1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 9. dubna 1908.
Praha
4
article
Na ranet a odpol. listr
předplání nu:
v Praze v zdmfalstraai
a měsde . . . . . . P
za čirri leta . . . . 6 K — h
s dvejí don áškou-
n čint 1ta . . . . 7 K 50k
vo slialkách: a K 3o k
na miěsíe .
Poštout
a něsíe
ni . . . . 3 koi
s dvojí zásilkou
.. . k o
Praha
K 3
5
article
Na ústupu.
Na ústupu.
Krise, jež tyto dny ohrožovala křeslo
ministra spravedlnosti, v důsledcích svých
však i křesla obou českých ministrů a snad
i ministerstvo celé, byla zažehnána. Nasta
klid a přiměří zbraní. Vláda dle své přípo-
vědi bude se starat o udržení statu quc
ante, stavu, jenž porušen byl známými pří
pady německých soudců v tak zvaném uza-
vřeném území. Doufejme, že vláda má tolik
vlivu na rušitele míru, že zamezí opakování
se těchto případů až do předložení návrhu
jazykového zákona říšské radě. Jasné znění
zákona tyto případy nezamezilo — snad po-
daří se aspoň na čas zastaviti revoltu proti
zákonu osvědčeným až dosud diplomatickým
vlastnostem pana předsedy ministerstva.
V očekávání vládního návrhu jazykového
zákona Národní klub již na skoku do opo-
sice vrátil se k povinnostem vládní strany
Věrně bude sloužit vládě, bude hlasovat pro
její předlohy až do té doby, kdy vláda před-
loží jazykový návrh, jímž má býti dokázáno,
že vláda Beckova českému národu jest pří-
zniva, že tedy nejdůležitější předpoklad po-
sitivní politiky byl správným. Národní klub
očekává tudíž od vlády návrh, jímž jazyková
otázka v království českém rozřeší se ve
smyslu práva a spravedlnosti.
Na říšské radě tedy bude se řešit jazy-
ková otázka, týkající se království českého.
O vládním návrhu debatovat a usnášets
budou nejen zástupci obou národů v Čechách.
ale i Němci z alpských zemí, Slovinci, Po-
láci, Rusové, Rumuni a Vlachové. Svým usne-
sením uznal Národní klub říšskou rad
za kompetentní k řešení jazy ko-
vého sporu v Čechách, uznali t
i poslanci mladočeští. A přece
mnozí z nich podepsali závazná
provolání národní strany svo-
bodomyslné, v nichž pouze sněm
království českého uznáván by
za kompetentní řešit jazykovou
otázku v Čechách.
Beckův
Němec
Rus
Rumun
Vlach
Čechy
národní klub
6
article
Tak ve sněmovní adrese ze dne 28 února
1898 se praví:
»Sněm těžce nese národnostní boj, který
podrývá síly obou národů. Přesvědčeni,
že jedině na půdě domácí dají se
vyrovnati národnostní boje vzájemnou do-
hodou, pevně stojí na kompetenci
sněmu zemského k řešení otázky
národnostní v království.«
Názor tento vždy pevně hájila národní
strana svobodomyslná. Ještě v prosinci minu-
lého roku napsal dr. Josef Herold ve »Vino-
hradských Listech«: »Němci a vláda buďtež
postaveni před určité, přesně formulované
požadavky naše. K řešení všech těchto otázek
jest jedině a pouze kompetentní
český sněm.«
Usnesením Národního klubu byla otázk
kompetence zemského sněmu opuštěna, Ná-
rodní klub však opomenul vysvětlit, jaké
důvody jej vedly k tomuto jednání. Opome-
nul vysvětlit české veřejnosti, proč vzdor
svému zásadnímu stanovisku, až do poslední
doby hájenému, uznává nyní říšskou radu
za kompetentní k řešení našeho sporu s Němci
v Čechách.
Timto vysvětlením je Národní klub po-
vinen naší veřejnosti. Zde jest nutno říci
pravdu! — Vláda Beckova předloží tedy
říšské radě za souhlasu Národního klubu
návrh jazykového zákona pro království
české.
doktor
Josef Herold
Němec
Čechy
Vino
národní klub
7
article
Nikoli pro země koruny české. Pouze
v Čechách má být jazykový spor
říšskou radou rozřešen.
