1
masthead
V Praze, ve středu dne 4. března.
Praha
2
masthead
K číslu 63.
čislo v Pnazo za 25
a na vonkově za 4
Pnazo
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se-
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
Praha
4
article
NAk
NAk
na měsíc 3 K 80 h
Naka
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K závěrečné schůzi rakouské delegace.
Z Vídně, 4. března. Dnes jest posle dn
schůze rakouské delegace. Taková
schůze odbyla se jindy docela formálně a při
účasti sotva poloviny členů. Tentokráte volal
president dr. Fuchs všechny členy
telegraficky do Vídně a schůze podle
všeho formální jenom nebude a nezůstane, ný-
brž dojde ještě jednou na přetřes úpra v
platů důstojnických a platu muž
st va.
Jindy schůze bývá věnována tak zv. nun-
ciím. Referent vystupuje po referentu na tri-
bunu zpravodajskou a konstatuje, že usnesení
delegace uherské shoduje se s usnesením dele-
gace rakouské. Potom se příslušná položka spo-
lečného rozpočtu schvaluje ve čtení druhém.
Dnes však jest konstatováno, že usnesení dele-
gace uherské, pokud jde o platy důstojnictvu
mužstvu, nesouhlasí s usnesením delegace ra-
kouské a půjde o to, co se má tedy státi. Dle
všech pravidel měla by uherská delegace učiniti
usnesení o platech důstojnictva a mužstva bud
positivní nebo negativní a kdyby nesouhlasilo
usnesení delegace maďarské s usnesením dele-
gace rakouské, musila by se svolati společná
schůze delegací obou. Maďaři však
namitli, že nemohou vůbec rokovati
o platech důstojnických, poněvadž
jsou návrhem iniciativním a nikoli částí roz-
počtu společnou vládou předloženého.
doktor
Fuchs
Maďar
Vídeň
6
article
Křesťanští sociálové, z jejichžto popředí
vyšel podnět na zvýšení platů důstojnických a
nalzlepšení platů mužstva, nechtějí kli dn
snésti, že Maďaři zhola o dmítaj
všelikou, třebas i také zápornou,
rozpravu o věci té. Bude poradu konau
ještě plenární schůze, jež jest položena na třeti
hodinu odpolední a k níž také všichní členové
panské sněmovny, kteří se nalézají v delegacích,
jsou přivoláni. Křesťanští sociálové — o tom
nebudiž nikde pochyby — od nových voleb
hrají v poslanecké sněmovně prim, oni vsunou
se pomalu a jistě do popředí veškeré vnitrní
politiky a není daleko chvíle, že stanou v jejím
čele a budou ji ovládati úplně. Vždyť křesťanští
sociálové již teď mají posici, kterou měli v létech
80tých Poláci a kterou jsme my Čechové měli
v létech 90tých až do volební reformy. Rozhodu-
jícím činitelem v poslanecké sněmovně byl za
hrab. Taaffa »Polský klub«, rozhodujícím či-
nitelem, ba možno říci vůdcovství veškeré poli-
tiky poslanecké sněmovny za kabinetu koaličního,
za hr. Badena, hr. Thuna a dra Körbra měl
český klub. Nyní postavení to zaujali křesťanští
sociálové Chtějí diktovati netoliko této polovině
říše, nýbrž také uherské. Pomalu vyvíjí se mezi
nimi a mezi zeměmi koruny uherské konflikt
který nezůstane obmezene pouze
na ně. Dnes bude tento rozpor nějakým způ
sobem zakřídován, ale jest hluboký. Křesťanští
sociálové jsou do krajní míry roztrpčeni, že
kampaň delegační končí, aniž
platy důstojnictvu a mužstvu se
zlepšují a křesťanští sociálové nenáležejí
k lidem, kteří porážku svoji zastrčí beze všeho
do kapsy, nýbrž k lidem, kteří se uměji
mstíti klidně sice, ale krutě.
