ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 249b9500-75a2-11dc-b876-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 33, person 109, org 9, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek 10. dubna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 100.
4 article
Na rauní n odpal. Histy přodplácí vet v Praze v admninístrael a městc . . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K —h s drají denářkou ndvt 14a . . . . 7 K ok ve úlislkáck: 2 K 80 na ně sle . Pošton: na nžríc ni : . . . ko0nk s drají zlailkoe nr v.: . nKe
Praha
5 article Slouží se — zafatými zuby.
Slouží se — zafatými zuby. Téhož dne, kdy p. dr. Kramář napsal poslední apologii své »prozíravé« positivní politiky, která napřed pomohla vládě Beckově přes všechny její nám nepříznivé skutky tak přeochotněa lacino z úzkých — a nyní teprv loválně vy- čkává, »má.li vláda ta dobrou vůlia mají li také Němci tolik ohledů, aby nepodrývali půdu« 56 vládním našim po slancům, »kteří tak věrně podporovali stát a na svou populárnost myslili až naposledy« —: téhož dne také druhý spoluodpovědný vůdce delegace české, pan dr. Jan Žáček snažil se velkou řečí v Brně vysvětli svým přátelům, proč vlastně »držím společně s Němci nynější vládn systém?« — Každý by očekával odpověd poněvadž nám vládní ten systém stejně jde k duhu jako Němcům, poněvadž je nám stejně přízniv jako jim, takže oba s ním rovně spokojení býti můžeme. Avšak co zatím slyšíme z úst pana dra Žáčka? Slyšíme hned na počátku jeho smutné doznání: »že to není ve Vídni pro nás růžové, že to tam nejde pro nás fak lehce a hladce, nýbrž že co krok, to nová obtíž a nová překážka a že každá ma- ličkost zrovna v potu tváře s krajní trpělivostí a vytrvalosti musí se vydobývat.« Pan dr. Žáček mohl říci přímo: Vede se nám dnes jako před čtvrt stoletím za Taaffa, kdy jsme my.
doktor Kramář Němec Žáček Taaff Brno Vídeň
6 article
Staročeši, také společně s Němci (konserva- tivci) drželi vládní systém jeho až do — punktac. Ba daří se nám dnes ještě o po- znání hůře! Tehda jsme konečně za své upuštění od státoprávního boje obdrželi v náhradu Stremayrovo nařízení jazykovéa českou universitu (ovšem s německými zkouš kami) v Praze; kdežto dnes, za Becka, z všechny oběti těžké, za podniknutí nespra- vedlivé pro nás opravy volební, za schválení rakousko-uherského vyrovnání, za povolení rozpočtu i rekrutů, ba i za povolení nového ministerstva pro Němce Gessmanna — nemů žeme dosíci ani jistoty, zdali a kdy bude nám zřizena česká universita v Brně, zdali a kdy bude nám vrácena vnitřní úřadní če- ština, zdali a jak bude pomoženo našim zbědovaným financím zemským: ale naopak jest se nám co oháněti, abychom nepřišli po 30 letech i o kus toho odvěkého svého práva dobrého, jež přiznati nám musil 19. dubna 1880 po zákoně sám Němec minist Stremayr. — Kdyby byl pan dr. Žáček takto upřímně dle pravdy vyličil dnešní naši situaci ve Vídni, bylo by mu ovšem bývalo za těžko přesvědčit živou duši, že jest to jedině správná a rozumná politika držet společně s Němci levičáky tento vládní systém až do dechu posledního.
