1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 8. dubna 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list,
předplácí ee
v Práre v admlnistrue
na měl . . . . . k —
na čtvrt leta
s drojí donáško
a neěnl
K toi
se čtvit laa
va filialkácha
. 2K80h
na něste . .
Poštont
a měsíe
5
article
.. . K6n
.. . K6n
na čtrrt lsis “ . . .
s draji zárilkou
na mniěeí
na drrt a . . . 11 K o
6
article
Po šedesáti letech.
Po šedesáti letech.
Den 8. dubna r. 1848 náleží k nejpa
mátnějším dnům v novějších dějinách našeho
národa a jeho zápasů za práva jazyka če-
ského v odvěké vlasti jeho. V roce onom
význačném pro lidové a národní hnutí mezi
národy evropskými, tomto mimo Franci
prvním jarním vánku občanských svobod
náš národ český přihlásil se o podíl na
účasti práce osvobozovací.
Až do onoho roku byl takřka pouhým
němým trpitelem a bezmocným svědkem více
než dvoustaletého potlačování a obmezování
starodávných svobod království českého. Sta-
vovské někdejší sněmy české znenáhla stla-
čeny byly vídeňským úsilím centralisující po-
litiky na pouhý stín někdejších sněmů na-
šeho neodvislého království, ba za císaře
Josefa II. opomenuta byla i korunovace jeho
v Čechách, aby se takto vyhnulo uznání
starých práv zemských, jež obsaženo bylo
v přísaze korunovační. Byl to nejkrajnější
krok tehdejšího osvíceného absolutismu, kte-
rýž stejným způsobem si vedl i v jiných ze
mích, pod žezlem jeho spojených. Než ovoce
této jeho politiky nedalo na se dlouho čekati.
Konec desetiletého panování císaře Josefa II
byl zpečetěním katastrofy jeho germanisač
ních a centralisujících snah; v některých
zemích jako v rakouském Nizozemí vypuklo
vzbouření, v Uhrách se k němu schylovalo-
Tu se vzchopili i stavové čeští, podali pí-
semně své stížnosti v únoru r. 1790, žáda-
jíce za obnovení starého zřízení zemského.
Doba ona byla co do politických snah
nemálo podobna nynějšímu, národním prá-
vům nepříznivému stavu a vývoji, avšak
národ náš ve své lidové podstatě ještě ten-
kráte nemohl účinně zasáhnouti do kola
dějin; jedině projev Dobrovského o věrné
oddanosti národů slovanských a první prů-
myslová výstava v r. 1791 pořádaná v Praze
byly tehdy známkami potěšitelnými.
Josef II
Dobrovský
Čechy
Nizozemí
Uhry
Praha
starodávný svoboda
Josef II
7
article
Uplynulo celé půlstoletí, vyplněné jednak
revolucí francouzskou, jednak válkami s Na-
poleonem, jednak tihou svaté aliance než
národové evropští opět se zmohli na dů-
razně vymáhání volnějšího života. Simě, za-
seté velikým převratem revoluce francouzské.
nezaniklo, spíše stykem válečných sil roz-
neseno do všech koutů evropských. Vzklíčilo
r. 1848 v různých zemích, u nás v Čechách
pak uvedlo lid mezi tvůrčí činitele v životě
státním.
Rok ten přinesl i zemím zdejším, pro
něž od r. 1804 přijat byl titul císařství,
mnohá překvapení a pronikavé změny. Lid
na všech stranách dovolával se náprava
v Praze samotné na památném shromáždění
lidu ve Svatováclavských lázních sestaveny
společné, programové požadavky, zvláště co
do práv jazyka českého, když dnem 15. března
r. 1848 císařským patentem prohlášena byla
konstituce, jakožto počátek dalších aktů
státních.
Petice pražská, obsahující požadavky
schůze ve Svatováclavských lázních, vyřízena
byla nejvyšším kabinetním listem ze dne
23. března 1848 v ten rozum, že »ustano
vení českého řádu zemského o užívání če-
ského jazyka, má tam, kde dosud nebylo
plně prováděno, zvláště co do potřeb lidu
ve školách a ve veřejných úřadech a soudech
v úplnou platnost býti přivedenoa
kdekoliv se vyskytuje zvyk opáčný neb jinaká
nařízení, že mají býti zrušeny.«
Na to podali Pražané druhou petici
jejíž vyřízení stalo se památným kabinetním
Pražan
Čechy
Praha
8
article
listem císaře a krále českého Ferdinanda
Dobrotivého, kterýž s platností zákona byl
pojat do sbírky zákonů pro Čechy, svazek 30..
str. 108 a kterýž se stal spolu mohutným
pilířem jazykové rovnoprávnosti v královstv
našem.
