ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 245f9d70-75a2-11dc-b92b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 44, person 57, org 8, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 8. dubna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 98.
4 article
Na ranní a odpol. list, předplácí ee v Práre v admlnistrue na měl . . . . . k — na čtvrt leta s drojí donáško a neěnl K toi se čtvit laa va filialkácha . 2K80h na něste . . Poštont a měsíe
5 article .. . K6n
.. . K6n na čtrrt lsis “ . . . s draji zárilkou na mniěeí na drrt a . . . 11 K o
6 article Po šedesáti letech.
Po šedesáti letech. Den 8. dubna r. 1848 náleží k nejpa mátnějším dnům v novějších dějinách našeho národa a jeho zápasů za práva jazyka če- ského v odvěké vlasti jeho. V roce onom význačném pro lidové a národní hnutí mezi národy evropskými, tomto mimo Franci prvním jarním vánku občanských svobod náš národ český přihlásil se o podíl na účasti práce osvobozovací. Až do onoho roku byl takřka pouhým němým trpitelem a bezmocným svědkem více než dvoustaletého potlačování a obmezování starodávných svobod království českého. Sta- vovské někdejší sněmy české znenáhla stla- čeny byly vídeňským úsilím centralisující po- litiky na pouhý stín někdejších sněmů na- šeho neodvislého království, ba za císaře Josefa II. opomenuta byla i korunovace jeho v Čechách, aby se takto vyhnulo uznání starých práv zemských, jež obsaženo bylo v přísaze korunovační. Byl to nejkrajnější krok tehdejšího osvíceného absolutismu, kte- rýž stejným způsobem si vedl i v jiných ze mích, pod žezlem jeho spojených. Než ovoce této jeho politiky nedalo na se dlouho čekati. Konec desetiletého panování císaře Josefa II byl zpečetěním katastrofy jeho germanisač ních a centralisujících snah; v některých zemích jako v rakouském Nizozemí vypuklo vzbouření, v Uhrách se k němu schylovalo- Tu se vzchopili i stavové čeští, podali pí- semně své stížnosti v únoru r. 1790, žáda- jíce za obnovení starého zřízení zemského. Doba ona byla co do politických snah nemálo podobna nynějšímu, národním prá- vům nepříznivému stavu a vývoji, avšak národ náš ve své lidové podstatě ještě ten- kráte nemohl účinně zasáhnouti do kola dějin; jedině projev Dobrovského o věrné oddanosti národů slovanských a první prů- myslová výstava v r. 1791 pořádaná v Praze byly tehdy známkami potěšitelnými.
Josef II Dobrovský Čechy Nizozemí Uhry Praha starodávný svoboda Josef II
7 article
Uplynulo celé půlstoletí, vyplněné jednak revolucí francouzskou, jednak válkami s Na- poleonem, jednak tihou svaté aliance než národové evropští opět se zmohli na dů- razně vymáhání volnějšího života. Simě, za- seté velikým převratem revoluce francouzské. nezaniklo, spíše stykem válečných sil roz- neseno do všech koutů evropských. Vzklíčilo r. 1848 v různých zemích, u nás v Čechách pak uvedlo lid mezi tvůrčí činitele v životě státním. Rok ten přinesl i zemím zdejším, pro něž od r. 1804 přijat byl titul císařství, mnohá překvapení a pronikavé změny. Lid na všech stranách dovolával se náprava v Praze samotné na památném shromáždění lidu ve Svatováclavských lázních sestaveny společné, programové požadavky, zvláště co do práv jazyka českého, když dnem 15. března r. 1848 císařským patentem prohlášena byla konstituce, jakožto počátek dalších aktů státních. Petice pražská, obsahující požadavky schůze ve Svatováclavských lázních, vyřízena byla nejvyšším kabinetním listem ze dne 23. března 1848 v ten rozum, že »ustano vení českého řádu zemského o užívání če- ského jazyka, má tam, kde dosud nebylo plně prováděno, zvláště co do potřeb lidu ve školách a ve veřejných úřadech a soudech v úplnou platnost býti přivedenoa kdekoliv se vyskytuje zvyk opáčný neb jinaká nařízení, že mají býti zrušeny.« Na to podali Pražané druhou petici jejíž vyřízení stalo se památným kabinetním
Pražan Čechy Praha
8 article
