ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 23e66de0-6690-11dc-a362-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 187, work 12, org 28, person 69
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V. Praze, v sobotu dne 24. března 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 82.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se: v Praze v administrsel u nl sětnri leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou mislt mt leta : : : 7 k 80 npisc Vo dlialkáck 2 K 9nn Pošton n miaíe nant ieis : : . ke s dvojí zásilkou nž nnt lcis : : . : n k c
Praha NN
5 article Zajímavá výstraha hospodářská.
Zajímavá výstraha hospodářská. Souvěký průmyslový rozmach nejproni lavěji zasáhl do hospodářských poměrů Německu, učiniv z něho obávaného soupeř na trzích světových, jehož rozpínavost na všech stranách se pociťuje a s níž jest po- čílati i státům hospodářsky tak vyspělým, jako jest Anglie. Ovšem že pro samo Německo horečná činnost průmyslová spojena byla s řadou ve- likých účinků na veškero ústrojí státní a ná- rodní, jejichž konečná výslednice namnoze není dosud dána. Tak na př. otřásla posa- vadní převahou zemědělství a postavila je před řadu otázek, z nichž nedostatek pra- covních sil, stížená obrana proti soutěži ci- zího obilí, plodin a pod. jsou stále otevře- nými, jitřícími se ranami na těle německém. Zájmy zemědělství vedou tuhý zápas se zájmy obchodu a průmyslu skorem při každé nové hospodářské předloze. Vedle toho mocný průmysl německý přiostřil otázku dělnickou vůbec, postaviv do zápasu dřívějších pořádk hospodářských s novými mohutnou sílu orga- nisovaného dělnictva. oled leti
Německo Anglie
6 article
Kypící podnikavosti a výrobnosti ně- mecké bylo třeba nejenom nových trhů, ale i obrany jejich, a tím dán byl veškeré ně- mecké politice zahraničné nový směr, který uvedl ji na dráhu podniků osadních, zvýšil tím potřebu branných sil námořních av krátké době sotva tří let opětného rozmno- žování válečného námořnictva. Přes bohaty příspěvek, jejž poražená Francie odvedla Německu, přes rozvoj za- hraničných tržišť německých, hromadění k- pitálů německých nedělo se přece jen tak nychle, jak by toho byla si přála podnik vost výrobní na jedné a rozpínavost branná na druhé straně. Ode dvou let trpí Německo poměrnou drahotou peněz, a ač se namnoze uvádí, že drahota jest zároveň regulátorem solidnosti že překáží vzniku podniků nezdravých, nelze nevíděti, že stěžuje postavení i podniků ostat- ních, zdražujíc jejich kapitály, ubírajíc jim schopnosti k soutěži a ohrožujíc výnosnos jejich. nl oe
Francie Německo
7 article
Stále rostoucí potřeby státní nutí mimo to výrobce, chtějí-li býti právi rostoucím po- žadavkům, aby zvyšovali ceny svých tovarů, čímž znenáhla vzniká na konsumenty toli- kery nárok,o pojmasnnsiva pinky kokaže stálé příjmy podobně zvyšovati nemohou, nuceni jsou obmezovati se ve svých potře- bách, což jest prvým citelným momentem že ani pravidlo o množící se spotřebě nen bez výminky Do těchto, jen v nejstručnějších rysech načrtnutých poměrů zasáhly v poslední době vedle drahoty peněz nové dvě důležité okol- nosti: nedostatek uhlí a zdražení surovin, zejmena železa, pro všecka odvětví fabrikace velice důležité. Tyto okolnosti zasáhly ne- příznivě do průmyslu německého právě v oka- mžiku, kdy vláda uchystala nové rozmnožen lodstva válečného s nákladem, milliardě marek se blížícím, na nějž bude vedle půjčky nutn i zvýšiti výnos daní. Nevíme, zda obavy o nezdar námořních plánů německých či tísnivější poměry hospo dářské, z líčených příčin vzniklé, aneb vše to pospolu účinkovalo na vůdčí kruhy ně- mecké, jisto jest však, že uznaly za vhodné
8 article
způsobem mimořádným dáti první výstrahu či »napomenutí průmyslníkům Německa«. Stalo se to zvláštním článkem ve včerejším čísle vládního »Nordd. Allg- Zeitungu«, jehož podstatný obsah jest násle- m ssl dující. List doporučuje, dovolávaje se rokování sněmovny o rozpočtu státním, »zachovávání míry ve všech hospodářských oborech«. Má za to, že napomenutí toto nemůže dosti hlasitě po vší zemi býti rozhlášeno a upozorňuje na dřívější zkušenosti hospodářské. Proč, táže se, vzaly tak rychle za své dřívější periody hospodářského rozkvětu? A odpovídá: Hlavně nezdravým vyháněním cen a kursů do výše Veliká poptávka po surovinách, zejmena po uhlí a železe, sváděla výrobce, aby zneužil nouze tím vzniklé a strhli takto s sebou do víru veškerá ostatní odvětví průmyslová, tak že na konec musel nastati veliký krach. V tehdejší době kritické nedostáválo se zku- šenosti a vedení: všichni se řídili jen zása- dou: »Dělej píšťaly, sedíšli v rákosí !«e Ociťujeme se nyní opětně u takového kritického bodu obratu. Průmyslový vývo Německa vytvořil se nad očekávání skvěle. Ačkoliv těžba uhlí a výroba železa ustavičně se zmáhá, nemůže dostáti poptávkám, ba čím více se tu produkuje, tím více vzmáhá se po- ptávka. Dle výkladu ministra železničního ve sněmovně podaného, jehož náhled sdílíme. budou se tyto poměry ještě dále přiostřovati. Rostoucí poptávkou přibývá však nebezpečí že výrobci budou zvyšovati ceny nade všecku míru a pak se octneme opět u srázu, stejně nebezpečného pro výrobce jako pro konsu- menty. Kdyby další vývoj poměrů bralse touto cestou, byly by škody tentokráte větší, než kdykoli dří ve.
