2
masthead
V Praze, v ponděli dne 24. července 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hsty
předr lécí set
v Praze v administvaci
na pařaje . . . . .
sa čtvrt leta . . . . 6 K —h
s drojí donáškou
un miř sí
na čivt lota . . . . 7 K 50 h
na měsíc . . . . . . 2 K 90h
Poštou:
sa čivrt leia . . . . 9 K eo0h
s dvejí zisilke
na mrěisíe
::. ke
na čtvst lela
Praha
uno
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Uherská krise.
Z Pešti, 24. července. »Az Ujzag« proti
veškerým dementi znovu tvrdí, že uherský
ministerský předseda baron Fe-
jérváry odebere se ještě v tomt
týdnu k audienci u císaře v Išlu.
Z Pešti, 24. července. Gabriel Ugro
uveřejňuje v nedělním čísle časopisu »A Nape
článek, nadepsaný »Král,« ve kterém praví:
»Třeba učiniti konec politice, která přivádi
krále v odpor s vůli národa a která krále
jeho sluhy učiní jedinou překážkou státu. Jeho
sluhy! Neboť věrnými jeho jsme my všichni.
Král nechť se vrátí k základu
ústavy a na cestu pokroku; polom
existovati bude opět královská autorita, jako
nikdy ještě před tím a král bude míti opět po-
pularitu, kterou měl dříve.
Déroulěde ve Vídni.
Z Vídně, 24. července. Pavel Derou-
lěde, jehož přichod do Vídně byl na tyto dny
několikrát ohlášen, přijel sem včera večer o 10.
hodině 5 minutách tak zv. korutanským rychlo-
vlakem jižní dréhy. V jeho společnosti jest to-
liko starší dáma, která jest provázena bretoň-
skou služkou a komornou. Na nádraží přij at
byl Déroulěde toliko dvěma členy
zdejší francouzské kolonie. Z ná-
draží odebral se přímo na hlavní telegrafní úřad,
odkud telegrafoval svým přátelům do Paříže, že
do Vídně šťastně dorazil. Dérouléde vypadá
velmi sestárle a nemá již vojenského držen
těla, které bylo u něho dříve obdivováno. Čin
dojem dobrého šedesátníka. V rozmluvě pro-
hlásil, že zamýšlí delší dobu zůstati ve
Vídni a odtud říditi své záleži-
tosti. Před sejitím se francouzské sněmovny
nezamýšlí však ničeho podniknouti.
Ugro
Král
Pavel
Pešť
Išlu
Vídeň
Paříž
Aza Ujzag
6
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Dementi.
Z Inžpruku, 23. července. (C. B.) Vídeňsko
časopisy zaznamenávajíce faktum, že pan a rei
vévoda Eugen při historické slavnost
v Kufsteinu přílomen nebyl a že účastenstvi
své přislíbil teprv k opakování slavnostních hen
ke dni 23. července, dovozují z toho, že se
pan arcivévoda nechtěl setkat
s místodržitelem bar. Sehwarzen-
anem. To však je mýlka. Pan arcivévoda
nemohl proto již dne 16. t. m. do Kufsteinu
přijeti, že musil jakožto »Hoch- und Deutsch-
meister« odcestovati ku pohřbu komtura řádu
německých rytířů hrab. Reigersberga do Vídné.
Rakouským císařem dekorovaní turečtí
hodnostové.
Z Cařihradu, 23 července. (C.-B.) Prvn
sekretář sultánův Tachlsin paša, jakož
i druhý sekretář I zzet paša a nejmladší ze
sultánův státní rada Arif Hikmet bej byl
císařem a králem Františkem Josefem vyzna-
menáni udělením řádu železné koruny I. třídy.
Mezinárodní kongres paedagogů.
Ze San Sebastinna, 23. července. (C. -B.
Ministr vyučování obdržel od španělské komise
mezinárodního kongresu paedagogů v Barcelono
dopis se žádostí, aby ke kongresu pozváni byl
některý pan arcivévoda, rakouský ministr osvěty
a purkmistr města Vídně.
Eugen
arcivévoda
Deutsch
Hikmet
František Josef
Inžpruk
Kufstein
Cařihrad
Barcelona
Vídeň
Sana Sebastinn
7
article
Vilte v Paříži.
