ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2182ade0-7110-11dc-a4a9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 37, org 9, person 35, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 25. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 85.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí nei v Praze v administraci na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvojí denáškon na měsíe n r leta . . . : 7 K so sa měsío . . . . . . 2 K. 30 h Poštou: a měsle s čtrr leja . . .. s dvojí zásilkou na měsíe nk čtvrt leta . . . I K do
Praha
5 article Onešní číslo pro Prahu le o 12 stranách,
Onešní číslo pro Prahu le o 12 stranách, K doplňovací volbě poslanee říšské rady za města Příbram, Bře zové Hory, Hořovice, Beroun, Hosto mice, Dobříš, Radnice, Rokycany Blatnou doporučuje se po úradě a návrhu pp. důvěrníků za kandidáta pan
Praha Příbram Hořovice Beroun Dobříš Rokycany Blatná Bra zová Hora Hosto mice
6 article JUDr. Ladislav Klumpar,
JUDr. Ladislav Klumpar, advokát v Praze. Volba koná se dne 11. dubna t. Výkonný výbor nár. strany svobodomyslné.
JUDr Klumpar Praha národní
7 article Válka.
Válka. Z Bělehradu, 24. března. (Zvláštn telegram »Nár. Listů.«) Výbor srbsko- ruského bratrstva, sestavený z pře- dáků všech politických stran za předsednictví generála Michala Srečkoviče, vybízí Srby, aby sestavili silný sbor dobrovolníků, který půjde na rusko - japouské bojiště na pomoc Rusům »pro slo- vanstvo a kulturu«. Srbští dobro- volníci budou v národním obleku. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Michalus Srečkovič Srba Rus Bělehrad
8 article Naše odpověď jim nevoní.
Naše odpověď jim nevoní. »Z nejnovější odpovědi Čechů neprýšt mnoho tepla a ochoty . . . Cestu ku dorozumění aspoň svou odpovědí Češi nerozšířili. Snad učiní tak, až s parlamentem bude zle. Neboť shasne li jeho síla, shasne též síla stran.« Tak kritisuje prohlášení veškerého poselstv českého officiósní vídeňský »Fremdenblatt«. Roz- paky zloby nemohoucí otřásti právní solidnost našeho stanoviska, jeví se v tomto povrchním ledabylém jako krajně křivém posudku dvorního listu vídeňského. České strany prohlašují dne 22. březn 1904 poznovu veřejně a nepokrytě, »že upřímně si přejí poctivého a spra- vedlivého míru a že ničeho nejsou tak daleky, jako úmyslu, chtíti zdánlivou míru- milovností dosíci účelů jiných« . . . a toje »Fremdenblattu« — smálo tepla, málo ochoty«.
Čecho Čech
9 article
České strany projevují — vzdor všemu za- kusenému příkoří a nepřátelství — znovu ochotu dorozumivati se s německými soky o celé řadě podmínek a olázek klidného národního spolužiti obou národů v zemích koruny české; i vypočí- távají je zejmena: Zemský řád a vo lební řády zemšké, pravidla jazy ková pro samosprávné korporace otázka lepšího zřízení veřejn správy (politické administraca) v zemích če ských, zvláště obnovy krajského zřl zení, která by vyhovovala moderním poža davkům. O celé této řadě předůležitých a obsáhlých problémů jsou zástupci národa českého ochotni v tu chvíli zahájiti vyjednávání a rozpravy do rozumívací se zástupci německé menšiny v ze- mích českých, ba vyslovuji předem naději v možný zdar a dobrý výsledek, jenž