2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
31. prosince 1913. Číslo 355.
4
article
ků. Ministrpresident v dlouhém výkladu vě-
novaném různým záležitostem vytkl své sta-
novisko, což bylo přítomnými předsedy vzato
ad referendum. Mimo to konala se společná
schůze obou klubů rusínských, ve které k vý-
zvě předsedy dra. Sylvestra usneseno propu-
stiti osobní daň z příjmu vzhledem na apel
jménem celé sněmovny na Rusíny vznesenýa
vzhledem na nebezpečí hrozící parlamentari-
smu, tudíž výhradně se stanoviska věcnéhoa
pokračovati v boji o spravedlivou reformu
zemského volebního řádu při nejbližší příleží-
tosti.“
Sylvestr
Rusín
5
article
Večerní schůze.
6
article
IV 7 hod. več.] O půl 7. hod. svolávalye-
lektrické zvonky v celé poslanecké sněmovně
její členy do zasedací síně, která rychle se
naplnila. Předseda zahájiv schůzi udělil slovo
předsedovi ukrajinského klubu dru. Konst.
Levickému, který pravil, že Rusíni vyho-
vujíce apelu celé sněmovny v zájmu parla-
mentarismu propustí věcné jednán
předlohy stran osobní daně z přij-
mu. [Hlučná pochvala.] Předseda dr. Sylvestn
připojil přání, by záhy došlo k národnímu smí-
ru. [Opětná hlučná pochvala.] Po té schůze
přerušena, by poslanci mohli se odebrafi k
zápisu řečníků.
V 7 hod. 30 min.] Tou dobou není ještě
rozhodnuto ani, bude-li schůze zejtra, ještě
méně pak, který den bude po Novém roce. Ji-
sto však je, že sněmovna poslanecká také však
panská zasedati budou a že stane se vážný
pokus projednati parlamentně zatímný rozpo-
čet. Bude-li zejtra schůze, bude krátká, jedině
za tím účelem, aby ministr železnic sv. p. For-
ster podal zákon zajišťující četné projekty
místních drah. Poslanecká sněmovna potom
bude míti přestávku do některého dne po
Třech králích. Nebude schůzí potom mnoho,
poněvadž v týdnu, jenž následuje po neděli 11.
ledna, sejdou se některé sněmy zemské. v
3. týdnu lednovém obnoveny budou ve
Vídni česko - německé konference vyro-
vnaci. M. - p. hr. Stürgkh měl dnes večers
místodržitelem kn. Thunem o záležitosti té
dlouhou poradu.
Další viz v „Posledních zpráváck“
Rusín
doktor
Sylvestn
Stürgkh
Thun
Vídeň
Iva 7
7
article
Změny řízení ukládacího při
osobní dani z příjmů.
Změny řízení ukládacího při
osobní dani z příjmů.
Napsal řík. posl. prof. dr. Vilém Funk.
V II. ročníku Nové České Revue (r. 1905) v
článku: „Příčiny stesků proti osobní dani z příjmuí
učinil jsem pokus zodpověděti otázku, kde hledati
příčiny stále se opětujících stížnosti poplatnictva
proti osobní dani z příjmu, stížnosti tím nápad-
nějších, uváží-li se, že daň sama jest jedinou z pří-
mých daní rakouských, jež ovládána jest zásadou
přibližiti břemeno daňové skutečně způsobilosti
platební jednotlivcově. Dospěl jsem při tom ku zá-
věru, že příčina nespočívá v materielních ustano-
veních zákona, jež sama vyměřování daně dle
způsobilosti platební zaručuje, nýbrž v ustanove-
ních formálních — předpisech o řízení ukládacím
jež připouštějí široký okruh pro libovolné rozho-
dování úřadů finančních a komisí, poskytují v ří-
zení proti poplatníku prováděném práva pouze er-
gánům ukládacím a nedávají tomu, jemuž daň se
ukládá, právního nároku, aby za účelem své
obrany použil podobných prostředků původních,
jakých správa finanční hojně má po ruce. Výborné
články zkušeného praktika, finančního komisaře
Hamáka, minulého roku ve Věstníku Klubu če-
ských státních úředníků uveřejněné a rozhovory
s úředníky při vyměřování osobní daně z příjmu
činnými, dokázaly mi správnost tohoto názoru
přesvědčily mne i o tom, že nejen zájem poplat-
níka nutně vyžaduje reformy řízení ukládacího,
nýbrž i zájem řádné správy a zájem státu samého,
jež ohroženy jsou formalistickým a nákladným ř-
zením dosavadním.
Reforma osobní daně z přijmu dala příležitost
prakticky poznatky učiněné uskutečniti. Již v dů-
věrných poradách, jež konány poslanci t. zv. pra-
covní majority, před tím než sešeli se finanční vý-
Tato stať napsána byla dřív, než zákon by
sněmovnou přijat.
