ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 254b2950-78ec-11dc-a3dd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 72, work 10, person 57, org 6
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 24. července 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 201.
4 article
Na ranní a odpol. Hsty předr lécí set v Praze v administvaci na pařaje . . . . . sa čtvrt leta . . . . 6 K —h s drojí donáškou un miř sí na čivt lota . . . . 7 K 50 h na měsíc . . . . . . 2 K 90h Poštou: sa čivrt leia . . . . 9 K eo0h s dvejí zisilke na mrěisíe ::. ke na čtvst lela
Praha uno
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Uherská krise. Z Pešti, 24. července. »Az Ujzag« proti veškerým dementi znovu tvrdí, že uherský ministerský předseda baron Fe- jérváry odebere se ještě v tomt týdnu k audienci u císaře v Išlu. Z Pešti, 24. července. Gabriel Ugro uveřejňuje v nedělním čísle časopisu »A Nape článek, nadepsaný »Král,« ve kterém praví: »Třeba učiniti konec politice, která přivádi krále v odpor s vůli národa a která krále jeho sluhy učiní jedinou překážkou státu. Jeho sluhy! Neboť věrnými jeho jsme my všichni. Král nechť se vrátí k základu ústavy a na cestu pokroku; polom existovati bude opět královská autorita, jako nikdy ještě před tím a král bude míti opět po- pularitu, kterou měl dříve. Déroulěde ve Vídni. Z Vídně, 24. července. Pavel Derou- lěde, jehož přichod do Vídně byl na tyto dny několikrát ohlášen, přijel sem včera večer o 10. hodině 5 minutách tak zv. korutanským rychlo- vlakem jižní dréhy. V jeho společnosti jest to- liko starší dáma, která jest provázena bretoň- skou služkou a komornou. Na nádraží přij at byl Déroulěde toliko dvěma členy zdejší francouzské kolonie. Z ná- draží odebral se přímo na hlavní telegrafní úřad, odkud telegrafoval svým přátelům do Paříže, že do Vídně šťastně dorazil. Dérouléde vypadá velmi sestárle a nemá již vojenského držen těla, které bylo u něho dříve obdivováno. Čin dojem dobrého šedesátníka. V rozmluvě pro- hlásil, že zamýšlí delší dobu zůstati ve Vídni a odtud říditi své záleži- tosti. Před sejitím se francouzské sněmovny nezamýšlí však ničeho podniknouti.
Ugro Král Pavel Pešť Išlu Vídeň Paříž Aza Ujzag
6 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Dementi. Z Inžpruku, 23. července. (C. B.) Vídeňsko časopisy zaznamenávajíce faktum, že pan a rei vévoda Eugen při historické slavnost v Kufsteinu přílomen nebyl a že účastenstvi své přislíbil teprv k opakování slavnostních hen ke dni 23. července, dovozují z toho, že se pan arcivévoda nechtěl setkat s místodržitelem bar. Sehwarzen- anem. To však je mýlka. Pan arcivévoda nemohl proto již dne 16. t. m. do Kufsteinu přijeti, že musil jakožto »Hoch- und Deutsch- meister« odcestovati ku pohřbu komtura řádu německých rytířů hrab. Reigersberga do Vídné. Rakouským císařem dekorovaní turečtí hodnostové. Z Cařihradu, 23 července. (C.-B.) Prvn sekretář sultánův Tachlsin paša, jakož i druhý sekretář I zzet paša a nejmladší ze sultánův státní rada Arif Hikmet bej byl císařem a králem Františkem Josefem vyzna- menáni udělením řádu železné koruny I. třídy. Mezinárodní kongres paedagogů. Ze San Sebastinna, 23. července. (C. -B. Ministr vyučování obdržel od španělské komise mezinárodního kongresu paedagogů v Barcelono dopis se žádostí, aby ke kongresu pozváni byl některý pan arcivévoda, rakouský ministr osvěty a purkmistr města Vídně.
