ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 22dcc880-6600-11dc-937b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 37, person 66, work 2, org 3
1 masthead
Ročník KXKXÍ.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 23. ledna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 23.
4 masthead
Na ranní a odpol. listy pšedpláef se: v Praze v admisistrsl sa rřsše . . . . .. P K. — za čtvrtleta . . . . G K. — s dvojí donážkou na ntěsí ve Hlislkách na měsíce. . . . 9 K 30h Poštoui lnste n.. : i s drají vleilko na mřl na čtvrt lsta . . . . 11 K 40
Poštoui Praha
5 masthead
V drobném prodejií raaní číalo o sob odpolední Ve slislkách na venkov ranní číelo odpnlední . . . . . . . . 3h
6 masthead
Inserá t, plači se hotově szněee Předplarení a inserty pšijiná včinisi- Hraoe v Noriashé ulicí č z Tam nacháznjí se ték rrdako tlskáras a ozpndice - Károdních Lajistů- Rukopisy se ner oje
Noriashý Károdne Lajistus
7 article Na prahu nových událostí.
Na prahu nových událostí. Příští čtvrtek objeví se na vysokýeh žerdích před budovou parlamentu černožluté prapory na znamení, že ústřední parlamentní zastupitelstvo cislajtánských národů je opě pohromadě. Na novo má býti učiněn pokus. ne snad v ten smysl, zdali možno vůbec v této říši vládnouti konstitucionálně a par lamentně, nýbrž novým experimentem má býti zjišténo, co u soudných a prozíravých politiků dávno již jest otázkou rozřešenou možnoli dosavadním způsobem a směrem bez radikálních změn v základním ústrojí říše, nuzovati se nějakou dobu dále. Osm měsíců uplynulo od památné půl- noční hodiny, kdy po návštěvě chefa kabinetu dra. Körbra vyřčeno bylo závažné slovo : Sně- movna je rozpuštěna. Osm měsíců měla vláda k disposici, činiti přípravy k nové kampani parlamentní, odvracovati překážky. ucpávati trhliny ve státní lodi zlou bouří zmítané a shromažďovati kolem sebe spo- lehlivě přátele a pomocníky, o něž by opříti se mohla ve chvíli kritieké. Zel ale, že dr. Körber, pokud v jeho činnost jsme zasvěceni, v tomto směru valně se nenamábal. Ponechal milostivému osudu. chceli sám se postarat o příznivou politickou pohodu a důvěřuje patrné v dějthně »štěstí« Rakouska, netrápil se příliš v bezsenných nocech sestrojováním důmyslných politických plánů pro budoucnost. Pardon! Nečinným chef nynější vlády nezůstal. Je zajímavým zjevem v Rakousku. jak všechno zde je nehybné, houževnaté. jak všechno a slavná vláda v čele lpí s ne- pochopitelnou setrvačností na tom, co bylo a co dávno překonáno. V tomto státě ko- mandovala kdysi výhradně a dle své vůle strana, jež sice několikráte již změnila svou firmu, jinak ale zůstala starou hříšnicí.
doktor Körber Rakousko
8 article
Tato strana po léta skutečně representovala velikou většinu německého lidu v tomto státě a je tudíž přírozeno, že vlády vídeňské dbaly každého jejího pokynu. Však strana od te doby tou měrou zbankrotěla, že dnes to po tulná uliční frýna v roztrhaných, ušpiněných cárech a ne dřívější všemohoucí kráska. Však panstvu vídeňskému to nevadí, že každý formálně slušný člověk dnes se jí vy- hne, ono lne k ní starou láskou a dosud s ní se miliskuje. A od ní dával si též pan dr. Körber našeptávati, co činiti má, aby český lid v pause mimoparlamentní ještě více podrázdil, než stalo se již dne 17. října r. 1899. Že by byl na druhé straně tím důvěru u Němců získal, také se nedá tvrditi, nebot ukončenými právě volbami byl proveden dů- kaz, že právě ti, o něž se opíral, decimo- vání a s krvácejícími hlavami vrátili se z bo- jiště volebního. Vítězi naproti tomu stali se ti, kteří nejméně se hodí do rámce politiky kterouž dělati je cislajtánskému chefu kab netu dovoleno. Taková je tedy dnes situace: po osmi měsí- cích stojí strany, vlastně národové proti sobě prodchnuti při nejmenším týmž duchem od- poru a nepřátelství, jako kdy před tím nic tomu nenasvědčuje, že by nalezlo se zázračné nějaké arkanum, které by působilo v levo i v pravo tou měrou konejšivě, aby parlament co kloudného mohl vyříditi, aneb aby aspoň se zdálo, že mlýn ústavní klepe. třeba by ve skufečnosti šel na prázdno. A podaří-li se to, bude skutečně parla ment vídeňský jako příšerný mlýn z pohádky kdy občas zlý duch této říše zvedne stavi- dlo, aby rychle semlel zásyp politické bídy a politických hříchů.
