1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 25. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí nei
v Praze v administraci
na čtvrt leta . . . . 8 K —
s dvojí denáškon
na měsíe
n r leta . . . : 7 K so
sa měsío . . . . . . 2 K. 30 h
Poštou:
a měsle
s čtrr leja . . ..
s dvojí zásilkou
na měsíe
nk čtvrt leta . . . I K do
Praha
5
article
Onešní číslo pro Prahu le o 12 stranách,
Onešní číslo pro Prahu le o 12 stranách,
K doplňovací volbě poslanee
říšské rady za města Příbram, Bře
zové Hory, Hořovice, Beroun, Hosto
mice, Dobříš, Radnice, Rokycany
Blatnou doporučuje se po úradě a návrhu
pp. důvěrníků za kandidáta pan
Praha
Příbram
Hořovice
Beroun
Dobříš
Rokycany
Blatná
Bra zová Hora
Hosto mice
6
article
JUDr. Ladislav Klumpar,
JUDr. Ladislav Klumpar,
advokát v Praze.
Volba koná se dne 11. dubna t.
Výkonný výbor
nár. strany svobodomyslné.
JUDr
Klumpar
Praha
národní
7
article
Válka.
Válka.
Z Bělehradu, 24. března. (Zvláštn
telegram »Nár. Listů.«) Výbor srbsko-
ruského bratrstva, sestavený z pře-
dáků všech politických stran za
předsednictví generála Michala
Srečkoviče, vybízí Srby, aby
sestavili silný sbor dobrovolníků,
který půjde na rusko - japouské
bojiště na pomoc Rusům »pro slo-
vanstvo a kulturu«. Srbští dobro-
volníci budou v národním obleku.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Michalus Srečkovič
Srba
Rus
Bělehrad
8
article
Naše odpověď jim nevoní.
Naše odpověď jim nevoní.
»Z nejnovější odpovědi Čechů neprýšt
mnoho tepla a ochoty . . . Cestu ku dorozumění
aspoň svou odpovědí Češi nerozšířili. Snad učiní
tak, až s parlamentem bude zle. Neboť shasne li
jeho síla, shasne též síla stran.«
Tak kritisuje prohlášení veškerého poselstv
českého officiósní vídeňský »Fremdenblatt«. Roz-
paky zloby nemohoucí otřásti právní solidnost
našeho stanoviska, jeví se v tomto povrchním
ledabylém jako krajně křivém posudku dvorního
listu vídeňského.
České strany prohlašují dne 22. březn
1904 poznovu veřejně a nepokrytě, »že
upřímně si přejí poctivého a spra-
vedlivého míru a že ničeho nejsou tak
daleky, jako úmyslu, chtíti zdánlivou míru-
milovností dosíci účelů jiných« . . . a toje
»Fremdenblattu« — smálo tepla, málo ochoty«.
Čecho
Čech
9
article
České strany projevují — vzdor všemu za-
kusenému příkoří a nepřátelství — znovu ochotu
dorozumivati se s německými soky o celé řadě
podmínek a olázek klidného národního spolužiti
obou národů v zemích koruny české; i vypočí-
távají je zejmena: Zemský řád a vo
lební řády zemšké, pravidla jazy
ková pro samosprávné korporace
otázka lepšího zřízení veřejn
správy (politické administraca) v zemích če
ských, zvláště obnovy krajského zřl
zení, která by vyhovovala moderním poža
davkům.
O celé této řadě předůležitých a obsáhlých
problémů jsou zástupci národa českého ochotni
v tu chvíli zahájiti vyjednávání a rozpravy do
rozumívací se zástupci německé menšiny v ze-
mích českých, ba vyslovuji předem naději v možný
zdar a dobrý výsledek, jenž prý by byl pak —
»příznivým počinem k jednání o jiných
o tázkách« ..
A hle, to vše vládnímu tisku vídeňskému
ještě nestačí, z toho všeho čiší mu pořád ještě
chlad a nedostatek ochoty z naší strany!
Körbrova »Neue Freie Presse« však je tím
naším »chladem« dopálena až k zuřivosti: Naše
odpověď Němcům jest prý příkřejš
a zpupnější všech předchozích. To prý není
jen pouhé zamítnutí německé na-
bidky k dohodě, nýbrž to prý je hotový
posměch, jejž si z dorozumění tropíme!
