ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 257a5090-661d-11dc-9445-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 36 celkem · entity: person 292, place 100, org 21, work 1
1 masthead
5. října 1901
2 masthead
Císlo 274.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana3
5 article
službu svou ? Je přece známá věc, že je policie vždy ta první, jež z dobré shody dvou států kořisti. Čipernému policajtu stačí území vlast- ního státu málo kdy. Divíme se oslatně tomu že vůbec sňali pikelhaubny a odložili kabát se střibrnými knofliky, než vydali se do Rakouska na výlet, vždyť by přátelství, jež oba státy poutá, bylo pruskou uniformu také sneslo. — Pan Kathrein přibelhal se konečně tak se svou troškou do mlýna. Chce hájiti německé národní zájmy v Rakousku zrovna tak jako každý upřímný Němec a nedopustí prý, aby Němci bylí v něčem na svých právéch zkráceni, ale s těmi, kteři prý prodávají »vlasť« cizině zrazují víru otců svých, pan Kathrein se do- mlouvati nebude, nechť jsou to již Schönere- rovei nebo stoupenci páně Pradovi. Pan Kathrein vl prý dobře, že Němci nejsou v Rakousku sami, že jsou zde v menšině, a ostatní náro dové že mají také jakás takás práva. Pan Kathrein bude prý hájiti oprávněné nároky ne- německých národů a potírati všeněmecké zrádce. Pan Kathrein byl od jaktěživa hrdinou, ati »ostatní« národové se mu za problematickou pomoc, kterou udilí, poděkují. Náhodou se v Tyrolsku a v ostatních zemích, kde mají kle- rikálové půdy, nevolí. Jinak by neosvědčoval tak nápadně hrdinství své, které, jakmile objevl se na kolbišti Wolf nebo někdo z jeho družiny pravidelně zaleze. My Čechové zejmena máme příčiny býti vděčnými tomuto pánovi a jeho kohortě. Je známo, jak se zachovala katolická strana lidová k nám. Co by as odpověděli ti pánové, kdybychom se jich tázali, kam se po- dělo dědictví po politických předeích jejich, kam věrnost federalistická, kam nadšení pro rovné právo národů? Dnes je pan Kathrein pro ně- meckou státní řeč jako pan Funke a královstv toto by tranchiroval s takovým gustem jako pan Schücker.
Kathrein Němec Prad Wolf Čecho Funke Schücker Rakousko Tyrolsko
6 article
— Německé hlasovací lístky k vol- bám do zemského sněmu rozesilají okresni hejtmanství v zněmčeném územi. Tak děje se zejmena i v Duchcově, kde české obyvatelstvo tvoři poloviei obyvatelstva a kde při sčitání lidu již před 10 lety byla napočtěna takořku třetina obyvatelstva českého. Duchcovský advokát p. dr. Stejskal vrátil německý volební listek se žádostí, aby mu byl vydán hlasovaci lístek v českém jazyce, a bylo by záhodno, aby v ce- lém ůzemí zněmčeném všichni čeští voličové tak učinili. Je už věru neslýcháno co se ve zněm- čeném území děje. Používá se i nejmenší příle- žitosti k tomu, aby se »inferiorní raga« poko- řovala. Jak ironicky to zní: při volbách do če ského sněmu dostávají Čechové německé hlasovací listky. A vláda má tolik kuráže, že opominuvši všech předpisů zákonných, českou řeč vymiťuje i tam, kde do- sud závady nebylo, a že fakticky rozděl uje české království sama. Tak dalekot s námi došlo! Pan dr. Stejskal podnikne veškery kroky, zejmena i protestem proti vol bám, aby tento neslýchaný čin vládního orgánu, který má bditi nad plněním zákonů, byl nále- žité stigmatisován. Jen tak dále. Za deset let budeme míti v zněmčeném území pruskou vládu.
doktor Stejskal Čecho Duchcov
7 article
— K otázce úpravy platů učitelských Oprou stále širielm se zprávám, jakoby zákon o úpravě platů učitelských neměl být sankeio nován, sdělujeme z nejlepšího pramene, že již v červenci presidiem sněmu byla osnova vláde k sankci předložena a že od té doby vý- konný výbor národní strany svo- bodomyslné několikráte zakročil, aby otázka sankce byla brzo a pří- znivě vyřízena a že se tak stalo zase posledně před týdnem. Pokud naše informace sahají, byla sankce télo osnovy poslancům svobo- domyslným od vlády připověděna. Všelik úmy slné zprávy, o této věci šlřené, jsou jen vypočteny na dělání volební nálady pro straně svobodomy slné — Kluby občanské. Klub vol'i č novoměstských má dnes schůzi správ ního výboru o 8. hodině večer v restaurae Brejškově. — Velkoněmecký průvod Schulvereinu povolen. Z Brna, 4. října. (Zvl. tlgrm.) Oč po celé léto marně namáhaly se spolky české, dosáhl hravé Schulverein. Průvod rázu provo- kativního a velkoněmeckého byl v plném roz- sahu povolen. A nyní pracuje se plnou parou k tomu, aby slavnost nepolitického Schulvereinu dopadla co možná nejvíce polilicky — velko- německy. Najatí i nenajatí agenti chodí dům od domu a nabádají a přemlouvají majitele domů. sby použili k výzdobě jich pouze praporů velkoněmeckých. Jen prý ty domy, s nichž vláti budou tyto prapory, dostanou ochranu pro připad, že by Čechové dopusliti se chtěli ná- sllí. () Ochrany takové nemohou prý zaručiti pro domy dekorované prapory barev zemských nebo říšských! Okolnost, že průvod jest povolen, zavdává příčinu k oprávněným obavám, že jest jen zástěrkou k násilnictví, jez dle příkladu Litovle má se státi v Brně.