listem císaře a krále českého Ferdinanda Dobrotivého, kterýž s platností zákona byl pojat do sbírky zákonů pro Čechy, svazek 30.. str. 108 a kterýž se stal spolu mohutným pilířem jazykové rovnoprávnosti v královstv našem. Dnes, kdy nadešlo šedesáté výročí tohoto důležitého aktu, ociťujeme se opět v nej- tužším zápase za práva jazyka českého a pokládáme tudíž za svou povinnost, vzpome- nouti nejpodstatnějších ustanovení jeho: »Abych dal svým věrným Pra- žanům,« hlásá kabinetní list císaře Ferdi- nanda Dobrotivého, »opětný důkaz svého upřímného a otcovského smýšlení o zem a Své péče o blaho království českého, uklá- dám Vám (místodržiteli Pillerstorffovi). abyste vyslancům přiměřený m způsobem oznámil k žádosti Mně podané, jakož následuje:« »Národnost česká budiž po- ložena za základ tak, že Česká řeč se staví ve všech odvětvích státní správy a veřejného vy- učování v úplnou rovnost s řeč Německou.« »Povoluje se zřízení odpo- vědných nejvyšších úřadů pro království České v Praze s roz- šířeným oborem působnosti.« »Žádost o spojení zemí Če ské, Moravské a Slezské pod jed- nou nejvyšší správou v Praze se sněmem společným budiž předmětem rokování na sněmu Našich říší nejprve příští m, kdežto svrchu řečené země Če- ská, Moravská a Slezská budou zastou peny.« »Od nynějška v Čechách vši- ckni úřadové veřejní a všecky soudy mají býti obsazeny jedině osobami, znalými obojí řeči zem- ské.«
Dobrotivý Praha Čechy zákon pro Čechy úřad pro království Český v Praga
9 article
Zakonná platnost tohoto kabinetního listu ze dne 8. dubna 1848 čís. 74 sbírky zákonů pro království české trvá nepřetržitě až po dnešní den a byla zvláště uznána v plném sboru nejvyššího soudu dne 13. pro since 1898 čís. 14. 934. Dále pak bylo v důsledku kabinetního listu připomenuto českému apelačnímu soudu jak slul tehdy vrchní zemský soud pro krá- lovství české, nejvyšším nařízením ze dne 18. dubna 1848, že »úplná rovnoprávnost českého jazyka s německým má platiti jako zásada ve všech odvětvích« a český apelační soud nařídil v dorozumění s tehdejším mi- nistrem spravedlnosti všem podřízeným sou- dům v Čechách: »Tak jako jest každému volno činiti všecka podání buď v českém nebo německém jazyku, tak jsou také všecky úřady povinny činiti vyřízení a výnosy v tom jazyku zemském, jejž strana zná.« Dosah kabinetního listu ze dne 8. dubna 1848 nebyl dosud plně vystižen ve všech odvětvích státního úřadování v Čechách, ač od doby oné, zvláště pak od obnovené éry ústavní, zástupci našeho národa s úspěchem více méně znatelným o plnou rovnoprávnost a rovnocennost jazyka českého všestranně se přičinovali. Až nynější vládě a jejímu zdánlivě ne- strannému, ve věcech jazykových domnělé příměří zachovávajícímu stanovisku bylo zů- staveno, aby část německých soudců poru- šila zákonnou državu jazyka našeho a vze- přela se zákonem i mnohaletou praxí ustá leným jazykovým právům v Čechách.
Čechy sbírka zákon pro království český
10 article
Vnucen takto národu našemu málomocí vládní a vyzývavosti a nesnášelivostí něme- ckých soudců, kteří s výše své soudní stolice z níž jménem panovníkovým rozsudky sve vynášejí, — sestoupili mezi politické stranníky nový boj, kterýž nesmí a nemůže ustati dokud všestranně a bezelstně nebudou pro vedeny zásady kabinetního listu ze dne 8 dubna 1848. Souvěcí Čechové nemohou dáti se za tlačiti z posic, jež naši předkové vítězně ob- hájili a zaujali na úsvitu doby nové, v pa- mátném roce 1848. Bojem, zahájeným proti právům jazyků neněmeckých, zejména pak našeho kultur- ního, historického jazyka českého, není na- mířeno jenom na nás, ale i na klid a vnitřní mír celé říše. Zkušenosti vzpomenuté předem jsou dějinnými doklady, že říše naše jde vždy vstříc dobám plným nejistoty, kdykoliv vlády buď trpí aneb přímo spolupůsobí při ohrožování práv neněmeckých národů, jako bylo za císaře Josefa II, a naopak, že mo- hutní a vnitřně nabývá nových sil, jsou-li vlády její pečlivé práv všech národů. Rakousko němčící, Rakousko jedno- stranně národní neprospívá své existencí není oporou rovnováhy evropské. V dnešním šedesátém výročí dne8 dubna 1848 nutno o věcech těchto zvláště pečlivě uvažovati — vždyť obnovení vnite- ního míru státu by bylo i největším úspě- chem vlády v letošním jubilejním roce sta řičkého panovníka.