doktor Körber Němec
9 article
Bez naděje ve zdar, bez naděje, že po- daří se těm, již poctivě smýšlejí s touto říší. prosaditi změny takové, umožniti plodnou práci ve všech oborech lidského snažení. sejde se tedy ve čtvrtek parlament. Na základě poměrů nynějších snadno lze určiti příštímu parlamentnímu obdob horoskop. V tomto státě, kde děje se všechno zvráceně, všecko na polo, nic ale upřímně a v pravdě, parlamentarismus vůbec nikdy zdravých kořenů neměl a kdyby nebylo svo lání jeho událostí denní, jež bude míti snad v důsledcích svých všeliká zajímavá překva- pení, z důvodů věcných nikdo by si toho nepři- pomenul, přes to, že jeho práce a výsledky její nezůstávají na občanské poměry jednotliveů bez následků. Že tak rychle padají nevy- zrálé plody s polouschlého parlamentního stromu cislajtánského, neočekával nikdo, však takový je skutečný effekt všeho, co zbudo- váno na podkladu zvrácenosti a nepřiroze- nosti. A jestli se domnívají sanguiničtí ob- hájci všeho toho, co příčinou je té nynější zbědovanosti, že postačí tuctová energie mi- nistrova a věhlas nějakého Pergelta neb Funka a Stürgkha vdechnouti život v ten skomírající ústavní organismus cislajtánský. je to osudný klam. Tam, kde nestačí medi- cina, třeba železa, kde nepomůže železo. tam třeba ohně, pravil Hippokrates. . V tomto případě vyplýtváno lektvarů již dost, tu pomůže — jen nůž a ne mastičkář. Choroba, kterou tento stát hyne, je v pra vém toho smyslu slova konstitucio- nální. Pryč s prosincovkou, musí byti heslem povolaného lékaře.
Funk Stürgkh Hippokrates
10 article
Beze změny ústavy, bez zavedení řádů. které by hověly potřebám této říše a nebyly sestrojeny přímo proti její přirozenosti. marna všechna námaha. Jak malicherné je to věčné zažehnávání obstrukce! I bez ob- strukce nehne se rakouský parlamentarismus z místa. A všechno to, co »N. Fr. Pressee vykládá o významu a důležitosti parlamentu, právech poslanců atd., je švindl. Po tolika zkušenostech namlouvati dnes v Cislajtánii poslanci, že má právo odepříti či povoliti náklad na různé potřeby státní, je troufalostí, vypočtenou jen na hlavy bez mozku. Jako vůbec konstituční systém v Ra- kousku je nepravdou, tak bez obsahu cenného jádra je všechno, co s ním souvisí Kdyby čeští zástupci ani prstem nehnuli, klid, pokoj, štěstí se na základě dosud plat ných řádů v Cislajtánii přivoditi nedá. Čím je prosincovka v mysli a srdci národův ra kouských?