Z Paříže, 23. července. (C.-B) V notě
»Tempsu«, jednající o rozmluvě Vittověs
Rouvierem, se praví: »Ruská vláda je pře-
svědčena, že alliance s Francií ukládá ji po-
vinnost opraviti francouzský kabinet o svých zá-
sadách k nastávajícímu jednání o mír. Také
finanční stránky této otázky jak pro blízkou tak
i další budoucnost se přetřásají. V celku bylo
jednosvořným přesvědčením obou vlád, že ne-
porušené udržení spolku jest stejně žádoucným
jako kdy dřive, neboť má v různých oborech
zabezpečovati sjednocennost politiky ruské
francouzské.
K odeslání francouzského loffstva do Spojenýcl
států.
Z Paříže, 23. července (C.-B) V otázce
odeslání francouzského loďatva do Spojených
států učinili ministerský předseda Rouvie
a námořní mínistr Thomson rozhodnuti, že
loďstvo koncem října odpluje.
Vittověs Rouvier
Spojenýcl
Thomson
Paříž
Francie
spojený stát
Rouvia
8
article
Dvorní rada Müller.
Z Cařihradu, 23. července. (C. B.) Úmrti
rakousko-uherského civilního jednatele dvorního
rady Müllera, jehož úspěšné působení zde
plně se uznává, vzbudilo obecnou soustrast.
Generální inspektor Hilmi paša přibyl z Mo-
nastýru do Solunu ke smuteční slavnosti. Toli
kéž přibyl tam delegát rakousko-uherského vele-
vyslanectví. Mrtvola bude zítra převežena do
Vídně. Adlatus zesnulého dvorního rady Mul
lera, konsul Parcker zůstane provisorně zá-
stupcem civilního jednatele.
Ze Solunu, 23. července. (C.-B.) Všechno
úřadnictvo a služebnictvo civilních jednatelů ra-
kousko-uherského a ruského přijelo sem včera
z Monastýru ke smuteční slavnosti za dvorního
radu Müllera. Tato konati se bude za velkého
účastenství tureckého úřadnictva.
Rumunský následník.
Z Berlína, 23. července. (C.-B.) Rumunský
následník princ Ferdinand přijel včera ve-
čer na zámek Rosenau, aby navštivil svou tam
meškající manželku.
Volby do srbské skupštiny.
Z Bělehradu, 23. července. (C.-B.) Dnes
konané voby do skupstinv minuly v celé
zemi klidně. Jenom v Kragujevci chtěli
sociální demokratě vniknouti násilím do volební
místnosti. V Bělehradě byli zvolen
3 samostatní radikálové a jeden
sociální demokrat.
Müller
Hilmi paša
Ferdinand
Cařihrad
Soluna
Vídeň
Berlín
Bělehrad
Kragujevac
Soluna
9
article
Belgie na stráži svých zájmů.
Z Brusselu, 23. července. (C.-B.) Ministr
vnitra předsedal banketu, jež byla občanská
garda uspořádala a pronesl při tom řeč, v
kteréž pravil: »Vím dobře, čím velmocem jsme
povinni a mám v trvající smlouvy důvěru.
Avšak jsem také přesvědčen, že by naše ob-
čanské ctnosti na výši dálosti vy-
spěly, kdyby — čehož bůh uchovej-
okolnosti toho vyžadovaly. - Pomoz
si sám a bůh ti pomůže! Musíme se opí-
rati o vojenské síly, jež našim prostřed
kům a našim povinnostem přiměřeny jsou.
Balkán.
Z Cařihradu, 22. července. (C-B.) U ře-
ekých povstalců, kteří ondy v četovém boj
u Messimeru (ve vilajetu monastýrském) zabiti
byli, nalezeny listiny, ze kterých vysvítá,že
četa, jež známé krveproliti v Zagoričanech způ-
sobila, až na 16 tureckých poddaných s está-
vala z Řeků z království a z ostrova
Kréty. Konečně vysvítá z těchto papírů, že
vezla četa s sebou čtyři bedny s petrolejem,
kterýmž vesnice měla býti vypálena.
Marocká otázka.
Z Madridu, 23. července. (C.-B) Minist
vnitra zůstane v San Sebastianu do konce mě-
sice a bude tam se zástupci cizích mocí roko-
vati o záležitosti marocké. Soudí se, že ma-
rocká konference konati se bude
v San Sebastianu.
