
Dlouhý
český národ
13
article
Dnes přicházíme, abychom protestovli
proti veškerému násilí a bezpráví, které děje se
proti nám na půdě domácí, abychom řekli, že
nejsme ještě svobodni ve svém českém králov-
ství, že nejsou splněna ještě naše stará práva
na samostatnost českého státu (Souhlas), aby
chom zde prohlásili, že jest téměř neuvěřitelné
když našeho práva není dbáno, ačkoliv náro
český svým státním nesčetným povinnostem do
stává tak vzorně ! (Souhlas.)
Od posledního tábora do dnešního dne od-
vedlo obyratelstvo zemí koruny svatováclavské
do centrální pokladny vídeňské 3700 millionů.
Co mozolů, co práce a píle, co přičinění lpí n
těchto millionech, které převyšují veškeru naš
hospodářskou sila
(Hned na počátku slov řečníkových spusti
se třeti lijak, nejprudčí, který provázen by
malými kroupami a donutil řečníka, že na ola-
mžik musil ustati.
Kdo plati, také prý — pokračuje řečník —
poroučí, ale podle těchto ukázek, ač jsme dosl
platili, musili jsme poslouchati a práv našich a
v nejmenší míře nebylo respektováno. (Hlasy
Hanba!) Kdo by tomu nevěřil, nechť pedívá se
na poměry našeho rolnicíva, řemeslnietva, živ
nostnictva, dělnictva i české intelligenca.
Řečník líči za častých projevů souhlasu
a hlučné nevole poměry těchto stavů a táže se,
zda vůči státu, nekonali jsme své povinnosti?
My ji konnli, ale nemůžeme říci, že by bývala
také konána povinnost vůči nám. (Souhlas.) z
své národní, kulturní, politické a státoprávní
bytí musili jeme vésti hoj nejkrutčjší a dnes ne-
jsme ještě ve svém dosově nijak šťastni, nijal
svohodní ani spokojeni. (Sonhlas.) Mustmnes
14
article
i školy vydržovati svým nákladem a nemůžeme
doeiliti university na Moravě. S národem če-
ským jedná se tak proto, ža žijeme va státe
centralistickém, ve kterém Němci mají tak velký
vliv. A nejsmutnějsím věru jest, že rozhodujíeí
činitelé právě jejich snahy všecky podporují aže
zapomínají velkých politiků českých, jakými byli
Havliček, Palacký, Sladkovský a Julius Grágn
(Sláva jim!), ktoří správně řolli, ze Rakousko
nobude silné a pevné, když nehude dbáti rovno-
právností oproti všem národům svým a když
nebude renktivován silný, zdravý stát český.
(Tak jest! Všeobecná pochvala.)
Nutno se diviti, že tato slova našich poli-
tiků nenalezla náležitého uplatnění, nýbrž na-
opak, že dnes postupuje se stále urputně proti
českému národu, že dnes právě v otázce jazy-
kové k přání Wolfa a jiných Němců radí, by se
toto království roztrhalo na kusy, a ohzvláště
aby z některých míst jeho byla naše mateřská
řeč úplně vyštvána. (Hlasy: Nikdy nel)
Poukázav na úsilí německých nacionálů,
připraviti království české pro posunutí pruské
pohraniční čáry, praví řečnik, že nikdo nemá
práva, by naše nedílné království trhal na jazy-
kové oblasti (Hlasy: »Nedopustíme toho !«), a z
tim méné má právo rišská rada, které nárol
český neúznal a neuznává, aby řešila u nás ja-
zykovou otázku, neboť náleží výhradně a jedině
do kompetence zemského sněmu.
Kdyby předseda ministerstvá dr. Körber
upřímně smýslel s Rakouskem, radil by koruně.
aby český stát byl reaktivován. Dovolávajíce s
však svého práva, nemáme žádné příčiny, abv-
chom žebrali, stojíce skrčeni u dveří, protože
nechcome almužny, nýbrž svého práva, za které-
jsme hotovi vše obětovati. (Bouřlivý souhlasa
potlesk.)
Jest-li někdo počítá na roztřištění českého-
národa na různé frakce a strany, klame se.
