3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
službu svou ? Je přece známá věc, že je policie
vždy ta první, jež z dobré shody dvou států
kořisti. Čipernému policajtu stačí území vlast-
ního státu málo kdy. Divíme se oslatně tomu
že vůbec sňali pikelhaubny a odložili kabát se
střibrnými knofliky, než vydali se do Rakouska
na výlet, vždyť by přátelství, jež oba státy
poutá, bylo pruskou uniformu také sneslo.
— Pan Kathrein přibelhal se konečně tak
se svou troškou do mlýna. Chce hájiti německé
národní zájmy v Rakousku zrovna tak jako
každý upřímný Němec a nedopustí prý, aby
Němci bylí v něčem na svých právéch zkráceni,
ale s těmi, kteři prý prodávají »vlasť« cizině
zrazují víru otců svých, pan Kathrein se do-
mlouvati nebude, nechť jsou to již Schönere-
rovei nebo stoupenci páně Pradovi. Pan Kathrein
vl prý dobře, že Němci nejsou v Rakousku
sami, že jsou zde v menšině, a ostatní náro
dové že mají také jakás takás práva. Pan
Kathrein bude prý hájiti oprávněné nároky ne-
německých národů a potírati všeněmecké zrádce.
Pan Kathrein byl od jaktěživa hrdinou, ati
»ostatní« národové se mu za problematickou
pomoc, kterou udilí, poděkují. Náhodou se
v Tyrolsku a v ostatních zemích, kde mají kle-
rikálové půdy, nevolí. Jinak by neosvědčoval
tak nápadně hrdinství své, které, jakmile objevl
se na kolbišti Wolf nebo někdo z jeho družiny
pravidelně zaleze. My Čechové zejmena máme
příčiny býti vděčnými tomuto pánovi a jeho
kohortě. Je známo, jak se zachovala katolická
strana lidová k nám. Co by as odpověděli ti
pánové, kdybychom se jich tázali, kam se po-
dělo dědictví po politických předeích jejich, kam
věrnost federalistická, kam nadšení pro rovné
právo národů? Dnes je pan Kathrein pro ně-
meckou státní řeč jako pan Funke a královstv
toto by tranchiroval s takovým gustem jako
pan Schücker.
Kathrein
Němec
Prad
Wolf
Čecho
Funke
Schücker
Rakousko
Tyrolsko
6
article
— Německé hlasovací lístky k vol-
bám do zemského sněmu rozesilají okresni
hejtmanství v zněmčeném územi. Tak děje se
zejmena i v Duchcově, kde české obyvatelstvo
tvoři poloviei obyvatelstva a kde při sčitání
lidu již před 10 lety byla napočtěna takořku
třetina obyvatelstva českého. Duchcovský advokát
p. dr. Stejskal vrátil německý volební listek
se žádostí, aby mu byl vydán hlasovaci lístek
v českém jazyce, a bylo by záhodno, aby v ce-
lém ůzemí zněmčeném všichni čeští voličové tak
učinili. Je už věru neslýcháno co se ve zněm-
čeném území děje. Používá se i nejmenší příle-
žitosti k tomu, aby se »inferiorní raga« poko-
řovala. Jak ironicky to zní: při volbách do če
ského sněmu dostávají Čechové
německé hlasovací listky. A vláda
má tolik kuráže, že opominuvši všech předpisů
zákonných, českou řeč vymiťuje i tam, kde do-
sud závady nebylo, a že fakticky rozděl uje
české království sama. Tak dalekot
s námi došlo! Pan dr. Stejskal podnikne
veškery kroky, zejmena i protestem proti vol
bám, aby tento neslýchaný čin vládního orgánu,
který má bditi nad plněním zákonů, byl nále-
žité stigmatisován. Jen tak dále. Za deset let
budeme míti v zněmčeném území pruskou
vládu.
doktor
Stejskal
Čecho
Duchcov
7
article
— K otázce úpravy platů učitelských
Oprou stále širielm se zprávám, jakoby zákon
o úpravě platů učitelských neměl být sankeio
nován, sdělujeme z nejlepšího pramene, že již
v červenci presidiem sněmu byla osnova vláde
k sankci předložena a že od té doby vý-
konný výbor národní strany svo-
bodomyslné několikráte zakročil,
aby otázka sankce byla brzo a pří-
znivě vyřízena a že se tak stalo zase
posledně před týdnem. Pokud naše informace
sahají, byla sankce télo osnovy poslancům svobo-
domyslným od vlády připověděna. Všelik
úmy slné zprávy, o této věci šlřené, jsou jen
vypočteny na dělání volební nálady pro
straně svobodomy slné
— Kluby občanské. Klub vol'i č
novoměstských má dnes schůzi správ
ního výboru o 8. hodině večer v restaurae
Brejškově.
— Velkoněmecký průvod Schulvereinu
povolen. Z Brna, 4. října. (Zvl. tlgrm.) Oč po
celé léto marně namáhaly se spolky české,
dosáhl hravé Schulverein. Průvod rázu provo-
kativního a velkoněmeckého byl v plném roz-
sahu povolen. A nyní pracuje se plnou parou
k tomu, aby slavnost nepolitického Schulvereinu
dopadla co možná nejvíce polilicky — velko-
německy. Najatí i nenajatí agenti chodí dům od
domu a nabádají a přemlouvají majitele domů.
sby použili k výzdobě jich pouze praporů
velkoněmeckých. Jen prý ty domy, s nichž
vláti budou tyto prapory, dostanou ochranu pro
připad, že by Čechové dopusliti se chtěli ná-
sllí. () Ochrany takové nemohou prý zaručiti
pro domy dekorované prapory barev zemských
nebo říšských! Okolnost, že průvod jest
povolen, zavdává příčinu k oprávněným
obavám, že jest jen zástěrkou k násilnictví, jez
dle příkladu Litovle má se státi v Brně.
Brejškův
Čecho
Brno
Litovel
8
article
A všechny připravy tomu nasvědčují. Provolání
na rozich nalepená a velkoněmeckými barvami
okrášlená praví, že Němci u sochy císaře Jo-
sefa II., tohoto zastance, pěstitele a ochránce
německého ducha v říši, složí přisabu věrnosti
ideám němectí moravského. Provoláním tím bylo
také české cbyvatelstvo pobouřeno a očeká á
s pochopitelným rozechvěním neděle. Jedna
otázka jest dosud nevysvětlena: kdo hradi
všechny útraty s dekorací města spojené? Vždyt
nakoupeno jest mnoho velkoněmeckých praporů,
které se majitelům domů zdarma dodávají, b
namnoze i vnucují. Všeobecně se na to uka-
zuje, že zaplatí to rádnice z peněz poplatnictva.