Eugen arcivévoda Deutsch Hikmet František Josef Inžpruk Kufstein Cařihrad Barcelona Vídeň Sana Sebastinn
7 article
Vilte v Paříži. Z Paříže, 23. července. (C.-B) V notě »Tempsu«, jednající o rozmluvě Vittověs Rouvierem, se praví: »Ruská vláda je pře- svědčena, že alliance s Francií ukládá ji po- vinnost opraviti francouzský kabinet o svých zá- sadách k nastávajícímu jednání o mír. Také finanční stránky této otázky jak pro blízkou tak i další budoucnost se přetřásají. V celku bylo jednosvořným přesvědčením obou vlád, že ne- porušené udržení spolku jest stejně žádoucným jako kdy dřive, neboť má v různých oborech zabezpečovati sjednocennost politiky ruské francouzské. K odeslání francouzského loffstva do Spojenýcl států. Z Paříže, 23. července (C.-B) V otázce odeslání francouzského loďatva do Spojených států učinili ministerský předseda Rouvie a námořní mínistr Thomson rozhodnuti, že loďstvo koncem října odpluje.
Vittověs Rouvier Spojenýcl Thomson Paříž Francie spojený stát Rouvia
8 article
Dvorní rada Müller. Z Cařihradu, 23. července. (C. B.) Úmrti rakousko-uherského civilního jednatele dvorního rady Müllera, jehož úspěšné působení zde plně se uznává, vzbudilo obecnou soustrast. Generální inspektor Hilmi paša přibyl z Mo- nastýru do Solunu ke smuteční slavnosti. Toli kéž přibyl tam delegát rakousko-uherského vele- vyslanectví. Mrtvola bude zítra převežena do Vídně. Adlatus zesnulého dvorního rady Mul lera, konsul Parcker zůstane provisorně zá- stupcem civilního jednatele. Ze Solunu, 23. července. (C.-B.) Všechno úřadnictvo a služebnictvo civilních jednatelů ra- kousko-uherského a ruského přijelo sem včera z Monastýru ke smuteční slavnosti za dvorního radu Müllera. Tato konati se bude za velkého účastenství tureckého úřadnictva. Rumunský následník. Z Berlína, 23. července. (C.-B.) Rumunský následník princ Ferdinand přijel včera ve- čer na zámek Rosenau, aby navštivil svou tam meškající manželku. Volby do srbské skupštiny. Z Bělehradu, 23. července. (C.-B.) Dnes konané voby do skupstinv minuly v celé zemi klidně. Jenom v Kragujevci chtěli sociální demokratě vniknouti násilím do volební místnosti. V Bělehradě byli zvolen 3 samostatní radikálové a jeden sociální demokrat.
Müller Hilmi paša Ferdinand Cařihrad Soluna Vídeň Berlín Bělehrad Kragujevac Soluna
9 article
Belgie na stráži svých zájmů. Z Brusselu, 23. července. (C.-B.) Ministr vnitra předsedal banketu, jež byla občanská garda uspořádala a pronesl při tom řeč, v kteréž pravil: »Vím dobře, čím velmocem jsme povinni a mám v trvající smlouvy důvěru. Avšak jsem také přesvědčen, že by naše ob- čanské ctnosti na výši dálosti vy- spěly, kdyby — čehož bůh uchovej- okolnosti toho vyžadovaly. - Pomoz si sám a bůh ti pomůže! Musíme se opí- rati o vojenské síly, jež našim prostřed kům a našim povinnostem přiměřeny jsou. Balkán. Z Cařihradu, 22. července. (C-B.) U ře- ekých povstalců, kteří ondy v četovém boj u Messimeru (ve vilajetu monastýrském) zabiti byli, nalezeny listiny, ze kterých vysvítá,že četa, jež známé krveproliti v Zagoričanech způ- sobila, až na 16 tureckých poddaných s está- vala z Řeků z království a z ostrova Kréty. Konečně vysvítá z těchto papírů, že vezla četa s sebou čtyři bedny s petrolejem, kterýmž vesnice měla býti vypálena. Marocká otázka. Z Madridu, 23. července. (C.-B) Minist vnitra zůstane v San Sebastianu do konce mě- sice a bude tam se zástupci cizích mocí roko- vati o záležitosti marocké. Soudí se, že ma- rocká konference konati se bude v San Sebastianu.
