ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 249dfe10-6690-11dc-ac78-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 60, person 87, org 9, work 8
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 28 března 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 86.
4 article
Na ranní a odpol. Histy přodplaeí ne v Praze v zdninistrael sa měsic . . . . . . na čtvrt leta . . . s dvojí donkšken na másl na čtrrí juta . - ve dlislkick Ba něsle . . . a Poštou: ra nšsl rr. . . - s dvojí zásilko na měsí na čtvrt leka
Praha
5 article Nový statut a volební řád obce vídeňské.
Nový statut a volební řád obce vídeňské. Vídeň má tedy nový statuť a nový volební řád. Po tuhých bojích a mnoha rozpacích dosáhli konečně Luegrovci z rukou nynějšího ministerstva schválení nového řádu pro správu Vídně, jenž poskytnouti má ny- nější většině ve vídeňském zastupitelstvu pro- středky, aby panství své budoucně tím bez pečněji uhájila. S volebním řádem nakládaj ve Vídni podobně asi jako ve spolcích, v nichž vítězně strany překládaji hlavní čin nost spolkovou do změny stanov. Posavadní řád vídeňský z r. 1891 sdělán za purk- mistrování dra. Prixa a většiny liberální se zřejmou snahou, postaviti hradby proti rostoucí opposici a zabezpečiti liberálům vídeňským většinu. Avšak osvědčilo se i tu, že sebe obratněji sestavené volební řády ne- dovedou zadržeti postup skutečných poměrů. Strana Luegrova za pomoci německých nacio- nálů, vídeňských Čechů a ostatních stran opposičních opanovala pole a když seznala, že jí půda mizí pod nohama, opakuje taktiku svých předchůdců, mění statut a volební řád obecní, doufajíc, že s novým volebním řádem snáze uhájí své posice. Rozešliť se zatím Luegrovci se všemi svými spojenci, něme- ckými nacionály, Čechy i sociálními demo- kraty. Jak nyní poměry vídeňské vypadají. povede nový volební řád k dalšímu přiostření bojů, již i tak ohyzdných, jejichž jevištěm za posledních let byla nejen radnice vídeňská, ale i sněm dolnorakouský Jak se páni na radnici vídeňské na vzájem vypořádají, mohlo by nám býti dosti lhostejno, avšak pozornosti naší zasluhuje nový volební řád, jakožto příspěvek ku roz- poznání směru, jímž jde nynější ministerstvo.
Čecho Vídeň Čechy
6 article
Jak známo, odpočíval nynější nový volebn řád města Vídně od května minulého roku v archivu ministerském, vlády nastupovalya odstupovaly, aniž by jej předložily k nej- vyšší sankci, používajíce ho za účinnou páku na chování jednotlivých stran, až za mini- sterstva Wittkova nadešel okamžik »k vyložení karet« a nynější ministerstvo jaksi jen skli- dilo připravenou žeň. Ba praví se, že vlastně nynější ministerský předseda v této pííčině řídil ruku svého předchůdce, jenž vyzdvihl nový volební řád vídeňský z prachu archiv- Novým řádem rozmnožuje se počet okresů vídeňských o jeden, na 20, rozmnožuje po- čeť zástupců o 20, na 158 a utvořena nová čtvrtá volební třída všeobecná, po vzoru vo- lebního řádu do rady říšské a přikázán této třídě nejmenší počet zástupců, fotiž 20 po jednom na okres. Posavadní tři třídy za- chovány při počtu zástupců po 46, tedy celkem 138. Volební census jest pro I. třídu nej- méně 100 K daně výdělkové (dosud 200 k osobní daně z příjmu), pro Il. třídu 40 K (dosud 30 zl.), pro III. třídu 8 K (dosud 5 zl.) anebo 24 K osobní daně z přijmu. Do IV. třídy náležejí občané, již dosáhli 24 leť svého věku a mají nejméně tři leta stálé bydlište ve Vídni. Nové předpisy trestní dány jsou o volebním nátlaku. Volby ve IV. třídě konati se budou až v roku 1902. Další změny se týkají statutu; pro výtržnosti při schůzích se zřizuje trvalý disciplinární výbor, rovněž pro udílení příslušnosti a měšťanského práva; budou honorovány, čímž počet place- ných míst se rozmnoží asi na 50; počet okres- ních výborů rozmnoží se z 18 na 30. Dále se stanoví, že přirážky obeení mohou se roz vrhovati dle analegie daně, t. ja pro centně různě. Strana Luegrova dosud měla většinu tři čtvrtin voličů ve třídě třetí, dvou třetin ve ního.