k nímž velikým procentem přispivá živel český
— Úmrtí sochaře Bohuslava Schnircha
vzrušilo hluboce veškery vrstvy české veřejnosti. Toho
důkazem neobyčejně četně účastenství při jeho po-
liřbu a nesčetný počet soustrastných projevů, zaslaných
rodině zesnulého a Umělecké besedě z českých kruhů
uměleckých, politických a samosprávných. Z dlouhé
řady dopisů a telegramů uvádíme soustra tný projev
nejvyššího maršálka království českého knížete Jiř
Lobkovice, tajného rady a ministra dra. Antonína
Rezka, dra. Miroslava Krajníka jmenem klubu
národní strany svobodomyslné, »již byl
zesnulý drahým přítelem a jehož památka ze srdei
členů ktubu nevyhyne«, přísedících zemského výboru
hr. Vojtěcha Schönborna, dra. Václava Škardy.
jenž vynáší ryzost povahy a veliké vlastenectví ze-
snulého a Karla Adámka, zemských poslanců dra
Bedř. Pacáka, Josefa Anýže, dra. Krajní ka,
inženýra Kařtana, dra. Jar. Čelakovské ho,
dra. Lad. Pinkasa Josefa Víška MUDra. Zá
Němec
Schnirch
Jiř Lobkovic
Rezek
Krajník
Schönborn
Škarda
Adámek
Bedř
Pacák
Anýž
Čelakovský
Víšek Mudra
9
article
hoře, Václava Březnovského, V. Němce
členů panské sněmovny dvor. rady prof. dra. Antonína
Randy, ředilele dra. Mattuše a Fr. Sebora
V přípise z rady král. hlav. města Prahy se po-
ukazuje na veliký umělecký význam Schnirchův vůbec
a jeho součinnost v uměleckých podnicích města
Prahy a sděluje se, jakým způsobem Praha uctí pa-
mátku zesnulého; podobně v přípise městské rady
vinohradské, jež uctívá památku »svého dlouho
lefého, milého spoluobčana, jenž jí byl v otázkách
uměleckých vždy ochotným rádcem«, městská rada
v Poděbradech vzpomíná sochy krále Jiříka.
zdobící náměstí poděbradské, pp. Wohanka jako pre-
sident a dr. Karel Chytil jako ředitel umělecko-
průmyslového musea vzpomínaji záslužno
činnosti Schnirchovy v kuratorin musea, Zemská
banka království českého uměleckých dě
Schnirchových, zdobících budovu banky, pan Prokop
Grěgr. ředitel »Národních Listů« s vděčností vzpo-
míná, s jakon pietou a jak umělecky zesnulý zbudo-
val náhrobní pomník dra. Julia Grégra. — Jmenem
uměleckých kruhů vyslovili svou soustrast V. Hy-
nais jako rektor c. k. akademie umění v Praze
prof. akademie Josef V. Myslbek, Mikuláš A les
prof. František Ženíšek, prof. Josef S chu l z, prok
J. Maudr, architekt Osv. Polívka, prof. Soběslav
Pinkas, prof. Celda Klouček, architekt Josei
Fanta, sochař A. V. Zoula, Frant. Stránský,
Vílém Amort, V. R. Smolík, Ant. Prochá z ka
Alois Folkmann, František Endrs, Oldřich Du-
cháček, V. Škoda v České Skalici; malíři prof
Adolf Liebscher, Josef Ženíšek, J. Prousek
z Turnova, Lud. Kuba z Budějovic, Josef Bárta.
Vilém Weitenweber, Jan rytíř Skram lík.
Hermina Loukotová, Rudolf Řihovský, archi-
tekti Antonín Balšánek, Jan Vejrych. Rudol
Dellin, Vratislav Pasovský, Viktor Ben eš.
Březnovský
profesor
doktor
Randa
Mattuš
Sebora
Schnirchův
Jiřík
Wohanka
Chytil
Prokop Grěgr
Grégr
Jmen
V ha
V Myslbek
Mikuláš
Ženíšek
J Maudr
Osv
Polívka
Pinkas
Klouček
Josei Fanta
A V Zoul
František
Stránský
Amort
V R Smolík
Antonín
Folkmann
Endrs
Oldřich jít
Liebscher
J Prousek
Lud
Bárt
Weitenweber
Jan
rytíř
Skram
Hermin Loukotová
Řihovský
Balšánek
Vejrych
Rudol Dellin
Pasovský
ben
Francie
Praha
Poděbrady
Český Skalica
Turnov
Kuba
Budějovice
panská sněmovna
zemský banka
akademie uměný
10
article
Edv. Kadraba, ciseleur František Houdek, proí.
dr. Ondřej S chrutz. Z kruhů spisovatelských vzpo-
mínají zásluh Schnirchových básník Adolf Heyduk
Svatopluk Čech, prof. Ot. Hostinský, jemuž se
Schnirchem odešel jeden z nejstarších a nejlepších
přátel, prof. Jaroslav Goll, prof. Pastrnek, dr-
Ladislav Ouis, prof. dr. Jaroslav Vlček, dr. Jiře
Guth, František Ruth, dr. Ant. Zeman, ředitel
František Bílý, redaktor Jaroslav Kampr. dr. Edv.
Baštýř, Fr. A. Šubert, Vojla Slukov, redaktor
»Osvěty« Václav Vlček, Frant. Zákrejs, Václav
Hladík, dr. Antonín Šnajdauf, soudní rada
Antonin Schulz v Králové Dvoře, prof. Dušek,
Beneš Grünwald na Kladně, prof. K. Petrlík
a j. Vřelé přípisy zaslali dále Měšťanská be-
seda v Praze, ředitelství Národního
divadla, Eliška Krásnohorská za Ženský vý-
robní spolek, ústřední spolek čenských žen, tělo-
cvičná jednota Sokol na Král. Vinohradech, český
šachovní spolek v Praze, jednota soukromých úřad-
níků v království českém, spolek posluchačů archi-
tektury, odborná škola sochařská v Hořicích, starosta
měst pražských dr. Vladimír Srb, dr. Tomáš Cerný,
msgr. dr. Edv. Knobloch, dr. Vladimír Škarda, dr.
Pečírka, inženýr Richard Jahn, dr. Jan Řůžička.
ředitel měsíské spořitelny dr. Hubený, dr. Č. Klier
dr. Vratislav Černý, inženýr Ot. Materna, A. Bell
mann, inženýr Bohumil Staněk, stavitel Karel Horák
čís. rada J. V. Novák, Ad. B. Stýblo, nakladatelé Jan
Otto, Fr. Šimáček, A. Řivnáč, továrník Karel Bendel-
mayer, prof. Jaroslav Červenka, okresní hejtman Gust.
