1
masthead
V Praze, v sobotu dne 7. března.
Praha
2
masthead
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
4
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Jazykový návrh prof. dra. Piersche.
Z Vídně, 7. března. Bývalý říšský posla-
nec a profesor na právnické fakultě německé
university pražské, známý dr. Emil Pfersche
uveřejňuje v »N. Wr. Tgbttu.« stať o j a zv
kové otázce v Čechách, tentokráte klid-
něji a střízlivěji psanou, než jsme zvyklí u to-
hoto pána čísti a dospívá k závěru, že jest
třeba řešiti otázku jazykovou, pokud se týká v něj-
šího úřadování, jakousi středn
cesto u, na které prý by se zcela vyhovělo
theoretickým národním požadavkům českým,
aniž by se však prakticky stala nějaká národní
nebo materiální ujma Němcům. Východiskem
při této střední cestě musilo by na všechen
způsob býti překládání všech podání,
která učiněna byla jazyke m
okresu neobvyklým. Jinak jsou výklady
tohoto profesora a politika docela mlhavé až
na tuto jednu věc: na překládání.
Po té stránce musí býti stanovisko všech
Čechů zhola zamítavé. Nikdy nedopustíme, aby
kdekoli v Čechách státní úřady česká podání
jenom proto, že jsou česky sepsána, vyřizovaly
prostřednictvím nějakých tlumočníků, zejména
takových, jací byli do nedávna ještě u nejvyš-
šího soudu, totiž bývalých šikovatelů a tak
čeština kdysi jediný úřadní jazyk v zemi, byla
stlačena na stupeň, na kterém se nalezá snad
před soudem v Celji nebo jinde. Buď se musí
Němci smířiti se stanoviskem, že český jazyk
je rovnoprávným ve všech zemích v Rakousku
podle přesně formulovaného a známého XIX. čl.
zákl. st. zákonů, tudíž také v Linci, Štyrském
Hradci, ve Vídni atd., nebo musí Němci plným
právem uznati, že bydlí v zemích českých,v
jejichžto oblasti jazyk český jest nejen všude v
zemi od nepamětných dob obvyklým, nýbrž
také ve veškerém úřadování naprosto rovno-
právným, rovnocenným s jazykem menšiny
v těchto zemích.
profesor
doktor
Pfersch
N Wr
Němec
Čecho
Vídeň
Čechy
Rakousko
Štyrský Hradec
6
article
Ministr Bienerth u císaře.
Bienerth
7
article
Z Vídně, 7. března. Včera přijat byl císa
řem ve zvláštní audienci také ministr vnitra bar
Bienerth.
Bienerth
Vídeň
8
article
Nový řád pro maturitní zkoušky na gymnasiích
a reálkách.
Z Vídně, 7. března. Ministr vyučování dr.
Marchet byl včera přijat císařem ve
zvláštní audienci, ve kteréž panovníkem
schválena byla tato nová pravidla pro
maturitní zkoušky na gymnasiích
reálkách.
Ve příčině písemných zkoušek
stanou se tyto změny:
Na gymnasiích stejně jako na reálkách
ubudou dvě práce písemní a to jak
na gymnasiích, tak na reálkách písemná zkouska
z mathematiky, na gymnasiích písemná
zkouška z jazyka vyučovacího do
latiny, na reálkách písemná zkouška z fran-
činy do jazyka vyučovacího. Při pí-
semné zkoušce z jazyka vyučovacího dostanou
kandidáti, jak »Nár. Listy« svého času již ozná-
mily, tři otázky, ze kterých může si každý jednu
vyvoliti.
Co se dotýče ústních zkoušek, na
stanou podstatné úlevy. Všecko osvobo-
zování na gymnasiích a reálkách přestanea
zkoušeti se budou bez vými nk
abiturienti ze čtyř předmětů a to
ni s e
Na gymnasiích:
1. Z latiny nebo z řečtiny, podle toho.
z kterého předmětu lze se nadíti lepšího vý
sledku, za určitých podmínek se bude moc
přepustiti volba zkoušky z latiny nebo řečtiny
také kandidátům samý m;
2. z jazyka vyučovacího;
3. z mathematiky;
4. z vlastivědy.