Maďar
Polák
Čecho
Taaff
Baden
Thun
Körbr
panská sněmovna
7
article
Co budou žádati ve dnešní plenární schůzi
delegací, není ještě stanoveno. Možná, že přijdou
s krajním požadavkem, aby se tot iž třetí
čtení společného rozpočtu odlo-
žilo, možná také že navrhnou, aby se maďar-
ské delegaci ještě jednou odpovědělo a potom,
až odpoví maďarská delegace, konala by se
společná schůze obou delegal cí.
Toho opravdu je ště nebylo, aby
společná vláda v poslední schůzi rakouské de-
legace nalezala se v situaci, ve které neví,
co přinese chvíle nejbližší.
Předseda maďarské deleg a c
Barabáš prohlásil kredaktoru »N. W.
Tgbttu.«, že císař vůči němu l e neučinil výroku,
který včera o něm uveřejnil »Vaterland«. Co
s ním císař hovořil, všechno prý uveřejnil. Ve-
škory ostatní publikace jsou kombinace, holé
výmysly.
Barabáš
N W
8
article
Resoluce Makedonců v Sofii.
Resoluce Makedonců v Sofii.
Ze Sofie, 4. března. (»N. F. Pr.«) Vče-
rejší slavnosti, která neměla rázu úřad-
ního (byl to výroční den míru Svatoštěpánského),
nezúčastnili se ministři. Ministr vojenství dosta-
Makedonec
Sofie
9
article
Přadytaseni
a inserády
přinbadninistnanou
v Mhariansité ullšcn,
číslo 3.
am je též redak
a ezpede
10
article
vil se toliko jako bývalý bojovník na Ši pce
k slavnosti veteránů a ministr vyučování na ra-
dovánky školské. Odpoledne usnesl se sj ezd
Makedonců na resoluci, ve které se prote-
stuje proti nekřesťanskému svazu Turků, Řeků
a Srbů proti makedonským Bulharům a proti
rakousko-germánsko-maďarské
politice balkánské, jež umožňuje za
různé koncese trvání nelidského stavu, v jakém
se nalezá křesťanský lid pod vládou tureckou.
Na vlády, parlamenty a veřejné
mínění v Rusku, Anglii, Francii a Italii
vznáší se v ni výzva, aby přimlouvaly se za
politickou samosprávu Makedonie
s křesťanským generálním guver-
nérem v čele, kterýž by byl zodpovědným
evropským státům. Vyslovují se díky »ruskému
dobročinnému spolku slovanskému«, »londýn-
skému komitétu balkánskému« a tolikéž tisku
anglickému, francouzskému, ruskému, italskému
a neodvislému tisku ve všech státech ostatních.
Opisy této resoluce budou dodány diplomatickým
zástupcům Ruska, Anglie, Francie a Italie,
parlamentům všech států a konečné
londýnskému komitétu balkánskému.
Srbský král k ruskému dvoru.
Z Vídně, 4. března. Z Bělehradu dochází
zpráva, že král Petrv měsíci březnu
odebere se k několikadennímu po-
bytu do Carského Sela a dokládá se, že
cesta krále srbského byla několikráte již projek-
tována a vždy zase odložena.
Makedonec
Turek
Řek
Srba
Bulhar
křesťanský svaz
Rusko
Anglie
Francie
Makedonie
Vídeň
Bělehrad
Selo
11
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Beloie a stát na Kongu.
Kong
12
article
Z Brusselu, 3. března. (K. k.) Mezi králem
a vládou do1o, jak sděluje Agence Havas-Reut.,
k úplné dohodě o připojení státu konž-
ského. Dle zpráv, jež si Agence Havas-Reuter vy-
žádala v oficiálních kruzích, navrhne vláda sněmov-
ně, aby byl zřízen zvláštní fond, pomocí jehož
by byla provedena rada veřejných staveb, jejichž
neprovádění, příčící se smlouvě, vedlo k právnímu
sporu mezi králem a podnikatelem Wouters-Dusti-
nem. Fondu má býti použito zvláště na zřízení
osadního musea, tak zv. světové školy v Ter-
vuerenu, určené pro vzdělání mladých Belgičanů, na
dokončení prací zahájených v Laekenu a na
okrášlení Ostende. Na poslední účel zamýšlí
Havas
Wouters
Dust
Belgičan
Brusel
Reut
Laeken
Ostende
Reuter
osadní muzeum
14
article
Z plesové saisony.