Wittkův Vídeň
7 article
třídě druhé a v prvé třídě má 16 ze 46 zá stupců. Sníživší census pro všecky tři třídy doufá asi, že získá nové voliče, pokud po zbyla půdy u posavadních. Tato stránka patrně nejvíce rozčiluj liberály, kteří spolehali jednak na výsoký census volební, jednak chtěli rozmnožení zá stupců pro vnitřní město, kdež mají nejpev nější baštu; nárok svůj odůvodňovali vyšš poplatností a i obec židovská ještě v posled ním okamžiku vyslala deputaci ku předsedov ministerstva, aby nepředkládal nový statuí a volební řád obecní ku schválení. vo Strana sociálně demokratická jest jednak proti soustavě volebních tříd, jednak prot požadavku tříletého trvalého pobytu a hlavně proti tomu, že IV. třídě volební dáno bylo nejméně zástupců, ani polovina počtu, jaky připadá na každou ze tříd ostatních. e V časopisech liberálních a sociálně demo- kracie ozývá se tudíž největší nespokojenost s novými pořádky na radnici vídeňské,a »Neue Freie Presse« dokonce vystihla, že »dnešním dnem monarchie byla vytlačena z Západu; z jeho kultury a vzdělanosti — « a patrně tedy vstoupila do řady států východ- ních. Hrůza! Ohlašuje, že její stoupencise vzdají raději mandátů a slibuje si od toho kroku podobný účinek, jako od obstrukce na radě říšskél Rovněž orgán sociální demokracie jes nejvýše nespokojen činem, jenž » znamená vkročení na dráhu převratu«. A největší od- povědnost za vše spadá prý na předsedu ministerstva. Zápas o volební řád jest prý sice ukončen, ale nastane nyní boj proti volebnímu bezpráví. Orgán německých nacionálů pohlíží na novou volební geometrii obecní zcela chladně. jsa přesvědčen, že podobnými umělůstkam přirozený běh věcí se nezmění a že osud Luegrovců jest zpečetěn. Němečtí nacionálové rozcházejí se prý na dobro s posavadn většinou.
Hrůza západ Neue Frei Presse
8 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. března. (Z rozmluv s místopředsedou Pradem.) Zpravoda petrohradského »Kraje« vyhledal prvého místo- předsedu říšské rady, aby zvěděl jeho mínění dosavadních výsledelch smiřovacích konferencí zejmena o možnosti dohody česko-německé. »Nemyslím — pravil p. Prade — že by dohoda nebyla možna při dobré vůli obou stran. Souhrn věcí, stojících na programu konforencí, jest obširný. V mnohých věcech došlo se však k dorozumění, jako na př. v otázce volebního řádu sněmovního a národních kurií. Také uží- vání jazyků při samosprávných úřadech nemůže činiti oblíží. Návrh nového rozdělení země na administrativní oblasti (kraje), kterých má býti v Čechách 10 a jež mají býti nadány nejen samosprávnou, nýbrž i vládní právomocí, ačkol vyšel od nás (Plener), nenarazí patrně ani s české strany na odpor. Dr. Mattuš nedávno velmi vřele doporučoval toto zřízení. ..« Zpra- vodaj dotknul se dále státní němčliny na námitku Pradovu, že Němcům běží jeno jazyk dorozumívací a ne státní a sice nikoli v zájmu národním, nýbrž jen v zájmu stálním, dodal, že stát se bez uzákoněnélo dorozumí- vacího jazyka obešel několik desetiletí a že se tedy obejde bez něho i na dále. Na to odpo- věděl pan Prade: »Poměry byly dřive jiné, než jsou nyní a budou příště. Němčina měla dosud přirozenou převahu a určilý obor svého vlivu. Ale poměrně, jak sílily rakouské národnosti, počal se obor vlivu němčiny úžiti a po čase by se bezpochyby zůžil tak, že by stát pozbyl pro- středku rýchlého a pohodlného dorozumívání s různorodými svými součástkami. Bez něho s
Plener doktor Mattuš Němec Prade Praha Čechy Prado
9 article