Kadraba
Houdek
doktor
Ondřej
Schnirchův
Heyduk
Čo
profesor
Otakar
Schnirch
Goll
Pastrnek
Ouis
Vlček
Guth
Ruth
Antonín
Zeman
Bílá
Kampr
Edv
Baštýř
A Šubert
Vojl Slukov
František
Zákrejs
Hladík
Šnajdauf
Schulz
Dušek
Beneš
Grünwald
K Petrlík
Krásnohorská
Vladimíra Srb
Cerný
Knobloch
Škarda
Pečírka
Jahn
Řůžiček
Hubená
Klier
Černá
Matern
A Bell
Staněk
Horák
J V Novák
Ada
B Stýblo
Jan Otta
Šimáček
A Řivnáč
Bendel
Červenka
Gusta
Francie
Kladno
Praha
Hořice
národní divadlo
Sokol na Královský
Král Dvůr
11
article
Krafler v Domažlicích, soudní rada František Lieb-
scher v Chrudimi, dr. Exner v Poděbradech, dr. Klad
rubský, redaktor Hynek Koudelka v Třeboni, zemský
inspektor V. Buriánek v Králové Hradci, horní hejt-
man A. Pallausch na Král Vinohradech, dr. Bedřich
Jahn, městský rada M. Bílek, Karel Prokopec, dr. Čmu-
chal, dr. Dobruský, cís. rada František Goller, dvorn
klenotník V. Rummel, F. Batovec, MDr. F. Mazánek.
Frant. Hašourek, inspektor státních dráh Al. Masák.
učitelka Věra Čalounová, dr. Ladislav Valenta, inžený
Kressl. Jose! Gottwald, inženýr chemie Karel Neu-
mann, dr. Fleischmann, dr. Milan Nevole, cís. rada
V. Šebor, chemik Gustav Bárta, prol. A. Mikenda,
školní inspektor V. Fablan, inženýr Jan ryt. Purkyně,
Jan Ventura a nesčetní jiní přátelé zesnulého umělce
z Prahy i z venkova. Umělecké besedě zaslali
další soustrastné projevy za příčinou úmrti starosty
Bohoslava Schnircha: F. A. Šubert, dr. Nesý, dr. Jiří
Guth, prof. dr. Frant. Pastrnek, ústřední spolek če-
ských žen, Měšťanská beseda v Praze, pražská tělo-
cvičná jednota Sokol v Praze, spolek posluchačn
architektury v Praze, Beseda v Podmoklech, klub za
starou Prahon, okresní výbor v Hlinsku, spolek »Ma-
nes« v Praze, spolek »Alliance franeaise« v Praze
O. Horník, ředitel kůru v Karlíně, firma Husníh
a Häusler v Praze, spolek architektů a inženýrů v krá-
lovství českém.
— Osobní. Dne 1. října podrobil se p. Jaro-
slav Seguens druhé stální zkoušce z odboru
stavby strojů a uznán byl velmi způsobilým.
— Střibrnou svatbu slaviti bude v neděli dne
6. října o 11. hod. dopol. pan Josef Navrátil,
obchodník, majitel režijního skladu piva I. pražského
měšť. pivovaru a člen obchodní a živnostenské ko-
mory pražské, s chotí svou Marií roz. Pešákovou, v
farním chrámě sv. Jindřicha v Praze.
Lieb
doktor
Exner
Koudelka
V Buriánek
A Pallausch
Jahn
M Bílek
Prokopec
Dobruský
Goller
V Rummel
F Batovec
Mdr
F Mazánek
František
Masák
Věra čalounový
Valent
Kressl
Gottwald
Neu
Fleischmann
Nevole
V Šebor
Bárt
A Mikenda
V Fablan
Jan
Purkyně
Ventura
Bohoslava Schnirch
F A Šubert
Nesý
Guth
profesor
Pastrnek
Navrátil
Marie
Pešákův
svatý . Jindřich
Domažlice
Chrudim
Poděbrady
Třeboň
Hradec
Jos
Praha
Podmokly
Hlinsko
Karlín
Královský Vinohrady
Sokol v Praga
spolek » Ma
spolek » Alliance franeais
Husníh
Häusler
spolek architekt
12
article
— Úmrtí. Ve čivrtek zemřel v Čáslaví p. Jose
Lustig, společník firmy Lustig a Pick, v 48. r. věku
Pohřeb bude zejtra o 2. hod. z domu smutku č. 322
(Chrudimské předměstí) na ústřední hřbitov (oddělen
israelitské).
— Padesátiloté jublleum práce. Dne 6. října
t. r. slaví pan Vendelín Mottl, majitel firmy M
Motila synové, dvorní dodavatelé v Praze, své jubi-
leum padesátileté práce. Četné vynálezy V. Mottlovy
vzlahující se na zhotovení a úpravu různých oděvů.
neb na nové způsoby sestavení a tkaní vlněných lá-
tek, přispěly značně nejen k zdokonalení průmyslu
oděvního, nýbrž daly i vážný podnět k pokrokům v
výrobě látek vlněných. Vynikající činností svou pů-
sobil k proslavení domácího průmyslu oděvního na
všech světových výstavách, začež dostal četná vyzna-
menání. U příležitosti oslavy 50. a 60letého trvání
závodu založil p. V. Mottl nadaci pro schudlé mistry
krejčovské v obnosu 2400 K. Z jeho odborných praci
literárních dlužno uvésti velké jeho dílo »Umění při
střihačské«, které vyšlo již ve vydání osmém a teš.
se oblibě i v cizozemsku.
Jose Lustig
Lustig
Mottl
V Mottlův
V Mottl
Čáslav
Praha
Pick
M Motil syn
13
article
— Pohřeb p. Hynka Maška, professora, kona
se včera odpoledne z kostela sv. Apolináře na hřbi
tov olšanský za přehojného účastenství. V průvodu
pohřebním ubírali se zejmena prof. dr. Mourek, prol.
dr. Kalousek, prol. Pánek, dr. Vysoký, zemští školní
inspektoři dr. Rosický, dr. Kastner a Procházka, okr
školní inspektor prof. dr. Kaňka, školní radové A
Jirásek, J. Jahn, J. Roth, dr. Wi nter, ředitel gymnasi
Sobek, Grešl, Doucha, Slavík, ředitelé reálek Jaroll-
mek, Hofmann, Bllý a Starý, professoři Votruba
Truhlář. Jedlička, Kott, Bauše, Mikenda, Vírav-
ský, Červenka, Guth, Čapek, Stýblo, Princ, dr-
Flajšhans, Štěpánek, Zdeněk, Ibl, Mařík, Sládek ajv
Dále zúčastnilo se průvodu žactvo gymnasia z Truhlář-
ské ulice. Na rakev položeno několik nádherných
věnců.
Hynk Mašek
Apolinář
profesor
doktor
Mourek
Kalousek
Pánek
Rosický
Kastner
Procházka
Kaňka
Jirásek
J Jahn
nter
Sobek
Grešl
Doucha
Jaroll
Hofmann
Bllý
Votruba Truhlář
Jedlička
Kott
Bauše
Mikenda
Vírav
Guth
Čapek
Stýblo
Princ
Flajšhans
Štěpánek
Zdeněk
Ibl
Mařík
Sládek
Olšanský
Truhlář
ský ulice
14
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v páte
dne 4. října za předsednictví starosty p. dr. Srba
náměstka p. dra. Friče.) Ve schůzi hospodářské ko-
mise učinil zástupce osmé části Prahy, Libně, pan
Filip. tyto návrhy: městská rada nechť zahají vy-
jedňávání se silničním erárem ve příčině převzet
erárních silnic, protínajících Libeň do vlastní správy
a jakým chnosem by byl erár ochoten přispívati n
vydláždění silnic a udržování jich v dobrém stavu.