Němec
Havliček
Palacká
Sladkovský
Julius Grágn
Sláva
Wolf
doktor
Körber
Rakousko
univerzita na Morava
15
article
(Všeobecný souhlas.) Kde jedná se o právoa
bytí našeho národa, o samostatnost českého
státu, tam není mezi námi žádného politického
nebo stavovského rozdílu (Demonstrativní vše-
obecný souhlas a dlouho trvajter potlesk), tam
cítí se všichní jen a jen syny českého národa,
a tam jak dělnik, tak rolnik, živnostník i český
intelligent vykoná svou povinnost. (Bouřlivý sou-
hlas a potlesk.)
Boj státoprávní musí býti vztýčen v celám
království, všude tam, kde břje české srdce,
aby Vídeň viděla, že nedáme se jinak uspoko-
jití a ze nedáme se jinou cestou smíru, nežli
tou, klerou nám dává právo, totiž samostatnost
českého státu. (Výborně! Výborna! Potlesk.)
Když vědomí, které jest dnes v nás, bude
mohutnější, když opírati se budeme o jednotu
a své právo, puk budeme nezdolní a mocni, z
můžete býti ubezpečeni, že si vynutíme také
to své státní právo, svou samostatnost a svo-
bodu ve své české vlasti. (Všeobecný demon-
strativní souhlas a potlesk.)
A byť se našli zrádcové, zrodivší se z české
mratky, kteří horší jsou, nežli nejzarytější ne-
přátelé (Hanba jim !): poctivých charakterů, uvě-
domělých Čechů, prodehnutých láskou k národu
bude dostí, aby pro svůj národ a svou svobodu
bojovali, bychom nebyli otroky, nýbrž šťastni
ve své domovině a ve svém svobodném státě.
Výborna
Čecho
Vídeň
16
article
(Všeobecná pochvala a potlesk.)
Následujíci rečník — strany radikální —
pan dr. Sobotka pojednal o nebozpečí, jaké
hrozi právu českého jazyka předlohami Körb-
rovými a zejmena vyhověním požadavku něme-
ckému po uzákonění státní němčiny. Když svého
času bar. Scharschmied podobný návrh na říšské
radě podal, smály se tomu všechny strany v par-
lamentě, teď však neostýchají se odpůrci naši
požadavek ten klásti veřejně, ba vyhrožují nám
ve štýrskohradeckém svém orgánu šavlemi
manlicherovkami. (Bouřlivé projevy nevole.)
Onomu listu však pravím: »Užívejte si třeba
šavlí a manlicherovek, čoského státního, práva
nám však z hlavy nikdy nevyženete! (Hlučná
pochvala a potlesk.)
Řočník protestuje za souhlasu shromáždě-
ných proti jakémukoli ohraničovacímu plánu
pro království české. Tomu brániti se budo
český lid ze všech svých sil a všemi prostředky.
doktor
Sobotka
17
article
(Opětná pochvala.)
Na venek je situace naše proti odpůrcům
naším nepříznivá. Bolno pozorovati, jak lidé
z českých řad z drzou tváří zbabělých renegátů
dovedou hlásati, že nostojí na programu státo-
právním, a že prý o jazykových návrzích Kd -
brových a jich úpravě dá so debatovati. Prot
těmto stranám: sociálně-demokratické a tak zv.
»lidová« třeba zdo zaujati stanovisko a doká-
zati jim právě těmito tisrcihlavými zástupy, ze
jejich stanovisko není stanoviskem lidu, nýbrž
těch jednotlivců, kteři u vlády a různých ješt
živlů chtějí udělati sobě dobré oko. (Výborněl
Tito lidé must být od národa umlčeni. Ať sta-
raji se o Hilsnera, ne však o český lid. (Bouř-
livá pochivala.)
V boji svém buďme odhodláni a ne-
ustupni. Pečujme o zdárnou výchovu také na-
šeho dorostu. Osobní prospěch budíž úplně
stranou. I když v národě českém budou strany
jakékoli a s programem jakýmkoli: české strany.
které ve svém programu mají státoprávní samo-
statnost, mohou se snášeti, porůznu býti, ale
společně útočiti. (Pochvala.) V našich. rukou,
v lidu českém je síla a budeme-li svorni, ne-
zlomí nás nikdo. Jen vytrvalost, pevnost, ne-
podajnost a nezištnost, jen do boje, chutě do
boje — a my zvítězíme! (Hlučná pochvalaa
potlesk.)