11 article
Všude jinde pokládá se ústava za palla- dium národních práv a svobod, sáhnouti na ústavu, je zločinem a nejsou vzácné příklady. kdy národové krví svou ústavu hájili — u nás však výkonný orgán vůle lidové, »nejkrásnější výkvět konstitucionalismu «, čtyři léta již v pravém toho slova smyslu se klackuje a povšimnul-li si toho kdo a cítil dokonce snad kdo touhu po něm? Naopak, co slyšeti se všech stran »Neudělá li to říšská rada, udělá to § 14.l. A není nic nebezpečnějšího regimu ústav- nímu, než vzmáhající se vědomí v lidu, že bez něho jde to též. Nikdo nebude a nemůže nás viniti, že bychom byli snad přátely a obhájci absolutismu aneb snad dokonce radost pociťovali nad úpadkem ústavního citu v lidu, konstatujeme prostě, co vůkol násse děje a čeho povšimnouti si má příležitost každý. Beze změny ústavy marne všechno namáhání Nemá-li dr. Körber plnou moc ke svolán konstituanty, rozloučí se za nedlouho s úřaden aneb opětně půjde parlament. Revise ústavy je jediné východiště z ny nějšího chaosu.
doktor Körber dium národní práv a svoboda
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. ledna. (Tvoření str an. V táboře německo-nacionálním vyskytl se hlas že antisemitům a klerikálům má býti odepřeno přijetí do německého souručenstva. Proti tomu vyslovuje se vůdce nacionálů v Horn. Rakousích dr. Beurle, jenž vidí úkol nacionálů v tom, aby všechny německé strany přiměl k utvoření společného výkonného výboru na hájení národních zájmů rakouských Němců. Usnesení takového společného výboru mají být pro všechny německé strany závazny na tolik. aby si příště žádná rakouská vláda nemohla usmysliti vládnouti proti Němcům. Kdybyse však němečtí klerikálové nechtěli podříditi takové společné organisaci, v níž by sice svobodomyslné strany měly většinu, jež by klerikály omezovala jen v otázkách, čelících proli majorisování Němců. jinak však by jejich politickým snahám posky- tovala dosti široké pole volnosti, pak by jen dokázali, že jejich sliby ve volebních řečec o změně taktiky v otázkách národních byly pouhé pokrytectví. Němečtí klerikálové nemají všk chuti sblížiti se se starým »souručenstvím«. »N. Tir. St.« činí návrh na jakésí obnoven bývalého klubu Hohenwartova, jehož jádrem by byli konservativní katoličtí poslanci z alpských zemí, kolem nichž by se pak skupili klerikální Slovinci, moravští klerikálové, tyrolstí klerikální Vlachové a snad i konservativní velkostatkáři Klub byl by prý čistě politický, v otázkách ná- rodních ponechával by však svým členům úplnou volnost jednání. Vzhledem k tomu pak, že by v něm byla zastoupena většina rakouských ná- rodností, mohl by působiti smířlivě na národní protivy v parlamentě.
Horn doktor Beurle Němec N Tir Hohenwartův Vlach Praha St
13 article
Jak se rozhodnou klerikální Slo- vinci, jest dosud pochybno. Dle zpráv, došlých z Lublaně, konala se tam již porada o zřízení jihoslovanského klubů, v němž b byli zastoupeni jen Chorvaté a Slovinci, ovšem snad ne všichni Slovinci, poněvadž rozkol mezi liberály a klerikály nabyl takových rozměrů, že se v klerikálním těboře přímo již ozývají hlasy (ve vídeňském »Vaterlandu«), aby s liberálními poslanci drem. Ferjančičem, Tavčarem, Plan- tanem a Gabrščkem bylo přerušeno všeliké spojení. Za to vlaský klub bude v nové sně- movně obnoven asi v témž rozsahu, jaký mě v minulém parlamentě. Liberální Vlachové z Pří- moří měli včera poradu v Terstu a usnesli se. působiti na říšské radě v tom směru. V Praze, 22. ledna. (Z polského kola. Jeden z orgánů polského kola »Dzien. Pol.« rozbírá stav politických stran v novém parla- mentě, a konstatovav, že na ten čas není možna nijaká většina ani na pravici, ani levici, a po- něvadž spolek Poláků s Němci jest a priori vy loučen, poněvadž česká delegace by nepřipustila trvání parlamentu za takových podmínek, vidí jedinou možnost v »pracovních většinách od případu k případu«, při čemž by žádná strana nesměla být vylučována z takové většiny. Pokud pak se týče polského kola, praví: »Kolo má především za povinnost udržovati parlament
