ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2243fc20-90a4-11dd-a035-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: place 36, org 13, person 85, work 3
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
30. prosince 1913. číslo 354.
4 article
de schůze přerušena, by sešel se konvent před. sedů klubovních a stanovil má-li se počíti ne- prodleně první čtení zatímnmího rozpočiuč nuncium panské sněmovny. Z panské sněmovny, V dnešní schůzi panské sněmovny ref. hr. Go- čss, pojednávaje o finaněním plánu, vytkl přede- všim, že zájem o státní finance ustoupil zájmu finance zemské a sociálně politická hlediska. Ma lý finanční plán poklesl na prostou daň účelnou Berní výbor snažil se v čas uvědomiti vládu a po- slaneckou sněmovnu o zásadách, jimiž řídil se př rokování o finančním plánu, aby tak cestou kom- promisu dospělo se co nejdříve k vyřízení bernicl předloh.
Ma panská sněmovna
5 article Bouře při ustavení chorvat- ského sněmu.
Bouře při ustavení chorvat- ského sněmu. Z Pešti,27. prosince. [K.k.] „Uh. tel. kor kanc.“ sděluje ze Záhřebu : O 6. hod. večer měl nově zahájený chorvatský zemský sněm konati druhou schůzi, aby vyřídil zprávy veri- fikačních výborů a aby provedl ustavení sně- movny. Předseda dle stáří Mileusnič do- stavil se před hodinou, stanovenou pro počá- tek schůze a zaujal místo na předsednickém stolci, avšak netvářil se nikterak. jakoby chtěl sehůzi zaháji ti. Neby- lo žádné pochyby, že Mileusnič jednalv dohodě se státoprávní oposici, jíž náleží, aby zamezil urychlení meritorní činnosti zemské- ho sněmu. Četní zástupci většiny pokoušeli se Mileusniče přemluviti, on však zůstal neo- chvějným. Ještě o půl 8. hod. večer seděl bez hnutí na předsednickém stolci a zahloubal se brzy do čtení novin, brzy zapředl rozhovory se spřátelenými poslanci. Protože se tato situ- ace ukázala neudržitelnou, dostavila se po půl 8. hod. většina v plném počtu do zasedací síně a kvestor dr. Salavary vyzval Mileusni- če, aby opustil předsednické křeslo, protože se zdráhá vyhověti svým povinným funkcím jako předseda. Posl. Radič Jselská strana) volá do zasedací síně, že uškrti každého, kdo by se odvážil na předsedu dle stáří. Pak pro- náší invektivy proti chorvatsko-srbské koali- ci, jejíž členy prohlašuje za maďarské mame- luky.
Mileusnič doktor Salavara Mileusni Posl Radič Jselská Pešť Záhřeb
6 article
Ban baron Skerlecz přišel o půl 7. hod do sněmovní budovy a dostavil se opětovně do zasedací síně, aby viděl, jak se tam vyvíjí situace. Mileusnič zdráhal se vyhověti výzvě kvestorově a prohlásil, že zůstane na svém místě. [Veliký hluk u většiny, jež naMileusni če volá : „To jest neslýcháno, že jako předse- da se zdráháte poskytnouti zemskému sněmu možnost, aby se ustavil!“] Několik poslanců volá : „Chcete se stavěti nad zemský sněmí Kvestor dr. Salavary odebral se pak na před sednickou estrádu a vyzval, poněvadž dosa- vádní předseda nekoná svoje funkce, poslan- ce Tuškana fkoalice] jako druhého člena zem- ského sněmu dle stáří, aby převzal předzed- nictví. Státoprávní oposice, zejména Starče- vičovci doprovázejí toto prohlášení vskutku pekelným lomozem. Někteří z nich vy- tahují automobilové trubky a kovové tácky buší jími do lavic. Několik poslanců spěchák estrádě a volá do zasedací síně, že nedopustí aby Mileusnič z tohoto místa byl odstraněn. neboť jest jejich presidentem. Nejvice lomozí Starčevičovec Ivan Persič. Přes tuto obrov- skou vřavu, která trvala téměř hodinu, nemůže státoprávní oposice zameziti, aby Tuškan nepřevzal předsednictvo a aby zatín co Mileusnič setrvává i nadále na stolci před- sednickém a před ním stoje a všemi poslanei majority hlučně aklamován nepodal prohláše- ní, že se ujímá předsednictví a že se nyní při- kročí ke čtení zpráv výboru verifikačního- Přes vřavu působenou oposicí podávají jedno- tliví referenti své zprávy, které za hlučné po- chvaly a potlesku majority a za ohlušujíeí vřavy na státoprávní oposici se berou na vě- domí. Všechny dosud podané mandáty byly ve- rifikovány vyjímaje následující, které byly prohlášeny za sporné : Hervojův [Starčevi- čova strana] — okres garčinský; Kämpfův [Starčevičova strana] — Jaska; Ladislava šl.