Slova ujal se potom p. Zajíček z Kos-
monos. Prostými, ale srdečnými slovy akcen-
toval význam táhora. Sešli se — pravil —
před lety na těchto místech památných otcové
naši, odkud tak vábný pohlod na tyto Iuzné
kraje naší milované, nedilné vlasti, která nen
snad ve všech svých částech takovýmito krá-
sami přirodními obdařena, ale ve všech svých
částech až po Krkonoše je nám stejně drahou
a milovanon vlastí. A byť i tam lidé německy
mluvili, je také tato půda půdou královatvr če-
ského, kterou nepřestaneme za vlasť svoji po
važovati.
Hilsner
Zajíček
18
article
Před 30 lety sešel se lid český na čerst-
vých rovech našich synů, kteří nedávno pře
tím vycedili krev svou pro zájmy říše rakouské
Jakých oběti na právu a statcích. od té doby
přinesl náš náred pro zájmy této říše, jaké
však odměny se mu za to dostalo? To- li po-
vážíme, musí v srdcich. našich ozvati se pocit
politováni, nebot podnes navzdor pokroku jak
na poli hospodářském a průmyslovém, na poli
umění a literatury nedospěl národ náš k tomu
uznání, jaké nám právem v tomto státě přísluš
(Pochvala), bychom dokázali světu, že naším
požadavkem umravněným a moderním, poža-
davkem pravé křesťanské snášelivosti může hýt.
dáváme-li stejné právo dobrovolně menšině, z
však znamenalo by to smrt a hrob našeho ná-
roda, kdyby povolilo so panovačným choutkám
této menšiny.
Navzdor nepřízni doby však neklesáme n
mysli, neboť naučili jsme se aspoň jednomu
že nejen v těchto, nýbrž ř v dobách přištíek
je naší, povinností, hleděti sobě jen a jedine
našeho dobrého práva
Řečník předčítá pak a ke příjetl doporu
čuje tulo.
20
article
»Uvažuje, že německá menšina v zemíe
koruny české, opírajíe se o nynější nezákonný
poměr obou zemských jazyků v úřadech zcel
nepokrytě hlásá nadvládu německou nad vět
šinou českou a že nechce o rovnoprávnost
obou kmenů v zemích těchto ani slyšeti, jal
to dosvědčují projevy i tak zvaných umí
néných politiků německých.
uvažuje, že program pouhého rovného práva
pro jednu ze smlouvajících se stran seslabuje
posici její vůči straně druhé, když tato žádá
pro sebe národní nadpráví a že program rovno
právnosti nehodí se tudíž k žádnému kom
promisnímu jednání, postrádaje všelikých bod
kompensačních
uvažuje dále, že stanovisko vlády pro-
hlašující, že si přeje dohody obou národ-
ností, nent upřímné a nám přátelské, poně
vadž vláda dobře ví, že při takovémto kom
promisním jednání jsou Němci ve výhodě.
mohouce sleviti z nadbytku svých požadavků.
Němec
21
article
Čechové pak v nevýhodě, poněvadz by musil
sleviti z nejmenší míry, t.j. z rovného práv
a tudíž dobrovolně se prohlásíť za národnos
nižšího řádu;
uvažuje konečně, že Körbrovy předlohy
jazvkového zákona vypracovány jsen v duch
takového kompromisu, totiž aby česká většín
octla se Irvale v područi němnecké menšiny
na této od pravěku české půdě: probla
šuje lid český, shromážíděný dn
24. června 1900 na hoře Mužský
1. že snahu, aby většína byla podřizen
menšíně, příči se právu přirozenému i polt
ckému;
2. že právo přírozené i polítické staví v po
předi většinu, a tou jest v zemích koruny
české národ český, jazyka slovanského;
3. že tudiž jazyk český má mnohem více
práva na to, aby platíl za jazyk státní v ze-
mích koruny české nežlí jazyk německý;
4. že k tomuto požadavku má náro
český i právu historické, jelikoz utvořil nejen
stát český a stát rakouský, ale pomohl dy
nastii habshurské i k velmocenskému posta-
vení jejímu a že tuto dynastii mnohokráte
proti Němcům hájil i uhájil; poněvadž dál
sněm český v roce 1615 prohlásil jazyk če
ský za jediný jazyk státní a úřadní a pový
šent němčiny na stejné právo s jazvkem če
ským stalo se samovolně v obnoveném zři
zení zemském r. 1627.
