ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 21c26970-7ae9-11dc-88da-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 16 celkem · entity: person 42, place 24, work 4, org 6
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 24. ze dne 24. ledna 1905.
2 article
= Turgeněv a Tolstoj. Poměr mezi Turgeněvem a Lvem Nikolajevičem Tolstým, o deset let mladším, jehož panství Jasnaja Poljana nebylo příliš vzdáleno od Turgeněvova panství Spasskoje Selo, byl po delší dobu málo srdečný a častěji se zakaloval. Osobnía literární povaha obou mužů byla naprosto rozdílná. Rozhodně ruský duch Tolstého a jeho nábožensko- filosofický rys nesnášely se s liberálním kosmopoli tismem Turgeněvovým. Tak vznikaly již při prvních setkáních roku 1855 mezi oběma třenice. To neva- dilo Turgeněvu vzdávati obdiv básnickému geniu Tolstého. V jednom dopise paní Viardotové z r. 1858 nazývá ho talentem zcela mimořádným. V dopise Flaubertovi roku 1849 »prvním spisovatelem naší doby«. Roku 1861 došlo k úplné roztržce. Turgeněv psal o tom 7. června 1861 Anněnkovu: »Rozešei jsem se na dobro s Tolstým. Vinníkem byl jsem já, ale výbuch ten podmíněn byl našimi starými neshodami a vzájemnou antipatií. Dne 1. října téhož roku psal
Turgeněv Tolstoj Turgeněvův Spasskoj Selo Tolstý Viardotová Flaubert Tolstá Turgeněv Lev Nikolajevič Tolstá
3 article
Anněnkovu: »Po dlouhém zápase s sebou samým poslal jsem Tolstému vyzvání na souboj ... Činil jsem vše možné, abych ušel tomuto hloupému rozluštění sporu. Ale Tolstoj chtěl mne stůj co stůj přitlačit ke zdi — a nemohl jsem jednati jinak. Na jaře po- stavíme se v Tule proti sobě. Tak se stane, že já, jenž se posmíval názorům šlechty o souboji, budu sám podle nich jednat. Avšak zdá se, že to bylo již tak určeno v knize osudu.« — K souboji nedošlo, vyšloť na jevo, že Turgeněv byl špatně zpraven o úmyslech Tolstého. Tolstoj prohlásil, že se s Turgeně- vem bít nebude, aby se oba nestali předmětem klepů a že nemá času ani chuti krmiti ruské obecenstvo skandálními historkami, V dopise, který Tolstoj po- slal Turgeněvu, podal mu dokonalé vysvětlení, kterým nepříjemný ten spor nadobro byl odklizen. Později nastal mezi oběma slavnými básníky poměr dokonale přátelský. Znám jest dopis, který psal Turgeněv před svou smrtí 28. června 1883 Tolstému a v němž praví: »Plšu vám v úmyslu, abych vám pověděl, kterak mne těší, že jsem vaším současníkem a pronesl vám svoji poslední a upřímnou žádost. Vraťte se k lite- rární činnosti!... Jak šťasten bych byl, kdybych mohl věřiti, že moje prosba bude mít u vás úspěch ! ..
Anněnkov Tolstý Tolstoj Turgeněv Tula Turgena
4 article
Milý příteli, slavný spisovateli ruského lidu, dbejte mé prosby... a dovolte mi, abych ještě jednou vás, vaši manželku, celou vaší rodinu pevně, pevně ob- jal!... Já již nemohu. .. jsem unaven ! . . .« = Nová jachta knížete černohorského. Z Cetyně se oznamuje: Kníže Nikola dostal těchto dnů novou jachtu, dar to sultána. Nádherná tato loď stavěna byla v Anglii a odpovídá veškerým moderním požadavkům pokud se týče zařízení, pevnosti a pohodlí. Tento dar sultánův má svoji historii. Roku 1895 daroval sultán knížeti černohorskému jachtu. Hned při první plavbě shledal kníže se svým komonstvem k nepří- jemnému svému překvapení, že celé zařízení jachty nestojí za nic. Především byl stroj chatrný a to tou měrou, že kníže při druhé plavbě ocítil se skorem v nebezpečí života. Také rozdělení místností nebylo nikterak vhodné a pro větší plavby po moři se rod vůbec nehodila. Zpráva o tom dostala se i do Caři- hradu až k sultánovi. Padi-šacha nemálo mrzelo, když se o tom dověděl a nařídil, aby jachta byla ihned dopravena do tureckých vod a slíbil knížeti skvělou náhradu. Tak objednána nová jachta, jež však teprve
Anglie
5 article
