1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pátek 10. dubna 1908.
Praha
4
article
Na rauní n odpal. Histy
přodplácí vet
v Praze v admninístrael
a městc . . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s drají denářkou
ndvt 14a . . . . 7 K ok
ve úlislkáck:
2 K 80
na ně sle .
Pošton:
na nžríc
ni : . . . ko0nk
s drají zlailkoe
nr v.: . nKe
Praha
5
article
Slouží se — zafatými zuby.
Slouží se — zafatými zuby.
Téhož dne, kdy p. dr. Kramář napsal
poslední apologii své »prozíravé« positivní
politiky, která napřed pomohla vládě
Beckově přes všechny její nám
nepříznivé skutky tak přeochotněa
lacino z úzkých — a nyní teprv loválně vy-
čkává, »má.li vláda ta dobrou vůlia
mají li také Němci tolik ohledů, aby
nepodrývali půdu« 56 vládním našim po
slancům, »kteří tak věrně podporovali stát
a na svou populárnost myslili až naposledy«
—: téhož dne také druhý spoluodpovědný
vůdce delegace české, pan dr. Jan Žáček
snažil se velkou řečí v Brně vysvětli
svým přátelům, proč vlastně »držím
společně s Němci nynější vládn
systém?« — Každý by očekával odpověd
poněvadž nám vládní ten systém stejně jde
k duhu jako Němcům, poněvadž je nám
stejně přízniv jako jim, takže oba s ním
rovně spokojení býti můžeme.
Avšak co zatím slyšíme z úst pana dra
Žáčka? Slyšíme hned na počátku jeho smutné
doznání: »že to není ve Vídni pro
nás růžové, že to tam nejde pro nás fak
lehce a hladce, nýbrž že co krok, to nová
obtíž a nová překážka a že každá ma-
ličkost zrovna v potu tváře
s krajní trpělivostí a vytrvalosti
musí se vydobývat.« Pan dr. Žáček
mohl říci přímo: Vede se nám dnes jako
před čtvrt stoletím za Taaffa, kdy jsme my.
doktor
Kramář
Němec
Žáček
Taaff
Brno
Vídeň
6
article
Staročeši, také společně s Němci (konserva-
tivci) drželi vládní systém jeho až do —
punktac. Ba daří se nám dnes ještě o po-
znání hůře! Tehda jsme konečně za
své upuštění od státoprávního boje obdrželi
v náhradu Stremayrovo nařízení jazykovéa
českou universitu (ovšem s německými zkouš
kami) v Praze; kdežto dnes, za Becka, z
všechny oběti těžké, za podniknutí nespra-
vedlivé pro nás opravy volební, za schválení
rakousko-uherského vyrovnání, za povolení
rozpočtu i rekrutů, ba i za povolení nového
ministerstva pro Němce Gessmanna — nemů
žeme dosíci ani jistoty, zdali a kdy bude
nám zřizena česká universita v Brně, zdali
a kdy bude nám vrácena vnitřní úřadní če-
ština, zdali a jak bude pomoženo našim
zbědovaným financím zemským: ale naopak
jest se nám co oháněti, abychom nepřišli
po 30 letech i o kus toho odvěkého svého
práva dobrého, jež přiznati nám musil 19.
dubna 1880 po zákoně sám Němec minist
Stremayr. —
Kdyby byl pan dr. Žáček takto upřímně
dle pravdy vyličil dnešní naši situaci ve
Vídni, bylo by mu ovšem bývalo za těžko
přesvědčit živou duši, že jest to jedině
správná a rozumná politika držet společně
s Němci levičáky tento vládní systém až do
dechu posledního.
Němec
Beck
Gessmann
Stremayr
doktor
Žáček
Praha
Vídeň
český univerzita
český univerzita v Brno
7
article
Vždyť by kde komu vytanula otázka
co je na takovém sterilním, k nám nej-
méně řečeno netečném a neochotném sy-
stému vládním pro nás vlastně vábného
obětí hodného? — Proč a k čemu pro něh
se bijeme a krvácíme ? —
A proto vyškolený vládní advokát uchopil
se staré methody: jednak budit n a dě ji
že prý to bar. Beck v srdci srdce svého
s námi myslí dobře, jednak ale zase strach
před hroznými pohromami, jaké prý by na
nás přikvačily, kdybychom se dali něme
ckými útoky na své právo podráždit a vy-
provokovat k oposici, nebo dokonce k ob-
strukci a tak nynější situaci, t. j. vládu
i parlament rozbili.