Chorvat doktor Ferjančič Tavčar Vlach Pol Němec Lublaň Plana Terst Praha
14 article
práci v něm. V tom se shodují všichni Poláci bez výjimky. Všeliké postupování na levo, každě úsilí jednotlivců přenésti kolo do spolku s levie jen by uškodilo věci a zabilo by parlament. Pro polské kolo jest možna dnes jen politik volné ruky a pracovní program, byť se to i ne- líbilo některým ctižádostivým jednotliveům a z levice neb z pravice, neboť všechny strannické snahy vyšinuly by parlament ihned z rovno- váhy. Teprv až sněmovna dá se do práce obstrukce ji přestane ohrožovati, nastane dob politických konstellací a seskupení poslanců dle přesvědčení a politických směrů.« V témž smyslu vyslovila se i schůze říš- ských i zemských poslanců polských, . konaná dne 21. t. m. ve Lvově. David Abrahamovi ukázal ve své řeči s důrazem na to, že nyní jest na Němcích, aby říšské radě dopomohl k dělnosti. Poláci že mohou sledovati jen po- litiku volné ruky. Poslanci Kozlovský a Čaj kovský útočili při té příležilosti na centralistický systém a prohlásili, že Poláci musejí se vze- příti zejmera proti centralistické organisaci v mini sterstvě vnítra a žádati za otevření nových pra menů pro zubožené zemské finance.
Polák Abraham Němec Kozlovský Lvov
15 article
Z Krakova, 21. ledna. (Následk politiky hr. Clara.) »Czas« zastavuje se opětně nad »šileným« vzrůstem německého ra- dikalismu. A při tom vzpomíná si, jak asi bylo štyrskému náměstníku hr. Clarovi, když četl volební zprávy z Čech, a ptá se, nedat-li sám sobě otázku, proč a pro koho vlastně zrušil jazyková nařizení? Poněvadz pak má hr. Clara za člověka slušného, soudi, že si musil odpovědět: »Ad majorem Schönereri gloriam, pro německé ra- dikály.« Poněvadž však hr. Clary jest při tom velmi slabým politikem, diví se asi tomuto vý- sledku své kapitulace. »A vždyť věc jest velice prostá — dodává »Czas« —. Když se umír- nění Němci domáhali pouze zmény jazyko vých nařízení, nacionálové volali, že se nařízení museji vůbec zrušiti. Když první naléhali ně- kolikrát na změnu taktiky obstrukční, Wolf Schönerer vyslovili se ve prospěch obstrukce zvítězili. Konec konců obstrukce triumfovala, jazyková nařízení byla zrušena. Politický zisk mohl z toho míti jen ten, kdo triumfoval. Jak se mohl někdo nadíti, že zisk z toho budou miti strany umírněné, je těžko pochopiti. A pře bylo takové mínění r. 1899. Ostatně ani s hrubě nedívíme hr. Clarovi: v Rakousku s touto methodou »podporují« už dávno umírněné strany! A přece se pak pokaždé naříká nad vzrůstem radikalismu.«
Claro Czas gloriam Němec Wolf Schönerer Krakov Čechy Rakousko
16 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 22. ledna. Jednota balkánských národů. Prof. Atanasije M. Popovič v Bělehradě ji druhý rok vydává list »BparHMCTBo«, jehož účelem je šířiti myšlenku svornosti a jednoty všech balkánských národů, i těch, které ne- utvořily svých vlastních států. Poctivá tato snaha, již vřele vítati musejí i národové rakousko uherští, jimž nedostává se právé toho, oč ná- rody balkánské počínají se zasazovati, přinesla prozatím ten dobrý plod, že pravoslavní Arnanté uzavírají smír se Srby. Dalším krokem bude sjezd hlavárů všech balkánských národností, jenž konati se bude o s v. Jiří. Jen Bulhaři scházejí ještě mezi těmi, kdo sjezdu se zúčastní. Arnautský hlavár Leka Zija z Mitrovice podává o tom jmenovanému listu zprávu oznamuje i program sjezdu. Rokovati se bude o otázkách:
