ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 248acc20-75a2-11dc-bc3f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 20, work 4, person 62, org 9
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 9. dubna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 99.
4 article
Na ranet a odpol. listr předplání nu: v Praze v zdmfalstraai a měsde . . . . . . P za čirri leta . . . . 6 K — h s dvejí don áškou- n čint 1ta . . . . 7 K 50k vo slialkách: a K 3o k na miěsíe . Poštout a něsíe ni . . . . 3 koi s dvojí zásilkou .. . k o
Praha K 3
5 article Na ústupu.
Na ústupu. Krise, jež tyto dny ohrožovala křeslo ministra spravedlnosti, v důsledcích svých však i křesla obou českých ministrů a snad i ministerstvo celé, byla zažehnána. Nasta klid a přiměří zbraní. Vláda dle své přípo- vědi bude se starat o udržení statu quc ante, stavu, jenž porušen byl známými pří pady německých soudců v tak zvaném uza- vřeném území. Doufejme, že vláda má tolik vlivu na rušitele míru, že zamezí opakování se těchto případů až do předložení návrhu jazykového zákona říšské radě. Jasné znění zákona tyto případy nezamezilo — snad po- daří se aspoň na čas zastaviti revoltu proti zákonu osvědčeným až dosud diplomatickým vlastnostem pana předsedy ministerstva. V očekávání vládního návrhu jazykového zákona Národní klub již na skoku do opo- sice vrátil se k povinnostem vládní strany Věrně bude sloužit vládě, bude hlasovat pro její předlohy až do té doby, kdy vláda před- loží jazykový návrh, jímž má býti dokázáno, že vláda Beckova českému národu jest pří- zniva, že tedy nejdůležitější předpoklad po- sitivní politiky byl správným. Národní klub očekává tudíž od vlády návrh, jímž jazyková otázka v království českém rozřeší se ve smyslu práva a spravedlnosti. Na říšské radě tedy bude se řešit jazy- ková otázka, týkající se království českého. O vládním návrhu debatovat a usnášets budou nejen zástupci obou národů v Čechách. ale i Němci z alpských zemí, Slovinci, Po- láci, Rusové, Rumuni a Vlachové. Svým usne- sením uznal Národní klub říšskou rad za kompetentní k řešení jazy ko- vého sporu v Čechách, uznali t i poslanci mladočeští. A přece mnozí z nich podepsali závazná provolání národní strany svo- bodomyslné, v nichž pouze sněm království českého uznáván by za kompetentní řešit jazykovou otázku v Čechách.
Beckův Němec Rus Rumun Vlach Čechy národní klub
6 article
Tak ve sněmovní adrese ze dne 28 února 1898 se praví: »Sněm těžce nese národnostní boj, který podrývá síly obou národů. Přesvědčeni, že jedině na půdě domácí dají se vyrovnati národnostní boje vzájemnou do- hodou, pevně stojí na kompetenci sněmu zemského k řešení otázky národnostní v království.« Názor tento vždy pevně hájila národní strana svobodomyslná. Ještě v prosinci minu- lého roku napsal dr. Josef Herold ve »Vino- hradských Listech«: »Němci a vláda buďtež postaveni před určité, přesně formulované požadavky naše. K řešení všech těchto otázek jest jedině a pouze kompetentní český sněm.« Usnesením Národního klubu byla otázk kompetence zemského sněmu opuštěna, Ná- rodní klub však opomenul vysvětlit, jaké důvody jej vedly k tomuto jednání. Opome- nul vysvětlit české veřejnosti, proč vzdor svému zásadnímu stanovisku, až do poslední doby hájenému, uznává nyní říšskou radu za kompetentní k řešení našeho sporu s Němci v Čechách. Timto vysvětlením je Národní klub po- vinen naší veřejnosti. Zde jest nutno říci pravdu! — Vláda Beckova předloží tedy říšské radě za souhlasu Národního klubu návrh jazykového zákona pro království české.