Němec Beck Gessmann Stremayr doktor Žáček Praha Vídeň český univerzita český univerzita v Brno
7 article
Vždyť by kde komu vytanula otázka co je na takovém sterilním, k nám nej- méně řečeno netečném a neochotném sy- stému vládním pro nás vlastně vábného obětí hodného? — Proč a k čemu pro něh se bijeme a krvácíme ? — A proto vyškolený vládní advokát uchopil se staré methody: jednak budit n a dě ji že prý to bar. Beck v srdci srdce svého s námi myslí dobře, jednak ale zase strach před hroznými pohromami, jaké prý by na nás přikvačily, kdybychom se dali něme ckými útoky na své právo podráždit a vy- provokovat k oposici, nebo dokonce k ob- strukci a tak nynější situaci, t. j. vládu i parlament rozbili. Němečtí vůdcové prý se dopátrali — tvrdí pan dr. Žáček — »že za vlády Beckovy má se vyhověti v nyněj ším jubilejním roce určitým na šim národním potřebám.« (!) Aby tomu zabránili, honem v zněmčených krajích Čech úmyslně podpálili revoltu německých soudců proti Stremayrovým jazykovým na řízením. Chytráci znají prý nás, jak jsme v té příčině nedůtklivi, jak jsou nám práva našeho jazyka k srdcím přirostlá, tak že kdykoliv se těchto našich práv dotknou, vždy jest velmi lehce možno přivésti všechny Čechy k rozhodnutí: »Eh což, ať je z toho škoda nebo ne, musíme do toho bouchnout a nechat vše ostatní stranou !«
Beck doktor Žáček Stremayrův Čecho Čechy
8 article
»Němcům běží nyní zkrátka o to — vykládá staročeský vládní advokát — aby naši krev přivedli do varu, aby nás při měli ke krokům nepředloženým (rozuměj k oposici) a pozbavili nás účasti při vládě, která byla a jest jim vždy trnem v očích ...« »Němci jenom na to čekají, abychom spáchali nějakou divokou ne prozřetelnost, aby pak jejich blok anebo ministerstvo úřadnické a la Körber dostalo se do sedla. Vědí, že každé úřadnické ministerstvo jest jejich« Mravné naučení z toho je na dlani Naši poslanci nesmějí se dáti vyprovokovat nýbrž musejí uvážit škodlivý dosah úmyslů našich nepřátel a »vše, co jen možná, zřídit aby všeliká újma od národa byla odvrá- cena«. Podaří-li se to nyní poslancům če- ským, pan dr. Žáček ovšem neví. Chová obavu, že otázka jazyková celou nynější situaci shroutí: »Možná, že v nejbližší době poslanci čeští volky nevolky budou pod tíhou německé revolty německých soudců v Če- chách nuceni k vůli národnímu ho noru změniti svou frontu« — teskní pan dr. Žáček a ještě jednou varuje a zapřísabá k mírnosti nejkrajnější, řka: »Bylo by to však moudré nevyčerpati před tím všechny prostředky na záchranu situace?
Němec če doktor Žáček
9 article
My můžeme sice po svém případném pře stupu do oposice zcela lehce rozbít parlament, ale může kdo rozumný z ná myslit, že soudcové chebští et tutti quanti zastrčí potom ihned meč svůj do pochvy. že zachována budou Stremayrova nařízení. ba že zavedeno bude ihned vnitřní úřado vání české? Naopak jest pravdou, že bysi Němci ihned potom udělali proti nám celou řadu nových pevných zásek dle svého národního zájmu a že my by chom hořce splakati musili na svým oposičním neb obstrukčním výdělkem. My proto nikoli s nadšením a láskou, nýbrž se zaťatými zuby si tuaci držíme, obětujíce své síly a po pularitu.« Všechna čest těm »zaťatým zubůme ale v politice nutno umět v pravý čas —
Stremayrův Němec
10 article
ukázat zuby. Tato »positivní« politika páně Žáčkova však není než ubohou poli tikou bledé bázně, nehodné a nedůstojné 6milionového historického národa, který přečkal již celé kopy úřadnických minister- stev a přes to ještě stále jest při dobrém zdraví a síle. Většina poslanců však nemá víry v tuto vlastní sílu národa, za to však přemrštěný, nemužný strach před silou Němců rakouských a bláhovou důvěru v každou vládu, která jen poněkud to s námi umí po dobrém. V tom, že se hned při tvořen dnešní situace nepoložily vládě kate goricky podmínky, bez jichž splnění ne byl by se jí propůjčil k službám ani v kabi- netě, ani v parlamentě žádný poslanee český: v tom vězí pramen celé dnešní bídy a všeho neštěstí. Na jiném místě své řeči praví pan dr Žáček: »Byl bych srdečně souhlasil, kdyby se bylo vážně a důstojně žádal od vlády i od parlamentu více všechno.« Proč tedy u všech všudy na to nenalehal, aby se žádalo, dokud byl k tomu čas? — Nyní, dle ličby jeho ovšem už je na to pozdě. Dnes už vláda Beckova počítá jen s Němci jako se silným faktorem, nikoliv však s námi Čechy. Nám dává v theorii snad za pravdu, ale v praxi hledi sjednat kompromis, při němž bychom musili slevit i z posledních zbytků svého rovného práva na prospěch Němců. Situace m být zachráněna na útraty na šeho poctivého práva.