Řek Belgie Brusel Balkán Cařihrad Kréta Madrid San Sebastian Messimer
10 article
Průplav panamský. Z Oyster-Baie (ve státě Massachusets 23. července. (C.-B) President Roosevel měl rozmluvu se státním sekretářem Rootem- Po skončené této konferenci bylo na veřejnost dáno, že s práva záležitostí průplavu panamského prozatím zůstaneu departementu pro vál ku. K attentátu na tureckého sultána. Z Londýna, 24. července. Z Cařihradu se telegrafuje: Attentát na sultána podle dosavadního vyšetřování jest činem meziná rodního anarehistického výboru Útočník nepochybně stal se obětí výbu chu. Mysli se, že to byl rodilý Američan. Po- licii se klade za vinu, že právě v posledních dnech věnovala veškeru pozornost Arménůs m, kdežto lépe oděným cizincům ponechávala vol- nost. Ve středu ještě zatčeno bylo 13 mladších Arménů. Člen revolučního ar- ménského výboru prohlásil včera anglickému žurnalistovi, že se Arméni nev zdal myšlenky zabíti sultána a že bude o nich znovn slyšeti. Nynějši dobu ne- považují však za příznivou. Kdyby byl attentá vyšel z arménské strany, byl by měl jiný účinek. Byl by býval svolán celý revoluční vý- bor a bylo by bývalo možno současně na různých mlstech hoditi pumya způsobiti velké krveprolitI. Jenom tak mohou prý býti cizí moci donuceny k za- kročení v Turecku.
Roosevel Američan Armén OysterBaia Londýn Cařihrad Turecko
11 article Schůze cara Mikuláše s císa řem Vilémem l. ve Finsku.
Schůze cara Mikuláše s císa řem Vilémem l. ve Finsku. Z Petrohradu, 23. července. (C.-p. Car odjel do Finskn, aby se s ně- meckým cisnřem Vilémem setkal ve finských vodách. Z Londýna, 23. července. (C. -B. »Renterova kancelář: oznamujez Petrohradu ze dneška: Car Miku- láš dnes ráno na palubě »Stand- artu« odebrál se z Petěrhofu do Borgo ve Finsku ke schůzce s cí- sařem Vilémem. Dnes večer bude již stolovati na palubě jachty císaře némeckého »Hohenzollerns. Z Petrohradu, 23. července. (C.-B.) Úřadně se oznamuje: Císnř Mikuláš odcestoval dnes s velkým knížetem Michalem Alexau dro- vičem na palubě císařské yachty »Polarnaja zvězda« do archipelu ke sehůzi s císařem Vilémem, jenž na palubě své yachty »H - henzollern« podniká plavbu ve vodách Bali- ckého moře a Finského zálivu.
Mikuláš Vilém l Cara Vilém Renterův Michalus Alexau H henzollern Finsko Petrohrad Londýn Petěrhof Borgo Bali Císnř Mikuláš Cara Mik
12 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Přibývání duševně chorých na bojišti mandžurském. Z Petrohradu, 23. července. (C.-B) Hlavní lékař zdravotnického vlaku velkokněžny Marie Pavlovny, Dukat, jenž právě přibyl z bo- jiště ko krátkému pobytu v Petrohradě, z vlast ního názoru sděluje, že onemocnění duševníeh ve vojště hroznou měrou přibývá. Dříve stačily k odvezení těchto nešťastníků dva vlaky měsičně nyní děje se tak dvakráte až třikráte týdně. Události ruské. Pštrosi politika. V Moskvě shromáždílo se tyto dni na půl- třetího sta zástupců ruských zemstev a větších měst, aby porokovali o návrhu příštího ruskéh parlamentu, jak jej vypracoval vládní výbo. z předsednictví min. vnitra Bulygina. Účelem po- rad mělo býti vytknouti nedostatky Bulyginov projeklu, pokud jest ovšem veřejnosti znám, aby se před jeho sankcí mohly provésti nutné neb aspoň možné v něm změny. Svolavatelé sjezdu cntěli o důležitém pro celé Rusko pro- iektu pojednati veřejně, chtěli s vládní komisí
Pavlovna Dukat Petrohrad Moskva Rusko
13 article
