DOPIfcT* fTaakAraaé ■ podepaaa^ pHjfoi

* Vyeh*7.i kii/ijy dpn mimi» po nedéli » uvátku. || Predpliof •• v administraci Oatrovmí allo* Aia. mon-Il. f ľraMi • pattasi «Mèaé - ii. SO kr. 1 1 il M kr. Mmletné .... t , 70 a ! 3 „ 75 , eeioročoé 10 . 80 , j 16 . — ,

Jednotlivá čír la po 4 кг. Za donSienl do domn méifiné 10 kr.

CECH.

red. a. icc e T Ostrovní siici é. 1508 IL Rukapisflv uerrarime a uupodeps&oycb nedbáme. kekLUuace oeupeéeténé poiýlány biuftež nefran* korány. Inter áty požítáme eo nej lern iijl.

\ Praze, v nedéll dne Pi. záři ISSI.

Ročnik Ж.Ш.

išlo 219.

P. T. pánům poslancům! Sněm království Českého Nej vy й- sím patentem ze dne 2. srpna t. r. položen jest ke dni 24. září t. r. ; pročež dává se věděti p. t. pánům poslancům a) že za příčinou zřízení seznamu prae- senčního a oznámení pánům poslán* eům, čeho potřebí, otevřena bude sněmovní kancelář (v zemském domě č. p. 176—III., hlavní schody v prvním patře v levo) počínajíc dnem 19. září t. r. vždy od 9. hodin ráno do 2. hodin odpoledne. b) že sněm zahájen bude dne 24. září o 11. hodině předpolední.

X presidium výboru zemského král. Českého v Praze dne 14. září 1881.

Hlasy o národní straně německé. Strana německo-liberální, která vznikla v Rakousku právě jen na základě tradic zhejčkovaného němectví, hejčkaného na újmu bezpečnosti státu samého, zvykla si stotožňovali pojem „německé“ s pojmem „rakouské“ Majíc po dlouhá leta vládu ve svých rukou využitkovala tato strana rakouský stát ve prospěch svých t. j. německo národních cílů, urážejíc a poškozujíc v svrchovaué míře ostatní nenémecké činitele této říše, spůsobujíc tím na všech stranách svrchovanou nespokojenost a oslabujíc starou tuto říši až ku mdlobě. Strana ústavověrců byla podle své praxe od počátku až do konce stranou pouze německou. Když pak přirozeným a zdravým rozvojem v rakouské říši přišli к platnosti zásady, jež jedině zaručnjí další trvání této říše a který-' mlž také živlu německému vykazují se jeho spravedlivé, přirozené meze, povstává strana německo-liberální a stavíc své německo-ná- rodní choutky výše prospěchu státního volá: „Pokud bude Rakousko němectví sloužit, může se nadití s naší strany vza emných služeb, potud budeme Rakušáky. Neučiní-li tak, pak my také ne!“ Přicházejí s diktátem, že musí Rakousko prováděli politiku * ěmeckou aneb vzdáli se naděje na rakouské smyšlení Němců. Stát rakouský má se vzdát na milost a nemilost této frakci, která se do nedávna klamně chvastala zástupkyní německého živlu v Rakousku. Nejnovější tento krok ústavovérné strany odsuzuje se sám, nese jméno, které se v státním životě s nejhlubší ošklivostí vyslovuje. Odsouzení zaslouženého dostalo a dostává se mu ze všech stran, kdekoli poctivá rakouská srdce bijí, ovšem i od Němců. Přinesli jsme včera odsouzení protiříšského počínání ústaváků v „Gratzer Volksblattu“. Dnes zaznamenáváme následující dva jiné německé hlasy. „Reich. TgblL“ praví :

Politický přehled domácí.