Řek
Belgie
Brusel
Balkán
Cařihrad
Kréta
Madrid
San Sebastian
Messimer
10
article
Průplav panamský.
Z Oyster-Baie (ve státě Massachusets
23. července. (C.-B) President Roosevel
měl rozmluvu se státním sekretářem Rootem-
Po skončené této konferenci bylo na veřejnost
dáno, že s práva záležitostí průplavu
panamského prozatím zůstaneu
departementu pro vál ku.
K attentátu na tureckého sultána.
Z Londýna, 24. července. Z Cařihradu se
telegrafuje: Attentát na sultána podle
dosavadního vyšetřování jest činem meziná
rodního anarehistického výboru
Útočník nepochybně stal se obětí výbu
chu. Mysli se, že to byl rodilý Američan. Po-
licii se klade za vinu, že právě v posledních
dnech věnovala veškeru pozornost Arménůs m,
kdežto lépe oděným cizincům ponechávala vol-
nost. Ve středu ještě zatčeno bylo 13
mladších Arménů. Člen revolučního ar-
ménského výboru prohlásil včera anglickému
žurnalistovi, že se Arméni nev zdal
myšlenky zabíti sultána a že bude
o nich znovn slyšeti. Nynějši dobu ne-
považují však za příznivou. Kdyby byl attentá
vyšel z arménské strany, byl by měl jiný
účinek. Byl by býval svolán celý revoluční vý-
bor a bylo by bývalo možno současně na
různých mlstech hoditi pumya
způsobiti velké krveprolitI. Jenom
tak mohou prý býti cizí moci donuceny k za-
kročení v Turecku.
Roosevel
Američan
Armén
OysterBaia
Londýn
Cařihrad
Turecko
11
article
Schůze cara Mikuláše s císa
řem Vilémem l. ve Finsku.
Schůze cara Mikuláše s císa
řem Vilémem l. ve Finsku.
Z Petrohradu, 23. července. (C.-p.
Car odjel do Finskn, aby se s ně-
meckým cisnřem Vilémem setkal
ve finských vodách.
Z Londýna, 23. července. (C. -B.
»Renterova kancelář: oznamujez
Petrohradu ze dneška: Car Miku-
láš dnes ráno na palubě »Stand-
artu« odebrál se z Petěrhofu do
Borgo ve Finsku ke schůzce s cí-
sařem Vilémem. Dnes večer bude
již stolovati na palubě jachty císaře
némeckého »Hohenzollerns.
Z Petrohradu, 23. července. (C.-B.) Úřadně
se oznamuje: Císnř Mikuláš odcestoval
dnes s velkým knížetem Michalem Alexau dro-
vičem na palubě císařské yachty »Polarnaja
zvězda« do archipelu ke sehůzi s císařem
Vilémem, jenž na palubě své yachty »H -
henzollern« podniká plavbu ve vodách Bali-
ckého moře a Finského zálivu.
Mikuláš
Vilém l
Cara
Vilém
Renterův
Michalus Alexau
H henzollern
Finsko
Petrohrad
Londýn
Petěrhof
Borgo
Bali
Císnř Mikuláš
Cara Mik
12
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Přibývání duševně chorých na
bojišti mandžurském.
Z Petrohradu, 23. července. (C.-B) Hlavní
lékař zdravotnického vlaku velkokněžny Marie
Pavlovny, Dukat, jenž právě přibyl z bo-
jiště ko krátkému pobytu v Petrohradě, z vlast
ního názoru sděluje, že onemocnění duševníeh
ve vojště hroznou měrou přibývá. Dříve stačily
k odvezení těchto nešťastníků dva vlaky měsičně
nyní děje se tak dvakráte až třikráte týdně.
Události ruské.
Pštrosi politika.