Německo AllgieZeitung e Ociťovat
9 article
Po desetiletí všicci, jak v soukromém tak ve veřejném životě, zvyklí jsou na usta vičné stoupání příjmů. Rozpočty rodin, obcí státu počítají s tímto vývojem jako s hoto- vou událostí. Stát, kterýž za dřívějších krisí ve své finanční správě aspoň přímo méně byl zasáhnut, byl by nyní jakožto nej- větší podnikatel především postižen. I kdyby jen doprava klesla, nedostávalo by se úhrady pro mnohé důležitě potřeby státní. Ani tak zvané skryté zálohy by v takovémto případě nebyly dosti výdatné, aby odvrátily nesnáze v nadešlé krisi. Nechť si uvědomí veškeré kruhy zúčast- něné, že předráždění v oboru hospodářském a odtud vzniklý náraz způsobily by tento- Má-li se předejíti tomuto nebezpečí, jest na ten čas jenom jediný prostředek: za- chovati slušnou míru ve všech hospodářských odvětvích. Ještě jest čas! Jest proto povinností všech zúčast něných, aby toto heslo hlásali. Především se musí sebrati syndikátya opříti se pozadí, ženoucímu ku zvyšování cen skokem. Již nyní býchom snad byl zachváceni přemírou výroby a spekulace. kdyby průmysl ve svém sdružení nemě dobré vedení po ruce.
10 article
Nároky všech musí se uskrovniti, ač rostoucí výrobou všestranně se rozmnožily ale stávky, váznutí dodávek pro nedostatek pracovních sil, to již nyní způsobilo nedo- statek uhlí, jímž trpí i nejmohutnější pod- niky a závody, ani státních nevyjímaje. To nejhorší snad již minulo, ale dozvuky ještě potrvají. Bude nutno obmeziti výrobu a i do- dávky zahraničné. Ještě důlezitějším jevíse býti, aby obchod druhé ruky šetřil přimě řené hranice cen. Tu musí těžářstva a prů- myslová sdružení sama zasáhnouti a účin- kovati řízným opatřením, aby obecenstvo se nevykořisťovalo. V nejbližší době vše na tom záleží, pronikne-li tento duch pravé míry do kruhů co nejširších. Po silném opojení přicházívá silná kocovina. Střídmost jest zdravou i životu hospodářskému. Odkud by jinak stát nabral prostředků, aby vše stranně napomáhal a podporoval, kdyby ze zdravého stavu hospodářského neplynuly prameny jeho příjmů ? . .
11 article
Nepochybujeme nikterak, že rozponnání vládního listu berlínského o nebezpečí ho- spodářskému rozkvětu Německa hrozícím jest ve svém celku správné. Jiná jest ovšem otázka, zdali forma napomenutí, jež jest ja kýmsi kázáním z hospodářské mravouky jest vhodným prostředkem, zjednati nápravu a odvrátiti nebezpeči. Pravda, rys střízlivosti a discipliny jest vlastní povaze německé, ale ve věcech ho spodářských musí i Němec hájiti v existenč ním zápase především sebe a svůj vlastn podnik hospodářský. Kde však jest měřítko pokud ten který závod průmyslový snese ob mezení posavadní výroby? A kde jest zá ruka, že živlové hospodářsky bezohlední jichž i v Německu jest hojnost, říditi se bu dou radou, jež jim ukládá újmu, po případe i citelné oběti? Tuť by nezbylo, než provésti organisa výroby takovým způsobem, aby individuun v ní takřka úplně zmizelo. Posavadní vý robní organisace — syndikáty — mají po vahu soukromou a jsou jenom částečné, ne pohlcujíce souhrn všech průmyslových od větví v jedinou vyšší organisaci. Jest možno zavésti pro souhrn průmyslové výroby po dobnou nějakou normirovku, jako jest ruská pro výrobu cukru? Památným však zůstane že vládní list německý po soukromé organi saci pracovních sil jest nucen vysloviti po žadavek organisace výroby. Toť jest velik krok ku stanovisku socialismu.