prý by byl pak — »příznivým počinem k jednání o jiných o tázkách« .. A hle, to vše vládnímu tisku vídeňskému ještě nestačí, z toho všeho čiší mu pořád ještě chlad a nedostatek ochoty z naší strany! Körbrova »Neue Freie Presse« však je tím naším »chladem« dopálena až k zuřivosti: Naše odpověď Němcům jest prý příkřejš a zpupnější všech předchozích. To prý není jen pouhé zamítnutí německé na- bidky k dohodě, nýbrž to prý je hotový posměch, jejž si z dorozumění tropíme! Nuže, čím pak jsme milostpány vlastně tak pohoršili a urazili? Prostě tím, že nechcemes jich doprošovati a dožadovati, aby oni nám
Neue Frei Presse
10 article
milostivě dopřáli rovného práva našeho jazyka v c. k. státních úřadech zemi našich s němči- nou, aby oni milostivě dovolili založit pro náro náš nutnou českou universitu na Moravě, poně vadž to není věcí a právem jejich, nýbrž po vinností státní správy na základě plat ných zákonů. Vymyslili si to chytrouškové na nás velm čiperně se svým Körbrem! On se zahali v bí lou řízu nevinné nestrannosti a odtuší nám vyjednejte si to se svými krajany německými S čímkoliv oni budou souhlasit, k tomu nemá scházeti mě »amen«. Ti mili, vezdy dobří naš sousedé na to začnou s námi vyjednávat »Rovnoprávnost češtiny ve vnitřním úřadování byste chtěli? Jaký to požadavek nezřízený Dřív svolte vy k rozdělení Čech, ke zřízení samostatné německé zeme v Čechách a k uzákonění němčiny za státní řeč všech úřadů; pak uhli dáme, co se dá pro vaši češtinu úřadní v če ských okresích v prvních stolicích dělat.A universitu českou na Moravě chcete? Té ne- dopustíme ani v Brně ani v Olomouci, tamje místo jen pro novou naši universitu německou. Leda někde v Kroměříži by- chom vám dovolili nějakou českou fakultu, ale jen za cenu německé kurie s právem veta na sněmu moravském a za úplného za- ručení nám všech dosavadních našich posica domén na Moravě, nade vše ale za vydání nám v područi Slezska.« —
Čechy Morava Brno Olomouc Kroměříž Slezsko univerzita na Morava
11 article
Tak vypadala ta kompensační pol- tika německá na všech »smiřovačkách« to je vtip celého systému Körbrova. Než, naše poselstvo prohlédnuvši dávno všechnu tu zavi lost potměšilou, ukládající o naše právo, ba naši celou budoucnost politickou: protrhlo svou odpovědí výborně celé to pásmo německo- vlád ních tenat a osidel. A to jednoduchým, jasným a rozumným rozlišením práva našeho nepochyb ného a nesporného, poněvadž platný m zákony utvrzeného — od sporných na- šich otázek vespolných — dosud zákonodárstvím nerozřešených a neupravených. Pouze a je- dině o těchto poslednějších nálež vyjednávati národu s národem, pouze a jedino v příčině těch třeba se dorozumět a dohodnou navzájem: avšak aby jeden národ musil se do žadovati teprv souhlasu národa druhého i tehda. kdy jedná se toliko o jeho vlastní národní právo a svobodu beze vší újmy pro svobod a právo národa sousedního i tehda kdy platný zákon právo to dávn uznal: aby i pak pouhé plnění provedení platného zákona byl činěno závislý m na dovolení té které strany druhého národa a teprv svolení cizí stalo se tak novým pramenem právním: lakové ne stvůrnosti a zvrácenosti věru v právním světě novodobém dosud nevídáno!