Skerlecz doktor Salavara Mileusnič Persič Tuškan Kämpfův Starčevičův Jaska šl Bana Starč Starčevi
7 article
Jankoviče [divoký unionista] — šid a Štěpána Radiče Ivůdce selské strany] — Ludbreg- Kdežto poslancí většiny zpravodajům verifi- kačních výborů hlučně tleskají, pokřikují čle- nové strany Starčevičovy potupně na majori- tu. Poslanci většiny volají : „Uvidíme, zdali zde bude diktovati minorita. Zemský sněm musí pracovati. Sláva dělnosti zemského sně- mu!“ Oposice volá : „Vy jste maďarští mame- luci!“ Z lavic většíny se volá : Styďte se, že chcete zabrániti tak důležitým úkolům zem- ského sněmu!“ Konečně prohlašuje předseda dle stáří Tuškan schůzi za přerušenou. Členo- vé chorvatsko- srbské koalice odebrali se n poradu do svých klubových místností. Starče- vičovci zůstali zatím v zasedací síni, též člen jejich strany Mileusnič, který stále ještě neo- pouští křeslo předsednické. Z Peští, 28. prosince. „Uh. tel. kor. kane. sděluje ze Záhřebu : V sobotu zahájená schůze zemského sněmu skončila v neděli ráno po3 hodině úplným vítězstvím většiny. Starčevi čovci a stoupenci strany Frankovy nezabráni li svými lomoznými výjevy, aby se zemský sněm právoplatně neustavil.
Radič Ludbreg Starčevičův Mileusnič Frankův Starč Pešť Záhřeb
8 article
Po posledním přerušení, k němuž došlo o 12 hod. 15 min., byla schůze o 1 hod. 45 min. v noci opět zahájena. Předseda dle stáří Tuš- kan prohlásil, že se nyní přikročí k volb předsednictva a zapisovatelů. Toto prohlášen zavdalo stoupencům strany Starčevičovy Frankovy podnět k tomu, aby znovu zahájili obstrukční koncert. Předseda dle stáří ozná- mil konečně tento výsledek : předsedou byl zvolen dr.-Bogdan Medakovič, prvním mí- stopředsedou dr. Magdič, druhým místo- předsedou dr. Lukinič. Všichni tři náležeji koalici. Pro všechny tří jednosvorně hlasoval členové koalice a divocí unionisté. Celkem bylo přes pokročilou noční hodinu odevzdáno 57 hlasů. Státoprávní oposice se volby nezú- častníla. Většina uvítala sdělení volebního vý- sledku provoláváním „Živio!“, oposice odpo- věděla ironickými výkřiky. Pak přikročila sněmovna k volbě zapisovatelů, jež byla pro- vedena za ohlušujícího lomozu. Zvoleni byli tři stoupenci koalice a jeden člen oposice Předseda dle stáří postoupil pak předsednie- tvi nově zvolenému předsedovi dru. Medako- vičovi. Většina uvítala jej bouřlivým provolá- váním „Živio!“. Posl. Mileusnič povstal pak s předsednického křesla, na němž dosud se- děl, vhodil do zasedací sině jeden exemplán jednacího řádu a opustil estrádu. Zvolený předseda zaujal pak místo na předsednickém křesle. Oposíce spustila z počátku ještě několik ostýchavých signálů z automobilových trubek záhy však od toho upustila, protože nyní jest jednací řád v platnosti.
