Strana2.

„Nový Jihočeský Dělník.

Číslo 13.

Sociální poměry Slovanů.

Ale i rodové zřízení již samo mělo v sobě zárodek určitého poddanství, které pak za zvlá- štních okolností přešlo v poměr opravdového poddanství. Šlechta ta zavinila během několika století zhoubný sociální převrat: z hospodářství kolle- ktivního přešel lid do čirého poddanství; šlechta zavedla feudální řády. S ní šel ruku v ruce Hu- chovní stav a společně lámal a vykořisťoval ně- kdejší svobodné sedláky. Než svobodníků bylo v 10. století ještě do- sti; jich existenci podporovalo, že byli vojíny Ale tato vojenská povinnost stála je náklad, pe- níze, jichž dostatek neměli, proto vykupovali se od knížete, odváděli mu poplatek — mír. Aby platům a jiným povinnostem, na př. vydržovati knížecí družinu na lově — se vyhnuli, dávali se pod ochranu světské nebo duchovní moci. Ubý- vali tak svobodníci, rostli záhy poddaní, dl názoru dra Pražáka dělo se tak již v 10. stol. ubýval tak plat — mír — a koncem 12. století zanikal mírový poplatek. Za to sílila šlechta.

Duchovní stav, zejména kláštery mají na svě- domí, že urychlovaly tento sociální převrat. Klá- štery zaváděly způsob feudální — francký germánský — ty nejvíce potřebovaly pomocní- ků pro své rozlehlé pozemky a statky. Lid u nich pracující nebyl svobodným, nýbrž poddaným podléhal ve všem své vrchnosti. K neprospěchu sociálnímu byl zároveň také vzrůst otroků — nevolníků; od 12. stol. nazýváni jsou sluhy. Šlechta, majíc velké po- zemky, jala se k jich obdělání přiváděti hojně otroků — nevolníků — zejména od dob Bole- slava I. Byli majetkem pánů, neměli osobní svo- body a byli považováni za věc podobně jako otrok u Germánů a Římanů; proto i jich děti byly nevolníky. Nevojníky — otroky stávali se i lidé svobodní, když se těžce provinili, nebo, jestli nezaplatili dluhu věřiteli. Rostoucí majetek šlechty jednak dary i lupem zaviňoval, že šlechta snažila se míti co nejvíce těchto nevolníků.

Tím převrat sociální spěl v 11. a 12. stol. k horšímu a národ ku své škodě šířeji rozvrst- vován. Pány v zemi byla již jen šlechta vyšší a nižší, kterouž poslední byli zemané, nemajíce poddaných. Svobodných sedláků udržel se jen malý počet. Byli to držitelé menších usedlostí a jich pánem byl zemský kníže. Postavení jich bylo sice lepší nežli poddaného lidu, ale horšilo se, když zemská břemena na ně více dopadala, jimž unikala šlechta, využitkovavší v knížecí ro- dině Přemyslovců sporů a bojů, počínajících po- čátkem 11. stol. a ostřejších ve 12. stol. Poddaný lid slul dědici, dědinní ky, Z počátku nebyli zbaveni úplně vlivu na ří- zení obce, mohli také se vystěhovati, davše za sebe náhradníka. Rostoucí však moc šlechty ob- čanskou svobodu obmezila až docela vzala. K poddaným patřili též tak zvaní hosté Byli to svobodníci, kteří, aby získali pozemky a panskou ochranu, najímali si pozemky od šle- chty za určitý roční smluvený plat — úrok. Jen že s ochranou a pozemky vstoupiti musili v poddanství. Rozdíl však, který byl mezi dědin- níkem a hostem, brzy se setřel a zbyli tu jen poddaní—

poslanců 17, ve venkovských okresích má býti počet agrárních mandátů rozmnožen ze 79 na 84, a vedle toho zřizuje se nová zvláštní kurie zemědělské rady s 20 mandáty. Pro dělnictvo, dosud z volebního práva vyloučené, vláda na- vrhuje zřízení samostatné kurie dělnické se 43 mandáty. Ostatní voličové v této kurii by vo- lebního práva neměli. Toto však zdá se býti našim vypelichaným svobodomyslníkům příliš mnoho, obávají se, že by všech 43 mandátů zí- skali sociální demokraté. Ze strachu před tím v dojemné shodě s měšťáckými poslanci němec- kými a velkostatkáři pracují s veškerým úsilím ku zhoršení této opravy. Za tím účelem chtějí toto zájmové zastoupení dělnictva zrušiti a mí- sto dělnické zájmové kurie zavésti pověstnou ba- denovskou kurii všeobecnou, do které by vedle dělníků volili měšťáci z měst, venkova i velko- statkáři. Tak vypadá měšťácká svobodomyslnost. Na jedné straně chtějí državy své rozšířiti av kurii dělnické dělníkům spojenými silami právo na zastoupení znemožniti. Hanebné a úskočné toto jednání měšťáků zajisté narazí na prudký odpor dělnictva. Na nejbližší neděli svolává če- skoslovanská sociální demokracie řadu protest- ních schůzí, jež jistě budou vážným momen- tem těm, kteří jsou horší než samotná vláda.