Pozn. red
profesor
doktor
Funk
Český revue
Hamák
8
article
harů, nýbrž štírů, kteří doráželi na statkáře
jenž žádostivě hledal peníze, po nichž nebylo
aní památky. První štípnutí ukázalo mu, co to
padalo. Rozsvítil a viděl místo zlatých moharů
všude plno štírů, kteří stále ještě padali. „Za
raž“, vzkřikl zoufale a dešt štírů ustál. Statkái
utekl pak z domu pološílený hrůzou i svým ne-
štěstím.
Nicméně nezmínil se nikomu ani slovem
co se v nocí v domě událo, a rozhodl se zkusi-
ti své štěstí ještě jednou. Tajně poslal sluhy
aby prohlédli dům a zabili všecky štíry. Pobil
jich toho dne několik tisíc. V noci opakova
statkář svůj pokus a zase spatřil příval štírů
ale ani jediný mohar.
Druhého dne ráno poslal pro bráhmana
žádal jej, zda by mu mohl ukázati padající moh
ry. „Nic snazšího“ odpověděl bráhman a třetí
noc šli společně do statkářova domu. O půl no
ci slyšeli obvyklý hlas, a když bráhman svolil
obvyklý dešť se spustil. Pouhý pohled poděsil
statkáře; ale bráhman ani brvou nehnul a klid
ně shraboval spadané.
„Jsi kouzelník nebo zaklínač, že ti štíří n
ublíží?“ křičel majitel domu z úctyhodné vzdá
lenosti. „Nikoliv, pane,“ odvětil bráhman
vždyť to nejsou štíři, nýbrž zcela dobré zlatá-
Tu teprve přišel statkář na to, že co jemu
zdálo se býti štírem, že jest bráhmanovi moha-
rem a zavolav jej k sobě, pravil mu uctivě
„Světče, velebný bráhmane, jak jsí šťastný
Vezmi tento dům a sklízej ovoce svého štěstí
Dáš-li mně něco z vyzískaných pokladů, přij-
mu to s vděčností. Neboť pro mne všechno zde
jsou jen štíři.“ Tak promluvil bohatý statkář
odevzdávaje dům do rukou bráhmanových.
Bráhman přijal dar a jsa dobrý muž šleche
lně se dělil se statkářem o bohatství, jež získá
val z domu.
Tak šťastný dosahuje všeho, nešťastný pal
ničeho.
Dáša
statkářův dom
9
article
bor ku poradám, předložil jsem řadu návrhů, jichž
cílem bylo poskytnouti ochranu poplatníkovi v ři-
zení ukládacím a zjednodužití řízení. Návrhy tyto
tvořily základ porad, jež konány mezi úředniky
ministerstva financí sekčním chefem Bareckem a
ministerskými rady Gottliebem a Bugnem a užším
referentským výborem, za jehož členy povoláni
mímo mne posl. dr. Rašín, dr. Licht. Společnému
úsili tohoto výboru podařilo se, že přijata řada
návrhů, jimiž řízení dosavadní podstatně se mění
a prolamuje se zejména ryzí zásada officielní, na
níž dosavadní řízení spočívá.
I. V zájmu zjednodušení řízení proponovány.
pokud se týče přijaty, byly následující změny:
1. Soustředění té části řízení pří-
pravného, jež záleží ve přezkoumán
přiznání v rukou předsedy komise
komise samé. Dle práva dosavadního pří-
sluší právo ku samostatnému zkoumání berním
úřadům I. inst. předsedovi a komisi, jež majív
podstatě tatáž práva. Tím není vyloučeno opako-
vání těchže aktů ze strany všech těchto tři or-
gánů, což vede ku průtahům a nevylučuje chikany.
Gottlieb
doktor
Rašín
Licht
Bugno
Barecko
10
article
Úvahy ty a to, že jedině předseda jest dle zákona
(§ 191) za správné použití zákona zodpovědvn
vedly mne k návrhu, aby úřadům berním I. inst.
dosavadní samostatné právo přezkoumání bylo vza-
to a aby dáno bylo předsedovi komise — tedy dle
zákona za správné použití zákona zodpovědněmu
orgánu — jenž měl by právo ku převzetí určitých
aktů berní úřady I. inst. delegovati. Tu tedy ne-
mohly by úřady berní jednati samostatně, ale pou-
ze jakožto zmocněnci předsedy a pod zodpověd-
nosti jeho. Správnost zásady této byla při před-
chozích poradách uznána. Obáváno se pouze toho
že bylo by pak nutno velkou část zákona změniti
a že vyvolána byla by v dalších důsledcích celá
velká nová praxe správního soudu na místě dnešní
v této části po většině konstantní. Úvaha tato
nad jiné však okolnost, že při předchozích pora-
dách o té části stále více do popředí vystupovala
snaha zástupců ministerstva finančního při po-
radách účastných, použíti příležitosti této ku pod-
statnému rozšíření práv předsedy, vedly
výbor referentský k tomu, že od změny v této
částí upustil a že ponechal v platnosti stav dosa-
vadní.