Dále aby kanalisační komise uvažovala o odstra-
nění prozalímné a provedení definitivní stoky v třídě
Palackého od Královské třídy k Tylově ulici. Pal
aby pro Libeň výpracován byl nový plán polohy.
kteréhož v zájmu obce a poplatnictva jest nevyhnu-
telně zapotřebí. O této záležitosti bylo mezi erárem
a obcí vyjednáváno již před 3 roky. Mimo to žádal
aby v Libni byly pořízeny nové uliční tabulky
jakož aby doplněno bylo pojmenování tamních ulic-
Aby uvažováno bylo zreorganisování obecního dvora
v Libni ve srovnalosti s obecními dvory v ostatních
částech Prahy a vyhledání vhodného místa pro nový
obecní dvůr v Libni, poněvadž nynější obecní dvůn
nikterak neslouží k ozdobě libeňského zámku, v je-
hož sousedství stojí a také budovy jeho nevyhovují
svým účelům. Konečně žádal, aby zdravotní komise
podala zprávu o stavu Rokytky, která okolí své otra-
vuje a zejmena ve školní budově proti zámku zdrav
dítek ohrožuje. Návrhy tyto byly schváleny a v pří-
slušných komisích bude o nich jednáno. — V téže
komisí schválen byl návrh ob. st. p. Portíka, aby
vzalo se v úvahu dokončení firurální výzdoby před
Srba
Frič
Filip
Praha
Libeň
Tylův ulice
Rokytka
obecní dvůr
15
article
mostí nového kamenného mostu, které se nyní jeví
příliš kusým. Otevření veřejné čítárny v Libni dne
6. října zúčastní se v zastoupení městské rady ná-
městek p. dr. Frič. — M. r. pan Schiller urgoval
předložení plánů na přeměnu lanové dráhy na dráhu
elektrickou; plány tyto byly městské radě slíbeny
správní radou elektrických podniků. — K návrhu
technické komise usneseno, aby přístavba Náprst-
kova musea byla zadána inž. p. Ot. Maternovi. —
Městský rada p. Zikan tlumočil stížnost obyvatelstva
v Cikánské ulici na opozděné přivážení pitné vody.
Usneseno, aby zjednána byla náprava. — Na vědomí
vzalo sdělení presidiální kanceláře, že starosta pro
jevil písemně soustrast kolegiátní kapitole na král
Vyšehradě za příčinou úmrtí probošta dra. Ant
Lenze. Usneseno dále, aby také rada městské kapi-
tole kondolovala.
— Sbor obecních starších král. hl. města
Prahy svolán je ke schůzi na ponděli dne 7. října
Na denním pořádku kromě četných stavebních stíž-
nosti jsou návrhy na obsazení míst magistrátních
radů, návrh na zřízení silnice vyšehradsko- podolské
nákladem 785.000 K s návrhem na uhražení tohoto
nákladu zvláštní výpůjčkou obecní a na vybírán
mýtného na nové silnici. Návrh na výměnu chatr-
ných kolejí na mostě Karlově. Návrh na rozšiřen
sítě eleklrovodné na Starém a Novém městě, na Malé
straně a na Hradčanech nákladem as 118.722 K. Ná-
vrhy na koupi nemovitostí a j.
doktor
Frič
Schiller
Ing
Otakar
Matern
Zikan
Lenz
K Ná
Libeň
Vyšehrad
Praha
Karlov
Hradčany
sbor obecní starý král
16
article
— Spolek architektů a lnženýrů v král
českém zahájil včera opětně zimní období svých
týdenních přednáškových večerů, v nichž po lela
již za součinnosti předních odborníků našich pro-
jednávány jsou některé důležité a časové otázky
technické. Schůzi včerejší, jež konala se ve velkém
sále Měšťanské besedy pražské zahájil za četného
účastenství členstva, městské rady s náměsí kem
drem. Fričem v čale a četných jiných hostí, před
seda pan cís. rada Jahn. Potom podal jednateí
obšírnou zprávu o činnosti spolku v období etním.
Zmínil se o nynějším stavu otázky týkající s
stavby spolkověho domu v hlavní tříd
assanační, sdělil, že spolek hodlá od nového roku
vydávati velký representační týdenník
věnovaný vždy prvý týden architektuře, umění de-
korativnému a výtvarnému, další tři týdny inženýr-
ství stavebnímu, strojnictví, elektrotechnice, chem.
technologii atd. a pojednal o akci podniknuté u pří-
ležitosti nastávajících voleb za účelem docílení nále-
žitého zastoupení techníků na sněmu král. českého.
Při tom poukázal k tomu, že nutno litovati, že mezi
kandidáty nenachází se inženýr Otakar Materna, po-
něvadž tím celá ta velká práce, kterou poslane
Materna vykonal jako referent o celé řadě důležilých
technických otázek, zejmena při osnově nového sta-
vebního řádu pro království české, jest snad zmařena.
a nová osobnosť byť i stejně kvalifikovaná bude
musit celou tu několikaletou práci znovu probrati.
Frič
Jahn
korativný
Matern
spolek architekt
17
article
Za všeobecného souhlasu vyslovil pak přání, aby
okolnosti tylo v poslední ještě chvíli příslušnými
kruhy vzaty byly v úvahu a aby učiněno bylo čeho
Uřeba, by pracovník tak osvědčený byl sněmu za-
chován; mimo to vysloven požadavek, aby vzhledem
k rozsalu důležitosti a nutnosti technických otázek
také v zemském výboru jedno místo vyhraženo bylo
technikovi. Potom přikročeno k jednacímu pořadu,
na němž nalezala se přednáška inženýra pana Jaro-
slava Grögra, vrchního stavebního rady a ře-
ditele technických úřadů král. hlavního města Prahy
»O průplavech v Čechách a na Moravě po stránce
technické«. — Pan přednášející vzpomenuv dřívěj-
ších svých přednášek, jež ve spolku před 9 letyo
témže thematu měl, konstatoval, že za celou tu dobu
v záležitosti cest vodních mnoho se nestalo. Teprve
v době nejposlednější přijetí předloh investičních
posunulo celou záležitost do sladia nového, aktuál
ního a věcí počaly se zabývati, jak úřadní oddělení
technická, tak podnikatelské firmy soukromé. — Pan
přednášejíčí potom na základě, vlastních prací a studii
pojednává o průplavech vltavskodunajském,
oderskodunajském a spojovacím průplavu,
vedoucím od Přerova přes Olomouc do střední ho
Uřeba
Praha
Čechy
Morava
Přerov
Olomouc
18
article
Labe k Pardubicím. Pojednává nejprve o hospo-
dářských a komercionálních momentech těchto tra
průplavových a konstatuje na základě ciferních do-
kladů, že hlavním předmětem dopravy
jest uhli, kdežto plodiny na dovozu
neparlicipují takou měrou, jak v zájmu věci bylo by
očekávati. Bude věcí příslušných činitelů postarat.