Brejškův Čecho Brno Litovel
8 article
A všechny připravy tomu nasvědčují. Provolání na rozich nalepená a velkoněmeckými barvami okrášlená praví, že Němci u sochy císaře Jo- sefa II., tohoto zastance, pěstitele a ochránce německého ducha v říši, složí přisabu věrnosti ideám němectí moravského. Provoláním tím bylo také české cbyvatelstvo pobouřeno a očeká á s pochopitelným rozechvěním neděle. Jedna otázka jest dosud nevysvětlena: kdo hradi všechny útraty s dekorací města spojené? Vždyt nakoupeno jest mnoho velkoněmeckých praporů, které se majitelům domů zdarma dodávají, b namnoze i vnucují. Všeobecně se na to uka- zuje, že zaplatí to rádnice z peněz poplatnictva. k nímž velikým procentem přispivá živel český — Úmrtí sochaře Bohuslava Schnircha vzrušilo hluboce veškery vrstvy české veřejnosti. Toho důkazem neobyčejně četně účastenství při jeho po- liřbu a nesčetný počet soustrastných projevů, zaslaných rodině zesnulého a Umělecké besedě z českých kruhů uměleckých, politických a samosprávných. Z dlouhé řady dopisů a telegramů uvádíme soustra tný projev nejvyššího maršálka království českého knížete Jiř Lobkovice, tajného rady a ministra dra. Antonína Rezka, dra. Miroslava Krajníka jmenem klubu národní strany svobodomyslné, »již byl zesnulý drahým přítelem a jehož památka ze srdei členů ktubu nevyhyne«, přísedících zemského výboru hr. Vojtěcha Schönborna, dra. Václava Škardy. jenž vynáší ryzost povahy a veliké vlastenectví ze- snulého a Karla Adámka, zemských poslanců dra Bedř. Pacáka, Josefa Anýže, dra. Krajní ka, inženýra Kařtana, dra. Jar. Čelakovské ho, dra. Lad. Pinkasa Josefa Víška MUDra. Zá
Němec Schnirch Jiř Lobkovic Rezek Krajník Schönborn Škarda Adámek Bedř Pacák Anýž Čelakovský Víšek Mudra
9 article
hoře, Václava Březnovského, V. Němce členů panské sněmovny dvor. rady prof. dra. Antonína Randy, ředilele dra. Mattuše a Fr. Sebora V přípise z rady král. hlav. města Prahy se po- ukazuje na veliký umělecký význam Schnirchův vůbec a jeho součinnost v uměleckých podnicích města Prahy a sděluje se, jakým způsobem Praha uctí pa- mátku zesnulého; podobně v přípise městské rady vinohradské, jež uctívá památku »svého dlouho lefého, milého spoluobčana, jenž jí byl v otázkách uměleckých vždy ochotným rádcem«, městská rada v Poděbradech vzpomíná sochy krále Jiříka. zdobící náměstí poděbradské, pp. Wohanka jako pre- sident a dr. Karel Chytil jako ředitel umělecko- průmyslového musea vzpomínaji záslužno činnosti Schnirchovy v kuratorin musea, Zemská banka království českého uměleckých dě Schnirchových, zdobících budovu banky, pan Prokop Grěgr. ředitel »Národních Listů« s vděčností vzpo- míná, s jakon pietou a jak umělecky zesnulý zbudo- val náhrobní pomník dra. Julia Grégra. — Jmenem uměleckých kruhů vyslovili svou soustrast V. Hy- nais jako rektor c. k. akademie umění v Praze prof. akademie Josef V. Myslbek, Mikuláš A les prof. František Ženíšek, prof. Josef S chu l z, prok J. Maudr, architekt Osv. Polívka, prof. Soběslav Pinkas, prof. Celda Klouček, architekt Josei Fanta, sochař A. V. Zoula, Frant. Stránský, Vílém Amort, V. R. Smolík, Ant. Prochá z ka Alois Folkmann, František Endrs, Oldřich Du- cháček, V. Škoda v České Skalici; malíři prof Adolf Liebscher, Josef Ženíšek, J. Prousek z Turnova, Lud. Kuba z Budějovic, Josef Bárta. Vilém Weitenweber, Jan rytíř Skram lík. Hermina Loukotová, Rudolf Řihovský, archi- tekti Antonín Balšánek, Jan Vejrych. Rudol Dellin, Vratislav Pasovský, Viktor Ben eš.
Březnovský profesor doktor Randa Mattuš Sebora Schnirchův Jiřík Wohanka Chytil Prokop Grěgr Grégr Jmen V ha V Myslbek Mikuláš Ženíšek J Maudr Osv Polívka Pinkas Klouček Josei Fanta A V Zoul František Stránský Amort V R Smolík Antonín Folkmann Endrs Oldřich jít Liebscher J Prousek Lud Bárt Weitenweber Jan rytíř Skram Hermin Loukotová Řihovský Balšánek Vejrych Rudol Dellin Pasovský ben Francie Praha Poděbrady Český Skalica Turnov Kuba Budějovice panská sněmovna zemský banka akademie uměný
10 article
Edv. Kadraba, ciseleur František Houdek, proí. dr. Ondřej S chrutz. Z kruhů spisovatelských vzpo- mínají zásluh Schnirchových básník Adolf Heyduk Svatopluk Čech, prof. Ot. Hostinský, jemuž se Schnirchem odešel jeden z nejstarších a nejlepších přátel, prof. Jaroslav Goll, prof. Pastrnek, dr- Ladislav Ouis, prof. dr. Jaroslav Vlček, dr. Jiře Guth, František Ruth, dr. Ant. Zeman, ředitel František Bílý, redaktor Jaroslav Kampr. dr. Edv. Baštýř, Fr. A. Šubert, Vojla Slukov, redaktor »Osvěty« Václav Vlček, Frant. Zákrejs, Václav Hladík, dr. Antonín Šnajdauf, soudní rada Antonin Schulz v Králové Dvoře, prof. Dušek, Beneš Grünwald na Kladně, prof. K. Petrlík a j. Vřelé přípisy zaslali dále Měšťanská be- seda v Praze, ředitelství Národního divadla, Eliška Krásnohorská za Ženský vý- robní spolek, ústřední spolek čenských žen, tělo- cvičná jednota Sokol na Král. Vinohradech, český šachovní spolek v Praze, jednota soukromých úřad- níků v království českém, spolek posluchačů archi- tektury, odborná škola sochařská v Hořicích, starosta měst pražských dr. Vladimír Srb, dr. Tomáš Cerný, msgr. dr. Edv. Knobloch, dr. Vladimír Škarda, dr. Pečírka, inženýr Richard Jahn, dr. Jan Řůžička. ředitel měsíské spořitelny dr. Hubený, dr. Č. Klier dr. Vratislav Černý, inženýr Ot. Materna, A. Bell mann, inženýr Bohumil Staněk, stavitel Karel Horák čís. rada J. V. Novák, Ad. B. Stýblo, nakladatelé Jan Otto, Fr. Šimáček, A. Řivnáč, továrník Karel Bendel- mayer, prof. Jaroslav Červenka, okresní hejtman Gust.