S tím také dal Národní klub na jevo
souhlas svým rozhodnutím. Bez objasnění,
bez vysvětlení opouští druhou zásadu, na
rodní stranou svobodomyslnou dosud vždy
hájenou:
»Národ český tvoří jediný
celek v Čechách, na Moravě a v
Slezsku a proto musí pro všecky
země koruny české platit stejný
a jediný jazykový zákon.
»Národ náš v Čechách jest jen částí jednotného
národu, usedlého na celém souvislém území ko-
runy české. On nesmi odlučovati osu
svůj od soukmenovců na Moravě a v
Slezsku, s nimižmá a musí zachov at
společné podmínky života i rozvoje.
Nemohou tedy platit opatření, která se stanou na
ochranu národnosti v Čechách jen zde, nýbrž
musí přijíti ku platnosti i na Morav
a ve Slezsku, aby zachována byl
jednota českoslovanského národa
(Prohlášení ze dne 21. února 1890.)
A opět musí žádat česká veřejnosto
vysvětlení, proč tato zásada, tvořící část na-
šeho národního programu, nikoliv
jen část programu národní strany svobodo-
myslné, byla opuštěna.
Neznáme pohnutky usnesení Národního
klubu, tušíme však, že rozhodující v něm
činitelé doufají, že v návrhu jazykového zá-
kona uplatněny budou spravedli-
vé české naše požadavky.
Požadavky ty shrnuty byly kdysi drem
Heroldem a drem. Pacákem v návrhu na
vydání zákona o nedílnosti království če
ského a o rovnoprávnosti obou národů na
sněmu král. českého dne 4. února 1898:
I. Království české tvoří ve věcech vešker
správy veřejné a v oboru zákonodárství jedin
nedílný celek.
Herold
Pacák
Čechy
Morava
Slezsko
korun český
národní klub
českoslovanský národ
národní strana svoboda
8
article
II. Každé měnění a upravení obvodů kraj
ských i okresních státi se může jedině za sou
hlasu sněmu král. českého.
III. Zemští úřadové ústřední, jak státní, tl
samosprávní vykonávají působnost svoji v celén
obvodu král. českého.
IV. Jazyk český a jazyk německý jsou v c
lém obvodu král. českého rovnoprávnými jazyky
zemskými.
V. Veškeré na sněm král. českého zaslan
reskripty, nejvyšší rozhodnutí, návrhy a přípis
vládní musí v jazyku českém i německém vydány
VI. Jazyk český a jazyk německý jsou př
veškerých úřadech státních i zem-
ských v král. českém jazyky úřad-
nlmi a musejí úřadníci stální i zem
šti v zemi dosazení mocni býti obou ja-
zyků úřadních. Každý občan státn
má právo užívati některého j azy ka
zemského při všech úřadech stát-
ních a zemských v celé zemi
musí v témže jazyku s ním se stra-
ny úřadů býti jednáno a v jazyku
podání toto býti projednáváno a vy
řizováno. Veřejné nápisy, označen
i pečeti úřadů státních a zemskýc
úřadů samosprávných díti se mus
v obou jazycích remských.
VII. Jakým způsobem se má užívati jednoho
nebo druhého jazyka při úřadování státních i samo-
správných úřadů jak v jednání se stranami, tak uvnitř
úřadů aneb jako jazyka služebního, ustanoví s
zvláštními zákony zemskými s náležitým
šetřením toho, co v tomto zákoně jest nařízeno.
VIII. Oba národové, jak český tak německý, maj
v celé zemi povahu plně oprávněného n
roda politického a každý občan m
právo v celé zemi na ochranu své ná
rodnosti a užívání svého jazyka v ži
votě veřejném i soukromé m.
IX. Zákon tento změněn může býti jen usnes
ním sněmovním za přítomnosti tří čtvrtin všech po
slanců většinou dvoutřetinovou.
býti.
9
article
Zásady, jež jsou obsaženy v návrhu dra.
Pacáka a dra. Herolda, jsou stěžejn
zásady a nesmí od nich upustit nejen
žádný poslanec národní strany svobodomy
slné, jež zásady ty pojala ve svůj program,
ale žádný český politik vůbec, aniž by ne-
smírně poškodil a ohrozil naše zájmy ná-
rodní. O tom však nemůže být pochyby, že
návrh jazykového zákona bar
Becka tyto zásady obsahovat
nebude a že se nepodaří ve
smyslu těchto zásad českým po
litikům vládní návrh opraviti.