Žáčkův Němec Čecho
11 article
Pan dr. Žáček dobře to předvídá, ale nieméně srdce jeho bije pro vládu Beckovu věrně dál. Vše vysvětlit, znamená vše od- pustit a tak tedy vysvětluje a omlouvá p dr. Žáček netečnost a neochotu politiky Beckovy vůči nám nepříznivým složením parlamentu a převahou německé síly, ale věří v její upřímnost až do skonání světa »Vláda nynější« — praví klidně: »sama v otázce jazykové určitě se nevyslo- vila. Ani pro nás, ani proti nám Ministr spravedlnosti dr. Klein ve svém pro- jevu uznal theoreticky naše stanovisko, ale neviděl praktických prostředků k jeho uplat- nění. Se stanoviska vlády — arciť n z našeho — jest to celkem vysvětli telno. Jak parlament nyní je st slozen, musila by při opravdovém konfliktu vláda voliti mezi zlem sil- nější obstrukce německé amezi zlem slabší obstrukce české. Ona však. jak otevřeně doznávám, loyálně sna ž se, situaci zachránit, a všemožn usiluje o nějaký kom promi v otázce jazykové. Nám při tom již obětovala hlavu presidenta vrchního zem- ského soudu pražského, ryt. Wesselého (l) I jiné pokusy horlivě činí (? 2) Jinou však jest, zda se vládě vskutku po- daří uhasit uměle založený požár ve zněm- čených krajích království českého. Vláda má samozřejmě již egoistický zájem na tom, aby se jí to zdařilo, poněvadž po nezdaru by ona první padla; ale ani ona, ani my ne víme, zdali se to zdaři — a snad jiz nejbližší dny nás o tom pouč definitivně.« — Kolikráte bylo nám
doktor Žáček Klein Beckov Wesselý
12 article
slýchati od dra. Kramáře, že nynější lidový parlament neztrpí již žádné obstrukce vůbec. A hle, tu pojednou zasvěcený p. dr. Žáček ví, kterak se vláda strachuje silnějš obstrukce německé. Pak ale víme také předem, v jakém směru bude p. Beck rovnat česko německý spor. Naší obstrukee se nebojí, poněvadž ví, jak se našim po- slancům za celý svět ani do oposice nechce. To je nejsmutnější výsledek politi k bezpáteřné nestatečnosti, že při pravuje i tak velkou a spravedlivou věc ná roda šlechetného o vážnost na očích vlady i nepřátel.
Žáček Beck
13 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schů ze 59) Ve Vídni, 9. dubna. (Pavodní telet. zpráva »Nár. Listů-.) Za dnešní schůze, která trvala celých dese hodin, vyskytl se plán, aby předvelkonoční zase dání říšské rady bylo skončeno ještě dnes v noci. takže by zejtra ráno poslanci mohli jeti domů Tento plán se neuskutečnil. Byla sice přijata pilnost návrhu na nejkratší projednání zákona o ministerstvu pro veřejné práce, meritorní de- bata však nemohla býti skončena. Promluvili toliko dva řečníci, ostatní dostanou se ko slovu zejtra. Velikou, kvalifikovanou většinou byla většina, kterou přijata pilnost návrhu dra. Ma- lachowského. Činila 292 hlasů proti 99. V men- šině byli kromě sociálních demokratů také češt poslanci: Kaftan, Hráský a Neumann a Něme dr. Nietsche a Albrecht. Poslanci dr. Bulín pnof. Smrček, mimo „Národní klub“ stojící, hla- sovali pro pilnost. Celých osm hodin dnešní schůze bylo ještě vyplněno rokováním o pilnosti návrhu posl. dra.
Kaftan Hráská Neumann Nout doktor Nietsche Albrecht Bulín Vídeň Ma poslanecký sněmovna národní klub
14 article
Malachowského, by projednala se řízením nej- zkrácenějším vládní osnova zákona, kterým vy- mezuje se kompetence nového ministorstva pr veřejné práce. Rozprava ta byla nejen dlouhá, nýbrž také zajímavá a konala se za velké pozor nosti a za velikého účastenství poslanců všech stran. Sociální demokraté vyslali do dnešní roz pravy tři své členy: dva Čechy, Hornofa a Cin- gra, a Němce Beera. Všichni mluvili rozhodně a rázně. Nejlopší bez odporu byl stručný, ala řizný, obrněný projev posl. Cingra, učiněný jmo- nem báňského sociálně-demokratického děln - ctva, které vyslovuje novému ministrovi pro ve- řejné práce nedůvěru, zároveň však adresuje n něj důtklivou výstrahu, by nejednal podle své minulosti, nýbrž aby se snažil všeobecnou nedů- věru dělnictva báňského částečně aspoň umen- šiti a vyvrátiti polepšením. Za poslance české dostal se ke slovu poslanec profosor inžený Hráský. Ministr dr. Gossmann sám se o to přičinil, by postoupil mu místo v listiny řečnické křesťanský sociál. Český mluvčí pojed- nal o novém ministerstvu se stanoviska hospo- dářských a kulturních potřeb národa českého potom pak s hledisk všeobecných. Vytkl, že ny nější resort nebyl systemisován z důvodů věc ných, nýbrž politických a prohlásil, že přes t poslanci čeští zachovají se k dru. Gessmannov vyčkávavě. Pozornost vzbudil dlouhý plaidoyer pro. dra. Redlicha pro dra. Gessmanna. Nepostavii