Kadraba Houdek doktor Ondřej Schnirchův Heyduk Čo profesor Otakar Schnirch Goll Pastrnek Ouis Vlček Guth Ruth Antonín Zeman Bílá Kampr Edv Baštýř A Šubert Vojl Slukov František Zákrejs Hladík Šnajdauf Schulz Dušek Beneš Grünwald K Petrlík Krásnohorská Vladimíra Srb Cerný Knobloch Škarda Pečírka Jahn Řůžiček Hubená Klier Černá Matern A Bell Staněk Horák J V Novák Ada B Stýblo Jan Otta Šimáček A Řivnáč Bendel Červenka Gusta Francie Kladno Praha Hořice národní divadlo Sokol na Královský Král Dvůr
11 article
Krafler v Domažlicích, soudní rada František Lieb- scher v Chrudimi, dr. Exner v Poděbradech, dr. Klad rubský, redaktor Hynek Koudelka v Třeboni, zemský inspektor V. Buriánek v Králové Hradci, horní hejt- man A. Pallausch na Král Vinohradech, dr. Bedřich Jahn, městský rada M. Bílek, Karel Prokopec, dr. Čmu- chal, dr. Dobruský, cís. rada František Goller, dvorn klenotník V. Rummel, F. Batovec, MDr. F. Mazánek. Frant. Hašourek, inspektor státních dráh Al. Masák. učitelka Věra Čalounová, dr. Ladislav Valenta, inžený Kressl. Jose! Gottwald, inženýr chemie Karel Neu- mann, dr. Fleischmann, dr. Milan Nevole, cís. rada V. Šebor, chemik Gustav Bárta, prol. A. Mikenda, školní inspektor V. Fablan, inženýr Jan ryt. Purkyně, Jan Ventura a nesčetní jiní přátelé zesnulého umělce z Prahy i z venkova. Umělecké besedě zaslali další soustrastné projevy za příčinou úmrti starosty Bohoslava Schnircha: F. A. Šubert, dr. Nesý, dr. Jiří Guth, prof. dr. Frant. Pastrnek, ústřední spolek če- ských žen, Měšťanská beseda v Praze, pražská tělo- cvičná jednota Sokol v Praze, spolek posluchačn architektury v Praze, Beseda v Podmoklech, klub za starou Prahon, okresní výbor v Hlinsku, spolek »Ma- nes« v Praze, spolek »Alliance franeaise« v Praze O. Horník, ředitel kůru v Karlíně, firma Husníh a Häusler v Praze, spolek architektů a inženýrů v krá- lovství českém. — Osobní. Dne 1. října podrobil se p. Jaro- slav Seguens druhé stální zkoušce z odboru stavby strojů a uznán byl velmi způsobilým. — Střibrnou svatbu slaviti bude v neděli dne 6. října o 11. hod. dopol. pan Josef Navrátil, obchodník, majitel režijního skladu piva I. pražského měšť. pivovaru a člen obchodní a živnostenské ko- mory pražské, s chotí svou Marií roz. Pešákovou, v farním chrámě sv. Jindřicha v Praze.
Lieb doktor Exner Koudelka V Buriánek A Pallausch Jahn M Bílek Prokopec Dobruský Goller V Rummel F Batovec Mdr F Mazánek František Masák Věra čalounový Valent Kressl Gottwald Neu Fleischmann Nevole V Šebor Bárt A Mikenda V Fablan Jan Purkyně Ventura Bohoslava Schnirch F A Šubert Nesý Guth profesor Pastrnek Navrátil Marie Pešákův svatý . Jindřich Domažlice Chrudim Poděbrady Třeboň Hradec Jos Praha Podmokly Hlinsko Karlín Královský Vinohrady Sokol v Praga spolek » Ma spolek » Alliance franeais Husníh Häusler spolek architekt
12 article
— Úmrtí. Ve čivrtek zemřel v Čáslaví p. Jose Lustig, společník firmy Lustig a Pick, v 48. r. věku Pohřeb bude zejtra o 2. hod. z domu smutku č. 322 (Chrudimské předměstí) na ústřední hřbitov (oddělen israelitské). — Padesátiloté jublleum práce. Dne 6. října t. r. slaví pan Vendelín Mottl, majitel firmy M Motila synové, dvorní dodavatelé v Praze, své jubi- leum padesátileté práce. Četné vynálezy V. Mottlovy vzlahující se na zhotovení a úpravu různých oděvů. neb na nové způsoby sestavení a tkaní vlněných lá- tek, přispěly značně nejen k zdokonalení průmyslu oděvního, nýbrž daly i vážný podnět k pokrokům v výrobě látek vlněných. Vynikající činností svou pů- sobil k proslavení domácího průmyslu oděvního na všech světových výstavách, začež dostal četná vyzna- menání. U příležitosti oslavy 50. a 60letého trvání závodu založil p. V. Mottl nadaci pro schudlé mistry krejčovské v obnosu 2400 K. Z jeho odborných praci literárních dlužno uvésti velké jeho dílo »Umění při střihačské«, které vyšlo již ve vydání osmém a teš. se oblibě i v cizozemsku.
Jose Lustig Lustig Mottl V Mottlův V Mottl Čáslav Praha Pick M Motil syn
13 article
— Pohřeb p. Hynka Maška, professora, kona se včera odpoledne z kostela sv. Apolináře na hřbi tov olšanský za přehojného účastenství. V průvodu pohřebním ubírali se zejmena prof. dr. Mourek, prol. dr. Kalousek, prol. Pánek, dr. Vysoký, zemští školní inspektoři dr. Rosický, dr. Kastner a Procházka, okr školní inspektor prof. dr. Kaňka, školní radové A Jirásek, J. Jahn, J. Roth, dr. Wi nter, ředitel gymnasi Sobek, Grešl, Doucha, Slavík, ředitelé reálek Jaroll- mek, Hofmann, Bllý a Starý, professoři Votruba Truhlář. Jedlička, Kott, Bauše, Mikenda, Vírav- ský, Červenka, Guth, Čapek, Stýblo, Princ, dr- Flajšhans, Štěpánek, Zdeněk, Ibl, Mařík, Sládek ajv Dále zúčastnilo se průvodu žactvo gymnasia z Truhlář- ské ulice. Na rakev položeno několik nádherných věnců.