se o to, aby v případě provedení průplavu vltavsko-
dunajského byly sazby na obilí do Čech dovážené
náležitě zvýšeny. Jest to třeba zejmena s ohledem
na export uherský, jenž činí do Německa pouze 14 0
do ostatních zemí cizích 16% a celých 709% zůstávš
v neuherských zemích naší říše. Na to pojednal
o techníckých momentech, podmiňujícíeh
provedeni jednotlivých tras průplavových, o zásobo
vání průplavů vodou, o lodních zdvihadlech a typech
lodí, jakož i o způsobu jich vlečení na jednotlivých
tocích. Pojednávaje pak o programu stavebním, po-
ukázal k tomu, že dle zákonného ustanovení má se
nejděle do roku 1904 počíti se stavbou průplavu
a) dunajsko-odetského, b) dunajsko- vltavského
c) odersko-labského a všechny tyto prác
že mají býti do roku 1924 dokončeny —
Labe
Pardubice
Čechy
Německo
19
article
Konečně pak pojednal o zájmech techniků i veřej-
nosti na provádění velkých těchto projektů a vy-
slovil přáni, aby domácí technikově a inženýři ujali
se v čas stavebních podniků na Vltavě a Malém
Labi, kdež lze docíliti dobrých výsledků. Pokud se
týče širší veřejnosti, třeba pečovati o to, aby se
předešlo zbytečným spekulacím na straně jednéa
využití cen pobřežních realit a síly vodní k zaklá-
dání nových podniků průmyslových poblíže řek kana-
lisovaných na straně druhě. Po provedení průplavů
jest nepochybno, že hlavním tržištěm obilního ob-
chodu v Rakonsku stane se Vídeň, druhým místem
takovým mohly by se státi Budějovice. Pan před-
nášojící ukončil přáním, aby češti technikové při
velikých projeklech průplavních práci svou nejen
uplatnili, ale i hmolných úspěchů se dodělali. Po
debatě, jež se potom rozpředla a jíž zúčastnili se
pp, prof. Hráský, baron SpensBooden, vrch
stav. rada Rytíř, inž. Smrček a Dlouhý, za
koněil předseda p. cís. rada Jahn rozpravu po-
ukazem, že dnešní výklad měl účel čistě informační
a že důležilé olázce průplavů věnováno bude ješt
více vačerů, načež teprve zaujato bude stanovisko,
odpovídající nabytým zkušenostem.
— Nápratkovo české průmyslové museum
bude v tomto období obecenstvu otevřeno již jen ve
zbývajících čtyřech říjnových odpolednech nedělních
vždy od 9—12. Bohaté sbírky musea chovají pro
každého nepřehlednou hojnost zajímavých a poučných
předmětů umělého i lidového průmyslu národů celého
světa, z nichž četné jsou vzácná unika. Posledn
dobou upoutávaly k sobě nejživější pozornost obe-
censtva činské, japonské o sibiřské předměty, jichž
koupi na posledních svých cestách zprostředkoval
pp. Josef Kořenský a St. Vráz, jakož i památný odka
Julia Zeyera.
profesor
Hráská
SpensBooden
Ing
Jahn
Kořenský
Vráz
Zeyer
Vltava
Malý Labe
Vídeň
Budějovice
20
article
— Veřejná čítárna král. hlav, měst
Prahy. Komise veřejné čítárny konala včera od
poledne na staroměstské radnici schůzi, v níž bylo
usneseno, aby veřejná čítárna byla otevřena dne
15. října. Místnosti pro čítárnu získány proza-
tímně a sice v Mikulandské ulicí v domě poštovní
filialky. Komise spokojila se s těmito mistnostm
jen proto, poněvadž nebylo možno jiných místnost
opatřiti. Veřejná čítárna bude v Mikulandské ulie
umístěna do příštího roku a do té doby komise oče-
kává s určilosti, že nové vhodné místnosti budou
opatřeny. Inspektorem čítárny jest obecní starší p.
Urbánek.
— Vinobraní na vinicích prince Ferd. Lobko
vice v Dol. Beřkovicích u Měiníka zahájeno bylo 30
září a potrvá nejméně 4 týdny. Jakost letošníeh
hroznů slibuje znamenité víno, neboť po mnoho le
již nebyly hrozny tak vyzrálé a tak zachované, jak
letos.
— Veřejná knihovna v Libni otevřen
bude již v neděli dne 6. t. m. o 9. hodině dopolední
Knihy půjčovati se budou vždy ve středu od 6 do
8 hodin večer a v neděli od 10 do 11 hodin dopo
ledne. Zápisné 1 K. Knihy půjčují se zdarma. Do
datek seznamu knih veřejné knihovny prodávati s
bude po 20 h. Legitimace vydávány budou pouze
dospělým; školní dílky jsou vyloučeny. Knihovna
má 2223 svazků a nalezá se ve školní budově Li
bušině č. p. 517.
— Konkurs prohlášen krajským soudem v L
berci na jmění Jana Langra, zlatníka v Li
bercí. Konkursní komisař rada Havek správce dr
Urbánek
Ferd
Langer
Praha
Mikulandská
Dolo
Beřkovice
Libeň
21
article
Czoernig, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 16. říjne
přihlášky do 10. listopadu, rok likvidační 16. li
stopadu.
— Exekuční dražba domu. U okr. soudu
na Smíchově konala se včera exekuční dražba domu
č. 128 v Schneliově ul. v Bubenči. Koupil jej pan
JUDr. Jar. Fanil, advokát v Praze, pro pí. J. Polla
kovou za 72.000 K. Odhadní cena obnášela 81.744 K
vadium složilo šest kupců.
— Pilotový most u Národního divadla
zůstane státi do příštího jara. Ve včerejší schůz
městské rady stalo se o tom usnesení s dodatkem
že ledoborce mají být opraveny nákladem 800 K
Jak povědomo, má být tohoto mostu použito př
stavbě nového mostu z Holešovic do Libně.