Čecho Josef II Rakousko
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 57. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) První polovina programu pracovního, který stanovila vláda pro říšskou radu v její jarn kampani, jest odbyta: bar. Beck má totiž kon tingent branců poslaneckou sněmovnou povolen V pátek mu jej sehválí sněmovna panská. Po slanecká sněmovna přijala jej většinou netolik prostou, nýbrž dvoutřetinovou. Hlasoval totiž pro pilný návrh posl. Pogačníka, by se zá- kon o nováčeích na rok 1908 projednal hned v plenu bez veškeřých porad výborových v prvém, druhém a třetím čtení, poslanců 301 proti pilnosti hlasovalo 124 poslanců. Témě 100 poslanců tedy zdrželo se hlasování, ježse konalo dle jmen. Pozoruhodným jest na pravieí votum poslanců národně-sociálních a posl. dra. Stránského s drem. Slámou proti pilnosti a n levici poslanců Wolfa a jeho politické družiny pro pilnost.
Beck Stránský Sláma Wolf poslanecký sněmovna
12 article
Velké důležitosti a ceny nemá povolení k odvodu nováčků zvláště proto, uváží-li se, ja- kého kromobyčejného a velikého aparátu byl k tomu užito, uváží-li se dále, že bylo upuštěno od jednání výborového, a že vládní předlohe mohla býti vyřízena toliko v obalu pilného ná vrhu. V poslanecké sněmovně kuriátní, v době kdy neměla ještě ani tak zvané všeobecné třídy voličské, považovalo se povolení kontingentu branců za pouhou formalitu, která se vyřídila v několika minutách. Nyní stala se každoroční zákonná osnova ta rovněž každoroční politickou události, pro kterou nasazovati se musí všechny páky, a která vyžaduje práce několika dní. Jak skromným a chudobným stal se veliký parla- ment o 516 mužích proti staré sněmovně, kterí čítala poslanců pouze 3531 V pátek rozejde se poslanecká sněmovna na velikonoční prázdniny, jež potrvají nejspíše do 26. nebo 27. t. m. O něco dříve sejde se všal ještě rozpočtový výbor, ve kterém stane se po kus, skončiti rokování o rozpočtu na letošek do posledního dubna. Ve třech dnech před veliko noční prázdní projedná se ještě pilný návrh po slance dra. Malachowského, by se vyřídila bez jednání výborového hned v prvém, druhém a třetím čtení osnova zákona, aktivující minister stvo pro veřejné práce. Snadným úkol ten ne bude. Proti novému resortu činí se výtky velm vážné, a to nikoli pouze sociálními demokraty
Malachowský
13 article
Z Vídně, 7. dubna. (K. ky Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz v 11.15 hod. Předsednictvo komise pro kontrolu stálního dlu- hu opětuje písemně svůj návrh z července r. 1907 aby vydán byl jednotný zákon o kontrole státního duhu a předseda prohlašuje, že dá návrh ien dl jednacího řádu projednati. Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců dra. Mesaryka a sp. na zřízení historicko-archaco- logického ústavu v Cařihrudě; Žemličky a sp. n zařadění Jindř. Hradce do III. tř. akt. přídavků sl úřadníkům. Dotazy podali poslanci: Hráský a sp. p přidělení vlakové pošty na trati Německý Brod—Li bava a Libava—Německý Brod poštovnímu úřadu Pandubice nádraží; — Čech a sp. po jednání fin. úřadů v Praze vůči několika obchodníkům, kteří byli bez důvodu udáni pro neoprávněný výčep lihu: — Biňovec a sp. po konfiskaci brožury: „Památný tábor lidu pod Řipem“: — Žemlička a sp. po ukradení mramorové tabulky s českým nápisem hrobu na hřbitově v Teplicích a po stálém odkládání se stavbou gymn. budovy v Jindt. Hradci: — Pil- lich a sp. po nelostalečném jízdním řádu nové dráhy Skalice—Boskovice—Velké Opatovice—K onice — Šachl a sp. po pomocné akci pro lesy v jižních Čechách, postižené živelními pohromami: — Pik a sp. po bezpečnostních opatřeních na řece Mži u Zvíkovce v Čechách: — Choc a sp. po podání hel- dovací adresy papeži, chystaném velitelstvím kadetní školy v Prage Sněmovna rokovala dál o přlněm návrhu Po gačnikově stran
doktor Weiskirchner Žemlička Jindřichův Hráská Biňovec Šachl Choc Vídeň Cařihruda Hradec německý Brod Libava Brod Pandubice nádraží Čechy Praha Řip Teplice Boskovice Velká Opatovice Mže Zvíkovec Prage sněmovna
14 article
Ve Vídni, 7. dubna.