Hynk Mašek Apolinář profesor doktor Mourek Kalousek Pánek Rosický Kastner Procházka Kaňka Jirásek J Jahn nter Sobek Grešl Doucha Jaroll Hofmann Bllý Votruba Truhlář Jedlička Kott Bauše Mikenda Vírav Guth Čapek Stýblo Princ Flajšhans Štěpánek Zdeněk Ibl Mařík Sládek Olšanský Truhlář ský ulice
14 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v páte dne 4. října za předsednictví starosty p. dr. Srba náměstka p. dra. Friče.) Ve schůzi hospodářské ko- mise učinil zástupce osmé části Prahy, Libně, pan Filip. tyto návrhy: městská rada nechť zahají vy- jedňávání se silničním erárem ve příčině převzet erárních silnic, protínajících Libeň do vlastní správy a jakým chnosem by byl erár ochoten přispívati n vydláždění silnic a udržování jich v dobrém stavu. Dále aby kanalisační komise uvažovala o odstra- nění prozalímné a provedení definitivní stoky v třídě Palackého od Královské třídy k Tylově ulici. Pal aby pro Libeň výpracován byl nový plán polohy. kteréhož v zájmu obce a poplatnictva jest nevyhnu- telně zapotřebí. O této záležitosti bylo mezi erárem a obcí vyjednáváno již před 3 roky. Mimo to žádal aby v Libni byly pořízeny nové uliční tabulky jakož aby doplněno bylo pojmenování tamních ulic- Aby uvažováno bylo zreorganisování obecního dvora v Libni ve srovnalosti s obecními dvory v ostatních částech Prahy a vyhledání vhodného místa pro nový obecní dvůr v Libni, poněvadž nynější obecní dvůn nikterak neslouží k ozdobě libeňského zámku, v je- hož sousedství stojí a také budovy jeho nevyhovují svým účelům. Konečně žádal, aby zdravotní komise podala zprávu o stavu Rokytky, která okolí své otra- vuje a zejmena ve školní budově proti zámku zdrav dítek ohrožuje. Návrhy tyto byly schváleny a v pří- slušných komisích bude o nich jednáno. — V téže komisí schválen byl návrh ob. st. p. Portíka, aby vzalo se v úvahu dokončení firurální výzdoby před
Srba Frič Filip Praha Libeň Tylův ulice Rokytka obecní dvůr
15 article
mostí nového kamenného mostu, které se nyní jeví příliš kusým. Otevření veřejné čítárny v Libni dne 6. října zúčastní se v zastoupení městské rady ná- městek p. dr. Frič. — M. r. pan Schiller urgoval předložení plánů na přeměnu lanové dráhy na dráhu elektrickou; plány tyto byly městské radě slíbeny správní radou elektrických podniků. — K návrhu technické komise usneseno, aby přístavba Náprst- kova musea byla zadána inž. p. Ot. Maternovi. — Městský rada p. Zikan tlumočil stížnost obyvatelstva v Cikánské ulici na opozděné přivážení pitné vody. Usneseno, aby zjednána byla náprava. — Na vědomí vzalo sdělení presidiální kanceláře, že starosta pro jevil písemně soustrast kolegiátní kapitole na král Vyšehradě za příčinou úmrtí probošta dra. Ant Lenze. Usneseno dále, aby také rada městské kapi- tole kondolovala. — Sbor obecních starších král. hl. města Prahy svolán je ke schůzi na ponděli dne 7. října Na denním pořádku kromě četných stavebních stíž- nosti jsou návrhy na obsazení míst magistrátních radů, návrh na zřízení silnice vyšehradsko- podolské nákladem 785.000 K s návrhem na uhražení tohoto nákladu zvláštní výpůjčkou obecní a na vybírán mýtného na nové silnici. Návrh na výměnu chatr- ných kolejí na mostě Karlově. Návrh na rozšiřen sítě eleklrovodné na Starém a Novém městě, na Malé straně a na Hradčanech nákladem as 118.722 K. Ná- vrhy na koupi nemovitostí a j.
doktor Frič Schiller Ing Otakar Matern Zikan Lenz K Ná Libeň Vyšehrad Praha Karlov Hradčany sbor obecní starý král
16 article
— Spolek architektů a lnženýrů v král českém zahájil včera opětně zimní období svých týdenních přednáškových večerů, v nichž po lela již za součinnosti předních odborníků našich pro- jednávány jsou některé důležité a časové otázky technické. Schůzi včerejší, jež konala se ve velkém sále Měšťanské besedy pražské zahájil za četného účastenství členstva, městské rady s náměsí kem drem. Fričem v čale a četných jiných hostí, před seda pan cís. rada Jahn. Potom podal jednateí obšírnou zprávu o činnosti spolku v období etním. Zmínil se o nynějším stavu otázky týkající s stavby spolkověho domu v hlavní tříd assanační, sdělil, že spolek hodlá od nového roku vydávati velký representační týdenník věnovaný vždy prvý týden architektuře, umění de- korativnému a výtvarnému, další tři týdny inženýr- ství stavebnímu, strojnictví, elektrotechnice, chem. technologii atd. a pojednal o akci podniknuté u pří- ležitosti nastávajících voleb za účelem docílení nále- žitého zastoupení techníků na sněmu král. českého. Při tom poukázal k tomu, že nutno litovati, že mezi kandidáty nenachází se inženýr Otakar Materna, po- něvadž tím celá ta velká práce, kterou poslane Materna vykonal jako referent o celé řadě důležilých technických otázek, zejmena při osnově nového sta- vebního řádu pro království české, jest snad zmařena. a nová osobnosť byť i stejně kvalifikovaná bude musit celou tu několikaletou práci znovu probrati.