V Moskvě shromáždílo se tyto dni na půl-
třetího sta zástupců ruských zemstev a větších
měst, aby porokovali o návrhu příštího ruskéh
parlamentu, jak jej vypracoval vládní výbo. z
předsednictví min. vnitra Bulygina. Účelem po-
rad mělo býti vytknouti nedostatky Bulyginov
projeklu, pokud jest ovšem veřejnosti znám,
aby se před jeho sankcí mohly provésti nutné
neb aspoň možné v něm změny. Svolavatelé
sjezdu cntěli o důležitém pro celé Rusko pro-
iektu pojednati veřejně, chtěli s vládní komisí
Pavlovna
Dukat
Petrohrad
Moskva
Rusko
13
article
podniknouti zápas s otevřeným hledím a roz-
umí se, každý svou osobou ručiti za své slovo
a své mínění. A tu se opět ukázalo, že ruská
vláda nestojí na výši svého povolání. Byly dvě
možnosti: buď vláda uznává prospěšným, aby
se o jejím projektě vyslovili znalci společen-
ských poměrů v Rusku a pak měla sjezd proste
povoliti, aneb se domnívá, že porady o jejím pro-
jektě jsou státu nebezpečny a pak měla sjezd
netoliko zakázati, nýbrž i nedopustiti, aby se
konal. Ale ruská vláda stanuta uprostřed této
alternativy. Sjezd sice zakázala, ale konání jeho
připustila, součashě pak ruským časopisům za-
pověděla podávati o sjezdu jakékoli zprávy.
Sjezd konal porady po tři dni a vydány na
něj vstupenky i zpravodajům. Zpravodaji ruští
nesmějí však o sjezdě napsati ani slova, za to
zpravodaji listů zahraničních o sjezdě píšoua
ovšem píšou svým způsobem. Cizí listy o sjezdě
nomnoze si odporují, ale kontrola jich zpráv
jest nemožna, poněvadž ruské listy nesmějío
sjezdě psáti vůbec a proto nesmějí vyvraceti an
falešné zprávy, šířené snad zahraničným tiskem
V samém Rusku nastane pak to, co nastává ve
všech podobných případech. Zprávy o sjezdě
jeho resoluce atd., zakázané pro veřejný tisk
budou se šířiti tajně v opisech a výtiseích z taj
ných tiskáren, a vláda dosáhne pravéno opaku
toho, co měla na mysli svou pštrosi politikou.
Rusko
14
article
Sitnace ve Varšavě.
Ve Varšavě dle zpráv haličských listů jevi
se patrný obrat k uklidnění myslí. I nejohni
vější zástupci činného odporu nabývají pone
náhlu přesvědčení, že spojujíce se s židovskými
převratnými stranami, pracovali jen pour le r
de Prusse. Vyjma stávku některých cechů ře-
meslnických ve Varšavě pracuje se už všude,
továrny jsou v plném chodu, také v Lodi pracuje
se již ve všech továrnách.
Potěšitelný obrat nastal ve smýšlení dělni-
etva polskéno. Ještě před dvěma a třemi měsíei
polští dělníci šli slepě na rozkazy židovského
„bundu“ a mezinárodních sociálních demokratů.
Nyní však nastala mezi polskými dělníky, sdru-
ženými v „Polské straně sociální“, reakce proti
stávkám, poněvadž i polští dělníci, jak píše or-
gán lidovců „Kur. Lwow.“, se přesvědčili, že
všeliké nepokuje v království polském byly by
v tuto dobu jen na škodu národa polského.
K nynějším poměrům.
Nynější válka otevřela Rusku i vládě oči.
Poznává se, že nestačí jen tělesné, hmolná síla,
nýbrž že rozhodující jest duševní i mravn
převaha. Velice škodí Rusku nízká duševni
úroveň vojáků, jež klesla za posledního deseti-
letl, poněvadz skola nynější dodává vojenskému
stavu nemnoho »gramotných« a na vojně zkra-
cují službu vojenskou, aby utvořili co největšt
zálohu a zároveň věnují čas na výevik vojenský.
takže nie nezbývá na vyučování vojínů gramoté
(čtení a psaní). Nyní se to msti na Rusku.
Varšava
Rusko
r jít Prusse
15
article
Proto ministerstvo války opět se zabývá
otázkou rozšířiti vyučování vojáků; po cvičeních
v táborech bude nyní zřízena komise při mini-
sterstvu k rozřešení otázky té. Také dojde na
přeměnu plukovních a praporových učebníeh
komand. Z Libavy sděluje »Samorský Kurýr«,
že při přehlídee arsenálu scházelo ně-
kolik tisíe pušek a 50.000 patron. Při vyšetřo-
vání na místě shledalo se, že hnutí tamní av
Oděsse bylo již dříve připraveno.
Pomalu uvolňuje se také svoboda tisku
tak nyní po vice než 30letém zákazu povolený
censurou »Historické listy« P. Mirto va.