Proti jakýmkoli opravám v našem smyslu
oprou se s největším důrazem Němci a na
děje na vítězství jejich stanoviska je zajist
na říšské radě mnohem větší, než by byla
na sněmu království českého.
Kamenem úrazu vladního návrhu bude
otázka rovnoprávnosti jazyka českého ve
vnitřní i vnější službě úřadní v obvodu ce
lého království českého.
Akce, již Němci zahájili u okresníc
soudů v tak zv. uzavřeném území, nalezne
ohlasu při jednání o vládním návrhu a prá
vem možno předpokládat, že Němci s ve-
škerým důrazem hájit budou zaujaté stano-
visko, že v okresích převahou německých
český jazyk ani ve vnější službě úřadní trpěn
býti nemá.
Pacák
Herold
Beck
Němec
10
article
Jako vždy v minulosti budou žádat
rozdělení království českéh
na území čistě německé, smíšené a české
v německém pak výhradní platnost jazyka
německého a vyloučení jazyka českého, ve
smíšeném budou trvat na prvenství jazyka
německého a připustí snad užívání jazyka
českého ve styku úřadů se stranami.
V českém území pak uznají rovnopráv-
nost obou jazyků, v nejlepším případě nám
dají za vyloučení jazyka českého z něme
ckého území koncesi! vnitřní český jazyk
úřadní v některých ryze českých okresích
s vyloučením Prahy a Plzně.
Nebudou li ve vládním návrbu tyto zá
sady Němců obsaženy, jako se stalo ve vlád
ním návrhu Körbrově, pak zajisté Němci
kteří se příliš angažovali svojí chebskou vý
pravou, co nejúsilovněji budou se domáha
upravení vládního návrhu v jejich smyslu
nedosáhnouli toho, radějí jeho přijetí zmaří.
To vše jest tak samozřejmo, že celou
veřejnost naši naplnilo podivem odhodlání
Národního klubu setrvat ve vládní většiněa
sloužit i na dále vládě Beckově, ačkoliv tato
ničeho dosud v náš prospěch neučinila, pod-
porovat ji aspoň do té doby, až předlož
svůj návrh jazykový.
My nechováme ni nejmenší naděje, že
vládní návrh obsahovat bude nějaké ústupky
českému jazyku a že jím uhájeno bude naše
právo a spravedlnost.
Němec
Praha
Beckov
11
article
Nemůžeme však potlačit přesvědčení, že
rozhodnutím Národního klubu poškozena
byla naše česká věc.
Bez jakéhokoliv udání důvodu upuštěno
bylo od zásady, že pouze český sněm jes
kompetentním usnášet se o jazykovém zá-
konu pro království české, bez jakéhokoliv
udání důvodu připuštěno bylo v zásadě, ba
říšská rada radila se a usnášela o jazykovém
zákonu pouze pro království české a tak
roztržena jest zásada jednoty českého na
šeho národa ve všech třech zemích koruny
české!
Na místě domáhání se federati vn-
úpravy říše, jak národní strana ve
svých programech slibovala, posilují poslane
čeští moc centralistického parlamentu, při
pouštějíce, by vydával zákony, k jichž vydá
vání dosud pouze sněm královstv
českého byl oprávněn.
Jak že to pravil Gustav Eim, jehož se
»reorganisovaní« tak rádi dovolávají?
»Toť známá stará, věčně nová věc: když s
oposiční uniforma i s chocholem vymění za zlalý
límec a ministerský dvojšpičák, musí člověk milo
vati, co druhdy nenáviděl a musí kárati, co druhdy
chválíval a činil !« (V řeči na říšské radě prone
sené dne 27. března 1895.)
Delegace česká na říšské radě jest na
ústupu a jest nejvyšší čas, bychom se vzcho
pili a zabránili, by češká věc nebyla způso
bem nenapravitelným poškozena. Vládní č
ská strana opouští národní naše zásady
nechť český lid dokáže, že jes
jim věrenl
Eim
národní klub
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 58.)
Ve Vídni, 8. dubna
(Původní telel. zpráva »Nár. Listůe.)