doktor Josef Herold Němec Čechy Vino národní klub
7 article
Nikoli pro země koruny české. Pouze v Čechách má být jazykový spor říšskou radou rozřešen. S tím také dal Národní klub na jevo souhlas svým rozhodnutím. Bez objasnění, bez vysvětlení opouští druhou zásadu, na rodní stranou svobodomyslnou dosud vždy hájenou: »Národ český tvoří jediný celek v Čechách, na Moravě a v Slezsku a proto musí pro všecky země koruny české platit stejný a jediný jazykový zákon. »Národ náš v Čechách jest jen částí jednotného národu, usedlého na celém souvislém území ko- runy české. On nesmi odlučovati osu svůj od soukmenovců na Moravě a v Slezsku, s nimižmá a musí zachov at společné podmínky života i rozvoje. Nemohou tedy platit opatření, která se stanou na ochranu národnosti v Čechách jen zde, nýbrž musí přijíti ku platnosti i na Morav a ve Slezsku, aby zachována byl jednota českoslovanského národa (Prohlášení ze dne 21. února 1890.) A opět musí žádat česká veřejnosto vysvětlení, proč tato zásada, tvořící část na- šeho národního programu, nikoliv jen část programu národní strany svobodo- myslné, byla opuštěna. Neznáme pohnutky usnesení Národního klubu, tušíme však, že rozhodující v něm činitelé doufají, že v návrhu jazykového zá- kona uplatněny budou spravedli- vé české naše požadavky. Požadavky ty shrnuty byly kdysi drem Heroldem a drem. Pacákem v návrhu na vydání zákona o nedílnosti království če ského a o rovnoprávnosti obou národů na sněmu král. českého dne 4. února 1898: I. Království české tvoří ve věcech vešker správy veřejné a v oboru zákonodárství jedin nedílný celek.
Herold Pacák Čechy Morava Slezsko korun český národní klub českoslovanský národ národní strana svoboda
8 article
II. Každé měnění a upravení obvodů kraj ských i okresních státi se může jedině za sou hlasu sněmu král. českého. III. Zemští úřadové ústřední, jak státní, tl samosprávní vykonávají působnost svoji v celén obvodu král. českého. IV. Jazyk český a jazyk německý jsou v c lém obvodu král. českého rovnoprávnými jazyky zemskými. V. Veškeré na sněm král. českého zaslan reskripty, nejvyšší rozhodnutí, návrhy a přípis vládní musí v jazyku českém i německém vydány VI. Jazyk český a jazyk německý jsou př veškerých úřadech státních i zem- ských v král. českém jazyky úřad- nlmi a musejí úřadníci stální i zem šti v zemi dosazení mocni býti obou ja- zyků úřadních. Každý občan státn má právo užívati některého j azy ka zemského při všech úřadech stát- ních a zemských v celé zemi musí v témže jazyku s ním se stra- ny úřadů býti jednáno a v jazyku podání toto býti projednáváno a vy řizováno. Veřejné nápisy, označen i pečeti úřadů státních a zemskýc úřadů samosprávných díti se mus v obou jazycích remských. VII. Jakým způsobem se má užívati jednoho nebo druhého jazyka při úřadování státních i samo- správných úřadů jak v jednání se stranami, tak uvnitř úřadů aneb jako jazyka služebního, ustanoví s zvláštními zákony zemskými s náležitým šetřením toho, co v tomto zákoně jest nařízeno. VIII. Oba národové, jak český tak německý, maj v celé zemi povahu plně oprávněného n roda politického a každý občan m právo v celé zemi na ochranu své ná rodnosti a užívání svého jazyka v ži votě veřejném i soukromé m. IX. Zákon tento změněn může býti jen usnes ním sněmovním za přítomnosti tří čtvrtin všech po slanců většinou dvoutřetinovou. býti.