Frič Jahn korativný Matern spolek architekt
17 article
Za všeobecného souhlasu vyslovil pak přání, aby okolnosti tylo v poslední ještě chvíli příslušnými kruhy vzaty byly v úvahu a aby učiněno bylo čeho Uřeba, by pracovník tak osvědčený byl sněmu za- chován; mimo to vysloven požadavek, aby vzhledem k rozsalu důležitosti a nutnosti technických otázek také v zemském výboru jedno místo vyhraženo bylo technikovi. Potom přikročeno k jednacímu pořadu, na němž nalezala se přednáška inženýra pana Jaro- slava Grögra, vrchního stavebního rady a ře- ditele technických úřadů král. hlavního města Prahy »O průplavech v Čechách a na Moravě po stránce technické«. — Pan přednášející vzpomenuv dřívěj- ších svých přednášek, jež ve spolku před 9 letyo témže thematu měl, konstatoval, že za celou tu dobu v záležitosti cest vodních mnoho se nestalo. Teprve v době nejposlednější přijetí předloh investičních posunulo celou záležitost do sladia nového, aktuál ního a věcí počaly se zabývati, jak úřadní oddělení technická, tak podnikatelské firmy soukromé. — Pan přednášejíčí potom na základě, vlastních prací a studii pojednává o průplavech vltavskodunajském, oderskodunajském a spojovacím průplavu, vedoucím od Přerova přes Olomouc do střední ho
Uřeba Praha Čechy Morava Přerov Olomouc
18 article
Labe k Pardubicím. Pojednává nejprve o hospo- dářských a komercionálních momentech těchto tra průplavových a konstatuje na základě ciferních do- kladů, že hlavním předmětem dopravy jest uhli, kdežto plodiny na dovozu neparlicipují takou měrou, jak v zájmu věci bylo by očekávati. Bude věcí příslušných činitelů postarat. se o to, aby v případě provedení průplavu vltavsko- dunajského byly sazby na obilí do Čech dovážené náležitě zvýšeny. Jest to třeba zejmena s ohledem na export uherský, jenž činí do Německa pouze 14 0 do ostatních zemí cizích 16% a celých 709% zůstávš v neuherských zemích naší říše. Na to pojednal o techníckých momentech, podmiňujícíeh provedeni jednotlivých tras průplavových, o zásobo vání průplavů vodou, o lodních zdvihadlech a typech lodí, jakož i o způsobu jich vlečení na jednotlivých tocích. Pojednávaje pak o programu stavebním, po- ukázal k tomu, že dle zákonného ustanovení má se nejděle do roku 1904 počíti se stavbou průplavu a) dunajsko-odetského, b) dunajsko- vltavského c) odersko-labského a všechny tyto prác že mají býti do roku 1924 dokončeny —
Labe Pardubice Čechy Německo
19 article
Konečně pak pojednal o zájmech techniků i veřej- nosti na provádění velkých těchto projektů a vy- slovil přáni, aby domácí technikově a inženýři ujali se v čas stavebních podniků na Vltavě a Malém Labi, kdež lze docíliti dobrých výsledků. Pokud se týče širší veřejnosti, třeba pečovati o to, aby se předešlo zbytečným spekulacím na straně jednéa využití cen pobřežních realit a síly vodní k zaklá- dání nových podniků průmyslových poblíže řek kana- lisovaných na straně druhě. Po provedení průplavů jest nepochybno, že hlavním tržištěm obilního ob- chodu v Rakonsku stane se Vídeň, druhým místem takovým mohly by se státi Budějovice. Pan před- nášojící ukončil přáním, aby češti technikové při velikých projeklech průplavních práci svou nejen uplatnili, ale i hmolných úspěchů se dodělali. Po debatě, jež se potom rozpředla a jíž zúčastnili se pp, prof. Hráský, baron SpensBooden, vrch stav. rada Rytíř, inž. Smrček a Dlouhý, za koněil předseda p. cís. rada Jahn rozpravu po- ukazem, že dnešní výklad měl účel čistě informační a že důležilé olázce průplavů věnováno bude ješt více vačerů, načež teprve zaujato bude stanovisko, odpovídající nabytým zkušenostem. — Nápratkovo české průmyslové museum bude v tomto období obecenstvu otevřeno již jen ve zbývajících čtyřech říjnových odpolednech nedělních vždy od 9—12. Bohaté sbírky musea chovají pro každého nepřehlednou hojnost zajímavých a poučných předmětů umělého i lidového průmyslu národů celého světa, z nichž četné jsou vzácná unika. Posledn dobou upoutávaly k sobě nejživější pozornost obe- censtva činské, japonské o sibiřské předměty, jichž koupi na posledních svých cestách zprostředkoval pp. Josef Kořenský a St. Vráz, jakož i památný odka Julia Zeyera.
profesor Hráská SpensBooden Ing Jahn Kořenský Vráz Zeyer Vltava Malý Labe Vídeň Budějovice
20 article
— Veřejná čítárna král. hlav, měst Prahy. Komise veřejné čítárny konala včera od poledne na staroměstské radnici schůzi, v níž bylo usneseno, aby veřejná čítárna byla otevřena dne 15. října. Místnosti pro čítárnu získány proza- tímně a sice v Mikulandské ulicí v domě poštovní filialky. Komise spokojila se s těmito mistnostm jen proto, poněvadž nebylo možno jiných místnost opatřiti. Veřejná čítárna bude v Mikulandské ulie umístěna do příštího roku a do té doby komise oče- kává s určilosti, že nové vhodné místnosti budou opatřeny. Inspektorem čítárny jest obecní starší p. Urbánek. — Vinobraní na vinicích prince Ferd. Lobko vice v Dol. Beřkovicích u Měiníka zahájeno bylo 30 září a potrvá nejméně 4 týdny. Jakost letošníeh hroznů slibuje znamenité víno, neboť po mnoho le již nebyly hrozny tak vyzrálé a tak zachované, jak letos. — Veřejná knihovna v Libni otevřen bude již v neděli dne 6. t. m. o 9. hodině dopolední Knihy půjčovati se budou vždy ve středu od 6 do 8 hodin večer a v neděli od 10 do 11 hodin dopo ledne. Zápisné 1 K. Knihy půjčují se zdarma. Do datek seznamu knih veřejné knihovny prodávati s bude po 20 h. Legitimace vydávány budou pouze dospělým; školní dílky jsou vyloučeny. Knihovna má 2223 svazků a nalezá se ve školní budově Li bušině č. p. 517. — Konkurs prohlášen krajským soudem v L berci na jmění Jana Langra, zlatníka v Li bercí. Konkursní komisař rada Havek správce dr
Urbánek Ferd Langer Praha Mikulandská Dolo Beřkovice Libeň
21 article
Czoernig, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 16. říjne přihlášky do 10. listopadu, rok likvidační 16. li stopadu. — Exekuční dražba domu. U okr. soudu na Smíchově konala se včera exekuční dražba domu č. 128 v Schneliově ul. v Bubenči. Koupil jej pan JUDr. Jar. Fanil, advokát v Praze, pro pí. J. Polla kovou za 72.000 K. Odhadní cena obnášela 81.744 K vadium složilo šest kupců. — Pilotový most u Národního divadla zůstane státi do příštího jara. Ve včerejší schůz městské rady stalo se o tom usnesení s dodatkem že ledoborce mají být opraveny nákladem 800 K Jak povědomo, má být tohoto mostu použito př stavbě nového mostu z Holešovic do Libně.