podniknouti zápas s otevřeným hledím a roz- umí se, každý svou osobou ručiti za své slovo a své mínění. A tu se opět ukázalo, že ruská vláda nestojí na výši svého povolání. Byly dvě možnosti: buď vláda uznává prospěšným, aby se o jejím projektě vyslovili znalci společen- ských poměrů v Rusku a pak měla sjezd proste povoliti, aneb se domnívá, že porady o jejím pro- jektě jsou státu nebezpečny a pak měla sjezd netoliko zakázati, nýbrž i nedopustiti, aby se konal. Ale ruská vláda stanuta uprostřed této alternativy. Sjezd sice zakázala, ale konání jeho připustila, součashě pak ruským časopisům za- pověděla podávati o sjezdu jakékoli zprávy. Sjezd konal porady po tři dni a vydány na něj vstupenky i zpravodajům. Zpravodaji ruští nesmějí však o sjezdě napsati ani slova, za to zpravodaji listů zahraničních o sjezdě píšoua ovšem píšou svým způsobem. Cizí listy o sjezdě nomnoze si odporují, ale kontrola jich zpráv jest nemožna, poněvadž ruské listy nesmějío sjezdě psáti vůbec a proto nesmějí vyvraceti an falešné zprávy, šířené snad zahraničným tiskem V samém Rusku nastane pak to, co nastává ve všech podobných případech. Zprávy o sjezdě jeho resoluce atd., zakázané pro veřejný tisk budou se šířiti tajně v opisech a výtiseích z taj ných tiskáren, a vláda dosáhne pravéno opaku toho, co měla na mysli svou pštrosi politikou.
Rusko
14 article
Sitnace ve Varšavě. Ve Varšavě dle zpráv haličských listů jevi se patrný obrat k uklidnění myslí. I nejohni vější zástupci činného odporu nabývají pone náhlu přesvědčení, že spojujíce se s židovskými převratnými stranami, pracovali jen pour le r de Prusse. Vyjma stávku některých cechů ře- meslnických ve Varšavě pracuje se už všude, továrny jsou v plném chodu, také v Lodi pracuje se již ve všech továrnách. Potěšitelný obrat nastal ve smýšlení dělni- etva polskéno. Ještě před dvěma a třemi měsíei polští dělníci šli slepě na rozkazy židovského „bundu“ a mezinárodních sociálních demokratů. Nyní však nastala mezi polskými dělníky, sdru- ženými v „Polské straně sociální“, reakce proti stávkám, poněvadž i polští dělníci, jak píše or- gán lidovců „Kur. Lwow.“, se přesvědčili, že všeliké nepokuje v království polském byly by v tuto dobu jen na škodu národa polského. K nynějším poměrům. Nynější válka otevřela Rusku i vládě oči. Poznává se, že nestačí jen tělesné, hmolná síla, nýbrž že rozhodující jest duševní i mravn převaha. Velice škodí Rusku nízká duševni úroveň vojáků, jež klesla za posledního deseti- letl, poněvadz skola nynější dodává vojenskému stavu nemnoho »gramotných« a na vojně zkra- cují službu vojenskou, aby utvořili co největšt zálohu a zároveň věnují čas na výevik vojenský. takže nie nezbývá na vyučování vojínů gramoté (čtení a psaní). Nyní se to msti na Rusku.
Varšava Rusko r jít Prusse
15 article
Proto ministerstvo války opět se zabývá otázkou rozšířiti vyučování vojáků; po cvičeních v táborech bude nyní zřízena komise při mini- sterstvu k rozřešení otázky té. Také dojde na přeměnu plukovních a praporových učebníeh komand. Z Libavy sděluje »Samorský Kurýr«, že při přehlídee arsenálu scházelo ně- kolik tisíe pušek a 50.000 patron. Při vyšetřo- vání na místě shledalo se, že hnutí tamní av Oděsse bylo již dříve připraveno. Pomalu uvolňuje se také svoboda tisku tak nyní po vice než 30letém zákazu povolený censurou »Historické listy« P. Mirto va. Z Petrohradu, 23. července. (C. B.) Petro hradská telegr. agentura oznamuje: Ministerstvo vnitra pro různé, poslední čas přihodivší se pří pady nařídilo, že »Pravitelstvenyj Věstník« zprávy úřadní neb od osob úřadních vycházející smí uveřejniti jen se současným uvedením pramene kde by toho nebylo, musí předloženy býti k cen suře ministerstvu vnitra. Z Moskvy, 23. července. (C.-B.) Schůze zem stev byla včera skončena.