Čecho
Körbrův
Němec
22
article
5. že vyvyšování němčiny nad češtin
v úřadech jest porušením i tohoto obnovenéh
zřízení zemského i pozdějších zákonů rovno
právnostních, zejmena kabinetního listu ze dne
8. dubna 1848 a § 19. státního základníh
zákona ze dne 21. prosince 1867 a že jestliže
německá menšína nehledí api k těmto záko-
nům a klade požadavek primátu pro jazvk
německý, jest lid český mnohem více oprávnén
klásti týž požadavek pro jazyk český,j
kožto jazyk většiny a původní ja zyk
zemský;
6. že i v Dolních Rakousích má česká ná-
rodnost zabezpečenu rovnoprávnost s národ-
ností německou § 19. zákona ze dne 21
prosince 1867, že však vláda nečiní nic, aby
ji v tomto právu hájila a přihliží nečinně ku
pronásledování dolnorakouských Čechůse
strany Němcův;
7. že snaha, aby v zemích koruny české
vládli Němci, jest nebezpečna nejen národu
českému, ale i říši a dynastii, a že jen
státoprávním vyrovnáním mezi dynastíí a ná-
rodem českým, zabezpečujícím tomuto samo
bytnost národní, svéprávnost státní a svobodu
politickou, jest skálopevně zabezpečena i exi-
stence říše a dynastie,
8. že tudiž nejen ze všech těchto d-
vodů včených jeví se předlohy Körbrovy
býti pro národ český nepřijatelny, ale i z dal-
ších důvodů formálních, že majíc na zřetel
jen království české a markrabství moravské
nenálezí před říšskou radu, nýbrž na sněmv
zemské, jež říšskou radu k vydání takového
zákona nezmoenily, jak to předpisuje § 12
zákl. zák. z 21. prosince 1867, že však
těmito sněmy nemůže býtii vyřízena, poněvadz
obsahujíe změnu § 19. zákl. zák. ze dne 21.
Němcův
Němec
Dolní Rakousy
23
article
prosince 1867 potřebuje ke schválení svému
dvontřetinové většiny na říšské radě a že
tudíž pro tento vnitřní konflikt kompetenčn
jest vůbee k zákonodůrnému projednávání ne-
způsobilou,
9. že konečně uzákonění předlohy té
základě § 14. zákl. zák. ze dne 21. prosince
1867 bylo by porušením tohoto zákonného
ustanovení, poněvadž uvedený § 14. zapovía
vydávání císařských nařízení, jež by obsa-
hovala změnu ústavy, jakou se jeví obmý-
šlená změna § 19. st. z. z.« (Výborně
Potlosk.)
Rosoluce tato schyálena byl
jednomyslně.
Predseda p. dr. Šebor: Nežlí ukončín
tábor, musím prohlásiti, že co jsme chtěli,s
nám přes dnešní nepohodu, v plné míře poda-
řilo. Těžké obžaloby byly pronášeny na nynějš
nespravedlivý, národu českému nepříznivý stav.
jež vysloveny byly zástupci všech státoprávních
snah českých a tábor vyzněl ve svornost, ne-
soucí se jedině za uskutečněním našeho státního
práva (Výborně!) a měl průběh tak důstojný, že
bude-li pravda pověděna nahoru, musí býti vzat
zřetel na to, co tlumočeno 60.000 lidí!
Appelluji na přítomné zástupce vlády, aby
použili spravedlnosti a nestrannosti a referoval
nahoru správným způsobem (Výborně!), že li
český jest s dnešním stavem nes p o ko jen
doktor
Šebor
Nežlí
24
article
(Bouřlivý souhlas a potlesk), že nespokojenost
tato chýli se již téměr k tomu, aby z kalichu
trpělivosti překypěla. (Demonstrativní souhlasa
potlesk na celém prostranství. Různé výkřiky.)
Appelluji na zástupce vlády, aby stav
českého národa vyličili správně, neboť musíme
za to mítí, že nahoře jeho pravý stav znám
nent. (Souhlas.)