Körbrův
12 article
Proti té monstrositě, proti této libovůl vzpírá se ve jménu zákonnosti ovšem c nejrozhodněji právní cit poselstva českého. On popírá Němcům všeho práva rozhodo- vati o svobodě našeho jazyka ve ve- řejné správě vlastí českých, poněvadž dávn tu zemskými i říšskými zákony plná rovnoprávnost jeho je zaručena příkázána. Ono zcela správně drží se jedině vlády a požaduje kategoricky na ní: „Plň zá- kony!“ — „Poslanci čeští trvaji na svém stanovisku, několikráte již vytčeném, že obnova vnitřního jazyka úřadníh a služebního jest neodbytnou po- vinností vlády a že tudíž tento vniterní jazyk nemůže býti žádným předmětem jednání s Němci, ještě méně pak kompensačním objektem v jednání tom, poněvadž provedení platných zá- konů ve státu spořádaném nemůže býti činěno závislým na souhlasu jednotlivých stran vůbec. „Rozhodnutí o zřízení české university na Moravě náleží do kompetence zákonodárství. Jest tedy věcí poslanců všech a nemůže býti tolikéž předmětem jednání mezi Čechy a Němci a to tímméně, jelikož právě v této záležitosti jedná se o povinnost vlády českému ná- rodu v markrabství na základě čl.
Němec Čechy český univerzita na Morava
13 article
XIX. státních základních zákonů sjednat možnost, aby příslušníci jeho nabyt mohli universitního vzdělání mateřským ja- zykem.“ — Tak zní správná odpověď poselstva našeho a to je příčina, proč „Fremdenblatt“ se durdí „Neue Freie Presse“ zuří. Jejich arroganci tohle říci! My však je vy zýváme, ať se pokusí vyvrátit právní základ na šeho stanoviska, mohouli! Ať nám prokážou kdy a od koho dostali moc a právo nám, šesti- millionovému národu, zadržovat svobodu. plat- ným zákonem nám přiznanou? Pokud chce Ra- kousko slouti státem právním a ústavně spořáda ným, státem evropsky vzdělaným, potud má vláda jeho dbáti, aby vládlo se v něm po zá- konu, aby právo se tu stávalo zákonem a zákon skutkem. Toť vše, čeho požadujeme dnes na vládě Körbrově, a čirého bezpráví dopouštějí se němečti naši protivníci, když proto národ náš osočují a pronásledují zlobou svou.
Neue Frei Presse
14 article Také podpora „konservativnich politiků“.
Také podpora „konservativnich politiků“. Ve vídeňské »Kons. Korr.« vyskytujís často projevy »konservativních politiků«, již — ať již úmyslně neb bezdéky — nadhánějí vodu na mlýn dra. Körbra, a nadbíhajíce Němeům. poškozují české stanovisko. Chceme poukázat na nejkřiklavější dva připady. Jest známo, že po skončeném podzimním zasedání říšské rady strana staročeská vyslovila souhlas s rozhodnutím strany naší do žád ného jednání s nynější vládou, jež porušuje platné zákony a ukázala se vůči nám věrolomnon, se nepouštěti a ku pora- žení nepřátelského nám systému Körbrova vší silou pracovati. V téže době pracovala »Kons. Korr.« plnou parou v prospěch vlády Körbrovy, dokazujíc den po dni, že jest nezbytno, aby čeští po- slanci zahájili vyjevlnávání s vlá- dou, živila tudiž »nahoře« domnění, že zá- stupcové národa českého s drom. Körbrem mohou se srovnati, ač v létě z ministerstva sám dr. Rezek vystoupil, když dle svého při znání vedení naší strany učiněného seznal, že dr. Körber nemá úmyslu požadav kům českým vyhověti. Za tím účelem uveřejňovány vzletné články, v nichž bájenov jakém směru chce vláda přijíti vstřic českým poslancům. Na zprávách ve statích těch obs žených nebylo slova pravdy a zástupci strany staročeské nechtěli ani věřiti našim poslancům když jim bylo sděleno, že dr. Körber ani přímo ani nepřímo žádný konkretní návrh na splněn českých požadavků neučiníl.