P Mirto Libava Petrohrad Moskva Oděss
16 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 23. července. (Slovanské pobočky ve Slezsku.) Dr. Sommer za Opavu, dr. Demel za Téšín namáhají se vše- možně, aby slovanské pobočky učitelských úslavů nejen z výše jmenovaných měst odstra- nili, nýbrž si na vládě přímo vynutili uzavření těchto osvětových, pro slovanské národní školy ve Slozsku nezbytných ústavů. Dr. Demel urgo val prý tyto dni písemně vládu, aby nezapo- mněla na pobočky polské v Těšíně v Opavě konala se prý ve věci polské pobočky také již konference u zástupce zemského pre- sidenta dvor. rady Marenzellera, jíž se za Němee zúčastnil dr. Demel a za Poláky dr. Bukowski. Výsledek porady není zalím znám. Pokud se týče české pobečky opavské, píše se »Mor. Orlici«: Oproti zprávám »Ostravským Denní- kem« šiřeným a dříve již německými listy kol- portovaným, sluší konstalovati, že o českých pobočkách v Opavě není dosud definitivně roz- hodnuto. Jak známo, dalo ministerstvo zemské školní radě slezské úkaz, aby učinila návrhy, jak by se potřebě vzdělání učiťelův pro české školy slezské dalo trvale ke spokojenosti obou stran vyhověti. Zemská školní rada má tedy či- niti návrhy, o nichž ministerstvo rozhodne a bude se za tím účelem konati schůze zemské školní rady dne 24. t. m. Ministerstvo může dle prohlášení, které vláda učinila ve sněmu na radě ríšské, jakož i ve smyslu řečeného ukazu rozhodnouti pouze po dohodnut se stranami. Jako jedna z forem, jakou by se oné po- třebě v případě zrušení parallelek mělo vyhověti. pokládá vláda zřízení samostat- ného úplného ústavu učitelskéh na P. O strav ě. Tato eventualita přetřásána
doktor Sommer Demel Téšín Marenzeller Němee Polák Bukowský Mor Praha Slezsko Opava Těšín Orlice slovanský národní škola v Slozsko český škola slezský
17 article
byla na konferencích, které zatímni zeměsprávce konal minulý týden se zástupci Němcův a Če- chův. O ní (jakož i o jiných evnntualitách) konala smíšená komise šetření na Polské Ostravě a sice jak po stránce, zdali je obec pro ta- kový ústav vůbec způsobilá, jakož i co do potřebných mistnosti, jež by pro ten přlpad, že by se dle toho, co výše řečeno, stalo roz- hodnutí pro Polskou Ostravu, měly býli zaji- štěny. Pod touto výminkou jednáno i s obeí Polskou Ostravou o přenechání místnosti nu jeden rok, než by se zvláštní budova vystavěla, a obec polsko-ostravská učinila, budiž jí za to čest, usnesení, které za stávajíeích agitací sbihajících se vlivův sluší uznati za »poměrům odpovídajíel«. Sluší připomenouti, že česká strana na konfereneích své stanovisko zřelelně objasnila a že češti i polští poslanci učiní vše, aby vláda neodvážila se učiniti něco přes jejich hlavy, proti svým slavnostním prohlášením. Po- slanci konali dne 17. t. m. v Těšině a budou konati dne 23. t. m. v Opavě o věci poradu. Není tedy, ale bude rozhodnuto. V Praze, 23. července. (Poláci a že lezniční otázky.) Nejmenovaný polský politik píše v »Polské Korresp.«, že řešení že- lezničních otázek nebude přivedeno k želanému cili, jestliže se vláda svým programem o želez- ničních otázkách nepostará už předem, aby se rozpravy o sestátňovací akci vedly od samého začátku věcně a klidně. Jde při tom o tři věci.