Z plesové saisony.
Do krutého konfliktu mezi povinnostmi svého
ušlechtilého povolání a bázní před trestním soudcem
dostali se v těchto dnech kadeřníci hlavního města
Belgie. První dvorní ples určen byl na neděli dne 1
března, belgický zákon ukládá však kaderníkům stej-
ně jako jiným živnostníkům prísný nedělní klid. Ve
spclečnosti, jež má pristup ke dvoru, nastalo zdě-
šení: Kdo upraví dámám plesové účesy? Kadeřníkům
nastávala těžká volba, na jedné straně velká pokuta,
na druhé nespokojenost nejlepsích zákaznic a —
jaká hahba — dvorní ples bez sensačních účesů, ztra-
cená bitva pro celou uměleckou obec.
Šli k ministrovi. Pan Hubert, jenž má portefeuille
průmyslu a práce, přijal je vlidně a blahovolně, jak
zasluhuje deputace „Académie de Coiffure“, ale po-
krčiv rameny. rozhodl: „Zákon je zákon.
„Akademie“ rozhodla na to, že zákon nesmí po-
tírati zájmy umění a nesmí činiti krásu otrokyní pa
rágrafů.
Usnesla se povoliti neobmezený úvěr a zaplatit
pokutu za všechny členy, kteří by pro zaměstnáni
personálu v neděli byli stíháni. Damám prusselské
dvorské společnosti spadl kámen se srdce. Ve všt
nádheře svých pravých nebo nepravých vlasů mohly
se objeviti na plesu.
Hubert
Belgie
Académie jít Coiffure
15
article
Veselý příběh sděluje se také z „malé garnl-
sony“ hessenského universitního města Giessenu
Jest tam posádkou čásť 116. pěšího pluku, jehož chě-
fem jest sám císař. Minulý týden přišli poddůstojníc
k veliteli s prosbou, aby směli uspořádati poddůsto-
nický ples. Zároveň prosili o bezplatné propůjčení
hudby s odůvodněním, že poddůstojníkům není mož-
no za nynější drahoty hudbu zaplatiti. Velitel povoli
obojí, ale očekával, jak pravil, že se na plesu bude
pít: pivo, aby zábava jednotlivce příliš rnnoho ne-
stála. Ples počal a rozproudila se již pravá ná lada
když o desáté hodině přišel sam plukovník do jasně
osvětleného sálu. Byl poněkud překvapen, když spa-
třil své „ubohé poddůstojníky“, kteří neměli peněz
na plesovou hudbu, veseliti se při víně a překva-
pení jeho ještě vzrostlo, když si chtěl objednati skle-
nici piva a bylo mu tečeno, že na poddůstojnickém
plesu jest pivo přísně zakázáno a smí se píti jen
víno. Tím byla trpělivost plukovníkova vyčerpána.
Popuzen odešel a dal zatroubiti na poplach, takže
celá posádka musila se dostaviti do kasáren. Byl prý
to zábavný pohted, jak se obránci vlasti loučili s ví-
nem a svými kráskami, dělajíce pri tom sladko-ky-
selý obličej. Ples skončil ostatně teprve v ranních
hedinách, ale „barevné sukno“, které mu dodávalo
tolik přítažlivosti, již scházelo. Čivilisté na plesu pří-
tomní prý se však nezlobili a pověst praví, že prý se
té noci mnohá vojenská nevěsta rozmyslila jinak ...
šůe en
Giessen
16
article
= Císař Vilém I. a Pavlína Lucca. O zemřelé
umělkyni koluje nyní mnoho zajímavých zpráv a
anekdot. Před nějakým časem přinesli jsme Historku
ol její společné fotografii s Bismarkem, jež dala pod-
nět k mnohým řečem, ale neobyčejně byl jí naklo-
něn také císař Vilém I. Když následkem prudkých
útoků odcházela z Berlína, byl to král, jenž ji sám
těšil a povolil jí dovolenou, z níž se již do Berlína
nevrátila. Císař Vilém pečoval o umělkyni otcovsky.