úřad berní I . inst
11
article
2. Zjednodušení voleb do komisí
Dle původních mých návrhů proponováno bylo
doručování lístků hlasovacíc současně s přizná-
ním a ponecháváno poplatníkovi právo, aby bud
současně s příznáním neb samostatně ve lhůtě pro
příznání určené hlasovací lístek odevzdal u ber-
ního úřadu I. instance. Skrutinium převzíti měla
trojčlenná komise, sestávající z předsedy a dvou
členů komise dřívější, (jednoho voleného, jednoho
ministrem povolaného), jichž mandát vystoupením
dle 9 189. nézanikl. Výhoda tohoto způsobu volení
patrna odtud, že odpadla by nutnost zvláštního do-
ručován flistků hlasovacích a legitimací, tedy cirka
jeden milion doručení individuálních, což pro obce
znamenalo by úlevu nemalou, že odpadla by nut-
nost zvláštního vyhotovování lístků hlasovacích
legitimací, potřeba zvláštních vypsání voleb, dele-
gace úředníků volby řídících a četné jiné obtíže
a dosavadním volením spojené. Návrhy tyto do-
znaly plného souhlasu vlády i výboru referentské-
ho, narazily však na odpor poslanců sociálně-de-
mokratických, z příčín mně tím méně jasných.
uvážím-li, že i z této strany poukazováno na ná-
kladnost voleb dosavadních, jež nestojí v poměru
s nepatrnou účastí voličstva a ježto i mé návrhy
neznamenaly nijaké omezení práva volebního.
jítmokratický
12
article
Vzhledem k tomuto odporu upustil jsem od svého
návrhu, nechtěje návrhy svými zavdati příležitost
ku dlouhým debatám, jež pravděpodobně byly by
se rozšířily na otázky voleb vůbec. Jednohlasně
přijatou resolucí mou, Rašínovou a Lichtovou vy-
zvána však vláda, aby v nejbližší době předložila
novellu zákona o nové úpravě voleb do komisí
pro osobní daň z příjmu a všeobecnou daň vý-
dělkovou, jež patrně bude vycházeti z návrhu re-
lerentského komitétu. Lepší porozumění věci při
projednávání této novelly dá snad možnost docí-
liti žádoucího zjednodušení voleb do komisí.
Částečné zjednodušení voleb proponováno i
osnovou vládní, jíž navrženo, avy volební obde
trvalo osm roků. Lhůta tato snížena výborem fi-
nančním na 6 let (5 189.) Při tom zůstala v plat-
nosti zásadá dosavadní, vzhledem k přijatému roz-
šíření období volebního ovšem modifikovaná: že
vždy po třech letech vystoupí polovina členů ko-
misse a nahradí se volbami novými.
Rašínův
Lichtová
13
article
3. Dle práva dosavadního má komise z pra-
vidla ve příčině každého poplatníka zvláště se
usnášeti. Výjimečně přípustno, aby při těch po-
platnicích, jichž příjem 8000 K nepřevyšuje, roz-
hodnuto bylo najednou. Původní můj návrh při-
pouštěl, aby tam, kde sazba odpovídá přiznanému
příjmu, sám předneda sazbu stanovil. Tím odpadla
by nutnost předkládti i takové případy komisi
ku rozhodování, kde daň odpovídá úplně přání
poplatníkově a komise sama sproštěna byla by
zbytečné práce. Návrh tento modifikován refe-
rentským komitětem tak, že ve případech tako-
vých, kde navržená sazba přiznanému příjmu od-
povídá, má najednou býti rozhodováno, pokud ne-
budou podány u jednotlivých poplatníků ze strany
členů komise námitky. Návrh tento přijat i-
nančním výborem. Předpisem tím docílí se zjed-
nodušení řízení, takže odpadne nutnost zvlážtníh
usnášení ve případech nepochybných.
14
article
Mimo to pro správné ukládání daně má před-
pis tento tu přednost, že komisi ihned bude jas-
no, že ve všech těch případech, kde specielní její
usnášení se žádá, jde o případy takové, ve kterých
odchyluje se návrh referentův od přiznání poplat-
níkova a tím dána jí bude i možnost, dotázati se
po příčinách, ze kterých tak se děje.
