2
masthead
V. Praze, v sobotu dne 24. března 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se:
v Praze v administrsel
u nl
sětnri leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
mislt
mt leta : : : 7 k 80
npisc Vo dlialkáck
2 K 9nn
Pošton
n miaíe
nant ieis : : .
ke
s dvojí zásilkou
nž
nnt lcis : : . : n k c
Praha
NN
5
article
Zajímavá výstraha
hospodářská.
Zajímavá výstraha
hospodářská.
Souvěký průmyslový rozmach nejproni
lavěji zasáhl do hospodářských poměrů
Německu, učiniv z něho obávaného soupeř
na trzích světových, jehož rozpínavost na
všech stranách se pociťuje a s níž jest po-
čílati i státům hospodářsky tak vyspělým,
jako jest Anglie.
Ovšem že pro samo Německo horečná
činnost průmyslová spojena byla s řadou ve-
likých účinků na veškero ústrojí státní a ná-
rodní, jejichž konečná výslednice namnoze
není dosud dána. Tak na př. otřásla posa-
vadní převahou zemědělství a postavila je
před řadu otázek, z nichž nedostatek pra-
covních sil, stížená obrana proti soutěži ci-
zího obilí, plodin a pod. jsou stále otevře-
nými, jitřícími se ranami na těle německém.
Zájmy zemědělství vedou tuhý zápas se
zájmy obchodu a průmyslu skorem při každé
nové hospodářské předloze. Vedle toho mocný
průmysl německý přiostřil otázku dělnickou
vůbec, postaviv do zápasu dřívějších pořádk
hospodářských s novými mohutnou sílu orga-
nisovaného dělnictva.
oled leti
Německo
Anglie
6
article
Kypící podnikavosti a výrobnosti ně-
mecké bylo třeba nejenom nových trhů, ale
i obrany jejich, a tím dán byl veškeré ně-
mecké politice zahraničné nový směr, který
uvedl ji na dráhu podniků osadních, zvýšil
tím potřebu branných sil námořních av
krátké době sotva tří let opětného rozmno-
žování válečného námořnictva.
Přes bohaty příspěvek, jejž poražená
Francie odvedla Německu, přes rozvoj za-
hraničných tržišť německých, hromadění k-
pitálů německých nedělo se přece jen tak
nychle, jak by toho byla si přála podnik
vost výrobní na jedné a rozpínavost branná
na druhé straně.
Ode dvou let trpí Německo poměrnou
drahotou peněz, a ač se namnoze uvádí, že
drahota jest zároveň regulátorem solidnosti
že překáží vzniku podniků nezdravých, nelze
nevíděti, že stěžuje postavení i podniků ostat-
ních, zdražujíc jejich kapitály, ubírajíc jim
schopnosti k soutěži a ohrožujíc výnosnos
jejich.
nl oe
Francie
Německo
7
article
Stále rostoucí potřeby státní nutí mimo
to výrobce, chtějí-li býti právi rostoucím po-
žadavkům, aby zvyšovali ceny svých tovarů,
čímž znenáhla vzniká na konsumenty toli-
kery nárok,o pojmasnnsiva pinky kokaže
stálé příjmy podobně zvyšovati nemohou,
nuceni jsou obmezovati se ve svých potře-
bách, což jest prvým citelným momentem
že ani pravidlo o množící se spotřebě nen
bez výminky
Do těchto, jen v nejstručnějších rysech
načrtnutých poměrů zasáhly v poslední době
vedle drahoty peněz nové dvě důležité okol-
nosti: nedostatek uhlí a zdražení surovin,
zejmena železa, pro všecka odvětví fabrikace
velice důležité. Tyto okolnosti zasáhly ne-
příznivě do průmyslu německého právě v oka-
mžiku, kdy vláda uchystala nové rozmnožen
lodstva válečného s nákladem, milliardě marek
se blížícím, na nějž bude vedle půjčky nutn
i zvýšiti výnos daní.
Nevíme, zda obavy o nezdar námořních
plánů německých či tísnivější poměry hospo
dářské, z líčených příčin vzniklé, aneb vše
to pospolu účinkovalo na vůdčí kruhy ně-
mecké, jisto jest však, že uznaly za vhodné
8
article
způsobem mimořádným dáti první výstrahu
či »napomenutí průmyslníkům
Německa«. Stalo se to zvláštním článkem
ve včerejším čísle vládního »Nordd. Allg-
Zeitungu«, jehož podstatný obsah jest násle-
m ssl
dující.
List doporučuje, dovolávaje se rokování
sněmovny o rozpočtu státním, »zachovávání
míry ve všech hospodářských oborech«. Má
za to, že napomenutí toto nemůže dosti hlasitě
po vší zemi býti rozhlášeno a upozorňuje na
dřívější zkušenosti hospodářské. Proč, táže
se, vzaly tak rychle za své dřívější periody
hospodářského rozkvětu? A odpovídá: Hlavně
nezdravým vyháněním cen a kursů do výše
Veliká poptávka po surovinách, zejmena po
uhlí a železe, sváděla výrobce, aby zneužil
nouze tím vzniklé a strhli takto s sebou do
víru veškerá ostatní odvětví průmyslová, tak
že na konec musel nastati veliký krach.