profesor Atanasij M Popovič Srba Jiří Bulhar Leko Zija Praha Bělehrad Mitrovice
17 article
1. Má-li projektovaná rakousko-uherská dráha Sarajevo-Nový Pazar účel strategický a smí-li se stavba její dopustiti. 2. Jaká byla dosud rakousko-uherská poli- tika na Balkáně, a je-li v ní nějaké nebezpečí, co třeba učiniti k zabezpočení balkánských národů. 3. Jakých najdůraznějších prostředků třeba užiti k odražení katolické propagandy, od nít vždycky vycházely všeliké nepokoje. Dopisovatel praví dále: Arnautům svitlo již před očíma. Mezi nimi jest už větší počet mladých, vzdělaných lidí, kteří počali svůj národ odvraceti s bludné cesty, na kterou jej zavedl fráteři a jezovité. My necheeme, aby na Balkáně došlo k takovým událostem, jakých jevištém je právě Čína, a proto je nutno postaviti se v čas proti nebezpečí. Když i katolická Francie vidi se nucena omeziti práci katolických proselytů, čím spíše musíme se proti ní ohraditi my Bal- kánci! Další pronásledování Poláků v Prusku. Pruská vláda zakázala v Poznaňsku pol- ským úřadníkům poštovním na ulici a v míst- nostech veřejných mluviti polsky i se známými aneb i jen s členy rodiny vlastní. Mnohé po- štovní úřady nedopravují již zásilek s polskou adresou, nechávají je prosté ležet
Sarajevo Nová Pazar Balkán Čína Francie Bala Prusko Poznaňsko Arnaut
18 article
Balkánský trojspolek, Přes to, že je to rakouským officiosům nemilo, ruské listy nepřestávají psáti o důleži- tosti balkánského trojspolku (Bulharsko, Srbsko Černá Hora) »Hoe Bpe« napovídá, ze o tom jednáno bylo ve Vídni mezi knížetem bulharským a černohorským následníkem Da- nilem. Od tohoto slovanského trojspolku očekává, že oslabí makedonské zmatky. Také návštěva knižete bulharského v Niši u krále srbskéhoje krokem ku sblížení slovanských národů Balkánu. »Přirozeným doplněním k němu musí ještě býti přátelské shledání vládců bulhar- ského a srbského s knížetem černo- horským. Teprve potom stralegické úsluhy Rakouska balkánskému míru stanou se docela zbytečnými.« »Strategickou úsluhou míru balkánskémue list míní projektovanou dráhu ze Sarajeva do Mitrovice, k jejiž stavbě, jak praví, Turecko již nepřivolí. Rakousko ale prý se ho nebude ptáti po druhé a schválení mitrovického projektu bude jednou z prvých předloh, které vláda Kör- brova podá nové říšské radě. Němčina v Lodi. Velké průmyslové město v ruském Polsku, Loď, stalo se mocným táborem němectvi mez Poláky. V továrnách tam dělníci musejí i mezi sebou mluvit německy, proto prý, že mistři polsky nerozumějí. Jiného než Němce za mistry neberou. Před několika lety ruská vláda vydala nařízení proti tomuto nebezpečnému a násil- nému nešvaru. Podle něho každý továrenský mistr cizozemec, nedostatečně znalý jazyka pol- ského nebo ruského, musil býti propuštén. Po- zději vrátilo se všecko do starých kolejí. Pro- puštění tichounce se vrátili na svá předešla místa a němčili dál. Polákům mistrům není už možná v Lodi se udržeti, ačkoli jsou mezi nimi výborní odborníci Poláci volají k ruské vládě, aby se jich ujala a postarala se, aby její nařízení o jazykové způsobilosti mistrů znova bylo praktikováno.