Malachowský Čecho Hornof Němec Beer Cingr Gossmann Redlich Cin
16 article
se proti němu zamítavě, naopak velmi sympati- eky, až tím způsobil proti sobě nevoli mezi libo- rály a sociálními demokraty. Veselost ozvala se, když tento poslanec vykládal o stavební činnosti ministorstva práv. Rozhodného odpůrce nalezl prof. Redlich v prof. Masarykovi. Tento řečník shromáždil ko- lem sebe skoro celou sněmovnu, která napjatě sledovala příkrou jeho kritiku celé akce. Pa- slanoc za rožnovský okres reagoval také na zprávy, že znemožňují se ve Vídni česká před- stavení divadelní, ke kterým náš první umělecký ústav byl pozván. Právom podotkl, že dr. Gess- mann špalně začiná svoji činnost jako chef od- boru pro rozmnožení návštěvy cizinců v Vídni, maří-li se hned na počátku jeho působ- nosti za vydatné pomoci jeho přátel politických, křesťanských sociálů, pohostinské vystoupení čského divadla na oslavu jubilea panovnikov ve Vídni. Pro ministra dra. Gessmanna, nikoli tak pro jeho rosort, vystoupili dva křesťanští sociálové: Bieloblawek, tento všudybyl, který všechnovl a všemu rozumi, a posl. Pichler. Chtěli snad osvědčiti věrnou oddanost ko svému bývalému vůdci a nynějšímu ministrovi, ale máme dojem, že bylo by lépe bývalo, kdyby pro něho byli mluvili příslušníci skupin jiných.
profesor Redlich Masaryk doktor Gess Pichler Vídeň
17 article
Dva členové vlády byli nuceni zasáhnouti do rokování: napřed ministerský předseda bar. Beck, polom ministr pro veřejné práce dr. Gess- mann sám, který dnes mluvil ve sněmovně jako ministr poprvé. Dlužno mu přiznati, že si uklá- dal reservu, jaká členu ministerské rady sluší. Ovšem, přestati musí od nynějška vešker účastenství živnostenských společenstev a jiných korporací na sjezdech, jež konají se na vídeňské radnici a ještě více také na hostinách tam při takových příležitostech pořádaných. Když před lety podařilo se křesťanským sociálům vypuditi z Vídně mezinárodní výroční sjezd obchodníků s obilím, který konával se zde pravidelně po- čátkem každého podzimu, tehdy věškerý t. zv. liberální tisk zdejší a také veškerý tisk německý v řiši spustil veliké hromobití proti křesťanským sociálům, že hmotně poškozují Vídeň. Celý če- ský národ znamená zajisté mnohonásobně více nežli dva, tři tisíce lidí, kteří přijížděli na zmí- něný sjezd do Vídně.
Beck doktor Gess Vídeň
18 article
Z Vídně, 9. dubna. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi v 10 15 hod. Mezi došlými spisy je: pilný návrh dra. Evž. Levického a sp., aby jazyková otázka v celém státě byla upravena říňským zákonem: dále návrhy poslanců: dra. Steinwendera a sp. na zavedení daně ze zisku železářských společností průmyslových a na zdanění tantiém. Dotazy podali poslanci: Remež a sp. po nezachovávání § 34 br. zák. okr. hejtmanstvím v Domažlicích a místodržitelstvím v Čechách v do- hodě s velitelstvím doplňovacího okresu č. 35 v Plzni Schreiner a sp. po přeložení vysoké báňské školy z Příbrami do některého německého města v severozápadním uhelném území v Čechách; — Breiter a sp. po vypovídání ruských studentůa dělníků z Haliče. Sněmovna rokovala dál o pilném návrhu Mala- chowského stran ministerstva veřejných prací Posl. Hoznof protestoval proti postupu vlády podceňování sněmovny. Při jmenování nových mi- nistrů nebere se ohled na zájmy jednothvých zemí a jich obyvatelstva, nýbrž provádějí se tím politické
doktor Weiskirchner Schreiner Posl Vídeň Domažlice Čechy Plzeň Příbram Halič
19 title
FEUILLETON.
20 article Literatura.
Literatura. Naše knlhy.
