1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 24. ze dne 24. ledna 1905.
2
article
= Turgeněv a Tolstoj. Poměr mezi Turgeněvem
a Lvem Nikolajevičem Tolstým, o deset let mladším,
jehož panství Jasnaja Poljana nebylo příliš vzdáleno
od Turgeněvova panství Spasskoje Selo, byl po delší
dobu málo srdečný a častěji se zakaloval. Osobnía
literární povaha obou mužů byla naprosto rozdílná.
Rozhodně ruský duch Tolstého a jeho nábožensko-
filosofický rys nesnášely se s liberálním kosmopoli
tismem Turgeněvovým. Tak vznikaly již při prvních
setkáních roku 1855 mezi oběma třenice. To neva-
dilo Turgeněvu vzdávati obdiv básnickému geniu
Tolstého. V jednom dopise paní Viardotové z r. 1858
nazývá ho talentem zcela mimořádným. V dopise
Flaubertovi roku 1849 »prvním spisovatelem naší
doby«. Roku 1861 došlo k úplné roztržce. Turgeněv
psal o tom 7. června 1861 Anněnkovu: »Rozešei
jsem se na dobro s Tolstým. Vinníkem byl jsem já, ale
výbuch ten podmíněn byl našimi starými neshodami
a vzájemnou antipatií. Dne 1. října téhož roku psal
Turgeněv
Tolstoj
Turgeněvův
Spasskoj Selo
Tolstý
Viardotová
Flaubert
Tolstá
Turgeněv
Lev Nikolajevič Tolstá
3
article
Anněnkovu: »Po dlouhém zápase s sebou samým
poslal jsem Tolstému vyzvání na souboj ... Činil jsem
vše možné, abych ušel tomuto hloupému rozluštění
sporu. Ale Tolstoj chtěl mne stůj co stůj přitlačit
ke zdi — a nemohl jsem jednati jinak. Na jaře po-
stavíme se v Tule proti sobě. Tak se stane, že já,
jenž se posmíval názorům šlechty o souboji, budu
sám podle nich jednat. Avšak zdá se, že to bylo již
tak určeno v knize osudu.« — K souboji nedošlo,
vyšloť na jevo, že Turgeněv byl špatně zpraven o
úmyslech Tolstého. Tolstoj prohlásil, že se s Turgeně-
vem bít nebude, aby se oba nestali předmětem klepů
a že nemá času ani chuti krmiti ruské obecenstvo
skandálními historkami, V dopise, který Tolstoj po-
slal Turgeněvu, podal mu dokonalé vysvětlení, kterým
nepříjemný ten spor nadobro byl odklizen. Později
nastal mezi oběma slavnými básníky poměr dokonale
přátelský. Znám jest dopis, který psal Turgeněv před
svou smrtí 28. června 1883 Tolstému a v němž praví:
»Plšu vám v úmyslu, abych vám pověděl, kterak
mne těší, že jsem vaším současníkem a pronesl vám
svoji poslední a upřímnou žádost. Vraťte se k lite-
rární činnosti!... Jak šťasten bych byl, kdybych
mohl věřiti, že moje prosba bude mít u vás úspěch ! ..