Němečtí vůdcové prý se dopátrali —
tvrdí pan dr. Žáček — »že za vlády
Beckovy má se vyhověti v nyněj
ším jubilejním roce určitým na
šim národním potřebám.« (!) Aby
tomu zabránili, honem v zněmčených krajích
Čech úmyslně podpálili revoltu německých
soudců proti Stremayrovým jazykovým na
řízením. Chytráci znají prý nás, jak jsme
v té příčině nedůtklivi, jak jsou nám práva
našeho jazyka k srdcím přirostlá, tak že
kdykoliv se těchto našich práv dotknou, vždy
jest velmi lehce možno přivésti všechny Čechy
k rozhodnutí: »Eh což, ať je z toho škoda
nebo ne, musíme do toho bouchnout a nechat
vše ostatní stranou !«
Beck
doktor
Žáček
Stremayrův
Čecho
Čechy
8
article
»Němcům běží nyní zkrátka o to —
vykládá staročeský vládní advokát — aby
naši krev přivedli do varu, aby nás při
měli ke krokům nepředloženým
(rozuměj k oposici) a pozbavili nás účasti
při vládě, která byla a jest jim vždy trnem
v očích ...« »Němci jenom na to čekají,
abychom spáchali nějakou divokou ne
prozřetelnost, aby pak jejich blok
anebo ministerstvo úřadnické a la
Körber dostalo se do sedla. Vědí, že každé
úřadnické ministerstvo jest jejich«
Mravné naučení z toho je na dlani
Naši poslanci nesmějí se dáti vyprovokovat
nýbrž musejí uvážit škodlivý dosah úmyslů
našich nepřátel a »vše, co jen možná, zřídit
aby všeliká újma od národa byla odvrá-
cena«. Podaří-li se to nyní poslancům če-
ským, pan dr. Žáček ovšem neví. Chová
obavu, že otázka jazyková celou nynější
situaci shroutí: »Možná, že v nejbližší době
poslanci čeští volky nevolky budou pod tíhou
německé revolty německých soudců v Če-
chách nuceni k vůli národnímu ho
noru změniti svou frontu« — teskní pan
dr. Žáček a ještě jednou varuje a zapřísabá
k mírnosti nejkrajnější, řka: »Bylo by to
však moudré nevyčerpati před tím
všechny prostředky na záchranu situace?
Němec
če
doktor
Žáček
9
article
My můžeme sice po svém případném pře
stupu do oposice zcela lehce rozbít
parlament, ale může kdo rozumný z ná
myslit, že soudcové chebští et tutti quanti
zastrčí potom ihned meč svůj do pochvy.
že zachována budou Stremayrova nařízení.
ba že zavedeno bude ihned vnitřní úřado
vání české? Naopak jest pravdou, že bysi
Němci ihned potom udělali proti nám
celou řadu nových pevných zásek
dle svého národního zájmu a že my by
chom hořce splakati musili na
svým oposičním neb obstrukčním
výdělkem. My proto nikoli s nadšením
a láskou, nýbrž se zaťatými zuby si
tuaci držíme, obětujíce své síly a po
pularitu.«
Všechna čest těm »zaťatým zubůme
ale v politice nutno umět v pravý čas —
Stremayrův
Němec
10
article
ukázat zuby. Tato »positivní« politika
páně Žáčkova však není než ubohou poli
tikou bledé bázně, nehodné a nedůstojné
6milionového historického národa, který
přečkal již celé kopy úřadnických minister-
stev a přes to ještě stále jest při dobrém
zdraví a síle. Většina poslanců však nemá
víry v tuto vlastní sílu národa, za to však
přemrštěný, nemužný strach před silou
Němců rakouských a bláhovou důvěru
v každou vládu, která jen poněkud to s námi
umí po dobrém.
V tom, že se hned při tvořen
dnešní situace nepoložily vládě kate
goricky podmínky, bez jichž splnění ne
byl by se jí propůjčil k službám ani v kabi-
netě, ani v parlamentě žádný poslanee
český: v tom vězí pramen celé dnešní bídy
a všeho neštěstí.
Na jiném místě své řeči praví pan dr
Žáček: »Byl bych srdečně souhlasil, kdyby
se bylo vážně a důstojně žádal
od vlády i od parlamentu více
všechno.« Proč tedy u všech všudy na
to nenalehal, aby se žádalo, dokud byl
k tomu čas? — Nyní, dle ličby jeho ovšem
už je na to pozdě. Dnes už vláda Beckova
počítá jen s Němci jako se silným faktorem,
nikoliv však s námi Čechy. Nám dává
v theorii snad za pravdu, ale v praxi hledi
sjednat kompromis, při němž bychom musili
slevit i z posledních zbytků svého rovného
práva na prospěch Němců. Situace m
být zachráněna na útraty na
šeho poctivého práva.