„Kdo pravý Rakušan, tomu nelze př po*'nezískala ; neužitečného, neboí nedokáže to jiti se к témto stranníkOnil Chcete-li hýti nikdy, aby všecky Němce v sobé sjednotila.^ pouhými Némci, pak odejděte do Německa !i V Rakousku musíte býti nejprvé a především Rakušany — tot jest povinnost státního občana. Kdo jedenkráte přísahal černožlutému: praporu svoji věrnost a oddanost, kdo zná ten povznášející pocit, řaditi se v čas bídy a nebezpečí pod onu posvátnou korouhev a strany jediné. Bývala také jednou národní strana uherská. Dnes nalézáme mezi Maďary strany jen politické, zatím co Slované tvoří strany jen národní. Politický pokrok žádá í vláda štastnou volbu, jest nade vši pochybnost, právě rozloučení národních stran a jich rozdelení v politické; Němci pokročili již tak daleko, že jednotná národní strana jest u nich nemo nou. Politická frakce nemá však více práva vydávali se za zástupce celého národa, třeba by ještě sebe více s národním stanoviskem souhlasila. Němečtí konservativci jsou právě tak dobrými Némci jako liberálové a jednalo li by se skutečně o společný národní zájem Němcův, pak musely by obě frakce se spojití v jednu stranu. Poslední se ale nestane, poněvadž právě chybí ta okolnost, že nejedná se o žádná národní práva ně mecká. Dr. Herbst tvrdí opak, avšak neprávem.

Mezi jeho stranou a Poláky nestává více žádných národních sporů ; proti těm se tedy německo národní hněv neobrací. Jedná se tedy jen o Čechy. Ohrožují tito skutečné legitimní zájmy pi^iva Němcův? Dle aspirace v listech nesmíme soudili na stav věcí a jsme přesvědčeni, že by byli Čechové snaze uspokojeni, než si myslíme. Avšak i ehledě к tomu, mají Němci vů hec nějakou příčinu se obávali, že budou po žadavky Čechů na útraty německých práv vyplněny ? Pocit jistoty v tomto ohledu ovládá většinu německého lidu. Návrat к stanovisku čistě národnostnímu jest krok zpáteční a nej méně hoden té strany, která tak často stano visko národnostní u jiných odsuzovala, ano zatracovala. Strana liberální vytknuvši si zásadu obmeziti se na jednostranné národnostní stanovisko, dopouští se činu zbytečného a neužitečného ; zbytečného, neboť tím ničeho V Prize, dne 17. táří.

Jmenováni hraběte Richarda Bel ere d i h o předsedou správního soudn zaměstnává té doby všecky rakouské žurnály. Nèmecko- nasaditi statek i život pro císaře a říši, ten Ubaralni listy jsou Mm hořce překvapeny a sypou musí se odvrátit! od těchto mužů a sledovali na hlavu nového předsedy kde jakou zloba, vy- pouze cíl, jemuž všecky ostatní z-jmv podři- ' čítajíce mu i porážku u Král Hradce. Brojit zeny jsou — totiž silné a sjednocené Ra-1 arci ústavácké listy proti hr. Belcredimu jen ze koňsko.* j slepé vášně, jen z důvodů politických, nebot ani

A rElbe-Zeitung“ rozhodně odmítá zrní-!proti osobě ani proti kvulifikaci nového před- néný výrok Herbstův, jemuž skutky tak určitě ! sedy správního soudu nemohou ani nejmenšiho odporují List pokračuje dále : „Existence né-' prouésti. Dosud hejčkani ústaváci zvykli sobě, mecko-konservativní strany, která přece není ; aby všecky důležitější úřady obsazovány byly žádnou opravdu národní, nýbrž čisté polití- stoupenci jejich tábora ; to se jim zdá být zcela ckou. nemůže ovšem dr. Herbst popříti. Aneb, přirozeným i správným, a v zastaralé zaslepe- niyslí si, že se někdy připojí к straně né-1 nosti své horši se nad tim, že vláda antonomnl mecko národní? Matadoři této poslední pře- také svého stoupence shledala schopným к ta- hlížejí právě důležitou okolnost, totiž ne- j kdmo úřadu. Vyčítají hned. že jmenování to možnost utvořití jednu stranu, která by vše-! má politickou přtehut. kterouž by arci nemělo cky Němce v sobě obsahovala. Jsou dnes ná- podle jejich logiky, kdyby byla vláda na to místo rodní strany polská, česká atd., poněvadž : povolala kteréhokoli předního znřivce a svého právě všichni Poláci, všichni češi bez ohledu odpůrce z jejich řad. Dle logiky ostatních pena rozličné náhledy politické podrobí se rámci ' ctivjch lidí jest však nejen právem, ale i po- vinnosti rakouské vlády, aby z kandidátů stejně spôsobilých vybírala si muže ke všem stranám stejně spravedlivé Že v případě tom udělala