Nebohý dr. Gessmann! Dnes tomu právě
pět měsíců, co byl jmenován ministrem ben
porlefeuillu. Několik neděl tomu, co byl jme-
nován resortním ministrem pro veřejné práce.
Do té chvíle však jest toliko ministrem tím dle
jména, skutečným není. Proto pravdu měl
ondyno dr. Lueger, když na poradě zástupců
všech stran pravil, že dr. Gessmann jest již
pátý měsíc bez zaměstnání. Jiným členům kabi-
netu vedlo a vede se lépe nežli jemu. Každý
ministr má hotový resort, pro ministra Gees
manna musil býti teprv utvořen, vládou povolen
ba dr. Gessmann si jej musil sháněti, vymahat
a zřizovati sám. Posl. dr. Adler posuzoval nový
resort dnes ve dlouhé řeči, která nevyhýbalase
ani hrotům osobním; dlužno dáti za pravdu
jeho úsudku, že tentokráte strojí se resort pr
ministra, kdežto jindy hledán byl ministr pre
resort.
Že se chystá ministerstvo pro veřejné práce
nebylo žádným tajemstvím. To bylo už v době.
kdy chystány nové volby na základě všeobecného
práva hlasovacího. Tenkráte myslilo se však.
že nový resort bude ne-li výhradně, tož po
většině ministeratvem sociálních reforem. Teprve
později, zvláště za krise, ve které se ocitlo
rakouskouherské vyrovnání, odhodlal se baron
Beck zadati dva portefeuilly straně křesťansko-
sociální a tak vyvinulo se ministerstvo pro ve
řejné práce jako snůška různorodých oborů
veřejné správy, jejiž části vzaly se z jednotlivých
resortů bez valného výběru.
Gessmann
doktor
Lueger
Posl
Adler
Beck
Vídeň
poslanecký sněmovna
13
article
Vláda uskrovnila tehdy značně sociálné
politickou sgendu nového ministra. Učinila tak
majíc na zřeteli odpor sociálních demokratů
kteří nechtěli dopustiti, aby veškeré dělnictv
vydáno bylo vlivu křesťanských sociálů. Přes tc
však sociální demokrati neustali ve svém proti
venství proti dru. Gessmannovi a proti pravo
moci, jakou má míti v kabinetě. Dnešní řeč
dra. Adlera možno posuzovati jako věrný obra
smýšleni, jaké o dru. Gessmannovi panuje v
straně sociálně demokratické.
V poslední době stalo se zvykem, že př
každém zápisu řečníků nahrnou se do předsed-
nictva na straně jedné sociální demokrati, na
druhé pak křesťanští sociálové — oni zaberou
všechna místa na listině řečníků proti předloze
zapsaných, tito pak všechna místa řečníků pro
předlohu zapsaných, a poslanci všech ostatníeh
stran jsou následkem toho za lačeni do zadu.
Adler
14
article
V drobném prodejít
ranní číslo o sobě . .
odpolední . . . . . . . za 2b
Ve flialkách na venkovš-
raaní čislo. . . . . . . . 10h
odpoladní . . . . . . . . 4k
Inserát
platí se hotově napřei.
Předplacení a lnserty přijíná sdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nackárejí se též redakce
Uskárna a espedice „Národnich Listů“
Rukopisy se novracsjl.
15
article
až na konec seznamu, takže se ke slovu vůbec
nedostanou. Po té stránce stalo se dnes »Če-
ským klubem« opatření nápravné.
Protože zejtra odpoledne odjedou četní po-
slanci němečtí na pohřeb bývalého místopřed-
sedy sněmovny prof. Kaisra do Slezska, naléhá
vláda, bojíc se, že pozejtří by neměla potřebné
dvoutřetinové většiny pro pilnost návrhu dra.
Malachowského, by se o pilnosti návrhu toho
hlasovalo zejtra. Za tou příčinou vyzvala vláda
všecky strany, aby telegraficky povolaly do par-
lamentu veškeré své mužstvo, meškajíci mimo
Vídeň.
Z Vídně, 8. dubna. (K. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi
v 11.15 hod. a věnoval vzpomínku zemřelému posl.
Kaiserovi.
Příslušný projev bude zapsán do protokolu
dnešní schůze.
Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců:
Žemličky a sp., aby lázeňské město Bechyně za-
řaděno bylo do vyšší třídy aktivních přídavků úřad-
nických; — Hudce a sp. na zařadění měst Nuslia
Vršovic do vyšší třídy akt. přídavků: — Jessera
a sp. na zdanění spořitelen: — Ne umanna
sp. na zvýšení státních subvencí řemeslnické pokra.
škole v Berouně.
Dotazy podali poslanci: dr. Stránský
sp. po disciplinárním potrestání nadučitele Koneč-
ného: — Lisý a sp. v téže záležitosti: — dr.
Schreiner a sp. po ochranných opatřeních při
zemědělských strojích.
Sněmovna rokovala o pilném návrhu ryt. Mala-
chowského v příčiné
profesor
Kaiser
Malachowský
doktor
Weiskirchner
Žemlička
Hudec
Jesser
Stránský
Lisá
Schreiner
Malo
Slezsko
Vídeň
Bechyně
Vršovice
Beroun
16
article
ministerstva vařejných pracl.
Posl. ryt. Malachowski odůvodňuje návrh, pravil,
že je třeba vyříditi předlohu co nejdříve, neboť ny-
nější přechodní stav je spojen s velkými závadami.
Organisace ministerstva veřejných prací nespadá do
ústavní působnosti zákonodarných sborů. Pilný
návrh skládá ae ze dvou částí. První týká se usne-
sení o změně zákonů, druhá rozpočtu pro nové mini-
sterstvo. Pokud jde o 1. část, navrhuje se definitivní
řešení, pokud o druhou, jen 1. čtení. Práv paria-
mentu bylo šetřeno dokonale a proto řečník žádá
za schválení svého návrhu.
Posl. dr. Adler praví, že jeho strana za normál-
ních poměrů byla by podporovala zřízení min. veřej-
ných prací. Avšak bylo zřízeno ze okolností a tak,
že musí se tomu opřiti. Jeho strana protestuje, aby
předloha byla bez výborového projednání definitivn
vyřízena. Je to přepadením parlamentu a porušením
jednacího řádu.
Vzpomíná ostrého proteslu, kterým se posl. Kaizl
ohradil své doby proli zřízení min. železnic a roze-
bíraje obor působnosti nového ministerstva, soudí,
že toto ministerstvo nevzniklo z hospodářské polřeby
nýbrž nouze o ministerstva. Nebyl zřízen úřada
hledán pro něj nejzpůsobilejší člověk, nýbrž byl to
člověk, pro nějž za každou cenu bylo třeba nalénti
úřad. (Ilučná pochvala mezi sociálními demokraty.
Posl
doktor
Adler
Kaizl
17
article
Obor působnosti dra Gessmanna byl zrovna ze země
vydupár. Zřízení min. veřejných prací má aspoň tu
dobrou stránku, že v min, obchodu byly sociálně po-
litické záležitosti shrnuty a byl zřízen samostatný
odbor sociálně politický. Je charakteristickým, že
v čelo ministerstva, jež má podporovati technický
rozvoj, byl poslaven zástupce nejvíce zpálečnick
strany, zástupce malého občanstva. Lituje, že horníci
byli přiděleni do nového ministerstva. Považují toto
přidělení za nebezpečí. Řečník brojí proti úvěrům
na zvelebení návštěvy cizinců a na reklamu a proli
tomu, že všecky úvěry ministersíva se poskytují mi-
nistru Gessmannovi jako disposiční fond. V zásadě
chovají se sociální demokraté ke zřízení ministerstva
pro veřejné práce sympolicky, protože však jsou
těžké vady a nejasnosti ve příčině vzniku organisace
a formálního projednávání v plenu, sociální demo-
kraté nejsou s to hlasovati pro pilnost a meritum.
(Hlučná pochvala a pollesk mezi sociálními demo-
kraty.)
Posl. dr. Drezel zastával se ministra Gessmanna
a poslanců, že schválením zákona o novém minister-
stvu porušují svá práva a své povinnosti. Novým
ministerstvem dostává se do popředí práce. Vílati
sluší, že technice má se nyní věnovati státní péče.
Snahami o zvelebení živnosti charakterisuje se nová
ministersivo jako ministerstvo středních slavů.
Dosavadní činnosi ministra Gessmanna neposky-
tuje nejmenší příčiny k tvrzení, že je nepřitelem
dělníků. Pro nové ministerstvo mohou hlasovati vše-
cky kruhy i zástupci dělníků, neboť povznesením
Gessmann
Posl
doktor
Drezel
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, dne 6. dubna 1908.