však obejiti nemůže a proto bude povinnost státu, načrtnouti cestou zákonodárnou obrysy německého jazyka jako jazyka státního.« Na další dotaz, je-li uzákonění státní němčiny v Rakousku možno, odvětil p. Prade : »Bez souhlasu Slovanů pokládám to za nemožné. Kdyby však aspoň jeden slovanský národ k tomu svolil, pak by to šlo, profože k postát- nění němčiny stačí pouhá většina sněmovní.« Na námitku tazatelovu, že v téfo věci marno by bylo spolehati na pomoc Poláků, kteři v Poznaňsku na své vlastní kůži cili účinky státního německého jazyka, p. Prade dodal: »V Rakousku nemůže býti řeči o státním jazyku, nýbrž o jazyku dorozumivacím. Proto jsou marny vaše obavy. Neměnily by se po měry, panující v Haliči a v jižním Tyrolsku Čechům chceme dáti totélž. Německý dorozumívací jazyk týkal by se jen styků nej vyšších úřadů se zeměmi sins nntaozs .so nst sb
Polák Prade Čecho Rakousko Poznaňsko Halič
10 article
. Z Vídně, 27. března. (F lorilán Zie- mialkovský +). Dneš v poledne zemřel zde po několikadenní nemoci zánětem plic bý valý haličský ministr krajan a člen panské sně movny bar. Florián Ziemialkovský. Zesnulý na rodil se 27. prosince 1817 v Berezovici u Tar nopole v Haliči. Odbyv v Tarnopoli gymnasium a ve Lvově studia právnická, stal se r. 1840 doktorem práv. Už jako universitní posluchac přístoupil k tajnému politickému spolku, založe nému v Haliči polskou emigrací, jehož účelen bylo obnovení státu polského na základech de mokratických. Spiknuti r. 1841 prozrazeno, Zi mialkovský spolu se soudrahy, mezi nimiž by i nedávno zesnulý Frant. Smolka, držán po t léta ve vyšetřovací vazbě a r. 1845 odsouzen k smrti pro velezrádu. Císařem Ferdinandem však amnestován podobně jako Smolka a pro- puštěn na svobodu. Roku 1848 zvolen ve Lvově za poslance na říšský sněm vídeňský a když tento po čase přenesen do Kroměříže, účastníl se zde jako člen ústavního výboru praci, týka- jíeích se osnovy ústavní. Po rozpuštění říšského sněmu Ziemialkovský internován v Tyrolsku, kde strávil 10 měsíců, hotově se k advokacii.
Ziemialkovský František Smolek Ferdinand Vídeň Berezovice Tara Halič Lvov Kroměříž Tyrolsko studio právnický
11 article
Roku 1850 obdržel sice svolení k provozování advokacie, ale bachovská vláda mu bránila sku- tečně ji provozovati. Když v Rakousku obno- vena ústava, stal se Ziemialkovský r. 1861 po- slancem na sněmu haličském a zároveň také členem zemského výboru. Pro podezření, ze podporuje polské povstání, byl však r. 1863 opětně zatčen a vojenským soudem odsouzen na tři leta na pevnost. Všeobecná amnestie dala mu opět svobodu, načež r. 1866 zvolen ve Stanislavově za poslance na sněm a ze sněmu r. 1867 vyslán na říšskou radu, kdež zvolen i za druhého místopředsedu. Říšským poslancem byl však jen dvě léta. Roku 1871 zvolen z starostu města Lvova a r. 1873 povolán do mi- nistorstva Auerspergova jako ministr-krajan z Halič. V hodnosti té přešel i do ministerstva Taaffova, v němž setrval až do roku 1888. Vstoupiv do výslužby, byl jmenován členém panské sněmovny, následkem čehož se vzdal mandátu ve sněmovně poslanecké, jejíž členem byl opětně od r. 1873. Jako ministr krajan jme- nován r. 1875 tajným radou; když vysloupilz úřadu, obdržel velkokříž řádu Leopoldova a po- výšen do stavu baronského. O jeho významu politickém mluvíme na jiném místo Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. března. Jazyk polský na středních školácl v Ruském Polsku. Podle »Kraje« ruské ministerstvo osvěty schválilo plán vyučování jazyku a literatuře polské na středních skolách »varšavského učeb- nbe vatnle
Auerspergův Taaffův Rakousko Lvov Halič Leopoldov Praha Polsko panská sněmovna
12 article