JUDr Smíchov Schneliov ulice Bubeneč Praha Polla Holešovice Libeň národní divadlo
22 article
— Vzácné zjezy přírodni. Píše se nám z Humpolce: Ve čtvrtek večer v 7 hodin 25 minu viděn byl u náv krássný povětroň, letící od jiho- východu směrem severozápadním. Celá krajina kolem Humpolce osvětlena byla pojednou jako když tisíe elektrických světel bylo rozsviceno. Světlo bylo iin- tensivní, čistě bílé. Povětroň byl tvaru trychtýřovi- tého, podobal se veliké slze; když zhasl, asi po třech minulách, dvakráte silně zahřmělo. Směr, kterým letěl, a doba od zhasnutí ku hřmění nasvědčovala by tomu, že meteor spadl někde v krajině vlašimnské- Zjevu tomuto předcházela den před tim silná vich- řice. Lidé, poděšení neobvyklým světlem, zůstával na ulicích státi, mnozí vybíhali z domů, tvořili sku- piny, živě rokujíce o tomto přírodním zjevu, jiní pro- rokovali válku, někteří dokonce mínili, že nastane brzy konec světa. — Ze Studeného u Žamberk se nám píše: Pohlížeje dne 3. října večer na hvězd natou objohu, spatřil jsem před osmou hodinou z hlavy souhvězdí Herkula nepříliš rychle pohy bovati
Herkules Humpolec Studený Žamberk
23 article
se meteor, který deset vteřin byl viditelný a ku konc nad obzbrem vzrosti tak jako měsíc, když při za tmění je do polovice zastíněn.. Od hvězdy Herkula pohyboval se kolem Hadonoše, až se za sykotu zřejmě slyšitelného mezi souhvězdím štíra a váhv pod obzor soesl. Při tom rozlila se po okolí jasní intensivně růžová záře, která i psy po vsi znepoko- jila. Hádám, že dopadl k zemi směrem k Paříži. Zjev tak krásný velmi zřídka se objeví. — Ze Sobě slavi se nám píše: Dne 3. t. m. po 7. hod. večen pozorován zde meteor, letící vzduchem od jihu k se- veru, který zanechával za sebou jasnou světlezelenou zář. Lid vybihal z domů, aby seznal příčiny náhlého osvětlení. Za okamžik bylo směrem od Tábora sly- šeti hřmění, jež však nepodobalo se bouřce. — Z Ká- cova nad Sázavou píše se nám: Dne 3. t. m. ve čtvrt na 8 h. večer objevil se nad naším městečkem krásný meteor. Směr jeho letu byl od východu k jihozápadu, více kolmý, než nakloněný, jeho veli- kost se rovnala objemu lidské hlavy. Zářil ohnivě červeně a při letu působil rachot podobný hřmění
Hadonoš Paříž Tábor cov nad Sázava
24 article
Tento výjev polekal mnoho obyvatelů. — Z K y s perku se nám píše: Povětroň, neobyčejně veliký. spatřen byl ve čtvrtek večer na jihozápadní straně oblohy. Oslňující zář, jež každého upoulala, rozlila se na vteřinu do poloviny oblohy. — Vražda divky u Náchoda. Veškeré pá trání po vrahu žákyně Suchánkovy nevedlo dosu k výsledku. Nyní sděluje se, že byl dne 26. září v Pasově v Bavořích zatčen vojín 36. pěšího pluku František Koubský, který dopaden byl ve vojensk uniformě svého pluku, ale bez poboční zbraně Koubský prchl z Josefova dne 21. září, tedy den před zavražděním Suchánkovy a počítá se, že zú- častnil se posvícenské zábavy v obci blízké místu, na kterém vražda se stala a které vzdáleno jest od Josefova sotva dvě míle. Koubský udává, že poboční zbraň zahodil na svém útěku u Eisensteinu. Pro jeho nápadné chování a pro různé okolnosti uvaleno na něho podezření, že byl na zavraždění Suchán- kovy zůčastněn. Byl ponechán ve vazbě.
Suchánkův Koubská Náchod Pasov Bavory Josefov Eisenstein
25 article
— Zatčení zloději. Před nedávnem byli k trestnímu soudu do vyšetřovací vazby přiveden vícekráte již trestaní zloději Al. Zeman a Jos. Cink. kteří provedli několik odvážných krádeží, zejmena na státní dráze, kde vzali různého zboží v ceně přes 10.000 K. Zřízenci bezpečnostního úřadu pá- trali po dvou dalších spojencích zlodějů a sice bratrech Karlu a Prokopu Riegrovi. Předovčírem zvěděl četnický závodčí na služební obchůzce, že dva podezřelí mladíci přišli do Dolní Krče. Četník stíhal je a stopa vedla ho k bránickému převozu kde oba hledané přistihl, spoutal a do vazby od- vedl. Karel Rieger měl pracovní knížku, znějící n jmeno Ant. Kloce. Oba zatčení měli u sebe paklíče, páčidla a ostře nabitý revolver. Od včerejška na- lezají se ve vazbě u trestního soudu. — Kočí Josel Dvorský. 30 roků starý, který svému zaměstnavateli Al. Stejskalovi ve Kšelích u Č. Brodu odcizil ně které svrchky a hodinky a uprchl, byl předevčirem ve Staré Boleslaví četnictvem zatčen.
Al Zeman Jos Cink Karel Prokop Riegr Rieger Kloc Josel Dvorská Stejskal Dolní Krč Kšele Č . Brod Stará Boleslav
26 article
— Nebezpečné hriště. Na železném zá- bradlí na Františkově nábřeží včera odpoledne cviči se 5letý synek typografa Josef Bozděch z Řetězové ulice č. 245. Když se octl na zábradlí nejvýše. osudnou náhodou hošík sklouzl a spadl na dlažbu náplavky. Hošík, který utrpěl těžkého poranění na hlavě, byl odnesen na policejní strážnici, kde mu lěkař poskyti pomoci, načež byl ponechán v domá- cím ošetřování — Na poli těžce poranéna. Chudá žena Anna Žáková ze Zlatník č. 48 předevčírem odpoledne na tepném poli sbírala chrást. Rolník Vendelin Cejeha přistihl ji a domnivaje se, že mu žena působ škodu na poli, sbil ji nemilosrdně tak, že ubohá zu- stala na poli v bezvědomí ležeti. Poněvadž se stav její zhoršil, byla Žáková včera přivezena do zdejš všeobecné nemocnice — Nehoda na cvičišti. Žák karlínské reálky Frant. Pařízek, 17 let starý a v Žižkově v čís. 480 bydlíci, včera odpoledne na cvičišti upadl a utrpě značné poranění na levé ruce. Po obvázání poraněn byl žák ponechán v domácím ošetřování.