21 article
* JiřÍ Karásek ze Lvovíc: Cesare Borgi. Dramalická báseň (Čeští Autori: Svazek VII. Vede a vydává K. Neumannová, Praha-Olšany 45. Cena K 2.—) Otevíráme dvanáctý svazek splsů Jiřího Karáska s napjetím. Cesare Borgia! Douhé jméno Borgia vzbuzuje celou řadu pestrých předslav. Tentokrate sáhl pan autor pilnou svojí rukou do počátků italské renaiszance, tedy do onoho prostředl, z něhož vypu- čelo tolik jedovatých květů tajného a zjevného zto- činu a plamenné vášně, ale v němž uzrálo zároveř tolik překrásného ovoce v podobě uměleckých děl Přemrštěná nádhera a ohromný přepych hrdých šlechticů i papežského dvora přivodily obé .. A sem de plněho ruchu toho rozmařilého života, jehož vlny bezuzdně vířily a bouřily, aby smetly csoby nepo- hodlné a k slávě vynesly zapomenuté a neznámé. sem vede nás pan autor a poodhrnuje clonu historie aby ukázal, jak schopně dovedí jasnými záblesky své duše, plné imaginace a vervy, osvítili temnoly psychických pochodů u jednajících osob svého dramatu. Často známe sice u vynikajicích pa- stav historických dosti podrobně jejich skutky, ale málo kly lze nám vylušiti tajemství jejich duší nevíme a nelze nám uhodnouti, co a jak pociťovali, neznáme, až na malé výjimky, ani začátku, ani kea- ce kausálního řelězu jejich chtění. Prolo je veliký r0zdu mezi fikcí úplně volnou, kdy básník své po slavy i čas i prostředí vysnil a vybudoval, a mezi Iikci, jež vpředena do rámce historie. Druhá je mno- hem nesnadnější, neboť již svým námětem přináší věnem aulorovi poula, léčky a nesčetné nástrahy.
Karásek Borgi K Neumannová Borgia Praha Olšany 45 Lvohodně Dramalická báseň
22 article
Přítomná práce páně Karáskova je, jako vždy, prací vážnou, je kusem jeho Psychy — toho nelze pře hiéčnouti. Je sice dalším faktem, že byla psána pro jeviště, ale naším úkolem zde je oceňovati a kon- statovati jenom její hodnoty literární, beze všeho chledu na možně scěnické provedení. Je psána blank vetsem a rozdělena na 3 akly. Hlavní osoby jsou: Cesare Borgia, mnich Aníge lo, žák Savonarolův, a Isabella, provdaná za mar kýza Mantuánského. Angelo, mladý asket, přichá v pivém dějství, které se počíná roku 1498 v Řím aby pomstil na rodu Borgiů smrt svého mistra učitele Savonaroly i smri svého olce Pietra z Medici jenž byl z rozkazu Borgiů úkladně zavražděn. Angelo selkává se s kardinálem Roverem, jemuž přináši po- smeiný list Savonarolův a osnuje s kardinálem spik- nulí proti Cesarovi Borglovi. Cesare netuší, že Angelo pochází z nepřátelského rodu Medici a přijíma jej do svých služeb jako páže. Angelo doufá tak jen najíti snadněji cesty ku provedení svých úmyslů. Druhé dějstvi hraje roku 1501 ve ville kardiná a Cornota. Zde splknuti proti Cesarovi propuká. Však
Karáskův Borgia Aníge Savonarolův Isabella Angela Savonarola Pietr Borgl Cesar Řím
23 article
zrádný kardinál Carialle zmaří vše. Spiklenci jsou zjímáni a jenom Angelo maskován přistupuje k Ce- sarovi, aby jej dýkou proklál, ale podiéhá děmnoni- ckému vlivu krásného Cesaru a vyznávaje mu, z chtěl jej sice vraždit, ale že mu toho nelze, odhal mu svoji tvář, svůj původ a svoji lásku. Nebo láska Angela k Cesarovi je to, jež zadržela dýku jeh prsům hrozící. Cesare odpouští velkodušně, smíří s s Anzelem a učiní ho svým přítelem, Dějství třetí hraje se roku 1504 ve vojenskéi táboře před Sinigaglil. Angelo zláká odpadlé condat- tiery sliby a Cesare vrhá je pak do žaláře, získav zároveň jejich vojska. Následuje pak dobytí Sinig - glie. Již ve 2. dějství prošlehuje v dialogu mezi Ange- lem a Isabellou láska ohnivé a smysiné Isabelly k Angelovi. V dějství třetím přichází zase Isabella jež mezi tím byla otrávila svého manžela, a nabiz Angelovi svoji lásku. Tonto ji zamitá a rozvášněná Isabella odchází, panouc pomstou. Na to vzníií vzpouru vojska proti Cesarovi, osvobodí conduttiery a tilo přicházejí, aby zabili Cesara. Angelo zachyt svými prgoma bodnutí, jež platilo Cesarovi a mrtev klesá. Cesare, proklán ze zadu padne na jeho mrtvolu a zemře též. Nad oběma jako vtělené zoufalství sto zničená Isabella, zdrcena svým činem ..