Nuže, čím pak jsme milostpány vlastně tak
pohoršili a urazili? Prostě tím, že nechcemes
jich doprošovati a dožadovati, aby oni nám
Neue Frei Presse
10
article
milostivě dopřáli rovného práva našeho jazyka
v c. k. státních úřadech zemi našich s němči-
nou, aby oni milostivě dovolili založit pro náro
náš nutnou českou universitu na Moravě, poně
vadž to není věcí a právem jejich, nýbrž po
vinností státní správy na základě plat
ných zákonů.
Vymyslili si to chytrouškové na nás velm
čiperně se svým Körbrem! On se zahali v bí
lou řízu nevinné nestrannosti a odtuší nám
vyjednejte si to se svými krajany německými
S čímkoliv oni budou souhlasit, k tomu nemá
scházeti mě »amen«. Ti mili, vezdy dobří naš
sousedé na to začnou s námi vyjednávat
»Rovnoprávnost češtiny ve vnitřním úřadování
byste chtěli? Jaký to požadavek nezřízený
Dřív svolte vy k rozdělení Čech, ke
zřízení samostatné německé zeme
v Čechách a k uzákonění němčiny
za státní řeč všech úřadů; pak uhli
dáme, co se dá pro vaši češtinu úřadní v če
ských okresích v prvních stolicích dělat.A
universitu českou na Moravě chcete? Té ne-
dopustíme ani v Brně ani v Olomouci, tamje
místo jen pro novou naši universitu
německou. Leda někde v Kroměříži by-
chom vám dovolili nějakou českou fakultu, ale
jen za cenu německé kurie s právem
veta na sněmu moravském a za úplného za-
ručení nám všech dosavadních našich posica
domén na Moravě, nade vše ale za vydání nám
v područi Slezska.« —
Čechy
Morava
Brno
Olomouc
Kroměříž
Slezsko
univerzita na Morava
11
article
Tak vypadala ta kompensační pol-
tika německá na všech »smiřovačkách«
to je vtip celého systému Körbrova. Než, naše
poselstvo prohlédnuvši dávno všechnu tu zavi
lost potměšilou, ukládající o naše právo, ba
naši celou budoucnost politickou: protrhlo svou
odpovědí výborně celé to pásmo německo- vlád
ních tenat a osidel. A to jednoduchým, jasným
a rozumným rozlišením práva našeho nepochyb
ného a nesporného, poněvadž platný m
zákony utvrzeného — od sporných na-
šich otázek vespolných — dosud zákonodárstvím
nerozřešených a neupravených. Pouze a je-
dině o těchto poslednějších nálež
vyjednávati národu s národem, pouze a jedino
v příčině těch třeba se dorozumět a dohodnou
navzájem: avšak aby jeden národ musil se do
žadovati teprv souhlasu národa druhého i tehda.
kdy jedná se toliko o jeho vlastní národní právo
a svobodu beze vší újmy pro svobod
a právo národa sousedního i tehda
kdy platný zákon právo to dávn
uznal: aby i pak pouhé plnění
provedení platného zákona byl
činěno závislý m na dovolení té které
strany druhého národa a teprv svolení cizí stalo
se tak novým pramenem právním: lakové ne
stvůrnosti a zvrácenosti věru v právním světě
novodobém dosud nevídáno!
Körbrův
12
article
Proti té monstrositě, proti této libovůl
vzpírá se ve jménu zákonnosti ovšem c
nejrozhodněji právní cit poselstva českého. On
popírá Němcům všeho práva rozhodo-
vati o svobodě našeho jazyka ve ve-
řejné správě vlastí českých, poněvadž dávn
tu zemskými i říšskými zákony
plná rovnoprávnost jeho je zaručena
příkázána. Ono zcela správně drží se jedině
vlády a požaduje kategoricky na ní: „Plň zá-
kony!“ — „Poslanci čeští trvaji na svém
stanovisku, několikráte již vytčeném, že
obnova vnitřního jazyka úřadníh
a služebního jest neodbytnou po-
vinností vlády a že tudíž tento vniterní
jazyk nemůže býti žádným předmětem
jednání s Němci, ještě méně pak
kompensačním objektem v jednání
tom, poněvadž provedení platných zá-
konů ve státu spořádaném nemůže
býti činěno závislým na souhlasu
jednotlivých stran vůbec.