Františkův Bozděch Žáková Zlatník František Pařízek řetězový ulice Žižkov
27 article
- Dva podvodníci ve vazbě. Rolník p Fr. Prášek z Dol. Slivna u Benátek byl na trhu u Tábora a koupil sedm kusů vykrmeného dobytka které svěřil kočímu, aby je dovedl domů. Ko šťastně dostal se s dobytčaty až do Staré Boleslavi kde zastavil v zájezdním hostinci. Při pivě vypra- voval o příhodách na cestě a jeho vypravování sly šeli dva povedení hosté Fr. Velechovský a Ant Hrdlička. Ti dohodli se a za nedlouho představil se Velechovský kočímu jako nový šafář p. Práška. Pravil, že p. Prášek vzkazuje, aby mu vydal dva voly a průvodní list. Kočí uvěřil a Velechovský s Hrdličkou odváděli dva nejlepší kusy dobytka do Křenku. Mezitím podvod byl objeven, četnictvo pa- tralo po podvodnicích a přistihlo je ve Křenku, kde nabízeli voly za směšně levnou cenu. Oba pod vodníci byli zatčeni a včera přivedeni k trestnímu soudu do vazby. — Na procházco postřelen. Studujíci gymnasi Miroslav Pressier, 14 roků starý a na Kral. Vino hradech v Sumavské ulici č. 1031 bydlící, včera pře polednem ubíral se procházkou po silnici podél olšan- ských hřbitovů. Pojednou zaslechl z povzdáli výstře a současně ucítil palčivost v pravé ruce. Neznámý střelec, který si nedaleko hřbitovů vyvolil ter osudnou náhodou postřetil studujícího. Po tomt činu střelec uprchl. Postřelený studující odebralse na záchrannou stanici, kde lékař p. dr. Černý zjislil. že náboj z fiobertky zůstal vězeti ve dlani prav ruky a proto jej odkázal na kliniku ve všeobecne nemocnici.
Prášek Velechovský Hrdlička Pressier Kral doktor Černá Francie Dolo Slivno Benátky Tábor Stará Boleslav Křenek Sumavský ulice
28 article
— Nebezpečí požáru vzniklo včera po 2. hod odpolední na slatku p. Becka v Dejvicích čís. 202 V konírně vzňala se sláma a plameny se značnou rychlostí se šířily. Na štěstí byl oheň záhy zpozo tován a za přispění sousedů uhašen. — V hlavní möstské pokladně pražske čistí se dne 7. října místnosti, ze kteréž přičiny ne budou se peníze ani vydávati ani přijímati. — Z Plzné. (Pův. dopis.) Na hřbitové u Všeeh Svatých v Plzni buduje právě stavitel p. Fr. Němec jenž postavil také budovu městského divadla, monu mentální dílo, které bude nejnádhernějším a uměle- cky nejcennějším svého způsobu v Plzni. Je t hrobka rodiny Trejbalů, jejíž zetěm jest architekt p. Hilbert, stavitel dómu svatovitského, který také vypracoval celý projekt pro tento krásný pomník Hrobka jest umístěna mezi dvěma opěrnými piliři na jižní straně hřbitovního kostela a tvoří loubí v slohu dřevní gotiky. Figurální a ozdobné části s- chařské a kamennické práce zhotovila z hořického pískovce kamennická dílna p. Víška v Praze, ostatní kamenné součástky dodal dvorní kamenník pan Cin- groš v Plzni. — Nový obšírný adresář král města Plzně vyjde ještě letošního roku na základě výsledků všeobecného sčítání lidu. Autorem knihyt jest p. Jaroslav Schiebl, správce městské statistick kanceláře v Plzni.
Beck Němec Trejbal Hilbert Víšek Cin Schiebl Dejvice Plzeň Praha
29 article
— Sklad c. k. priv hr. O. Thunovské to- várny na porcelán převzala a umístila v roz- sáhlých místnostech svých firma J. Nelí, závod s zbožím galanterním, porcelánem, sklem a kuchyn ským zařízením v Praze, na Příkopě čís. 24 v paláci Zemské banky. — Zvláštní odpolední představení v dl- vadle Varlété koná se dnes o 4. hod. Žáci a děti platí na všechna místa poloviční ceny. Mlimo nej- lepší sily nového ensemblu vystoupí lilipotánská společnost, která malému diváctvu způsobí vzácnou kratochvíli. Při tomto představení není kouření do- voleno. Večer o 8. hodině jest představení při oby- čejných cenách. Divadlo je denně četně navštiveno
Žák Praha zemský banka
30 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Ruská výprava poručika Kozlova, po- slaná roku 1899 carskou zeměpisnou společností do střední Asie, o níž myslilo se, že byla v Tibetě po- vražděna, přibyla 13./26. července do Cajdamu, kde našla v dobrém stavu sklad svých zásob, jež tan zůstavila pod stráží tří vojáků. 1/14. srpna chtěla se vydati na cestu do Kjachty, kam hodlá doraziti do konce roku. = Zpronevěření ve Vídni. Z Vídně se sdě- luje: Oficial zdejšího městského chudobince, jenž od r. 1876 byl ve službách obce, uprchl — zprone- věřiv 7703 korun.
Asie Tibet Cajdam Kjachta Vídeň
31 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Ferdinand Šamberk na odstupu. Zejtra večer roz oučí se pan Ferdinand Šamberk se svým povoláním u divadla. Bude to smutný večer! Lou- čení je vždycky tak smutná věc! Ale přece jen zase veselý večer, neboť pravý muž v žádném okamžiku se nezapře a pan Šamberk býval vždy taková pro- hnaná kopa a jinak, než jako kumpána šelmovstvím podšitého, nedovedl si ho divák ani představiti. Pro poslední dojemný večer zvolil si svoje národní melo- drama »Josef Kajetán Tyl«, nejplačtivější hru, jakou kdy který komik napsal, ale v té hraje prasměšnou figuru pekaře-ochotníka—Floriána Buchtu. A tímje vše pověděno. Bude tedy o rychlé osušení vlaste- neckých slziček dokonale postaráno Panem Šamberkem doplňuje se řada vysloužileů našeho národního ústavu, pravých »napoleonských« veteránů, kteří viděli »velkou dobu« našeho divadla- A velká doba naší první scény národní byla doba její malých poměrů, bylo ono dvoudesetiletí, strávené pod střechou uzounké a drobounké budovy proza- tímné. Doba zápasů s nedostatkem a nesnázemi ne- vyvinutého života národního, ale také doba teplého žáru a mnohé chvíle opojné. Divadlo, jako jediny ústav osvětový, jejž národ mohl nazývati svým, bylo tehdy ohniskem všeho národního cítění a snažení.