4. V uvedených článcích Hamákových prá-
vem poukazuje se na stížení řízení hromaděním
prací ryze manipulačních a formalistických, jek
jsou důsledkem předpisů provozovacího nařízení
a četných výnosů normálních a na zbytečné kom-
plikace pro řízení vznikající následkem nijak odů-
vodněného dosavadního spojení úřadů berních
I. instance s úřady politickými. Tyto pokyny ze
strany praktického odborníka byly důvodem dvou
nových resolučních návrhů, jež finančním výborem
byly přijaty: Dle prvého vyzývá se finanční miní-
sterstvo, aby po vyslyšení úředníků, činných při
I. instancích, učinilo opatření ku odstranění, pří-
padně omezení praci ryze formalistických a mani-
pulačních v řízení připravhém a ukládacím. Návrh
diruhý vyzývá finanční ministerstvo, aby po dobo-
dě s mínisterstvem vnitra zahájilo kroky za úče-
lem oddělení správy finanční od správy politické
Hamákův
15
article
II. V zájmu ochrany práv poplatní-
kových přijaty četné předpisy nové, jež syste-
maticky možno rozděliti do tří skupin: Do prvé
náležejí předpisy, jež vytýkají určité nové zásady
o komisích odhadních (A), do druhé předpisy
omezující dosavadní práva orgánů při ukládání
činných v řízení přípravném (B). do třetí předpisy
rozšiřující dosavadní práva poplatníkova zejm.
v řízení přípravném a odvolacím (C).
A) 1. Dodatkem ku § 177. vytčeno, že může
zřízeno býti více komisí odhadních pro okresy se
značným počtem poplatníků. Dle práva dosavad-
ního připuštěna možnost ta pouze při okresech
rozsáhlých — přihliženo tudíž pouze ku territorial-
ní rozloze — nikoliv i ku počtu poplatníků. Tím
nebylo vyloučeno, aby přikázány byly pouze ko-
missi jediné okresy třeba territorialně nevelké.
však čítající mnoho tisíc poplatníků. Jak značný
počet poplatníků jediné komisí jest dosud přika-
zován, patrno z oíficielní statistiky posledně uve-
řejněné v (Mitteilungen des k. k. Finanzministe-
riuma 1912, str. 270 násl.).
Tak na okresy pražské připadalo v r. 1910-
počet počet úhrnný
poplat- přísluš- počet
níků níků osob
Staré Město - Josefov . 6.519 10.241 16.760
Malá strana-Hradčany. 4.112 6.621 10.73
Holešovice - Bubna . . 5.675 12.451 18.126
8.073
Stará město
Josefov
Hradčany
Holešovice
Bubno
16
article
Libeň . . . . . . . 2.393 5.680
Horní Nové město-Vyše-
hrad. . . . . . . 10.679 14.009 24.688
Dolní Nově město . . 3.935 5.474 9.409
V ostatních okresech českých jsou dokonc
takové, jež vykazují včetně příslušníků domácnosti
více než 30.000 (Budějovice), ano i více než 36.000
(Král. Vinohrady) osob.
Jest na bílední, že v okresech takových je-
diná komise, které obyčejně ponechává se krátk
doba ku jejím poradám, prácí svou konati může
jen povrchně a že jest více hlasujícím strojem.
než orgánem rozhodujícím po zralém uvážení.
2. Dle § 187. vyhraženo právo tu odmítnut
volby úřadníkům a sluhům státním, fondovním
zemským a obecním. Na závadnost předpisu toho
poukázal jsem již v uvedeném článku v Nové České
Revui. Za sxistence jeho vylučování jsou zejména
namnoze veřejní úřadníci a sluhové fakticky z pa-
sivního práva volebního, ježto není vyloučen
možnost, by představenými úřadními donucování
byli ke vzdání se volby na ně připadlé. Proti po-
stupu podobnému čelí přijatý můj návrh resoluční
dle něhož se přísně zakazuje představeným úřad-
ním, by úřadníky a sluhy ke vzdání se mandátu
vyzývali neb je dokonce k tomu donucovali.
Král
Libeň
Budějovice
Vyšhrad
24.688 Dolní Nova
17
article
3. Dle nově dle návrhu referentského výbor
přijatého 2. odst. § 192. mají členové komise vzati
býti pod přísabu, jejtž formule v zákoně uvedena
s výslovným upozorněním na trestní následky
§ 246. [porušení povinnosti k zachování tajem-
ství). Dosud zavazovali se členové komise z
správná konání svého úřadu pouze rukou dánín
(8 196. dosavad. zák.)
4. Cestou nařizovaci mají vydány býti před-
pisy o výměře a podmínkách, za kterých členů
komise má dostati se náhrady za úbytek na vý-
dělku a práci (§ 198.). Ustanovením tim umožněno
má býti i měně zámožným poplatníkům, by účast-
niti se mohli prací komise: jím docílí sel i zamezen
častých absencí vořených členů komist.