ného okruhu«, V 1. tř. budou mu věnovány 3 hod., v ostatních 2 hod. týdně. V ženských gymnasiích týdně 2 hod. do 6. tř. inel. Pro- gram bude následující: v 1. třídě mluvnice, v 2. a 3. tř. skladba, ve 4. opakování mluv- nice s vědeckým objasněním a sloh. Od tř. 5. žáci mají se prakticky obeznamovati s litera- (urou polskou: v tř. 5, s věkem XIV., XV. XVI., v tř. 6. s věkem XVII. a XVIII., v Iř. 7. a 8. s věkem XIX. do Kraševského inel. Kromě toho v 8. tř. žáci mají se obeznamevati s theorií literatury. Vůbec jazyku polskému má býti vyučováno parallelně s výkladem jazyku ruského. o »Prager Abendblatt« a Balkán. Orgán zdejšího místodržitelství velmi piln si všímá udalostí na Balkáně a dlužno mu při- znati, že po každě přichází s něčím zajímavým. ať je to pohled na některou otázku nebo ne- známá podrobnost k ní, nebo nápověď věe přištích. Vyslání ruského finančního znalce, tajného rady Kobeka, vítají s otevřenou náručí i dědici stambulovských idel, radoslavisté. »Národní Práva« vyslovují upřímné potěšení nad tím, že se vládě podařilo dosící od Ruska této radostné udalosti, a doufají, že vláda učiní vše, aby p. Kobekovi rozvinul se před očima pravdivý obraz finančního a hospodářského stavu Bul Vídoňský dopisovatel místodržitelského or gánu konstatuje, že Bulhaři jsou rádi, že jim Rusko poslalo finančního komisara, aby jejich finance prozkoumal a poradil, co by měli dělat aby vyvázli z nynější krise. Dodává pak čisto- srdečně, jak u officiosů zřídka bývá: Zatímc Rusko velmi pilně stará se o zvelebení finan- čního hospodářství bulharského a černohorského, o Rakousko-Uhersku nemůže nikdo tvrditi,že by bylo něco analogického učinilo ve prospěch Srbska.
Prager Kobeek Bulhar Balkán Rusko RakouskoUhersko Srbsko Kobeka
14 article
Válka s Ruskem přede dveřmi. Tak končí zpráva z Japonska, kterou oti skuje »Gazetta di Venezia«. List tento ure- řejňuje totiž soukromý list jednoho důstojníka. jenž slouží na východo-asijském loďstvu ital- ském. Dle listu toho nalehá v Japonsku kde kdo na válku s Ruskem, kteráž vyličuje se lidu jako povinnost národní. V této věci jsou prý vláda, armáda i lid za jedno. Japonsko prý jest také skutečné k válce pohotove. Vo- sko jest úplně prý reorganisováno, loďstvo jest od poslední války s Čínou ztrojnásobeno () Korea jest japonskými důstojníky a vojáky za plavena. Co týče se prostředkův finančních, spolehá prý Japonsko na pomoc Anglie. Výbuch války jest prý přede dveřmi. Zaznamenáváme Žádného středoněmeckého průplavu již?s
Gazett Rusko Japonsko Čína Korea Anglie
15 article
Orgán »středu« »Köln. Volkszeitung« tvrdí že nelze již čekati, že by podána byla parla mentu jednou již konservativci i agrárniky ostat- ních stran zamítnutá předloha na zřízení prů- plavu labsko-rýnského. Finanční ministr Miquel. jenž, jak známo, po své někdejší republikánské a liberální minulosti dnes pokládán jest za polo- vičního důvěrníka konservativců, ujistil prý, že učiní vše, co může vlivem svým u koruny, aby zmíněná předloha parlamentu znovu podávána nebyla. List onen dodává upřímně, že nepodání předlohy bude míti nepochybně nepřízni vý vliv na vyřízení předlohy o roz množení lo dstv a. Mložná totiž, že část
Köln Miquel Volkszeitung
17 article
levice, pro předlohu tuto již získaná, nyní z od vety za upuštění od projektu průplavního proti lodní předloze se postaví ! .. Bouře a obstrukce v italské sněmovně. )
18 article