Polák Němec Bulharsko Srbsko Černá Hora Vídeň Niš Balkán Rakousko Sarajevo Mitrovice Turecko Polsko Hoe Bpe
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Historické hry. Z divadelních tužeb staréhio vlastence. Poučný článek p. F. Hrnčíře v »Nár. Li- stech« ze dne 30. prosince m. r. došel asi širši pozornosti. Co již dávno jaksi neurčitě jsme tušili, že naše mládež na českých školách z českých déjin a zejmena z dob naší slávy velikosti ničeho se nedozví, že vlastenecké na- dšení se v ní úmyslně dusí a ušlapává, kdežto na německých školách se uměle probouzí rozněcuje, doličeno tam věru hroznými do- »Pak se ovšem nedivme, praví p. Hrnčíř. když mládež naše, zvláště ona od 18—24 let. namnoze pohliží s pohrdáním na naši minulost. že vyslovuje se proti státňímu právu, že mlu opovržlivě o setlelých pergaménech, že mládež tě nic není svato, proto že byla odchována syrovátkovým, oklestěným dějepisem, že místo matčina zdroje dává se ji rozředěná ciz kaše« . . . Ze školy naší podařilo se nepřátelskému systému vlastenectví české zcela vymýtiti, z fán- sličkářství a hejslovanění jsme prý už »vyrostli«. kromě politiky se u nás už nikde, na žádném poli a v žádněm směru »nevlastenčí«, všade nastala »positivní práce«, — a tak si na za- čátku XX. stoleti musíme bohužel příznati, že kdybychom mezi tím byli početně nevzrostli. hospodářsky nesesilili, kulturně se neuplatnil a politického významu nenabyli, že bychom dnes od svých národních cílů bylí snad dále než před padesáti roky. Číselný počet, hospo dářská a finanční síla. kulturní vyspělost a politický význam, jsou ovšem nezbytné podmínky všeobecného pokroku a konečného vílězství, ale přece to vše nestači. není-li zároveň provázeno, zahříváno a živeno žárem vlasteneckého nadšení al uvédomění. Není pochyby, že bez této níčím jiným nenahradi telné vzpruhy všecko druhé úsili by marn bylo v dobách krutého národního zápasu, ktery nás dojista ješté čeká. Velká a mocná ple
F Hrnčíř Hrnčíř
20 article
klady. mena, Francouzové, Němci, Angličané, Vlaši, třeba se nemusili báti odnárodnění, i menší národové, Maďaři, Poláci, Srbové, Rumuni, všichni bez výminky úsilovně a promyšleně pěstují ušlechtilý plamen národního uvědomění ve škole, v literatuře, v umění, na dívadle atd. Ale my maličký národ, jeden z nejmenších dojista nejohroženějších, troufáme si z nicotné módní choutky affektovati neohroženost a ne- chráněnu přímo vystavovati útoku svoji národn bytost. Víme, že tu působily různé vlivy, ale hlavn vina je přece jen ta, že jsme přestali v ná- rodním duchu vychovávati svůj mladý dorost. Škola ovšem, jako nejmocnější činitel vychova- telský, vymyká se dnes, bohužel, úplně našemu vlivu. Však i mimo školu dovedli naši otcoré buditi v nás cit a vědomí národní. »Dějepis vlasti,« praví autor uvedeného článku, »je to kouzlo, jenž otvírá dětské(e vůbec mladě) srdce lásce k vlasti, národnosti. rodné zemi. Český dějepis, jako nejmoenějš vzpružina národního a vlasteneckého citu, mě by zejmena nyní, kdy cit tento všemožnými pro- středky se potlačuje, co nejvíce a nejúčinněj býti pěstován.« Otcové naši také neměli školu ve své moc a přece uměli se postarati o to, aby lid s ději- nami byl seznamován, k nadšení byl rozně- cován, a toho dosahovali zvláště písemnictvem a divadlem. A tu ociťuji se u vlastního předmětu svých tužeb. Vzpomeňme jen, jak význačnou úlohu př národním našem znovuzrození hrála právě ochot- nická divadla, jak při těch rytířských hrách obrazech z naší minulosti rozproudil se vlaste- necký zápal, který nikdy pak více neuhasl.