18
article
5. Čl. 48. prov. nařízení připouští utvořen
subkomisí, jichž usnesení mají předložena býti
ke konečnému rozhodnutí komisi. Ač postup tento
neodpovídá plně zákonu, jenž vyhražuje rozhodo-
vání pouze komisi plné, přece v zájmu přípravy
ulehčení ukládání, tedy z důvodů praktických, ne-
lze v principu náčeho namitati proti dělbě práce.
jež pomocí subkomisí jest usnadněna. V rukou
subkomise nepochybně spočívá však hlavní úkol —
komise plná zpravidla omezí se na pouhé schvá-
lení, bez dalšího zkoumání. Nelze proto souhla-
siti s předpisem provozovacího nařízení (čl. 48.
odst. 5. a 6.), dle něhož ponechává se výhradní
pravomoci předsedy komise — tedy úřadníka f-
nančního — by dle své vůle rozhodoval o složení
subkomisí a rozděloval jim agendu, při čemž dle
výslovného poukazu provozovacího nařízení při
sestavení subkomisí není vázán na zachování zá-
konného poměru mezi členy volenými a finančním
ministrem povolanými.
Tím není vyloučeno, aby subkomise utvořeny
byly výhradně z úřadníků jinančních nab člent
zcela předsedoví oddaných, neb aby komise byly
pouze tříčlenné, ve kterých pak při rovnosti hlast
rozhoduje hlas předsedy. Přijatým mým návrhem
resolučním ku § 192. má dána býtl legální inter
pretace, že postup podobný zákonu odpornje.
20
title
Politický přehled.
22
article
Dr. Urban v strašném podezření
Dr. Urban v strašném podezření
Všemu německonacionálně věrnému tisku
rozesláno bylo z německonacionálního Svazu
velmi rozezlen dementi, směřující proti různým
nezodpovědným prý stranám, zejmna pak ale
proti Schöneriánům a „ jednomužné“ straně
Pollaufově, kteří prý všichni nic jiného neza-
mýšlí a po ničem jiném netouží, než kterak by
proti němecronacionálnímu Verbandu při kaž-
dé příležitosti štvali. Tak se prý stalo, že i lea
Kolisko k tomu posloužiti musel, aby posl. Ur-
ban s ním nenáviděný Verband a obzvláště ně
mečtí radikálové jakožto příslušníci Verbandu
„neipodlejším způsobem podezříváni a sočení.“
Bylo prý tvrzeno, že prý se tyto německonaci-
anální kruhy smířují s českými paralel-
kami ve Vídni (i). Tovšechno jsou jen lži
a pomluvy, dí dementi německonacionálního
Verbandu, a podle toho musí býti posuzováno
toto perfidní roztrušování.—Dle všeho musely
tyto zprávy býti v severních Čechách značně
rozšířeny, když nutno zvlášť a k tomu úředně
je vyvraceti; sám „Traut. Wochenbl.“ ostatně
po svrzuje, že i „nacionálové“ dávali tomuto
„nejsměšnějšímu a nejneuvěřitelnějšímu vyná-
lezu“i víryl
doktor
Urban
Pollaufův
Kolisko
Ur
Vídeň
Čechy
23
article
Stoletý milionový dar z německé říše.
Stoletý milionový dar z německé říše.
Idylicko sentimentální pokus afektovaného
kteréhos dolnorakouského Němce, prostředkem hi-
storické reminiscence na dobrovolnou daň v Něm-
cích před stoletím na výzbroj dobrovolníků proti
Francouzům pohnouti německé současníky, aby
podla uvedeného příkladu věnovali zlaté svatebn
prsteny na protičeský fond vyvlastňovací a vymě-
ňovali je za železné pod heslem „zlato dal jsem
za železol“—patrně selhalSouditi tak možno z nej
novějšího plánu německých vůdců v Čechách, na-
hraditi naznačený pokus jinou nástrahou na říš-
skoněmecké kapsy. Jedná se hned o celé míliony
a v tom, co přišlo na veřejnost, aspoň o čtyři po-
dle vzoru Roseggerovy schulvereinské sbírky. Po
devisi „Stoletý dar pro Němce v Čechách“ na osla-
vu lipského vítězství národů nad francouzskou ar-
mádou“ zahájena v Německu sbírka na vyhlazova-
cí válku „proti slovanskému příboji v bývalé zemi
Markomaná“. Miliony, ježsbírka má vynésti, urče-
ny jsou hlavně na hakatismus, provozovaný Bun-
dy v Čechách a na Moravě, na vyvlastňování če-
ské půdy v českých rukách se nacházející, kteráž-
to činnost Volksratem řízená pohleuje ročně stati-
síce marek, vykazovaných říšskoněmeckými orga-
nisacemi „pro zachování němectví v cizině“ a při
vážených tuzemskými emisaři z německé říše. Šta-
tisíců je málo,naší Němci potřebují na posunován
národních hranečníků miliony.
pone
Za hranicemi-
Rozmach Srbska.