Vůdcové ústavní opposice nemohli se dosud shodnouti ve příčině resoluce, kterou by v nynějším rokování sněmovny italské o změně jednacího řádu (Cambray—Diguyův návrh), tomuto úkladu proti prá- vům parlamenlu se postavili. »Ztratili — tak říkaje — hlavu — jako každá polovičatá strana ve velkýeh krisích. Tím vysvětluje se, že vláda docílila při po- sledních hlasováních, proti všemu nadání, tak znač- ných většin hlasů, neboť stoupenci mírných oppo sičních skupin, liberálních Irakcí (Giollitovy a Zanar dellovy) i polokonservativních (Rudinovy a Bianche- rovy) pozbyli tak téměř všeho vedení energičtějšího. a vede zatím boj prohi vládě a její úkladům zpáteč nickým vlastně jedíná jen krajní levice (radikálové republikání a socialistě). V sobotní schůzi zamítnut byl nejprvě Pantanův odročující návrh proti změně jednacího řádu. Hned po té obdržeti musil ale Pantano slovo, aby odů- vodnil návrh svůj proti Cambray—Dignyovu návrhu. Jal se ale ihned hovořiti o svém návrhu na svolání ústavodárného sboru, konstituanty .. Předseda: Mluvte k věci Posl. Pantano: Jakže? Jsem u věci! Přečtěte si přece návrh můjl Předseda: Nejste u věci. Váš návrh ve př- čině konstituanty nemá žádné souvislosti s návrhem Cambray-Dignyovým. Budu vám musiti odníti slovo.
Diguyův Giollitův Rudinův Pantanův Pantano Dignyův Posl rokování sněmovna Biancherov
19 article
(Hluk na krajní levici.) Pantano a soudruzi jeho: Oho ! To uvidíme Posl. Ferri: »Sottomettersi o dimettersi«. (So- cialistický poslanec tento opakuje několikráte slavné slovo Gambeltovo: »Podrobiti se nebo odklidití sel) Někteří poslandi: Pantano mluviti bude Jiní poslanci z krajní levice: Nemáte práva, umlčovati násl Předseda: Otážu se sněmovny. Myslí m, že Pantano nemá práva, o věci té mluviti. Přede- vším jest onen návrh jeho (Byl námi již sdělen. Pozn. red) protiústavní; za druhé: nemá co činiti s návrhem Cambray—Dignyovým. Tážu se tedy sně- movny . .. Hlasy z krajní lavice: Nepřipustíme toho, ne, nel Jiné hlasy: Nikdo nás neubije zde, nikdo! Předseda (pokračuje): . . . . tážu se tedy Kdo soudí, že správně činím, odnímaje Pantano slovo, nechť povstane. Asi dvě třetiny sněmovny povstaly. Na krajní levici propuká obrovský lomoz. Posl. Terri: Slyšte, vy baby, kteří se konst- tnanty bojite: Nechť žije konstituanta Jeden hlas ve středu: Ať žije král Po několik minut pokřikují tak nepřátelské tá- bory na sebe hesla svá; jich ohlušující křik malou zasedaeí síň vyplňuje zcela. Předse da: Přerušuji schůzi. (Odchází.) II. jednání. sro
Pantano Posl Ferri Dignyův Terri Předs Gambeltovo
20 article
(Po deseti minutách.) Přodseda: Zahajuji opět schůzi. Udělui slovo poslanci Venturovi. Bouřlivé hlasy z krajní levice: Ne, ne, nesmí mluvit Jiné hlasy: Pantano musí mluviti, Pantanol (Obrovská vřava. Lomoz v zasedací síni jest tak strašlivý, že proniká až ven z budovy a i na prostoře před sněmovnou kupí se lidé a táží se, hoří-li snad uvnitř. Předseda« Končím schůzi. Opona padá. Událostí dne v Římě jest, že poslanec a slavný básník, D'Annunzio, jehož hluboká díla — na př. »Triumí smrti« — i českým čtenářům z překladu známa jsou, přestoupil ke krajní levici italské. Učinlv tak, prohlásil, že opouští shluky »mrtvých mužův« a že vstupuje nyní v pravý život. Rozechvění, způsobené bojem sně movním, přenešeno i na ulici. Ohlas jeho ozval se až v Neapoli. Když korunní prin- cezna na vyjíždce své míjela universitu, řada stu- dentův republíkánských provolávala za ní hesla svá. Monarchističtí studenti vidouce v tom nedostatek respektu ke koruně, svedli pravou bitku se sludenty republikänskými. V bitce pokračováno ještě i v síních univer- sitních. Všecky přednášky přerušeny. Králce na to universita prohlášena za uzavřenou na neurči- tou dobu. *) Za příčinou jiného neodkladného materiálu opozděno.
