2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
30. prosince 1913. číslo 354.
4
article
de schůze přerušena, by sešel se konvent před.
sedů klubovních a stanovil má-li se počíti ne-
prodleně první čtení zatímnmího rozpočiuč
nuncium panské sněmovny.
Z panské sněmovny,
V dnešní schůzi panské sněmovny ref. hr. Go-
čss, pojednávaje o finaněním plánu, vytkl přede-
všim, že zájem o státní finance ustoupil zájmu
finance zemské a sociálně politická hlediska. Ma
lý finanční plán poklesl na prostou daň účelnou
Berní výbor snažil se v čas uvědomiti vládu a po-
slaneckou sněmovnu o zásadách, jimiž řídil se př
rokování o finančním plánu, aby tak cestou kom-
promisu dospělo se co nejdříve k vyřízení bernicl
předloh.
Ma
panská sněmovna
5
article
Bouře při ustavení chorvat-
ského sněmu.
Bouře při ustavení chorvat-
ského sněmu.
Z Pešti,27. prosince. [K.k.] „Uh. tel. kor
kanc.“ sděluje ze Záhřebu : O 6. hod. večer
měl nově zahájený chorvatský zemský sněm
konati druhou schůzi, aby vyřídil zprávy veri-
fikačních výborů a aby provedl ustavení sně-
movny. Předseda dle stáří Mileusnič do-
stavil se před hodinou, stanovenou pro počá-
tek schůze a zaujal místo na předsednickém
stolci, avšak netvářil se nikterak.
jakoby chtěl sehůzi zaháji ti. Neby-
lo žádné pochyby, že Mileusnič jednalv
dohodě se státoprávní oposici, jíž náleží, aby
zamezil urychlení meritorní činnosti zemské-
ho sněmu. Četní zástupci většiny pokoušeli se
Mileusniče přemluviti, on však zůstal neo-
chvějným. Ještě o půl 8. hod. večer seděl bez
hnutí na předsednickém stolci a zahloubal se
brzy do čtení novin, brzy zapředl rozhovory
se spřátelenými poslanci. Protože se tato situ-
ace ukázala neudržitelnou, dostavila se po
půl 8. hod. většina v plném počtu do zasedací
síně a kvestor dr. Salavary vyzval Mileusni-
če, aby opustil předsednické křeslo, protože
se zdráhá vyhověti svým povinným funkcím
jako předseda. Posl. Radič Jselská strana)
volá do zasedací síně, že uškrti každého, kdo
by se odvážil na předsedu dle stáří. Pak pro-
náší invektivy proti chorvatsko-srbské koali-
ci, jejíž členy prohlašuje za maďarské mame-
luky.
Mileusnič
doktor
Salavara
Mileusni
Posl
Radič Jselská
Pešť
Záhřeb
6
article
Ban baron Skerlecz přišel o půl 7. hod
do sněmovní budovy a dostavil se opětovně
do zasedací síně, aby viděl, jak se tam vyvíjí
situace. Mileusnič zdráhal se vyhověti výzvě
kvestorově a prohlásil, že zůstane na svém
místě. [Veliký hluk u většiny, jež naMileusni
če volá : „To jest neslýcháno, že jako předse-
da se zdráháte poskytnouti zemskému sněmu
možnost, aby se ustavil!“] Několik poslanců
volá : „Chcete se stavěti nad zemský sněmí
Kvestor dr. Salavary odebral se pak na před
sednickou estrádu a vyzval, poněvadž dosa-
vádní předseda nekoná svoje funkce, poslan-
ce Tuškana fkoalice] jako druhého člena zem-
ského sněmu dle stáří, aby převzal předzed-
nictví. Státoprávní oposice, zejména Starče-
vičovci doprovázejí toto prohlášení vskutku
pekelným lomozem. Někteří z nich vy-
tahují automobilové trubky a kovové tácky
buší jími do lavic. Několik poslanců spěchák
estrádě a volá do zasedací síně, že nedopustí
aby Mileusnič z tohoto místa byl odstraněn.
neboť jest jejich presidentem. Nejvice lomozí
Starčevičovec Ivan Persič. Přes tuto obrov-
skou vřavu, která trvala téměř hodinu,
nemůže státoprávní oposice zameziti, aby
Tuškan nepřevzal předsednictvo a aby zatín
co Mileusnič setrvává i nadále na stolci před-
sednickém a před ním stoje a všemi poslanei
majority hlučně aklamován nepodal prohláše-
ní, že se ujímá předsednictví a že se nyní při-
kročí ke čtení zpráv výboru verifikačního-
Přes vřavu působenou oposicí podávají jedno-
tliví referenti své zprávy, které za hlučné po-
chvaly a potlesku majority a za ohlušujíeí
vřavy na státoprávní oposici se berou na vě-
domí.