(Nic nedělati...) Ach, jak sladko jes
nic nedělati — věru, doslova měl pravdu tenši
kovný Neapolitán, který ono dolce far niente vy
našel! A jak dvojnásob sladko tomu, kdo má
na zejtřek nutnou práci — jako na př. Váš slu
žebník tenhle feuilleton. — a doví se, že šťast-
neu náhodou, pro neodkladné zemětřesení, nut-
nou stávku, malý požár, velkou vodu a podobné
mahičkosti, nebude této práce potřebí a že
může s klidem magistrátního zřízence zalenošit.
Tito ouřadní zřízenci — a nejenom u magi-
strátu — vynikají všichni klidem, který by jim
mohli chvalně známi Angličané nebo chirurgové
velikých klinik záviděti. Nic je nevyruší: obe-
censtvo, které netrpělivě přešlapuje a trpělivě
čeká, čeká a čeká... na to tady je, aby čekalo
představený nebo rada, který hubuje a nadává .
od toho je tu, aby nadával; některý obecní
starší, který hrozi interpelací a zakročením ..
„Bože, těch jsme už přečkali!“ Jediné, co pra
vého ouřadního zřízence dovede vyrušit z jeh
klidu, ale za to potom promění v lokomotivu
nebo automobil, jest konoc úřaidních hodin. B
on jde dokonce před koncem... tak umí někdy
pospíchat!
Angličan
Bož
Praha
19
article
Ale třebas těmto svým po bohu prvním
představeným (Ignát Herrmann položil kdysi
před desatero nulté přikázání: „Boj se boha
chraň se magistrátu!“) závidím každý den jejinl
olympský, nebeský, ano božský klid, přec mu
sím vydati svědectví pravdě a veřejně vyznati
že jsou pravými hudlaři v ušlechtilém umění ni
nedělati. Vy všichni, kdo jste někdy s úctou p-
hlíželi na „úřadujíeí“ zřízence státní, zemské
magistrátní, vy všichni víte, jak neskonale nízko
stojí u nich toto nejvznešenější umění. Chvii
důležitě čtou inserty úřadních novin: vidite
zrovna panu rudovi na nose, jak důležité jes
právě státu nebo magistrátu oznámení nového
řezacího stroje, staré pasty na zuby, dlouhých
vlasů Anny Ceillágové, ranního Staňkova kara-
vanního čaje, nového laciného vydání Sebranýeh
spisů Julia Caesara nebo luštění těžkého rebusu
vtipného nakladatele; potom začne pan rada
(může to býti také pan sekretář nebo úřadn
sluha) studovati souhlas svých hodinek s úřad-
ními; když to zjistil, začne rovnat, hladit a pře-
kládat akta; pak asi půl hodiny přihlíží z okna
zápasu dvou kluků na ulici; potom opatrně
rozvážně si šňupne; pak řádně a důkladně vy-
čistí nos; pak odejde s tváří svrchóvaně vážnou
ke kalendáři na zdi a studuje, má-li tento rok
opravdu třistašedesát šest dní a není-li v tom
snad nějaká mýlka; pak se několikrát projde.
změří metrovými kroky úřadovnu na dél a na
šíř... inu, však všichni víte, jak to s malými
variacemi a s velikými pausami dělají všude
stejně.