Angela Cesar Isabella Angel cký vliv krásný Cesar
24 article
Litujeme, že vykázané nám omezené místo ne- dovoluje podrobiti nové toto dílo Jiřího Karásk hluběí kritice. Postavy jeho jsou rýsovány tak ostř a pravdivě, že přes všecky lyrické délky v dialogu i monologu podržují svoji individuální karakterisciku Jsou zde mísla klasické krásy a sylých kolorito jsou zde melafory neobyčejné suggestivní síly, jsou zdo neskonale jemné obraty, jež prozrazují hlubokou sensibilitu pana autora, která vyciťuje pravý výra na pravém místě. A k tomu verše pana Karáska ne- jsou vtíravé; nikde nepozorujeme, že by chtěl svého čtenáře omračovati pouhými slovy, rafinovaně vo- lenými frásemi. Hlubiny jeho díla jsou skryty, alu tím více lákají. Kostýmy svých figur vyličuje p. aulor do nej menších delailů, totéž platí o interieurech a scěni- ckých pokynech, a svědčí to o nevšední píli, s kterou konal předběžná studia k této dramatické básni. K. Weinfurter.
Karásk K Weinfurter
25 article
* Josef Šimek, Kutná Hora v XV. a XVI století. V Kutné Hoře, 1907. K. Šolc. Zevrubné dějiny druhého někdy města královstv a vysoké školy národního umění českého ve způ sobu, jejž naše doba předpisuje, nejsou ještě a sotva budou v brzké době napsány, poněvadž význam Kutné Hory a bohatství látky archivní i knižné vy žadují celý požehnaný a pilný život lidský. Prot s radostí chápeme se kazdého příspěvku, který ale- spoň z části minulost horskou objasňuje. Co podává nám v knize právě předkládané prof. Šimek, není ršak pouhým příspěvkem, nýbrž jest to důkladná historie města za jeho doby nejslavnější a spolu nejčeštější, která se liší jen tím od soustavně poa ných důl podobných, že vymykajíc se ulkvělé sche matičnosti, předvádí minulost horskou v řadě zda- řilých, z hlubokého archivního studia vyšlých a z- jínavě peaných monograflí Spisovalel praví sám o sobě ve slově úvodním, že druží se k předchůd- cům, kteří snažili se látku snášeti k větší stavbě a s toholo stanoviska vycházeje, upravil větší menší články a pojednání, jež po léla v různýcl sbornících ukládal, v celek logicky tak uspořádaný že pódává více než zamýšlel, ne již látku k větší stav- bě, nýbrž podslatnou část stavby samy.
Šimek K Šolc profesor Kutná Hora Kutná hoře vysoký škola národní uměný
26 article
Stali obecně informující o osudech Hory za do by husitské a o přechodu jejím v řadu ryze českých měst jast úvodní studie „K dějinám převratů kulno- horských v XV věků“ K ní úzce připojuje se článe o vzácných návštěvách v Hoře, jímž charkterisován jest Hora jako druhé hlavní a sídetní město krále českých. V obou snesona řada zajímavých mosai- kových kaménků, z bohatého městského archiv čerpaných, které ve zpracování páně spisovalelov kupí se v ladný obraz. Slati o horských zednících kamennících, zámečnících, mečiřích, hrnčiřích, zlal- nícich jsou důležity neloliko pro dějiny umění průmyslu, v Hoře kdysi pěstovaných, nýbrž i polvr
Hora
27 article
zují nezvratnými doklady proti německé chvástavosti že nejslavnější doba uměleckého tvoření v Hoře měla ráz výhradně, výlučně český. Články o lékárnících lékařích, o účastenství Horníků ve válkách tureckých o horských příspěvcích k dějinám českého obchodu a českého školství, o slarohorských advokátech podá- vají důkaz o velkoměstském rázu Hory v XV. a XVI stol., která v hradbách svých čítala bez předměsl více domů než nyní i s rozlehlými předměstími, př čemž dlužno uvážiti, že s lehdejší Horou spojeny byly i Kaňk a Grunia, předměstí pak na jižní a východní straně měslské, od sv. Trojice až za Králov- skou haldu že naprosto zmizela Zvláště obšírnáa věestranná“ jest slať o náboženských poměrechz Ferdinanda, již nesmí opomíjeti žádný z přištích hi- storiků českých. Dovídáme se z ní, že Kulná Hor v církvi podobojí měla místo zvláště vynikající. Z- všech českých měst té doby sama jediná měla řád- nou místní církovní správu s arciděkanem v čele jemuž sedmero městských farářů skládalo konsisteř dolejší pražské sice podřízenou, ale v místních potřo- bách samostatně rozhodující. U sv. Jakuba byla vyš- ší, u sv. Barbory nižší škola. Fary v širém okolí spr vovaly se konsistoří horskou. Stati uvedené jednají o vnější stränce dějin kul nohorských, neméně ale zajímavé jsou články, hle dící k historickému místopisu a k dějinám činnost umělecké se zlením k důležitým památkám. V nic mnoha dotud sporná olázka definitivně rozřešena lak obraz o vnitřních poměrech horských v podslal- ných věcech ujasněn. Zvláště budiž ve příčině télc vytčena stať a branách a věžích kutnohorských. N základě přesného archivního vyšetření zjistil prof.