Francouz Němec Angličan Vlach Maďar Polák Srba Rumun
21 article
Bývaly to kusy většinou dost primitivné, lite- rárně a umělecky až tuze nedokonalé, ale po tom se diváci málo ptali. K jejich srdci i mysli mluvili tu čeští králové a rytřové, mluvil Žižka, mluvil Hus, Prokop a Táborité, nadšení v nich bouřilo, zraky plály a krev jim v žilách prud- čejí kolovala, a temně se probouzelo vědomí. že národ, který ve své minulosti statečně vedl, že ani v přitomností nemůže a nesmní zá stati opovržen a zdeptán. A tak z divadelní hry čerpalo pokolení onu národní hrdost, kterése mu tolik nedostávalo, bez níž by se zajisté ne- bylo prodralo k dalším úkolům. Kdyby dnešní generace věděla, s jakým jásotem jsme uvítali když v r. 1866 Barák, jako dočasný intendan divadla, vymohl na pruském veliteli, generálu Voglovi z Falkesteinu provozování zakázaných do té doby vlasteneckých kusů »Jan Hus« »Žižka«! S jak horečným chvatem proudilo obecenstvo do představení a jak posilněno a po vznešeno národním uvědoměním se odtamtud vracelo, — pak by dojista jinak dovedlo ocenit význam vlastenecko-historické literatury pro ná rodní vychováníl Zde sluší hledati i vysvětlení onoho po- divného, dnes téměř už nepochopitelného zjevu, jak skutečně celý národ s nevylíčitelným na dšením chápe se myšlenky zbudování Národníh divadla, že tak bezpříkladně dovede jí přinášet oběti, proč zrovna u nás a už nikde jinde na světě ten nádherný chrám umění zbudora národ — sobě?
Žižek Hus Barák Vogl Národníh divadlo
22 article
Leč to, řekne se snad, náleži minulosti Přítomnost jiné vytvořila poměry, vede k jiným úkolům. V dramatické literatuře světové vyno- řily se moderní směry, divadelní autoři mus jíti s proudem času, musí se obraceti k so ciálním a společenským problémům a v pay chologickém prohlubování hledati svoji cenu A naše přední representační jeviště obzvláště nesmi zůstávati za duchem času. Ovšem ovšem! A tak se u mladšího pokolení hry hi- storicko-vlastenecké už jaksi přežily, nové se nepíšou, staré jsou sobehrány« a tak je z jedi- ného stánku našich uměn nadobro vyloučen celý, pro život národní předůležitý, vysoce vý znamný druh představení z dějin vlaste neckých. Nejsem nijak odpůrcem moderních proudů v literatuře a umění. Nemělo by takové od půrství smyslu. Právě literatura a umění jako živý obraz duchovního proudění nemůže a ne smi nikdy stanouti na určité formě a určitém obsahu. Ani mně nenapadá usilovati o zdvižen nějaké čínské zdi kolem našeho divadla prot ciziné a její proudům. Ale k tomnu bych přece jen chtěl poukázati, že nemáme v cízině vidét a shledávati jen to, co naši vlastní sílu po hleuje a paralysuje, leč míti otevřený zrak i pro to, co by ji mohlo k novému rozmachu pod nítili. Nepřál bych si, aby novodobé ty kus docela zmizely z našeho repertoáru, ale rá bych viděl, aby vedle nich bylo náležitě po přáno místa i jiným, takovým, které pěstovat nám káže potřeba řekněme národně duchovní Což naši kruhové dnes rozhodující v těch věcech ani nepozorují, že také v cizině, kterou přece chceme tout prix sledovati a napodo- bovati, nový směr nezatlačil každý jiný aže zejmena směr historicko-vlastenecký jest tam hojně zastoupen a důsledně oživován?