Vídeň
15 article
kontingentu bramnnci. Jsou na řadě věcné opra vy. Posl. hr. Sternberg prohlásil naproli posl. Berg mannovi: Všecka fakta, jež tento poslanec prone jsou nepravdiva. Kdyby opakoval mimo sněmovnu. nejsa chráněn imunitou, svě výroky, mohl by řeční dokázati, že Bergmann nepronesl ani jediného prav divého slova. Pokud jde o urážky, budou vyrovnány na jiném místě Posl. dr. Baza praví, že sice nebyla podána vy- vlastňovací předloha proti českému národu, však ve skutečnosti za poslední dobu inscenováno bylo vy- vlnsinění jazykových práv v jedné části královst českého. Kdyby šlo o takovou předlohu, byli by češti poslanci s rozhořčením prohlásili, že nepřipust jejího uzákonční. De facto pokračuje se však ve vy- vlastňování práv čaského jazyka. Dnes došla zpráva že krajský soud v České Lípě potvrdil rozhodnutí tamějšího okr. soudu, že tam čeština není řečíu soudu obvyktou, a strany musí se tam souditi ně- meckým jazykem. Toto vyvlastňování práv českého jazyka snaží se povolaní činitelé zastříti. Tak na př. byl president vrchního zemského soudu Wesselly volán k zodpovědnosti, že přiznal skulečný stav věc v uzavřeném jazykovém území
Posl Bergmann Baza jít facto Sternberg krajský soud v Český lípa
16 article
Takové odvahy min. předseda vůči českým po slancům nemá. Proti tomu protestuje co nejostřeji Bohoslužba Čechů na p.. ve Vídni v maleřském ja- zyku se nedovoluje. Zřizování českých škol přes jasná zákonná ustanovení se upírá. Rodičové češti musí své právní nároky na vyučování školní vynutiii slávkou. Naproti vývodům min předsedy musí býti výslovně podotčeno, že dosud se neudálo, aby český jazyk byl ze svých sídel,-jež má od pradávných dob, soustavně vypuzován. V Čechách jest jen jedno mí- něni, že je to velmi smulným jubul, darem Beckov vlády. Rozhořčená nálada mezi lidem vrhá své stíny na jubilejní rok a ještě v posledním okamžiku musí se na vládu apelovati, aby poměry náležitě posou- dila. Svoboda národů a stran není zachovávána. Posl. Löw ohradil se proti vývodům šl. Stran- ského o stávce stavebních dělníků v Salcpurku. Se- ciální demokraté neprováděli nijaký terorismus.
Čecho Posl Löw Vídeň Čechy
17 article
V drobném prenejtt zanní čísho o zobě . . . za 2 b odpeledni Ve flialkách na venkověi snní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4 k Inserátv plati se hotové zaplel Přečplacení a instrty přijímá »dmini- strase v Marianské ulici č.s. Tam nacházejí se též redakce. Uskárna a ezpedipe „ Národnich Listů“. Lukopisy se nevraesji.