Němcův Polák Ostrava Těšina Opava Praha
18 article
Především místo ministra železnic musí býti obsazeno definitivně; pak se musí nově zorga- nisovati železniční správa a polom teprve přijde na řadu akce postátňovaci. Má-li se postátňo- vání vésti reálně, musejí prvě dvě olázky být rozřešeny dříve. Definitivní jmenování železnič- ního ministra bude pokládáno za signál, že se chce vážně započili také s akeí postátňovací. V Praze, 23. července. (Bar. Fejér- váry do Išlu.) Sobotní večerník »Pesten Lloydu« popírá, že bar. Fejérváry pojede v po- lovině tohoto týdne k císaři do lálu. »Framden- blatt« však trvá na svém sdělení a má cestu uherského ministerského předsedy do Išluz zjištěnou. Spíše jest prý možno, že sejde s jeho návštěvy Karlových Varů. V Praze, 23. července. (Věci uherské. Užší výbor koaličního výkonného výboru, majíe za účel organizovati trpný odpor po celé zemi svolán předsedou Gulnerem na čtvrtek na 5. hod odpolední ke schůzi. Ministr osvěly Lukacs z akázal učitelům a žákům rumunských škol účastniti se slavnost ního otevřeni národního musea ru- munského v Sibiní. Ministr vzal si za záminku zákazu, že při slavnosti té dojde na rumunské demonstrace. Někteří rumunští učitelé rozhodli se však, že zákazu dbáti nebu- dou, poněvadž neuznávají zákonitost nynější vlády a slavnosti se zúčastní za vedení rumun- ského národního poslance dra. Mihalye.
Lloyd Věk Praha Fejér Išlu Karlová Vary
19 article
Hr. Štěpán Tisza pokračuje ve svém »Az Ujságu« v polemice s koalicí. Vytýká koalici, že její naděje v nynějším odporu proti vládě vrchol v mínění, že spousty, jež koalice působí v zemi a které krále dojímají více, než koalici, přimějí korunu k ústupkům. Hr. Tisza se pak táže, je-li vlastenecké, když koalice vydává v nebezpeč bezpečnost země, podkopává její úvěr v cizině a dovoluje, aby se rozmáhala agitace mezi ná- rodnostmi nemaďarskými a socialisty. Smní se, táže se Tisza dále, jednati tak, aby král byí nucen zachraňovati zájmy země ohrožené sně- movní většinou? Z Lipt. sv. Mikuláše, 22. července. (U žš volba) do uherského sněmu mezi národním kandidátem drem. Emil. Stodolou a mini- strem spravedlnosti Bartol. Lányem vypsána na den 29. t. m. Některé listy strany neodvi- slosti vybízeji už nyní své přivržence, aby své hlasy dali dru. Stodolovi přes to, že národ- nostní program, na nějž kandiduje, se ve mno- hém vzhledě příčí programu strany neodvi slosti. Program ten je jí přece bližší, než po litika ministra Lánye. Ze Záhřeba, 22. čorvence. (Změna ve vládě) Dnešní úřadní noviny chorvatské pu- blikují královské rozhodnutí, jimž se odborný přednosta vnitra a zástupce bánův dr. Svetisl. Šumanovič dává na svou žádost na odpo- činek a vyslovuje se mu nejvyšší uznání. Ná- stupcem jeho jmenuje se dosavadní přednost odboru osvěty Levin Chavrak. Ve vládnieh kruzích se tvrdi, že Šumanuvič odstupuje pouze z důvodů zdravotních.
Štěpán Tisza Tisza svatý . Mikuláš Emil Stodola Lány doktor Svetisl Levin Chavrak Šumanuvič Hradec Záhřeb Aza Ujság bezpečnost země
20 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Cesta Déroulědova do Vídnš. Z Janova se sděluje, že Déroulěde připluí tam v sobotu na španělské lodi »Buenos-Aires« a po krátké prohlídce města k večeru odjel do Vídně. Prohlásil, že zvolil Vídeň za své příšt bydliště proto, že má z ní do Paříže tak da leko jako z dosavadního a že se chce naučit německy (?). Ve Vidni očekává záhy po svém příjezdu návštěvu několika svých přátel
Janov BuenosAires Vídeň Paříž
21 article Patíže.