Dnes, kdy nadešlo šedesáté výročí tohoto
důležitého aktu, ociťujeme se opět v nej-
tužším zápase za práva jazyka českého a
pokládáme tudíž za svou povinnost, vzpome-
nouti nejpodstatnějších ustanovení jeho:
»Abych dal svým věrným Pra-
žanům,« hlásá kabinetní list císaře Ferdi-
nanda Dobrotivého, »opětný důkaz
svého upřímného a otcovského
smýšlení o zem a Své péče o
blaho království českého, uklá-
dám Vám (místodržiteli Pillerstorffovi).
abyste vyslancům přiměřený m
způsobem oznámil k žádosti
Mně podané, jakož následuje:«
»Národnost česká budiž po-
ložena za základ tak, že Česká
řeč se staví ve všech odvětvích
státní správy a veřejného vy-
učování v úplnou rovnost s řeč
Německou.«
»Povoluje se zřízení odpo-
vědných nejvyšších úřadů pro
království České v Praze s roz-
šířeným oborem působnosti.«
»Žádost o spojení zemí Če
ské, Moravské a Slezské pod jed-
nou nejvyšší správou v Praze
se sněmem společným budiž
předmětem rokování na sněmu
Našich říší nejprve příští m,
kdežto svrchu řečené země Če-
ská, Moravská a Slezská budou
zastou peny.«
»Od nynějška v Čechách vši-
ckni úřadové veřejní a všecky
soudy mají býti obsazeny jedině
osobami, znalými obojí řeči zem-
ské.«
Dobrotivý
Praha
Čechy
zákon pro Čechy
úřad pro království Český v Praga
9
article
Zakonná platnost tohoto kabinetního
listu ze dne 8. dubna 1848 čís. 74 sbírky
zákonů pro království české trvá nepřetržitě
až po dnešní den a byla zvláště uznána
v plném sboru nejvyššího soudu dne 13. pro
since 1898 čís. 14. 934.
Dále pak bylo v důsledku kabinetního
listu připomenuto českému apelačnímu soudu
jak slul tehdy vrchní zemský soud pro krá-
lovství české, nejvyšším nařízením ze dne
18. dubna 1848, že »úplná rovnoprávnost
českého jazyka s německým má platiti jako
zásada ve všech odvětvích« a český apelační
soud nařídil v dorozumění s tehdejším mi-
nistrem spravedlnosti všem podřízeným sou-
dům v Čechách: »Tak jako jest každému
volno činiti všecka podání buď v českém
nebo německém jazyku, tak jsou také všecky
úřady povinny činiti vyřízení a výnosy v tom
jazyku zemském, jejž strana zná.«
Dosah kabinetního listu ze dne 8. dubna
1848 nebyl dosud plně vystižen ve všech
odvětvích státního úřadování v Čechách, ač
od doby oné, zvláště pak od obnovené éry
ústavní, zástupci našeho národa s úspěchem
více méně znatelným o plnou rovnoprávnost
a rovnocennost jazyka českého všestranně se
přičinovali.
Až nynější vládě a jejímu zdánlivě ne-
strannému, ve věcech jazykových domnělé
příměří zachovávajícímu stanovisku bylo zů-
staveno, aby část německých soudců poru-
šila zákonnou državu jazyka našeho a vze-
přela se zákonem i mnohaletou praxí ustá
leným jazykovým právům v Čechách.
Čechy
sbírka zákon pro království český
10
article
Vnucen takto národu našemu málomocí
vládní a vyzývavosti a nesnášelivostí něme-
ckých soudců, kteří s výše své soudní stolice
z níž jménem panovníkovým rozsudky sve
vynášejí, — sestoupili mezi politické stranníky
nový boj, kterýž nesmí a nemůže ustati
dokud všestranně a bezelstně nebudou pro
vedeny zásady kabinetního listu ze dne 8
dubna 1848.
Souvěcí Čechové nemohou dáti se za
tlačiti z posic, jež naši předkové vítězně ob-
hájili a zaujali na úsvitu doby nové, v pa-
mátném roce 1848.