Vedle toho jest hr. Richard Belcredi znám jako vynikající znalec našeho správního zřízení, jež důkladně prostudoval jako mlstodržitel i jako ministr. Klademe zde ještě stročně některé hlasy ústavácbých žurnálů o jmenováni tom „Presse“ přiznává, že i nejpřlkřejšl odpůrce Bel- crediho nemůže ma opriti nadáni, vědomosti, přičinlivost a spravedlnost, že za těžkých časů prodělal skvělou dráha úřadni. Také nespatřuje týž jist v povoláni Belurediho na dotčené místo nijakého nebezpečí pro říši a přece mndruje dále takto : „Když stal se hr. Belcredi možným, lze se obávati, že přáni pravice i za tfm se poneson, co nejen nemožné je. nýbrž i ji samé dosnd nemožným se zdálo. Z požadavků těch prý vzejdoa ministerství nesnáze, z druhé strany dána tím nepřátelům ministerstva příčina к zlým výkladům. Vášním prý dán nový popud, polemice nová látka atd. „D. Ztg.“, kteráž pro první útok proti hr. Belcredimn konfiskována byla, přičítá mn prohra u Král. Hradce a nazývá jeho jmenováni největší chybon Taaffeovon. „N. W. Tgbltt “ hořekuje nad tím, že nebyl na to misto povolán některý byrokrat a shledává v jmenováni br. Belcrediho důkaz, že politika již hr. Taaffe zahájil, daleko již pokročila. „W. Allg. Ztgn * připadá jmenováni hr Belcrediho jako objeveni se strašidla Ze všech těch výlevů zeje politická nemravnost a lichost.

FEUILLETON.

Svato-Janské lázně у Krkonoších.

Z Krakova. (K otázce oprav ve správě v Haliči). Dle „Czasn“ neum! ze 5933 představených obci v Haliči 4743 ani psát ani čist. Ve 3368 obcích jsou к ruce představeného obecni pisaři, z nichž však 1203 ku úřadu tomu zcela se nehodí. Náklad na toto obecni tprá'u činí půl milionn zlatých ročně. Tyto číslice nejdůtklivéji se přimlonvajt za provedení opravy správni v Haliči. Z Lublaně. (Ústav pro vzděláni učitelů.) „Wiener Abendpost“ piše o ústavu tom takto: „Některé listy přinesly telegrafickou správu z Lublaně, že na taméjšim ústavu pro vzděláni očitelů máji b' t přijímáni jen chovanci mateřské řeči slovinské, C"ž není správné. Ministerstvo vyučováni rozhodlo jen o tom, má-li se jednotlivým chovancům prvního ročnikn povolit! nžfvání německých učebných knih a má-li se jim povolit! skládáni zkoušky v řeči německé iz předmětů, které v sloviněini přednášeli se mají. Povoleni toto nesmělo se dáti, jelikož z ponhých didaktických ohledů nelze připustit, aby v jedné a téže třídě ústavu více skupin žáků se utvořilo. Učitelstvu nebude nařízeni to činit žádných obtíži. Ostatně nežádá zákon, aby se v každé jednotlivé zemi vychovávali učitelé pro všechny země. Pedagogie nejsou ústavy zemské, nýbrž statui a v územích s vice zemskými jazyky jsou tak zřízeny, že chovanci se mohon vzdělat pro stav učitelský ve všech řečích v státu užívaných. Pedagogium v Lublani má vzdělali především nčitele pro lid slovinský a dle dosavádni návštěvy neni potřebí, aby se n& něm zřizovaly německé paralelky. Kdo se chce pro německé školy vzdělat, má ěistě německé ústavy téhož drahá mimò, kdež přijat býti masi a kde se mn i stipendií dostane.