Anněnkov
Tolstý
Tolstoj
Turgeněv
Tula
Turgena
4
article
Milý příteli, slavný spisovateli ruského lidu, dbejte
mé prosby... a dovolte mi, abych ještě jednou vás,
vaši manželku, celou vaší rodinu pevně, pevně ob-
jal!... Já již nemohu. .. jsem unaven ! . . .«
= Nová jachta knížete černohorského. Z Cetyně
se oznamuje: Kníže Nikola dostal těchto dnů novou
jachtu, dar to sultána. Nádherná tato loď stavěna byla
v Anglii a odpovídá veškerým moderním požadavkům
pokud se týče zařízení, pevnosti a pohodlí. Tento
dar sultánův má svoji historii. Roku 1895 daroval
sultán knížeti černohorskému jachtu. Hned při první
plavbě shledal kníže se svým komonstvem k nepří-
jemnému svému překvapení, že celé zařízení jachty
nestojí za nic. Především byl stroj chatrný a to tou
měrou, že kníže při druhé plavbě ocítil se skorem
v nebezpečí života. Také rozdělení místností nebylo
nikterak vhodné a pro větší plavby po moři se rod
vůbec nehodila. Zpráva o tom dostala se i do Caři-
hradu až k sultánovi. Padi-šacha nemálo mrzelo, když
se o tom dověděl a nařídil, aby jachta byla ihned
dopravena do tureckých vod a slíbil knížeti skvělou
náhradu. Tak objednána nová jachta, jež však teprve
Anglie
5
article
po devíti létech dodána byla do Baru. Nová jachta
vystavěna byla nákladem 37.000 tureckýcn lir a má
jméno knížete Nikoly. Nová loď jest dokonale způ-
sobilá pro delší cesty po moří.
= Drahý brigant jest sicilský nástupce Musoli-
nův, lupič Varsalona. Jsa po celý rok stihán policií,
četnictvem a vojáky, ale nikdy chycen, ač několi-
kráte již došla zpráva, že byl zabit, potlouká se vět-
šinou v horách kolem Messiny, ale z pravidla zmizí,
jakmile se objeví ozbrojená moc. »Corriere della
Sera« vypočítal, že vláda minulého roku vydala více
než million lir, aby Varsalonu chytila. Vydaje tyto
týkají se transportů a ubytování vojska, každoden-
ních zvláštních vlaků, sesilování četnictva, platůl taj
ných policistů a křižáků a torpědovek na pobřeží.
A přes to těší se brigant doposud zlaté svobodě
není valné čáky, že by se tak brzy podařilo chy-
tit jej.
= Zimní pošta na Hebridech. Z Londýna se
oznamuje: Na pobřeží velkého hebridského ostrova
Lewis nalezen těchto dnů měšec z ovčí kůže, na
němž připevněn byl lístek: »Pošta ze St. Kildy. Pro-
síme, otevřte poštovní vak.« V měchu nalezeno pět
dopisů a dvě dopisnice obyvatelů ostrova St. Kilda,
adresované do různých obcí ve Skotsku. Měch měl
zapotřebí toliko dvou dnů, aby urazil cestu 100 ki-
lometrů dlouhou přes moře k ostrovu Lewis. Z po-
štovního úřadu ve Stomoway,hlavní obce ostrova
Lewis, byly dopisy zaslány dále adresátům. Některé
dopisy ovšem jsou tou měrou promočeny mořskou
vodou, že jsou jedva čitelny. Obyvatelstvo vzdále-
ného hebridského ostrova St. Kilda, jež čítá asi 75
osob, má jen po tři letní měsíce spojení s ostatním
světem. O Novém roce svěřují tudíž moři plující po-
štovní zásilku ve vyhloubeném kuse dřeva a prudká
severozápadní bouře, jež zuřila dne 8. t. m., obsta
rala rychlou dopravu pošty osamělého obyvatelstva.
Nikola
Varsalon
Lewis
Kilda
Měch
Messina
Londýn
St . Kilda
Skotsko
Corriere della Ser
6
article
Obyvatelstvo St. Kildy živí se výrobou domácího
sukna a dopisy byly tudíž adresovány většinou
glasgowským agentům pro tento výrobek jejich do-
mácího průmyslu.