Z Petrohradu, 23. července. (C. B.) Petro
hradská telegr. agentura oznamuje: Ministerstvo
vnitra pro různé, poslední čas přihodivší se pří
pady nařídilo, že »Pravitelstvenyj Věstník« zprávy
úřadní neb od osob úřadních vycházející smí
uveřejniti jen se současným uvedením pramene
kde by toho nebylo, musí předloženy býti k cen
suře ministerstvu vnitra.
Z Moskvy, 23. července. (C.-B.) Schůze zem
stev byla včera skončena.
P Mirto
Libava
Petrohrad
Moskva
Oděss
16
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 23. července. (Slovanské
pobočky ve Slezsku.) Dr. Sommer za
Opavu, dr. Demel za Téšín namáhají se vše-
možně, aby slovanské pobočky učitelských
úslavů nejen z výše jmenovaných měst odstra-
nili, nýbrž si na vládě přímo vynutili uzavření
těchto osvětových, pro slovanské národní školy
ve Slozsku nezbytných ústavů. Dr. Demel urgo
val prý tyto dni písemně vládu, aby nezapo-
mněla na pobočky polské v Těšíně
v Opavě konala se prý ve věci polské pobočky
také již konference u zástupce zemského pre-
sidenta dvor. rady Marenzellera, jíž se za Němee
zúčastnil dr. Demel a za Poláky dr. Bukowski.
Výsledek porady není zalím znám. Pokud se
týče české pobečky opavské, píše se »Mor.
Orlici«: Oproti zprávám »Ostravským Denní-
kem« šiřeným a dříve již německými listy kol-
portovaným, sluší konstalovati, že o českých
pobočkách v Opavě není dosud definitivně roz-
hodnuto. Jak známo, dalo ministerstvo zemské
školní radě slezské úkaz, aby učinila návrhy,
jak by se potřebě vzdělání učiťelův pro české
školy slezské dalo trvale ke spokojenosti obou
stran vyhověti. Zemská školní rada má tedy či-
niti návrhy, o nichž ministerstvo rozhodne a
bude se za tím účelem konati schůze zemské
školní rady dne 24. t. m. Ministerstvo může
dle prohlášení, které vláda učinila ve sněmu
na radě ríšské, jakož i ve smyslu řečeného
ukazu rozhodnouti pouze po dohodnut
se stranami.
Jako jedna z forem, jakou by se oné po-
třebě v případě zrušení parallelek mělo vyhověti.
pokládá vláda zřízení samostat-
ného úplného ústavu učitelskéh
na P. O strav ě. Tato eventualita přetřásána
doktor
Sommer
Demel
Téšín
Marenzeller
Němee
Polák
Bukowský
Mor
Praha
Slezsko
Opava
Těšín
Orlice
slovanský národní škola v Slozsko
český škola slezský
17
article
byla na konferencích, které zatímni zeměsprávce
konal minulý týden se zástupci Němcův a Če-
chův. O ní (jakož i o jiných evnntualitách)
konala smíšená komise šetření na Polské Ostravě
a sice jak po stránce, zdali je obec pro ta-
kový ústav vůbec způsobilá, jakož i co do
potřebných mistnosti, jež by pro ten přlpad,
že by se dle toho, co výše řečeno, stalo roz-
hodnutí pro Polskou Ostravu, měly býli zaji-
štěny. Pod touto výminkou jednáno i s obeí
Polskou Ostravou o přenechání místnosti nu
jeden rok, než by se zvláštní budova vystavěla,
a obec polsko-ostravská učinila, budiž jí za to
čest, usnesení, které za stávajíeích agitací
sbihajících se vlivův sluší uznati za »poměrům
odpovídajíel«. Sluší připomenouti, že česká
strana na konfereneích své stanovisko zřelelně
objasnila a že češti i polští poslanci učiní vše,
aby vláda neodvážila se učiniti něco přes jejich
hlavy, proti svým slavnostním prohlášením. Po-
slanci konali dne 17. t. m. v Těšině a budou
konati dne 23. t. m. v Opavě o věci poradu.
Není tedy, ale bude rozhodnuto.
V Praze, 23. července. (Poláci a že
lezniční otázky.) Nejmenovaný polský
politik píše v »Polské Korresp.«, že řešení že-
lezničních otázek nebude přivedeno k želanému
cili, jestliže se vláda svým programem o želez-
ničních otázkách nepostará už předem, aby se
rozpravy o sestátňovací akci vedly od samého
začátku věcně a klidně. Jde při tom o tři věci.