Všechny dosud podané mandáty byly ve-
rifikovány vyjímaje následující, které byly
prohlášeny za sporné : Hervojův [Starčevi-
čova strana] — okres garčinský; Kämpfův
[Starčevičova strana] — Jaska; Ladislava šl.
Skerlecz
doktor
Salavara
Mileusnič
Persič
Tuškan
Kämpfův
Starčevičův
Jaska
šl
Bana
Starč
Starčevi
7
article
Jankoviče [divoký unionista] — šid a Štěpána
Radiče Ivůdce selské strany] — Ludbreg-
Kdežto poslancí většiny zpravodajům verifi-
kačních výborů hlučně tleskají, pokřikují čle-
nové strany Starčevičovy potupně na majori-
tu. Poslanci většiny volají : „Uvidíme, zdali
zde bude diktovati minorita. Zemský sněm
musí pracovati. Sláva dělnosti zemského sně-
mu!“ Oposice volá : „Vy jste maďarští mame-
luci!“ Z lavic většíny se volá : Styďte se, že
chcete zabrániti tak důležitým úkolům zem-
ského sněmu!“ Konečně prohlašuje předseda
dle stáří Tuškan schůzi za přerušenou. Členo-
vé chorvatsko- srbské koalice odebrali se n
poradu do svých klubových místností. Starče-
vičovci zůstali zatím v zasedací síni, též člen
jejich strany Mileusnič, který stále ještě neo-
pouští křeslo předsednické.
Z Peští, 28. prosince. „Uh. tel. kor. kane.
sděluje ze Záhřebu : V sobotu zahájená schůze
zemského sněmu skončila v neděli ráno po3
hodině úplným vítězstvím většiny. Starčevi
čovci a stoupenci strany Frankovy nezabráni
li svými lomoznými výjevy, aby se zemský
sněm právoplatně neustavil.
Radič
Ludbreg
Starčevičův
Mileusnič
Frankův
Starč
Pešť
Záhřeb
8
article
Po posledním přerušení, k němuž došlo
o 12 hod. 15 min., byla schůze o 1 hod. 45 min.
v noci opět zahájena. Předseda dle stáří Tuš-
kan prohlásil, že se nyní přikročí k volb
předsednictva a zapisovatelů. Toto prohlášen
zavdalo stoupencům strany Starčevičovy
Frankovy podnět k tomu, aby znovu zahájili
obstrukční koncert. Předseda dle stáří ozná-
mil konečně tento výsledek : předsedou byl
zvolen dr.-Bogdan Medakovič, prvním mí-
stopředsedou dr. Magdič, druhým místo-
předsedou dr. Lukinič. Všichni tři náležeji
koalici. Pro všechny tří jednosvorně hlasoval
členové koalice a divocí unionisté. Celkem
bylo přes pokročilou noční hodinu odevzdáno
57 hlasů. Státoprávní oposice se volby nezú-
častníla. Většina uvítala sdělení volebního vý-
sledku provoláváním „Živio!“, oposice odpo-
věděla ironickými výkřiky. Pak přikročila
sněmovna k volbě zapisovatelů, jež byla pro-
vedena za ohlušujícího lomozu. Zvoleni byli
tři stoupenci koalice a jeden člen oposice
Předseda dle stáří postoupil pak předsednie-
tvi nově zvolenému předsedovi dru. Medako-
vičovi. Většina uvítala jej bouřlivým provolá-
váním „Živio!“. Posl. Mileusnič povstal pak
s předsednického křesla, na němž dosud se-
děl, vhodil do zasedací sině jeden exemplán
jednacího řádu a opustil estrádu.
Zvolený předseda zaujal pak místo na
předsednickém křesle.
Oposíce spustila z počátku ještě několik
ostýchavých signálů z automobilových trubek
záhy však od toho upustila, protože nyní jest
jednací řád v platnosti.
Starčevičův
Frankův
Medakovič
doktor
Magdič
Lukinič
Posl
Zvolen
9
article
Předseda dr. Medakovič poděkoval
za bouřlivé pochvaly sněmovny za prokáza-
nou mu čest, žádal poslance všech stran, aby
pečovali o zachování důstojnosti sněmovny
apeloval ke sněmovně, aby plnou měrou vy-
hověla intencím krále, jak byly projeveny v
zahajovacím reskriptu. Poslanci většiny pov-
stali se svých míst a aklamovali bouřlivě
předsedu.
Volba výborů byla provedena v úplném
klidu a pořádku. Pro předložené listiny hlaso-
vali solidárně členové koalice a divocí unio-
nísté.