18 article
Posl. Stělzel uvádu přípatly Jerorismu sociál- ních demokratů. Posl. Choc navrhl hlasování dle jmen a byl do- slatečně podporován. Posl. Seitz, mluvě k jednacímu řádu brojil proli současnému vyřízení zákona ve všech třech čteních a jménem sociálních demnokratů ohražoval se, aby s z toho dělal proju jc. Předseh Weiskirohner prohlásil, že nebude uči- něn prejudic pro budoucnost Pilnost projednávaného návrhu přijata v hlaso vání dle jmen 303 hlasy proti 122. Na to zahájeno rokování o meritu. Podrobně rokování o obou článcích zákona o kontingentu no- váčků byto současně provedano. Posl. Aust profestoval proti plinému projedná- vání předtohy a poukazoval na tísnivá břemena mi- litarismu. Vojenská organisace je s kulturního sta- noviska nebezpečnou mocí. Na vojenské účely vě- nuje slál poměrně 120 K, mma školu a vzdělání 1 K. Tvndí se ovšem, a to zvláště vládou, že mililarismus má velmi mnoho dobrých stránek. Pravda to není. Poukazuje na řeč posl. Bielohlawka, který pravil, že armády třeba také proti vnitřnímu nepřiteli a těmi jsou prý sociální demokraté. Kdo je zevním nepřite- lem, neví ani řečník, ani vláda, ale Rakousko si ho dělá samo svou velmocenskou politikou, což sociální demokraté schvalovati nemohou. Zahraniční politika Rakouska je nebezpečný ne- smysl. Poslední smlouva se Srbskem znamená agrár- ní politiku ve prospěch jedné třídy. Balkánská poli- tika ohrožuje existenci rakouského státu a má za následek zasahování jiných států do našich poměrů.
Posl Choc Seitz Aust Bielohlawek Rakousko Srbsko
19 article
Rakousko musí se vzdáti velmocenské politiky; musí žíti v pokoji a pracovati po stránce hospodářské a kulturní. Řečník žádal za opravu vojenského trest- ního práva a přimlouval se za úplné odzbrojení a za zavedení lidové amády. Posl. Ire prolestoval proti přnému projednáváni předlohy. Rakouský parlamentarismus je beztak zmrzačen nesmyslným a nezákonným prováděním § 14. Jeho slrana nemůže povoliti žádné brance vlá- dě, nechce posíliti moc budoucí slovanské říše. Li- chou je námitka, že brance třeba povoliti se zřetelem na spolek a Německem. Avšak též z věcných důvodů sluší předlohu o brancích zamitnouti, poněvadž po- sud nebyly splněny tužby lidu po vojenských úle- vách. Wláda nepřistupuje na přání lidu proto, že jí před zavedením obecného rovného volebního práva nebyla vytržena z ruky zbraň čl. 14. Jeho strana bude hlasovati proti povolení branců, jako hlasovala proti pilnému projednávání. Posl. Rzeszádko tlumočil požadavky zeměděl- ského obyvalelstva. Posl. Hribar praví, že Slovinci a Chorvalé jiho slovanského klubu hlasovali pro pilnost a budou také hlasovati pro obsah přediohy proto, že jim záleží na vážnosti a moci říše. Nemožno ovšem mluviti o sku- tečném mocenském postavení mocnářství, pokud na vládní lavici nepronikne přesvědčení, že může býti Rakousko na venek slným jen, budoudi uspokojeni rakouští národové.
Posl Ir Hribar Slovinec Rakousko Německo
20 article
Rokování uzavírá se a hlavními řečníky zvoleri poslanci Kutscher (pro) a Straucher (contra) Posl. Straucher nemůže vojenské správě vyslo- viti důvěru povolením branců, dokud nepodá vy- svěllení o branné reformě. Posl. Kutscher a jeho soudruzi budou hlasovali pre předlohu, poněvadž prý vojenská správa přece jen počíná vyhovovati potřebám lidu. Při hlasování přijata předloha v 2. čtení. Před 3. čtením posl. Seitz opakoval svůj dnešní protest, načež předlohn přijata i v 3. čtení. Následují dotazy k předsedovi. Posl. Breiter praví, že min. vojenství podalo na něho a posl. Lewického žalobu pro jejich pamětní spis, podaný mín. zemské obrany. Ruský klub obrátil se na min. předsedu a pohrozil skandálem. Žaloba proti Lowickému byla odvolána pod záminkou, že jest již promičena Proti řečníkovi však od obžaloby upuštěno nebylo. Ptá se předsody, je-li ochoten chrá- niti jeho i poslance Lewického před libovůlí. (Po- chvala.) Mistopředseda dr. Žáček prohlašuje, že podá o tomto dobazu zprávu předdnedovi. Posl. Šimon Starck stéžoval si do libovolného jednání berních inspektorů v uhelném revíru v se- verozápadních Čechách při vyměřování osobní danš z příjmů horníků Příští schůze bude z ejtra. Na denním pořadu schůze panské sně- movny 10. t. m. nalézá se jediný předmět: před- loha o nováčcíc h.