Körbrův doktor Rezek Körber
15 article
Vynikající stoupenec strany staročeské sám navštívil předsedu ministerstva a přesvědčil se že jemu ani nenapadá učiniti nějaký krok uspokojení českého národa. Co lze soudíti o takém počínání české žur nalistické informace? Sotva na říšské radě se situace pro českou delegaci zlepšila, vystupují přátelé a spojene národa českého (zvláště ti, již pořád vládu ubezpečovali, že nemají nic společného s českou obstrukci, kterou jako hřich odsuzovali a již v době, kdy šlo o naše návrhy, z parlamentu utikali) a mují plná ústa rady, co bychom měl dělati. Především zapřísahají nás, bychoms co možná mírnili. Tážeme se otevřeně, zdali takové jednání jest podporou akce české, když přece každý dobře ví, že naše poselstvo poža- davky své obmezilo na nejmenší mini- mum?! Což jest to neskromnost, když volám po rovném právu svého jazyka, jež po zákonu nám přísluší, jak sám nejvyšší soudní tribunál byl nucen uznati?! Což jest to přepí- náním požadavků, když chceme českou uni versitu na Moravě, jejíž nevyhnutelnou potřebu již r. 1895 vláda uznala a na kterou pod titulem prostředků pro nové učitelské sily od r. 1898 v rozpočtu jest položka ovšem pro nutně přípravy nedostatečná ?
Morava
16 article
Jsou ovšem neaktivní politikové, z nichž jedni sami »kacíři« se nazývají a druzí velm rádi palác v »Herrengasse« navštěvují a od těck překvapiti nás může ještě všelijaký umírňovac návrh, jako známý v universitní otázce, který v kruzich professorských byl jednomyslně o mítnut. Na své výzvě, by se čeští poslanci ve svých požadaveích mírnili, nejmenovaný rádee nepřestal, nýbrž tvrdi, že zavedení vnitřní če- štiny není možno, dokud nebude provedeno v Čechách národnostní rozhraničení Tento výrok mohl učiniti jen politik, který jes v politice ignorantem neb činí vše, jen aby vládě a Němcům v jich tísni pomáhal. Od let 60týcb zápasíme za plné rovné právo jazyka českého a nyní po 40 lelech de klamuje »český politik«, že napřed musí být vyhověno Němcům a provedeno býti národnostn rozhraničení okresů v Čechách. Kde byl tento politik, když r. 1871 byla připravena osnov jazykové rovnoprávnosti na sněmu zemském, kde byl, když r. 1879 podali čeští poslanei jazykové memorandum panovníkovi, kde byí r. 1892, když dr. Šole podal svůj jazykový návrh? Kde v těch návrzích byla řeč o tom že před zavedením češtiny do vnitřního úřado vání předcházeti musí národnostní rozhraničení Ježto Němci přiznali nám ve svatodušnín programu právo na vnitřní češtinu, hleděli pozděj ochotu svou zahraditi tím, že žádali, aby pře zavedením vnitřní češtiny provedeno bylo ohra- ničení národnostní v Čechách. Při tom v chytrosti své přehlédli ten fakt že čeština byla zavedena do vnitř- ního úřadováni r. 1897, aniž bylo potřebl nějakého rozhraničováni.
Němec doktor Šole Čechy
17 article
Než u Němců vždy přestává logika, když jde o naše právo, ale co říci tomu, když z našich řad vystupují »polijíkové« a akci českých po slanců dělají překážku akceptováním stanovisk německého ?l1 Kdo zná německé ohraničovací plány,v také, že v té příčině s Němci nemůže me se dohodnouti. Kdo seznal výsledek ohra ničovací akce na základě punktací původních. ví, že akce ta skončila s naprostým flaskem Jest tudíž lehkomyslným počínání českého poli tika, jenž prohlašuje, že před zavedením češtiny do vnitřního úřadování musí býti provedeno národnostní rozhraničení v Čechách. Ten, kdo tak mluví, buď věci nerozumí aneb úmyslně překáží akci českých poslanců, eelým národem podporované. Takové »kacířství« mus býti s nejvělší rozhodností od souzeno a postaveno na pr anýt.
Němec Čechy
18 article
(Z kruhů poslaneckých.)