Starčevičův Frankův Medakovič doktor Magdič Lukinič Posl Zvolen
9 article
Předseda dr. Medakovič poděkoval za bouřlivé pochvaly sněmovny za prokáza- nou mu čest, žádal poslance všech stran, aby pečovali o zachování důstojnosti sněmovny apeloval ke sněmovně, aby plnou měrou vy- hověla intencím krále, jak byly projeveny v zahajovacím reskriptu. Poslanci většiny pov- stali se svých míst a aklamovali bouřlivě předsedu. Volba výborů byla provedena v úplném klidu a pořádku. Pro předložené listiny hlaso- vali solidárně členové koalice a divocí unio- nísté. Předseda žádal pak členy výborů, aby shromáždili dnes v neděli o 4. hod. odpoledne a aby se výbory ustavily. Sdělil, že podá ihned králi zprávu o ustavení se sněmovny a uděli pak slovo posl. Zagorcovi [Starčevičova stra- Posl. Zagorac protestoval jménem Starčevičovy strany proti způsobu, jakým se sněm ustavil, a prohlásil, že většína prosadil svoji vůli násilím. Předseda opřel se tvrzením posl. Zagoree a prohlásil, že volba předsednictva a výborů byla vykonána korektně. Konečně oznámil předseda, že zemského sněmu došly tyto zákonné osnovy : o indemni- tě až do konce června, o autonomním účetnic- tví a o prodloužení finančního vyrovnání o U- hrami na rok. Konec schůze o 3. hod. v noci. Ze Záhřeba, 27. prosince. IK.k.] [Uh. tel kor. kanc.] V ponděli bude se konati konfe- rence unionistů, stojících mimo strany JJal se proslýchá, utvoří unionisté klub poslanců, nenáležejících k žádné straně a zůstanou i n dále mimo všecky strany. Předsedou klubu bude zvolen ministr hr. Theodor Pejačeviča místopředsedou bývalý odborový přednosta dr. Sumanovič. Unionisté, stojící mimo strany a chorvatsko-srbská koalice budou na vše- chen způsob společně vládu a sebe navzájem podporovati.
doktor Medakovič Starčevičův Posl Pejačeviča Sumanovič Záhřeb Ica
10 article Státní dluh Bulharska.
Státní dluh Bulharska. K. k. Ze Sofie, 29. prosince. Ředitelství ve řejného dluhu bulharského uveřejňuje toto vy- líčení stavu nezaloženého státního dluhu ze dne 7. (20.) prosince 1913.: Dvěma válkami Bu harsku vnucenými státní poklad bulharský se značně zadlužil. Stav nezaloženého dluhu dne 7. (20.) prosince 1913 je tento: 1.] Poukázky vydané na rekvisice ve výši..................300 000 000 fr 2.) Zvláštní úvěry povolené sobráním jež mají být realisovány z výsledku emise stát ních poukázek a z dluhu u bulharské Ná- rodní banky ............... 310 052 788 fr 3.) Schodek mimořádného rozpočtu pro železnice a přístavy na rok 19rr— 1912 .................. 25.000 000 fr 4) Schodek mimořádného rozpočtu na železnice a přístavy na rok 1912-1913.. ...... 30 000 000f 5.) Dluh Národní a zemědělské bance bulharské učiněný na základě zvlášt- ních úvěrů před válkou povolenýcha určených zvláště na stavbu cest, minerál- ních lázní atd. ............ 30 893 361 fr 6.) Nedoplatek nákladu na stavěnou železniční trať Mezdra-Vidin a různé požadavky ............... 25 000 000 f
Bulharsko Sofie rodný banka zemědělský banka
11 article
Dohromady ............ .720 946 149 f V této číslici není pojat schodek asi 25 mi franků, kterým bude končiti účetní rok 1913. Úhrada zvláštních úvěrů určených na vá- lečné výlohy byla výsledkem emise poklad- ních poukázek a vydáním bankovek bulharsko Náradní banky zajištěna takto: 1.) U Banque de Paris a Pays-Bas v Pa- říži a z výsledku konsolidované půjč- ky, jež bude uzavřena, splatné poklad- niční poukázky ............... 50 000 000f (40 000 000 těchto poukázek bylo splat- no dne 2. (15.) listopadu 1913, zbytek dne 5. (18.) prosince 1913. Tyto lhůty byly od- loženy až do uzavření půjčky. 2.) Pokladní poukázky zadané Vídeň- ské bankovní Jednotě a c. k. priv. rak. ústavu pro úvěr obchodní a průmyslový. . . .. ................30 000 000 fr Tyto poukázky mají býti splatny dne 12 května 1914 (navého kalendáře) s fakultativní lhůtou o 6 měsíců prodlouženou t. j. do 12. listo padu 1914. 3.) Soukromníkům a různým závodům zadané poukázky za válečné dodávky .....