Němec Německo
12 article Vládní materiál pro národnostní rozdělení Čech.
Vládní materiál pro národnostní rozdělení Čech. Ku včerejší zprávě o materiála, předloženě drem. Körbrem smiřovací komisi česko-německé dodáváme seznam soudních okresů v králoství če ském, v jichž složení se navrhují změny. Jsout okresy: 1. Onatov. fnový) německý, obdržati má Jetřichov, Chmelík, Karle, Kocléřov, Litrbachy, Nikel Semanín, Opatovec, Janov a Strakov-s 15.000 Něm a 228 Čechy z okresu lanškrounského: Kunžvald, Třebovice Trpík a Helvíkov s 2115 Němci a 18 Čechy z okresu poličského: Lavecny. Starčov, Limberk Modrc, Česká Radiměř, Bělá Německá, Banín. Je dlová a Česká Dlouhá s 9028 Němci a 645 Čechy Počet obyvatelů: 26.143 Němců, 891 Čecho (96.8% N., 3.29% Č.), celkem 27.034. 2. Hostinné, německý, obdržeti má z okresu novopackého obce: Velké Borovice Stupná, Vidochov s 12.669 Němci a 220 Čechy z okresu královédvorského obce: Huntířov. K cléřov, Komárov, Království II., Království III., Staro dubecké Debrné, Dolní Nemaňov se 4606 Němci 451 Čechy. Počet obyvatelstva bude 27.180 Němců, 112 Čechů (96.0% N. a 4.0% Č.) celkem 28 308 oby vatelů. 3. Kašperské Hory, německý, pozbude pro nový okres ve Velkém Zdikově obec Stanko se 433 Němci a 3580 Čechy pro okres v Sušici obce: Damič, Maloč, Nezdice Ostrožno, Pohožsko, Šimanov, Soběšice, Strašín s 4649 Čechy a 157 Němci:
Karel Čecho Němec Stanko Čechy Jetřichov Chmelík Kocléřov Litrbachy Opatovec Janov Strakov Německo Helvíkov Bělá Banín 891 Čecho Vidochov Huntířov Komárov Debrné Dolní Nemaňov kašperský Hora Sušice Nezdice Šimanov Soběšice Strašín Nikel Semanín Kunžvald Třebovice Trpík Limberk Modrc Český Radiměř Český Dlouhá Velká borovice Stupný království II Maloč Pohožský království III
13 article
obdrží od okresu v Sušici obec Albrechticese 407 Němci a 105 Čechy Počet ohyvatelstva bude 9402 Němci a 241 Čee (97.9% N., 2.10% Č.), celkem 9643 obyvatelů 4. Horšův Týn, německý, pozbude pro nový okres v Stankově obce: Puclice, Všekary, Stankov městys, Stankov ves, Šlichov, Chotiměř, Lštění, Vrnňlov Kamenice, Křenová, Kvičovice, Libová, Lohovčice Močerady, Poděvousy, Čermná, Vostračín, Ohučov. Počeť obyvatelstva bude 8314 Němců a 511 Čech (94.3% N., 5.7% C.), celkem 8825 obyvatelů. 5. Český Dub, český, obdrží od okresu v Mimoni obec Cetňov se 198 Čechy a 79 Němci Počet obyvatelů bude 14. 224 Čechů, 2210 Něme (86 6% Č., 13.4% N.), cejkem 16.434 obyvatelů. 6. České Budějovice, smíšený, odevzdá novému okresu v Křemži obce: Habří, Lipí Vrabče Velešínu obce: Újezd Kamenný a Římov s 385 Čechy a 21 Němcem. Počet obyvatelů bude 28 476 Čechů (nyní 32 329 a 17.187 Němců (nyní 17.288), (62.49% Č. 37.69% N. celkem 45.663 obyvatelů. 7. Dubá, německý, obdrží: od Bělé pod Bezdězem obce: Malý Bezděz, No salov. Víska s 568 Němci a 84 Čechy Počet obyvatelů bude 16.283 Němců, 257 Čecho (9850 N., 1.5% Č.), celkem 16.540 obyvatel 8. Německý Brod, český, odevzdá okresu ve Štokách obce: Hochtanov s Klar brunem, Bartošov Frydnava, Dlouhá Ves.