Ze Lvova. (S n č m.) Mimo ohlášené jii vládní předlohy, zaslnhnjí zvláštni pozornosti ještě tyto : 1. Návrh na zřízeni stálého „kuratoria“ ku ochraně a podpoře průmyslové výroby v Haliči. Knratorinm má působili jako poradní úřad zemského výboru. Haličský zemský výbor, jenž návrh onen předloží, žádali bnde spolu o potřebnou peněžní záloho pro komisi, která má být do ciziny vyslána, aby tam zařízeni průmyslových škol studovala. 2. Návrh poslance Merunowicze stran nepořádáni poměrů židovského obyvatelstva v Haliči, jimž má býti docíleno praktického provedení rovnoprávnosti. 3. Více návrhů rázu čisté hospodářského, v první řádě návrh poslance Mik. Fedorovicze, týkající se průmysln petrolejového v Haliči a mnohé jiné. Z Inžpruko. (Sně m.) К dotazníku vlády stran zamýšlené opravy veřejné správy zachoval se zemský sněm tyrolský zvláště zkrátka. Poslanec Dipani! nčinil návrh, „aby vládě bylo sděleno, že dle náhledu zemského sněmn tyrolského nelze к vládníma dotazníku odpovéditi potud, pokud nebudou známy názory vlády vzhledem kn případným změnám organismo politické správy“. Následovala dosti živá debata, načet návrh Dipauliho jednohlasně přijat. Vycházejíce různýcli stanovisek, shodly se tedy strany v nejkrásnějšim sonhlasn.

Podává Bob. Hakl.

Kdož by neznal Sv Janských lázní v Krkonoších? A přece myslím, spíše by našinec tuto otázku položití mohl kdekoli jinde, zvláště v Prusku, než ve vlasti naší ; nebo lázně ty jsou severním Němcům velmi dobře známy, více než nám Čechům, neboí oninoje velmi zhusta navštěvují. Letos zvláště byla návštěva velmi četná, nad obyčej, tak že nebylo možná destati bytu, ač jich ročně přibývá. Proto dávají také naši sousedé na sever rádi lázním těm jméno: Slezský Gastýn. A věříme rádi, že by ho někde tam na severu raději měli, než u nás v Čechách, a mnohý občan z Branibor anebo Meklenburska ovšem snad jakživ takových vrchů neviděl, jaké na vše strany kolem lázní Sv.-janských se kupí я rozkládají.

Sv.-Janeké lázně č. Teplice Sv.- íanské leží dvě míle od Trutnova severo-1 tápadné a malé půl hodinky severně za mé- ‘ čímž pozornost myslivcova ku teplé vodě té itečkem Freiheitem, kamž od Trutnova1 obracena jest Roku pak 1680poprvé to místo »oboční dráha vede, kter ž od nádraží trutnov-1 bylo popsáno. kého odbočuje a přes Staré Město a Mladé1 Naučný Slovník praví dále, že .jest luky údolím Úpy vedouc, až do Freiheitu dobře zařízeno, že tn bývá 500 hostí lá- H štace 'voří. Ve Freiheitě po čas doby lá- zeňských (nyní ovšem více než třikráte tolik); eňské stojí ke každému vlaku na nádraží že tn bývají tři pětiny ženských (to je pravda, «sta a vozy fiakrovské. kteréž tě rády, více ženských než mužských) a tři pětiny ci- I 30 kr. r. m. do lázní přes Freiheit do- zincův*. — Ano, řekli bychom, ještě více; ravi. i aspoň ze začátku saisony byl tam prý téměř Freiheit čili, jak staří říkali. Vrajt, samý cizinec, hlavně Némci, nqen z blízkého orní městečko as s půldruhým tisícem oby- Slezska, ale i ze vzdálenějších krajin, jako: *telů, veskrz téměř katolíků,. bývalo známo z Branibor, Meklenburska, Pomořan, vlastního ,r° své zlaté doly, kteréž ovšem již dávno Prnska i z Poznané, ze Sas a jiných krajin puštěny jsou. , německých, a mezi těmi zvláště četně zastou- V Naučném Slovníku darmo jsme je hledali.

Za to však nyní tim známější a pamětihodnější jsou nedaleké, svrchu jmenované lázně, kteréž se nalézají ve velmi pěkném, krkonošském údolí. 1939' nad hladinou mořskou, u paty Černého Vrchu, 4111' vysokého, a tudy as o 1000' nižšího, než Sněžka. Naučný Slovník náš ve stati „Jan ské lázně“ z r. 1865 praví, že se tam nalézá 35 domů 6 hostincův s 181 pokoji a 150 něm. obyvatelů. Avšak třeba říci, že od těch dob počty tyto se valně změnily; nebo lázně ty co rok se vzmáhají, tak že hostinců i domů je mnohem více, a tudy také obyvatelů. Mnoho li kterých nyní prnvé jest. udati neumíme, ale postačí, o vzrůstu jejich učiniti si pojem, řekneipe-li, že letos bylo v lázních těch jistě více než 2000 hostí. Dle pověsti bylo toto lázeňské místo prý již r. 1006 známo, tedy více, než 800 let; a i nám vypravoval tamní lid jakousi pověst, která se udržela v ústech lidu o jistém my slivci a jeho psu; kterýžto prý poraněn jsa, tam chodil se léčit, a také se prý vyléčil.