Němcův
Polák
Ostrava
Těšina
Opava
Praha
18
article
Především místo ministra železnic musí býti
obsazeno definitivně; pak se musí nově zorga-
nisovati železniční správa a polom teprve přijde
na řadu akce postátňovaci. Má-li se postátňo-
vání vésti reálně, musejí prvě dvě olázky být
rozřešeny dříve. Definitivní jmenování železnič-
ního ministra bude pokládáno za signál, že se
chce vážně započili také s akeí postátňovací.
V Praze, 23. července. (Bar. Fejér-
váry do Išlu.) Sobotní večerník »Pesten
Lloydu« popírá, že bar. Fejérváry pojede v po-
lovině tohoto týdne k císaři do lálu. »Framden-
blatt« však trvá na svém sdělení a má cestu
uherského ministerského předsedy do Išluz
zjištěnou. Spíše jest prý možno, že sejde s jeho
návštěvy Karlových Varů.
V Praze, 23. července. (Věci uherské.
Užší výbor koaličního výkonného výboru, majíe
za účel organizovati trpný odpor po celé zemi
svolán předsedou Gulnerem na čtvrtek na 5. hod
odpolední ke schůzi.
Ministr osvěly Lukacs z akázal učitelům
a žákům rumunských škol účastniti se slavnost
ního otevřeni národního musea ru-
munského v Sibiní. Ministr vzal si za
záminku zákazu, že při slavnosti té dojde na
rumunské demonstrace. Někteří rumunští učitelé
rozhodli se však, že zákazu dbáti nebu-
dou, poněvadž neuznávají zákonitost nynější
vlády a slavnosti se zúčastní za vedení rumun-
ského národního poslance dra. Mihalye.
Lloyd
Věk
Praha
Fejér
Išlu
Karlová Vary
19
article
Hr. Štěpán Tisza pokračuje ve svém »Az
Ujságu« v polemice s koalicí. Vytýká koalici, že
její naděje v nynějším odporu proti vládě vrchol
v mínění, že spousty, jež koalice působí v zemi
a které krále dojímají více, než koalici, přimějí
korunu k ústupkům. Hr. Tisza se pak táže, je-li
vlastenecké, když koalice vydává v nebezpeč
bezpečnost země, podkopává její úvěr v cizině
a dovoluje, aby se rozmáhala agitace mezi ná-
rodnostmi nemaďarskými a socialisty. Smní se,
táže se Tisza dále, jednati tak, aby král byí
nucen zachraňovati zájmy země ohrožené sně-
movní většinou?
Z Lipt. sv. Mikuláše, 22. července. (U žš
volba) do uherského sněmu mezi národním
kandidátem drem. Emil. Stodolou a mini-
strem spravedlnosti Bartol. Lányem vypsána
na den 29. t. m. Některé listy strany neodvi-
slosti vybízeji už nyní své přivržence, aby své
hlasy dali dru. Stodolovi přes to, že národ-
nostní program, na nějž kandiduje, se ve mno-
hém vzhledě příčí programu strany neodvi
slosti. Program ten je jí přece bližší, než po
litika ministra Lánye.
Ze Záhřeba, 22. čorvence. (Změna ve
vládě) Dnešní úřadní noviny chorvatské pu-
blikují královské rozhodnutí, jimž se odborný
přednosta vnitra a zástupce bánův dr. Svetisl.
Šumanovič dává na svou žádost na odpo-
činek a vyslovuje se mu nejvyšší uznání. Ná-
stupcem jeho jmenuje se dosavadní přednost
odboru osvěty Levin Chavrak. Ve vládnieh
kruzích se tvrdi, že Šumanuvič odstupuje pouze
z důvodů zdravotních.
Štěpán Tisza
Tisza
svatý . Mikuláš
Emil
Stodola
Lány
doktor
Svetisl
Levin Chavrak
Šumanuvič
Hradec
Záhřeb
Aza Ujság
bezpečnost země
20
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Cesta Déroulědova do Vídnš.