Předseda žádal pak členy výborů, aby
shromáždili dnes v neděli o 4. hod. odpoledne
a aby se výbory ustavily. Sdělil, že podá ihned
králi zprávu o ustavení se sněmovny a uděli
pak slovo posl. Zagorcovi [Starčevičova stra-
Posl. Zagorac protestoval jménem
Starčevičovy strany proti způsobu, jakým se
sněm ustavil, a prohlásil, že většína prosadil
svoji vůli násilím.
Předseda opřel se tvrzením posl. Zagoree
a prohlásil, že volba předsednictva a výborů
byla vykonána korektně.
Konečně oznámil předseda, že zemského
sněmu došly tyto zákonné osnovy : o indemni-
tě až do konce června, o autonomním účetnic-
tví a o prodloužení finančního vyrovnání o U-
hrami na rok.
Konec schůze o 3. hod. v noci.
Ze Záhřeba, 27. prosince. IK.k.] [Uh. tel
kor. kanc.] V ponděli bude se konati konfe-
rence unionistů, stojících mimo strany JJal
se proslýchá, utvoří unionisté klub poslanců,
nenáležejících k žádné straně a zůstanou i n
dále mimo všecky strany. Předsedou klubu
bude zvolen ministr hr. Theodor Pejačeviča
místopředsedou bývalý odborový přednosta
dr. Sumanovič. Unionisté, stojící mimo strany
a chorvatsko-srbská koalice budou na vše-
chen způsob společně vládu a sebe navzájem
podporovati.
doktor
Medakovič
Starčevičův
Posl
Pejačeviča
Sumanovič
Záhřeb
Ica
10
article
Státní dluh Bulharska.
Státní dluh Bulharska.
K. k. Ze Sofie, 29. prosince. Ředitelství ve
řejného dluhu bulharského uveřejňuje toto vy-
líčení stavu nezaloženého státního dluhu ze
dne 7. (20.) prosince 1913.: Dvěma válkami Bu
harsku vnucenými státní poklad bulharský se
značně zadlužil. Stav nezaloženého dluhu dne
7. (20.) prosince 1913 je tento:
1.] Poukázky vydané na rekvisice
ve výši..................300 000 000 fr
2.) Zvláštní úvěry povolené sobráním
jež mají být realisovány z výsledku emise stát
ních poukázek a z dluhu u bulharské Ná-
rodní banky ............... 310 052 788 fr
3.) Schodek mimořádného rozpočtu
pro železnice a přístavy na rok 19rr—
1912 .................. 25.000 000 fr
4) Schodek mimořádného rozpočtu na
železnice a přístavy na rok 1912-1913..
...... 30 000 000f
5.) Dluh Národní a zemědělské bance
bulharské učiněný na základě zvlášt-
ních úvěrů před válkou povolenýcha
určených zvláště na stavbu cest, minerál-
ních lázní atd. ............ 30 893 361 fr
6.) Nedoplatek nákladu na stavěnou
železniční trať Mezdra-Vidin a různé
požadavky ............... 25 000 000 f
Bulharsko
Sofie
rodný banka
zemědělský banka
11
article
Dohromady ............ .720 946 149 f
V této číslici není pojat schodek asi 25 mi
franků, kterým bude končiti účetní rok 1913.
Úhrada zvláštních úvěrů určených na vá-
lečné výlohy byla výsledkem emise poklad-
ních poukázek a vydáním bankovek bulharsko
Náradní banky zajištěna takto:
1.) U Banque de Paris a Pays-Bas v Pa-
říži a z výsledku konsolidované půjč-
ky, jež bude uzavřena, splatné poklad-
niční poukázky ............... 50 000 000f
(40 000 000 těchto poukázek bylo splat-
no dne 2. (15.) listopadu 1913, zbytek dne
5. (18.) prosince 1913. Tyto lhůty byly od-
loženy až do uzavření půjčky.
2.) Pokladní poukázky zadané Vídeň-
ské bankovní Jednotě a c. k. priv. rak.
ústavu pro úvěr obchodní a průmyslový. . . ..
................30 000 000 fr
Tyto poukázky mají býti splatny dne 12
května 1914 (navého kalendáře) s fakultativní
lhůtou o 6 měsíců prodlouženou t. j. do 12. listo
padu 1914.
3.) Soukromníkům a různým závodům
zadané poukázky za válečné dodávky .....
Banque jít Paris
Vídeň
Náradní banka
PayBasa
12
article
...........14.602 148
4.) Kontokorentní dluh rusko- asijské
bance v Petrohradě na zaplacení různých
dodávek, jako pušek, čepic, obuvi. . 27 000 000
úhrnem .............. 271 006 458 fr
5.) Dluh u bulharské Národní banky
dne 1. listopadu 1913. ....... 149 404 310 fr
Obě války balkánské způsobily desorgani
saci státních fmnancí bulharských, ale se stano-
víska národohospodářského neměly katastro-
fálních následků pro Bulharsko. Samozřejmě
potihuje v agrárním státě jako jest Bulharsko
válečné břímě obyvatelstvo, žabývající se té
měř většinou zemědělstvím. Přes to nenastala
nikde stagnace podniků zemědělských.