Bojem, zahájeným proti právům jazyků
neněmeckých, zejména pak našeho kultur-
ního, historického jazyka českého, není na-
mířeno jenom na nás, ale i na klid a vnitřní
mír celé říše. Zkušenosti vzpomenuté předem
jsou dějinnými doklady, že říše naše jde
vždy vstříc dobám plným nejistoty, kdykoliv
vlády buď trpí aneb přímo spolupůsobí při
ohrožování práv neněmeckých národů, jako
bylo za císaře Josefa II, a naopak, že mo-
hutní a vnitřně nabývá nových sil, jsou-li
vlády její pečlivé práv všech národů.
Rakousko němčící, Rakousko jedno-
stranně národní neprospívá své existencí
není oporou rovnováhy evropské.
V dnešním šedesátém výročí dne8
dubna 1848 nutno o věcech těchto zvláště
pečlivě uvažovati — vždyť obnovení vnite-
ního míru státu by bylo i největším úspě-
chem vlády v letošním jubilejním roce sta
řičkého panovníka.
Čecho
Josef II
Rakousko
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 57.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
První polovina programu pracovního, který
stanovila vláda pro říšskou radu v její jarn
kampani, jest odbyta: bar. Beck má totiž kon
tingent branců poslaneckou sněmovnou povolen
V pátek mu jej sehválí sněmovna panská. Po
slanecká sněmovna přijala jej většinou netolik
prostou, nýbrž dvoutřetinovou. Hlasoval
totiž pro pilný návrh posl. Pogačníka, by se zá-
kon o nováčeích na rok 1908 projednal hned
v plenu bez veškeřých porad výborových
v prvém, druhém a třetím čtení, poslanců 301
proti pilnosti hlasovalo 124 poslanců. Témě
100 poslanců tedy zdrželo se hlasování, ježse
konalo dle jmen. Pozoruhodným jest na pravieí
votum poslanců národně-sociálních a posl. dra.
Stránského s drem. Slámou proti pilnosti a n
levici poslanců Wolfa a jeho politické družiny
pro pilnost.
Beck
Stránský
Sláma
Wolf
poslanecký sněmovna
12
article
Velké důležitosti a ceny nemá povolení
k odvodu nováčků zvláště proto, uváží-li se, ja-
kého kromobyčejného a velikého aparátu byl
k tomu užito, uváží-li se dále, že bylo upuštěno
od jednání výborového, a že vládní předlohe
mohla býti vyřízena toliko v obalu pilného ná
vrhu.
V poslanecké sněmovně kuriátní, v době
kdy neměla ještě ani tak zvané všeobecné třídy
voličské, považovalo se povolení kontingentu
branců za pouhou formalitu, která se vyřídila
v několika minutách. Nyní stala se každoroční
zákonná osnova ta rovněž každoroční politickou
události, pro kterou nasazovati se musí všechny
páky, a která vyžaduje práce několika dní. Jak
skromným a chudobným stal se veliký parla-
ment o 516 mužích proti staré sněmovně, kterí
čítala poslanců pouze 3531
V pátek rozejde se poslanecká sněmovna
na velikonoční prázdniny, jež potrvají nejspíše
do 26. nebo 27. t. m. O něco dříve sejde se všal
ještě rozpočtový výbor, ve kterém stane se po
kus, skončiti rokování o rozpočtu na letošek do
posledního dubna. Ve třech dnech před veliko
noční prázdní projedná se ještě pilný návrh po
slance dra. Malachowského, by se vyřídila bez
jednání výborového hned v prvém, druhém a
třetím čtení osnova zákona, aktivující minister
stvo pro veřejné práce. Snadným úkol ten ne
bude. Proti novému resortu činí se výtky velm
vážné, a to nikoli pouze sociálními demokraty
Malachowský
13
article
Z Vídně, 7. dubna. (K. ky
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
v 11.15 hod.
Předsednictvo komise pro kontrolu stálního dlu-
hu opětuje písemně svůj návrh z července r. 1907
aby vydán byl jednotný zákon o kontrole státního
duhu a předseda prohlašuje, že dá návrh ien dl
jednacího řádu projednati.
Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců
dra. Mesaryka a sp. na zřízení historicko-archaco-
logického ústavu v Cařihrudě; Žemličky a sp. n
zařadění Jindř. Hradce do III. tř. akt. přídavků sl
úřadníkům.
Dotazy podali poslanci: Hráský a sp. p
přidělení vlakové pošty na trati Německý Brod—Li
bava a Libava—Německý Brod poštovnímu úřadu
Pandubice nádraží; — Čech a sp. po jednání fin.