23 article
Vizme francouzské a německé divadlo. Tam právě oba směry rovnoprávně a důmyslné běží vedle sebe, každý plně své poslání a hově svému obecenstvu. Ve francouzské dramatické literatuře je řada historiekých kusů s vlasteneckou tendencí z dob velké revoluce a napoleonskýeh válek a mimo to zvláštní odrůda vojensko- patriotických kusů, o jakých se našim pěsti- telům divadelní zábavy ani nezdá. Kusy maj svá zvláštní jeviště, své zvláštní obecenstvo Krátkozrací pozorovatelé právě v rostoue oblibě zejmena napoleonských dramat a ko medií chtěli dokonce spatřovati známku nastá vajíeího obratu bonapartistického! Těm tisícům a tisícům francouzských republikánů, kteří po slední dobou den za dnem tlačili se k obdivu Rostandova Aiglona (vévody Zákupského, syna Napoleona I.), těm žádný bonapartismus ani na mysl nepřipadl. Oni všichni zřeli v Aiglonu i v granátníku Flambeauovi toliko zosobnání své národní slávy, a při krůsných veršíeh básníkových rozněcovali se k čisté francouz- skému patriotismu a nadšení. My ovšem máme také dramatické reky ve své historii, ale ty krátkozraká, neprohloubená pošetilost napodo- bovací chtěla rýchle prohlásiti za přežiléa »pokrokově« nemožné. Zatím ale v zemi kulturně nejpokročilejš dramatik prvního rádu, Rostand, se vší křišta- lovou prškou svého básnického nadání se poušt do patriotického veršování (i »Cyrano d
Rostandův Aiglon Napoleon Rostand Cyrano
24 article
Bergerac« má pro Francouze velice sroz- umitelnou patriotickou tendenci !), opěvaje dů- myslným, básnicky nádherným způsobem slávu národa a vlasti. Ve Francii tedy není směr staromodním? Že vedle Rostanda, Hervieu nebo Lavedan zcela jiné řeší otázky, je jistě v po- řádku. Velký francouzský národ může si ještě dopřáti takého přepychu. Pro nás však jest dů- ležito, že i tu oba směry zároveň jsou ve ctis živém proudéní. Arci mají Francouzové pro různé směry různá divadla, my však toliko divadlo jediné- Z toho však právě následuje, že to naše jediné nesmí zanedbávati žádný z úkolů, klerý mu z posice jeho jest vykázán. A šel bych ještě dále a troufal bych si tvrditi, že právě naše Národní už svým předurčením mělo by v přední řadé míti ve štítu přímo směr národné vlastenecký. A odcizilo-li se v poslední době tomuto určení, pak bylo by velmi na čase, aby se k nému ce nejdříve zase s náležitou měrou vrátilo.
Francouz Rostand Hervieu Lavedan Francie
25 article
A jako pan F. Hrnčít obracel se k učitel- ským kruhům, tak bych rád obrátil svůj vla- steneeký appeli na kruhy divadelní. V svém životé národním dosud a dlouho ješte naprosto nemůžeme postrádati divadla jako ná- rodně vychovávacího ústavu. V první řadě jest ovšem na našich diva- delních autorech, aby vymanili se z politováníhodného bludu, že historicko- vlaste- necké kusy jsou nějakým směrem »staromodním a odbytým«, a aby se jen slatečně vraceli zase k těm nedočerpaným látkám. Vždyť jen na gentu básníkazáleží, aby v jeho nazírání látka ožila novým duchem a čerstvými barvam Nejde o žádné ohřívání starých her rytifských někdy tak detisky natvních. Jde o samostatný úkol samostatných talentů. Dovedl-li ve Franci Rostand svým osobitým způsobem oživiti minu- lost před zrakoma francouzského obecenstva. proč by toho neměl dověsti nějaký český Ro- stand před zrakoma českého diváctva? Pak naše representativní jevišté mohlo by sméle opět stanouti v řadě ústavů skutečně národních, nebot finanční moment na štěsti by tu jistě nebyl na Starý vlastenea. závadu.
Franek Rostand