Z Janova se sděluje, že Déroulěde připluí
tam v sobotu na španělské lodi »Buenos-Aires«
a po krátké prohlídce města k večeru odjel do
Vídně. Prohlásil, že zvolil Vídeň za své příšt
bydliště proto, že má z ní do Paříže tak da
leko jako z dosavadního a že se chce naučit
německy (?). Ve Vidni očekává záhy po svém
příjezdu návštěvu několika svých přátel
Janov
BuenosAires
Vídeň
Paříž
21
article
Patíže.
Patíže.
Rozluka slátu od církve ve Francii.
Předseda komise, dosazené senátem k pro-
jednání předlohy o odloučení státu od církve,
bývalý ministr spravedlnosti Vallé, prohlásil
zástupei časopisu, že senát zahájí poradu o této
předloze okolo 10. listopadu a skonči ji asi
v polovině prosince. Komise si přeje, aby senát
přijal ji ve znění schváleném poslaneckou sné-
movnou, a že lze doufati, že se tak stane.
Zalýkání anarchistů ve Švýcarsku.
V pátek a v sobotu povoláno bylo v Cu-
rychu z nařízení švýcarského spolkového ná
vladnictví v Bernu na policii 14 anarchisto
v drnbném prodejii
runla o z0lě . . . za Sh
. . za 2 h
dlllalkích na venkorš
nauní č4ale. . . . . . . . 10
osipolední-
Inseráty
platí se hotové vspřel.
Přsdolacení a inserty plijimá vémini-
strace v Mariansné slicl č. 3.
Tam tzcházejí se tež rodalee
(lskárns a erpečise „ Národnich L. l ské“.
Eakopky ze nevnaesji.
Francie
Švýcarsko
Bern
Národnich L
22
article
k čemuž zavdalo podnět několik článků, uve-
řejněných v anarchistickém časopisu »Weckruf«
a zastávajících se krveproliti. Po výslechu bylo
5 anarchistů ponecháno ve vazbě, kdežto jiní
budou ze Švýcarska vypovězeni. Švýcarští státní
příslušníci pohnáni budou před soud.
Pumový attentát na fureckého sultána.
Z Cařihradu docházející zprávy neudávají
desud, kdo attentát na sultána spácnal, ani ja-
kým způsohem se to stalo. Velkou pak záhadou
především jest, jak bylo možno, že útočník do-
stal se až v místa, kde jeho puma účinkem by se
byla neminula, kdyby nebyla předčasně vy-
buchla.
Nikde v žádném státě, v žádném sídelním
městě a zejmena v žádném paláci vladařském
není na celém světě o bezpečí a život panovníka
tak postaráno, jako právě v cařihradském yldiz-
ském paláci, v kterém vše, veškeré osoby v něm,
všechny místnosti i členové sultánovy rodiny
jsou v každém kroku střeženy, kde naslouchá
se každému slovu a pozoruje každý pokyn, kde
za každými takřka dveřmi a za každou záclonou
naslouchá tajný zřízenec, který vše zazname-
nává a donáší.
Zdálo-li by se tudíž vyloučeno, že by pa-
chatelem attentátu mohla býti osoba z okolí sul-
tánova, ještě záhadnějším by bylo, jak mohla
by jej spácnati osoba cizí v okamžiku, kdy sul-
tán jest nejvíce střežen. Vždyť, jede-li v pátek
do své mešity „Hamidie“, chrání jej tisíce jeho
gardistů a celá smečka tajných a nejlajnějších
policistů v místech, kam nikdo nepovolaný aneb
podezřelý se nemůže dostati.
Švýcarsko
Cařihrad
23
article
Mešita „llamidie“ nalézá se až za druhou
vysokou okružní zdí palácového celku. Náměstí,
které se před ni rozprostírá, jest 500 metrů
dlouhé a 300 metrů široké. Sultán vyjíždí na
ně, sám vždy řídě povoz, ze sultánské brány
sjíždí po mírně skloněném náměstí ke své me-
šitě hustými řadami svých gardistů, kteří v po-
čtu asi 30.000 m. ubytováni jsou v kasárnách
v yldizském paláci a ke slavnosti selamliku vždy
vyláhnou. Pro tuto krátkou cestu přes zmíněné
náměstí až ke zlhlé bráně mešity, která se z
sultánem zavře, učiněna jsou nejrozsáhlejší bez-
pečnostní opatření, ač, jak podotknuto, v tato
místa paláce dostane se jen ten, kdo se skrz na
skrz zobrací a prozkoumá. A kdo se přece ke
skvělému vjezdu sultánovu dostane, obklopen je
smečkou tajných policistů a nesmí se ani hnouti.