9 article
Zásady, jež jsou obsaženy v návrhu dra. Pacáka a dra. Herolda, jsou stěžejn zásady a nesmí od nich upustit nejen žádný poslanec národní strany svobodomy slné, jež zásady ty pojala ve svůj program, ale žádný český politik vůbec, aniž by ne- smírně poškodil a ohrozil naše zájmy ná- rodní. O tom však nemůže být pochyby, že návrh jazykového zákona bar Becka tyto zásady obsahovat nebude a že se nepodaří ve smyslu těchto zásad českým po litikům vládní návrh opraviti. Proti jakýmkoli opravám v našem smyslu oprou se s největším důrazem Němci a na děje na vítězství jejich stanoviska je zajist na říšské radě mnohem větší, než by byla na sněmu království českého. Kamenem úrazu vladního návrhu bude otázka rovnoprávnosti jazyka českého ve vnitřní i vnější službě úřadní v obvodu ce lého království českého. Akce, již Němci zahájili u okresníc soudů v tak zv. uzavřeném území, nalezne ohlasu při jednání o vládním návrhu a prá vem možno předpokládat, že Němci s ve- škerým důrazem hájit budou zaujaté stano- visko, že v okresích převahou německých český jazyk ani ve vnější službě úřadní trpěn býti nemá.
Pacák Herold Beck Němec
10 article
Jako vždy v minulosti budou žádat rozdělení království českéh na území čistě německé, smíšené a české v německém pak výhradní platnost jazyka německého a vyloučení jazyka českého, ve smíšeném budou trvat na prvenství jazyka německého a připustí snad užívání jazyka českého ve styku úřadů se stranami. V českém území pak uznají rovnopráv- nost obou jazyků, v nejlepším případě nám dají za vyloučení jazyka českého z něme ckého území koncesi! vnitřní český jazyk úřadní v některých ryze českých okresích s vyloučením Prahy a Plzně. Nebudou li ve vládním návrbu tyto zá sady Němců obsaženy, jako se stalo ve vlád ním návrhu Körbrově, pak zajisté Němci kteří se příliš angažovali svojí chebskou vý pravou, co nejúsilovněji budou se domáha upravení vládního návrhu v jejich smyslu nedosáhnouli toho, radějí jeho přijetí zmaří. To vše jest tak samozřejmo, že celou veřejnost naši naplnilo podivem odhodlání Národního klubu setrvat ve vládní většiněa sloužit i na dále vládě Beckově, ačkoliv tato ničeho dosud v náš prospěch neučinila, pod- porovat ji aspoň do té doby, až předlož svůj návrh jazykový. My nechováme ni nejmenší naděje, že vládní návrh obsahovat bude nějaké ústupky českému jazyku a že jím uhájeno bude naše právo a spravedlnost.
Němec Praha Beckov
11 article
Nemůžeme však potlačit přesvědčení, že rozhodnutím Národního klubu poškozena byla naše česká věc. Bez jakéhokoliv udání důvodu upuštěno bylo od zásady, že pouze český sněm jes kompetentním usnášet se o jazykovém zá- konu pro království české, bez jakéhokoliv udání důvodu připuštěno bylo v zásadě, ba říšská rada radila se a usnášela o jazykovém zákonu pouze pro království české a tak roztržena jest zásada jednoty českého na šeho národa ve všech třech zemích koruny české! Na místě domáhání se federati vn- úpravy říše, jak národní strana ve svých programech slibovala, posilují poslane čeští moc centralistického parlamentu, při pouštějíce, by vydával zákony, k jichž vydá vání dosud pouze sněm královstv českého byl oprávněn. Jak že to pravil Gustav Eim, jehož se »reorganisovaní« tak rádi dovolávají? »Toť známá stará, věčně nová věc: když s oposiční uniforma i s chocholem vymění za zlalý límec a ministerský dvojšpičák, musí člověk milo vati, co druhdy nenáviděl a musí kárati, co druhdy chválíval a činil !« (V řeči na říšské radě prone sené dne 27. března 1895.) Delegace česká na říšské radě jest na ústupu a jest nejvyšší čas, bychom se vzcho pili a zabránili, by češká věc nebyla způso bem nenapravitelným poškozena. Vládní č ská strana opouští národní naše zásady nechť český lid dokáže, že jes jim věrenl