Šamberk Lou Josef Kajetán Tyl Buchta
32 article
Bylo jediným a vším, co jsme prozatím měli. Vše ostatní zdálo se tenkrát nedostupno. Národní ústavy vědecké, umělecké, průmyslové, peněžní byly pouhým snem. Zřízení nějaké opravdové university, vlastní české Akademie připadalo českému šosáčkovi tenkrát přáním tak nesplnitelným jako mu dnes připadá ne- dosažitelno zřízení národního vojska nebo české správy železnic, pošt a podobných nezbytností mo- derního organismu kulturního. Byla taková divadelní doba v našem vývoji. Divadlem začalo obrozování společnosti. Kdo chtěl něco znamenat ve společnosti, hrál divadlo, pořádal divadlo, psal pro divadlo anebo aspoň sháněl obecenstvo do divadla, seděl v na- povědově budce nebo opisoval role. Každý druhý našinec nebyl-li už z povolání hercem, byl aspon ochotníkem, obíral se myšlenkou divadelních úspěchů a blouznil o divadle. A pražské divadlo bylo ideálem všeho národa.
národní ústav pražský divadlo
33 article
Bylo symbolem všeho snažení jeho. A herci byli pra- vými knězi a nositeli národní myšlénky. Nedali jsme na ně nic dopustit. Zní to sice dnes už po- někud žertovně, představiti si pana Šamberka jako kněze. Ale jen následkem nevázaného oboru, ve kte- rém jsme si jej během doby navykli vídati. Však i on neušel milosti svého posvěcení. Měl také svoji mitru vyšší funkce národní neviditelnu na hlavé, Hrával ostatně kdysi také vážné role, ctnostné mládce. shakespearovské hrdiny! Však i později, když v tro- jici »Frankovský, Šamberk, Mošna« stanul v popředí nejrozpustilejšího repertoiru, jaký kdy po jevišti své rejdy tropil — doba offenbachiád, pařížských frašek, výpravných her let sedmdesátých — viděli jsme v něm především vlasteneckého umělce. A když se jednou roznesla zpráva, že prý má Šamberk odejiti někam do ciziny, nevěřili jsme prostě. Náš Šam- berk? Ne, to nebylo možno! Tenkráte byly jiné časy. Nechodilo všecko ještě tak samohybně, tak po odbor- nicku nepochybně, nebyla ještě dělba práce lak do- podrobna provedena, starali se ještě všichni o všucko a nerozhodovaly při divadelním engagementu jenom otázky — živnosti a kontraktu. Takový Frankovský.
Šamberk Mošna
34 article
Šamberk, Mošna nebyl tehdy jenom tak »členem divadla zde či vnde, byl především náš Frankovský, náš Šamberk, náš Mošna. A jako takový cítil svoje závazky. Ba i polilika se pletla do divadla a politické strany sváděly spolu kolem scény své bitvy. Padlo-li divadlo do rukou jedné strany, druhá žárlivě vypoví- dala divadlu svoji lásku a — návštěvu . .. Naivní časyl Ale také něco půvabu bylo v tom dětinství. Dnes už poměry dávno se rozšířily a uvolnily. Jsme teď vělší těleso, členitější, složitější, tvoříme už širší svět. Máme už svoji »společnost«, svoje stálé di- vadelní obecenstvo, svoji hromadu vymoženosti, svoje různé statky a majetky a mezi ně všelijak — rozptýlenu pozornost. Divadlo máme teď veliké, bohatě nadané, v něm umělecké požadavky mnohem vyšší apparát dokonalejší, ale už dávno není jedinýma vším, co máme, dávno ne jedinou naší láskou. Je teď pouhým divadlem, jako jsou jinde divadla. A herci jsou už jen herci, členy ústavu, obmezení na význam svého povolání. Větší poměry otevřely se divadlu a s nimi zapadla jeho velká doba. Zbývají po ní leda — pamětníci a vysloužilci.
Šamberk Mošna
35 article
Pan Šamberk se svým kypícím zevnějškem, se svým sťavnatým hlasem s těmi tisíci anekdotami a žertovnými nápady, které z jeho okolí kolovaly v kruzích milovníků divadla — a milovníkem bylo všecko obecenstvo — býval vždy jaksi představitelem veselého, bezstarostného názoru a spokojeného blahobytnictva v našem sbor uměleckém. Vědělo se o něm, kterak ku povinnostem svého stavu přihliží s tak zv. »geniálního« hle- diska, klerak vysoko povznesen bývá na příklad nad návyk pedantského memorování úloh a chvíle kritickáli nadejde, kterak že s klidem statověkého stoika dovede vystoupiti z kulisy a mluvili, co mu právě dobrého napadne. A to se právě vždycky nej- více líbilo, co oblíbenému komikovi tak v poslední chvíli napadlo. Zasvěcenější nadšenci roznášeli takové historky po hospodách a po veselých společnostech Na piplačské práci umělecké nestavěny tenkráte ještě žádné systémy. Smělý nápad, nevázaná improvisace naopak imponovaly. A v době, kdy blavní oporou repertoiru bývaly »Princezny Trebizondy«, »Věvod- kyně z Gerolštejnu«, »Cesty do městce« a » Nájemni pana domácího« nebyla také ani pravá chv la pro herecké lupenkářství.
Šamberk Trebizonda Gerolštejn
36 article
Stejný rys improvisační označuje Šamberka také jako divadelního autora. Joho hry jsou volně z ru- kávu sypané a na šňuru nenucené osnovy navlékané výjevy pro vyvolání veselé nálady ve hledišti Žadný úzkostlivě seslavovaný rozvrh pomoci literár- ních pravitek a kružidel. Rozmarný dialog, kořeněný časovými nápady a vlastenecká tendence zaručovaly těm nevázaným scénám nejhlučnější úspěch. Vedle Tyla a Kolára je Šamberk snad podnes nejdavanější z původních aptorů. V genru lokální pražské hry zůstal vlastně dosud Šamberk jediným pěstitelem. Era přísnějších požadavků a tužší discipliny umělecké, jaká s většími poměry Národního divadla zahájena, vyšinula poněkud z kolejí nezkrocenou in- dividuantu umělců. Čekaly ho sice také v novém domě chvíle bouřlivých a hlučných úspěchů, ale obor působnosti měl tu přece jen velice zúžený a do po- straní zatlačený. Nová doba se svým lanatismem věrnosti a správností detailu, se svým puntičkářstvím uměleckých měr a vah, příčila se silně hereckému způsobu, který během doby stal se mu již druhou při- rozeností. Nesmířil se s ní dokonale nikdy. Ten vnitřni rozpor bezpochyby valně přičinil, že v muži uzrálo rozhodnutí, vzdáti se herecké činností dřive, než
Šamberk Joha Tyl Kolár Era