Patíže. Rozluka slátu od církve ve Francii. Předseda komise, dosazené senátem k pro- jednání předlohy o odloučení státu od církve, bývalý ministr spravedlnosti Vallé, prohlásil zástupei časopisu, že senát zahájí poradu o této předloze okolo 10. listopadu a skonči ji asi v polovině prosince. Komise si přeje, aby senát přijal ji ve znění schváleném poslaneckou sné- movnou, a že lze doufati, že se tak stane. Zalýkání anarchistů ve Švýcarsku. V pátek a v sobotu povoláno bylo v Cu- rychu z nařízení švýcarského spolkového ná vladnictví v Bernu na policii 14 anarchisto v drnbném prodejii runla o z0lě . . . za Sh . . za 2 h dlllalkích na venkorš nauní č4ale. . . . . . . . 10 osipolední- Inseráty platí se hotové vspřel. Přsdolacení a inserty plijimá vémini- strace v Mariansné slicl č. 3. Tam tzcházejí se tež rodalee (lskárns a erpečise „ Národnich L. l ské“. Eakopky ze nevnaesji.
Francie Švýcarsko Bern Národnich L
22 article
k čemuž zavdalo podnět několik článků, uve- řejněných v anarchistickém časopisu »Weckruf« a zastávajících se krveproliti. Po výslechu bylo 5 anarchistů ponecháno ve vazbě, kdežto jiní budou ze Švýcarska vypovězeni. Švýcarští státní příslušníci pohnáni budou před soud. Pumový attentát na fureckého sultána. Z Cařihradu docházející zprávy neudávají desud, kdo attentát na sultána spácnal, ani ja- kým způsohem se to stalo. Velkou pak záhadou především jest, jak bylo možno, že útočník do- stal se až v místa, kde jeho puma účinkem by se byla neminula, kdyby nebyla předčasně vy- buchla. Nikde v žádném státě, v žádném sídelním městě a zejmena v žádném paláci vladařském není na celém světě o bezpečí a život panovníka tak postaráno, jako právě v cařihradském yldiz- ském paláci, v kterém vše, veškeré osoby v něm, všechny místnosti i členové sultánovy rodiny jsou v každém kroku střeženy, kde naslouchá se každému slovu a pozoruje každý pokyn, kde za každými takřka dveřmi a za každou záclonou naslouchá tajný zřízenec, který vše zazname- nává a donáší. Zdálo-li by se tudíž vyloučeno, že by pa- chatelem attentátu mohla býti osoba z okolí sul- tánova, ještě záhadnějším by bylo, jak mohla by jej spácnati osoba cizí v okamžiku, kdy sul- tán jest nejvíce střežen. Vždyť, jede-li v pátek do své mešity „Hamidie“, chrání jej tisíce jeho gardistů a celá smečka tajných a nejlajnějších policistů v místech, kam nikdo nepovolaný aneb podezřelý se nemůže dostati.
Švýcarsko Cařihrad
23 article
Mešita „llamidie“ nalézá se až za druhou vysokou okružní zdí palácového celku. Náměstí, které se před ni rozprostírá, jest 500 metrů dlouhé a 300 metrů široké. Sultán vyjíždí na ně, sám vždy řídě povoz, ze sultánské brány sjíždí po mírně skloněném náměstí ke své me- šitě hustými řadami svých gardistů, kteří v po- čtu asi 30.000 m. ubytováni jsou v kasárnách v yldizském paláci a ke slavnosti selamliku vždy vyláhnou. Pro tuto krátkou cestu přes zmíněné náměstí až ke zlhlé bráně mešity, která se z sultánem zavře, učiněna jsou nejrozsáhlejší bez- pečnostní opatření, ač, jak podotknuto, v tato místa paláce dostane se jen ten, kdo se skrz na skrz zobrací a prozkoumá. A kdo se přece ke skvělému vjezdu sultánovu dostane, obklopen je smečkou tajných policistů a nesmí se ani hnouti. Noztrpí se na náměstí před mešitou ani nej- menší fotografický apparát, ba ani kukátko, jichž se sultán tak leká, jakoby měl proti sobě namí- řená děla. U zlaté mříže mešity očekává sultána šejk ül Islam, načež vládce Turecka vkročí předsíní, do které mají přístup pouze mohamedáni, do vlastní mešity, kterou opouští stejně chráněn, jako při příjezdu. Stan diplomatů umístěn je ve- dle sultánovy brány.