Eim národní klub
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 58.) Ve Vídni, 8. dubna (Původní telel. zpráva »Nár. Listůe.) Nebohý dr. Gessmann! Dnes tomu právě pět měsíců, co byl jmenován ministrem ben porlefeuillu. Několik neděl tomu, co byl jme- nován resortním ministrem pro veřejné práce. Do té chvíle však jest toliko ministrem tím dle jména, skutečným není. Proto pravdu měl ondyno dr. Lueger, když na poradě zástupců všech stran pravil, že dr. Gessmann jest již pátý měsíc bez zaměstnání. Jiným členům kabi- netu vedlo a vede se lépe nežli jemu. Každý ministr má hotový resort, pro ministra Gees manna musil býti teprv utvořen, vládou povolen ba dr. Gessmann si jej musil sháněti, vymahat a zřizovati sám. Posl. dr. Adler posuzoval nový resort dnes ve dlouhé řeči, která nevyhýbalase ani hrotům osobním; dlužno dáti za pravdu jeho úsudku, že tentokráte strojí se resort pr ministra, kdežto jindy hledán byl ministr pre resort. Že se chystá ministerstvo pro veřejné práce nebylo žádným tajemstvím. To bylo už v době. kdy chystány nové volby na základě všeobecného práva hlasovacího. Tenkráte myslilo se však. že nový resort bude ne-li výhradně, tož po většině ministeratvem sociálních reforem. Teprve později, zvláště za krise, ve které se ocitlo rakouskouherské vyrovnání, odhodlal se baron Beck zadati dva portefeuilly straně křesťansko- sociální a tak vyvinulo se ministerstvo pro ve řejné práce jako snůška různorodých oborů veřejné správy, jejiž části vzaly se z jednotlivých resortů bez valného výběru.
Gessmann doktor Lueger Posl Adler Beck Vídeň poslanecký sněmovna
13 article
Vláda uskrovnila tehdy značně sociálné politickou sgendu nového ministra. Učinila tak majíc na zřeteli odpor sociálních demokratů kteří nechtěli dopustiti, aby veškeré dělnictv vydáno bylo vlivu křesťanských sociálů. Přes tc však sociální demokrati neustali ve svém proti venství proti dru. Gessmannovi a proti pravo moci, jakou má míti v kabinetě. Dnešní řeč dra. Adlera možno posuzovati jako věrný obra smýšleni, jaké o dru. Gessmannovi panuje v straně sociálně demokratické. V poslední době stalo se zvykem, že př každém zápisu řečníků nahrnou se do předsed- nictva na straně jedné sociální demokrati, na druhé pak křesťanští sociálové — oni zaberou všechna místa na listině řečníků proti předloze zapsaných, tito pak všechna místa řečníků pro předlohu zapsaných, a poslanci všech ostatníeh stran jsou následkem toho za lačeni do zadu.
Adler
14 article
V drobném prodejít ranní číslo o sobě . . odpolední . . . . . . . za 2b Ve flialkách na venkovš- raaní čislo. . . . . . . . 10h odpoladní . . . . . . . . 4k Inserát platí se hotově napřei. Předplacení a lnserty přijíná sdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nackárejí se též redakce Uskárna a espedice „Národnich Listů“ Rukopisy se novracsjl.