Němec Čecho Horšův Kvičovice Čo Klar brun Frydnava Sušice Albrechtices Stankův Puclice Všekary Chotiměř Lštění Křenová Poděvousy Čermná Vostračín Ohučov Mimoň Český Budějovice Křemže Lipí Velešín Újezd Římov Dubá Bělá pod Bezděz Malá Bezděz 257 Čecho německý Brod Vrnňlov Kamenica Lohovčice Močerady Český Dub
14 article
Počet obyvatelů bude 797 Němců a 23.332 Čech (33% N. a 96.7% Č.), celkem 24.124 obyvatelů. 9. Jablonec n. N., německý, obdrží od Turnova obec Bezděčín s 500 Němci a 30 Čechy. Obvvatelů bude příště 44. 106 Němců a 683 Čecho (93.59% N. a 1.5% Č.), celkem 44.789 obyvatelů. 10. Hradiště n. Lab. (nový), německý obdrží: od Jaroměře obce: Krabčice, Heřmanice, Litic M. Bukovina, Brod, Vestec, Zálonov a Slotou s 2350 Němci a 224 Čechy od Dvora Králové obce: Hradiště n. Lab., Bukovina, Kašov, Kladruby, Kohoutov, Kukš, L bolov, Zboží, Kočbeř, Žirec, Silvarleut, Hřibojedy Záboři, Hvězda, Vyhnanov, Horní a Dolní Vlčkovice Dubenec, Haac, Podstráň, Proruby, Stonovice Střeziměřice a Království I. s 10.181 Němcem a 77 Čechy. Úbyvatelů bude: 12.531 Němec a 1003. Čes (92 6 proc. N., 71 proc. Č.), celkem 13.534 oby vatelé. 11. Nové Hrady, německý, obdrží od Trhov. Svinů obce: Kondráč, Pečim 31.04 Němci a 387. Čechů. Obyvatelů bude příště: 17.522 Němnci, 8na Češi (95.4 proc. N., 46 Č.), celkem 18.375 oby vatelů. 12. Králiky, německý, dostane z okresu lanškrounského obce: Paličku, Čen kovice, Novou Ves s 2679 Němci, 109 Čechy. Počet obyvatelstva příště: 17.310 Němců, 40 Čechů (97.8 proc. N., 2.2 proc. Č.); dohromady 17.717 obyvatelů. 13. Hartmanice, německý, dostane: bkesu sušického obce: Langendorf, Dvinu Čechů (98 2 proc. N., 1.8 proc. Č.), dohromauy ap.nsí obyvatelů. 14. Vrehlabí, německý, dostane: od okresu jilemnického obec Hüttendorí s 113 Němci, 135 Čechy
Němec Čo Čecho Slota L bolov Silvarleut Hřibojedy Zábor Vyhnanov Čech Králik Palička Čen Dvina Jablonec Turnov Bezděčín Jaroměř Krabčice Heřmanice Litice Bukovina Brod Vestec Zálonov Králové Hradiště Kašov Kladruby Kohoutov Kukš Kočbeř Žirec Dolní Vlčkovice Dubenec Haac Podstráň Proruby Nová Hrad Sviny Hartmanice Stonovice Střeziměřice Němec
15 article
Počet obyvatelů příště 22.886 Němců, 58 Čechů (97.5 proc. N., 2.5 proc. Č.); dohromady 23.474 obyvatelé. 15. Hořice, český, ztrácí obce: Sedlec, Lanžov, Poličany. Trotín Dechtov, jež připadnou ke Dvoru Králové. Dotčene obce čitají 2764 Čechy. 1 Němce. Počet obyvatelů příště: 27.672 Češi, 35 Němeů (99.9 proc. Č., 0.1 proc. N.), dohromady 27.707 oby vatelů. 16. Jaroměř, český, pozbude Hradištěm (novým) 8 obci s 235 Němci, 224 Čechy. Počet obyvatelů na příště: 30.109 Čechů, 278 Němců (91.6 proc. Č., 8.4 proc. N.), celkem 32.890. 17. Chvalšiny, německý, odevzdá Křemž (nový) obce Brlohy a Novou Ves s 1374 Čechy, 17 Němci, obdrží od Netolic obce Borovice, Hořejší Chrášťany, Kolovice a 659 Němci, 68 Čechy. V drobném prodejí: raaní číslo o sobě . . . za S vdpoledni . . . . . . . za 2 h Ve slialkách na voskově- ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . 8 k 1user á t platí so hotevě vncfea Předplarosí u inbavty ptiliiná drsilal- strace v Mariasske uilicí č. 3.. Tem nachězsjí se těž redsbee tiskárss zezpečkce „Káodoleh lalste“ Rakoptsy se nevrsecli