Ústní zkouška na reálkách bude
konati z těchto předmětů:
1. z jednoho jazyka;
2. z fysiky;
3. z mathematiky
4. z vlastivědy.
Ústní zkouška nesmí býti žádnou zkouškou
o tom, zdali se abiturient předmětům dobře
z paměti naučil, nýbrž má míti ráz spíše roz
pravy.
Vysvědčení maturitní nebude míti ž ád-
ných známek, nýbrž bude v něm pouze
konstatováno, je-li dospělý čili nic. Rozdílyči-
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
doktor
Marchet
Vídeň
9
article
něny budou jen v ten způsob, že bude konsta-
továno, zdali uznán za dospělého po stránce
intellektu jednomyslně, čili většinou hlasů.
Tento maturitní řád není provisorním, nýbrž
je definitivním a nabude platno-
sti hneld při nastávajících zkou-
škách letošních.
Současně se oznamuje, že v ministerstvu
vyučování chystá se zřízení nového typu
středních škol již pro nastávající školní
rok 1908—9; dále nový vyučov ací
plán, nový zkušební řád, nový
klasifikační řád a konečně nový mo-
derní řád disciplinární. Skonco-
vání všech úkolů těchto potrvá ještě několik
měsíců.
10
article
Zvýšený kontingent zeměbranců.
Z Vídně, 7. března. Jak již bylo ozná-
meno, hodlá vláda v poslanecké sně-
movně a sice hned v první její schůzi, jež
konati se bude některý den v posledním týdnu
t. m., podati předlohu zákona str an
odvodu na rok 1908. Kontingent
zeměbranců bude tentokráte z vý-
šen ze 14.500 na 19.400 mužů. Vláda doufá,
že dosáhne zvýšení kontingentu zeměbranců
snáze než zvýšení kontingentu řadového vojska,
protože zvýšení kontingentu zeměbranců povo-
luje se státem jedním bez ohledu na druhý.
Vláda kromě toho myslí, že poslanecká sně-
movna bude po té stránce povolnější, budou-li
státem poskytnuty některé polevy, ze-
jména bude-li splněno přání v poslanecké sně-
movně několikrát projevené, aby dostalo se za-
opatření rodinám záložníků do
zbraně povolaných, ve kteréžto příčině bude
parlamentu podána zvláštní předloha.
Porada o žádoucím povznesení Istrie.
Z Vídně, 7. března. Včera konala se v mi-
nisterstvu financí porada o z vele-
bení hospodářských a kulturních
zájmů lstrie. Předsedal odborný šéf v mini-
sterstvu financí dr. Engel. Porady se zúčastnili
mistodržitel princ Hohenlohe, sekční referenti
některých resortů, zemský hejtman istrijský
Rizzi, poslanci na říšské radě dr. Bartoli, dr. La-
ginja, prof. Mandič, Spadaro, prof. P. Spinčič
a velkostatkář Brunner.
doktor
Engel
Hohenlohe
Rizzi
Bartoli
Le
profesor
Mandič
Spadaro
P Spinčič
Brunner
Vídeň
Istria
11
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Výprava na Labrador.
Mrs. Hubbardová, choť odvážného cestovatele
jenž v říjnu r. 1903 zahynul na nešťastné výpravě do
vnitra Labradoru, přejala vědecký odkaz svého man-
žela a provedla šťastně jeho plán, prozkoumati a za
kresliti dvě posud málo známé řeky Nascaupee a Ge-
orge. Nyní popisuje svou cestu ve „Windsor Maga-
zine.