19 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 24. března. (Po říšské radě. Letošní krátké zimní zasedání říšské rady skon- čilo neúspěchem pro dra. Körbra, jenž byí hrozbami české obstrukce a nátlakem polského kola přinucen, odročiti deleguční volby do zase- dání jarního. To jest ovšem fakť; vše další, co se z tohoto fakta vyvozuje, jsou zatím jen domněnky a pia desideria. Jedno z těchto zbožných přání týká se obnovení bývalého že- lezného kruhu pravice, ale jeho uskutečněn jest více než pochybné, poněvadž jeden z článků bývalého kruhu, německá klerikální strana, dávno již z něho vypadl a na návrat nen naděje. V tom smyslu vyjadřuje se též »G az. Narod.«, jež píše: »Jakkoli se těšíme, že se ani vládě, ani Němcům nepodařilo rozdvojit Poláky a Čechy a dát si horké kaštany z ohně vytahovat polskými rukami, nesdilíme přece sanguinické naděje některých časopisů, které doufají v obnovu železného kruhu bývalé pravice. Netajíme, že jsme byli přátely oné kombinacea že jsme pokárali násilné rozbití pravice r. 1900. Ale za nynějších poměrů, kdy německo-katolická strana jest připoutána k vládě, pravice bys v parlamentě na většinu nezmohla a jako men- šina jen by Němce dráždila ke krokům, parla mentu nebezpečným.«
Körbr Němec Polák Čecho Praha
20 article
V drobném prodejit ranní číslo o zobě . . . za S odpolední . . . . za 2h Ve flialkách na venkově 10h ranní čhale. . . . . . odpolední . . . . . . . . Bh Inseráty plati se hotově šapřel Přeůplacení a inserty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č. z Tam nacházejí sa též redakce tlskárna a ezpedice „Nárednich Listu“ Rukopisy 8e nevracsji.
21 article
Krakovský »Czas« zaznamenává se zadost- učiněním, že žádná z německých stran parla- mentních nevyslovila se proti prostřednictví kola polského a že zjevný odpor proti smířlivé akci polské nalezl místa opět jen na sloupeích »N. Fr. Pr.«. »Czas« to shledává přirozeným, poněvadž jest už všeobecně známo, že »udržo- vání vnitřní anarchie v tomto státě jest pro »Neue Fr. Pr.« hlavním bodem tajného pro- gramu«. Jiné listy slovanské vidí v neúspěchu Körbrově a zejmena též v jednání hr. Goluchow- ského příznak brzkého pádu nynější vlády. »Sl. pol.« píše: »Vášně prostá vytrvalost dra. Körbra hrozi dobrodružstvími a parla mentním katastrofami Rakousku. Polské kolo za souhlasu s veřejným mlněním polským nepřeje si dobro- družství ani katastrof. Proto také musilo prote- stovati proti nynějšímu systému, musilo dáti na jevo, že jej nemůže podporovati bezpodminečně. Že by v Rakousku a v rakouském parlamentě mohl se na dlouho udržeti kabinet, který nemá na své straně již ani polské kolo, pochybu- jeme.« »Slovenski Narod« praví podobně: »Körbra opouštějí všechny strany. Poláci, nejlepší diplo- maté v parlamentě, kteří znají podrobně vídeň- skou půdu a vídeňské ovzduší, byli první, kdo Körbrovi ukázali záda. Ideál vší politiky pol- ského kola jest býti stále ve službách vlády. (Snad lépe: ve službách dvora. Pozn. red.) Obráti-li se Poláci k některé vládě zády, pak není pochyby, že tato vláda jest blízk bankrotu . . .«
Neue Polák Francie Rakousko Slovenski Narod
22 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 24 března. Sjezd Slovinců a Vlachů v Benáfkách. V konservativním »Giornale d'Italia« pro- hlašuje Ricciotti Garibaldi, že sjezd do Benátek chystaný za tím cílem, by připravil semknutí se Jihoslovanů a Italů proti pangermanskému ne- bezpeči, jest odložen. Příčinou toho jest prý dílem poli jeký obrat na Balkáně, dílem prý ne- možnost pohnouti tou dobou Slovany i Vlachy ke klídné a přátelské diskussi o prostředcích proti společnému odpůrci vídeňskému a berlin- skému. Garibaldi dodává, že od velice vá- žené berlinské osobnosti zvěde že svoláni zmíněného sjezdu vy volalo v Berlíně pravý poplach. Tim více však jest litovati překážek, jež pořá- dání sjezdu na ten čas znemožňují.