V tehdejší době kritické nedostáválo se zku-
šenosti a vedení: všichni se řídili jen zása-
dou: »Dělej píšťaly, sedíšli v rákosí !«e
Ociťujeme se nyní opětně u takového
kritického bodu obratu. Průmyslový vývo
Německa vytvořil se nad očekávání skvěle.
Ačkoliv těžba uhlí a výroba železa ustavičně
se zmáhá, nemůže dostáti poptávkám, ba čím
více se tu produkuje, tím více vzmáhá se po-
ptávka. Dle výkladu ministra železničního ve
sněmovně podaného, jehož náhled sdílíme.
budou se tyto poměry ještě dále přiostřovati.
Rostoucí poptávkou přibývá však nebezpečí
že výrobci budou zvyšovati ceny nade všecku
míru a pak se octneme opět u srázu, stejně
nebezpečného pro výrobce jako pro konsu-
menty. Kdyby další vývoj poměrů bralse
touto cestou, byly by škody tentokráte
větší, než kdykoli dří ve.
Německo
AllgieZeitung
e Ociťovat
9
article
Po desetiletí všicci, jak v soukromém
tak ve veřejném životě, zvyklí jsou na usta
vičné stoupání příjmů. Rozpočty rodin, obcí
státu počítají s tímto vývojem jako s hoto-
vou událostí. Stát, kterýž za dřívějších
krisí ve své finanční správě aspoň přímo
méně byl zasáhnut, byl by nyní jakožto nej-
větší podnikatel především postižen. I kdyby
jen doprava klesla, nedostávalo by se úhrady
pro mnohé důležitě potřeby státní. Ani tak
zvané skryté zálohy by v takovémto případě
nebyly dosti výdatné, aby odvrátily nesnáze
v nadešlé krisi.
Nechť si uvědomí veškeré kruhy zúčast-
něné, že předráždění v oboru hospodářském
a odtud vzniklý náraz způsobily by tento-
Má-li se předejíti tomuto nebezpečí, jest
na ten čas jenom jediný prostředek: za-
chovati slušnou míru ve všech
hospodářských odvětvích. Ještě
jest čas! Jest proto povinností všech zúčast
něných, aby toto heslo hlásali.
Především se musí sebrati syndikátya
opříti se pozadí, ženoucímu ku zvyšování
cen skokem. Již nyní býchom snad byl
zachváceni přemírou výroby a spekulace.
kdyby průmysl ve svém sdružení nemě
dobré vedení po ruce.
10
article
Nároky všech musí se uskrovniti, ač
rostoucí výrobou všestranně se rozmnožily
ale stávky, váznutí dodávek pro nedostatek
pracovních sil, to již nyní způsobilo nedo-
statek uhlí, jímž trpí i nejmohutnější pod-
niky a závody, ani státních nevyjímaje. To
nejhorší snad již minulo, ale dozvuky ještě
potrvají. Bude nutno obmeziti výrobu a i do-
dávky zahraničné. Ještě důlezitějším jevíse
býti, aby obchod druhé ruky šetřil přimě
řené hranice cen. Tu musí těžářstva a prů-
myslová sdružení sama zasáhnouti a účin-
kovati řízným opatřením, aby obecenstvo
se nevykořisťovalo. V nejbližší době vše na
tom záleží, pronikne-li tento duch pravé
míry do kruhů co nejširších. Po silném
opojení přicházívá silná kocovina. Střídmost
jest zdravou i životu hospodářskému. Odkud
by jinak stát nabral prostředků, aby vše
stranně napomáhal a podporoval, kdyby ze
zdravého stavu hospodářského neplynuly
prameny jeho příjmů ? . .
11
article
Nepochybujeme nikterak, že rozponnání
vládního listu berlínského o nebezpečí ho-
spodářskému rozkvětu Německa hrozícím
jest ve svém celku správné. Jiná jest ovšem
otázka, zdali forma napomenutí, jež jest ja
kýmsi kázáním z hospodářské mravouky
jest vhodným prostředkem, zjednati nápravu
a odvrátiti nebezpeči.
Pravda, rys střízlivosti a discipliny jest
vlastní povaze německé, ale ve věcech ho
spodářských musí i Němec hájiti v existenč
ním zápase především sebe a svůj vlastn
podnik hospodářský. Kde však jest měřítko
pokud ten který závod průmyslový snese ob
mezení posavadní výroby? A kde jest zá
ruka, že živlové hospodářsky bezohlední
jichž i v Německu jest hojnost, říditi se bu
dou radou, jež jim ukládá újmu, po případe
i citelné oběti?
Tuť by nezbylo, než provésti organisa
výroby takovým způsobem, aby individuun
v ní takřka úplně zmizelo. Posavadní vý
robní organisace — syndikáty — mají po
vahu soukromou a jsou jenom částečné, ne
pohlcujíce souhrn všech průmyslových od
větví v jedinou vyšší organisaci. Jest možno
zavésti pro souhrn průmyslové výroby po
dobnou nějakou normirovku, jako jest ruská
pro výrobu cukru? Památným však zůstane
že vládní list německý po soukromé organi
saci pracovních sil jest nucen vysloviti po
žadavek organisace výroby. Toť jest velik
krok ku stanovisku socialismu.