= Ze strachu před manželem. Z Chicaga se ozna-
muje: Zatím co mnozí a mnozí radovali se o svát
cích vánočních v kruhu rodinném i přátelském, ode-
hrály se zde dvě dojemné afféry, jež smutné světlo
vrhají na hamižnost a nedostatky světa. Jedna z nich
byla sebevražda mladé matky, která právě dala život
děvčátku a druhá afféra byla rovněž sebevražda mladé
Polky, která proto, že se pohádala s rodiči, střelila
se z revolveru a způsobila si ránu, jíž dle všeho
podlehne. V prvním případu byla to dvaadvacetiletá
paní Jennie Dealová, která v předcházející noci dala
v hospitále Mercy život děcku. Rodinné poměry její
byly takové, že se musila obávati hněvu manželova
a jeho opovržení a tato okolnost půsebila na duši
její tak, že odhodlala se k sebevraždě. Onehdy ráno
požádala ošetřovatelku, aby jí přinesla děcko a když
je několikráte zlíbala, poslala je opět pryč. Ošetřo-
vatelka byla vzdálena pouze malý okamžik, ale když
se k pacientce vrátila, pocítila ihned zápach chloro-
formu, který byla paní Dealová pozřela. Svíjela se
již v křečích. Navzdor rychté pomoci lékařské sko-
nala za několik minut. Domov její byl kdes na farmě
blíže Warren, Ill., odkud přišla do Chicaga přede
dvěma měsíci. Byla vdaná pouze rok, avšak manžel-
ství dle vlastního doznání bylo pro ni řadou tram-
pot a svízelů. Muže svého nemilovala a on táké pry
Stanislav
Kilda
Dealová
Ill
Chicago
HOSPITÁLU
Warren
8
article
nebyl otcem jejího dítěte. — Druhou zoufalkyní byla,
jak podotknuto, Polka a sice 18letá Josefina Cykova,
která před několika měsíci nepohodla se se svou
matkou v Polsku a odjela do Ameriky a sice přímo
do Chicaga, kde nalezla záhy službu. Jak se zdálo,
vykouřila se jí za čas zlost z hlavy a ona litovala
přenáhleného činu. Lítost ta doléhala na ni obzvláště
v době vánoční, kdy vzpomínky na vzdálený domov
a rodiče tím jasněji před duševním zrakem jejím vy-
stupovaly. V neděli pomohla ještě upraviti své paní
oběd, vypravujíc při tom, co provedla a o své ne-
shodě s matkou. Potom odebrala se na dvůr a zde
střelila se z revolveru. Byla dopravena v bezvědomí
do okresního hospitálu a zde lékaři o jejím uzdra-
vení pochybují.
Cykův
Polsko
Amerika
Chicago
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V úterý 24. ledna.
94. hra v předpl
(2. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
10
article
Rusalka.
Lyrická pohádka o třech dějstvích od Jarosl. Kvapila.
Hudbu složil Antonín Dvořák. Dirigent K. Kovařovic.
Režisér Robert Polák.
Kvapil
Dvořák
K Kovařovic
Robert Polák
11
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
V úterý 24. ledna.
Začátek o 7. hod.
43. hra v předplacení (úterní).
Novinka. Houpačka. (La Barcule.
Komedie o 4 dějstvích. Napsal Maurice Donnay. Pře-
ložil Hanuš Jelínek. Režisér Josef Kubík
Mauric Donnay
Jelínek
Kubík
Smíchov
Švandův divadlo
Le Barcule
12
article
LIdové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,
LIdové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,
V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru
V úterý 24. ledna.
Začátek o 7. hod.
23 hra v předplacení.
Po 7.: Svatba naší Helgy
Veselohra o 3 jedn. Napsal Fr. ze Schönthanů a K.
Ellfeld, upravil J. M. Slavičínský. Režisér B. Kovář.
Helga
K Ellfeld
Slavičínský
Praha
Francie
lidový divadlo
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vnohracec
Pištěkovo lidové divadlo vnohracec
na Král.
V úterý 24. ledna.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po druhé: Podvrácený dub.
1866
Drama o 3 dějstvích. Napsal F. X. Svoboda.
Král
Svoboda
Pištěkův lidový divadlo
14
article
Na scéně Národního divadla
Na scéně Národního divadla
lamlet,
kralevie dánský.