Noztrpí se na náměstí před mešitou ani nej-
menší fotografický apparát, ba ani kukátko, jichž
se sultán tak leká, jakoby měl proti sobě namí-
řená děla.
U zlaté mříže mešity očekává sultána šejk
ül Islam, načež vládce Turecka vkročí předsíní,
do které mají přístup pouze mohamedáni, do
vlastní mešity, kterou opouští stejně chráněn,
jako při příjezdu. Stan diplomatů umístěn je ve-
dle sultánovy brány.
Turecko
24
article
Při pátečním odehodu sultána z mešity na-
stal na náměstí právě před zmíněnou zlatou
mříží prudký výbuch a rozmetl vše, co bylo
ve vůkolí. Výbuch, o jehož hrozných účineíeh
jsme se již zmínili, byl přesně v čase vypočten,
ule sultán Abdul Hamid opozdil se v pátek
náhodou asi o 2 minuty v mešitě a tím jeho ži-
vot zachráněn. Přes to však puma vybuchlav
jeho blízkesti.
Ostatně o způsobu attentátu zprávy se do-
sud různí. Jedna praví, že před zlatou mříží me-
šity vybuchla podzemní mina, kdežto dle
druhé přijel před mešitu v najatém povoze pán
s dámou, kteří z něho vystoupili a v zástupu
obecenstva se ztratili, načež prý v jejich voze
zanechaná puma za krátko vybuchla. V připadě
temto jednalo by se však spíše o pekelný
stroj, jehož výbuch nařízen byl na okamžik
sultáánova odjezdu a také skutečně by byl živol
Abdul Ilamida zničil, kdyby se byl v mešitě po-
někud nezdržel. Ze při attentátu, ať již stal se
podzemní minou, pekelným strojer nebo pu-
mou, použito bylo dynamitu, nasvědčuje velký
účinek výbuchu, při kterém roztřištěna byla
okna i ve větší rzdálenosti.
Po attentátu nastal před mešitou všeobecn
zmatek, za kterého zachoval prý sultán největší
chladnokrevnost a přijal po návratu do svých
komnat neprodieně rakousko-uherského vyslance
bar. Calice.
Původce atientátu nebyl dosud vypátrán,a
byl-li attentát proveden podzemní minou, v oka-
mžiku výbuchu zajisté poblíže jeho místa ani
nebyl, což by jeho dopadení velice ztěžovalo.
Hamid
Ilamid
mříž I
25
article
Domněnka, že útočník byl při výbuchu také za-
bit, byla by snad oprávněna, kdyby byl pumu
hodil. Byl-li však attentát proveden pekelným
strojem, přivezeným zmíněným pánem s dámou,
pak zajisté že se oba v čas z nebezpečného mí-
sta vzdálili a životem vyvázli.
Vyšetřování, které v příčině osoby pa-
chatele attentátu neprodleně bylo zahájenoa
provádělo se s velkým úsilím i po celou noc, ne-
mělo žádného positivníno výsledku a z Caři-
hradu docházející pověsti, že provedl jej Armén,
Řek nebo dva Bulhaři atd., jsou jen pouhé do-
mněnky, nebo za nekalým úmyslem schválně
rozšiřované lži.
Při pátečním attentátu cařihradském dle
všech známek ostatně nezáleží tak na osobě,
která jej provedla jako na tom, kdo jej sosnovala
byl jeho intellektuálním původcem a není snad
zcela bezdůvodným podezření, že altentát na
život Abdul Hamida měl býti závěrečným
aktem palácové revoluce v Caři.
hradě. Praví se, že sultán Abdul Hamid, muž
již chorý, byl v poslední době pro své často
přiliš přísné, ba až kruté jednání svým paláco-
vým okolím velice neoblíben.
Dle druhé domněnky, šířené z tureckého
vyslanectví v Berlíně, uvaluje se vina z attentátu
na mladotureckou stranu, a třetí hledá
jeho intellektuálního původee mezi nápad-
níky trůnu a jejich stoupenci, klerá
by ovšem uvalovala největší podezření opět na
nejbližší sultánovo okoli. A skutečně také zdá
Armén
Řek
Bulhar
Hamid
Berlín