Němec
Německo
12
article
Vládní materiál pro národnostní
rozdělení Čech.
Vládní materiál pro národnostní
rozdělení Čech.
Ku včerejší zprávě o materiála, předloženě
drem. Körbrem smiřovací komisi česko-německé
dodáváme seznam soudních okresů v králoství če
ském, v jichž složení se navrhují změny. Jsout
okresy:
1. Onatov. fnový) německý, obdržati má
Jetřichov, Chmelík, Karle, Kocléřov, Litrbachy, Nikel
Semanín, Opatovec, Janov a Strakov-s 15.000 Něm
a 228 Čechy
z okresu lanškrounského: Kunžvald, Třebovice
Trpík a Helvíkov s 2115 Němci a 18 Čechy
z okresu poličského: Lavecny. Starčov, Limberk
Modrc, Česká Radiměř, Bělá Německá, Banín. Je
dlová a Česká Dlouhá s 9028 Němci a 645 Čechy
Počet obyvatelů: 26.143 Němců, 891 Čecho
(96.8% N., 3.29% Č.), celkem 27.034.
2. Hostinné, německý, obdržeti má
z okresu novopackého obce: Velké Borovice
Stupná, Vidochov s 12.669 Němci a 220 Čechy
z okresu královédvorského obce: Huntířov. K
cléřov, Komárov, Království II., Království III., Staro
dubecké Debrné, Dolní Nemaňov se 4606 Němci
451 Čechy.
Počet obyvatelstva bude 27.180 Němců, 112
Čechů (96.0% N. a 4.0% Č.) celkem 28 308 oby
vatelů.
3. Kašperské Hory, německý, pozbude
pro nový okres ve Velkém Zdikově obec Stanko
se 433 Němci a 3580 Čechy
pro okres v Sušici obce: Damič, Maloč, Nezdice
Ostrožno, Pohožsko, Šimanov, Soběšice, Strašín s
4649 Čechy a 157 Němci:
Karel
Čecho
Němec
Stanko
Čechy
Jetřichov
Chmelík
Kocléřov
Litrbachy
Opatovec
Janov
Strakov
Německo
Helvíkov
Bělá
Banín
891 Čecho
Vidochov
Huntířov
Komárov
Debrné
Dolní Nemaňov
kašperský Hora
Sušice
Nezdice
Šimanov
Soběšice
Strašín
Nikel Semanín
Kunžvald
Třebovice Trpík
Limberk Modrc
Český Radiměř
Český Dlouhá
Velká borovice Stupný
království II
Maloč
Pohožský
království III
13
article
obdrží od okresu v Sušici obec Albrechticese
407 Němci a 105 Čechy
Počet ohyvatelstva bude 9402 Němci a 241 Čee
(97.9% N., 2.10% Č.), celkem 9643 obyvatelů
4. Horšův Týn, německý, pozbude pro nový
okres v Stankově obce: Puclice, Všekary, Stankov
městys, Stankov ves, Šlichov, Chotiměř, Lštění, Vrnňlov
Kamenice, Křenová, Kvičovice, Libová, Lohovčice
Močerady, Poděvousy, Čermná, Vostračín, Ohučov.
Počeť obyvatelstva bude 8314 Němců a 511 Čech
(94.3% N., 5.7% C.), celkem 8825 obyvatelů.
5. Český Dub, český, obdrží
od okresu v Mimoni obec Cetňov se 198 Čechy
a 79 Němci
Počet obyvatelů bude 14. 224 Čechů, 2210 Něme
(86 6% Č., 13.4% N.), cejkem 16.434 obyvatelů.
6. České Budějovice, smíšený, odevzdá
novému okresu v Křemži obce: Habří, Lipí
Vrabče
Velešínu obce: Újezd Kamenný a Římov s 385
Čechy a 21 Němcem.
Počet obyvatelů bude 28 476 Čechů (nyní 32 329
a 17.187 Němců (nyní 17.288), (62.49% Č. 37.69% N.
celkem 45.663 obyvatelů.
7. Dubá, německý, obdrží:
od Bělé pod Bezdězem obce: Malý Bezděz, No
salov. Víska s 568 Němci a 84 Čechy
Počet obyvatelů bude 16.283 Němců, 257 Čecho
(9850 N., 1.5% Č.), celkem 16.540 obyvatel
8. Německý Brod, český, odevzdá
okresu ve Štokách obce: Hochtanov s Klar
brunem, Bartošov Frydnava, Dlouhá Ves.
Němec
Čecho
Horšův
Kvičovice
Čo
Klar brun
Frydnava
Sušice
Albrechtices
Stankův
Puclice
Všekary
Chotiměř
Lštění
Křenová
Poděvousy
Čermná
Vostračín
Ohučov
Mimoň
Český Budějovice
Křemže
Lipí
Velešín
Újezd
Římov
Dubá
Bělá pod Bezděz
Malá Bezděz
257 Čecho
německý Brod
Vrnňlov Kamenica
Lohovčice Močerady
Český Dub
14
article
Počet obyvatelů bude 797 Němců a 23.332 Čech
(33% N. a 96.7% Č.), celkem 24.124 obyvatelů.