Němec Čecho Trotín Dechtov Čech Křemž Hořice Sedlec Lanžov Dvůr Králové Jaroměř Chvalšiny Brloh Netolice Kolovice Tema Hořejší Chrášťany Něme
16 article
Počet obyvatelů na příště 11.923 Němců, 206 Čechů (984 proc. Němců a 1.6 proc. Čechů), úhrnem 12.129 obyvatelů. 18 Kaplíce, německý, odevzdá Velešínu, Svi- nům. Trhovým a Krumlovu po jedné obci a to: Po- řešín. Olmavu a Dlouhou, úhrnem s 1152 Čechy. 258 Němci. Počet obyvatelstva na příště 17.509 Němců, 80 Čechů 195.6 proc. Němců, 4.4 proc. Čechů), celkem 18.313 obyvatelů. 19. Klatovy, český, odevzdá Nýrsku obce Jirkov a Jesení s 632 Němci a 203 Čechy Počet obyvatelů na příště 39.652 Čechů, 50 Němců (93 8 proc. Čechů, 12 proc. Němců), úhrnem 40,154 ebyvatelů. 20. Králové Dvůr. český, odevzdá Hostin- nému obce: Hunliřov, Kocléřov, Komárov, Královstv II. a III., Slaré Buky- Debrně, Nemajov Dolní s 366 Němci, 451 Čechy: Hradišti (nový) 24 obce s 10.181 Němci, 779 Čechy; obdrží od Hořic 5 obcí s 2764 Čechy, 1 Němcem. Počet obyvatelů příště 13.569 Čechů, 1233 Něme (91.7 proc. Čechů, 8.3 proc. Němců), úhrnem 14.802 obyvatelů- 21. Křemže, event. Zlatá Koruna, (nový český, obdrží od Krumlova obce: Křemži, Holubov Rojšín. Mříč, Chlum. Zlatou Korunu. Příčnici, Opa lici s 6601 Čechy, 53 Němci; obdrží od Budějovic obce s 1807 Čechy, 8 Němci; od Chvalšin 2 obc s 1374 Čechy, 17. Němci. Počet obyvatelů 9782 Čechů, 78 Němců (992 proc. Čechů, 0.8 proc. Němců), úhrnem 2860 oby- vatelů.
Němec Čecho Dlouhá Nemajov Velešín Svi Klatovy Nýrsko Jirkov Kocléřov Komárov Hořice Křemže Krumlov Holubov Rojšín Mříč Chlum Budějovice Chvalšiny Králové Dvůr Hunliřov Královstv II Slarý BukaDebrno Krumlův Němec
17 article
22. Krumlov, německý, ztrácí Křemži (nový) 8 obcí s 6601 Čechy, 53 Čechy: Velešínem ohce Velešín, Třebonín, Zubčice, Netřebice, Mirkovice. Bojov, Mojné, Svince, Krásov s 5440 Čechy, 197 Němci; obdrží od Kaplice obec Dlouhou s 235 Němci. Počet obyvatelů příště 16,181 Němiců, 1690 Čechů (90.5 proc. Němců, 9.5 proc. Čochů). Colkem 17.881 obyvatelů 23. Lanškroun, německý, odevzdá Opalovu 4 obce s 2115 Němci, 18 Čechy: Králíkům 3 ob s 2679 Némci, 109 Čechy; České Čermné (nový obce: Českou Čermnou, Petříkovice, Valteřice, Vý. prachtice, Koburg, Nepomuk, Horní a Dolní Heřma- nice, Herbotice, Rydrovice s 5204 Čechy, 4958 Němci; obdrží od Ústí n. Orl.: Oldřichovice, Houžovec, Horní a Dolní Lipchavu, Seibersdorf, Černovír s 5153 Němei, 474 Čechy. Počet obyvatelstva příště 22.337 Němců, 968 Čechů (95.8 proc. Němců, 42 proc. Čechů), úhrnem 23.305 obyvatelů. 24. Louny, český, obdrží od Postoloprt obec Jimlín se 796 Čechy, 12 Němci. Počet obyvatel příště: 35.667 Čechů, 475 Němeů (98.790 Č., 1.3% N.), úhrnem 36.142 obyvatelů 25. Litomětice, německý, odevzdá Roudnici Drabšice, Hrdly. České Kopisty. Podčaply se 1335 Čechy a Libochovicům: obce Bohušovice, Brňany Keblice, Německé Kopisty se 2850 Čechy, 32 Němci. Počet obyvatel příště: 33.203 Němců, 4663 Čechů (87.80 N., 12.290 Č.), úhrnem 37.866 oby- vateln.