Němec
Francouz
Roseggerův
Německo
Čechy
Buna
Morava
Srbsko
24
article
Ministr orby nařídil všem státním ekono-
mům v Novém Srbsku, aby konali veřejné před
nášky o hospodářství, přístupné lidu, a tak pou
čovalí jej o jeho potřebách.
Úhrný příjem z cel obnášel v listop
1911 din. 1,855.629; v listop. 1912 dimn 1,051.200
ale v listop. 1913 din 3,066.231. Příjmy z celv
Novém Srbsku jsou mnohem větší, než ve sta-
rém srbském území. Zvláště výmnosné jsou cel-
nice v Skoplji. Bitolii a Gevgelii. Největší pří
jem vykazuje Gevgelia t.j. 600.000 dinárů v u-
plynulém měsíci listopadu.
V měsíci lednu 1914 bude do zbraně povo-
lána prvá část právě odvedených nováčkt
z Nového Srbska.
Vedle nařízení ministra vyučování jsou n
všechstředních školách v Novém Sr-
bsku ustanoveni učitelé tělocviku, kreslení
zpěvu a hudby.
V Skoplji bude počátkem r. 1914 zříze
celní inspektorát a škola pro vojenské šofery
nákladem 80.000 din. Na organisaci ž an-
darmerie v novém území bude v roce
1914 věnováno 21/2 mil din.
Dvělesnické střední školy bu-
dou zřízeny, a to v Bělehradě (Topičderu)
Skoplji.
Ministerstvo orby doporučilo krajským ra-
dám, aby kupovaly motorové pluhy
stát sám jich několik zakoupil pro své statky
neboť zkoušky s nimi, nedávno v Topěideru
předsevzaté, měly dobrý výsledek.
Ministerstvo orby učinilo ministerstvu v -
jenství návrh, aby mezi předměty, kterým se
vyučuje na vojenských školách, bylo
pojato také praktické vyučování polnímu
hospodářství po příkladě, který se vý-
borně osvědčil v Italii, Francii a Belgii.
Skoplja
Nový Srbsko
Bělehrad
Francie
Belgie
organizace ž an
Dvělesnický střední škola bu
Italia
25
article
Vojenský technický ústav v Kragujeve
provedl dosud reparaturu 80.000 v obou vál-
kách ukořístěných pušek, jež příbyly k vý-
zbroji srbské armády.
Ztráty srbské armády v obo
válkách jsou nyní ministerstvem vojenstv
skoro úplně spočteny. Zdaleka nejsou tak vel-
ké, jak se za války odhadovalo. Ve válce s Tu-
reckem mělo Srbsko 6500 padlých a 16000 ra-
něných, ve válce s Bulharskem 7000 padlých
17.000 raněných. Na choleru umřelo asi 4700
vojáků. Ztráty při výpravě proti albánským
povstalcům nejsou v tom ještě zahrnuty.
žeň makedonského tabákuv
novém srbském území vydala letos 458.000kg.
což je následkem válečných událostí v těch kr
jinách mnohem méně, než v obyčejná leta-
Správa státních monopolů se proto ustanovila.
že letos sama skoupí všechnu žeň macedon-
ského tabáku a zahraničnému obchodu nic
ní nepřenechá. V normálných letech tubákovi
žeň v těchtookresích Makedonie, které připa-
dly Srbsku, vydává 6-8 mil kg. Nejlepší ma-
kedonský tabák Srbska bude zletovský n
Zletovské řece a kumanovský.
Franko-srbská banka v Bělehr
dě vystaví pro sebe vlastní palác. Stavba zač-
ne na jaře 1914. Palác bude státi na jednom
nejkrásnějších bodů hravní třídy, kde obecen-
stvo stále čile proudí. Na stavbu jest určeno
mil din.
Dne 27. prosince bylo v Skoplji slav-
nostně otevřeno nové dívadlo histonickým
dramatem „Korunovace cara Dušana“ Minstr
vyučování Ljubomír Jovanovič schvalně přijel
k té příležitosti z Bělehradu.
Dušan
Ljubomír Jovanovič
Bulharsko
Makedonie
Srbsko
Franca
Skoplja
Bělehrad
srbský banka
Bělehr
kg
26
article
Obchodníci v Oseku, Sremské Mitrovici
Zemunu konali porady o tom, co učiniti, a by
se oživily hraničné styky mezi Ra-
kousko-Uherekem a Srbskem. Hnu-
ti toto vychází z osecké komory. Do Bělehradu
vyslány deputace, jež byly srbskými obchod-
ními kruhy přátelsky přijaty. Odebraly se ta-
ké k novému rakuh, vyslanci, jenž jem řekl, že
sám si přeje, aby v té příčíně nastalo zlepšení
a že k tomu bude pracovati.