úřadů v Praze vůči několika obchodníkům, kteří byli
bez důvodu udáni pro neoprávněný výčep lihu: —
Biňovec a sp. po konfiskaci brožury: „Památný
tábor lidu pod Řipem“: — Žemlička a sp. po
ukradení mramorové tabulky s českým nápisem
hrobu na hřbitově v Teplicích a po stálém odkládání
se stavbou gymn. budovy v Jindt. Hradci: — Pil-
lich a sp. po nelostalečném jízdním řádu nové
dráhy Skalice—Boskovice—Velké Opatovice—K onice
— Šachl a sp. po pomocné akci pro lesy v jižních
Čechách, postižené živelními pohromami: — Pik
a sp. po bezpečnostních opatřeních na řece Mži u
Zvíkovce v Čechách: — Choc a sp. po podání hel-
dovací adresy papeži, chystaném velitelstvím kadetní
školy v Prage
Sněmovna rokovala dál o přlněm návrhu Po
gačnikově stran
doktor
Weiskirchner
Žemlička
Jindřichův
Hráská
Biňovec
Šachl
Choc
Vídeň
Cařihruda
Hradec
německý Brod
Libava
Brod
Pandubice nádraží
Čechy
Praha
Řip
Teplice
Boskovice
Velká Opatovice
Mže
Zvíkovec
Prage sněmovna
14
article
Ve Vídni, 7. dubna.
Vídeň
15
article
kontingentu bramnnci.
Jsou na řadě věcné opra vy.
Posl. hr. Sternberg prohlásil naproli posl. Berg
mannovi: Všecka fakta, jež tento poslanec prone
jsou nepravdiva. Kdyby opakoval mimo sněmovnu.
nejsa chráněn imunitou, svě výroky, mohl by řeční
dokázati, že Bergmann nepronesl ani jediného prav
divého slova. Pokud jde o urážky, budou vyrovnány
na jiném místě
Posl. dr. Baza praví, že sice nebyla podána vy-
vlastňovací předloha proti českému národu, však ve
skutečnosti za poslední dobu inscenováno bylo vy-
vlnsinění jazykových práv v jedné části královst
českého. Kdyby šlo o takovou předlohu, byli by
češti poslanci s rozhořčením prohlásili, že nepřipust
jejího uzákonční. De facto pokračuje se však ve vy-
vlastňování práv čaského jazyka. Dnes došla zpráva
že krajský soud v České Lípě potvrdil rozhodnutí
tamějšího okr. soudu, že tam čeština není řečíu
soudu obvyktou, a strany musí se tam souditi ně-
meckým jazykem. Toto vyvlastňování práv českého
jazyka snaží se povolaní činitelé zastříti. Tak na př.
byl president vrchního zemského soudu Wesselly
volán k zodpovědnosti, že přiznal skulečný stav věc
v uzavřeném jazykovém území
Posl
Bergmann
Baza
jít facto
Sternberg
krajský soud v Český lípa
16
article
Takové odvahy min. předseda vůči českým po
slancům nemá. Proti tomu protestuje co nejostřeji
Bohoslužba Čechů na p.. ve Vídni v maleřském ja-
zyku se nedovoluje. Zřizování českých škol přes
jasná zákonná ustanovení se upírá. Rodičové češti
musí své právní nároky na vyučování školní vynutiii
slávkou. Naproti vývodům min předsedy musí býti
výslovně podotčeno, že dosud se neudálo, aby český
jazyk byl ze svých sídel,-jež má od pradávných dob,
soustavně vypuzován. V Čechách jest jen jedno mí-
něni, že je to velmi smulným jubul, darem Beckov
vlády. Rozhořčená nálada mezi lidem vrhá své stíny
na jubilejní rok a ještě v posledním okamžiku musí
se na vládu apelovati, aby poměry náležitě posou-
dila. Svoboda národů a stran není zachovávána.
Posl. Löw ohradil se proti vývodům šl. Stran-
ského o stávce stavebních dělníků v Salcpurku. Se-
ciální demokraté neprováděli nijaký terorismus.
Čecho
Posl
Löw
Vídeň
Čechy
17
article
V drobném prenejtt
zanní čísho o zobě . . . za 2 b
odpeledni
Ve flialkách na venkověi
snní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4 k
Inserátv
plati se hotové zaplel
Přečplacení a instrty přijímá »dmini-
strase v Marianské ulici č.s.
Tam nacházejí se též redakce.
Uskárna a ezpedipe „ Národnich Listů“.
Lukopisy se nevraesji.
18
article
Posl. Stělzel uvádu přípatly Jerorismu sociál-
ních demokratů.
Posl. Choc navrhl hlasování dle jmen a byl do-
slatečně podporován.