Herrmann
Ceillágová
Staňkův
Julio Caesar
rada
20
article
To je ale rozhodné hudlařství a bídné nedo
uctví proti příjemnému lenošení národů necivili
sovaných, našich středověkých předků nebo vy
sokému umění národů orientálních. Co jsou vše
chny ty náběhy k lenošení takového evropského
lenocha proti americkému Indiánu, který, kdyi
se dobře najedl a napil, vleze do svého visutéh-
lože a nehne se z něho, „až nastane den třetí“
(podle Kaminského)! Co je houpavé povalován
amerického byrokrata, s nohama na stole,se
žvýkací gumou v ústech a energiekým odplivo
váním oknem na lidi proti spokojenému chrnění
Indián
Kaminskij
21
article
středověkého rytíře, který zahrabán v kožích
medvědích, zahalen trojnásobnými nebesy, roz
valen všemi končetinami na ohromném loži
prospával dny a týdny — hlavu zvedal jen aby
pojedi nebo popil a pak zase se oddal sladkému
bůžku makovému! Ti oba, divoch pralesa i nás
praotec, znali ještě a znají základní poučky dů-
kladného nic nedělání. Jen se podívejte někdy
na starověkou židli, stůl, postel: na těch vskutku
opravdu možná se natáhnout a protáhnout —
jsou důkladné i prostorné. A podívejte se dne
na naše nábytky: u nás ani nemůžeme, při nej
lepší vůli, pořádně si zalenošit. Na našich mo
derních židličkách musíto úzkostlivě zachová
vot rovnováhu, na naše pohovky vejde se část
vašeho těla a naše lůka už dávno přestala být
nábytkom spacím; nanejvýš, že si tak na chvíl
na nicb opatrně zdřímnele; zavadite-li někdo
neopatrně nohou nebo rukou, probudile se rán
ve zříceninách.
Ostatně, však všichni víte, jak málo mám
nyní času na nic nedělání. Nebožtíku Robinso
novi — ten měl času dost — bylo ještě hej
Dělal čárky na stromě a to byly jeho hodiny
vlastně deniny; neboť ukazovaly jenom dni. Tak
jako divochům. Civilisovaní starí Řekové u
měli času čtyřiadvacetkrát méně; oni již měřili
hodiny; středověk měl ještě šedesátkrát méne
času: ten měřil ji minuty — a objevení nových
světů zkrátilo zase šedesátkrát čas, pak měřili
již sekundy. Dnes všem nám je sekunda již
ohromná doba; naši sportsmani, hvězdáři, stroj-
níci počítají zcela vážně s dosetinou vteřiny —
my chudáci dnes máme již doslovně milionkráo
méně času nežli Robinson Krusoe! A pak nám
má zbýt kdy na lenošení a nic neděláni!
Řek
Robinson Krusoe
22
article
Proto u nás umění lenošit je v neustálém
úpadku. I když chceme, nedovedeme ani nie
nedělati — nejde nám to! Za to výteční jsou
v tomto oboru Orientálové, naši milí sousede
na východě, Turci. U nich teprv Evropan n
učí se vážit umění lenošiti, pozná mistry nedo-
stižné. Člověk civilisovaný, který po obědě se
skříženýma nohama a doutníkem v ústech čt
odpolední noviny se včerejšími kachnami, m
opravdu domněni o sobě, že lenoší. Takové leno
šení by pokládal Turek nebo Arab za pravo
koňskou práci! První věc, kterou Turek vyža-
duje, je naprostá volnost těla. Náš oděv nás všudo
škrtí, mačká, tahá, mučí: Altenberg má pravdu
že člověk po obědě musí se nejprve vysvléknou
do košile a lehnout si do postele, aby vůbe
mohl začít mluvit o lenošení! Jen že Altenber
je také ještě zpátky. Řádný lenoch nelehne
na postel; nýbrž jediné místo, které mu může
vyhovět, jest matička země, respektive silný ko-
berec na ní rozestřený, v létě pěkný kobere
mechový ve stínu stromů. Je tu ta neocenitelná
výhoda, že člevěk je absolutně jist před spadnu-
tím nebo před uhozením se ve spánku. Vedle
sebe člověk lenoch postaví číšku černé kávy
(však znáte recept: černé jako dábel, vroue
jako peklo, sladké jako první políbení), položi
Turek
Evropan
Altenberg
Altenber
23
article
tenký sešitek zábavné lektury a pak oddává se
tiché kontemplaci okolního svěla a dává pře
sebou volně defilovat svým myšlenkám. Za ně
jaký čas pozoruje náš učedník, že kolečka jeho
duševního stroje točí se volněji, slovné vyjádřen
že nabývá forem primitivnějších, že se mu po
malu ztrácí smysl pro čas a prostor . . . a pal
volně a klidně klouzá v Nirvánu, ideál každéh
Orientálce.
Je ovšem pravda, že k takovému důklad
nému lenošení kromě cviku a umění scház
mnohému z nás také čas. Je pravda, že uměn
nic nedělati neživí svého pěstitele, že mnoz
lidé mají adepty takového řemesla v nenávisti
anc nadávají jim i ničemů a darmo žroutů .