Ventura Pantanol D Annunzio Řím Neapol
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Charles Burney a česká hudba. Roku 1772 vydal se Charles Burney,vy borný varhanik a hudební spisovatel anglieký! na druhou cestu po západní Evropě, aby sbíra materiál ku svým »Všeobecným dějinám hudbys. Navštívil Nizozemí, porýnské Německo, Víden odlud vraceje se přes Čechy, Sasy, Branibory a Hamburk do vlasti, zastávil se v některýeh městech českých, ležících na obvyklé ceste z Vídně přes Znojmo a Jihlavu vedoucí. Pečlivě zaznamenával své dojmy a zkuše nosti v denníku, ktorý vydal roku následujíeího (The present State of Musie in Getmania, atd. 1773). Vybírám z něho stat, kde zmiňuje se o tehdejším stavu české hudby. Zpráva Bur- neyova je ovšem neúplná — což dá se vy- světliti velmi krátkým pobytem jeho v Praze a v Čechách a pak tim, že jemu jako cizinei šlo jen o seznání všeobecných rysův a nikoli podrobnosti, pro které neměl zájmu —, ale přece z ní vzejde leckdy paprsek osvětlujíeí dosti správně hudební a umělecké poměry v Čechách a v Praze. Navstiviv Jana Vaňhala dne 12. září 1772 v soukromém přibytku jeho v kterémsi před- městí vídeňském2), rozloučil se Burney s Vídní. Píše, že je na českou hudbu zvědav, neboť již v Londýně ujišťoval ho jistý slavný německý skladatel, že Čechové jako národ hudebně velice nadaný, mnohem by vynikli nad Vlachy, kdyby jim bylo dopřáno týchž výhod, kterých oni po- živají ve světě hudebním. A vskutku to, co v Čechách viděl, ho překvapilo. Zaznamenává si ve svém denníku, že všude na cestě, již o ) Srovnej Stephen. Dictionary of Nätiona Biogtaphy. 1886. VII. 415 nn. ) Srovnej K. Hůlka: Jan Vaůhůl. Příspěvel h dějinám české hudby. »Dalibor« 1900, 42 prr n
Burney Sas Vaňhal Čecho Vlach Stephen Jan Vaůhůl Dalibor Evropa Nizozemí Německo Víden Čechy Hamburk Znojmo Jihlava Bura Praha Londýn Příspěvela h dějiny Dictionara of Nätiona Biogtaphy NN
22 article
Jihlavi v každé vesničce, v každém městečku a městě, kde je vůbec nějaká škola, vyučuje se hudbě, která je jaksi předmětem vyučovacím a to velmi důležitým, a zvláště je tak př městských školách na přiklad v Německém Brodě, Golčově Jenikově, v Čáslavi a Českém Brodě. V Čáslavi zašel si Burney na návštěvu do školy, kde působili tehdy Jan Josef Dusik (1739—1818), varhaník a Martin Kruch, první houslista při kostele čáslavském. Zajímavý tu viděl obrázek. Školní jizba, plná děti od šesti do jedenácti let; jedni psali nebo četli, druzí hráli na housle a jiní na rozličné nástroje:tu držel hoch hoboe, onde v koutě cvičil se mla- distvý fagotista. Ale na tom nebylo ještě dosti.