Banque jít Paris Vídeň Náradní banka PayBasa
12 article
...........14.602 148 4.) Kontokorentní dluh rusko- asijské bance v Petrohradě na zaplacení různých dodávek, jako pušek, čepic, obuvi. . 27 000 000 úhrnem .............. 271 006 458 fr 5.) Dluh u bulharské Národní banky dne 1. listopadu 1913. ....... 149 404 310 fr Obě války balkánské způsobily desorgani saci státních fmnancí bulharských, ale se stano- víska národohospodářského neměly katastro- fálních následků pro Bulharsko. Samozřejmě potihuje v agrárním státě jako jest Bulharsko válečné břímě obyvatelstvo, žabývající se té měř většinou zemědělstvím. Přes to nenastala nikde stagnace podniků zemědělských. Nezaložený dluh 720,946.149 franků na po čátku zmíněný není pro zemi vzhledem na ob- rovský pozemkový majetek a vzhledem na ne- využitkovaná dosud přírodní bohatství Bulhar ska, nikterak tísnivý, a bulharská vláda bude usilovati konvertovati tento dluh v konsolido- vaný. Aby se nabylo představy o výši blaho bytu obyvatelstva venkovského, který neustá- le stoupá, dlužno míti na zřeteli pokladní hoto- vost Zemědělské banky bulharské ze dne1
Bulhar Petrohrad Bulharsko
13 article
září 1913. Tento stav se nejen nezmenšil, pro tože zemědělci nepotřebovali půjček po válce nýbrž překročil ještě stav 11,558.666 ze dnei září 1912. o 4,435.829 franků Dluh plynoucí ze zvláštních úvěrů mini sterstva vojenství bude přřuzavření konsolido vané zápůjčky v cizině v obnosu 300 mil franků nutno umořiti. Při tom třeba vzíti ohled na to že nejsou spotřebovány všecky válečné dodáv ky, které jsou zároveň hrazeny zmíněným úvě ním obnosem. Některé evropské továrny, kte ré po léta pracují s Bulharskem, nabízejí se do dati nezbytně nutný válečný materiál za bul harské státní poukázky splatné v pěti nebo še sti letech, výhody to, které mohou stav státní ho pokladu patrně usnadniti.
Bulharsko
14 article
Na splacení dluhu Národní a zemědělsk bance bulharské v celku 30,893.361 frank se nenaléhá a může býti odloženo, protože obnos ten byl před válkou stejně vysoký a protožeje ho úhrada je v každé době zajištěna státními po kladními hotovostmi. Rovněž není naléhavé v rovnání schodku 25,000.000 franků, z náklad na stavěnou trať železniční Mezdra-Vidin, pro- tože tato trať ještě není hotova a k definitivní- mu súčtování podniku dojde nejdříve ve dvou letech. Z předchozího jest patrno, že bulharský státní poklad potřebuje konsolidované půjčky asi 300 milionů franků, jejíž výsledku použije se na zaplacení pokladních poukázek vydaných až do obnosu 146,602.148 franků a na zaplace- ní dluhu bulharské Národní bance 149,404.310 franků. Zaplacením tohoto dluhu bude bulhar- ské Národní bance umožněno podporovati svor průmyslovou a obchodní klientelu, upravit kurs 6% dluhopisů, jež vydá Bulharsko za úče- lem náhrady za válečné výkony a uspokojit jiné úvěrní potřeby obecensiva. Už nyní naby obchod narazivší na srbské straně na obtíže opět plného rozsahu a až vývoz dosáhne své plné výše, nastane v Bulharsku všeobecné zle- pšení. Nyní čeká milicn tun obilí na vývoz. Zpráva konstatuje konečně, že kdyby jakéhokoliv důvodu nebylo možno ve Francii uzavříti půjčku Bulharsku potřebnou 300 mil fr budou prostředky na obnovu spořádaných fi- nancí opatřeny jinak, vyslovuje však naději, že Bulharsko má ve Francii dosti přátel, kteř přes kampaň provozovanou v jedné části fran- couzského tisku nepřáteli Bulharska, budou klásti váhu na zachování a rozšíření hospodář- ských a obchodních styků mezi Francií a Bul harskem.
Bulharsko Francie národní banka
15 title
Politický přehled.
16 title
Země české.
17 article Moravský zemský rozpočet na r. 1914.