Žáčkův
Němec
Čecho
11
article
Pan dr. Žáček dobře to předvídá, ale
nieméně srdce jeho bije pro vládu Beckovu
věrně dál. Vše vysvětlit, znamená vše od-
pustit a tak tedy vysvětluje a omlouvá p
dr. Žáček netečnost a neochotu politiky
Beckovy vůči nám nepříznivým složením
parlamentu a převahou německé síly, ale
věří v její upřímnost až do skonání světa
»Vláda nynější« — praví klidně: »sama
v otázce jazykové určitě se nevyslo-
vila. Ani pro nás, ani proti nám
Ministr spravedlnosti dr. Klein ve svém pro-
jevu uznal theoreticky naše stanovisko, ale
neviděl praktických prostředků k jeho uplat-
nění. Se stanoviska vlády — arciť n
z našeho — jest to celkem vysvětli
telno. Jak parlament nyní je st
slozen, musila by při opravdovém
konfliktu vláda voliti mezi zlem sil-
nější obstrukce německé amezi zlem
slabší obstrukce české. Ona však.
jak otevřeně doznávám, loyálně sna ž
se, situaci zachránit, a všemožn
usiluje o nějaký kom promi
v otázce jazykové. Nám při tom již
obětovala hlavu presidenta vrchního zem-
ského soudu pražského, ryt. Wesselého (l)
I jiné pokusy horlivě činí (? 2)
Jinou však jest, zda se vládě vskutku po-
daří uhasit uměle založený požár ve zněm-
čených krajích království českého. Vláda má
samozřejmě již egoistický zájem na tom, aby
se jí to zdařilo, poněvadž po nezdaru by
ona první padla; ale ani ona, ani my ne
víme, zdali se to zdaři — a snad jiz
nejbližší dny nás o tom pouč
definitivně.« — Kolikráte bylo nám
doktor
Žáček
Klein
Beckov
Wesselý
12
article
slýchati od dra. Kramáře, že nynější lidový
parlament neztrpí již žádné obstrukce vůbec.
A hle, tu pojednou zasvěcený p. dr. Žáček
ví, kterak se vláda strachuje silnějš
obstrukce německé. Pak ale víme
také předem, v jakém směru bude p. Beck
rovnat česko německý spor. Naší obstrukee
se nebojí, poněvadž ví, jak se našim po-
slancům za celý svět ani do oposice nechce.
To je nejsmutnější výsledek politi k
bezpáteřné nestatečnosti, že při
pravuje i tak velkou a spravedlivou věc ná
roda šlechetného o vážnost na očích vlady
i nepřátel.
Žáček
Beck
13
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schů ze 59)
Ve Vídni, 9. dubna.
(Pavodní telet. zpráva »Nár. Listů-.)
Za dnešní schůze, která trvala celých dese
hodin, vyskytl se plán, aby předvelkonoční zase
dání říšské rady bylo skončeno ještě dnes v noci.
takže by zejtra ráno poslanci mohli jeti domů
Tento plán se neuskutečnil. Byla sice přijata
pilnost návrhu na nejkratší projednání zákona
o ministerstvu pro veřejné práce, meritorní de-
bata však nemohla býti skončena. Promluvili
toliko dva řečníci, ostatní dostanou se ko slovu
zejtra. Velikou, kvalifikovanou většinou byla
většina, kterou přijata pilnost návrhu dra. Ma-
lachowského. Činila 292 hlasů proti 99. V men-
šině byli kromě sociálních demokratů také češt
poslanci: Kaftan, Hráský a Neumann a Něme
dr. Nietsche a Albrecht. Poslanci dr. Bulín
pnof. Smrček, mimo „Národní klub“ stojící, hla-
sovali pro pilnost.
Celých osm hodin dnešní schůze bylo ještě
vyplněno rokováním o pilnosti návrhu posl. dra.
Kaftan
Hráská
Neumann
Nout
doktor
Nietsche
Albrecht
Bulín
Vídeň
Ma
poslanecký sněmovna
národní klub
14
article
Malachowského, by projednala se řízením nej-
zkrácenějším vládní osnova zákona, kterým vy-
mezuje se kompetence nového ministorstva pr
veřejné práce. Rozprava ta byla nejen dlouhá,
nýbrž také zajímavá a konala se za velké pozor
nosti a za velikého účastenství poslanců všech
stran. Sociální demokraté vyslali do dnešní roz
pravy tři své členy: dva Čechy, Hornofa a Cin-
gra, a Němce Beera. Všichni mluvili rozhodně
a rázně. Nejlopší bez odporu byl stručný, ala
řizný, obrněný projev posl. Cingra, učiněný jmo-
nem báňského sociálně-demokratického děln -
ctva, které vyslovuje novému ministrovi pro ve-
řejné práce nedůvěru, zároveň však adresuje n
něj důtklivou výstrahu, by nejednal podle své
minulosti, nýbrž aby se snažil všeobecnou nedů-
věru dělnictva báňského částečně aspoň umen-
šiti a vyvrátiti polepšením. Za poslance české
dostal se ke slovu poslanec profosor inžený
Hráský. Ministr dr. Gossmann sám se o to
přičinil, by postoupil mu místo v listiny
řečnické křesťanský sociál. Český mluvčí pojed-
nal o novém ministerstvu se stanoviska hospo-
dářských a kulturních potřeb národa českého
potom pak s hledisk všeobecných. Vytkl, že ny
nější resort nebyl systemisován z důvodů věc
ných, nýbrž politických a prohlásil, že přes t
poslanci čeští zachovají se k dru. Gessmannov
vyčkávavě.