JUDr
Smíchov
Schneliov ulice
Bubeneč
Praha
Polla
Holešovice
Libeň
národní divadlo
22
article
— Vzácné zjezy přírodni. Píše se nám
z Humpolce: Ve čtvrtek večer v 7 hodin 25 minu
viděn byl u náv krássný povětroň, letící od jiho-
východu směrem severozápadním. Celá krajina kolem
Humpolce osvětlena byla pojednou jako když tisíe
elektrických světel bylo rozsviceno. Světlo bylo iin-
tensivní, čistě bílé. Povětroň byl tvaru trychtýřovi-
tého, podobal se veliké slze; když zhasl, asi po třech
minulách, dvakráte silně zahřmělo. Směr, kterým
letěl, a doba od zhasnutí ku hřmění nasvědčovala
by tomu, že meteor spadl někde v krajině vlašimnské-
Zjevu tomuto předcházela den před tim silná vich-
řice. Lidé, poděšení neobvyklým světlem, zůstával
na ulicích státi, mnozí vybíhali z domů, tvořili sku-
piny, živě rokujíce o tomto přírodním zjevu, jiní pro-
rokovali válku, někteří dokonce mínili, že nastane
brzy konec světa. — Ze Studeného u Žamberk
se nám píše: Pohlížeje dne 3. října večer na hvězd
natou objohu, spatřil jsem před osmou hodinou
z hlavy souhvězdí Herkula nepříliš rychle pohy bovati
Herkules
Humpolec
Studený
Žamberk
23
article
se meteor, který deset vteřin byl viditelný a ku konc
nad obzbrem vzrosti tak jako měsíc, když při za
tmění je do polovice zastíněn.. Od hvězdy Herkula
pohyboval se kolem Hadonoše, až se za sykotu
zřejmě slyšitelného mezi souhvězdím štíra a váhv
pod obzor soesl. Při tom rozlila se po okolí jasní
intensivně růžová záře, která i psy po vsi znepoko-
jila. Hádám, že dopadl k zemi směrem k Paříži. Zjev
tak krásný velmi zřídka se objeví. — Ze Sobě
slavi se nám píše: Dne 3. t. m. po 7. hod. večen
pozorován zde meteor, letící vzduchem od jihu k se-
veru, který zanechával za sebou jasnou světlezelenou
zář. Lid vybihal z domů, aby seznal příčiny náhlého
osvětlení. Za okamžik bylo směrem od Tábora sly-
šeti hřmění, jež však nepodobalo se bouřce. — Z Ká-
cova nad Sázavou píše se nám: Dne 3. t. m. ve
čtvrt na 8 h. večer objevil se nad naším městečkem
krásný meteor. Směr jeho letu byl od východu
k jihozápadu, více kolmý, než nakloněný, jeho veli-
kost se rovnala objemu lidské hlavy. Zářil ohnivě
červeně a při letu působil rachot podobný hřmění
Hadonoš
Paříž
Tábor
cov nad Sázava
24
article
Tento výjev polekal mnoho obyvatelů. — Z K y s
perku se nám píše: Povětroň, neobyčejně veliký.
spatřen byl ve čtvrtek večer na jihozápadní straně
oblohy. Oslňující zář, jež každého upoulala, rozlila
se na vteřinu do poloviny oblohy.
— Vražda divky u Náchoda. Veškeré pá
trání po vrahu žákyně Suchánkovy nevedlo dosu
k výsledku. Nyní sděluje se, že byl dne 26. září
v Pasově v Bavořích zatčen vojín 36. pěšího pluku
František Koubský, který dopaden byl ve vojensk
uniformě svého pluku, ale bez poboční zbraně
Koubský prchl z Josefova dne 21. září, tedy den
před zavražděním Suchánkovy a počítá se, že zú-
častnil se posvícenské zábavy v obci blízké místu,
na kterém vražda se stala a které vzdáleno jest od
Josefova sotva dvě míle. Koubský udává, že poboční
zbraň zahodil na svém útěku u Eisensteinu. Pro
jeho nápadné chování a pro různé okolnosti uvaleno
na něho podezření, že byl na zavraždění Suchán-
kovy zůčastněn. Byl ponechán ve vazbě.
Suchánkův
Koubská
Náchod
Pasov
Bavory
Josefov
Eisenstein
25
article
— Zatčení zloději. Před nedávnem byli
k trestnímu soudu do vyšetřovací vazby přiveden
vícekráte již trestaní zloději Al. Zeman a Jos. Cink.
kteří provedli několik odvážných krádeží, zejmena
na státní dráze, kde vzali různého zboží v ceně
přes 10.000 K. Zřízenci bezpečnostního úřadu pá-
trali po dvou dalších spojencích zlodějů a sice
bratrech Karlu a Prokopu Riegrovi. Předovčírem
zvěděl četnický závodčí na služební obchůzce, že
dva podezřelí mladíci přišli do Dolní Krče. Četník
stíhal je a stopa vedla ho k bránickému převozu
kde oba hledané přistihl, spoutal a do vazby od-
vedl. Karel Rieger měl pracovní knížku, znějící n
jmeno Ant. Kloce. Oba zatčení měli u sebe paklíče,
páčidla a ostře nabitý revolver. Od včerejška na-
lezají se ve vazbě u trestního soudu. — Kočí Josel
Dvorský. 30 roků starý, který svému zaměstnavateli
Al. Stejskalovi ve Kšelích u Č. Brodu odcizil ně
které svrchky a hodinky a uprchl, byl předevčirem
ve Staré Boleslaví četnictvem zatčen.
Al
Zeman
Jos
Cink
Karel
Prokop Riegr
Rieger
Kloc
Josel Dvorská
Stejskal
Dolní Krč
Kšele
Č . Brod
Stará Boleslav
26
article
— Nebezpečné hriště. Na železném zá-
bradlí na Františkově nábřeží včera odpoledne cviči
se 5letý synek typografa Josef Bozděch z Řetězové
ulice č. 245. Když se octl na zábradlí nejvýše.
osudnou náhodou hošík sklouzl a spadl na dlažbu
náplavky. Hošík, který utrpěl těžkého poranění na
hlavě, byl odnesen na policejní strážnici, kde mu
lěkař poskyti pomoci, načež byl ponechán v domá-
cím ošetřování
— Na poli těžce poranéna. Chudá žena
Anna Žáková ze Zlatník č. 48 předevčírem odpoledne
na tepném poli sbírala chrást. Rolník Vendelin
Cejeha přistihl ji a domnivaje se, že mu žena působ
škodu na poli, sbil ji nemilosrdně tak, že ubohá zu-
stala na poli v bezvědomí ležeti. Poněvadž se stav
její zhoršil, byla Žáková včera přivezena do zdejš
všeobecné nemocnice
— Nehoda na cvičišti. Žák karlínské reálky
Frant. Pařízek, 17 let starý a v Žižkově v čís. 480
bydlíci, včera odpoledne na cvičišti upadl a utrpě
značné poranění na levé ruce. Po obvázání poraněn
byl žák ponechán v domácím ošetřování.