peni byli synové a dcery z říše Israel. Čechů (zprvu) málo. Poláka jediného jsme poznali. „Teprva v nejnovější době bývá (prý) více od Čechů navštěvováno, co je doktoři Hamerník a Podlipský ku posile schvalují“, praví dále tyž slovník. A jest pravda ; i letos, jmenovitě v druhé polovid července a začátkem srpna přibylo mnoho Čechů, zvláště z Prahy. Chrudimi, Kolína, Poděbrad. Hradce Králové a odjinud a shledali jsme se se mnohými známými, což nám pobyt ovšem mnohem příjemnějším učinilo. Že lázně ty dobře působí ku posile ducha i těla, sami na sobé a nejednom z lá zeňských hostí dobře jsme pozorovali Nejen lázně samy, ale hlavně bezstarostný život, a ta milá, krásná příroda vůkol, čistý horský vzduch, dobrá voda, ty libé procházky hustými jehličnatými lesy, vše to ovšem na du cha i tělo dobře působit! musí a tady nedi víme se, že, kdo nějaký čas tam se pozdrží, na těle i na duchu zotaven odtud se vrací.

A proto pravda jest, co Naučný Slovník dále píše, že zasluhpjí jména Českého Gast ý n a, nikoli však slezského, aneb dokonce pruského, jímž by je sousedé naši rádi učinili, nebot jsou to prý naše nljposi- livéjší lázně beze vší zvláštní přísady minerální „Jest tam 11 pramenů, dí týž Slovník náš dále, které se ve třech vodojemech sbírají, majíce teploty 22—25* R. Ve dvou vodojemech jsou všeobecné lázně; ze třetího jde voda do komůrek lázeňských, opatřených (prý) 43 vanami. Též jeden dúš je zde Vodu lučebné rozebral (známý) lékárník vrchlabský Vojtěch Kablík (téžpro svou znamenitou sbírku ptákův známý, kteráž tušíme nyní v přírodním kabinetě jičínského gymnasia se nalézá) roku 1837 a bývalý pražský profesor lučby Wolf r. 1839 ; místo pak samo popsal dr. Jan N e p. E i- s e 11, bývalý krajský fysik v Jičíně, potom Hradci Králové (otec nynějšího profesora na medicínské fakultě v Praze, pana Bohumila Eiselta) roku 1846 Druhé vydání spisu toho vyšlo roku 1858.“ Tolik o lázních těch má Slovník Naučný.

Co se koupelí samých týče, jest po našem zdání koupání ve vodojemu n e j p ří• j e m n è j š í ; každému však se obyčejně or- dinme nejprv koupel ve vaně. Šťasten jsi, máš-li byt v lázeňském domě samém, nebo pak můžeš třeba ve svém pokoji se svléknontí a pohodlně v županu a trepkách dolů do lázní sestoupili, nemuse .vykročili ani z domu. Lázeňský pořádek nalezneš tam vyvěšený. I prádlem, nemáš-li je s sebou, se ti poalonží. Za jednu koupel ve vodojemu zaplatíš i ve předplacení 50 kr. a za prádlo 10 kr. Mimo jiné hodiny za dne mají mužští otevřenou lázeň již od 4 do 7 hodin ráno a tu bývá voda ovšem nejčistéjší a nejčerstvější, ačkoli i po veškerý ostatní den jest tak čistá, že i nej- menší pískové zrnko na dně její rozeznali můžeš a tak jest hluboká, že i vzrostlému muži po bradu sáhá Tu dle zvůle plavati, skákali, se šplonchati a všelijak se pohybovali můžeš. Chceš li pramen vody a hůry na sehe spostiti čili se dúiovati, třeba jen, by zazvonil, přijde sluha, zapuropqje a můžeš na hlavo, krk, záda. ramena, pramen vody na sebe spostiti hosté anebo řídce, jak ti libo. Kolem dokola jaon vedle adi ve vodé položena a připevněna prkna, by se po nick chodili mohlo; ve zdi pak skobami připevněna *