Nezaložený dluh 720,946.149 franků na po
čátku zmíněný není pro zemi vzhledem na ob-
rovský pozemkový majetek a vzhledem na ne-
využitkovaná dosud přírodní bohatství Bulhar
ska, nikterak tísnivý, a bulharská vláda bude
usilovati konvertovati tento dluh v konsolido-
vaný. Aby se nabylo představy o výši blaho
bytu obyvatelstva venkovského, který neustá-
le stoupá, dlužno míti na zřeteli pokladní hoto-
vost Zemědělské banky bulharské ze dne1
Bulhar
Petrohrad
Bulharsko
13
article
září 1913. Tento stav se nejen nezmenšil, pro
tože zemědělci nepotřebovali půjček po válce
nýbrž překročil ještě stav 11,558.666 ze dnei
září 1912. o 4,435.829 franků
Dluh plynoucí ze zvláštních úvěrů mini
sterstva vojenství bude přřuzavření konsolido
vané zápůjčky v cizině v obnosu 300 mil franků
nutno umořiti. Při tom třeba vzíti ohled na to
že nejsou spotřebovány všecky válečné dodáv
ky, které jsou zároveň hrazeny zmíněným úvě
ním obnosem. Některé evropské továrny, kte
ré po léta pracují s Bulharskem, nabízejí se do
dati nezbytně nutný válečný materiál za bul
harské státní poukázky splatné v pěti nebo še
sti letech, výhody to, které mohou stav státní
ho pokladu patrně usnadniti.
Bulharsko
14
article
Na splacení dluhu Národní a zemědělsk
bance bulharské v celku 30,893.361 frank se
nenaléhá a může býti odloženo, protože obnos
ten byl před válkou stejně vysoký a protožeje
ho úhrada je v každé době zajištěna státními po
kladními hotovostmi. Rovněž není naléhavé v
rovnání schodku 25,000.000 franků, z náklad
na stavěnou trať železniční Mezdra-Vidin, pro-
tože tato trať ještě není hotova a k definitivní-
mu súčtování podniku dojde nejdříve ve dvou
letech. Z předchozího jest patrno, že bulharský
státní poklad potřebuje konsolidované půjčky
asi 300 milionů franků, jejíž výsledku použije
se na zaplacení pokladních poukázek vydaných
až do obnosu 146,602.148 franků a na zaplace-
ní dluhu bulharské Národní bance 149,404.310
franků. Zaplacením tohoto dluhu bude bulhar-
ské Národní bance umožněno podporovati svor
průmyslovou a obchodní klientelu, upravit
kurs 6% dluhopisů, jež vydá Bulharsko za úče-
lem náhrady za válečné výkony a uspokojit
jiné úvěrní potřeby obecensiva. Už nyní naby
obchod narazivší na srbské straně na obtíže
opět plného rozsahu a až vývoz dosáhne své
plné výše, nastane v Bulharsku všeobecné zle-
pšení. Nyní čeká milicn tun obilí na vývoz.
Zpráva konstatuje konečně, že kdyby
jakéhokoliv důvodu nebylo možno ve Francii
uzavříti půjčku Bulharsku potřebnou 300 mil fr
budou prostředky na obnovu spořádaných fi-
nancí opatřeny jinak, vyslovuje však naději, že
Bulharsko má ve Francii dosti přátel, kteř
přes kampaň provozovanou v jedné části fran-
couzského tisku nepřáteli Bulharska, budou
klásti váhu na zachování a rozšíření hospodář-
ských a obchodních styků mezi Francií a Bul
harskem.
Bulharsko
Francie
národní banka
15
title
Politický přehled.
17
article
Moravský zemský rozpočet na r. 1914.
Moravský zemský rozpočet na r. 1914.