9. Jablonec n. N., německý, obdrží
od Turnova obec Bezděčín s 500 Němci a 30
Čechy.
Obvvatelů bude příště 44. 106 Němců a 683 Čecho
(93.59% N. a 1.5% Č.), celkem 44.789 obyvatelů.
10. Hradiště n. Lab. (nový), německý
obdrží:
od Jaroměře obce: Krabčice, Heřmanice, Litic
M. Bukovina, Brod, Vestec, Zálonov a Slotou
s 2350 Němci a 224 Čechy
od Dvora Králové obce: Hradiště n. Lab.,
Bukovina, Kašov, Kladruby, Kohoutov, Kukš, L
bolov, Zboží, Kočbeř, Žirec, Silvarleut, Hřibojedy
Záboři, Hvězda, Vyhnanov, Horní a Dolní Vlčkovice
Dubenec, Haac, Podstráň, Proruby, Stonovice
Střeziměřice a Království I. s 10.181 Němcem a 77
Čechy.
Úbyvatelů bude: 12.531 Němec a 1003. Čes
(92 6 proc. N., 71 proc. Č.), celkem 13.534 oby
vatelé.
11. Nové Hrady, německý, obdrží
od Trhov. Svinů obce: Kondráč, Pečim 31.04
Němci a 387. Čechů.
Obyvatelů bude příště: 17.522 Němnci, 8na
Češi (95.4 proc. N., 46 Č.), celkem 18.375 oby
vatelů.
12. Králiky, německý, dostane
z okresu lanškrounského obce: Paličku, Čen
kovice, Novou Ves s 2679 Němci, 109 Čechy.
Počet obyvatelstva příště: 17.310 Němců, 40
Čechů (97.8 proc. N., 2.2 proc. Č.); dohromady
17.717 obyvatelů.
13. Hartmanice, německý, dostane:
bkesu sušického obce: Langendorf, Dvinu
Čechů (98 2 proc. N., 1.8 proc. Č.), dohromauy ap.nsí
obyvatelů.
14. Vrehlabí, německý, dostane:
od okresu jilemnického obec Hüttendorí s 113
Němci, 135 Čechy
Němec
Čo
Čecho
Slota
L bolov
Silvarleut
Hřibojedy Zábor
Vyhnanov
Čech
Králik
Palička
Čen
Dvina
Jablonec
Turnov
Bezděčín
Jaroměř
Krabčice
Heřmanice
Litice
Bukovina
Brod
Vestec
Zálonov
Králové
Hradiště
Kašov
Kladruby
Kohoutov
Kukš
Kočbeř
Žirec
Dolní Vlčkovice
Dubenec
Haac
Podstráň
Proruby
Nová Hrad
Sviny
Hartmanice
Stonovice Střeziměřice
Němec
15
article
Počet obyvatelů příště 22.886 Němců, 58
Čechů (97.5 proc. N., 2.5 proc. Č.); dohromady
23.474 obyvatelé.
15. Hořice, český,
ztrácí obce: Sedlec, Lanžov, Poličany. Trotín
Dechtov, jež připadnou ke Dvoru Králové. Dotčene
obce čitají 2764 Čechy. 1 Němce.
Počet obyvatelů příště: 27.672 Češi, 35 Němeů
(99.9 proc. Č., 0.1 proc. N.), dohromady 27.707 oby
vatelů.
16. Jaroměř, český,
pozbude Hradištěm (novým) 8 obci s 235
Němci, 224 Čechy.
Počet obyvatelů na příště: 30.109 Čechů, 278
Němců (91.6 proc. Č., 8.4 proc. N.), celkem 32.890.
17. Chvalšiny, německý, odevzdá Křemž
(nový) obce Brlohy a Novou Ves s 1374 Čechy, 17
Němci, obdrží od Netolic obce Borovice, Hořejší
Chrášťany, Kolovice a 659 Němci, 68 Čechy.
V drobném prodejí:
raaní číslo o sobě . . . za S
vdpoledni . . . . . . . za 2 h
Ve slialkách na voskově-
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední .
. . . . 8 k
1user á t
platí so hotevě vncfea
Předplarosí u inbavty ptiliiná drsilal-
strace v Mariasske uilicí č. 3..
Tem nachězsjí se těž redsbee
tiskárss zezpečkce „Káodoleh lalste“
Rakoptsy se nevrsecli
Němec
Čecho
Trotín Dechtov
Čech
Křemž
Hořice
Sedlec
Lanžov
Dvůr Králové
Jaroměř
Chvalšiny
Brloh
Netolice
Kolovice
Tema
Hořejší Chrášťany
Něme
16
article
Počet obyvatelů na příště 11.923 Němců, 206
Čechů (984 proc. Němců a 1.6 proc. Čechů), úhrnem
12.129 obyvatelů.