O vývozu srbského masa za 11
měsíců t.r. „S. K.“ podává následující číslice
Vyváženo bylo hlavně do Rakousko-Uherska.
a to 70.000 kusů vepřového a 10.000 kusů ho-
vězího dobytka. Do Bulharska vyvezeno 20.000
kusů zabitého vepř. dobytka. Solené maso.
šunka a slanina, bylo vyváženo do Anglie, švý
car a Belgie. Tím způsobem vyvezeno asi 5000
vepřů. Vepřové sádlo vyváží se výhradně do
Německa; vývoz tento za 11 měs. obnášel kilog
ramů 150.000. V r. 1912 vyvezeno 81.940 vep-
řů za 12,250.000 fr. a 20.508 kusů hovězího za
6 mil fr., vesměs do Rakousko-Uherska. Kromě
toho vyvezeno do Itálie. Německa, Švýcar
Francie Bulharska, 1,490.000 kg. slaniny, šunky
a salámů, za 2,250.000 fr. V poslední době měs-
to Záhřeb odebírá maso z velkých jatek běle-
hradských; dosud ho tam vyvezeno 20 vagonů
Také město Nový Sad si pro rok 1914 zamluv
lo u ředitelstva velkých jatek bělehradských
3000 kusů hovězího a 9000 k. vepřového dobyt
ka, kilogram po 1.16—1.20 fr. Ještě jiná města
rakousko-uherská zásobují se masem z Bělehra
Zemun
S K
Osek
Srbsko
Bělehrad
RakouskoUhersko
Bulharsko
Anglie
Belgie
Německo
Rakousko
Uhersko
Itálie
Švýcary
Francie
Záhřeb
kg
27
article
Z bulharské Thrakie
Nejstinnější stránkou bulharské správy je
že úřadníci nejsou nesesaditelní, Jeda z trestu.
nýbrž že každým novým ministerstvem mění
se také všecko úřadnictvo v zemi. Úřadníci
náhle přinucení odstoupiti, jsou nyní bez po-
stavení a nezřídka bez chleba. Živoří pak ja-
ko sešlé existence, až zas se jejich strana do-
stane navrch. Stálá možnost nenadálého bez-
chlebí nutí úřadníky kouti železo dokud jest
žhavé a sytiti se dokud sedí za stolem. Násled-
kem toho není úřdnické neporušeností, nen
jí po celém žebříku od nejnižšího až do nej-
vyššího, král. ministra. Však p. Genadiev, jenž
stojí v čele nynější vlády, jest dosud v obža-
lobě pro rozchvácení státních peněz, a také ge
nerál Savov a j. mají se ještě před soudem
zodpovidati z tohoto zločinu.
Takové úřadnictvo bylo nyní puštěno
do nového území, aby v něm zavedlo bulhar-
skou správu. Jak si při tom vede, o tom píše
dopisovatel sofijské „Politiky“. Dopis jeho má
záhlaví: Špatní úřadníci; krádeže.
Mladý bulharský list má zásluhu, že nemilosr-
dně tyto nešvary odhaluje a tepe. Jejich od-
stranění je větším zájmem Bulharska, než vše-
chna vysoká politika.
Genadiev
Savov
Bulharsko
28
article
Čítáme v novinách, praví dopisovatel, vý-
razy díků za osvobození z více než 500letého
robství. My z tohoto kraje připojujeme se ke
vděčným a děkujeme bulharskému národu za
své osvobození, ale upřímně řečeno jen potud,
pokud si nevzpomeneme na vládní orgány.
Všichni, koho nám vláda poslala, aby nás po-
liticky spravovali, soudili, berně vybírali, nad
veřejnou bezpečností bděli, jsou snad dobří
partisani vlády, ale úřadníci špatní. I nejmenší
úřadníček se nafukuje, jakoby si myslil, že je
v Afganistaně. V našem městě, Skeče se jme-
nuje, vládne úplný zmatek. Loüpeže a krádeže
jsou něco obyčejného. Řecké domy jsou prázd-
né a bez hospodáře. V některých se ubylovali
úřadníci, z jiných sí rozebírá věcí kdo přijde
co se mu líbí. Kdo má pěkná zavazadla nebo
nábytek, stále musí při nich být na stráži. Vše-
cky úřady jsou v disharmonii. Vojenské úřady
svádějí vinu na občanské, občanské na vojen-
ské, a jedny ani druhé nestojí za nic. Nevím
je-li vládě známo, co se tu děje, ale mám
pocit, že se z toho vyvine nov
neštěstí, které mnoho bude stá-
ti bulharský národ
29
article
Ústava pro Makedonii.
Ústava pro Makedonii.
(Původní dopis „Nár. Listů“)
Bělehrad, 20. prosince.