15 article
až na konec seznamu, takže se ke slovu vůbec nedostanou. Po té stránce stalo se dnes »Če- ským klubem« opatření nápravné. Protože zejtra odpoledne odjedou četní po- slanci němečtí na pohřeb bývalého místopřed- sedy sněmovny prof. Kaisra do Slezska, naléhá vláda, bojíc se, že pozejtří by neměla potřebné dvoutřetinové většiny pro pilnost návrhu dra. Malachowského, by se o pilnosti návrhu toho hlasovalo zejtra. Za tou příčinou vyzvala vláda všecky strany, aby telegraficky povolaly do par- lamentu veškeré své mužstvo, meškajíci mimo Vídeň. Z Vídně, 8. dubna. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi v 11.15 hod. a věnoval vzpomínku zemřelému posl. Kaiserovi. Příslušný projev bude zapsán do protokolu dnešní schůze. Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců: Žemličky a sp., aby lázeňské město Bechyně za- řaděno bylo do vyšší třídy aktivních přídavků úřad- nických; — Hudce a sp. na zařadění měst Nuslia Vršovic do vyšší třídy akt. přídavků: — Jessera a sp. na zdanění spořitelen: — Ne umanna sp. na zvýšení státních subvencí řemeslnické pokra. škole v Berouně. Dotazy podali poslanci: dr. Stránský sp. po disciplinárním potrestání nadučitele Koneč- ného: — Lisý a sp. v téže záležitosti: — dr. Schreiner a sp. po ochranných opatřeních při zemědělských strojích. Sněmovna rokovala o pilném návrhu ryt. Mala- chowského v příčiné
profesor Kaiser Malachowský doktor Weiskirchner Žemlička Hudec Jesser Stránský Lisá Schreiner Malo Slezsko Vídeň Bechyně Vršovice Beroun
16 article
ministerstva vařejných pracl. Posl. ryt. Malachowski odůvodňuje návrh, pravil, že je třeba vyříditi předlohu co nejdříve, neboť ny- nější přechodní stav je spojen s velkými závadami. Organisace ministerstva veřejných prací nespadá do ústavní působnosti zákonodarných sborů. Pilný návrh skládá ae ze dvou částí. První týká se usne- sení o změně zákonů, druhá rozpočtu pro nové mini- sterstvo. Pokud jde o 1. část, navrhuje se definitivní řešení, pokud o druhou, jen 1. čtení. Práv paria- mentu bylo šetřeno dokonale a proto řečník žádá za schválení svého návrhu. Posl. dr. Adler praví, že jeho strana za normál- ních poměrů byla by podporovala zřízení min. veřej- ných prací. Avšak bylo zřízeno ze okolností a tak, že musí se tomu opřiti. Jeho strana protestuje, aby předloha byla bez výborového projednání definitivn vyřízena. Je to přepadením parlamentu a porušením jednacího řádu. Vzpomíná ostrého proteslu, kterým se posl. Kaizl ohradil své doby proli zřízení min. železnic a roze- bíraje obor působnosti nového ministerstva, soudí, že toto ministerstvo nevzniklo z hospodářské polřeby nýbrž nouze o ministerstva. Nebyl zřízen úřada hledán pro něj nejzpůsobilejší člověk, nýbrž byl to člověk, pro nějž za každou cenu bylo třeba nalénti úřad. (Ilučná pochvala mezi sociálními demokraty.
Posl doktor Adler Kaizl
17 article
Obor působnosti dra Gessmanna byl zrovna ze země vydupár. Zřízení min. veřejných prací má aspoň tu dobrou stránku, že v min, obchodu byly sociálně po- litické záležitosti shrnuty a byl zřízen samostatný odbor sociálně politický. Je charakteristickým, že v čelo ministerstva, jež má podporovati technický rozvoj, byl poslaven zástupce nejvíce zpálečnick strany, zástupce malého občanstva. Lituje, že horníci byli přiděleni do nového ministerstva. Považují toto přidělení za nebezpečí. Řečník brojí proti úvěrům na zvelebení návštěvy cizinců a na reklamu a proli tomu, že všecky úvěry ministersíva se poskytují mi- nistru Gessmannovi jako disposiční fond. V zásadě chovají se sociální demokraté