18 Kaplíce, německý, odevzdá Velešínu, Svi-
nům. Trhovým a Krumlovu po jedné obci a to: Po-
řešín. Olmavu a Dlouhou, úhrnem s 1152 Čechy.
258 Němci.
Počet obyvatelstva na příště 17.509 Němců, 80
Čechů 195.6 proc. Němců, 4.4 proc. Čechů), celkem
18.313 obyvatelů.
19. Klatovy, český, odevzdá Nýrsku obce
Jirkov a Jesení s 632 Němci a 203 Čechy
Počet obyvatelů na příště 39.652 Čechů, 50
Němců (93 8 proc. Čechů, 12 proc. Němců), úhrnem
40,154 ebyvatelů.
20. Králové Dvůr. český, odevzdá Hostin-
nému obce: Hunliřov, Kocléřov, Komárov, Královstv
II. a III., Slaré Buky- Debrně, Nemajov Dolní s 366
Němci, 451 Čechy: Hradišti (nový) 24 obce s 10.181
Němci, 779 Čechy; obdrží od Hořic 5 obcí s 2764
Čechy, 1 Němcem.
Počet obyvatelů příště 13.569 Čechů, 1233 Něme
(91.7 proc. Čechů, 8.3 proc. Němců), úhrnem 14.802
obyvatelů-
21. Křemže, event. Zlatá Koruna, (nový
český, obdrží od Krumlova obce: Křemži, Holubov
Rojšín. Mříč, Chlum. Zlatou Korunu. Příčnici, Opa
lici s 6601 Čechy, 53 Němci; obdrží od Budějovic
obce s 1807 Čechy, 8 Němci; od Chvalšin 2 obc
s 1374 Čechy, 17. Němci.
Počet obyvatelů 9782 Čechů, 78 Němců (992
proc. Čechů, 0.8 proc. Němců), úhrnem 2860 oby-
vatelů.
Němec
Čecho
Dlouhá
Nemajov
Velešín
Svi
Klatovy
Nýrsko
Jirkov
Kocléřov
Komárov
Hořice
Křemže
Krumlov
Holubov Rojšín
Mříč
Chlum
Budějovice
Chvalšiny
Králové Dvůr
Hunliřov
Královstv II
Slarý BukaDebrno
Krumlův
Němec
17
article
22. Krumlov, německý, ztrácí Křemži (nový)
8 obcí s 6601 Čechy, 53 Čechy: Velešínem ohce
Velešín, Třebonín, Zubčice, Netřebice, Mirkovice.
Bojov, Mojné, Svince, Krásov s 5440 Čechy, 197
Němci; obdrží od Kaplice obec Dlouhou s 235
Němci.
Počet obyvatelů příště 16,181 Němiců, 1690 Čechů
(90.5 proc. Němců, 9.5 proc. Čochů). Colkem 17.881
obyvatelů
23. Lanškroun, německý, odevzdá Opalovu
4 obce s 2115 Němci, 18 Čechy: Králíkům 3 ob
s 2679 Némci, 109 Čechy; České Čermné (nový
obce: Českou Čermnou, Petříkovice, Valteřice, Vý.
prachtice, Koburg, Nepomuk, Horní a Dolní Heřma-
nice, Herbotice, Rydrovice s 5204 Čechy, 4958 Němci;
obdrží od Ústí n. Orl.: Oldřichovice, Houžovec, Horní
a Dolní Lipchavu, Seibersdorf, Černovír s 5153 Němei,
474 Čechy.
Počet obyvatelstva příště 22.337 Němců, 968
Čechů (95.8 proc. Němců, 42 proc. Čechů), úhrnem
23.305 obyvatelů.
24. Louny, český, obdrží od Postoloprt obec
Jimlín se 796 Čechy, 12 Němci.
Počet obyvatel příště: 35.667 Čechů, 475 Němeů
(98.790 Č., 1.3% N.), úhrnem 36.142 obyvatelů
25. Litomětice, německý, odevzdá Roudnici
Drabšice, Hrdly. České Kopisty. Podčaply se 1335
Čechy a Libochovicům: obce Bohušovice, Brňany
Keblice, Německé Kopisty se 2850 Čechy, 32 Němci.
Počet obyvatel příště: 33.203 Němců, 4663
Čechů (87.80 N., 12.290 Č.), úhrnem 37.866 oby-
vateln.
Čecho
Němec
Králík
Krumlov
Křemže
Velešín
Třebonín
Zubčice
Netřebice
Mirkovice
Bojov
Mojná
Kaplice
Dlouhá
Lanškroun
Český Čermná
Petříkovice
Valteřice
Vý
Dolní Heřma
Orlický
Oldřichovice
Houžovec
Dolní Lipchava
Seibersdorf
Černovír
Louny
Postoloprty
Jimlín
Roudnice
Český Kopist
Libochovice
Bohušovice
Český Čermná
Koburg
Nepomuk
Rydrovice
Brňan Keblice
Němec
Němei
Něme
18
article
26. Litomyšl, český, odevzdá Opatovu (nový)
12 obcí u Opatova vyznačených s 15.000 Čechya
228 Němci.
Počet ohvvstst.ztkž os eon člka .9s vž--
27. Libochovice, český, obdrží od Litoměřie
načené obce se 2840 Čechy, 39
iom
v. Kololeč, Pod-
sedice Třebenice, Chodolice, Chrášťany, Ječany, Opo-
lany, Šepely, Semč, Staré, Třemšice, Třiblice se 4076
Čechy, 989 Němci.