Posl. Seitz, mluvě k jednacímu řádu brojil proli
současnému vyřízení zákona ve všech třech čteních
a jménem sociálních demnokratů ohražoval se, aby s
z toho dělal proju jc.
Předseh Weiskirohner prohlásil, že nebude uči-
něn prejudic pro budoucnost
Pilnost projednávaného návrhu přijata v hlaso
vání dle jmen 303 hlasy proti 122.
Na to zahájeno rokování o meritu. Podrobně
rokování o obou článcích zákona o kontingentu no-
váčků byto současně provedano.
Posl. Aust profestoval proti plinému projedná-
vání předtohy a poukazoval na tísnivá břemena mi-
litarismu. Vojenská organisace je s kulturního sta-
noviska nebezpečnou mocí. Na vojenské účely vě-
nuje slál poměrně 120 K, mma školu a vzdělání 1 K.
Tvndí se ovšem, a to zvláště vládou, že mililarismus
má velmi mnoho dobrých stránek. Pravda to není.
Poukazuje na řeč posl. Bielohlawka, který pravil, že
armády třeba také proti vnitřnímu nepřiteli a těmi
jsou prý sociální demokraté. Kdo je zevním nepřite-
lem, neví ani řečník, ani vláda, ale Rakousko si ho
dělá samo svou velmocenskou politikou, což sociální
demokraté schvalovati nemohou.
Zahraniční politika Rakouska je nebezpečný ne-
smysl. Poslední smlouva se Srbskem znamená agrár-
ní politiku ve prospěch jedné třídy. Balkánská poli-
tika ohrožuje existenci rakouského státu a má za
následek zasahování jiných států do našich poměrů.
Posl
Choc
Seitz
Aust
Bielohlawek
Rakousko
Srbsko
19
article
Rakousko musí se vzdáti velmocenské politiky; musí
žíti v pokoji a pracovati po stránce hospodářské a
kulturní. Řečník žádal za opravu vojenského trest-
ního práva a přimlouval se za úplné odzbrojení a za
zavedení lidové amády.
Posl. Ire prolestoval proti přnému projednáváni
předlohy. Rakouský parlamentarismus je beztak
zmrzačen nesmyslným a nezákonným prováděním
§ 14. Jeho slrana nemůže povoliti žádné brance vlá-
dě, nechce posíliti moc budoucí slovanské říše. Li-
chou je námitka, že brance třeba povoliti se zřetelem
na spolek a Německem. Avšak též z věcných důvodů
sluší předlohu o brancích zamitnouti, poněvadž po-
sud nebyly splněny tužby lidu po vojenských úle-
vách. Wláda nepřistupuje na přání lidu proto, že jí
před zavedením obecného rovného volebního práva
nebyla vytržena z ruky zbraň čl. 14. Jeho strana
bude hlasovati proti povolení branců, jako hlasovala
proti pilnému projednávání.
Posl. Rzeszádko tlumočil požadavky zeměděl-
ského obyvalelstva.
Posl. Hribar praví, že Slovinci a Chorvalé jiho
slovanského klubu hlasovali pro pilnost a budou také
hlasovati pro obsah přediohy proto, že jim záleží na
vážnosti a moci říše. Nemožno ovšem mluviti o sku-
tečném mocenském postavení mocnářství, pokud na
vládní lavici nepronikne přesvědčení, že může býti
Rakousko na venek slným jen, budoudi uspokojeni
rakouští národové.
Posl
Ir
Hribar
Slovinec
Rakousko
Německo
20
article
Rokování uzavírá se a hlavními řečníky zvoleri
poslanci Kutscher (pro) a Straucher (contra)
Posl. Straucher nemůže vojenské správě vyslo-
viti důvěru povolením branců, dokud nepodá vy-
svěllení o branné reformě.
Posl. Kutscher a jeho soudruzi budou hlasovali
pre předlohu, poněvadž prý vojenská správa přece
jen počíná vyhovovati potřebám lidu.
Při hlasování přijata předloha v 2. čtení.
Před 3. čtením posl. Seitz opakoval svůj dnešní
protest, načež předlohn přijata i v 3. čtení.
Následují dotazy k předsedovi.
Posl. Breiter praví, že min. vojenství podalo
na něho a posl. Lewického žalobu pro jejich pamětní
spis, podaný mín. zemské obrany. Ruský klub obrátil
se na min. předsedu a pohrozil skandálem. Žaloba
proti Lowickému byla odvolána pod záminkou, že
jest již promičena Proti řečníkovi však od obžaloby
upuštěno nebylo. Ptá se předsody, je-li ochoten chrá-
niti jeho i poslance Lewického před libovůlí. (Po-
chvala.)