Turecko
24 article
Při pátečním odehodu sultána z mešity na- stal na náměstí právě před zmíněnou zlatou mříží prudký výbuch a rozmetl vše, co bylo ve vůkolí. Výbuch, o jehož hrozných účineíeh jsme se již zmínili, byl přesně v čase vypočten, ule sultán Abdul Hamid opozdil se v pátek náhodou asi o 2 minuty v mešitě a tím jeho ži- vot zachráněn. Přes to však puma vybuchlav jeho blízkesti. Ostatně o způsobu attentátu zprávy se do- sud různí. Jedna praví, že před zlatou mříží me- šity vybuchla podzemní mina, kdežto dle druhé přijel před mešitu v najatém povoze pán s dámou, kteří z něho vystoupili a v zástupu obecenstva se ztratili, načež prý v jejich voze zanechaná puma za krátko vybuchla. V připadě temto jednalo by se však spíše o pekelný stroj, jehož výbuch nařízen byl na okamžik sultáánova odjezdu a také skutečně by byl živol Abdul Ilamida zničil, kdyby se byl v mešitě po- někud nezdržel. Ze při attentátu, ať již stal se podzemní minou, pekelným strojer nebo pu- mou, použito bylo dynamitu, nasvědčuje velký účinek výbuchu, při kterém roztřištěna byla okna i ve větší rzdálenosti. Po attentátu nastal před mešitou všeobecn zmatek, za kterého zachoval prý sultán největší chladnokrevnost a přijal po návratu do svých komnat neprodieně rakousko-uherského vyslance bar. Calice. Původce atientátu nebyl dosud vypátrán,a byl-li attentát proveden podzemní minou, v oka- mžiku výbuchu zajisté poblíže jeho místa ani nebyl, což by jeho dopadení velice ztěžovalo.
Hamid Ilamid mříž I
25 article
Domněnka, že útočník byl při výbuchu také za- bit, byla by snad oprávněna, kdyby byl pumu hodil. Byl-li však attentát proveden pekelným strojem, přivezeným zmíněným pánem s dámou, pak zajisté že se oba v čas z nebezpečného mí- sta vzdálili a životem vyvázli. Vyšetřování, které v příčině osoby pa- chatele attentátu neprodleně bylo zahájenoa provádělo se s velkým úsilím i po celou noc, ne- mělo žádného positivníno výsledku a z Caři- hradu docházející pověsti, že provedl jej Armén, Řek nebo dva Bulhaři atd., jsou jen pouhé do- mněnky, nebo za nekalým úmyslem schválně rozšiřované lži. Při pátečním attentátu cařihradském dle všech známek ostatně nezáleží tak na osobě, která jej provedla jako na tom, kdo jej sosnovala byl jeho intellektuálním původcem a není snad zcela bezdůvodným podezření, že altentát na život Abdul Hamida měl býti závěrečným aktem palácové revoluce v Caři. hradě. Praví se, že sultán Abdul Hamid, muž již chorý, byl v poslední době pro své často přiliš přísné, ba až kruté jednání svým paláco- vým okolím velice neoblíben. Dle druhé domněnky, šířené z tureckého vyslanectví v Berlíně, uvaluje se vina z attentátu na mladotureckou stranu, a třetí hledá jeho intellektuálního původee mezi nápad- níky trůnu a jejich stoupenci, klerá by ovšem uvalovala největší podezření opět na nejbližší sultánovo okoli. A skutečně také zdá
Armén Řek Bulhar Hamid Berlín