Počet obyvatel příště: 25.403 Češi, 1078 Němců
(96.0% Č., 4.0% N.), úbrnem 26.481 obyvatel
28. Lovosice, německý, ztráci u Libochovi
výše jmenovaných 13 obcí se 4076 Čechy, 989
Němci.
Počet obyvatel příště: 13.412 Němců, 729 Čechů
(95.19% N., 4.9% Č.), úhrnem 14141 obyvatel
29. Žlutice, německý, obdrží od Manětína:
Německé Doubravice, Kraš, Lukovou, Poloky, Rab-
štein, Vikošov, Oujezdí, Hlubokou, Vysočany, Zvolen.
Kotouče se 2734 Némci, 381 Čechy.
Počet obyvatel příště: 17.443 Němců, 796 Čechů
(95.7% N. a 4.3% Č.), úhrnem 18.239 obyv.
30. Manětín, český, odevzdá Bezdružicím
Čisotín, Nečetín, Preitenstein, Račín, Beruklov, Viřin
se 3184 Němci, 282 Čechy. Tuškovu Hůrky, Za-
hrádku se 319 Némci, 12 Čechy. Žluticí výše jmeno-
vaných 11 obcí se 2734 Němci, 381 Čechy
Počet obyvatel příště: 8486 Čechů, 473 Něme
(94 80% Č., 5.29% N.), úbrnem 8959 obyvatel.
Čecho
Šepel
Semč
Němec
Čech
Raba
Oujezdit
Kotouč
Nečetín
Preitenstein
Beruklov
Tuškův
Litomyšl
Opatov
Libochovice
Kololeč
Třebenice
Chodolice
Chrášťany
Ječany
Lovosice
Žlutice
Manětín
Kraš
Luková
Polok
Vikošov
Hluboká
Vysočany
Zvolen
Bezdružice
Račín
obec u Opatov
německý Doubravice
Čechya 228 Němec
Némec
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z výlotu za přírodninami.
Podává dr. Antonín Frič.
Tažného ptactva je dvoji druh, jedni spě
chají z jihu na sever, aby tu hnizdili, druz
prchají z drsného severu, aby v teplejším kraj
okřáli a potravu nalezli. K poslednějším, jak
se zdá, patřím také já. Již časně v únoru po
cítil jsem touhu uniknouti záludnému ovzduš
chřipky někam do vlídnějšího podnebí.
Cesta šla tentokráte přes Korutansko. Z
mlhavého ale výslunného dne vítali jsme z oken
vlaku hejna skřivanů, vracejících se z jihua
pohlíželi sympaticky na párky koroptví a havranů
chystajících se k líbánkám. Netušili, jak drsným
časem ještě budou překvapeni. Druhého rána
bral se vlak již údolím Mury, kde zasněžené
vrehy překrásnou tvoří scenerii.
Údolí jsou plochá, zříceniny na některých
kopeích připomínají pohledy porýnské. U Trbíže
dosahuje malebnost okoli svého vrchole. Vlal
odtud stoupá, stroj těžce oddychuje. Polštáře
růžového vřesu a žluté kopce sasanek a auricul
v sousedství sněhových polí v horách a skal-
natých bočin mile dojímají. Z pozorování pří
rody drsně nás vyrušila celní expedice na po-
hraničí v Pontebě. Slavný úřad umístěnt
v mizerných kolnách.
Pomalu opouštíme horstvo. Několik ohrom-
ných jako dům velkých balvanů uprostřed
úrodné pláně ohlašuje blizkost Videma (Udine)
někdy hlavního města provincie benátské. Kopec
na němž se vypíná videmský zámek, dal prý
kdysi navézti Attila, aby lépe viděl hořící Aquileu.
Při procházce nevýstavným městem usmáli jsme
se rohatým tvarům zdejšího chleba »P an
corniche« a zarmoutili se pohledem nad
celými svazky drobných ptáků, zvonků a skři-
vanů, prodávaných na tržišti. K tomu tedy u
nás šetříme a hájíme ptactvo, aby je tu v mas-
sách škrtili a dávili. Zde v Gorici páše se v tom
oboru nejkrutější barbarství na drobných zpě-
váčelch.
doktor
Frič
Videm
Attila
Korutansko
Mura
Udine
Gorica
20
article
V Janově hledal jsem prof. Silvestr
jednoho z hlavních znatelů stonožek, abych si
s nim o nálezech podobných tvarů v našem
permském útvaru pohovořil. Professor však
odjel před nedávnem do Brasilie a do Bueno
Aires. Z přístavu janovského odrážela téhož
večera silně obsazená loď do Brasilie a český
hovor dvou děvčat, který jsem ten den ráno
zaslechl, bezpochyby souvisel s exportem českýeh
hudebníků do krajin zámořských. Vybíráním
filigranových rozkošných šperků a psaním
četných dopisnic, zdobených pomníkem Kolum-
bovým, vyplnili jsme první den.