Zemský rozpočet, který bude předložen
lednovému zasedání zemského sněmu morav-
ského, vykazuje veškeré potřeby 52,905.534 K
veškeré úhrady 35,804.302 K. takže zbývá ne
krytého schodku 17.101.232 K (roku 1913 byí
nekrytý schodek 16,141.356 K). Lví podíl spo-
třeby připadá ovšem na školství v obno-
eu 23.580.987, kterážto číslice představuje
něco více než desateronásobný obnos potřeby
školství moravského rozpočtu z r. 1872. Při-
spěvek obcí k rozpočtu školství obnáší 25
Potřeba školství vzroste na příště úpravouu
čitelských platů a zavedením 35leté doby slu-
žební mnohem strměji. Zdravotnictví vykazu-
je spotřebu 8,469.803 K ( úhradu 1,372.600 K)
zemědělství: Potřeba 3,438.921 K, ( úhrada
769.521 K], z toho připadá na zemědělské
školství české i německé 1.309.610 K, na čes-
ký odbor zemědělské rady 138.646 K, meliora-
ce 300.000 K (o 150.000 K méně proti r. 1913
veřejná bezpečnost: Potřeba 1.480.740 K ,
toho robotárny 672.000 K, 382.600 K pole-
pšovny; veřejné stavby a dopravnictví: Potře-
ba 1,482.719 K, z toho 1,110.319 K stavby
vodní, silnice 150.000 K. Živnosti a průmysl
794.723 K ( +112.331 ), veřejná péče a huma-
nita 1,079.217 K, věda, literatura, umění ma-
jí 323.956 K.
Zemská ústř. správa: 2,179.500 K, z toho
1,583.300 K úřadnických platů, tedy více
96.000 K, pensijní rozpočet 1,230.000 K. Zem-
ský dluh: 8,200.000 K. Potřeba mimořádného
rozpočtu 5 mil. K.
odbor zemědělský rada 138.646
300.000 K
18
article
Z Moravy.
Dne 25. prosince 1913.
(Z kaleidoskopu posledních dní.— Nový dů-
důkladnější políček Moravě.)
Na Moravě za posledních dní několik po-
zoruhodných událostí se přihodilo, o nichž o-
všem nemohli jsme pro poměry v hnutí tis-
kařském referovati. Jakmile nastanou poměry
normální, povíme o nich více. Máme na pří-
klad již okresní školní rady, v mnohém velmi
význačné, budeme natírat v zemském výboru
komise pro chov dobytka dle politických ba-
rev, máme ex lex, neboť nemáme 31. prosince
ani provisorium ani řádný rozpočet— ale to
všechno nic nedělá. Býti tak na tom vinni
Mladočeši a klerikálové, to by se to do nich
bilo. Máme přísedícím Sonntagem ohlášený ko-
misariáta, krátce jsme na tom za pokrokové
většiny trochu hůře nežli dříve. Ale řící se
to nesmí. —
Pražský „Venkov“ a „Moravský Venkov
mají novou příležitost k velkým článkůmz
Vídně — ale snad lentokráte na pravou adre-
su, a ne na „Nár. Listy“ a jejich moravské
zpravodaje psaným. Štědrovečerní „Wiener
Wiener
Morava
Vídeň
19
article
Zeitung“ přinesla opět nový dáreček pro Mo-
ravu, nový důkladný políček. Přináší
jmenování členů permanentní komíse pro sta-
novení hodnot v obchodu vývozním. Z Mora-
vy je jmenováno 19 Němců (il) a 1 Čech(1!!) —
dr. Kovářík. Kde byli tentokráte povolaní zá-
stupcové Moravy? Kde byli zástupci českých
měst moravských, zástupci českého průmyslu
a obchodu? A ještě něco. Z Čech jsou jmeno-
vání aspoň dva češti zástupcové zeměděl-
ských zájmů (presídent Prokůpek a dr. Holý)
—z Moravy ani jeden! Což moravské země-
dělství nemá zájmu na vývozu našem žádné-
ho? Kde byli zástupcové moravského venko-
va— bez rozdílu stran? Zdá se, že v miuister-
stvu obchodu tímto novým „políčkem“ Mora-
vě chtěli ukázati na tu váhu naší české de-
legace moravské ve Vídni. Za tento „políček“
prosíme aby k zodpovědnosti byli voláni pra-
ví vinníci a nikoliv ti, kdož jej nezavinili.
Němec
Čo
doktor
Kovářík
Prokůpek
Holá
Mor
Moro
Morava
Čechy
Vídeň
český průmysl a obchod
moravský země
20
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Uhry a trojspolek.
Šedesátiletý maďaroněmecký list „Pe-
ster Lloyd“ v jubilejním čísle svém přiná-
ší mimo jiné též článek vůdce strany ne-
odvislosti býv. ministra Frant. Košu-
u nás (v Uhrách) hlasy proti trojspolku,
trojspolek pro ohromnost břemen vá-
lečných, k nimž odsuzuje Rakousko-Uher-
sko. „Napořád hojněji — píše — ozývají se
u nás (v Uhrách) hlasy proti trojispolku,
poněvadž maďarský národ vidí a cíti, kte-
rak toto mocnářství v trojspolku, patrně
pod nátlakem z Německa, neustále zbrojí,
neustále svou brannou moc zveličuje a ny-
ni též i na moři ještě sta a sta milionů vy-
dati hodlá. — V Uhrách tuším každý na-
hlíží, že toto ze dvou států složené mocnář-
ství uprostřed poměrů evropských musí
chovati silné vojsko; ale za to nemnoho je
těch, kdož by chápali, k čemu potřebuje
toto mocnářství náhle opatřovati se ještě
také silným loďstvem válečným?