Františkův
Bozděch
Žáková
Zlatník
František
Pařízek
řetězový ulice
Žižkov
27
article
- Dva podvodníci ve vazbě. Rolník p
Fr. Prášek z Dol. Slivna u Benátek byl na trhu
u Tábora a koupil sedm kusů vykrmeného dobytka
které svěřil kočímu, aby je dovedl domů. Ko
šťastně dostal se s dobytčaty až do Staré Boleslavi
kde zastavil v zájezdním hostinci. Při pivě vypra-
voval o příhodách na cestě a jeho vypravování sly
šeli dva povedení hosté Fr. Velechovský a Ant
Hrdlička. Ti dohodli se a za nedlouho představil se
Velechovský kočímu jako nový šafář p. Práška.
Pravil, že p. Prášek vzkazuje, aby mu vydal dva
voly a průvodní list. Kočí uvěřil a Velechovský
s Hrdličkou odváděli dva nejlepší kusy dobytka do
Křenku. Mezitím podvod byl objeven, četnictvo pa-
tralo po podvodnicích a přistihlo je ve Křenku, kde
nabízeli voly za směšně levnou cenu. Oba pod
vodníci byli zatčeni a včera přivedeni k trestnímu
soudu do vazby.
— Na procházco postřelen. Studujíci gymnasi
Miroslav Pressier, 14 roků starý a na Kral. Vino
hradech v Sumavské ulici č. 1031 bydlící, včera pře
polednem ubíral se procházkou po silnici podél olšan-
ských hřbitovů. Pojednou zaslechl z povzdáli výstře
a současně ucítil palčivost v pravé ruce. Neznámý
střelec, který si nedaleko hřbitovů vyvolil ter
osudnou náhodou postřetil studujícího. Po tomt
činu střelec uprchl. Postřelený studující odebralse
na záchrannou stanici, kde lékař p. dr. Černý zjislil.
že náboj z fiobertky zůstal vězeti ve dlani prav
ruky a proto jej odkázal na kliniku ve všeobecne
nemocnici.
Prášek
Velechovský
Hrdlička
Pressier
Kral
doktor
Černá
Francie
Dolo
Slivno
Benátky
Tábor
Stará Boleslav
Křenek
Sumavský ulice
28
article
— Nebezpečí požáru vzniklo včera po 2. hod
odpolední na slatku p. Becka v Dejvicích čís. 202
V konírně vzňala se sláma a plameny se značnou
rychlostí se šířily. Na štěstí byl oheň záhy zpozo
tován a za přispění sousedů uhašen.
— V hlavní möstské pokladně pražske
čistí se dne 7. října místnosti, ze kteréž přičiny ne
budou se peníze ani vydávati ani přijímati.
— Z Plzné. (Pův. dopis.) Na hřbitové u Všeeh
Svatých v Plzni buduje právě stavitel p. Fr. Němec
jenž postavil také budovu městského divadla, monu
mentální dílo, které bude nejnádhernějším a uměle-
cky nejcennějším svého způsobu v Plzni. Je t
hrobka rodiny Trejbalů, jejíž zetěm jest architekt
p. Hilbert, stavitel dómu svatovitského, který také
vypracoval celý projekt pro tento krásný pomník
Hrobka jest umístěna mezi dvěma opěrnými piliři
na jižní straně hřbitovního kostela a tvoří loubí v
slohu dřevní gotiky. Figurální a ozdobné části s-
chařské a kamennické práce zhotovila z hořického
pískovce kamennická dílna p. Víška v Praze, ostatní
kamenné součástky dodal dvorní kamenník pan Cin-
groš v Plzni. — Nový obšírný adresář král
města Plzně vyjde ještě letošního roku na základě
výsledků všeobecného sčítání lidu. Autorem knihyt
jest p. Jaroslav Schiebl, správce městské statistick
kanceláře v Plzni.
Beck
Němec
Trejbal
Hilbert
Víšek
Cin
Schiebl
Dejvice
Plzeň
Praha
29
article
— Sklad c. k. priv hr. O. Thunovské to-
várny na porcelán převzala a umístila v roz-
sáhlých místnostech svých firma J. Nelí, závod s
zbožím galanterním, porcelánem, sklem a kuchyn
ským zařízením v Praze, na Příkopě čís. 24 v paláci
Zemské banky.
— Zvláštní odpolední představení v dl-
vadle Varlété koná se dnes o 4. hod. Žáci a děti
platí na všechna místa poloviční ceny. Mlimo nej-
lepší sily nového ensemblu vystoupí lilipotánská
společnost, která malému diváctvu způsobí vzácnou
kratochvíli. Při tomto představení není kouření do-
voleno. Večer o 8. hodině jest představení při oby-
čejných cenách. Divadlo je denně četně navštiveno
Žák
Praha
zemský banka
30
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Ruská výprava poručika Kozlova, po-
slaná roku 1899 carskou zeměpisnou společností do
střední Asie, o níž myslilo se, že byla v Tibetě po-
vražděna, přibyla 13./26. července do Cajdamu, kde
našla v dobrém stavu sklad svých zásob, jež tan
zůstavila pod stráží tří vojáků. 1/14. srpna chtěla se
vydati na cestu do Kjachty, kam hodlá doraziti do
konce roku.
= Zpronevěření ve Vídni. Z Vídně se sdě-
luje: Oficial zdejšího městského chudobince, jenž
od r. 1876 byl ve službách obce, uprchl — zprone-
věřiv 7703 korun.
Asie
Tibet
Cajdam
Kjachta
Vídeň
31
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Ferdinand Šamberk na odstupu. Zejtra
večer roz oučí se pan Ferdinand Šamberk se svým
povoláním u divadla. Bude to smutný večer! Lou-
čení je vždycky tak smutná věc! Ale přece jen zase
veselý večer, neboť pravý muž v žádném okamžiku
se nezapře a pan Šamberk býval vždy taková pro-
hnaná kopa a jinak, než jako kumpána šelmovstvím
podšitého, nedovedl si ho divák ani představiti. Pro
poslední dojemný večer zvolil si svoje národní melo-
drama »Josef Kajetán Tyl«, nejplačtivější hru, jakou
kdy který komik napsal, ale v té hraje prasměšnou
figuru pekaře-ochotníka—Floriána Buchtu. A tímje
vše pověděno. Bude tedy o rychlé osušení vlaste-
neckých slziček dokonale postaráno
Panem Šamberkem doplňuje se řada vysloužileů
našeho národního ústavu, pravých »napoleonských«
veteránů, kteří viděli »velkou dobu« našeho divadla-
A velká doba naší první scény národní byla doba
její malých poměrů, bylo ono dvoudesetiletí, strávené
pod střechou uzounké a drobounké budovy proza-
tímné. Doba zápasů s nedostatkem a nesnázemi ne-
vyvinutého života národního, ale také doba teplého
žáru a mnohé chvíle opojné. Divadlo, jako jediny
ústav osvětový, jejž národ mohl nazývati svým, bylo
tehdy ohniskem všeho národního cítění a snažení.