Mistopředseda dr. Žáček prohlašuje, že podá
o tomto dobazu zprávu předdnedovi.
Posl. Šimon Starck stéžoval si do libovolného
jednání berních inspektorů v uhelném revíru v se-
verozápadních Čechách při vyměřování osobní danš
z příjmů horníků
Příští schůze bude z ejtra.
Na denním pořadu schůze panské sně-
movny 10. t. m. nalézá se jediný předmět: před-
loha o nováčcíc h.
Kutscher
Posl
Seitz
Lewický
doktor
Žáček
Starck
Straucher
22
title
Svatopluk Čech
Čo
23
article
Před půlstoletím.
Před půlstoletím.
Nemáme si co vyčítat: všichni bez výjimky
jsme lidé minulého století. Lidé moderní, lide
XX. věku, nedávno teprve se vzmohli na prvn
kalhotky a liší se od šestiletých kluků věku
předešlého téměř jen tím, že místo překonanou
palestrou pobánějí míč vlastníma nožkama. V,
ostatní, kteří jste již knihy školní zaměnili no
vinumi a zabloudíte i sem pod čáru, vězíte v mi
fnulém století aspoň prvními láskami, jež se
budou na vás věšeti ještě i v nejmodernější
budouenosti, nebo tkvíte v něm celou lepší polo-
vicí života, nebo jste tam dokonce slavili svo
jubileum, následkem čehož nemáte již, co byste
hledali ve věku nynějším, beztoho pro vás zlem
a zvráceném v každé příčině.
Autor těchto řádků náleží také celý do mi
nulého století a neměl by tedy vystrkávati
mumiovitou hlavu na slunce moderních dob
leda s nářkem a žalobou na jejich povšechnou
schátralost; leč autor týž patří k obvyklým
„vzácným“ výjimkám mezi mumiemi — autor
je totiž věčně mlád! Však znáte ty šedivé
věčné mladíky, kterých mezi vámi pouří již
tolik, že jsem nahoře uznal za vhodné opatřiti
jejich vzácnost husími nožičkami. Ba, jsou
i lidé, kteří mládnou teprve na slará kolena. Jsou
na přiklad spisovatelé, kteří v hloubi XIX. věku
psali bez hluku a pohoršoní na vlas jako my
ostatní, a nyní sice nepíšou nic, neb aspoň tolik
jako nic, ale za to tisknou ruce zástupcům nej
krajnějších mladých směrů a následkem toho
v časopisech jejich znovu mládnou i se svým
zvetšelými spisy, tak že mohou s úlrpností shli
žeti na nás předpotopní šosáky.
24
article
Totiž — na mne nikoli. Já jsem také
mlád, věčně mlád. Moje hlava pokryla se sně-
hem, ale pod ním raší svěží myšlenkové sněžen-
ky a sasanky, lahodné podoby divčí dosud na-
vštěvují moji nestárnouci fantasii a potkám-li
na Příkopě živé vtělení těchto svých snů, ihned
zastavuji pružné kroky, obracím se a dlouho
stopuji elastické oblouky ramenou, harmonický
obrys vzdušné postavy, liliový zákmit pod obru-
bou lehce sebrané roby. A jsem stejně mladistvý
ve svých zásadách a názorech. Marně byste se
na příklad domnívali, že mě pozlobíte internacio-
nalismem — usmívám se od srdce s vámi všem
starovlasteneckým pošetilostem; jdete-li na mne
s nejradikálnějším socialismem, odpovídám
klidně, že jsem theoretickým nebo třeba i prak-
tiekým anarchistou (ahá!!); neomráčite mne
žádným novým vynálezem v oboru umění -
usednu bez rozpaků na krajní lavici umělecké
Hory a chcete-li, stanu se sám krvavým literár
ním Maratem
Řeknete, že s takovou svěžestí duševní n
měl bych se po zvyku starých pánů vracetid
minulosti; ale víte, mně se zdá, že právě náklon-
nost k minulosti stává se vynikajícím rysem
v nejmodernější fysiognomii společnosti. Ne
musím ani zabíhati jinam; stačí poohlédnout
se doma. V nebývalé spoustě exemplářů roz
létají se po Čechách spisy autorů dávno zemře
lých, a to nejen autorů první řady, nýbrž i ta
kových, jimiž se nedávno obírali již toliko lite
rární historikové; rozlétají se v množství tako
vém, že i v poslední chýši nejen se po zásluze
obnovuje sláva a blahodárné působení vynikaji
cích spisovatelů doby minulé, nýbrž z jejicl
knih nejširší naše obecenstvo, kam při té zá-
plavě staršího písemnictví tím obtížněji vnikne
literatura současná, téměř výhradně se prosy
cuje duchem, názory a city oněch zašlých časů
Marat
Čechy
25
article
A hleďte na boje o starou Prahu! Před krátkem
ještě hleděli jsme s spokojením, jak motyk
a lopata vesele vyprosťují naši stověžatou z těs-
né vazby omšených hradeb s předpotopním
branami — a teď? „Špendlíčkem bychom ko
pali, nehtičkem bychom hrabali“ z rovu tu st-
rou matičku, jak jsme ji znávali, všechnyty
zvětralé, prejzové malebnosti, které ustoupily
za naší paměti tuctovému činžovnímu nevkusu.