„Co do silné armády uznávala též
strana neodvislosti vždy její nezbytnošt;
poněvadž však síla armád nespočívá pou-
ze v její četnosti, nýbrž, a to snad ještě
větší měrou, v jejich mravních silách,
strana naše při opatřování značných hmo-
tných obětí pro vojsko vždy vymiňovala
za to uskutečnění přirozených práv náro-
da. Zmiňuju se o tom pouze, abych směl
zjistit, že též oposice vždy nahližela po-
třebu silného vojska.
„Avšak v Uhrách proniká vždy šířea
šíře přesvědčení, že oběti přinesené pro
vojsko a válečné loďstvo již pomalu přesa-
hují síly vlasti, i vzrůstá obava, aby ná-
sledkem tohoto obrovského hmotného vy-
sílení snad nedošlo k tomu, že bychom, si-
ce měli brannou moc, ale neměli pro
středků ku vedení války snad ještě nez-
bytnějších totiž peněz. Vždy více roz-
mahá se mínění, že přenesmírné zbrojení
Lloyd
František
Koša
RakouskoUhersko
Uhry
Rakousko
Německo
21
article
odpovídal, „že se mu to jistě podaří, že jen po-
třebuje onu žalobu obnovit a přidat, že i je znamení
toho tajného a podezřelého spolku a tak že bu-
dou brzy za uhlíře udáni.“ Přes to Hanka napsal
svou kritiku německy a poslal ji do Vídně, aby
byla otištěna v „Jahrbücher der Litteratur“. Všal
také Nejedlého pomstě neušel. Aspoň Čelakovský
píše následujícího roku Kamarýtovi o vyšetřování.
v které Hanka upadl pro své slovanské styky, „eoi
nepochybně všecko tajným působením našeho hrubé-
ho Janka se děje“. A dokládá: „Dle všelikých o-
količností musí to býti člověk šeredného srdce.
který pro y vlastence a Čechy jinak myslící zničiti
usiluje.“ Toto poznání je u Čelakovského nové.
Čelakovský byl před příchodemesvým do Prahy v
otázce pravopisné nerozhodný. „Máme-li pak zůstat
ypsilonysty, co myslíš? Já si nevím rady,“ píše
Kamarýtovi o Hromnicích r. 1820. V jiném dopise
z té doby uvažuje, že po c. s. z vždy nelze psátii.
Rozhodný obrat přivodil opět Jungmann. Jeho o-
seba je mu tak drahá, že v něm vídí v důsledcích
šarvátky z r. 1823 pravého mučedníka naší lite-
ratury. Výraz důvodné nenávisti k Janu Nejedlému
dává sic již Kamarýt ve své odpovědi na shor
vyložený dopis (z r. 1823), avšak u Čelakoského, jal
se zdá, tuto nenávist vzbudil Hanka.
Hank
Čelakovský
Kamarýt
Janko
Čecho
Jungmann
Nejedlý
Vídeň
Praha
Jahrbüchry der Litteratur
22
article
Nejedlý pozbývá u Čelakovského vší vážnosti
jeho bývalý žák nejmenuje ho jinak, než Janek
častuje ho svými vtipy. Setkav se s ním jednou na
návštěvě u barona Jeníka, řekne mu po dlouhé
hádce zcela bezohledně, jestliče chce si své za-
vřené v a y uchrániti, „aby je dal do Triestská
assekurací“. Neušetří ho ani v nemoci. Podávaje
zprávu o jeho těžkém onemocnění r. 1824, připo-
juje, že prý se najedl tuze masepustních šišek, p
druhé pak r. 1829, že prý stůně na y. umře-li, že
prý ani kohout mu na hrobě nezakokrhá elegickou
Píseš.