Moravský zemský rozpočet na r. 1914. Zemský rozpočet, který bude předložen lednovému zasedání zemského sněmu morav- ského, vykazuje veškeré potřeby 52,905.534 K veškeré úhrady 35,804.302 K. takže zbývá ne krytého schodku 17.101.232 K (roku 1913 byí nekrytý schodek 16,141.356 K). Lví podíl spo- třeby připadá ovšem na školství v obno- eu 23.580.987, kterážto číslice představuje něco více než desateronásobný obnos potřeby školství moravského rozpočtu z r. 1872. Při- spěvek obcí k rozpočtu školství obnáší 25 Potřeba školství vzroste na příště úpravouu čitelských platů a zavedením 35leté doby slu- žební mnohem strměji. Zdravotnictví vykazu- je spotřebu 8,469.803 K ( úhradu 1,372.600 K) zemědělství: Potřeba 3,438.921 K, ( úhrada 769.521 K], z toho připadá na zemědělské školství české i německé 1.309.610 K, na čes- ký odbor zemědělské rady 138.646 K, meliora- ce 300.000 K (o 150.000 K méně proti r. 1913 veřejná bezpečnost: Potřeba 1.480.740 K , toho robotárny 672.000 K, 382.600 K pole- pšovny; veřejné stavby a dopravnictví: Potře- ba 1,482.719 K, z toho 1,110.319 K stavby vodní, silnice 150.000 K. Živnosti a průmysl 794.723 K ( +112.331 ), veřejná péče a huma- nita 1,079.217 K, věda, literatura, umění ma- jí 323.956 K. Zemská ústř. správa: 2,179.500 K, z toho 1,583.300 K úřadnických platů, tedy více 96.000 K, pensijní rozpočet 1,230.000 K. Zem- ský dluh: 8,200.000 K. Potřeba mimořádného rozpočtu 5 mil. K.
odbor zemědělský rada 138.646 300.000 K
18 article
Z Moravy. Dne 25. prosince 1913. (Z kaleidoskopu posledních dní.— Nový dů- důkladnější políček Moravě.) Na Moravě za posledních dní několik po- zoruhodných událostí se přihodilo, o nichž o- všem nemohli jsme pro poměry v hnutí tis- kařském referovati. Jakmile nastanou poměry normální, povíme o nich více. Máme na pří- klad již okresní školní rady, v mnohém velmi význačné, budeme natírat v zemském výboru komise pro chov dobytka dle politických ba- rev, máme ex lex, neboť nemáme 31. prosince ani provisorium ani řádný rozpočet— ale to všechno nic nedělá. Býti tak na tom vinni Mladočeši a klerikálové, to by se to do nich bilo. Máme přísedícím Sonntagem ohlášený ko- misariáta, krátce jsme na tom za pokrokové většiny trochu hůře nežli dříve. Ale řící se to nesmí. — Pražský „Venkov“ a „Moravský Venkov mají novou příležitost k velkým článkůmz Vídně — ale snad lentokráte na pravou adre- su, a ne na „Nár. Listy“ a jejich moravské zpravodaje psaným. Štědrovečerní „Wiener
Wiener Morava Vídeň
19 article
Zeitung“ přinesla opět nový dáreček pro Mo- ravu, nový důkladný políček. Přináší jmenování členů permanentní komíse pro sta- novení hodnot v obchodu vývozním. Z Mora- vy je jmenováno 19 Němců (il) a 1 Čech(1!!) — dr. Kovářík. Kde byli tentokráte povolaní zá- stupcové Moravy? Kde byli zástupci českých měst moravských, zástupci českého průmyslu a obchodu? A ještě něco. Z Čech jsou jmeno- vání aspoň dva češti zástupcové zeměděl- ských zájmů (presídent Prokůpek a dr. Holý) —z Moravy ani jeden! Což moravské země- dělství nemá zájmu na vývozu našem žádné- ho? Kde byli zástupcové moravského venko- va— bez rozdílu stran? Zdá se, že v miuister- stvu obchodu tímto novým „políčkem“ Mora- vě chtěli ukázati na tu váhu naší české de- legace moravské ve Vídni. Za tento „políček“ prosíme aby k zodpovědnosti byli voláni pra- ví vinníci a nikoliv ti, kdož jej nezavinili.