po devíti létech dodána byla do Baru. Nová jachta vystavěna byla nákladem 37.000 tureckýcn lir a má jméno knížete Nikoly. Nová loď jest dokonale způ- sobilá pro delší cesty po moří. = Drahý brigant jest sicilský nástupce Musoli- nův, lupič Varsalona. Jsa po celý rok stihán policií, četnictvem a vojáky, ale nikdy chycen, ač několi- kráte již došla zpráva, že byl zabit, potlouká se vět- šinou v horách kolem Messiny, ale z pravidla zmizí, jakmile se objeví ozbrojená moc. »Corriere della Sera« vypočítal, že vláda minulého roku vydala více než million lir, aby Varsalonu chytila. Vydaje tyto týkají se transportů a ubytování vojska, každoden- ních zvláštních vlaků, sesilování četnictva, platůl taj ných policistů a křižáků a torpědovek na pobřeží. A přes to těší se brigant doposud zlaté svobodě není valné čáky, že by se tak brzy podařilo chy- tit jej. = Zimní pošta na Hebridech. Z Londýna se oznamuje: Na pobřeží velkého hebridského ostrova Lewis nalezen těchto dnů měšec z ovčí kůže, na němž připevněn byl lístek: »Pošta ze St. Kildy. Pro- síme, otevřte poštovní vak.« V měchu nalezeno pět dopisů a dvě dopisnice obyvatelů ostrova St. Kilda, adresované do různých obcí ve Skotsku. Měch měl zapotřebí toliko dvou dnů, aby urazil cestu 100 ki- lometrů dlouhou přes moře k ostrovu Lewis. Z po- štovního úřadu ve Stomoway,hlavní obce ostrova Lewis, byly dopisy zaslány dále adresátům. Některé dopisy ovšem jsou tou měrou promočeny mořskou vodou, že jsou jedva čitelny. Obyvatelstvo vzdále- ného hebridského ostrova St. Kilda, jež čítá asi 75 osob, má jen po tři letní měsíce spojení s ostatním světem. O Novém roce svěřují tudíž moři plující po- štovní zásilku ve vyhloubeném kuse dřeva a prudká severozápadní bouře, jež zuřila dne 8. t. m., obsta rala rychlou dopravu pošty osamělého obyvatelstva.
Nikola Varsalon Lewis Kilda Měch Messina Londýn St . Kilda Skotsko Corriere della Ser
6 article
Obyvatelstvo St. Kildy živí se výrobou domácího sukna a dopisy byly tudíž adresovány většinou glasgowským agentům pro tento výrobek jejich do- mácího průmyslu. = Ze strachu před manželem. Z Chicaga se ozna- muje: Zatím co mnozí a mnozí radovali se o svát cích vánočních v kruhu rodinném i přátelském, ode- hrály se zde dvě dojemné afféry, jež smutné světlo vrhají na hamižnost a nedostatky světa. Jedna z nich byla sebevražda mladé matky, která právě dala život děvčátku a druhá afféra byla rovněž sebevražda mladé Polky, která proto, že se pohádala s rodiči, střelila se z revolveru a způsobila si ránu, jíž dle všeho podlehne. V prvním případu byla to dvaadvacetiletá paní Jennie Dealová, která v předcházející noci dala v hospitále Mercy život děcku. Rodinné poměry její byly takové, že se musila obávati hněvu manželova a jeho opovržení a tato okolnost půsebila na duši její tak, že odhodlala se k sebevraždě. Onehdy ráno požádala ošetřovatelku, aby jí přinesla děcko a když je několikráte zlíbala, poslala je opět pryč. Ošetřo- vatelka byla vzdálena pouze malý okamžik, ale když se k pacientce vrátila, pocítila ihned zápach chloro- formu, který byla paní Dealová pozřela. Svíjela se již v křečích. Navzdor rychté pomoci lékařské sko- nala za několik minut. Domov její byl kdes na farmě blíže Warren, Ill., odkud přišla do Chicaga přede dvěma měsíci. Byla vdaná pouze rok, avšak manžel- ství dle vlastního doznání bylo pro ni řadou tram- pot a svízelů. Muže svého nemilovala a on táké pry
Stanislav Kilda Dealová Ill Chicago HOSPITÁLU Warren
7 title
Různé zprávy.
8 article
nebyl otcem jejího dítěte. — Druhou zoufalkyní byla, jak podotknuto, Polka a sice 18letá Josefina Cykova, která před několika měsíci nepohodla se se svou matkou v Polsku a odjela do Ameriky a sice přímo do Chicaga, kde nalezla záhy službu. Jak se zdálo, vykouřila se jí za čas zlost z hlavy a ona litovala přenáhleného činu. Lítost ta doléhala na ni obzvláště v době vánoční, kdy vzpomínky na vzdálený domov a rodiče tím jasněji před duševním zrakem jejím vy- stupovaly. V neděli pomohla ještě upraviti své paní oběd, vypravujíc při tom, co provedla a o své ne- shodě s matkou. Potom odebrala se na dvůr a zde střelila se z revolveru. Byla dopravena v bezvědomí do okresního hospitálu a zde lékaři o jejím uzdra- vení pochybují.
Cykův Polsko Amerika Chicago
9 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. V úterý 24. ledna. 94. hra v předpl (2. čtvrtka.)