Vzácným požitkem byl výlet do nejproslu-
lejší na rostlinné skvosty zahrady hraběte Pala-
vičina v Pegli. S bolestným srdcem vzpomínal
jsem nešťastného přitele p. Karla Poláka, který
navštiviv toto místo při kongressu botaniků,
nadšením o něm vypravoval.
Závodí tu botanické skvosty jako strom
kafrový, velký jako stoletý dub a celé háje
vzácných palem a cycadei s idyllickou úpravou
parku. Rozkošné pavillonky se skvostným ná-
bytkem, cestky vroubené zkamenělými korály
z třetihorních vrstov v Saselle, sedátka tesaná
z mramoru, nápodobující tři na sobě ležící pol-
štáře. A konečně rozsáhlá krápníková jeskyně,
v níž navštěvovatelé projedou se na nádher-
ných lodičkách, by se pobavili na jednom místi
pohledem na moře. To vše uvede v nadšení
navštěvovatele, jenž za zpěvu pěnie a červenek
vrací se z půvabného toho koutku v pestrý
život námořního města Janova.
O svém pobytu v Nizze, kamž jsem leto
přibyl o měsíc dříve, nemám k loňským dojmům
mnoho dodati. Stydím se prozraditi, že vzdor
kvetoucím po skalách kopretinám a fialám
vzdor kvetoucím růžím v zahradách letohrádků
bylo tu po čertech — zima. Topili jsme
chodili v kožiše. Moře bouřlivé, rybí trh chudý.
Pala
Karel Polák
Janov
Brasilia
Bueno Aires
Nizza
21
article
Vyletěl jsem si do Villefranche a seznal na
stanici jejího zakladatele prof. Korotněva z Ki-
jeva. Stanici právě zvětšují o několik pracov
ních pokojů a knihovnu, pak o síň pro
akvaria.
Slíheno mi, že mladí lidé, mnou doporu-
čení, mohou zde zdarma pracovat. Pokus, vidět
u Monaka výzkumnou loď knížete monackého,
též se nezdařil. Lod totiž dosud z Londýna
nedošla.
Jednoho rána rozhlížím se kukátkem do
dálky a na více než 1 kilom. rozeznávám mez
mořskými vlašťovkami, jež nad výtokem hlavní
stoky do moře se hemží, také tři alky.A
vskutku! Druhého dne dostaly se zastřelené
na trh. Dlouhé sucho a zima ani sbírání plžů
nedovolovala a mnohá přání dra. Babora zů-
stala nesplněná.
Jako v Italii i zde hubí se ptactvo ukrutně.
na sta kusů pobitých skřivanů i drozdů denně
viděti na zdejším trhu.
Zajímavější část cesty zbývala nám přes
jižní Francii. Jeli jsme kolem Toulonu, kde
loni vyletěla prachárna do povětří. Náraz po
cítěn až v Nizze, kde lidé hádali na zemětře
sení. Minuvše Canne a odvrátivše se více
od břehu, postrádáme již palem, agave i kaktusů.
Krajina má tu zcela jiný ráz. Pestře červení
ornice připomíná útvar permský, na jakémse
u nás dařívá chmelu. Zde si v něm libuje
víno, jehož keře v tuto dobu roku byly ořezány
že se vinice podobala spíše zelnému polí. Oli
vové stromy se silnými kmeny do široka rozlo
žené na vrchu jsou rovně zastříženy.
profesor
Korotněv
ki
Babor
Canne
Oli
Monako
Londýn
Francie
Toulon
Nizza
22
article
Po skalních balvanech nápadny mi byly
talíře šedých lišejníků přes píď širokých. Plo
šina kraje znenáhla přechází v růžové vřeso
viště, sem tam žlutě kvetoucím keřem zdo
bené.
K večeru dorazili jsme do Marseillu
a ubytovali se v hotelu du Bordeau et d'Orien
poblíže nádraží. Skrovný, čistý, švýcarský to dům
Ráno jsem si přivstal, prošel se kolen
ptáčníků, viděl tu velkého šedého dlaska s čer
nou hlavou a žlutým zobákem. Je prý z Číny
Nepamatuji se, že bych jej byl kdy ve sbírkách
viděl. Mnohý pták za posledních desítileti spíše
živý do Evropy se dostal, než jako vycpaná kůže
Na rybím trhu prodávají ryby z Alžíru
Namnoze tu připraveny k snědku ohyzdné asci
die (Amicero cosmas). Útroby jejich prý chut
nají hořce a ostře. Má asi zvláštní příčinu jicl
požívání. Přivezl jsem jich několik živých domů
Po snídani dali jsme se provoziti celým městem
Mohutný dojem v nás zanechalo, zvláště přístav
Na sta sudů vína a oleje, řady pytlů s oranž
jiný náklad čeká tu na svoji přepravu.