Burney Jan Josef Dusik Kruch německý Brod Čáslav Český Brod Golčův Jenikov
23 article
Dusík zavedl ho též do svého pokojika, kde stály čtyří klavíry, u každého seděl hoch pilné cvičil a jeden z nich byl Dusíkův syn Jan Ladislav (* 1761), již tehdy obratný a po- zději proslavený pianista. Dusík provázel také Burneva do kostela, kde muna pěkných var- hanách zabrál »obdivuhodnou« fantasii a jm- provisoval a mistrně provedl fugu na nahodilé thema. Dle úsudku Burneyova byl Dusík zna- menitý varhanik a jeden z nejlepších, které na své cestě slyšel. Dusík sám však stěžoval prý si mu, že mnoho času zabírá mu vyučováni dětí hudbě a že proto nedostává se mu volné chvíle a klidu ke hlubšímu studiu a tudíž i větší ještě zručnosti. A mimo to má prý sta- rosti o čelnou rodinu. K tomu připisujesi Burney poznámku: »Chill penury repressed his noble rage!« (Nouze dusí ušlechtilý jeho vznět!) Tím dotkl se Burney důležité kapitoly dějinách české hudby, totiž venkovských škol a osudů těch venkovských učitelů, horlivýcha nadšených hudebníků, kteří přispěli vynikajíeí měrou k rozvojí hudebního živola českého 18. století, vychovávajíce celé řady hudebníků- dilettantů i hudebníků z povolání a to někte- rých velmi slavných, v nichž tichá práce jejich
Dusík Dusíkův Jan Ladislav Burnev Burneyův Burney
24 article
naee došla sice později odměny, oni sami však mnohdy v materielních poměrech málo přízni- vých trávili život plný námahy a starostí. Po svém příjezdu do Prahy chtěl navšt viti Burney Jana Kř. Ignáce Wolfa (1716——1791) který měl pověst nejlepšího varhaňíka a tehd) byl varhaníkem u sv. Víta na hradě pražském ale ten byl nemocen zlou nakažlivou horečkou která v Praze zuřila.
Burney Kř Wolf svatý . Vít Praha
25 article
Vyhledal tedy podle rady dvorního kapel níka vídeňského Gassmanna Josefa Norberta Fer dinanda Segera (1716—1782), varhaníka u Kr žovníků, který pokládán tehdy za nejlepšího virtuosa na varhany v Praze a který byl učitelen kontrapunktu mimo jiné i J. Myslivečkovi, J.E Koželuhovi, V. Praupnerovi, J. Kuchařovi, aby seod něho poučil o hudebních poměrecha hudebnících pražských a českých. Seger mu výpravoval, že nejen v Čechách, nýbtž i na M ravě vyučuje se na školách hudbě a že v Če- chách mimo jiné hojně pěstuje se hra na de- chové nástroje, tak hoboe v pohraničných krajích severozápadních a severnich, při moravské hra- nici tuba a klarinet; a dále poznamenal, že př kůru křižovnického kostela jsou stále 3 nebo a hoši vokalisté, dobří zpěváci zvučného hlasu, chválil zvláště jejich čisté trilky a velmi dobrý přednes. Burney byl by je rád slyšel, ale v tu dobu nebylo žádných bohoslužeb, při nichž by byfi zaměstnáni. Seger objevil se mu v hovoru a obcování velmi příjemným mužem a dobrým znalcem mistrů evropských. Také mu vypra- voval, jak přijeli do Prahy k slavnostem koru- novace Karla VI. na krále českého vedle jiných virfuosů slavný houslista Giuseppe Tartiní a virtuos Vandini, aby se zúčastnili při skvělém provedení korunovační opery Faxovy »La con- stanza e forlezza« 31. srpna 1723. Seger jme- noval mu také některé hudebníky tehdy v Praze proslulé: houslisty Josefa Strobacha (1731 až 1794) a Jana Galla v orchestru u' sv. Vita a znamenitého solistu Václava Josefa Praupner
Josef Norbert Fery Seger Kristus J Mysliveček J E Koželuh V Praupner J Kuchař Burney Karel VI Giuseppe Tartinit Vandin Strobach Gall Praupner Praha Čechy Faxův » Le con
26 article
(1745—1807); výborného violoncellistu Jan Hettische a hoboistu v divadelním orchestru Jana Šťastného, Přirozeně dotkl se rozhovor také opery v Praze a tu zvěděl Burney, že již od delš doby nemá Praha operní sceny a že jen třikrát do týdne hrají se německé a české komedie. ba Poznamenal si také, že v mnohých cesto- pisech děje se zmínka o domácích kapelách české šlechty, a připisuje, že šlechta opravdu hudby milovná, v zimě ve svých pražských pa- lácích pořádá koncerty, dávajíc je prováděí svými kapelami složenými ponejvíce ze služeb- níků a svých poddaných. A dále ještě zapsal si do svého denníku že při obědě ve svém hostinci slyšel kočující hudebníky, kteři hráli na housle, harfu a lesní roh rozličné menuetty a polonaisy velmi pěkně sice, ale kterým přednes krásy nepřidal.