Čecho Němec Králík Krumlov Křemže Velešín Třebonín Zubčice Netřebice Mirkovice Bojov Mojná Kaplice Dlouhá Lanškroun Český Čermná Petříkovice Valteřice Vý Dolní Heřma Orlický Oldřichovice Houžovec Dolní Lipchava Seibersdorf Černovír Louny Postoloprty Jimlín Roudnice Český Kopist Libochovice Bohušovice Český Čermná Koburg Nepomuk Rydrovice Brňan Keblice Němec Němei Něme
18 article
26. Litomyšl, český, odevzdá Opatovu (nový) 12 obcí u Opatova vyznačených s 15.000 Čechya 228 Němci. Počet ohvvstst.ztkž os eon člka .9s vž-- 27. Libochovice, český, obdrží od Litoměřie načené obce se 2840 Čechy, 39 iom v. Kololeč, Pod- sedice Třebenice, Chodolice, Chrášťany, Ječany, Opo- lany, Šepely, Semč, Staré, Třemšice, Třiblice se 4076 Čechy, 989 Němci. Počet obyvatel příště: 25.403 Češi, 1078 Němců (96.0% Č., 4.0% N.), úbrnem 26.481 obyvatel 28. Lovosice, německý, ztráci u Libochovi výše jmenovaných 13 obcí se 4076 Čechy, 989 Němci. Počet obyvatel příště: 13.412 Němců, 729 Čechů (95.19% N., 4.9% Č.), úhrnem 14141 obyvatel 29. Žlutice, německý, obdrží od Manětína: Německé Doubravice, Kraš, Lukovou, Poloky, Rab- štein, Vikošov, Oujezdí, Hlubokou, Vysočany, Zvolen. Kotouče se 2734 Némci, 381 Čechy. Počet obyvatel příště: 17.443 Němců, 796 Čechů (95.7% N. a 4.3% Č.), úhrnem 18.239 obyv. 30. Manětín, český, odevzdá Bezdružicím Čisotín, Nečetín, Preitenstein, Račín, Beruklov, Viřin se 3184 Němci, 282 Čechy. Tuškovu Hůrky, Za- hrádku se 319 Némci, 12 Čechy. Žluticí výše jmeno- vaných 11 obcí se 2734 Němci, 381 Čechy Počet obyvatel příště: 8486 Čechů, 473 Něme (94 80% Č., 5.29% N.), úbrnem 8959 obyvatel.
Čecho Šepel Semč Němec Čech Raba Oujezdit Kotouč Nečetín Preitenstein Beruklov Tuškův Litomyšl Opatov Libochovice Kololeč Třebenice Chodolice Chrášťany Ječany Lovosice Žlutice Manětín Kraš Luková Polok Vikošov Hluboká Vysočany Zvolen Bezdružice Račín obec u Opatov německý Doubravice Čechya 228 Němec Némec
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z výlotu za přírodninami. Podává dr. Antonín Frič. Tažného ptactva je dvoji druh, jedni spě chají z jihu na sever, aby tu hnizdili, druz prchají z drsného severu, aby v teplejším kraj okřáli a potravu nalezli. K poslednějším, jak se zdá, patřím také já. Již časně v únoru po cítil jsem touhu uniknouti záludnému ovzduš chřipky někam do vlídnějšího podnebí. Cesta šla tentokráte přes Korutansko. Z mlhavého ale výslunného dne vítali jsme z oken vlaku hejna skřivanů, vracejících se z jihua pohlíželi sympaticky na párky koroptví a havranů chystajících se k líbánkám. Netušili, jak drsným časem ještě budou překvapeni. Druhého rána bral se vlak již údolím Mury, kde zasněžené vrehy překrásnou tvoří scenerii. Údolí jsou plochá, zříceniny na některých kopeích připomínají pohledy porýnské. U Trbíže dosahuje malebnost okoli svého vrchole. Vlal odtud stoupá, stroj těžce oddychuje. Polštáře růžového vřesu a žluté kopce sasanek a auricul v sousedství sněhových polí v horách a skal- natých bočin mile dojímají. Z pozorování pří rody drsně nás vyrušila celní expedice na po- hraničí v Pontebě. Slavný úřad umístěnt v mizerných kolnách. Pomalu opouštíme horstvo. Několik ohrom- ných jako dům velkých balvanů uprostřed úrodné pláně ohlašuje blizkost Videma (Udine) někdy hlavního města provincie benátské. Kopec na němž se vypíná videmský zámek, dal prý kdysi navézti Attila, aby lépe viděl hořící Aquileu. Při procházce nevýstavným městem usmáli jsme se rohatým tvarům zdejšího chleba »P an corniche« a zarmoutili se pohledem nad celými svazky drobných ptáků, zvonků a skři- vanů, prodávaných na tržišti. K tomu tedy u nás šetříme a hájíme ptactvo, aby je tu v mas- sách škrtili a dávili. Zde v Gorici páše se v tom oboru nejkrutější barbarství na drobných zpě- váčelch.