ke zřízení ministerstva pro veřejné práce sympolicky, protože však jsou těžké vady a nejasnosti ve příčině vzniku organisace a formálního projednávání v plenu, sociální demo- kraté nejsou s to hlasovati pro pilnost a meritum. (Hlučná pochvala a pollesk mezi sociálními demo- kraty.) Posl. dr. Drezel zastával se ministra Gessmanna a poslanců, že schválením zákona o novém minister- stvu porušují svá práva a své povinnosti. Novým ministerstvem dostává se do popředí práce. Vílati sluší, že technice má se nyní věnovati státní péče. Snahami o zvelebení živnosti charakterisuje se nová ministersivo jako ministerstvo středních slavů. Dosavadní činnosi ministra Gessmanna neposky- tuje nejmenší příčiny k tvrzení, že je nepřitelem dělníků. Pro nové ministerstvo mohou hlasovati vše- cky kruhy i zástupci dělníků, neboť povznesením
Gessmann Posl doktor Drezel
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, dne 6. dubna 1908. (Nic nedělati...) Ach, jak sladko jes nic nedělati — věru, doslova měl pravdu tenši kovný Neapolitán, který ono dolce far niente vy našel! A jak dvojnásob sladko tomu, kdo má na zejtřek nutnou práci — jako na př. Váš slu žebník tenhle feuilleton. — a doví se, že šťast- neu náhodou, pro neodkladné zemětřesení, nut- nou stávku, malý požár, velkou vodu a podobné mahičkosti, nebude této práce potřebí a že může s klidem magistrátního zřízence zalenošit. Tito ouřadní zřízenci — a nejenom u magi- strátu — vynikají všichni klidem, který by jim mohli chvalně známi Angličané nebo chirurgové velikých klinik záviděti. Nic je nevyruší: obe- censtvo, které netrpělivě přešlapuje a trpělivě čeká, čeká a čeká... na to tady je, aby čekalo představený nebo rada, který hubuje a nadává . od toho je tu, aby nadával; některý obecní starší, který hrozi interpelací a zakročením .. „Bože, těch jsme už přečkali!“ Jediné, co pra vého ouřadního zřízence dovede vyrušit z jeh klidu, ale za to potom promění v lokomotivu nebo automobil, jest konoc úřaidních hodin. B on jde dokonce před koncem... tak umí někdy pospíchat!
Angličan Bož Praha
19 article
Ale třebas těmto svým po bohu prvním představeným (Ignát Herrmann položil kdysi před desatero nulté přikázání: „Boj se boha chraň se magistrátu!“) závidím každý den jejinl olympský, nebeský, ano božský klid, přec mu sím vydati svědectví pravdě a veřejně vyznati že jsou pravými hudlaři v ušlechtilém umění ni nedělati. Vy všichni, kdo jste někdy s úctou p- hlíželi na „úřadujíeí“ zřízence státní, zemské magistrátní, vy všichni víte, jak neskonale nízko stojí u nich toto nejvznešenější umění. Chvii důležitě čtou inserty úřadních novin: vidite zrovna panu rudovi na nose, jak důležité jes právě státu nebo magistrátu oznámení nového řezacího stroje, staré pasty na zuby, dlouhých vlasů Anny Ceillágové, ranního Staňkova kara- vanního čaje, nového laciného vydání Sebranýeh spisů Julia Caesara nebo luštění těžkého rebusu vtipného nakladatele; potom začne pan rada (může to býti také pan sekretář nebo úřadn sluha) studovati souhlas svých hodinek s úřad- ními; když to zjistil, začne rovnat, hladit a pře- kládat akta; pak asi půl hodiny přihlíží z okna zápasu dvou kluků na ulici; potom opatrně rozvážně si šňupne; pak řádně a důkladně vy- čistí nos; pak odejde s tváří svrchóvaně vážnou ke kalendáři na zdi a studuje, má-li tento rok opravdu třistašedesát šest dní a není-li v tom snad nějaká mýlka; pak se několikrát projde. změří metrovými kroky úřadovnu na dél a na šíř... inu, však všichni víte, jak to s malými variacemi a s velikými pausami dělají všude stejně.