„Rozhodnutí o zřízení české university na
Moravě náleží do kompetence zákonodárství. Jest
tedy věcí poslanců všech a nemůže býti tolikéž
předmětem jednání mezi Čechy a Němci a to
tímméně, jelikož právě v této záležitosti jedná
se o povinnost vlády českému ná-
rodu v markrabství na základě čl.
Němec
Čechy
český univerzita na Morava
13
article
XIX. státních základních zákonů
sjednat možnost, aby příslušníci jeho nabyt
mohli universitního vzdělání mateřským ja-
zykem.“ —
Tak zní správná odpověď poselstva našeho
a to je příčina, proč „Fremdenblatt“ se durdí
„Neue Freie Presse“ zuří.
Jejich arroganci tohle říci! My však je vy
zýváme, ať se pokusí vyvrátit právní základ na
šeho stanoviska, mohouli! Ať nám prokážou
kdy a od koho dostali moc a právo nám, šesti-
millionovému národu, zadržovat svobodu. plat-
ným zákonem nám přiznanou? Pokud chce Ra-
kousko slouti státem právním a ústavně spořáda
ným, státem evropsky vzdělaným, potud má
vláda jeho dbáti, aby vládlo se v něm po zá-
konu, aby právo se tu stávalo zákonem a zákon
skutkem. Toť vše, čeho požadujeme dnes na
vládě Körbrově, a čirého bezpráví dopouštějí se
němečti naši protivníci, když proto národ náš
osočují a pronásledují zlobou svou.
Neue Frei Presse
14
article
Také podpora „konservativnich
politiků“.
Také podpora „konservativnich
politiků“.
Ve vídeňské »Kons. Korr.« vyskytujís
často projevy »konservativních politiků«, již —
ať již úmyslně neb bezdéky — nadhánějí vodu
na mlýn dra. Körbra, a nadbíhajíce Němeům.
poškozují české stanovisko. Chceme poukázat
na nejkřiklavější dva připady.
Jest známo, že po skončeném podzimním
zasedání říšské rady strana staročeská vyslovila
souhlas s rozhodnutím strany naší do žád
ného jednání s nynější vládou, jež
porušuje platné zákony a ukázala se vůči nám
věrolomnon, se nepouštěti a ku pora-
žení nepřátelského nám systému
Körbrova vší silou pracovati. V téže
době pracovala »Kons. Korr.« plnou parou v
prospěch vlády Körbrovy, dokazujíc den po dni,
že jest nezbytno, aby čeští po-
slanci zahájili vyjevlnávání s vlá-
dou, živila tudiž »nahoře« domnění, že zá-
stupcové národa českého s drom. Körbrem
mohou se srovnati, ač v létě z ministerstva
sám dr. Rezek vystoupil, když dle svého při
znání vedení naší strany učiněného seznal, že
dr. Körber nemá úmyslu požadav
kům českým vyhověti. Za tím účelem
uveřejňovány vzletné články, v nichž bájenov
jakém směru chce vláda přijíti vstřic českým
poslancům. Na zprávách ve statích těch obs
žených nebylo slova pravdy a zástupci strany
staročeské nechtěli ani věřiti našim poslancům
když jim bylo sděleno, že dr. Körber ani přímo
ani nepřímo žádný konkretní návrh na splněn
českých požadavků neučiníl.
Körbrův
doktor
Rezek
Körber
15
article
Vynikající stoupenec strany staročeské sám
navštívil předsedu ministerstva a přesvědčil se
že jemu ani nenapadá učiniti nějaký krok
uspokojení českého národa.
Co lze soudíti o takém počínání české žur
nalistické informace?