Nejedlý vskutku na sklonku let dvacátých
kdy známá přestřelka tří brožur r. 1827——1829 bo
konečně rozhodla, byl opuštěn. Hankova a Jung-
mannova práce: „O počátku a proměnách pravo
pisu atd.“, r. 1827 vydaná a zdarma rozdaná, velt
účinkovala. Marně přesvěděovsl Nejedlé své žáby
Nejedlá
Čelakovský
Janek
Jeník
Hankův
Jung
23
article
čta jim chystanou, následujícího roku vydanou obra-
nu, v niž prý též spiknutí proti vládě uváděl. „ Jeho
žákové mu z vděčnosti druhou hodinu na to vy-
malovali na tabuli žibenici a na ni ypsilon pově
šené.“ (24. února 1828 Čel.—Kam.). Vinařický
dopise dru. Körnerovi ze dne 18. ledna 1829, přehlí-
žeje celou situaci pravopisného boje, konstatuje
že po vydání spisku Hankova a Jungmannova proí
Sedláček, Linda, Hýbl a j. (později dokonce i Hněv-
kovský v druhém vydání „Děvína“) od svého sta-
rého způsobu psaní ustoupili a většina posluchačů
prof. Nejedlého nechtěla již všecko na slovo mistr
svého za neomylnou pravdu bráti. Nejedlý prý chtě-
je si aspoň hrstku věrných udržeti, a spolu počítnje
se škodou hmotnou, že by totiž nerozprodal náklad
třetího vydání své grammatiky, obnášející kol 7000
výtisků, zasadil se proti tomuto spisku, a vystřídav
všechny zbraně pomluv a urážek, sáhl opět k nej-
horší zbrani, k nařknutí a udání anhlogistů u po-
licie, že usilují o spojení s Rusy. Jeho „Wider-
legung“ vyvolala novou repliku analogistů jen pro-
to, že se tam německy, tedy před širší veřejnosti
prohlašuje, že ti t. zv. čeští novotáři uchylují se
k Rusům a řeč českou hodlají smísiti s jinými slo-
vanskými dialekty. Na tuto výtku jediné reagoval
Kama
Körner
Hankův
Jungmannův
Sedláček
Linda
Hýbl
Nejedlý
Rus
Wider
Děvín
24
article
„Beleuchtung der Streitfrage“ z péra Jungmannova.
jejíž exempláry posílá Čelakovský svému příteli jak
svíčičky na Jankův pahrbečíček“, poznamenávaje
že „lékařům do pathologie přibude zas jměno nové
nemoci: Ypsilonomania.“. Oficiálně ukončen boj.
když téhož roku (1829) z vyššího rozkazu zapově-
zeno oběma stranám o této věci více čeho psáti
a když po žoviálním výroku nejvyššího purkrabího
(„So eine Dummheit ist mir doch noch nicht vor-
gekommen!“) zakázáno i censuře, bráti ohled na
pravopis (rozhodnutí z r. 1823 totiž znělo, že analog.
pravopisem smějí se tisknouti toliko knihy pro
dospěle).
Jungmannův
Čelakovský
Jankův
Beleuchtung der Streitfrage
25
article
Nemaje již ani oliciální podpory od úřadů svět-
ských, chytá se Nejedlý posledního stébla: aspoř
úřadů církevních. Denuncuje u pražské konsistoře
nově zoložený „Časopis českého duchovenstva“
protože počal býti tištěn pravopisem analogickým
pro nebezpečnou tendenci politickou a proticír keev-
ní. Usiluje o to, aby jeho pravopis byl uznán aspoř
v některých diecesích na školách. Dosáhne toho
skutečně u konsistoře královéhradecké a budějo-
vické. Jeho naděje znovu vzplane, když slyší, že
biskup královéhradecký byl jmenován arcibisku-
pem. Vinařický při této příležitosti vystibuje tento
chorobný stav fixní ideou štvaného muže, pravě
že nepodaří-li se mu záměr s pražskou konsistoří
že bude div, nepozbude-li ostatku svých smyslo
Podnícen k pomstě odsouzením překladu Gessne
rových „Idyll“, jež r. 1829 vydal, v Č. Č. M. a posílen
brožurou Palkovičovou (v kor. Čel. s Kam. přibyí
k „Jankovi“ „Jirka“), chápe se ještě jednou sta-
rých, nečestných zbraní. Mstí se tajným očerněním
Vinařickému, jenž žádá za udělení profesorské sto-
lice na universitě olomoucké, a udává Langerovu
báseň „České lesy“ (v Čechoslavu] jako politicky
nebezpečnou a buřičskou. Výrazy v Čelakovského
korespondenci ku podivu zhrubly v těchto osobních
šarvátkách. Dokladem toho je zvláště zprávao
případu Langerově ze dne 5. září 1831. Zní: „Janel
Darebák zas udělal svinský kus a zasloužil by
ocasného za krk. Ten proklatý chlap nezasluhuje
než aby mu kámen na krk uvázal a do Vltavy
hodil, co za svinstvo natropí, a to vše pro svůj za
milovaný ypsilon.