24
article
Je velmi málo míst, která jsou určena lidem
hodlajícím nic nedělati — a počet ten čím dá-
se menší. Poslední Assiette de la beurre ukazuje
na žalostný los různých attašé, kteří přec o
přírody byli určeni k tomu, aby nic nedělali
Mark Twain ve zvláštní humoresce zvěčnil ne
šťastný osud přespočetných úřadníků washing
tonských centrál, kteří dostávají sotva bídno
dva tisíce dolarů za to, aby čekali a čekali, a
se nějaké místo uprázdní; Neruda kdysi litoval
na tomto místě, že národ český přijde o jediné
místo, na kterém Čech z povinnosti nic ne
děla! — byla to hrozící ztráta ministerstva kra
janského. Na štěstí obavy Nerudovy byly zby
tečné — ministerstvo krajanské máme dosud
Je to jediné nyní v Rakousku místo — bůl
chraň a zachovej nám je nadále — kde člověl
našinec docela vyhoví „intencím kruhů rozho
dujících“, když nedělá nic, ale absolutně pranie
Jsou sice v novinách a v národě rejpalové, kteř
neuznávají toto vzácné poslání, kteří dokonee
nevědí, že ministr-krajan, jediný ze všech úřad-
níků je celý den, všech 24 hodin ve službě —
úřaduje také v noci, nedělá ve dne v noci nie
Považte, jakého sebezapření je k tomu potřebí
považte, kolik lidí snaží se rušit klid drahého
našeho krajana, považte útoky novin, klepy po-
uliční... Ach, buďte, prosím, všichni hezky
tiši. — Jeho Excellence právě úřaduje ..
K. B.
Twain
Neruda
Čo
Nerudův
Rakousko
Assiette jít le beurre
25
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ V úterý zahájena ve Zlatém domě pro-
hlídka šiku před odjezdem do Vídně. Dopadla
zcela uspokojivě. Čechova »Tři sestry«, zná-
mým způsobem vzorně ubrány, představilyse
nově okouknuty a vyžehleny. Není pochyby.
pěkné představení! Vykoná svoji povinnost také
ve hledišti cizím! A stejně bezpečně spoléháme
i na »Hamleta«. Tu i tam velký sparát roze-
hrává své nejvtipnější kousky. A pokaždé z jiné
škály a přihrady. Správa divadla ví, proč se
rozhodla právě pro ty dvě hry širšího reper-
toáru. Svoje hledisko už vyložila. Cití se přede-
vším divadlem
— Dělba práce a úkolů ! Svůj odbor
svému! Kdyby do Vídně pozvány byly pivo-
vary, ukázal by každý, jak umí vařit své pivo.
Jsme divadlo ! Ukážeme, jak u nás Brajeme di-
vadlo ! ..
Čechův
Vídeň
zlatý dům prohlídka
26
article
Zeela jasné hlediskol
A správné, pokud jsme — doma, mezi
sebou! Každý ke své práci, ke svému odborul
Však vytáhneme-li paty a vytrhneme do svět
voláni jménem celku: nehlásí-li se tu ke slovu
zvláštní organický vztah? Nenastává-li členu
zvláštní povinnost? Národní divadlo jede do
Vídně hrát divadlo, ale my, kteří tu zůstaneme,
máme pocit, že by bylo hezké, kdyby v tu slav-
nostní, obřadnou chvili, tváří ve tvář cizině,
chtělo se cítit především ústavem — národníml
Umění představovaci je pěkná dovednůstka. Do-
budem-li uznání cizích gurmánů v tom oboru,
bude nám to lahodit. Řeknou-li, že jsme ostat-
nímu světu odkoukali už jistý stupeň rafinova-
nosti v těch věcech, bude nám to příjemno
slyšet! Ale co myslíte? Zda by nebylo lépe,
kdy třeba řekli, že jsme v těch umělňst-
kách sic notní ještě barbaři, ale za to, mezi
soptivými řádky, kdyby bylo čísti, z naší ukázky
že mluví přece jen nějaká vlastní — silná vůle
a svéráz? Kde je vlastní síla, není-li i naděje,
že časem také vše ostatní se dostaví? Ale,
dovednost reprodukce? Spokojenost gurmánůl
Nejsou-li to už zadní věci? Nejsou-li to v kul-
tuře už konce? Což tu značí uznání sebe
Vídeň
národní divadlo