Pozornost vzbudil dlouhý plaidoyer pro.
dra. Redlicha pro dra. Gessmanna. Nepostavii
Malachowský
Čecho
Hornof
Němec
Beer
Cingr
Gossmann
Redlich
Cin
16
article
se proti němu zamítavě, naopak velmi sympati-
eky, až tím způsobil proti sobě nevoli mezi libo-
rály a sociálními demokraty. Veselost ozvala se,
když tento poslanec vykládal o stavební činnosti
ministorstva práv.
Rozhodného odpůrce nalezl prof. Redlich
v prof. Masarykovi. Tento řečník shromáždil ko-
lem sebe skoro celou sněmovnu, která napjatě
sledovala příkrou jeho kritiku celé akce. Pa-
slanoc za rožnovský okres reagoval také na
zprávy, že znemožňují se ve Vídni česká před-
stavení divadelní, ke kterým náš první umělecký
ústav byl pozván. Právom podotkl, že dr. Gess-
mann špalně začiná svoji činnost jako chef od-
boru pro rozmnožení návštěvy cizinců v
Vídni, maří-li se hned na počátku jeho působ-
nosti za vydatné pomoci jeho přátel politických,
křesťanských sociálů, pohostinské vystoupení
čského divadla na oslavu jubilea panovnikov
ve Vídni.
Pro ministra dra. Gessmanna, nikoli tak pro
jeho rosort, vystoupili dva křesťanští sociálové:
Bieloblawek, tento všudybyl, který všechnovl
a všemu rozumi, a posl. Pichler. Chtěli snad
osvědčiti věrnou oddanost ko svému bývalému
vůdci a nynějšímu ministrovi, ale máme dojem,
že bylo by lépe bývalo, kdyby pro něho byli
mluvili příslušníci skupin jiných.
profesor
Redlich
Masaryk
doktor
Gess
Pichler
Vídeň
17
article
Dva členové vlády byli nuceni zasáhnouti
do rokování: napřed ministerský předseda bar.
Beck, polom ministr pro veřejné práce dr. Gess-
mann sám, který dnes mluvil ve sněmovně jako
ministr poprvé. Dlužno mu přiznati, že si uklá-
dal reservu, jaká členu ministerské rady sluší.
Ovšem, přestati musí od nynějška vešker
účastenství živnostenských společenstev a jiných
korporací na sjezdech, jež konají se na vídeňské
radnici a ještě více také na hostinách tam při
takových příležitostech pořádaných. Když před
lety podařilo se křesťanským sociálům vypuditi
z Vídně mezinárodní výroční sjezd obchodníků
s obilím, který konával se zde pravidelně po-
čátkem každého podzimu, tehdy věškerý t. zv.
liberální tisk zdejší a také veškerý tisk německý
v řiši spustil veliké hromobití proti křesťanským
sociálům, že hmotně poškozují Vídeň. Celý če-
ský národ znamená zajisté mnohonásobně více
nežli dva, tři tisíce lidí, kteří přijížděli na zmí-
něný sjezd do Vídně.
Beck
doktor
Gess
Vídeň
18
article
Z Vídně, 9. dubna. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi
v 10 15 hod.
Mezi došlými spisy je: pilný návrh
dra. Evž. Levického a sp., aby jazyková otázka
v celém státě byla upravena říňským zákonem: dále
návrhy poslanců: dra. Steinwendera a sp. na
zavedení daně ze zisku železářských společností
průmyslových a na zdanění tantiém.
Dotazy podali poslanci: Remež a sp. po
nezachovávání § 34 br. zák. okr. hejtmanstvím
v Domažlicích a místodržitelstvím v Čechách v do-
hodě s velitelstvím doplňovacího okresu č. 35 v Plzni
Schreiner a sp. po přeložení vysoké báňské
školy z Příbrami do některého německého města
v severozápadním uhelném území v Čechách; —
Breiter a sp. po vypovídání ruských studentůa
dělníků z Haliče.
Sněmovna rokovala dál o pilném návrhu Mala-
chowského stran
ministerstva veřejných prací
Posl. Hoznof protestoval proti postupu vlády
podceňování sněmovny. Při jmenování nových mi-
nistrů nebere se ohled na zájmy jednothvých zemí
a jich obyvatelstva, nýbrž provádějí se tím politické
doktor
Weiskirchner
Schreiner
Posl
Vídeň
Domažlice
Čechy
Plzeň
Příbram
Halič
20
article
Literatura.
Literatura.
Naše knlhy.
21
article
* JiřÍ Karásek ze Lvovíc: Cesare Borgi.