Hubbardová
Mag
Labrador
Windsor
Nascaupee
12
article
Výprava sledovala z počátku od svého výcho-
diště u jezera Melville řeku Nascaupee, aby dospěla
až k jejím pramenům. V těchto krajinách s mnohým
řekami a jezery lze se dostati do vnitra země pouze
po vodě, ale na prudké, vodopády přervané řeky mů-
že se odvážiti jen zkušený plavec. Na podporu domo-
rodců z východní části Labradoru nelze spoléhati,
poněvadž nemají žádné zkušenosti v řízení kanoe
a kromě tcho mají zvláštní strach před vnitrozemím.
Mrs. Hubbardová byla provázena věrným druhem
jejího manžela George Elsonem, jenž s Hubbardem
vytrval v největším nebezpečí a s nesmírnou náma-
hou zachránil jeho mrtvolu i zápisky. Kromě toho
sestávala výprava ještě ze čtyř zkušených lovců a
veslařů. Vezli s sebou dva stany, dva čluny, 19 stop
dlouhé a 750 liber potravin.
Plavba po řece Nascaupee stávala se stále obtíž-
nější, čím dále proti proudu pronikali a velmi často
musili čluny vytáhnouti a vléci je po písečných pa-
horcích nebo trnitými houštinami. V rozsahu více
než 60 anglických mil byla krajina, kterou prochá-
zeli, zpustošena požárem. Oheň zuřil tam před 25
lety, ale posud bylo viděti jen písčitou poušť s čer-
nými pahýly stromů mezi holými, skalnatými horami,
jež uzavíraly údolí. Pak změnil se náhle obraz kra-
jiny, všude nejbujnější vegetace a panenský prales,
jehož temné linie v malé vzdálenosti vroubily břehy
Plavba pokračovala opět rychleji, když se cesto-
vatelé dostali na jezero Seal, jednu z největších roz-
šířenin řeky Nascaupee. Kdezto posud byl lov velm
Melvill
Nascaupee
Hubbardová
George Elson
Hubbard
Labrador
Seal
13
article
skrovný, nalezli nyní mnoho zvěře; první úlovený
karibu poskytl skvostnou pečeni. Dále dospěli po řec
k jezeru Michikamau a paní Hubbardová spatřila z
jezerem vysoké, rozeklané hory, na nichž před dvě-
ma lety manžel její podnikl poslední zoufalý boj s ne-
příznivými poměry. Zde poprvé byli cestovatelé pře-
kvapeni příšerným dutým zvukem, jaký vyrážejí po
táplice. Jezero bylo klidné, jen ledové kry pomalu po
něm pluly jako miniaturní ledovce a když slunce za-
podalo, zalilo hladinu vodní svým leskem. Tu ozvaly
se pojednou žatostné zvuky, bolestné lkání neslo se
nad lesklými vlnami a zaléhalo v dáli, budíc ostrou
ozvěnu. Příšerná tato hudba kontrastovala s jasně
modrým nebem, po němž letěly bílé mráčky a ce-
stovatelé seděli zaraženi ve svých malých člunech,
naslouchajíce v hluboké pustině podivným hlasům ve
vzduchu. Náhle lkání ustalo, záhadní ptáci umlkli.
Pa další plavbě proti proudu vepluli na menší
jezero Michikamats. Zde setkávali se s velkými stády
karibů, jež skytala hojnou loveckou kořisť. Jednoho
dne spatřili ohromné stádo mnoha tisíc těchto zvlášt-
ních sobů, z nichž čásť plovala jezerem k ostrov
asi tři čtvrti míle vzdálenému, takže hnědá jejich zá-
da tvořila nepretržitý most od břehu až k ostrovu.
Od jezera Michikamatsu pokračovala cesta na sever.
Čluny musily opet býti neseny a konečně dosáhla pa-
ní Hubbardová triumfu, že jako první bytost bílého
plemene stanula u pramenu řeky Nascaupee.