doktor Frič Videm Attila Korutansko Mura Udine Gorica
20 article
V Janově hledal jsem prof. Silvestr jednoho z hlavních znatelů stonožek, abych si s nim o nálezech podobných tvarů v našem permském útvaru pohovořil. Professor však odjel před nedávnem do Brasilie a do Bueno Aires. Z přístavu janovského odrážela téhož večera silně obsazená loď do Brasilie a český hovor dvou děvčat, který jsem ten den ráno zaslechl, bezpochyby souvisel s exportem českýeh hudebníků do krajin zámořských. Vybíráním filigranových rozkošných šperků a psaním četných dopisnic, zdobených pomníkem Kolum- bovým, vyplnili jsme první den. Vzácným požitkem byl výlet do nejproslu- lejší na rostlinné skvosty zahrady hraběte Pala- vičina v Pegli. S bolestným srdcem vzpomínal jsem nešťastného přitele p. Karla Poláka, který navštiviv toto místo při kongressu botaniků, nadšením o něm vypravoval. Závodí tu botanické skvosty jako strom kafrový, velký jako stoletý dub a celé háje vzácných palem a cycadei s idyllickou úpravou parku. Rozkošné pavillonky se skvostným ná- bytkem, cestky vroubené zkamenělými korály z třetihorních vrstov v Saselle, sedátka tesaná z mramoru, nápodobující tři na sobě ležící pol- štáře. A konečně rozsáhlá krápníková jeskyně, v níž navštěvovatelé projedou se na nádher- ných lodičkách, by se pobavili na jednom místi pohledem na moře. To vše uvede v nadšení navštěvovatele, jenž za zpěvu pěnie a červenek vrací se z půvabného toho koutku v pestrý život námořního města Janova. O svém pobytu v Nizze, kamž jsem leto přibyl o měsíc dříve, nemám k loňským dojmům mnoho dodati. Stydím se prozraditi, že vzdor kvetoucím po skalách kopretinám a fialám vzdor kvetoucím růžím v zahradách letohrádků bylo tu po čertech — zima. Topili jsme chodili v kožiše. Moře bouřlivé, rybí trh chudý.
Pala Karel Polák Janov Brasilia Bueno Aires Nizza
21 article
Vyletěl jsem si do Villefranche a seznal na stanici jejího zakladatele prof. Korotněva z Ki- jeva. Stanici právě zvětšují o několik pracov ních pokojů a knihovnu, pak o síň pro akvaria. Slíheno mi, že mladí lidé, mnou doporu- čení, mohou zde zdarma pracovat. Pokus, vidět u Monaka výzkumnou loď knížete monackého, též se nezdařil. Lod totiž dosud z Londýna nedošla. Jednoho rána rozhlížím se kukátkem do dálky a na více než 1 kilom. rozeznávám mez mořskými vlašťovkami, jež nad výtokem hlavní stoky do moře se hemží, také tři alky.A vskutku! Druhého dne dostaly se zastřelené na trh. Dlouhé sucho a zima ani sbírání plžů nedovolovala a mnohá přání dra. Babora zů- stala nesplněná. Jako v Italii i zde hubí se ptactvo ukrutně. na sta kusů pobitých skřivanů i drozdů denně viděti na zdejším trhu. Zajímavější část cesty zbývala nám přes jižní Francii. Jeli jsme kolem Toulonu, kde loni vyletěla prachárna do povětří. Náraz po cítěn až v Nizze, kde lidé hádali na zemětře sení. Minuvše Canne a odvrátivše se více od břehu, postrádáme již palem, agave i kaktusů. Krajina má tu zcela jiný ráz. Pestře červení ornice připomíná útvar permský, na jakémse u nás dařívá chmelu. Zde si v něm libuje víno, jehož keře v tuto dobu roku byly ořezány že se vinice podobala spíše zelnému polí. Oli vové stromy se silnými kmeny do široka rozlo žené na vrchu jsou rovně zastříženy.
profesor Korotněv ki Babor Canne Oli Monako Londýn Francie Toulon Nizza
22 article
Po skalních balvanech nápadny mi byly talíře šedých lišejníků přes píď širokých. Plo šina kraje znenáhla přechází v růžové vřeso viště, sem tam žlutě kvetoucím keřem zdo bené. K večeru dorazili jsme do Marseillu a ubytovali se v hotelu du Bordeau et d'Orien poblíže nádraží. Skrovný, čistý, švýcarský to dům Ráno jsem si přivstal, prošel se kolen ptáčníků, viděl tu velkého šedého dlaska s čer nou hlavou a žlutým zobákem. Je prý z Číny Nepamatuji se, že bych jej byl kdy ve sbírkách viděl. Mnohý pták za posledních desítileti spíše živý do Evropy se dostal, než jako vycpaná kůže Na rybím trhu prodávají ryby z Alžíru Namnoze tu připraveny k snědku ohyzdné asci die (Amicero cosmas). Útroby jejich prý chut nají hořce a ostře. Má asi zvláštní příčinu jicl požívání. Přivezl jsem jich několik živých domů Po snídani dali jsme se provoziti celým městem Mohutný dojem v nás zanechalo, zvláště přístav Na sta sudů vína a oleje, řady pytlů s oranž jiný náklad čeká tu na svoji přepravu. Agenti za námi pobíhali, nechceme li si pro- hlédnouti činský parník, jenž právě přibyl. Odo- lalí jsme lákadlu. Blížil se čas dostaveníčka v museu. Na výšině nad můstem, na kone dlouhé široké ulice králuje palác na místě zvaném Longchamps. Zde jsem byl nad míru laskavé přijat professorem Marionem, známým ji z Paříže od zoologického kongressu. V geologické sbírce nejvíce mne bavily sladkovodní usazeniny nejmladšího útvaru křído- vého, asi staré Danien, jež jako hnědé bařinaté usazeniny obsahovaly zbytky krokodilů. Též na počátku třetihor n Eacenu zde v jižní Francii mnoho sladkovodních usazenin s bahními i zem- skými plži se nalezá.