Slvšeli jste řoči zástupců všech stran státo-
právních, které vyzněly ve svornost a odhodla-
nost a futo svornost a odhodlanost, až rozejdet
se po naší vlasti, hlásejte dále (Hlasy: Budeme ).
neboť tak dospějeme ke kýženým, spravedlivým
požadavkům našeho národa a k míru, pokojia
blahu našeho království českého. (Výborné l)
Tím končím dnešní památný tábor n
»Mužskéme a volám vám všem upřímné
»Na zdar k
Po celém prostranství rozbouřil se potlesk
a pochvala, které zaléhaly i s temene vrchu,
kde nakupeno bylo hojně občanstva, v jehož
jásot vmísil se nadšený zpěv hymny »Hřej Slo-
vané!« a »Kdo domov můj«
Těsně kolem řečnické tribuny stl
čený lid se pak uvolnil, načež, na svahu Muz-
ského rozproudil se při hudbů kapel čilý živo.
O občerstvení nejrůznějšího druhu bylo ve stanee
pod tábořištěm pořadatelstvem s dostatok po-
staráno.
Muzo
25
article
Účastníci tábora jen zvolna se rozeházel
a ublrali se většinou nejkratšími polními cestami
ku svým domovům. Mnichovým Hradištém pro-
cházeli a projížděli do pozdního večera, kdy
vrátili se do něho také úřadníci politické správy
a četnictvo.
K táboru došlo přes 70 telegramů, jež za-
slali zejmena starosta král. hlav. města Prah
p. dr. Srb jmenem městské rady, pan dr. Ja
Podlipný, městská rada v Hoři cíc h, st-
rosta semilský p. dr. Špidlen, místopředseda
táboru z r. 1869 a bývalý okresní starosta
Bělský pe Vepřík, posl. Dostál, pp. Še-
besta a Fr. Novák, stárosta Kolína, Su-
šice, atltl.
O skvělý zdar tábora získala si zásluh z-
jmena okresní národní rada. V pořadatelstvu
jeho byli pp.: V. Šámal, starosta okresu mni-
chovohradišťského, dr. A. Linke, sťarosta města,
dr. A. Šebor, K. Graf, J. Hendryeh, J. Valenta,
členové městské rady, F. Auman, V. Zima, čle-
nové ob. zastupitelstva v Mn. Hradišti, dr. Ko-
pečný, J. Dusil, J. Holas, J. Macháček, J. P -
apíšil, členové okresi výboru v Mnichově Hr-
dišti, J. Dürich, starosta na Klášteře, A. Hor-
čicka, starosta města Bakova, J. Muixner, starosta
městyse Kněžmosta, F. Krejbich, starosta
města, J. Polant, B. Matoušek, radní v M.
Srb
doktor
Špidlen
Dostál
Novák
V Šámal
A Linke
A Šebor
K Graf
J Hendryeh
J Valent
F Auman
V Zima
ko
J Dusil
J Holas
J Macháček
J P apíšil
J Dürich
J Muixner
Kněžmosta
F Krejbich
J Polant
Matoušek
Praha
Francie
Kolín
Mnichov
Hradec
Bakov
okresní národní rada
městský rada
26
article
Boleslavi, C. Papoušek, starosta ohresu malado-
boleslavského, dr. R. Cievárek, starosta okresu
bělského, Josef Bernard, zemský poslanec a sta-
rosta a dr. R. Jirkovský, nám. starosty okresu
turnovského, F. Radský, starosta, dr.. F. Šindiler,
M. Kotátko, radní města Turnova, V. Šule, zem-
ský poslanec a starosta okresu, F. Valter, sta-
rosta v Benátkách, Josef Košek, starosta okresu,
J. Hobelant, nám. starostův v Českém Dubě, J.
Vejprava, nám. sťarostův okrosu soboteckého,
Fr. Péča, starosta města, J. Maštálka, říšský
poslanec v Sobotce, J. Zuman, starosta města,
J. Procházka, radní v Bělé, J. O. Čochi, nám.
starosty sokolské zupy Fügnerovy, J. Bartoš.
starosta okresu, J. Kotrba, starosta města v Že-
lezném Brodě, J. Kotlář, starosta okresu, J.