Hettisch Šťastný Burney Praha harfa a lesní roh
27 article
»Snad bude se někdo diviti, že toto hlavní město říše tak hudební nemá více velkých hu debníků,« pravi Burney a rád by našel toho příčinu. Uvádí minění Rousseauovo, že rozkvěi umění spadá v doby právě nejzkaženějších mravů, ale doplňuje, že v dobách těch panoval zároveň klid a blahobyt. Hudba je umění míru — toho však Čechové nikdy neužili na dlouho Nebylo tedy příznivých podmínek, aby se roz vilo znamenité hudební nadání národa k hoj- ným a plným květům. Druhou, ne méně důle- žitou příčinu spatřuje Burney jednak v okol- nosti, že mládež hudebné vzdělávaná přestává později, po svém vystoupení ze školy, v učení pokračovati, jdouc k pluhu nebo na řemeslo, takovým hudebním dilettantům pak hudba slouží jen k tomu, aby buď v kostele př mších zpívali a hráli nebo doma chvíli si krá- tili; — jednak v tom, že mládež vstupuje bud do služeb šlechty, pěstujíc pak hudbu v do- mácich kapelách jejich jako vedlejší zaměst- nání, nebo mnoldy přidává se k polulným hudebnikům. Tím však společenské postavení
Burney Rousseauův Čecho
28 article
hudebníků nemohlo se povzněsti a není tu tedy ani uměleckých ani sociálních podmínek pro rozvoj hudebních talentů významných a nut- ných a proto také počet umělců v pravdě vy- nikajících je vskutku nepatrný vzhledem k množ- ství hudebníků uvázlých v dilettantísmu. Vy. niknouti podaří se jen znamenitě, neobyčejné nadaným umělcům, jako byl veliký houslista skladatel Stamitz (+ 1761), první koncertní mistr kapely mannheimské, rodem z Německého Brodu, kde otec jeho byl kantorem a kde do- stalo se mu také prvních počátků hudebního vzdělání. Burney nazývá ho druhým Shakes- pearem, neboť překonal všechny překážkya nesnáze a jako Shakespeare okem svým pronik celou přírodu, lak Stamitz neodchyluje se o přírody přivedl umění dále, než kdo před nim Duch jeho byl původní, smělý a sílný; vyna- lézávost, vznět a kontrasty v rychlýchi větách, něžná, půvabná a laškovná melodie v pomalých — sdruženy s důvtipem a bohatstvím dopro vodu charakterisují jeho díla: všechna mají mohutný ráz, který s sebou nese geniovo nad- šení a který sice kultura zjemnila, ale jeho ne- potlačila. 17. záři opustil Burney Prahu. I na téte cestě zase viděl, jak všude učí se hudbě, hoší i dívky, tak v Budyni a Lovosicích, kde bylo jich prý asi ke stu, a za krátko odjížděl po Labí do Drážďan. Krátký náčrtek Burneyův o české hudb rozšířil se knihou jeho velmi hojně v hudebních kruzích tehdejších i pozdějších, a to nejen v originále, nýbrž i ve francouzském a něme- ckém jeho překladě (De l'État de la musique e Allemagne et surtont en Boheme. 1809— 10. Burneys Tagebuch seiner musikalischen Reisen. 1772—3) a Burney po některé úpřavě přejaí jej i do své knihy, tehily velmi ceněné, »Ge- neral Histery of Music from the earliest Agee to the present Period,« 1776—89.r u
Stamitz Burney Shakespeare Praha Burneyův Bohemus německý Brod Budyně Lovosice Drážďany État jít le musique e Allemagne Histera of music from the earliest Ageus
29 title
» Emnil HIofien. náte
Emnit HIofien