Kutscher Posl Seitz Lewický doktor Žáček Starck Straucher
21 title
FEUILLETON
22 title
Svatopluk Čech
Čo
23 article Před půlstoletím.
Před půlstoletím. Nemáme si co vyčítat: všichni bez výjimky jsme lidé minulého století. Lidé moderní, lide XX. věku, nedávno teprve se vzmohli na prvn kalhotky a liší se od šestiletých kluků věku předešlého téměř jen tím, že místo překonanou palestrou pobánějí míč vlastníma nožkama. V, ostatní, kteří jste již knihy školní zaměnili no vinumi a zabloudíte i sem pod čáru, vězíte v mi fnulém století aspoň prvními láskami, jež se budou na vás věšeti ještě i v nejmodernější budouenosti, nebo tkvíte v něm celou lepší polo- vicí života, nebo jste tam dokonce slavili svo jubileum, následkem čehož nemáte již, co byste hledali ve věku nynějším, beztoho pro vás zlem a zvráceném v každé příčině. Autor těchto řádků náleží také celý do mi nulého století a neměl by tedy vystrkávati mumiovitou hlavu na slunce moderních dob leda s nářkem a žalobou na jejich povšechnou schátralost; leč autor týž patří k obvyklým „vzácným“ výjimkám mezi mumiemi — autor je totiž věčně mlád! Však znáte ty šedivé věčné mladíky, kterých mezi vámi pouří již tolik, že jsem nahoře uznal za vhodné opatřiti jejich vzácnost husími nožičkami. Ba, jsou i lidé, kteří mládnou teprve na slará kolena. Jsou na přiklad spisovatelé, kteří v hloubi XIX. věku psali bez hluku a pohoršoní na vlas jako my ostatní, a nyní sice nepíšou nic, neb aspoň tolik jako nic, ale za to tisknou ruce zástupcům nej krajnějších mladých směrů a následkem toho v časopisech jejich znovu mládnou i se svým zvetšelými spisy, tak že mohou s úlrpností shli žeti na nás předpotopní šosáky.
24 article
Totiž — na mne nikoli. Já jsem také mlád, věčně mlád. Moje hlava pokryla se sně- hem, ale pod ním raší svěží myšlenkové sněžen- ky a sasanky, lahodné podoby divčí dosud na- vštěvují moji nestárnouci fantasii a potkám-li na Příkopě živé vtělení těchto svých snů, ihned zastavuji pružné kroky, obracím se a dlouho stopuji elastické oblouky ramenou, harmonický obrys vzdušné postavy, liliový zákmit pod obru- bou lehce sebrané roby. A jsem stejně mladistvý ve svých zásadách a názorech. Marně byste se na příklad domnívali, že mě pozlobíte internacio- nalismem — usmívám se od srdce s vámi všem starovlasteneckým pošetilostem; jdete-li na mne s nejradikálnějším socialismem, odpovídám klidně, že jsem theoretickým nebo třeba i prak- tiekým anarchistou (ahá!!); neomráčite mne žádným novým vynálezem v oboru umění - usednu bez rozpaků na krajní lavici umělecké Hory a chcete-li, stanu se sám krvavým literár ním Maratem Řeknete, že s takovou svěžestí duševní n měl bych se po zvyku starých pánů vracetid minulosti; ale víte, mně se zdá, že právě náklon- nost k minulosti stává se vynikajícím rysem v nejmodernější fysiognomii společnosti. Ne musím ani zabíhati jinam; stačí poohlédnout se doma. V nebývalé spoustě exemplářů roz létají se po Čechách spisy autorů dávno zemře lých, a to nejen autorů první řady, nýbrž i ta kových, jimiž se nedávno obírali již toliko lite rární historikové; rozlétají se v množství tako vém, že i v poslední chýši nejen se po zásluze obnovuje sláva a blahodárné působení vynikaji cích spisovatelů doby minulé, nýbrž z jejicl knih nejširší naše obecenstvo, kam při té zá- plavě staršího písemnictví tím obtížněji vnikne literatura současná, téměř výhradně se prosy cuje duchem, názory a city oněch zašlých časů
Marat Čechy
25 article