Bartoš, starosta města v Libáni, J. Hampl, sta-
rosta okresu, K. Fritsche, starosta města. v Nym-
burce, J. Dibliček, starosta města v Rovensku,
M. Otomanský v Dolním Bousově, J. Horecký
v Kosmonosfch.
Papoušek
doktor
R Cievárek
Josef Bernard
R Jirkovský
F Radský
M Kotátko
F Valter
Košek
J Hobelant
J Maštálek
J Zuman
J Procházka
Čochi
Fügnerův
J Bartoš
J Kotrba
J Hampl
K Fritsch
J Dibliček
J Horecká
Kosmonosf
Boleslav
Turnov
Benátky
Francie
Sobotka
Bělá
lezný Brod
Libáň
Ny
Rovensko
Dolní Bousov
27
article
Politické zprávy domácí.
Z Vídně, 24. června. (S v še o becné
schůze českých Němců v Litomě-
řicích sešlo.) Tuto smutnou zprávu sdě-
luje »N. Fr. Prosse« svým čtenářům a stýská
si při tom na smutnou samovražednou nesvor-
nost německých stran v Čechách. Litoměřický
sjezd zástupců všech německých stran v Če-
chách měl se konati na podnět strany nacio-
nální a přípravné práce k němu konali spo-
lečně, jednatel radikálně- německé strany, dr.
Tschau v Bilíně a dr. Funke v Litoměřicích.
Ale pánové zapomněli při svých počtech na
Cheb a Wolfovu »Ostd. Rundsehau«. Z Chebu
pánové lro a Hofer, z Vídně Wolf odpověděl
na litoměřické pozvání, že sjezd by mohl být
pouze rad ikálně-na ciomální a všechno
ostatní jednání že by bylo jen planý tlach, ko-
medie o klábosení. Po takové odpovědi rozmy-
slily se sjezd i liberecký orgán nacionálů, jenž
doznává, že chebským a ašským radikálům ne-
jsou ani nacionálové dosti radikální, i pražská
»Bohemie «, jež jmenem. liberálů oznámila:
»Dle zaslaných nám zpráv německo-pokroková
strana neučinila nijakého usnesení, že svolá neb
se zúčastní všeobecného sjezdu, na němž se
má jednati o aktuálních vnitřních politických
otázkách.« Hrozny visí na tu dobu patrně příliš
vysoko a proto jsou kyselál
Z Lublaně, 23. června. (Protest
proti dvoujazyčným uličním ta-
blulkám.) Městská rada lublaňská usnesla se
ve včerejší schůzi podati ku správnímu soud-
nímu dvoru rekurs proti rozhodnuti ministerstva
vnitra, jímž se nařizuje, aby dosavadní slo-
vinské uliční tabulky v Lublani byly nahraženy
tabulkami dvoujazyčnými, slovinsko-německými.
Němec
Pross
doktor
Tschau
Bilín
Funke
Wolfův
Ostd
Hofer
Wolf
Vídeň
Čechy
Litoměřice
Cheb
Lublaň
Bohemia
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německá zbrklost. Značná česká men-
šina v Prachaticích počne péčí tamního »Sokola
stavěti národní dům. Jakmile o tom první zprávy
dostaly se na veřejnost, spustili Němci veliký
křik, jakoby se jim dála nějaká křivda. Zají-
mavým jest zejmena dopis z Prachatic, uveřej-
něný v Taschkově orgánu »Budweiser Zeitungu«.
Písatel volá v ládu (I!), aby proti této stavbě
národního domu v Prachaticích zakročila, jelikož
prý podnikem tím jest ohrožena veřejná bez-
pečnost v Prachaticích! A dále vyzývá se N-
mectvo prachatické, aby nikdo naprodal Čechům
cihly, kámen, vápno, písek atď., a aby nikdo
táž naposkytl přístřeší staviteli, kresliči atd. Sl-
buje se v tom ohledu přímá a bezohledná kon-
trola, pranýřování. To je ovšem zbytečné. Č-
chové by dostali za peníze od Němců všeck
ale nestojí o tu »milost«, neboť koupí stavební
maferiál u Čechů. Také směšná je hrozha boy-
kotem personálu stavebního. Čechů je v Pracha-
Němec
Čecho
Prachatice
Sokol
Budweiser Zeitung
národní dom