Dramalická báseň (Čeští Autori: Svazek VII. Vede
a vydává K. Neumannová, Praha-Olšany 45. Cena
K 2.—)
Otevíráme dvanáctý svazek splsů Jiřího Karáska
s napjetím. Cesare Borgia! Douhé jméno Borgia
vzbuzuje celou řadu pestrých předslav. Tentokrate
sáhl pan autor pilnou svojí rukou do počátků italské
renaiszance, tedy do onoho prostředl, z něhož vypu-
čelo tolik jedovatých květů tajného a zjevného zto-
činu a plamenné vášně, ale v němž uzrálo zároveř
tolik překrásného ovoce v podobě uměleckých děl
Přemrštěná nádhera a ohromný přepych hrdých
šlechticů i papežského dvora přivodily obé .. A sem
de plněho ruchu toho rozmařilého života, jehož vlny
bezuzdně vířily a bouřily, aby smetly csoby nepo-
hodlné a k slávě vynesly zapomenuté a neznámé.
sem vede nás pan autor a poodhrnuje clonu historie
aby ukázal, jak schopně dovedí jasnými záblesky
své duše, plné imaginace a vervy, osvítili temnoly
psychických pochodů u jednajících osob
svého dramatu. Často známe sice u vynikajicích pa-
stav historických dosti podrobně jejich skutky, ale
málo kly lze nám vylušiti tajemství jejich duší
nevíme a nelze nám uhodnouti, co a jak pociťovali,
neznáme, až na malé výjimky, ani začátku, ani kea-
ce kausálního řelězu jejich chtění. Prolo je veliký
r0zdu mezi fikcí úplně volnou, kdy básník své po
slavy i čas i prostředí vysnil a vybudoval, a mezi
Iikci, jež vpředena do rámce historie. Druhá je mno-
hem nesnadnější, neboť již svým námětem přináší
věnem aulorovi poula, léčky a nesčetné nástrahy.
Karásek
Borgi
K Neumannová
Borgia
Praha
Olšany 45
Lvohodně
Dramalická báseň
22
article
Přítomná práce páně Karáskova je, jako vždy,
prací vážnou, je kusem jeho Psychy — toho nelze pře
hiéčnouti. Je sice dalším faktem, že byla psána pro
jeviště, ale naším úkolem zde je oceňovati a kon-
statovati jenom její hodnoty literární, beze všeho
chledu na možně scěnické provedení. Je psána blank
vetsem a rozdělena na 3 akly.
Hlavní osoby jsou: Cesare Borgia, mnich Aníge
lo, žák Savonarolův, a Isabella, provdaná za mar
kýza Mantuánského. Angelo, mladý asket, přichá
v pivém dějství, které se počíná roku 1498 v Řím
aby pomstil na rodu Borgiů smrt svého mistra
učitele Savonaroly i smri svého olce Pietra z Medici
jenž byl z rozkazu Borgiů úkladně zavražděn. Angelo
selkává se s kardinálem Roverem, jemuž přináši po-
smeiný list Savonarolův a osnuje s kardinálem spik-
nulí proti Cesarovi Borglovi. Cesare netuší, že Angelo
pochází z nepřátelského rodu Medici a přijíma jej
do svých služeb jako páže. Angelo doufá tak jen
najíti snadněji cesty ku provedení svých úmyslů.
Druhé dějstvi hraje roku 1501 ve ville kardiná a
Cornota. Zde splknuti proti Cesarovi propuká. Však
Karáskův
Borgia
Aníge
Savonarolův
Isabella
Angela
Savonarola
Pietr
Borgl
Cesar
Řím
23
article
zrádný kardinál Carialle zmaří vše. Spiklenci jsou
zjímáni a jenom Angelo maskován přistupuje k Ce-
sarovi, aby jej dýkou proklál, ale podiéhá děmnoni-
ckému vlivu krásného Cesaru a vyznávaje mu, z
chtěl jej sice vraždit, ale že mu toho nelze, odhal
mu svoji tvář, svůj původ a svoji lásku. Nebo
láska Angela k Cesarovi je to, jež zadržela dýku jeh
prsům hrozící. Cesare odpouští velkodušně, smíří s
s Anzelem a učiní ho svým přítelem,
Dějství třetí hraje se roku 1504 ve vojenskéi
táboře před Sinigaglil. Angelo zláká odpadlé condat-
tiery sliby a Cesare vrhá je pak do žaláře, získav
zároveň jejich vojska. Následuje pak dobytí Sinig -
glie. Již ve 2. dějství prošlehuje v dialogu mezi Ange-
lem a Isabellou láska ohnivé a smysiné Isabelly
k Angelovi. V dějství třetím přichází zase Isabella
jež mezi tím byla otrávila svého manžela, a nabiz
Angelovi svoji lásku. Tonto ji zamitá a rozvášněná
Isabella odchází, panouc pomstou. Na to vzníií
vzpouru vojska proti Cesarovi, osvobodí conduttiery
a tilo přicházejí, aby zabili Cesara. Angelo zachyt
svými prgoma bodnutí, jež platilo Cesarovi a mrtev
klesá. Cesare, proklán ze zadu padne na jeho mrtvolu
a zemře též. Nad oběma jako vtělené zoufalství sto
zničená Isabella, zdrcena svým činem ..
