Ročník XXVI.

V Chrudimi, dne 14. března 1901.

Číslo 24.

Hospodářsk

list.

v Hlinsku. — G. Burghauser, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — H. V. Burian, řidite. v Němčicích. — A. Dokoupil, prof. střed. hosp. školy v Čhrudimi. — Dr. J. Dvořák, poslanecv V. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi —MDr. T. Kašpárek, c. k. univ. professor L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Č. Brodě.- K. Kříž, řiditel úřadu okr. zastupitelstva J. Munzar, řiditel zim. hosp. školy v Slaném.— Nolč, statkář v H. Počernicích. — J. A v Hunčovicích na Moravě. — Dr. J. Stoklasa, professor vys. škol technických v Praze. —

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskénu průnyslu, národnínu hospodářství a sanospráv. Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno v administraci v Chrudimi — Účet pošt. spoř. č. 850.036.— Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí. Majitel a redaktor Ad. Eckert, řiditel střed. hosp. školy v Chrudimi. — Spolumajitel V. Teklý, řiditel střed. hosp. školy v Roudnici, poslanec zemský. Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol českých. — K. Adámek, přísedící výboru zemského

J. Svozil, říš. poslanec a redaktor „Sel. listů“ v Olomouci. — K. Šafránek, správce zimní hosp. školy ve Volyni. — J. Šlais, rolník v Dobřikově. Ant. Štěpánek, řiditel velkostatku v Medlešicích. — J. Trojan, professor střed. hosp skoly v Chrudimi. — .J. Vaňha, ředitel pokusné stanice v Brně.

Obsah: K reformě zákonů zemědělských. (Jos. Šlais). — Výměnek. (F. Lukáš). — Účinnost ky- seliny fosforečné v různých hnojivech. (L. Zeit- hammer). — Mlýnek na drcení ledku, kainitu a podobných hnojivých solí. — Pokusy s pěstováním různých odrůd ovsa. — Důležitost pitné vody pro obce a jednotlivce. (J. Rak). — Okr. záložny hosp. (K. Adámek.) — Ještě novinky k jarní setbě. Válení neb vláčení pšenice? — Noviny národoho- spodářské. — Rozmanitosti. — Drobne zprávy. — Zvědy a odpovědi. — Záležitosti spolkové. —Litera- tura. — Uprázdněná místa. - Zprávy tržní. - Inserty.

K reformě zákonů zemědělských. Napsal Jos. Šlais, rolník a jednatel okresního hosp. spolku novokdýňského v Dobřikově. á-li rolnictvo sobě do budoucna zajistiti trvalou existenci, nesmí pečovati pouze o vhodné pro- středky, jimiž by se výnos z půdy zvýšil, nýbrž musí zároveň domá- hati se přiměřených zákonných opatření jimiž by před vykořišťováním se strany jiných činitelů bylo chráněno. Během po- sledního půlstoletí dostalo se arci země- dělství našemu řada rozmanitých speciel- ních zákonů; leč, mnohé z nich byly již na chybných základech vybudovány, jiné jsou zastaraly a zůstaly pozadu za rozvojem moderního hospodaření. I jest povinností rolnictva, by se se vším úsilím dovolávalo pronikavých reform zákonů, se stavem jeho souvisících. — Říšská rada stala se opět dělnou a chceme proto uvésti dnes pouze několik zákonů říšských, jichž změny by se rolnictvo rozhodně domáhati mělo. 1. Největší bezpráví pácháno jest na rolnictvu soustavou daně pozemkové na základě zákona ze dne 24./5. 1869. Ne- hledě ani k tomu, že rolník stanovením pozemkové daně na základě čistého výnosu z půdy nejvíce byl postižen, jest pozem- ková daň již v zásadě nespravedlivou, an dle ní zdaněn jest rolník až 85krát více než kapitalista se stejným jměním, zdaněným dle zák. z r. 1896 všeobecnou daní z příjmů. Rolník platí dnes pozem- kovou daň na základě čistého výnosu zr. 1869, vzdor tomu, že nyní ceny výrobků o polovici klesly, že výrobní náklad však o celých 100% se zvýšil a že břemena dvoj- násob vzrostla. Neodpočítávají se však tyto rolníkovi z hrubého výnosu. nýbrž n nucen jest odváděti pozemkovouí dan