A hleďte na boje o starou Prahu! Před krátkem ještě hleděli jsme s spokojením, jak motyk a lopata vesele vyprosťují naši stověžatou z těs- né vazby omšených hradeb s předpotopním branami — a teď? „Špendlíčkem bychom ko pali, nehtičkem bychom hrabali“ z rovu tu st- rou matičku, jak jsme ji znávali, všechnyty zvětralé, prejzové malebnosti, které ustoupily za naší paměti tuctovému činžovnímu nevkusu. všechna ta zmizelá romantická zákouti staro židovská, jimiž jsme kdysi krapívali se zakrytým nosem! Ale nesuďte z poslední věty, že se posmí vám horlivosti obránců staré Prahy. Naopak zcela naopak! Lituji, z hloubi duše, že sám svatý Jiří marně by zápasil s vítěznou bestil která již tak hluboko zaryla drápy do naší krá lovny měst a navzdor všem protestům, nářkůn a kletbám pozvolna, ale pevně pokračuje ve svém bestiálním díle. Kdybych měl moe, ochrá- nil bych nejpřísnějšími zákazy aspoň to, e zbývá z originálního šedého skvostu, nejvzác nějšího, jímž se dosud mohla chlubiti naše zubožená Čechie. Zde smělo by se jen čistit uzdravotňovat, restaurovat — či, vzhloden k rozličným zkušenostem lépe ani nerestaurovat jen zachovávat, opatrovat, úzkostlivě a s nej větší pietou opatrovat — tam venku na přod městích a dále, kam se beztoho za krátko pře sunou životní střediska novébo moderního velko města, tam je místa dost pro současnou českou architekturu, aby dokázala, co umii
Jiří Praha Čechie
26 article
Ovšem, takovým fanatikem nejsem, abyel zachovati chtěl všechno, pravšechno. Abych od soudii navždy obyvatelstvo starožitných domo k soumraku divně robatých světnic, průvanu mázhauzů s hrbolatými dlaždicemi a červotoči vých pavlačí, slézání krkolomných šneků, pra chu a krysám malebných dvorních zákoutí jiným příslušnostem středověké domovní roman- tiky neb abych starší část Prahy proměnil v ja kési museum či stálé výstaviště, oživované to liko milovníky starožitnosti, průvody školníel dítek a cizinci s červenými knížkami pod paží kteří by v bezvadně restaurovaných středověkýel komnatách nalézali jen figuriny dávných patri ciů a naposled zacházeli do nějaké staropražské piterny, jak je tak živě umí malovati dr. Winter A tu by ještě sami ti návštěvníci rušili illusi — bylo by třeba předepsali jim také přesný staro- dávný kroj a místo červených Průvodců okované kancionály ve svinské kůži. Vidíte, vidíte znovu, jak nedostižny jsou všechny ideály! Jak těžko je bez úhony zacho- vávati a křísiti minulost! Již v tom spočívá zá- sada, že nesnadno jest vybrati určitý okamžik minulosti. Pokuste se třeba jen rozhodnouti otázku svatovítského dómu: Máte zachovati věž s novější bání, která sama již jest zajímavou starožitností a v představě mnohých pokolen nerozlučně sostla s malebným obrazem Hrad čan? Či vytříbenější vkus novější naprosto ne- může snésti toho přilepku renaissance na gótice a nutno obnoviti celou věž v původním slohu
Winter Praha
27 article
Ale v kterém? V ryzí přísné gótice prvního bu- dovatele chrámu Matyáše z Arrasu či v bohaté nadherné fási toho slohu z doby Parléřůči v přebujnělé již pozdní gótice jejich pozdějšíeh pokračovstelů? Všechny ty fáze, každá ve svém způsobu krásná, postupem dlouhé stavby dómu zůstavily na něm své znaky. Nechci se o t otázce šířiti, poněvadž nejsem znalcem, poně- vadž povolaní odbornici již dosti o ní promlu- víli —a poněvadž z větší části faktem samým dána jíž určitá odpověď. Podotýkám jen ještě, že k dostižení jakéhokoli starobylého ideálu bylo by třeba souhlasně upraviti i vnitřek až do nejmenších podrobností, nejen pokud se týče kostelního nářadí, maleb a veškeré výzdoby kněžských rouch a nejjemnějších nuanci obřa- du, přese všechnu církevní konservativnost přece jen časem se měnících, ale i vzhledem k obrazu pobožného množství, jehož stafáž neni také lhostejnou črtou zelkového dojmu. A ko nečně zvenčí — nevadí již samo sousedství renaissančních staveb zámeckých, jimiž dóm je těsně objat a polo zakryt? A není celá silhouetta Hradčan, jak se jí obdívujeme, negací jakékoii slohové jednoty? A není celá stará Praha směsí všech možných stavebních slohů, od román- ského až po barok a josefinskou nudu, směsí k níž každé stoleti přispělo po svém vkusu neh nevkusu, pranic se nestarajíc o přesný esteti eký soulad celku? A přece je ta nahodilá různo rodá směs v pravdě velkolepou kamennou básní 25. sjezd lékařů-internistů ve Vídni od 6. do 9. dubna 1908. (Sjezdové skizzy.)