Nejedlá
Palkovičův
Jirka
Langerův
Čelakovský
Kama
Čechoslav
Vltava
Český les
26
article
Smrt smířila nejzarytější odpůrce. Ve zprávě
o pohřbu Jana Nejedlého (v dop. Prok. Ondrák
Vinařickému ze dne 3.—5. ledna 1835). čteme, ž
mezi účastníky byli: Jungmann i Čelakovský i —
Hanka. Jungmann dokonce dal podněl k tomu, aby
mu byl postaven kovový pomník, podobný pomník
Dobrovského (viz Ondrák—Vin., 8. března 1835).
Antonín Veselý.
Nejedlý
Ondrák
Jungmann
Čelakovský
Hank
Dobrovský
Veselá
27
article
Z divadla.
(.Něco?.) Dívadlo, zrcadlo života. — Není-
chyba v zreadle, vidět-li v něm stále jiný o
braz, než—náš vlastní?
S poštou Vám přiletě! Kstek.
„Milý příteli! Zitra mám premieru ! Kde
Nelekej se.—Na venkově! Praha mne odmitl
Nemáš-li jiného závazku, sedni zítra na vlak
hoď' se do L.. Bude to slavnostl 3Sic jen ochot
níci, ale ae z posledních. Mají talenty mezi s
bou a dají si záležet.—Tož do svidanja !“ „X. Y.
—Premiera s ochotníky? Asi nějaký z
čátečník?
—Nikterak! Vážený autor. Čivrtaloletá mi
nulost. A divadelník silný.
—Proč ho tedy odmítli
—Tak. Odmítli jeho jako jině.
—Asi osobní háček? KHikařská pleticha?
Nikoliv. Důvody věcné.—
—Aha! Knižný styl, technická nemotorniost
—Naopak! Vyjádřený smysl pro scénu.—
Tedy látka nezáživná, nějaká mlžána , m
tafysika?.
Ani to! Látka vděčná, realistná, dokonee
časová ..
—Kýho výra ! Co tedy?
—Prostě poměry. — Aulor , jehož kus sed
vá, má jistý slušný nárok ...
— Na odměnu hmotnou ? Zcela v pořádku
Nechce snad divadlo plnit svou povinnost
—Chtělo by. Obává se všakrozpaků.
—Pro mizerných pár stovek! Ústav s ron
počtem statisícovým?
—Ústav má svůj hospodářský základ , svo
čislice. Krátce, poměry nedovolí..
A mele se stále vželiké cizácké zboží ! Co
to také nestojí peníze?
—Stojí, ale vyrovná se. Cizí dodávkaje
laciačjší. Je hromadná, má svůj proud, svůj me-
chanický odbyt. Čepuje se takřka hravě . Co sto-
jí, také vynese..
—A nebyla by tu na místě malá oběť' vi-
b v eo
či domácímu autoru ?
—Jednou, dvakrát do roka 7Proč ne. Jista
obět domácí produkci se přináší. Jedna, dve
premiery do roka at' sl selhou! Třeba i tři
Na víe však nemožno se odvážit. Ostatní se dd-
mítne —
—Je tedy odmrštěných vier
Ted
Praha
divadlo
28
article
—Řada
—A všecko padá do tmyr
—Což zbývál
—V té řadě, možná tají se síla . Podepřena.
dala by se rozvinout, někam dovést, na nějaký
vrchol..
—Marná řeč
—Máme tedy své jeviště, máme i svou pro-
dukci, ale svého divadla vlastně nemáme ! Ja-
ký to má smysl?
—Druh poddanství! Máme své jeviště pro
cizou produkci. Krom názvu na našem Ná-
rodním nic není národního.
znre
—Nedalo by se tu něco dělat?
—Co pak?
Něco na prospěeh rozvoje naší vlastn
tvůrčí síly.
—Což dělat, když samy životné podminky
nedovoluj!
—Právě něco, aby bylo vze; s hodě s da-
nými podmínkami ? ..
—Něco! Co asi ?Kdo uhodne ? Kdo pora-
dí ?
—Zatím plaše se tiskneme kolem našich ná-
roží. Šest cedulí denně, v neděli a ve svátek
dvanáct, tam ohlašuje, jak se —máme k světu
Opery, operety, komédie, frašky, vše se tu vy-
sekává pohodlně, hromadně. —Hltáme ten ci-
zý dovoz, dopravovaný bez přetahu přes celní
čáru. —Vše je tak krásně zařízeno. Tak lehee
a snadně ! K tomu denně čtyřiadvacet kinových
pastev pro oko ! Ve svátek sto. Samé vtipné la-
pačky výběrčího aparátu. —Vše je tak krásně
zařízeno, aby žízeň naivních divochů byla uko-
jena a jejich vděčnost obrácena ve zvonivý kov,
aby jediným, stálým proudem utékala ven do
nastavené celní čarou velikánské nádržky. Ja-
ké poddanství spolehlivé a poslušné!