Herrmann Ceillágová Staňkův Julio Caesar rada
20 article
To je ale rozhodné hudlařství a bídné nedo uctví proti příjemnému lenošení národů necivili sovaných, našich středověkých předků nebo vy sokému umění národů orientálních. Co jsou vše chny ty náběhy k lenošení takového evropského lenocha proti americkému Indiánu, který, kdyi se dobře najedl a napil, vleze do svého visutéh- lože a nehne se z něho, „až nastane den třetí“ (podle Kaminského)! Co je houpavé povalován amerického byrokrata, s nohama na stole,se žvýkací gumou v ústech a energiekým odplivo váním oknem na lidi proti spokojenému chrnění
Indián Kaminskij
21 article
středověkého rytíře, který zahrabán v kožích medvědích, zahalen trojnásobnými nebesy, roz valen všemi končetinami na ohromném loži prospával dny a týdny — hlavu zvedal jen aby pojedi nebo popil a pak zase se oddal sladkému bůžku makovému! Ti oba, divoch pralesa i nás praotec, znali ještě a znají základní poučky dů- kladného nic nedělání. Jen se podívejte někdy na starověkou židli, stůl, postel: na těch vskutku opravdu možná se natáhnout a protáhnout — jsou důkladné i prostorné. A podívejte se dne na naše nábytky: u nás ani nemůžeme, při nej lepší vůli, pořádně si zalenošit. Na našich mo derních židličkách musíto úzkostlivě zachová vot rovnováhu, na naše pohovky vejde se část vašeho těla a naše lůka už dávno přestala být nábytkom spacím; nanejvýš, že si tak na chvíl na nicb opatrně zdřímnele; zavadite-li někdo neopatrně nohou nebo rukou, probudile se rán ve zříceninách. Ostatně, však všichni víte, jak málo mám nyní času na nic nedělání. Nebožtíku Robinso novi — ten měl času dost — bylo ještě hej Dělal čárky na stromě a to byly jeho hodiny vlastně deniny; neboť ukazovaly jenom dni. Tak jako divochům. Civilisovaní starí Řekové u měli času čtyřiadvacetkrát méně; oni již měřili hodiny; středověk měl ještě šedesátkrát méne času: ten měřil ji minuty — a objevení nových světů zkrátilo zase šedesátkrát čas, pak měřili již sekundy. Dnes všem nám je sekunda již ohromná doba; naši sportsmani, hvězdáři, stroj- níci počítají zcela vážně s dosetinou vteřiny — my chudáci dnes máme již doslovně milionkráo méně času nežli Robinson Krusoe! A pak nám má zbýt kdy na lenošení a nic neděláni!
Řek Robinson Krusoe
22 article
Proto u nás umění lenošit je v neustálém úpadku. I když chceme, nedovedeme ani nie nedělati — nejde nám to! Za to výteční jsou v tomto oboru Orientálové, naši milí sousede na východě, Turci. U nich teprv Evropan n učí se vážit umění lenošiti, pozná mistry nedo- stižné. Člověk civilisovaný, který po obědě se skříženýma nohama a doutníkem v ústech čt odpolední noviny se včerejšími kachnami, m opravdu domněni o sobě, že lenoší. Takové leno šení by pokládal Turek nebo Arab za pravo koňskou práci! První věc, kterou Turek vyža- duje, je naprostá volnost těla. Náš oděv nás všudo škrtí, mačká, tahá, mučí: Altenberg má pravdu že člověk po obědě musí se nejprve vysvléknou do košile a lehnout si do postele, aby vůbe mohl začít mluvit o lenošení! Jen že Altenber je také ještě zpátky. Řádný lenoch nelehne na postel; nýbrž jediné místo, které mu může vyhovět, jest matička země, respektive silný ko- berec na ní rozestřený, v létě pěkný kobere mechový ve stínu stromů. Je tu ta neocenitelná výhoda, že člevěk je absolutně jist před spadnu- tím nebo před uhozením se ve spánku. Vedle sebe člověk lenoch postaví číšku černé kávy (však znáte recept: černé jako dábel, vroue jako peklo, sladké jako první políbení), položi
Turek Evropan Altenberg Altenber
23 article
tenký sešitek zábavné lektury a pak oddává se tiché kontemplaci okolního svěla a dává pře sebou volně defilovat svým myšlenkám. Za ně jaký čas pozoruje náš učedník, že kolečka jeho duševního stroje točí se volněji, slovné vyjádřen že nabývá forem primitivnějších, že se mu po malu ztrácí smysl pro čas a prostor . . . a pal volně a klidně klouzá v Nirvánu, ideál každéh Orientálce. Je ovšem pravda, že k takovému důklad nému lenošení kromě cviku a umění scház mnohému z nás také čas. Je pravda, že uměn nic nedělati neživí svého pěstitele, že mnoz lidé mají adepty takového řemesla v nenávisti anc nadávají jim i ničemů a darmo žroutů .