všechna ta zmizelá romantická zákouti staro
židovská, jimiž jsme kdysi krapívali se zakrytým
nosem!
Ale nesuďte z poslední věty, že se posmí
vám horlivosti obránců staré Prahy. Naopak
zcela naopak! Lituji, z hloubi duše, že sám
svatý Jiří marně by zápasil s vítěznou bestil
která již tak hluboko zaryla drápy do naší krá
lovny měst a navzdor všem protestům, nářkůn
a kletbám pozvolna, ale pevně pokračuje ve
svém bestiálním díle. Kdybych měl moe, ochrá-
nil bych nejpřísnějšími zákazy aspoň to, e
zbývá z originálního šedého skvostu, nejvzác
nějšího, jímž se dosud mohla chlubiti naše
zubožená Čechie. Zde smělo by se jen čistit
uzdravotňovat, restaurovat — či, vzhloden
k rozličným zkušenostem lépe ani nerestaurovat
jen zachovávat, opatrovat, úzkostlivě a s nej
větší pietou opatrovat — tam venku na přod
městích a dále, kam se beztoho za krátko pře
sunou životní střediska novébo moderního velko
města, tam je místa dost pro současnou českou
architekturu, aby dokázala, co umii
Jiří
Praha
Čechie
26
article
Ovšem, takovým fanatikem nejsem, abyel
zachovati chtěl všechno, pravšechno. Abych od
soudii navždy obyvatelstvo starožitných domo
k soumraku divně robatých světnic, průvanu
mázhauzů s hrbolatými dlaždicemi a červotoči
vých pavlačí, slézání krkolomných šneků, pra
chu a krysám malebných dvorních zákoutí
jiným příslušnostem středověké domovní roman-
tiky neb abych starší část Prahy proměnil v ja
kési museum či stálé výstaviště, oživované to
liko milovníky starožitnosti, průvody školníel
dítek a cizinci s červenými knížkami pod paží
kteří by v bezvadně restaurovaných středověkýel
komnatách nalézali jen figuriny dávných patri
ciů a naposled zacházeli do nějaké staropražské
piterny, jak je tak živě umí malovati dr. Winter
A tu by ještě sami ti návštěvníci rušili illusi —
bylo by třeba předepsali jim také přesný staro-
dávný kroj a místo červených Průvodců okované
kancionály ve svinské kůži.
Vidíte, vidíte znovu, jak nedostižny jsou
všechny ideály! Jak těžko je bez úhony zacho-
vávati a křísiti minulost! Již v tom spočívá zá-
sada, že nesnadno jest vybrati určitý okamžik
minulosti. Pokuste se třeba jen rozhodnouti
otázku svatovítského dómu: Máte zachovati věž
s novější bání, která sama již jest zajímavou
starožitností a v představě mnohých pokolen
nerozlučně sostla s malebným obrazem Hrad
čan? Či vytříbenější vkus novější naprosto ne-
může snésti toho přilepku renaissance na gótice
a nutno obnoviti celou věž v původním slohu
Winter
Praha
27
article
Ale v kterém? V ryzí přísné gótice prvního bu-
dovatele chrámu Matyáše z Arrasu či v bohaté
nadherné fási toho slohu z doby Parléřůči
v přebujnělé již pozdní gótice jejich pozdějšíeh
pokračovstelů? Všechny ty fáze, každá ve svém
způsobu krásná, postupem dlouhé stavby dómu
zůstavily na něm své znaky. Nechci se o t
otázce šířiti, poněvadž nejsem znalcem, poně-
vadž povolaní odbornici již dosti o ní promlu-
víli —a poněvadž z větší části faktem samým
dána jíž určitá odpověď. Podotýkám jen ještě,
že k dostižení jakéhokoli starobylého ideálu
bylo by třeba souhlasně upraviti i vnitřek až
do nejmenších podrobností, nejen pokud se týče
kostelního nářadí, maleb a veškeré výzdoby
kněžských rouch a nejjemnějších nuanci obřa-
du, přese všechnu církevní konservativnost
přece jen časem se měnících, ale i vzhledem
k obrazu pobožného množství, jehož stafáž neni
také lhostejnou črtou zelkového dojmu. A ko
nečně zvenčí — nevadí již samo sousedství
renaissančních staveb zámeckých, jimiž dóm je
těsně objat a polo zakryt? A není celá silhouetta
Hradčan, jak se jí obdívujeme, negací jakékoii
slohové jednoty? A není celá stará Praha směsí
všech možných stavebních slohů, od román-
ského až po barok a josefinskou nudu, směsí
k níž každé stoleti přispělo po svém vkusu neh
nevkusu, pranic se nestarajíc o přesný esteti
eký soulad celku? A přece je ta nahodilá různo
rodá směs v pravdě velkolepou kamennou básní
25. sjezd lékařů-internistů ve Vídni
od 6. do 9. dubna 1908.