Horník Ferdinand Jakub Barbora Králov Kulný hora
28 article
Šimek, že měla Hora čtyři hlavní brány, k hlavním úhlům světa obrácené, vedle pak nich osm branek se sruby a desatero forten. Spisovatel zavděčil by se všem přátelům jak obecně české tak horské historie zevrubným historickým plánem města a dávných předměstí, ve kterém by označeny byly domy a stav- by jednotlivé dle záznamů trhových se jmény rynkův a ulic. Potřeba plánu takového jest tím větší, poně- vadž slaleté historické názvy ulic byly za dnů našich no právě štasíně zmodernssovány a jest obava,že paměť původních označení brzo zapadne. Takéz vzmáhajícího se ruchu stavebního v městě i pře- městích zaniká mnohé, co dosud na dřevní poměry upomínalo; v době krátké, abychom uvedli přiklad změní se bytelně ráz čtvrti svatobarborské, který beztak značně utrpěl již v XVII, st. stavvbou kolei jesuitské. Nynější hlavní náměstí Palackého jest tak zjevem novým, povstalým po požáru a zkáze staré radnice r. 1770; referent slyšel staré pamětníky, kteř pamntovali na prostransiví dlažbu někdejší okružn ulice kol radnice a prázdný prostor, kde kdysi ra nice stála, To vše zaniklo. Po bývalých předměsticl Rovní, Novém městě, Svatotrojičném a po vsi Pně. vicích není téměř ani stopy, jekkolí byly důležitým součástkami města v době předhusitské i v nejslav nější jeho periodě. Způpob spisu páně Šimkova jasn ukazuje, že jest autor ku provedení díla podobnéh nejspiše kompelentní.
Šimek Hora Šimkův Nový město Svatotrojičný Palacký
29 article
Vhod jsou četné iluslrace a snimky, ke spisu připojené. I po této stránce vznášíme proshu jak k spisovateli, tak ke všem přátelům a strážcům horsk minulosti, aby dle možnosti práce své snímky star ších pohledův a obrazů doplňovali. Žijeme v době která si žádá, aby nebyly dějiny jen slovy podávány Jsoutě momenty, které současný obraz výmluvněj ilustruje, než výpis nejzevrubnější a nejčistším nadše Dr. J. V. Prášek. ním nesený.
doktor J V Prášek
30 article
Slovanské splsy. * Leonid Andrejev: Žizň čelovjeka. Hra o pěti dějstvích s předehrou. Symbolické drama lidského života! Něco, očse pokoušela už řada poetů: živým obrazem vzbudit diváku mocnou tuchu tajemna všeho bytí! Pe hlavních »dějů« lidského života: jak člověk na svět přichází, jak miluje a s bídou zápasí, jak se dožije moci a přeludu slávy, jak nešlěstí ho stihne a na konec, jak umírá! Výjev za výjevem! A v poza tajemná ruka, ruka osudu! Pouhá krasba skutečnosti by nedosáhla žádoucího účinku. Třeba napomáhat umělými prostředky důvtipu fantasie. Aby nevznik dojem všednosti, vypáčen jaksi obraz děje z ob- vyklých kolejí, zvuk, barva, světlo, vše naladěno d jisté dvojvýznamné tóniny. Vzpomínáte náměsíčných akcentů i posunů hrdin Macterlinckovských dramat Je tu něco podobného. Leda, ne tolik přemrštěno nevyzývá tak přímo ku parodii. Básník znenáhla podmaňuje členáře, možná i diváka, dovedlo li je viště vymakat šťastný odstín. Chápete!