Šamberk
Lou
Josef
Kajetán
Tyl
Buchta
32
article
Bylo jediným a vším, co jsme prozatím měli. Vše
ostatní zdálo se tenkrát nedostupno. Národní ústavy
vědecké, umělecké, průmyslové, peněžní byly pouhým
snem. Zřízení nějaké opravdové university, vlastní
české Akademie připadalo českému šosáčkovi tenkrát
přáním tak nesplnitelným jako mu dnes připadá ne-
dosažitelno zřízení národního vojska nebo české
správy železnic, pošt a podobných nezbytností mo-
derního organismu kulturního. Byla taková divadelní
doba v našem vývoji. Divadlem začalo obrozování
společnosti. Kdo chtěl něco znamenat ve společnosti,
hrál divadlo, pořádal divadlo, psal pro divadlo anebo
aspoň sháněl obecenstvo do divadla, seděl v na-
povědově budce nebo opisoval role. Každý druhý
našinec nebyl-li už z povolání hercem, byl aspon
ochotníkem, obíral se myšlenkou divadelních úspěchů
a blouznil o divadle.
A pražské divadlo bylo ideálem všeho národa.
národní ústav
pražský divadlo
33
article
Bylo symbolem všeho snažení jeho. A herci byli pra-
vými knězi a nositeli národní myšlénky. Nedali
jsme na ně nic dopustit. Zní to sice dnes už po-
někud žertovně, představiti si pana Šamberka jako
kněze. Ale jen následkem nevázaného oboru, ve kte-
rém jsme si jej během doby navykli vídati. Však
i on neušel milosti svého posvěcení. Měl také svoji
mitru vyšší funkce národní neviditelnu na hlavé,
Hrával ostatně kdysi také vážné role, ctnostné mládce.
shakespearovské hrdiny! Však i později, když v tro-
jici »Frankovský, Šamberk, Mošna« stanul v popředí
nejrozpustilejšího repertoiru, jaký kdy po jevišti své
rejdy tropil — doba offenbachiád, pařížských frašek,
výpravných her let sedmdesátých — viděli jsme
v něm především vlasteneckého umělce. A když se
jednou roznesla zpráva, že prý má Šamberk odejiti
někam do ciziny, nevěřili jsme prostě. Náš Šam-
berk? Ne, to nebylo možno! Tenkráte byly jiné časy.
Nechodilo všecko ještě tak samohybně, tak po odbor-
nicku nepochybně, nebyla ještě dělba práce lak do-
podrobna provedena, starali se ještě všichni o všucko
a nerozhodovaly při divadelním engagementu jenom
otázky — živnosti a kontraktu. Takový Frankovský.
Šamberk
Mošna
34
article
Šamberk, Mošna nebyl tehdy jenom tak »členem
divadla zde či vnde, byl především náš Frankovský,
náš Šamberk, náš Mošna. A jako takový cítil svoje
závazky. Ba i polilika se pletla do divadla a politické
strany sváděly spolu kolem scény své bitvy. Padlo-li
divadlo do rukou jedné strany, druhá žárlivě vypoví-
dala divadlu svoji lásku a — návštěvu . ..
Naivní časyl
Ale také něco půvabu bylo v tom dětinství.
Dnes už poměry dávno se rozšířily a uvolnily. Jsme
teď vělší těleso, členitější, složitější, tvoříme už širší
svět. Máme už svoji »společnost«, svoje stálé di-
vadelní obecenstvo, svoji hromadu vymoženosti,
svoje různé statky a majetky a mezi ně všelijak —
rozptýlenu pozornost. Divadlo máme teď veliké, bohatě
nadané, v něm umělecké požadavky mnohem vyšší
apparát dokonalejší, ale už dávno není jedinýma
vším, co máme, dávno ne jedinou naší láskou. Je
teď pouhým divadlem, jako jsou jinde divadla.
A herci jsou už jen herci, členy ústavu, obmezení na
význam svého povolání. Větší poměry otevřely se
divadlu a s nimi zapadla jeho velká doba. Zbývají
po ní leda — pamětníci a vysloužilci.
Šamberk
Mošna
35
article
Pan Šamberk se svým kypícím zevnějškem, se
svým sťavnatým hlasem s těmi tisíci anekdotami
a žertovnými nápady, které z jeho okolí kolovaly
v kruzích milovníků divadla — a milovníkem
bylo všecko obecenstvo — býval vždy jaksi
představitelem veselého, bezstarostného názoru
a spokojeného blahobytnictva v našem sbor
uměleckém. Vědělo se o něm, kterak ku povinnostem
svého stavu přihliží s tak zv. »geniálního« hle-
diska, klerak vysoko povznesen bývá na příklad
nad návyk pedantského memorování úloh a chvíle
kritickáli nadejde, kterak že s klidem statověkého
stoika dovede vystoupiti z kulisy a mluvili, co mu
právě dobrého napadne. A to se právě vždycky nej-
více líbilo, co oblíbenému komikovi tak v poslední
chvíli napadlo. Zasvěcenější nadšenci roznášeli takové
historky po hospodách a po veselých společnostech
Na piplačské práci umělecké nestavěny tenkráte ještě
žádné systémy. Smělý nápad, nevázaná improvisace
naopak imponovaly. A v době, kdy blavní oporou
repertoiru bývaly »Princezny Trebizondy«, »Věvod-
kyně z Gerolštejnu«, »Cesty do městce« a » Nájemni
pana domácího« nebyla také ani pravá chv la pro
herecké lupenkářství.
Šamberk
Trebizonda
Gerolštejn
36
article
Stejný rys improvisační označuje Šamberka také
jako divadelního autora. Joho hry jsou volně z ru-
kávu sypané a na šňuru nenucené osnovy navlékané
výjevy pro vyvolání veselé nálady ve hledišti
Žadný úzkostlivě seslavovaný rozvrh pomoci literár-
ních pravitek a kružidel. Rozmarný dialog, kořeněný
časovými nápady a vlastenecká tendence zaručovaly
těm nevázaným scénám nejhlučnější úspěch. Vedle
Tyla a Kolára je Šamberk snad podnes nejdavanější
z původních aptorů. V genru lokální pražské hry
zůstal vlastně dosud Šamberk jediným pěstitelem.
Era přísnějších požadavků a tužší discipliny
umělecké, jaká s většími poměry Národního divadla
zahájena, vyšinula poněkud z kolejí nezkrocenou in-
dividuantu umělců. Čekaly ho sice také v novém
domě chvíle bouřlivých a hlučných úspěchů, ale obor
působnosti měl tu přece jen velice zúžený a do po-
straní zatlačený. Nová doba se svým lanatismem
věrnosti a správností detailu, se svým puntičkářstvím
uměleckých měr a vah, příčila se silně hereckému
způsobu, který během doby stal se mu již druhou při-
rozeností. Nesmířil se s ní dokonale nikdy. Ten vnitřni
rozpor bezpochyby valně přičinil, že v muži uzrálo
rozhodnutí, vzdáti se herecké činností dřive, než
Šamberk
Joha
Tyl
Kolár
Era