(Sjezdové skizzy.)
Matyáš
Arras
Hradčany
Praha
Vídeň
28
article
Vídeň, 6. dubna 1909.
Dnes o 1/410. začal vlastní sjezd a poněvadž ka-
ždé jádro má svou slupku, strávena většina dopoled-
ního času svlékáním těch slupek — formalit, a te-
prve k jedenácté mohl prof. Rosthorn svým so-
norním hlasem a živým přednesem zahájiti vlastní
účel sjezdu.
Presidentu sjezdovému Müllerovi dnio hod-
ně práce a zvonění, nežli mohl prohlásiti sjezd za
zahájený a své místo na tribuně postoupiti — mi-
nistru dru. Marchetovi.
A pan ministr vítá shromážděné; vílá je jmé-
nem vlády co nejoddaněji, pak po niti vývoje vídeň-
ské university spouští se do dob Marie Terezie, ta-
kový malý růženeček splétá z jednotlivých fasí vý-
voje mediciny, až konečně vzdává úctu rozmachu,
ne kroku, ale letu, v jaký se za posledních desintiletí
dala věda lékařská, a — — —! Před tím „a“ —
vázne péro! — pan ministr vypočítává, co všecko
za těžké oběti podslupuje vláda pro vědu medicin-
skou, jak ji vždy věrně v kroku pomáhala a podpo-
rovala, vypočitává pavillony, budovy a pomůcky,
které vláda medicině ve Vídní za poslední léta vě-
nevala... Těžko, nevzpomenouti poměrů pražské
university a všeobecné nemocnice, těžko zapome-
nouti či nevzpomenouti všeho toho jednání (tak čer-
stvě pohřbeného) o universitu v Brně!... A pan mi-
nistr slibuje, že vláda, jako dosud vždy vědu podpo-
rovala, i nadále dlaň pro ni bude míti otevřenu — —
Těžko věřit — po tolíka smutných zkušenostech.
profesor
Rosthorn
Müller
Marie Terezia
Vídeň
Brno
29
article
Malý, stříbrovlasý dr. Neumayer, náměstek
starosty výdeňského, přišel také sjezd pozdrakviti:
jménem císařského města Vídně, kterému přičiněním
dvorního rady Schröttera dostalo se cti, že může
hostiti sjezd ve svých zdech. Děkuje za to Schröt-
terovi: — oblaka podkuřujících frásí táhnou aulou.
Pak generální štábní lékař dr. Úriel pozdravuje sjezd,
— nuda. Dvorní rada Schrötter omlouvá nepřítomné
— poušť, ve které pravou oasu vykouzluje promluva
presidenta prof. dra. Mollera. Konečně, konečně
soustol
Müller svoje thema neoznačil žádnýmí titulem,
— — snad by bylo i dosti těžko jednotný a při tom
vše vystihující titul dáti tomu, co logicky spojil a
řekl. Celek, který byl vtěsnán do škatule „lékařství“,
už se dávno rozpadí na menší samostatné, logicky
i praxí zdůvodněné celky: „vnitřní“, „kožní“, „nos-
ní, „všní“ a „krění“, „chirurgii“, „gynaekologii“
atd. — a poslední doby ten rozpad vedly ještě dál,
doktor
Neumayer
Úriel
profesor
Moller
Müller
Vídeň
Schrötter