Angela
Cesar
Isabella
Angel
cký vliv krásný Cesar
24
article
Litujeme, že vykázané nám omezené místo ne-
dovoluje podrobiti nové toto dílo Jiřího Karásk
hluběí kritice. Postavy jeho jsou rýsovány tak ostř
a pravdivě, že přes všecky lyrické délky v dialogu
i monologu podržují svoji individuální karakterisciku
Jsou zde mísla klasické krásy a sylých kolorito
jsou zde melafory neobyčejné suggestivní síly, jsou
zdo neskonale jemné obraty, jež prozrazují hlubokou
sensibilitu pana autora, která vyciťuje pravý výra
na pravém místě. A k tomu verše pana Karáska ne-
jsou vtíravé; nikde nepozorujeme, že by chtěl svého
čtenáře omračovati pouhými slovy, rafinovaně vo-
lenými frásemi. Hlubiny jeho díla jsou skryty, alu
tím více lákají.
Kostýmy svých figur vyličuje p. aulor do nej
menších delailů, totéž platí o interieurech a scěni-
ckých pokynech, a svědčí to o nevšední píli, s kterou
konal předběžná studia k této dramatické básni.
K. Weinfurter.
Karásk
K Weinfurter
25
article
* Josef Šimek, Kutná Hora v XV. a XVI
století. V Kutné Hoře, 1907. K. Šolc.
Zevrubné dějiny druhého někdy města královstv
a vysoké školy národního umění českého ve způ
sobu, jejž naše doba předpisuje, nejsou ještě a sotva
budou v brzké době napsány, poněvadž význam
Kutné Hory a bohatství látky archivní i knižné vy
žadují celý požehnaný a pilný život lidský. Prot
s radostí chápeme se kazdého příspěvku, který ale-
spoň z části minulost horskou objasňuje. Co podává
nám v knize právě předkládané prof. Šimek, není
ršak pouhým příspěvkem, nýbrž jest to důkladná
historie města za jeho doby nejslavnější a spolu
nejčeštější, která se liší jen tím od soustavně poa
ných důl podobných, že vymykajíc se ulkvělé sche
matičnosti, předvádí minulost horskou v řadě zda-
řilých, z hlubokého archivního studia vyšlých a z-
jínavě peaných monograflí Spisovalel praví sám
o sobě ve slově úvodním, že druží se k předchůd-
cům, kteří snažili se látku snášeti k větší stavbě
a s toholo stanoviska vycházeje, upravil větší
menší články a pojednání, jež po léla v různýcl
sbornících ukládal, v celek logicky tak uspořádaný
že pódává více než zamýšlel, ne již látku k větší stav-
bě, nýbrž podslatnou část stavby samy.
Šimek
K Šolc
profesor
Kutná Hora
Kutná hoře
vysoký škola národní uměný
26
article
Stali obecně informující o osudech Hory za do
by husitské a o přechodu jejím v řadu ryze českých
měst jast úvodní studie „K dějinám převratů kulno-
horských v XV věků“ K ní úzce připojuje se článe
o vzácných návštěvách v Hoře, jímž charkterisován
jest Hora jako druhé hlavní a sídetní město krále
českých. V obou snesona řada zajímavých mosai-
kových kaménků, z bohatého městského archiv
čerpaných, které ve zpracování páně spisovalelov
kupí se v ladný obraz. Slati o horských zednících
kamennících, zámečnících, mečiřích, hrnčiřích, zlal-
nícich jsou důležity neloliko pro dějiny umění
průmyslu, v Hoře kdysi pěstovaných, nýbrž i polvr
Hora
27
article
zují nezvratnými doklady proti německé chvástavosti
že nejslavnější doba uměleckého tvoření v Hoře měla
ráz výhradně, výlučně český. Články o lékárnících
lékařích, o účastenství Horníků ve válkách tureckých
o horských příspěvcích k dějinám českého obchodu
a českého školství, o slarohorských advokátech podá-
vají důkaz o velkoměstském rázu Hory v XV. a XVI
stol., která v hradbách svých čítala bez předměsl
více domů než nyní i s rozlehlými předměstími, př
čemž dlužno uvážiti, že s lehdejší Horou spojeny
byly i Kaňk a Grunia, předměstí pak na jižní a
východní straně měslské, od sv. Trojice až za Králov-
skou haldu že naprosto zmizela Zvláště obšírnáa
věestranná“ jest slať o náboženských poměrechz
Ferdinanda, již nesmí opomíjeti žádný z přištích hi-
storiků českých. Dovídáme se z ní, že Kulná Hor
v církvi podobojí měla místo zvláště vynikající. Z-
všech českých měst té doby sama jediná měla řád-
nou místní církovní správu s arciděkanem v čele
jemuž sedmero městských farářů skládalo konsisteř
dolejší pražské sice podřízenou, ale v místních potřo-
bách samostatně rozhodující. U sv. Jakuba byla vyš-
ší, u sv. Barbory nižší škola. Fary v širém okolí spr
vovaly se konsistoří horskou.