Hubbardová
14
article
= Denní rozkaz proti zoufalství z lásky. O za-
kázané lásce pojednávají mnohé básně a romány
všech dob, ale že by se mohlo zakázati také zoufal-
ství z lásky, sotva by kdo pomyslil. Historický do-
kument, denní rozkaz z doby rostoucí slávy Napo-
leonovy, dokazuje, že i to jest možno. Granátník
Gerdan zastřelil se ze zoufaiství nad nevěrou své
ženy. Brzy na to byl vojsku čten následující denní
rozkaz: „St. Cloud, 22. florealu roku IX. republiky.
Granátník Gerdan usmrtil se následkem milostného
poměru. Byl to ostatně dobrý voják. Jest to druhý
případtoho druhu, jenž se přihodil tohoto měsíce
v armádním sboru. První konsul proto nařídil, aby se
do denního rozkazu zardy vložilo: Voják musí pře-
konávati bolest a melancholii, neboť vyžaduje právě
tolik pravé statečnosti, snášeti vytrvale duševní bo-
lest, jako klidně vytrvati v ohni baterie. Oddati se
bez odporu bolesti, usmrtiti se, aby člověk ušel bolu,
jest tolik, jako opustiti bojiště před porážkou.“ Pode-
psán Bonaparte a Bessires. Denní rozkaz měl prý
náležitý účinek, takže se od té doby mezi gardisty
neudál žádný případ sebevraždy z nešťastné lásky.
= Konflikt pro podvazek. Nanejvýš komickou hi-
storku vypravuje v Turině vycházející „Gazetta del
Popolo“. Mezi německým a dánským dvorem došlo
ke konfliktu pro — podvazek. Jde o důležitou otázku,
zdali si musí princezna Dagmar, která se má za krát-
ko provdati a třetího syna císare Viléma, dáti
uzmouti některýmobratným dvořanem podvazek, než
princ manžel nabude práva, snímati jí ho s punčochy.
Gerdan
Bonaparte
Bessires
Dagmara
Vilém
Napa
St . Cloud
Turin
Gazetta del Popolo
15
article
Aby se této podivné sporné otázce porozumělo, nutno
připomenouti, že se v rodě Hohenzollernů od nepaměti
zachovává starý teutonský obřad svatební: jeden
z mužských hostů sejme nevěstě, zatím co jiní snaží
se odvrátiti její pozornost. obratně podvazek s nohy
a tento podvazek se pak rozstříhá a rozdělí v upo-
mínku na svatební slavnost Princezna Dagmar, která
má příliš moderní nebo snad příliš zpátečnické ná-
zory, nechce však o této poněkud choulostivé cere-
monii ani slyšeti. Ročina její je úplně na její straně,
ale berlínský dvůr nechce povoliti. Sám císař Vilém
vysvětloval dánskému vyslanci, že podvazkový obřad
dá se sledovati až k době purkrabí norimberského;
„Žádný z mých předků — připojil císař — těchto
slavných předků, kteří vládli nad Pruskem, ani filo-
sof Bedřich Veliký, nevyhnul se této ctihodné tra-
dici.“ Došlo tak daleko, že následkem tvrdošíjného
zdráhání se princezny Dagmar mělo býti od zasnou-
bení upuštěno. V tomto kritickém stadiu nalezla di-
plomacie jakési rozřešení. Princezně, která si nedis-
křetní hledání pod svými spodničkami rozhodně za-
povídá, nemá býti podvazek sejmut s nohy. Mladá
nevěsta nechá jen spadnouti podvazek na zemi a ně-
který z pánů má dělati, jako by jí ho sejmul. Jest
pouze otázka, zda-li Vilém II. tento zprostředkující
návrh přijme. K tomu sluší podotknouti, že „Gazetta
del Popolo není žádným humoristickým listem a ta-
ké nevydává masopustní číslo,
Dagmara
Vilém
Veliká
Vilém II
Prusko