Jedna ze schůzí koná se i v Budějovicích. A jiné schůze budou následovati. Z parlamentu. V debatě o branných předlohách promluvil cennou řeč poslanec soudr. Šmeral. Referát jeho byl protestem pro- ti dnešnímu systému militaristickému a pro za- vedení všeobecného miličního systému. (Viz část této řeči v dnešním čísle.) Závěr jeho řeči byl ten, že sociální demokraté budou hlasovati proti branné předloze. Branná předloha vyřízena byla jen v prvním čtení. — V debatě o pilném ná- vrhu dra Koerneřa o soudcovské m jmenování v Čechách, bylo zajímavé sta- novisko německého soc. dem. posl. Seligera. Vyslovil se proti zasahování nacionátní dema- gogie v této otázce a kritisoval dnešní stav, při němž soudcové, aby si získali přízeň měšťá- ckých národních stran, stávají se agenty těchto stran. Jinak však vyslovoval stanoviska, která jsou podivná u sociálního demokrata. Němečtí soudruzi jsou tak internacionální a tak níárodno- stně spravedliví, že pro samé ohledy na německý nacionalism — raději mu ustoupí a budou hla- sovat proti návrhu. — O návrhu dra Koernera bude asi hlasováno v úterý nebo ve středu, ji- nak a le je jisto, že valných výsledků toto zase- dání míti nebude. Sněmovna bude zaseďati pou- ze do 29. t. m. a přeruší pak do 16. dubna své porady. Teprve po velikonocích nastanou chvíle vážných rozhodnutí a zejména musí se ukázati, zda má Stürgkh pevnou majoritu za se- bou. Dle všeho ale Stürgkh neprovede vyřízení ami branné reformy ani finančních zákonů ani řádného rozpočtu — všechny tyto veliké věci mají být do června hotovy — nýbrž bude asi vystřídán novým nástupcem. Jmenují se opět Beck, Körber nebo nynější ministr vnitra bar. Heinold.

Co nového doma i v cizině?

V Praze

Jako u nás! Nové reformy vojenské a námořnické v Ně- mecku budou vyžadovati zvětšených výdajů, kte- ré jsou rozpočteny na 97 milionů pro rok 1912 a na 127 milionů pro rok 1913. Podíl námořního loďstva obnáší v r. 1912 asi 15, v r. 1913kolem 28, v r. 1914 na 38, a svého nejvyššího bodu do- sáhnes v r. 1916, kdy bude obnášeti 43 milionů marků. Konec malé loterie. Sněmovně byla předložena vládní předloha na zrušení malé loterie. Místo malé lo- terie má býti zřízena loterie třídní, tak upra- vená, aby 70 proc. lotern. kapitálu vypláceno bylo jako výhry. Malá loterie má býti obmezo- vána a zrušena úplně, když by třídní loterie aspoň 20 milionů korun ročně vynesla. Je vidět, že vláda nechce se zříci příjmu, který z hlouposti lidské až dosud měla, a že zrušení malé loterie závisí jedině od té okolnosti, vynese-li určitou část příjmů loterie třídní. Na severu Čech stávkuje 30.000 horníků. Stávkové hnutí na Mostecku a Duchcovsku šíří se jako lavina. V neděli konaly se obrovské hornické schůze, na nichž bylo usneseno dnem 25. března zahájiti stávku na všech dolech. Usne- sení bylo jednomyslné a tak stojí dnes ve stávce v Čechách 30.000 horníků. V Lomu 2000 shro- mážděných horníků odhlasovalo, by do dolů ne- sjela ani jediná noha. Bude-li odhlasování prove- deno, znamená to zkázu dolů! Horníci žádají 25- procentní zvýšení mzdy a některé jiné poža- davky. — Z parlamentu se sděluje, že český klub soc. dem. poslanců podal návrh na zavedení minimální mzdy pro horníky. Světové hnutí horníku.