Andrejev Žizň čelovjek
31 article
Má tu být něco pověděno, co běžnými prostředky vyjádřiti nelze. Věc sama, trasť hry, nemohla by sama s mísla tím směrem. Třeba nepomáhat formou Je tu jakýs mystický »sbor« o jedné osobě. Provár děj výkladem. Jednající postavy jsou bezosobné, jsoe lidě, pouzí »oni«. Žena, oter, sousedé, přátelé, vrazi První obraz: dítě se narodilo! Lékař podává ote zprávu, příbuzní blahopřejí. Jak to bývá! Je zvu- kem i světlem vyzvednuto k tajemné významnosti Pak druhý obraz! Párek mladých Lidiček statečně zápasí se života úklady. Třetí obraz: zvítězeno Člověk dosáhl bohalství. Uspořádal veliký ples. Vý- slovný předpis scény: nesmí se tančit, jak se opravdu tančívá. Ale nějak, aby postavy zanechávaly dojem bezvolných loutek. Tvrdý ořišek pro režil ! Loulky. ale ne — směšné! Opak, možno-li! Čtvrtý obraz: neštěsti dolehlo! Jediné ditě rodičům umírá ! Modlitba matky, rouhání olcovo! Hluboký dojem! Poslední obraz: naprostá symbolika! Hrůzy umírání! Nej- břilčími nástroji snáží se antor proniknout k nervům diváka. Podaří-li se, aby skutečné jeviště dovedlo vyhovět zaměrům diváka?
Hrůza
32 article
Z cizích literatur- * Th. Lindner: Weltgeschlchte seit der Val. kerwandorang. V. díl. Stuttgart, J. B. Cotta Přodnosti díla tehoto, z prvých čtyř dílů zřejmě, došly již po zásluze všestranného ocenění. Právě vy- daný díl 5., jenž jedná o dějinách novověk, až po mín westfálský, má zvláště pro nás důležitost, ježio jím, z péra povolaného německého dějepisce, dostává se západníu světu vylíčení i dějin českých od volby Ferdinanda I. až no konec války třicitileté. Ovšem spisovatel ve shodě s osnovou svého díla shrnuje udalosti v pouhé výsledky, ale čtenáři neujde, že pronikl k práci své i prameny i literaturu a že utvo- řil si úsudek, který doporučujeme Adolíu Bachman- novi, padlateli dějin českých ve státních službůch, pohříchu nepřímo i v českých odborných kruhů hý- čkanému Úsudek Lindnerův je, ubjektivní a k ná- rodně i nábežensky českému rázu tehdejších dějin blahovolný. On posuzuje dle pravdy vladařské před- nosti Fordinanda I. a náboženskou snášelivost Maxi- miliánovu, nezakrývá ale stínu, který padá na oba Maximiliánevy syny a zvláště na Ferdinanda II. Vel- mi správně oceňuje průběh náboženského sporu če- ského, nestraně evangelíkům, ale maje pravé slovo uznání pro význam českých bratří a odsuzuje egoisti- cké počínání strany pod jednou, z kaiolicné ciziny proti vlasti štvané. České povstání a válka třicefiletá jsou v líčení jeho zdrcující obžalobou Ferdinanda II. před soudem dějin, avšak i lehkomyslného Fridricha
Lindner Cotte Bachman Lindnerův Max Ferdinand II Ferdinand Fridrich Stuttgart Vela Weltgeschlchte seit der Val
33 article
Falckého, který pustil se do českého dobrodružství bez spojenců, bez prostředků a bez pevné vůle. Panu Bachmannovi připomínáme Lindnerův úsudek o po- měrech jazykov. před a po vydání Obnoveného zří- zení zemského: „Dotud měl toliko český jazyk úřad- ní platnost. teď vsloupil mu po bok rovnoprávný j- zyk německý.“ O nějaké platnosti něměiny jako úřad- ního jazyka v jakémkoli ohledu před r. 1627 není Lindnerovi nic známo, seriosní tento německý histo- rik nesnižuje se rovněž k banálním úsudkůn o „hlavním“ městě Vídni za dob, kdy byla Praha netoliko právním, nýbrž i skutečným sídlem habsbur- ských panevníků, nekempromituje státnicky střízli- vého Ferdinanda I. ivrzením, že z české a uherské koruny, které byly základem jeho významu i moci. učiniti chtěl utopistický „Neučsterreich“ a neplete si pojmy mezi soukromými, v Čechách vší ingerence prostými úřady dvorskými a zákonně výlučně opráv- něnými nejvyššími úřady koruny i královstvi. P. Bibllografle. * Popráva nejušlechtilejších synů českého ná- zoda dne 21. června 1621 na Velkém náměstí stare- měslském v Praze vylíčena je podrobně v nové právě vydané a ilustrované knize prof. J. J. Vrabce »Po- pravy na staroměstském náměstí v Praze 21. června 1621«. Je brožovaná za K 2.40 a vyšla v naklada-
Falcký Bachmann Lindnerův Lindner Ferdinand profesor Vídeň Praha Čechy staroměstský náměstí