Tyto dni byl vydán královský ukaz, jímž
se uvádí v Makedonii ústavnost. Tomu tře-
ba rozuměti cum grano salis. Uvádíť se tu pro
tak zv. osvobozené země srbské ne ústa v-
nost, nýbrž správněji řečeno jen ústava
pokud pod tímto výrazem rozumíme ne zvlá-
štní vládní formu, nýbrž základní státní zá-
kon vůbec. Vábné jméno převzato bylo ze
státního základního zákona platného ve sta-
rých hranicích srbských. Zavedený totiž v Ma-
kedonii některé normy ústavy srb-
ské a řeknu bned které: ty totíž, jež zakládají
tak zv. lidská práva francouzské revoluce—
rovnost všech před zákonem, svoboda nábo-
ženského vyznání, osobní svoboda, volnost po-
hybu, zabezpečení nedotknutelnosti domácího
krbu, právo stížnosti — a vůbec všecka ta
veřejná práva, jichž předmětem je jednotlivec.
Za to všecka ostatní práva, která vyko-
nává osoba jako článek státu, účastníc se na
jeho řízení, tedy politická práva par e-
xcellence, zůstala v plénkách. To platí zejmě
na o práva spolčovacím a shromažďovacím.
právuu petičním atd. Tato práva zůstala ve sta-
vu počátečném, omezena byvše provisorním zří
zením území nově osvobozeného i nařízením
o zabezpečení veřejného pořádku a míru. Na
organisací zemské správy nebylo zatím ničeho
měněno, ač i tu se připravuje reformá, která
bude předložena snad už v nejbližším zasedá-
ní Národní skupštíně k schválení.
Makedonie
Bělehrad
Ma
30
article
Stará správa zůstala. Vládne tedy i dnes
Makedonií absolutismus prohlášený annekční
královskou proklamací. Dle mnohých známek
lze zařaditi nynější vládní systém v Makedonii
mezi formy tak zv. osvíceného absolutismu.
tom svědčí zejména koncese lidských práv. O.
všem jsou tyto koncese velice opatrné a ma-
jí slušnou brzdu v českých listech již několi-
kráte vzpomenutém nařízení o zajištění veřej-
ného pořádku a míru.
Nechcí vytýkatit pouze upozorňují na to-
to křížení srbských náhledů na Makedonii.
Není pochyby, že se tu setkávají dva dosti roz-
dílné směry, jeden radikálnější, druhý liberál-
nější. Tento zdá se býti sympatický více nežl
onen, třebas i při něm nechceme předpoklá-
dati tendenci reakční v plném slova smyslu.
zejména když „Samouprava“ slibuje, že vlá-
da má v úmyslu vysílati do Makedonie jen
nejlépe osvědčené úředníky.
Od výkonného orgánu bude vše také zá-
víseti. Všechna možná nařízení a instrukce
jsou i zůstanou pouze rámcem, kostrou. ži-
vota dobude tato kostra teprve prací správní-
ho apparátu. V Srbsku zove se správní appa-
rát jednoduše policií. Smíme doufati, že nebu-
de tu platiti známé nomen-omen? Nemohli
jsme schvalovati, když bývali makedonští Slo-
vané srbského přesvědčení obráceni na Bul-
hery ozbrojenou popagandou, hrozbami a ná-
sílím. Ale nemohli bychom souhlasiti ani s o-
pakem, třebas se kryl v mírnější formu. Hlav-
ní myšlenka srbská, vyslovená formou snad až
příliš apodiktickou, že jsou makedonští Slova-
né ethnicky naprosto Srby, že tudíž v Make-
donii není Bulharů, leč uměle vypěstěných,
mohla by leckterého příliš nadšeného úřední-
ka i při jimfhk dobrých intencích svésti. Proto
lze také jen vítati rozšíření práva stížnosti, fo
málně zaručeného nejnovějším ukazem. Je tu
dána aspoň možnost.
Srba
Bulhar
Makedonie
Srbsko
31
article
Právnicky dochází dle nového stavu k
leckterým paradoxům. Tak na př. přes uvede-
né články srbské ústavy má i dnes okresní
policejní náčelník v Makedonii právo prohlá-
siti osobu dle vlastního šetření hajdukem i
dáti ji na tento způsob v jakousi klatbua
krajský náčelník může naříditi, ukázalo-li se v
témže kraji více hajduků, rozsazení jejich ro-
dů na libovolné místo. Jedině opravné pro-
středky mohly by tu odpomoci, pokud by měly
moc odkládací.
V celku vidí se, že srbská vláda stále te
ještě bojí bulharské politické propagandyv
Makedonii. Jinak by ústava musíla při volno-
sti vyznání povoliti také exarchát. Politické
jeho činnosti dalo by se čeliti. V Bosně přece
také jest srbská pravoslavná autonomní cír-
kev, jíž už dle jména přísluší jistý, ne-li poli-
tický, tož jistě nacionální vliv, a přece nikdo
se jí nebojí. Totéž platilo by o školství bu
Makedonie
Boseň