Němec Čo doktor Kovářík Prokůpek Holá Mor Moro Morava Čechy Vídeň český průmysl a obchod moravský země
20 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Uhry a trojspolek. Šedesátiletý maďaroněmecký list „Pe- ster Lloyd“ v jubilejním čísle svém přiná- ší mimo jiné též článek vůdce strany ne- odvislosti býv. ministra Frant. Košu- u nás (v Uhrách) hlasy proti trojspolku, trojspolek pro ohromnost břemen vá- lečných, k nimž odsuzuje Rakousko-Uher- sko. „Napořád hojněji — píše — ozývají se u nás (v Uhrách) hlasy proti trojispolku, poněvadž maďarský národ vidí a cíti, kte- rak toto mocnářství v trojspolku, patrně pod nátlakem z Německa, neustále zbrojí, neustále svou brannou moc zveličuje a ny- ni též i na moři ještě sta a sta milionů vy- dati hodlá. — V Uhrách tuším každý na- hlíží, že toto ze dvou států složené mocnář- ství uprostřed poměrů evropských musí chovati silné vojsko; ale za to nemnoho je těch, kdož by chápali, k čemu potřebuje toto mocnářství náhle opatřovati se ještě také silným loďstvem válečným? „Co do silné armády uznávala též strana neodvislosti vždy její nezbytnošt; poněvadž však síla armád nespočívá pou- ze v její četnosti, nýbrž, a to snad ještě větší měrou, v jejich mravních silách, strana naše při opatřování značných hmo- tných obětí pro vojsko vždy vymiňovala za to uskutečnění přirozených práv náro- da. Zmiňuju se o tom pouze, abych směl zjistit, že též oposice vždy nahližela po- třebu silného vojska. „Avšak v Uhrách proniká vždy šířea šíře přesvědčení, že oběti přinesené pro vojsko a válečné loďstvo již pomalu přesa- hují síly vlasti, i vzrůstá obava, aby ná- sledkem tohoto obrovského hmotného vy- sílení snad nedošlo k tomu, že bychom, si- ce měli brannou moc, ale neměli pro středků ku vedení války snad ještě nez- bytnějších totiž peněz. Vždy více roz- mahá se mínění, že přenesmírné zbrojení
Lloyd František Koša RakouskoUhersko Uhry Rakousko Německo
21 article
odpovídal, „že se mu to jistě podaří, že jen po- třebuje onu žalobu obnovit a přidat, že i je znamení toho tajného a podezřelého spolku a tak že bu- dou brzy za uhlíře udáni.“ Přes to Hanka napsal svou kritiku německy a poslal ji do Vídně, aby byla otištěna v „Jahrbücher der Litteratur“. Všal také Nejedlého pomstě neušel. Aspoň Čelakovský píše následujícího roku Kamarýtovi o vyšetřování. v které Hanka upadl pro své slovanské styky, „eoi nepochybně všecko tajným působením našeho hrubé- ho Janka se děje“. A dokládá: „Dle všelikých o- količností musí to býti člověk šeredného srdce. který pro y vlastence a Čechy jinak myslící zničiti usiluje.“ Toto poznání je u Čelakovského nové. Čelakovský byl před příchodemesvým do Prahy v otázce pravopisné nerozhodný. „Máme-li pak zůstat ypsilonysty, co myslíš? Já si nevím rady,“ píše Kamarýtovi o Hromnicích r. 1820. V jiném dopise z té doby uvažuje, že po c. s. z vždy nelze psátii. Rozhodný obrat přivodil opět Jungmann. Jeho o- seba je mu tak drahá, že v něm vídí v důsledcích šarvátky z r. 1823 pravého mučedníka naší lite- ratury. Výraz důvodné nenávisti k Janu Nejedlému dává sic již Kamarýt ve své odpovědi na shor vyložený dopis (z r. 1823), avšak u Čelakoského, jal se zdá, tuto nenávist vzbudil Hanka.
Hank Čelakovský Kamarýt Janko Čecho Jungmann Nejedlý Vídeň Praha Jahrbüchry der Litteratur
22 article
Nejedlý pozbývá u Čelakovského vší vážnosti jeho bývalý žák nejmenuje ho jinak, než Janek častuje ho svými vtipy. Setkav se s ním jednou na návštěvě u barona Jeníka, řekne mu po dlouhé hádce zcela bezohledně, jestliče chce si své za- vřené v a y uchrániti, „aby je dal do Triestská assekurací“. Neušetří ho ani v nemoci. Podávaje zprávu o jeho těžkém onemocnění r. 1824, připo- juje, že prý se najedl tuze masepustních šišek, p druhé pak r. 1829, že prý stůně na y. umře-li, že prý ani kohout mu na hrobě nezakokrhá elegickou Píseš. Nejedlý vskutku na sklonku let dvacátých kdy známá přestřelka tří brožur r. 1827——1829 bo konečně rozhodla, byl opuštěn. Hankova a Jung- mannova práce: „O počátku a proměnách pravo pisu atd.“, r. 1827 vydaná a zdarma rozdaná, velt účinkovala. Marně přesvěděovsl Nejedlé své žáby