i z dluhů, tedy i z oné části statku, ktera již ani jeho není, nýbrž věřitelů a na níž on jest pouhým námezdním dělníkem. — Se vším důrazem musí se rolnictvo do- máhati odstranéní pozemkové dané a za- vedení všeobecné vzestupní daně z příjmi ze skutečného čistého výnosu jak se to děje u živnostníků. Co rolník potřebuje k výživě své rodiny, muselo by byti z hru- bého výnosu odečteno a nesmělo by se zdaniti, tak že nejmenší rolníci (baráčníci) byli by daně prosti. 2. Jiným zákonem zemědělským, jehož oprava jest naléhavou, jest říšský zákon ze dne 12 /7. 1896, týkající se odpisu daně následkem živelních pohrom. Zákon ten rozeznává živelní pohromy dvojího druhu. a sice: a) krupobití, vodu, oheň, myši: b) jiné mimořádné a neodvratné pohromy (sucho, mokro, deště, mrazy, hmyz, cizo- pasníky rostlinné i živočišné atd.). Při škodách následkem pohrom pod a) uve- dených povoluje se odepis daně, jestliže na dotyčné parceli aspoň 1/4 čistého vý- nosu je zničena; při škodách však pohro- mami pod b) uvedenými, když mimo to dotyčnou pohromou nejméně 1/4 čistého výnosu všech obdělávatelných pozemků vzal a za své. — Zásada v tomto zákoně vyslovená není správná. Zeiména minimum škody pod b) uvedené, kdy teprvé počíná odpis daně, jest vysoké a rolník neměl by platiti daň, nebéře-li též užitku. — Proto třeba domáhati se opravy dotyčného zákona v tom smyslu, by týž mezi živel- ními pohromami žádného rozdílu nečini a oprávňoval nárok na odepsání daně (at již pozemkové či všeob. dané z příjmu) při každém patrném poškození čistého výnosu.

3. Nakažlivé nemoce rok co rok zhubí množství zemědělských zvířat, čímž hospo- dáři velice trpí. Aby nákazy zvířecí hned v počátcích byly potlačovány a ztráty hospodářům jimi spůsobené pokud možno zmírňovány, jest zapotřebí, by zákonné předpisy ohledně potlačení plícní nákazy ze dne 17./8. a moru vepřového ze dne 9./6. 1895, kterými poskytuje se hospodáři při včasném oznámení vypuknuvší nákazy státem náhrada až 95% ceny poražených zvířat. rozšířeny byly na všecky ostatn nakažlivé nemoce, zejména: sněr slezinnou, zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — B. Beniš, říd. učitel Opočně. — F. Hessler, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — Praze.— A. Leníčková, koč.učitelka zeměď. rady v Luži. — v Chrudimi. — A. Mohl, řiditel rol. školy v Rakovníku. — Prokůpek, statkář v Kutlířích. — J. Staroštík, říš. posl. J. Stříteský, professor střední hosp. školy v Chrudimi. —

červenku vepři, ozhřívku a p. v. Jinak se nákazám zvířecím neubráníme a náš vývoz dobytka tím bude velice ohrožen. 4. Dále jest třeba domáhati se opravy zákona o koupi a prodeji hospodářských zvířat, z r. 18r1 (obecný zákonník občanský § 922.—935.), poněvadž předpisy zde ob- sažené, zejména pokud se týče ručení za zvíře prodávané při tak zvaných právních vadách jsou zastaralé a pro nynější poměry, kdy věda zvěroléčitelská o mnoho ku předu se vyšinula, naprosto se nehodí. Tak na př. nalézá se mezi právními vadami též zrážlivost (u koně) s rukojemstvím 30 dnů. Každý praktický hospodář však je zajisté přesvědčen, že kůň, dostane-li se do opatro- vání nějakému surovci, stane se mnohem dříve zrážlivým než po 30 dnech. Tyran čeledín zkazí koně za několik dní. Jak má prodávající potom 30 dnů za koně ručiti? Toto ustanovení mluví zřejmě na škodu prodavače. — Totéž platí o jankovi- tosti a j. — Při reformování dotyčného zá- kona bude vůbec při všech jednotlivých právních vadách třeba přihlížeti, jak dalece pokročila věda zvěrolékařská ve stanovení doby, potřebné ku rozpoznání jednotlivých nemoci. Uvádíme pouze myšlénku, nemo- houce se pouštěti do podrobností. 5. Podobně musí rolnictvo o to dbáti. by nynější exekuční řád z r. 1897 byl dle potřeby opraven. Rok co rok propadá tisíce usedlostí ve veřejných dražbách, hlavně proto, že exekuční řád staví na ro- veň majetek pozemkový majetku peněžnímu. Příště dovolím si poukázat na některé nutné opravy zákonodárství zemského.

Výměnek. ylíčiti zlo, které výměnkem do usedlosti rolnické často přivedeno bývá, jakož i vypočítávati neshody mezi hospodářem a výměnkářem, to těžko dalo by se vylíčiti. Každý rolník má před očima zajisté několik živých obrazů vý- měnku a zdaž vzpomene, že i on jednou tam sedět bude sám, opuštěn — také-li šťasten a spokojen? Výměnek je zlo, které: 1. Zmenšuje cenu usedlostí i jednotli- vých pozemků, na nichž vázne.