24 article
Je velmi málo míst, která jsou určena lidem hodlajícím nic nedělati — a počet ten čím dá- se menší. Poslední Assiette de la beurre ukazuje na žalostný los různých attašé, kteří přec o přírody byli určeni k tomu, aby nic nedělali Mark Twain ve zvláštní humoresce zvěčnil ne šťastný osud přespočetných úřadníků washing tonských centrál, kteří dostávají sotva bídno dva tisíce dolarů za to, aby čekali a čekali, a se nějaké místo uprázdní; Neruda kdysi litoval na tomto místě, že národ český přijde o jediné místo, na kterém Čech z povinnosti nic ne děla! — byla to hrozící ztráta ministerstva kra janského. Na štěstí obavy Nerudovy byly zby tečné — ministerstvo krajanské máme dosud Je to jediné nyní v Rakousku místo — bůl chraň a zachovej nám je nadále — kde člověl našinec docela vyhoví „intencím kruhů rozho dujících“, když nedělá nic, ale absolutně pranie Jsou sice v novinách a v národě rejpalové, kteř neuznávají toto vzácné poslání, kteří dokonee nevědí, že ministr-krajan, jediný ze všech úřad- níků je celý den, všech 24 hodin ve službě — úřaduje také v noci, nedělá ve dne v noci nie Považte, jakého sebezapření je k tomu potřebí považte, kolik lidí snaží se rušit klid drahého našeho krajana, považte útoky novin, klepy po- uliční... Ach, buďte, prosím, všichni hezky tiši. — Jeho Excellence právě úřaduje .. K. B.
Twain Neruda Čo Nerudův Rakousko Assiette jít le beurre
25 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + V úterý zahájena ve Zlatém domě pro- hlídka šiku před odjezdem do Vídně. Dopadla zcela uspokojivě. Čechova »Tři sestry«, zná- mým způsobem vzorně ubrány, představilyse nově okouknuty a vyžehleny. Není pochyby. pěkné představení! Vykoná svoji povinnost také ve hledišti cizím! A stejně bezpečně spoléháme i na »Hamleta«. Tu i tam velký sparát roze- hrává své nejvtipnější kousky. A pokaždé z jiné škály a přihrady. Správa divadla ví, proč se rozhodla právě pro ty dvě hry širšího reper- toáru. Svoje hledisko už vyložila. Cití se přede- vším divadlem — Dělba práce a úkolů ! Svůj odbor svému! Kdyby do Vídně pozvány byly pivo- vary, ukázal by každý, jak umí vařit své pivo. Jsme divadlo ! Ukážeme, jak u nás Brajeme di- vadlo ! ..
Čechův Vídeň zlatý dům prohlídka
26 article
Zeela jasné hlediskol A správné, pokud jsme — doma, mezi sebou! Každý ke své práci, ke svému odborul Však vytáhneme-li paty a vytrhneme do svět voláni jménem celku: nehlásí-li se tu ke slovu zvláštní organický vztah? Nenastává-li členu zvláštní povinnost? Národní divadlo jede do Vídně hrát divadlo, ale my, kteří tu zůstaneme, máme pocit, že by bylo hezké, kdyby v tu slav- nostní, obřadnou chvili, tváří ve tvář cizině, chtělo se cítit především ústavem — národníml Umění představovaci je pěkná dovednůstka. Do- budem-li uznání cizích gurmánů v tom oboru, bude nám to lahodit. Řeknou-li, že jsme ostat- nímu světu odkoukali už jistý stupeň rafinova- nosti v těch věcech, bude nám to příjemno slyšet! Ale co myslíte? Zda by nebylo lépe, kdy třeba řekli, že jsme v těch umělňst- kách sic notní ještě barbaři, ale za to, mezi soptivými řádky, kdyby bylo čísti, z naší ukázky že mluví přece jen nějaká vlastní — silná vůle a svéráz? Kde je vlastní síla, není-li i naděje, že časem také vše ostatní se dostaví? Ale, dovednost reprodukce? Spokojenost gurmánůl Nejsou-li to už zadní věci? Nejsou-li to v kul- tuře už konce? Což tu značí uznání sebe
Vídeň národní divadlo