Nejedlá Čelakovský Janek Jeník Hankův Jung
23 article
čta jim chystanou, následujícího roku vydanou obra- nu, v niž prý též spiknutí proti vládě uváděl. „ Jeho žákové mu z vděčnosti druhou hodinu na to vy- malovali na tabuli žibenici a na ni ypsilon pově šené.“ (24. února 1828 Čel.—Kam.). Vinařický dopise dru. Körnerovi ze dne 18. ledna 1829, přehlí- žeje celou situaci pravopisného boje, konstatuje že po vydání spisku Hankova a Jungmannova proí Sedláček, Linda, Hýbl a j. (později dokonce i Hněv- kovský v druhém vydání „Děvína“) od svého sta- rého způsobu psaní ustoupili a většina posluchačů prof. Nejedlého nechtěla již všecko na slovo mistr svého za neomylnou pravdu bráti. Nejedlý prý chtě- je si aspoň hrstku věrných udržeti, a spolu počítnje se škodou hmotnou, že by totiž nerozprodal náklad třetího vydání své grammatiky, obnášející kol 7000 výtisků, zasadil se proti tomuto spisku, a vystřídav všechny zbraně pomluv a urážek, sáhl opět k nej- horší zbrani, k nařknutí a udání anhlogistů u po- licie, že usilují o spojení s Rusy. Jeho „Wider- legung“ vyvolala novou repliku analogistů jen pro- to, že se tam německy, tedy před širší veřejnosti prohlašuje, že ti t. zv. čeští novotáři uchylují se k Rusům a řeč českou hodlají smísiti s jinými slo- vanskými dialekty. Na tuto výtku jediné reagoval
Kama Körner Hankův Jungmannův Sedláček Linda Hýbl Nejedlý Rus Wider Děvín
24 article
„Beleuchtung der Streitfrage“ z péra Jungmannova. jejíž exempláry posílá Čelakovský svému příteli jak svíčičky na Jankův pahrbečíček“, poznamenávaje že „lékařům do pathologie přibude zas jměno nové nemoci: Ypsilonomania.“. Oficiálně ukončen boj. když téhož roku (1829) z vyššího rozkazu zapově- zeno oběma stranám o této věci více čeho psáti a když po žoviálním výroku nejvyššího purkrabího („So eine Dummheit ist mir doch noch nicht vor- gekommen!“) zakázáno i censuře, bráti ohled na pravopis (rozhodnutí z r. 1823 totiž znělo, že analog. pravopisem smějí se tisknouti toliko knihy pro dospěle).
Jungmannův Čelakovský Jankův Beleuchtung der Streitfrage
25 article
Nemaje již ani oliciální podpory od úřadů svět- ských, chytá se Nejedlý posledního stébla: aspoř úřadů církevních. Denuncuje u pražské konsistoře nově zoložený „Časopis českého duchovenstva“ protože počal býti tištěn pravopisem analogickým pro nebezpečnou tendenci politickou a proticír keev- ní. Usiluje o to, aby jeho pravopis byl uznán aspoř v některých diecesích na školách. Dosáhne toho skutečně u konsistoře královéhradecké a budějo- vické. Jeho naděje znovu vzplane, když slyší, že biskup královéhradecký byl jmenován arcibisku- pem. Vinařický při této příležitosti vystibuje tento chorobný stav fixní ideou štvaného muže, pravě že nepodaří-li se mu záměr s pražskou konsistoří že bude div, nepozbude-li ostatku svých smyslo Podnícen k pomstě odsouzením překladu Gessne rových „Idyll“, jež r. 1829 vydal, v Č. Č. M. a posílen brožurou Palkovičovou (v kor. Čel. s Kam. přibyí k „Jankovi“ „Jirka“), chápe se ještě jednou sta- rých, nečestných zbraní. Mstí se tajným očerněním Vinařickému, jenž žádá za udělení profesorské sto- lice na universitě olomoucké, a udává Langerovu báseň „České lesy“ (v Čechoslavu] jako politicky nebezpečnou a buřičskou. Výrazy v Čelakovského korespondenci ku podivu zhrubly v těchto osobních šarvátkách. Dokladem toho je zvláště zprávao případu Langerově ze dne 5. září 1831. Zní: „Janel Darebák zas udělal svinský kus a zasloužil by ocasného za krk. Ten proklatý chlap nezasluhuje než aby mu kámen na krk uvázal a do Vltavy hodil, co za svinstvo natropí, a to vše pro svůj za milovaný ypsilon.