Kdysi vzala si zálohu z pokladny dvorního divadia
a po částech ji opět splatila. Tu přišel jednoho dne
do zkoušky dvorský úřadník a přinesl pěvkyni zá-
lohu z rozkazu císaře Viléma, jenž podotkI: »Ma-
ličká asi potřebuje opět peníze.« Jednoho večera
šla Lucca z jeviště kolem schodiště dvorní lože, po
němž právě sestupoval císař Vilém, jenž ji přátelsky
pozdravi!: »Dobrý večer, Pavlínko!« Čísař podal
umělkyní ruku, Lucca se rychle sklonila a políbila
ji. »Ne, ne, moje Pavlínko, tak to nejde !. To je
spíše mojí povinností!« A políbil galantně pěvkyni
ruku. Několik dní na to došlo opět k setkání v di-
vadle. Umělkyně udělala si na políbeném místě
tmavou skvrnu a pohybovala rukou velmi nápadně.
Vilém
Pavlín
Lucca
Čísař
Pavlínka
Berlín
Ma
Lucca
Pavlínka
17
article
»Jak se daří, Pavlínko ?« tázal se císař. »Co to máte
na ruce? Uhodila jste se?« — »Nikoli, veličenstvo«,
odpověděla Lucca, »pouze jsem si několik dní ne-
myla ruku, poněvadž jsem nechtěla smýti polibek«.
»Ale Pavlinko!« smál se císař, »to se nesluší, mýti
se musíme přece každý den«. Lucca dávala si
každého večera, kdy zpívala, obyčejně připraviti
sklenici studeného neslazeného čaje. Její komorná
stávala vždy se sklenicí za kulisami. Jednou zpo-
zorovala umělkyně, že zapomněla v garderobě je-
blicí. »Přineste mi rychle jehlici a postavte čaj
sem«, nařídila dívce. Po velmi krátkém výstupu
přišla nazpět a spatřila za kulisou císaře Viléma —
s její sklenicí čaje v ruce. Zároveňv přicházela také
dívka s jehlicí. »Odpusťte, veličenstvo«, koktala Lucca
a hněvivě obrátila se na dívku: »Co jste to udě-
lala?« . . . Komorná odvětila plačky: »Nechtěla
jsem sklenici dáti, ale ten starý důstojní k mi
slíbil, že na ni dá dobrý pozor«.
Pavlínka
Pavlinko
Vilém
Lucca
18
article
= Řídký způsob smrti. Ve státě Ohiu v Severní
Americe přihodil prý se podivuhodný případ, že byl
člověk zabit meteorem. Zakládá-li se tato zpráva na
pravdě, byl tento muž stižen skutečně zvláštním způ-
sobem smrti, neboť posud byl znám jen jediný po-
dobný připad, jehož obětí se stal jistý sedlák v Če-
chách. Pravděpodobnost, že meteor, spadlý s prostoru
světového na zemi, zasáhne člověka, jest ve skuteč-
nosti velmi nepatrna, což lze dokázati i číselně. Přes
to však jest přesné odhadnutí této možnosti vylou-
čeno, poněvadž nelze určiti, kolik meteorů průměrně
ročně na naši planetu spadne. Ve vědeckých dílech
se udává, že jich spadne asi 6—700, ale příliš důvě-
řovati této číslici není možno. Předně sluší uvážiti,
že ještě před 150 lety právě ve vědeckých kruzích
bylo označováno tvrzení, že by s vesmíru mohly
na zemi spadnouti kameny, za naprostý nesmysl. Kro-
mě toho jest jen velmi nepatrná čásť meteorů pozo-
rována a z těchto pozorování je opět jen malá část
známa, Asi dvě třetiny povrchu zemského jsou po-
kryty mořem a tak meteory do moře spadlé až na
vzácné výjimky lidskému oku vůbec ujdou. Většína
těchto nebeských střel jest také velmi malá, nebot
i když se ve značné velikosti dostanou do nejvyšších
vrstev vzduchu, rozžhaví se následkem tření o
vzduch při své ohfomné vychlosti tak, že se rozstřík-
nou na malé části a částečky. Ze všeho toho jesť „a-
trno, že spíše člověk vyhraje v loterii, než může být
zabit meteorem.
Ohio
severní Amerika