Slovinec Vlach Garibaldi Jihoslovan Italos Praha Benátky Balkán Berlín Giornale d ' Italia
23 article
Další odhalení o korrupci v ministerstvu italském. Dnes známy jsou další podrobnosti, zprávy Saporitovy o plenění fondů sťátních, v jakémž si liboval bývalý italský ministr vyučování Nasi. Nové podrobnosti ty jeví afféru ve světle ještě škaredějším, ba v takovém, že není vyloučeno i trestní stihání jeho, ač-li se nedovede lépe ospravedlniti, nežli dosud činil. Z podpůrného fondu pro učitele obdařil Nasi 2350 osob, z nichž ale učitely bylo jen — 280. Ostatní osobnosti byly z pravidla vyučování vzdáleny jako měsíc a země. Na cesty, jež ministr s věr- ným tajemníkem svým Lambridem podnikal, za- účtováno jest — 73.000 lir, ač Excellence jezdí po dráhách zdarma. Na povzbuzení agrárního vy- učování věnováno 110.000 lir. Na poštovní útraty počítal si pan Nasi 28.000 lir !! Celý fond pr elementární vyučování obnosem 213.000 lir roz- plynul se v rukou jeho — a v pokladně zbyly jen 3 liry 10 cent. Na »vazbu knih« věnováno 15.000 lir, ale po knihách těch z veliké většiny není — ani památky. V účtech ministerstva jsou dále položky na přerozmanitá díla umělecká, obrazy, lože divadelní, fotografické apparáty, zařízení bylů, na volby, zpropitné, toaletní stolky atd., po kterýchž předmětech není dílem v míst nostech ministerstva ani stopy, a jichž zakou- pení dílem není ani doloženo ani odůvodněno. Nej- hojněji obdaroval Nasi těmito předměty a fondy své volební agitátory a volební spolky ve svém volebním okrese trapanském. Zpráva podotýká, že kvitance na mnohá vydání sice v ministerstvu
cent lira
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. Ve Vídni, 24. března. Ne, o obstrukci Vám psát nebudu. Má se to s ní jako s malbou secessní. Čím dále tím je hezčí. Na několik set kilometrů vzdálenosti a při bengálském osvětlení novin vyjímá se velmi pěkně, ale dělat ji a být v ní — — brr Vysušuje míchu a mozek a končí . . . Po jitický boj je vůbec ošklivý. A jestli k tomu jinému zapotřebí je silných svalnatých paží pružnosti, nelze obstrukční boj vítězně svésti jinak než s dobrým žaludkem a hodně tlu- stou koží. Zejmena pro dámy parlamentní obstrukce není. Pozorují chuděrky, jak se na gallerii nudi a jak prosebně pohlížejí do lavic, v nichž sedí páni »Alldeutschové«, neus'rnou-li se snada nespustí-li ke všeobecnému obveselení mysli nějaký skandál. A páni Všeněmci jakoby těmto vzdechům s hůry rozuměli, s uznáníhodnou ochotou zpravidla tak učiní. Ostatně není nic lehčího než to. Známé nakladatelství v Mindenu vydalo sbírku německých nadávek a knížka ta má čtyři sta stránek. Pánové Stein, Herzo nebo Iro ostatně jsou sami živá kompendia nej- různějšího druhu sprosťáctví a nemají tedly knížky té ani zapotřebí. Pozorují ostatně i na svých milých soudruzíeh, jak jim den za dnem ubývá jemnosti a uhlazenosti, ba pozorují sám na sobě, jak pořád větším a větším stávám se nezdvořákem. Doznávám se k tomu bez mučení a věřím tomu, že budem-li provozovati obstrukci celý rok, na konci všickni budeme způsobilými stát
Stein Herzo Vídeň Minden