Nejedlá Palkovičův Jirka Langerův Čelakovský Kama Čechoslav Vltava Český les
26 article
Smrt smířila nejzarytější odpůrce. Ve zprávě o pohřbu Jana Nejedlého (v dop. Prok. Ondrák Vinařickému ze dne 3.—5. ledna 1835). čteme, ž mezi účastníky byli: Jungmann i Čelakovský i — Hanka. Jungmann dokonce dal podněl k tomu, aby mu byl postaven kovový pomník, podobný pomník Dobrovského (viz Ondrák—Vin., 8. března 1835). Antonín Veselý.
Nejedlý Ondrák Jungmann Čelakovský Hank Dobrovský Veselá
27 article
Z divadla. (.Něco?.) Dívadlo, zrcadlo života. — Není- chyba v zreadle, vidět-li v něm stále jiný o braz, než—náš vlastní? S poštou Vám přiletě! Kstek. „Milý příteli! Zitra mám premieru ! Kde Nelekej se.—Na venkově! Praha mne odmitl Nemáš-li jiného závazku, sedni zítra na vlak hoď' se do L.. Bude to slavnostl 3Sic jen ochot níci, ale ae z posledních. Mají talenty mezi s bou a dají si záležet.—Tož do svidanja !“ „X. Y. —Premiera s ochotníky? Asi nějaký z čátečník? —Nikterak! Vážený autor. Čivrtaloletá mi nulost. A divadelník silný. —Proč ho tedy odmítli —Tak. Odmítli jeho jako jině. —Asi osobní háček? KHikařská pleticha? Nikoliv. Důvody věcné.— —Aha! Knižný styl, technická nemotorniost —Naopak! Vyjádřený smysl pro scénu.— Tedy látka nezáživná, nějaká mlžána , m tafysika?. Ani to! Látka vděčná, realistná, dokonee časová .. —Kýho výra ! Co tedy? —Prostě poměry. — Aulor , jehož kus sed vá, má jistý slušný nárok ... — Na odměnu hmotnou ? Zcela v pořádku Nechce snad divadlo plnit svou povinnost —Chtělo by. Obává se všakrozpaků. —Pro mizerných pár stovek! Ústav s ron počtem statisícovým? —Ústav má svůj hospodářský základ , svo čislice. Krátce, poměry nedovolí.. A mele se stále vželiké cizácké zboží ! Co to také nestojí peníze? —Stojí, ale vyrovná se. Cizí dodávkaje laciačjší. Je hromadná, má svůj proud, svůj me- chanický odbyt. Čepuje se takřka hravě . Co sto- jí, také vynese.. —A nebyla by tu na místě malá oběť' vi- b v eo či domácímu autoru ? —Jednou, dvakrát do roka 7Proč ne. Jista obět domácí produkci se přináší. Jedna, dve premiery do roka at' sl selhou! Třeba i tři Na víe však nemožno se odvážit. Ostatní se dd- mítne — —Je tedy odmrštěných vier
Ted Praha divadlo
28 article
—Řada —A všecko padá do tmyr —Což zbývál —V té řadě, možná tají se síla . Podepřena. dala by se rozvinout, někam dovést, na nějaký vrchol.. —Marná řeč —Máme tedy své jeviště, máme i svou pro- dukci, ale svého divadla vlastně nemáme ! Ja- ký to má smysl? —Druh poddanství! Máme své jeviště pro cizou produkci. Krom názvu na našem Ná- rodním nic není národního. znre —Nedalo by se tu něco dělat? —Co pak? Něco na prospěeh rozvoje naší vlastn tvůrčí síly. —Což dělat, když samy životné podminky nedovoluj! —Právě něco, aby bylo vze; s hodě s da- nými podmínkami ? .. —Něco! Co asi ?Kdo uhodne ? Kdo pora- dí ? —Zatím plaše se tiskneme kolem našich ná- roží. Šest cedulí denně, v neděli a ve svátek dvanáct, tam ohlašuje, jak se —máme k světu Opery, operety, komédie, frašky, vše se tu vy- sekává pohodlně, hromadně. —Hltáme ten ci- zý dovoz, dopravovaný bez přetahu přes celní čáru. —Vše je tak krásně zařízeno. Tak lehee a snadně ! K tomu denně čtyřiadvacet kinových pastev pro oko ! Ve svátek sto. Samé vtipné la- pačky výběrčího aparátu. —Vše je tak krásně zařízeno, aby žízeň naivních divochů byla uko- jena a jejich vděčnost obrácena ve zvonivý kov, aby jediným, stálým proudem utékala ven do nastavené celní čarou velikánské nádržky. Ja- ké poddanství spolehlivé a poslušné!