Tragedie v 5 jednáních od
Williama Shakespeara.
Překlad Jos. V. Sládka.
Za K 2.40, poštou K 2.50, vkusně váz.
za K 3.40, poštou K 3.50.
Na skladě v každém knihkupectví, zejmena
v Nakladatelství J. OTTY v Praze,
Karlovo náměstí, 34.
1882
Shakespeare
V Sládek
J Ott
Jos
Praha
Karlův náměstí
národní divadlo
15
article
Krmí bohův jmenuji látku tu, kterouž mr. Ben-
sington a professor Redwood společně vyrobili; a pomy-
slí-li se, co vše už nová potravina ta způs-
bila a co jistě ještě dokoná, není jmeno to jistě pře-
pjalo. Budu tedy látku tu po celé vyprávění své zváti
tímto jmenem.
Avšak mr. Bensington při chladnokrevnosti a stří-
zlivosti své nebyl by nový tento objev svůj jistě tak
trvale přezval, zrovna tak, jakoby nevyšel ze svého obydlí
na Sloane Streetu oděn v královský purpur a s hlavou
pokrytou věncem vavřínovým.
Slova ona byla u něho jen prvním výkřikem úžasu.
Nazval látku onu »krmí bohův« jen v prvním nadšenía
setrval při názvu tom jen asi hodinu aneb tak nějak.
Potom rozhodl však a uznal, že jest to název
absurdní.
Když poprvé o věci té přemýšlel, měl ovšem před
duševním zrakem svým perspektivu ohromujících mož-
ností — v pravém slova smyslu ohromujících mož-
Redwood
Sloan Street
16
article
Herakleoforbia.
Herakleoforbia.
Institution« aneb »Jednota pro umění« do jisté míry mr.
Bensingtona, aneb aspoň rdicí se lysinu jeho a trošek jeho
límce a kabátu i slýchalo úryvky přednášky neb stati,
o nichž se on domýšlel, že je čte slyšitelně; i pamatuji
se, jak jednou o poledni v minulosti uplynulé, když »Bri-
tish Association« v Doveru zasedala, zastihl jsem tam
sekci C neb D neb podobné písmeno, jež se usídlila v jed-
nom hostinci. I sledoval jsem tu dvě vážně vypadající
dámy s balíky papírů, a to z pouhé zvědavosti, dveřmi,
kteréž měly nápis »Kulečník«, do skandální temnoty, kte-
ráž rušena byla jenom světlým kruhem kouzelné svítilny
s kresbami Redwoodovými.
Pozoroval jsem, jak desky svítilny se zjevovalya
mizely, i naslouchal jsem jakémusi hlasu (co mluvil tento,
zapomněl jsem) i myslím, že to byl hlas professora Red-
wooda. Od svítilny ozýval se šelest jakýs i slyšel jsem
ještě jiný tón, což mne zde napořád jen z pouhé zvědavosti
také drželo, až tu světlo bylo nenadále shaseno. A tu po-
znal jsem, že druhý tento tón pocházel od kousání chleba
a housek s máslem a jiných takých věcí, jež páni z
učenné »British Asociation« přišli tam snísti za temna,
potřebného pro kouzelnou svítilnu.
A Redwood, jak se pamatuji, mluvil stále dále,
kdežto světlo bylo opět rozžato a dopadalo na místo, kde
kresba professorova měla se zjevovati — i zjevila se opět,
jakmile temnota se obnovila.
Pamatuji se na něj z tehdejší doby jako na zcela oby-
čejného, poněkud nervósního muže, jenž, jak se zdálo,
zabýval se s něčím jiným a něco jiného činil, než co
právě na pohled tu u vědomí jakési povinnosti konal.
Jednou — za dřivějších dnův — slyšel jsem n
„Zápas a obry“.
Bensington
Redwoodův
Redwood
Dover
profesor Reda
British Asociation
Institution « aneb » Jednota pro uměný