25 article
se například presidiálními sluhy v jisté zemské radě. Ne, neradím damám k návštěvě parla- mentu, učiní mnohem líp, když si zjednají kom fortable — pěšky nelze v nynější pohodě po Vídni vůbec chodit — a zajedou si do »módní výstavy«, jež té doby uspořádána je v budově známé »Vídeňské zahradnické spo- lečnosti«. Výstava není velikou ani velikolepou, ale zajímavou. Zejmena tím, že je tu vše, co jinak roztroušeno ve výkladních skříních po celém městě. Však v exposici té nalezneš i to. co kupec na odiv nestaví, nýbrž co ukrývá ve svém železném ohnívzdorném tabernaklu. Výstava módy! Do té dalo by se vlastně stěsnat všechno všecinko, neboť co vlastně nepodléhá dnes módě? Však výstava v »Blumensäle« je modní vý stava v širším toho slova smyslu. Je to velko lepý obraz všeho toho, čím se dnes muži ženy šatl. Ano, také muži. A právě tato výstava je zvlášť zajímavá a sice ne tím pouze,eo v ní vystaveno, nýbrž také těmi, již vystavují. Kdo jiný, než krejčí a že vídeňský krejčía Čech jsou pojmy synonymní, o tom přesvědčí se každý snadno, kdo podnikne procházku vl- deňskými ulicemi. Kde narazi na nápis »Herren- schneider«, tam při něm dojista nějaký pan Pospíšil, Novák nebo Procházka. Počital jsem onehdy v neděli v kavárně, když pršelo, v Leh mannově adresáři Nováky. Napočetl jsem jieh 342! Že jich v adresáři pražském tolik není? Vý- stava mužských krejčí v sálech »Zahradnické společnosti« je vlastně tedy výstava naše. Leč vesta jako vesta, jeden pár kalhot není jiný než druhý. Pátral jsem velmi důkladně po něčem
Herren Pospíšil Novák Procházka Vídeň Čechy
26 article
novém, ale vi bůh, že nikde nic. Leda že na padlo komusi dát si ušiti oblek ze šedivého hedvábí s růžovým vroubením a jiný oble oblek barvy cihlové, na němž místo knoflik přišity jsou napodobené červené lusky paprikové Za to plno půvabu a poesie jest, co v stavila konfekce pro dámy. Člověku je zle, čtel li blbě horování o kro- jich dřívějších, o jejích půvabech, jejich jedno duchosti, vkusnosti a láci. Zatím to byly — krojích národních tu nemluvím — kostymy pro strašidla a samá velezrada naproti dobrému vkusu. Jak jinak vypadají kostymy dnešní »Modní dáma, jen když poněkud je urostlá ve tváři ne zrovna nehezká, je učiněná báseňe — horoval ve výstavě starý generál, jenž pro hližel bálovou robu, protkanou střibrem a ozdo benou alegorickými krajkami, s větším zájmem snad, než den před tím v arsenále novou lafet dělovou.
27 article
Je patrno, že veliké ateliéry pro žensk šaty v Paříži a laké již ve Vídni, neponechávají úpravu svých výrobků jako doma prostým šičkám a dělníkům, kleři sice dovedou na ko stym jakž takž střihnout, však o dekoraci oděvu co do tvaru jeho a do barev nemají poněli nýbrž že uměleům ponechávají kostym kompo novati. Je pravda, že vedle ukázek nejvybranějš elegance a nejjemnějšího uměleckého gust nalézají se ve výstavě vídeňské přivezené tam z města praobyčejné výkladní skříně se svým starotestamentárním »póflem«, však hned vedle jarmareční všednosti naleznete šat, jaký neměl na sobě ani Popelka, když ji s princem vezl na svatbu.