Král Praha národní divadlo
10 article
Rusalka. Lyrická pohádka o třech dějstvích od Jarosl. Kvapila. Hudbu složil Antonín Dvořák. Dirigent K. Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Kvapil Dvořák K Kovařovic Robert Polák
11 article Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově. V úterý 24. ledna. Začátek o 7. hod. 43. hra v předplacení (úterní). Novinka. Houpačka. (La Barcule. Komedie o 4 dějstvích. Napsal Maurice Donnay. Pře- ložil Hanuš Jelínek. Režisér Josef Kubík
Mauric Donnay Jelínek Kubík Smíchov Švandův divadlo Le Barcule
12 article LIdové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,
LIdové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy, V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru V úterý 24. ledna. Začátek o 7. hod. 23 hra v předplacení. Po 7.: Svatba naší Helgy Veselohra o 3 jedn. Napsal Fr. ze Schönthanů a K. Ellfeld, upravil J. M. Slavičínský. Režisér B. Kovář.
Helga K Ellfeld Slavičínský Praha Francie lidový divadlo
13 article Pištěkovo lidové divadlo vnohracec
Pištěkovo lidové divadlo vnohracec na Král. V úterý 24. ledna. Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. Po druhé: Podvrácený dub. 1866 Drama o 3 dějstvích. Napsal F. X. Svoboda.
Král Svoboda Pištěkův lidový divadlo
14 article Na scéně Národního divadla
Na scéně Národního divadla lamlet, kralevie dánský. Tragedie v 5 jednáních od Williama Shakespeara. Překlad Jos. V. Sládka. Za K 2.40, poštou K 2.50, vkusně váz. za K 3.40, poštou K 3.50. Na skladě v každém knihkupectví, zejmena v Nakladatelství J. OTTY v Praze, Karlovo náměstí, 34. 1882
Shakespeare V Sládek J Ott Jos Praha Karlův náměstí národní divadlo
15 article
Krmí bohův jmenuji látku tu, kterouž mr. Ben- sington a professor Redwood společně vyrobili; a pomy- slí-li se, co vše už nová potravina ta způs- bila a co jistě ještě dokoná, není jmeno to jistě pře- pjalo. Budu tedy látku tu po celé vyprávění své zváti tímto jmenem. Avšak mr. Bensington při chladnokrevnosti a stří- zlivosti své nebyl by nový tento objev svůj jistě tak trvale přezval, zrovna tak, jakoby nevyšel ze svého obydlí na Sloane Streetu oděn v královský purpur a s hlavou pokrytou věncem vavřínovým. Slova ona byla u něho jen prvním výkřikem úžasu. Nazval látku onu »krmí bohův« jen v prvním nadšenía setrval při názvu tom jen asi hodinu aneb tak nějak. Potom rozhodl však a uznal, že jest to název absurdní. Když poprvé o věci té přemýšlel, měl ovšem před duševním zrakem svým perspektivu ohromujících mož- ností — v pravém slova smyslu ohromujících mož-
Redwood Sloan Street
16 article Herakleoforbia.
Herakleoforbia. Institution« aneb »Jednota pro umění« do jisté míry mr. Bensingtona, aneb aspoň rdicí se lysinu jeho a trošek jeho límce a kabátu i slýchalo úryvky přednášky neb stati, o nichž se on domýšlel, že je čte slyšitelně; i pamatuji se, jak jednou o poledni v minulosti uplynulé, když »Bri- tish Association« v Doveru zasedala, zastihl jsem tam sekci C neb D neb podobné písmeno, jež se usídlila v jed- nom hostinci. I sledoval jsem tu dvě vážně vypadající dámy s balíky papírů, a to z pouhé zvědavosti, dveřmi, kteréž měly nápis »Kulečník«, do skandální temnoty, kte- ráž rušena byla jenom světlým kruhem kouzelné svítilny s kresbami Redwoodovými. Pozoroval jsem, jak desky svítilny se zjevovalya mizely, i naslouchal jsem jakémusi hlasu (co mluvil tento, zapomněl jsem) i myslím, že to byl hlas professora Red- wooda. Od svítilny ozýval se šelest jakýs i slyšel jsem ještě jiný tón, což mne zde napořád jen z pouhé zvědavosti také drželo, až tu světlo bylo nenadále shaseno. A tu po- znal jsem, že druhý tento tón pocházel od kousání chleba a housek s máslem a jiných takých věcí, jež páni z učenné »British Asociation« přišli tam snísti za temna, potřebného pro kouzelnou svítilnu. A Redwood, jak se pamatuji, mluvil stále dále, kdežto světlo bylo opět rozžato a dopadalo na místo, kde kresba professorova měla se zjevovati — i zjevila se opět, jakmile temnota se obnovila. Pamatuji se na něj z tehdejší doby jako na zcela oby- čejného, poněkud nervósního muže, jenž, jak se zdálo, zabýval se s něčím jiným a něco jiného činil, než co právě na pohled tu u vědomí jakési povinnosti konal. Jednou — za dřivějších dnův — slyšel jsem n „Zápas a obry“.
Bensington Redwoodův Redwood Dover profesor Reda British Asociation Institution « aneb » Jednota pro uměný