Agenti za námi pobíhali, nechceme li si pro-
hlédnouti činský parník, jenž právě přibyl. Odo-
lalí jsme lákadlu. Blížil se čas dostaveníčka
v museu. Na výšině nad můstem, na kone
dlouhé široké ulice králuje palác na místě
zvaném Longchamps. Zde jsem byl nad míru
laskavé přijat professorem Marionem, známým ji
z Paříže od zoologického kongressu.
V geologické sbírce nejvíce mne bavily
sladkovodní usazeniny nejmladšího útvaru křído-
vého, asi staré Danien, jež jako hnědé bařinaté
usazeniny obsahovaly zbytky krokodilů. Též na
počátku třetihor n Eacenu zde v jižní Francii
mnoho sladkovodních usazenin s bahními i zem-
skými plži se nalezá.
Pla
Marion
Marseille
Čína
Evropa
Alžír
Oda
Paříž
Francie
Bordeau et d ' Orien
23
article
Odpůldne setkal jsem se s prof. Marionem
na mořské zoologické stanici v Endoume as
hodinu od Marseillu vzdálené. Nad samým bře-
hem moře na vápenci neokamském, kde všude
význačná Ostraea kaulani ze skály vyčuhuje.
zbudována velice pevná stavba vzdorující ná-
razům hrozného mistrálu. Okenice a dvéře jsou
železně, dvojité, jako u ohnivzdorné pokladny
zdi silně jako na pevnosti. Vše tu zařízeno ke
zkoumání mořské zvířeny a vskutku mnoho vy
chovanců university i cizích učenců zde pra-
cuje. Knihovna, lokální sbírka mořských zviřa
a akvaria, přímo v pracovně umístěná, jsou vy
tečnými pomůckami. Ústřicový park, před stanie
zřízený, byl mistrálem zničen.
Před odjezdem z Marseillu navštívil jsen
obchodníka s přírodninami a koupil od něho
dvě vzácné výcpané středomořské ryby. Me
místnosti tak přeplněné, že se tam vlastně ne
mohlo. Večer byly velké přípravy k masopust
nímu dnu v půli postu (Micarěme), osvětlenf
pochodňový průvod atd. Nemohli jsme však vy
čkati bujných veselostí.
Ráno jeli jsme nejprv při samém kra
zátok, pak na sever malebným údolím Rhony
Štíhlé topoly připomínaly nám domov. Minuvše
historický Avignon dostihli jsme Lyonu rozlo
ženého ve skupině malých kopců. Při projiždce
městem málo nás potěšily vysoké, mnoho-
poschoďové domy velmi prosaického slohu
Museum zdejší je nově upraveno a zvláště b
nato zkamenělými obratlovci. Pozdě v noci do
Marion
Marseille
Avignon
Lyon
24
article
jeli jsme do Ženevy a ulehli téšíce se na po-
hled na krásné jezero a slavný Montblank.
Ale jaké zklamání! Ráno dešť, vítr, jezero roz-
bouřené a Montblank mlhou zahalen. A ke
všemu neděle, vše zavřeno, nikdo doma, den
úplně ztracenl
Druhý den počasí totéž, na rybím trh
jen marény a žabí stehýnka. V museu byl jsem
vlídně přijat a umluvil výměnu zoologických
palzeontologiekých věcí. Sbírky jsou starobylé,
ale obsahují dobré věci. Mnohem zajímavější
byla pro mne universitní laboratoř zoologická,
založena slavným Karlem Vogtem, kde právě
pracovalo přes 60 studujících, každý u misky
na níž rozložena anatomie hlemýždě za-
hradního.
Pravým požitkem byl pobyt v Lausanne.
Slavný geolog professor Renovier, vlídný stařen,
kterého jsem již před lety v Curychu při kon-
gressu geologickém seznal, mne provedl museem
geologickým, velmi cenným, ač ve skrovných
komnatách umístěným. Dověděl jsem se o
něho, jak čístiti olejem negativné otisky vá-
pence solenhofenského a smluvil výměnu švý-
carských hornin a zkamenělin za české si-
lurské věci a za odlitky vzácných kusů nas
sbírky.
Vogt
Renovier
Ženeva
Lausanne
Curych
25
article
Lausanne je rozloženo malebně na příkré
stráni. To však nevadí elektrieké dráze až na
nejvyšší body vedoucí udržovati spojení mezi
nádražím a městem. Touha má seznati osobné
prof. Forella, jenž roku 1871 započal zkou-
máním zvířeny jezera Lemanského právě eo
sám jsem zkoumal jezera šumavské, nesplnila
se. Churav dlel někde na letním sídle.
Přes kanton bernský slo to pak ze Švýcar
ke Štrasburku. V levo pohoří vogeské, v pravo
pláň elsaská, úrodná, ale týraná spoustami
křečků, hubících úrodu polní.
Ve Štrasburku bylo mi teskno — jaký
to rozdíl od roku 1860 kdy jsme městot
tehdy francouzské poprvé navštívíl a kde jsem
v průvodu vlídného prof. Schimpra sbírky
musea procházel! Nyní tu všude samý pruský
voják, samé kasárny a úřadní budovy a k
všemu režím zapovídající mládeži mluvit fran-
couzsky!
profesor
Forell
Lemanský
Lausanne
Švýcary
Štrasburk