Popelka Paříž Vídeň
28 article
Vedle mne stálo děvčátko asi šestnáctileté jež prohlíželo si voskovou nevěstu s neoby čejnou důkladností. Když bylo s prohlídkou hotovo, vzdychlo si z hluboka a zašeptalo své neméně sličné družce s bolestným hlasem »V takových šatech bude hezkou i ošklivá.« A opravdu. Nehorujte a řekněte nám raději, jaké budou letos v módě klobouky? Hned jsem k službám. Jaké? Zrovna takové, jaké byly v zimě jenom že slaměné a možno-li ještě větší. Pravá mlýnská kola. Pokud se výzdoby týče, pozo roval jsem téměř na každém — pštrosí péra velká a bohatá. Vedle těchto per použito též s překvapující dovednosti chumáčů drobnolistých kvítků nejrůznějších barev. Ptal jsem se po ceně jednoho takovéh klobouku. Strážkyně vzácného pokladu odpově děla uštěpačně, jako by již tónem, kterými pronesla svou odpověď, chtěla mne upozorniti na to že má portmonka nestačí — »sto a dvace korun«. Usklibl jsem se zase já a odvětil pohrdlivě »Inu za málo peněz, málo muziky.« Zrovna tak obrovské jako klobouky, budou se nosit nyní slunečníky. Musí to být, nemůže míti přece klobouk větší průměr než entouteas Měl jsem professora, jenž při výkladu o volbě stavu zpravidla prohlásil, že kdyby nebyl professorem, ničím jiným by nechtél být než ševcem. Snad timto poctivým, starým českým názvem mnohého z našich pánův »obuvníkůve urazím, dojista ale nikoho z těch, již tak krásné dovedou ušít botičky, jakých ve vídeňské vý stavě módní úžasný je výběr.
29 article
Je to zvláštní zjev, že z botky nebz střevíčku vyrůstá hned celá postava a že to ostatní k ničemu tak snadno si nepřimyslile, jako ke střevici. Co se vám ve fanlasii vynoř z těch hezkých, elegantních botiček příjemných zjevů Máte jich za chvilku plnou skřiň a na vybranou. A ti, již tak rozkošné botičky ve Vídni vyrábějí, jsou téměř do jednoho — také naši. A po většině také ti, již vyrábí se střevičkam sousedící — punčošky. Jaký luxus v těch se provozuje, co do látky i co do zbarvení, člověk by neřekl. A to všechno k vůli tomu, že tu i tam, kdyžje bláto — a ve Vídni je ovšem neustále bláto — panička nebo slečinka nucena je drobet sukni pozvednouti. Proč ale ten přepych pod- vazkový a ve přaskách na podvazeích? Docela jinak má se věc s přaskami ku pasům bluzovým. Těm se obdivujeme a prá- vem. Do těch vložil průmysl ozdobný všechnu svou dovednost. Jsou to skvostné exempláry, jež dnes chrlí na trh Offenbach, Norimberk a Pforzheim. A což teprve továrny fran- couzské A zrovna tak má se to s knofliky. Co tu různosti ve tvaru, v barvě, v materiálu Jenom jeden knoflik tam nebyl. A sice knoflik, jaký hledal jsem já. Prostý, ale prakti- cký a pohodlný knoflik manžetový a knoflik, jímž v zadu na krku límec připjat ke košili. Samé patenty, ale jeden horší než druhý. A potom abyste měl každý den jiný. Přál byeh si lakového, který bych každého dne neztratil.
Offenbach Vídeň Norimberk Pforzheim