Stati uvedené jednají o vnější stränce dějin kul
nohorských, neméně ale zajímavé jsou články, hle
dící k historickému místopisu a k dějinám činnost
umělecké se zlením k důležitým památkám. V nic
mnoha dotud sporná olázka definitivně rozřešena
lak obraz o vnitřních poměrech horských v podslal-
ných věcech ujasněn. Zvláště budiž ve příčině télc
vytčena stať a branách a věžích kutnohorských. N
základě přesného archivního vyšetření zjistil prof.
Horník
Ferdinand
Jakub
Barbora
Králov
Kulný hora
28
article
Šimek, že měla Hora čtyři hlavní brány, k hlavním
úhlům světa obrácené, vedle pak nich osm branek
se sruby a desatero forten. Spisovatel zavděčil by se
všem přátelům jak obecně české tak horské historie
zevrubným historickým plánem města a dávných
předměstí, ve kterém by označeny byly domy a stav-
by jednotlivé dle záznamů trhových se jmény rynkův
a ulic. Potřeba plánu takového jest tím větší, poně-
vadž slaleté historické názvy ulic byly za dnů našich
no právě štasíně zmodernssovány a jest obava,že
paměť původních označení brzo zapadne. Takéz
vzmáhajícího se ruchu stavebního v městě i pře-
městích zaniká mnohé, co dosud na dřevní poměry
upomínalo; v době krátké, abychom uvedli přiklad
změní se bytelně ráz čtvrti svatobarborské, který
beztak značně utrpěl již v XVII, st. stavvbou kolei
jesuitské. Nynější hlavní náměstí Palackého jest tak
zjevem novým, povstalým po požáru a zkáze staré
radnice r. 1770; referent slyšel staré pamětníky, kteř
pamntovali na prostransiví dlažbu někdejší okružn
ulice kol radnice a prázdný prostor, kde kdysi ra
nice stála, To vše zaniklo. Po bývalých předměsticl
Rovní, Novém městě, Svatotrojičném a po vsi Pně.
vicích není téměř ani stopy, jekkolí byly důležitým
součástkami města v době předhusitské i v nejslav
nější jeho periodě. Způpob spisu páně Šimkova jasn
ukazuje, že jest autor ku provedení díla podobnéh
nejspiše kompelentní.
Šimek
Hora
Šimkův
Nový město
Svatotrojičný
Palacký
29
article
Vhod jsou četné iluslrace a snimky, ke spisu
připojené. I po této stránce vznášíme proshu jak k
spisovateli, tak ke všem přátelům a strážcům horsk
minulosti, aby dle možnosti práce své snímky star
ších pohledův a obrazů doplňovali. Žijeme v době
která si žádá, aby nebyly dějiny jen slovy podávány
Jsoutě momenty, které současný obraz výmluvněj
ilustruje, než výpis nejzevrubnější a nejčistším nadše
Dr. J. V. Prášek.
ním nesený.
doktor
J V Prášek
30
article
Slovanské splsy.
* Leonid Andrejev: Žizň čelovjeka. Hra
o pěti dějstvích s předehrou.
Symbolické drama lidského života! Něco, očse
pokoušela už řada poetů: živým obrazem vzbudit
diváku mocnou tuchu tajemna všeho bytí! Pe
hlavních »dějů« lidského života: jak člověk na svět
přichází, jak miluje a s bídou zápasí, jak se dožije
moci a přeludu slávy, jak nešlěstí ho stihne a na
konec, jak umírá! Výjev za výjevem! A v poza
tajemná ruka, ruka osudu! Pouhá krasba skutečnosti
by nedosáhla žádoucího účinku. Třeba napomáhat
umělými prostředky důvtipu fantasie. Aby nevznik
dojem všednosti, vypáčen jaksi obraz děje z ob-
vyklých kolejí, zvuk, barva, světlo, vše naladěno d
jisté dvojvýznamné tóniny. Vzpomínáte náměsíčných
akcentů i posunů hrdin Macterlinckovských dramat
Je tu něco podobného. Leda, ne tolik přemrštěno
nevyzývá tak přímo ku parodii. Básník znenáhla
podmaňuje členáře, možná i diváka, dovedlo li je
viště vymakat šťastný odstín. Chápete!