Pla Marion Marseille Čína Evropa Alžír Oda Paříž Francie Bordeau et d ' Orien
23 article
Odpůldne setkal jsem se s prof. Marionem na mořské zoologické stanici v Endoume as hodinu od Marseillu vzdálené. Nad samým bře- hem moře na vápenci neokamském, kde všude význačná Ostraea kaulani ze skály vyčuhuje. zbudována velice pevná stavba vzdorující ná- razům hrozného mistrálu. Okenice a dvéře jsou železně, dvojité, jako u ohnivzdorné pokladny zdi silně jako na pevnosti. Vše tu zařízeno ke zkoumání mořské zvířeny a vskutku mnoho vy chovanců university i cizích učenců zde pra- cuje. Knihovna, lokální sbírka mořských zviřa a akvaria, přímo v pracovně umístěná, jsou vy tečnými pomůckami. Ústřicový park, před stanie zřízený, byl mistrálem zničen. Před odjezdem z Marseillu navštívil jsen obchodníka s přírodninami a koupil od něho dvě vzácné výcpané středomořské ryby. Me místnosti tak přeplněné, že se tam vlastně ne mohlo. Večer byly velké přípravy k masopust nímu dnu v půli postu (Micarěme), osvětlenf pochodňový průvod atd. Nemohli jsme však vy čkati bujných veselostí. Ráno jeli jsme nejprv při samém kra zátok, pak na sever malebným údolím Rhony Štíhlé topoly připomínaly nám domov. Minuvše historický Avignon dostihli jsme Lyonu rozlo ženého ve skupině malých kopců. Při projiždce městem málo nás potěšily vysoké, mnoho- poschoďové domy velmi prosaického slohu Museum zdejší je nově upraveno a zvláště b nato zkamenělými obratlovci. Pozdě v noci do
Marion Marseille Avignon Lyon
24 article
jeli jsme do Ženevy a ulehli téšíce se na po- hled na krásné jezero a slavný Montblank. Ale jaké zklamání! Ráno dešť, vítr, jezero roz- bouřené a Montblank mlhou zahalen. A ke všemu neděle, vše zavřeno, nikdo doma, den úplně ztracenl Druhý den počasí totéž, na rybím trh jen marény a žabí stehýnka. V museu byl jsem vlídně přijat a umluvil výměnu zoologických palzeontologiekých věcí. Sbírky jsou starobylé, ale obsahují dobré věci. Mnohem zajímavější byla pro mne universitní laboratoř zoologická, založena slavným Karlem Vogtem, kde právě pracovalo přes 60 studujících, každý u misky na níž rozložena anatomie hlemýždě za- hradního. Pravým požitkem byl pobyt v Lausanne. Slavný geolog professor Renovier, vlídný stařen, kterého jsem již před lety v Curychu při kon- gressu geologickém seznal, mne provedl museem geologickým, velmi cenným, ač ve skrovných komnatách umístěným. Dověděl jsem se o něho, jak čístiti olejem negativné otisky vá- pence solenhofenského a smluvil výměnu švý- carských hornin a zkamenělin za české si- lurské věci a za odlitky vzácných kusů nas sbírky.
Vogt Renovier Ženeva Lausanne Curych
25 article
Lausanne je rozloženo malebně na příkré stráni. To však nevadí elektrieké dráze až na nejvyšší body vedoucí udržovati spojení mezi nádražím a městem. Touha má seznati osobné prof. Forella, jenž roku 1871 započal zkou- máním zvířeny jezera Lemanského právě eo sám jsem zkoumal jezera šumavské, nesplnila se. Churav dlel někde na letním sídle. Přes kanton bernský slo to pak ze Švýcar ke Štrasburku. V levo pohoří vogeské, v pravo pláň elsaská, úrodná, ale týraná spoustami křečků, hubících úrodu polní. Ve Štrasburku bylo mi teskno — jaký to rozdíl od roku 1860 kdy jsme městot tehdy francouzské poprvé navštívíl a kde jsem v průvodu vlídného prof. Schimpra sbírky musea procházel! Nyní tu všude samý pruský voják, samé kasárny a úřadní budovy a k všemu režím zapovídající mládeži mluvit fran- couzsky!
profesor Forell Lemanský Lausanne Švýcary Štrasburk