Stávka horníků v Anglii trvá v plné síle dále. Ve sněmovně anglické přijat byl jedno- hlasně zákon, jímž pro dělníky pod zemí pracu- jící zavádí se minimální mzda, ale přijetí tohoto zákona stávku neodstranilo, naopak s tím větším důrazem domáhají se nyní horníci, aby splnění jich požadavků bylo jim precisováno co nejurči- těji. — V Německu se stávka ztroskotala. jednak vládní persekucí, jednak nesolidaritou děl- nictva. Jisto je, že bude to jen zkušeností pro dělnictvo, aby se k novým bojům lépe připravilo. —V severních Čechách vypukla také stávka, která značně se šíří a zachvátí asi všechny pán- ve, nevyjímaje ani jiné oblasti uhelné v Rakou- sku. — Povážlivé hnutí horníků je také mezi horníky belgickými a severoameric- kými. Známá spisovatelka, Pavla Marie L acro- ma, říšská šlechtična Marie z Eggerů-Schmitz- hausenu vyjádřila se v dopise lékárníku Felle- rovi zaslaném následovně: „Cítím svou povin- ností Vám sděliti, jak přeskvěle mně Váš ba- ronkou Freytaghovou obdržený fluid se zn. „Elsafluid“ při mé neuralgii v obličeji působil. — Přijměte z onoho velikého množství k nejvřelejším díkům vázaných můj nejvřelejší dík atd.......“ Tisíce podobných uznání ze všech vrstev hlásají účinné působení tohoto do- mácího prostředku, jehož obdržíte 12 malých, 6 dvojitých nebo 2 speciální láhve vyplaceně za 5 korun od dvorního lékárníka Fellera ve Stubici, Elsaplatz čís. 261 (Chorvatsko). Vlastní výrobu harmonik, jež provádí firma Konst. Stiebitz v Č. Budějovicích, vynikají vkusným provedením s krásným silným hlasem, a možno je nejlépe doporučiti. Mnoho uznáník volnému nahlédnutí. Cenník na požádání zdarma se zašle. (Viz insert.)

Politický přehled. Úklady proti dělnické kurii na zemském sně- mu. Devítičlenný výbor pro volební opravu do zemského sněmu, v němž z českých městských poslanců zasedají mladočech dr. Körner, státo- právník Sokol a vůdce agrárníků Švehla, projed- nává vládní předlohu změny volebního práva do sněmu. Vládní předloha, jak známo, zachovává dosavadní kuriatní system a poněkud jej roz- šiřuje. Místo dosavaďních 242 poslanců má býti na příště voleno o 92 poslanců více. Virilisté mají míti místo 7 na příště 9 mandátů. Městské pri- vilegované okresy mají míti 92 poslanců neboli o 20 více. Obchodní komory z dosavadních 15

Slad latovského prádla

konala se minulou neděli veřejná schůze, na níž „O rozpuštění druhé ruské dumy, odsouzení a de- portaci sociálně demokratických poslanců na Si- biř“ promluvil bývalý poslanec ruské dumy sou- druh Georgij Bělousov. Schůze byla obrovsky navštívena. — V tutéž neděli konal se v Praze sjezd socialistických živnostníků, který těšil se pěknému průběhu. Na „Milion“ volebního fondu bylo dle 12. výkazu pokladníka strany dosud sebráno 113.266.16 dvacetihaléřů. Sbírejme dál. Něm. soc. dem. v Čechách konala v neděli v Ústí svůj sjezd. Tentokrát scházel na něm zástupce českoslovanské sociální demokracie, kteréž pozvání ku sjezdu se nedo- stalo! Pěkné „soudružství“. Strana má v Čechách 735 organisací s 344.122 členy, 101 ženských or- ganisací s 6298 členy, 184 organisací mládeže 6201 členy

dělnické prádlo, stálé novinky nákrčníků, veškeré přípravy pro švadleny, krajky

Hlídka sociální. Dělnictvu zaměstnanému v budějo- vických závodech kovodělných a ve smaltovnách zvláště! Začátkem letošního roku jiště byl pro každého dělníka v kovoprůmyslu zaměstnaného, výpad stro- jírenských zaměstnavatelů velikou školou pro bu- doucnost a pobídkou k tomu, co mnoho liknavých dělníků před událostí samotnou nechápalo aneb ve většině nechtělo pochopit, a to sice svoji od- borovou na podkladě třidního boje schopnou orga- nisaci

Vladislav Tomec, rres České Budějovice