Matyáš Arras Hradčany Praha Vídeň
28 article
Vídeň, 6. dubna 1909. Dnes o 1/410. začal vlastní sjezd a poněvadž ka- ždé jádro má svou slupku, strávena většina dopoled- ního času svlékáním těch slupek — formalit, a te- prve k jedenácté mohl prof. Rosthorn svým so- norním hlasem a živým přednesem zahájiti vlastní účel sjezdu. Presidentu sjezdovému Müllerovi dnio hod- ně práce a zvonění, nežli mohl prohlásiti sjezd za zahájený a své místo na tribuně postoupiti — mi- nistru dru. Marchetovi. A pan ministr vítá shromážděné; vílá je jmé- nem vlády co nejoddaněji, pak po niti vývoje vídeň- ské university spouští se do dob Marie Terezie, ta- kový malý růženeček splétá z jednotlivých fasí vý- voje mediciny, až konečně vzdává úctu rozmachu, ne kroku, ale letu, v jaký se za posledních desintiletí dala věda lékařská, a — — —! Před tím „a“ — vázne péro! — pan ministr vypočítává, co všecko za těžké oběti podslupuje vláda pro vědu medicin- skou, jak ji vždy věrně v kroku pomáhala a podpo- rovala, vypočitává pavillony, budovy a pomůcky, které vláda medicině ve Vídní za poslední léta vě- nevala... Těžko, nevzpomenouti poměrů pražské university a všeobecné nemocnice, těžko zapome- nouti či nevzpomenouti všeho toho jednání (tak čer- stvě pohřbeného) o universitu v Brně!... A pan mi- nistr slibuje, že vláda, jako dosud vždy vědu podpo- rovala, i nadále dlaň pro ni bude míti otevřenu — — Těžko věřit — po tolíka smutných zkušenostech.
profesor Rosthorn Müller Marie Terezia Vídeň Brno
29 article
Malý, stříbrovlasý dr. Neumayer, náměstek starosty výdeňského, přišel také sjezd pozdrakviti: jménem císařského města Vídně, kterému přičiněním dvorního rady Schröttera dostalo se cti, že může hostiti sjezd ve svých zdech. Děkuje za to Schröt- terovi: — oblaka podkuřujících frásí táhnou aulou. Pak generální štábní lékař dr. Úriel pozdravuje sjezd, — nuda. Dvorní rada Schrötter omlouvá nepřítomné — poušť, ve které pravou oasu vykouzluje promluva presidenta prof. dra. Mollera. Konečně, konečně soustol Müller svoje thema neoznačil žádnýmí titulem, — — snad by bylo i dosti těžko jednotný a při tom vše vystihující titul dáti tomu, co logicky spojil a řekl. Celek, který byl vtěsnán do škatule „lékařství“, už se dávno rozpadí na menší samostatné, logicky i praxí zdůvodněné celky: „vnitřní“, „kožní“, „nos- ní, „všní“ a „krění“, „chirurgii“, „gynaekologii“ atd. — a poslední doby ten rozpad vedly ještě dál,
doktor Neumayer Úriel profesor Moller Müller Vídeň Schrötter