Andrejev
Žizň čelovjek
31
article
Má tu být něco pověděno, co běžnými prostředky
vyjádřiti nelze. Věc sama, trasť hry, nemohla by
sama s mísla tím směrem. Třeba nepomáhat formou
Je tu jakýs mystický »sbor« o jedné osobě. Provár
děj výkladem. Jednající postavy jsou bezosobné, jsoe
lidě, pouzí »oni«. Žena, oter, sousedé, přátelé, vrazi
První obraz: dítě se narodilo! Lékař podává ote
zprávu, příbuzní blahopřejí. Jak to bývá! Je zvu-
kem i světlem vyzvednuto k tajemné významnosti
Pak druhý obraz! Párek mladých Lidiček statečně
zápasí se života úklady. Třetí obraz: zvítězeno
Člověk dosáhl bohalství. Uspořádal veliký ples. Vý-
slovný předpis scény: nesmí se tančit, jak se opravdu
tančívá. Ale nějak, aby postavy zanechávaly dojem
bezvolných loutek. Tvrdý ořišek pro režil ! Loulky.
ale ne — směšné! Opak, možno-li! Čtvrtý obraz:
neštěsti dolehlo! Jediné ditě rodičům umírá ! Modlitba
matky, rouhání olcovo! Hluboký dojem! Poslední
obraz: naprostá symbolika! Hrůzy umírání! Nej-
břilčími nástroji snáží se antor proniknout k nervům
diváka. Podaří-li se, aby skutečné jeviště dovedlo
vyhovět zaměrům diváka?
Hrůza
32
article
Z cizích literatur-
* Th. Lindner: Weltgeschlchte seit der Val.
kerwandorang. V. díl. Stuttgart, J. B. Cotta
Přodnosti díla tehoto, z prvých čtyř dílů zřejmě,
došly již po zásluze všestranného ocenění. Právě vy-
daný díl 5., jenž jedná o dějinách novověk, až po mín
westfálský, má zvláště pro nás důležitost, ježio jím,
z péra povolaného německého dějepisce, dostává se
západníu světu vylíčení i dějin českých od volby
Ferdinanda I. až no konec války třicitileté. Ovšem
spisovatel ve shodě s osnovou svého díla shrnuje
udalosti v pouhé výsledky, ale čtenáři neujde, že
pronikl k práci své i prameny i literaturu a že utvo-
řil si úsudek, který doporučujeme Adolíu Bachman-
novi, padlateli dějin českých ve státních službůch,
pohříchu nepřímo i v českých odborných kruhů hý-
čkanému Úsudek Lindnerův je, ubjektivní a k ná-
rodně i nábežensky českému rázu tehdejších dějin
blahovolný. On posuzuje dle pravdy vladařské před-
nosti Fordinanda I. a náboženskou snášelivost Maxi-
miliánovu, nezakrývá ale stínu, který padá na oba
Maximiliánevy syny a zvláště na Ferdinanda II. Vel-
mi správně oceňuje průběh náboženského sporu če-
ského, nestraně evangelíkům, ale maje pravé slovo
uznání pro význam českých bratří a odsuzuje egoisti-
cké počínání strany pod jednou, z kaiolicné ciziny
proti vlasti štvané. České povstání a válka třicefiletá
jsou v líčení jeho zdrcující obžalobou Ferdinanda II.
před soudem dějin, avšak i lehkomyslného Fridricha
Lindner
Cotte
Bachman
Lindnerův
Max
Ferdinand II
Ferdinand
Fridrich
Stuttgart
Vela
Weltgeschlchte seit der Val
33
article
Falckého, který pustil se do českého dobrodružství
bez spojenců, bez prostředků a bez pevné vůle. Panu
Bachmannovi připomínáme Lindnerův úsudek o po-
měrech jazykov. před a po vydání Obnoveného zří-
zení zemského: „Dotud měl toliko český jazyk úřad-
ní platnost. teď vsloupil mu po bok rovnoprávný j-
zyk německý.“ O nějaké platnosti něměiny jako úřad-
ního jazyka v jakémkoli ohledu před r. 1627 není
Lindnerovi nic známo, seriosní tento německý histo-
rik nesnižuje se rovněž k banálním úsudkůn
o „hlavním“ městě Vídni za dob, kdy byla Praha
netoliko právním, nýbrž i skutečným sídlem habsbur-
ských panevníků, nekempromituje státnicky střízli-
vého Ferdinanda I. ivrzením, že z české a uherské
koruny, které byly základem jeho významu i moci.
učiniti chtěl utopistický „Neučsterreich“ a neplete
si pojmy mezi soukromými, v Čechách vší ingerence
prostými úřady dvorskými a zákonně výlučně opráv-
něnými nejvyššími úřady koruny i královstvi. P.
Bibllografle.
* Popráva nejušlechtilejších synů českého ná-
zoda dne 21. června 1621 na Velkém náměstí stare-
měslském v Praze vylíčena je podrobně v nové právě
vydané a ilustrované knize prof. J. J. Vrabce »Po-
pravy na staroměstském náměstí v Praze 21. června
1621«. Je brožovaná za K 2.40 a vyšla v naklada-
Falcký
Bachmann
Lindnerův
Lindner
Ferdinand
profesor
Vídeň
Praha
Čechy
staroměstský náměstí