Sotva na říšské radě se situace pro českou
delegaci zlepšila, vystupují přátelé a spojene
národa českého (zvláště ti, již pořád vládu
ubezpečovali, že nemají nic společného s českou
obstrukci, kterou jako hřich odsuzovali a již
v době, kdy šlo o naše návrhy, z parlamentu
utikali) a mují plná ústa rady, co bychom měl
dělati. Především zapřísahají nás, bychoms
co možná mírnili. Tážeme se otevřeně, zdali
takové jednání jest podporou akce české, když
přece každý dobře ví, že naše poselstvo poža-
davky své obmezilo na nejmenší mini-
mum?! Což jest to neskromnost, když volám
po rovném právu svého jazyka, jež
po zákonu nám přísluší, jak sám nejvyšší soudní
tribunál byl nucen uznati?! Což jest to přepí-
náním požadavků, když chceme českou uni
versitu na Moravě, jejíž nevyhnutelnou
potřebu již r. 1895 vláda uznala a na kterou
pod titulem prostředků pro nové učitelské sily
od r. 1898 v rozpočtu jest položka ovšem pro
nutně přípravy nedostatečná ?
Morava
16
article
Jsou ovšem neaktivní politikové, z nichž
jedni sami »kacíři« se nazývají a druzí velm
rádi palác v »Herrengasse« navštěvují a od těck
překvapiti nás může ještě všelijaký umírňovac
návrh, jako známý v universitní otázce, který
v kruzich professorských byl jednomyslně o
mítnut.
Na své výzvě, by se čeští poslanci ve
svých požadaveích mírnili, nejmenovaný rádee
nepřestal, nýbrž tvrdi, že zavedení vnitřní če-
štiny není možno, dokud nebude provedeno
v Čechách národnostní rozhraničení
Tento výrok mohl učiniti jen politik, který jes
v politice ignorantem neb činí vše, jen aby
vládě a Němcům v jich tísni pomáhal.
Od let 60týcb zápasíme za plné rovné
právo jazyka českého a nyní po 40 lelech de
klamuje »český politik«, že napřed musí být
vyhověno Němcům a provedeno býti národnostn
rozhraničení okresů v Čechách. Kde byl tento
politik, když r. 1871 byla připravena osnov
jazykové rovnoprávnosti na sněmu zemském,
kde byl, když r. 1879 podali čeští poslanei
jazykové memorandum panovníkovi, kde byí
r. 1892, když dr. Šole podal svůj jazykový
návrh? Kde v těch návrzích byla řeč o tom
že před zavedením češtiny do vnitřního úřado
vání předcházeti musí národnostní rozhraničení
Ježto Němci přiznali nám ve svatodušnín
programu právo na vnitřní češtinu, hleděli pozděj
ochotu svou zahraditi tím, že žádali, aby pře
zavedením vnitřní češtiny provedeno bylo ohra-
ničení národnostní v Čechách. Při tom
v chytrosti své přehlédli ten fakt
že čeština byla zavedena do vnitř-
ního úřadováni r. 1897, aniž bylo
potřebl nějakého rozhraničováni.
Němec
doktor
Šole
Čechy
17
article
Než u Němců vždy přestává logika, když
jde o naše právo, ale co říci tomu, když z našich
řad vystupují »polijíkové« a akci českých po
slanců dělají překážku akceptováním stanovisk
německého ?l1
Kdo zná německé ohraničovací plány,v
také, že v té příčině s Němci nemůže me
se dohodnouti. Kdo seznal výsledek ohra
ničovací akce na základě punktací původních.
ví, že akce ta skončila s naprostým flaskem
Jest tudíž lehkomyslným počínání českého poli
tika, jenž prohlašuje, že před zavedením češtiny
do vnitřního úřadování musí býti provedeno
národnostní rozhraničení v Čechách. Ten, kdo
tak mluví, buď věci nerozumí aneb úmyslně
překáží akci českých poslanců, eelým národem
podporované. Takové »kacířství« mus
býti s nejvělší rozhodností od
souzeno a postaveno na pr anýt.
Němec
Čechy
18
article
(Z kruhů poslaneckých.)
19
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 24. března. (Po říšské radě.
Letošní krátké zimní zasedání říšské rady skon-
čilo neúspěchem pro dra. Körbra, jenž byí
hrozbami české obstrukce a nátlakem polského
kola přinucen, odročiti deleguční volby do zase-
dání jarního. To jest ovšem fakť; vše další, co
se z tohoto fakta vyvozuje, jsou zatím jen
domněnky a pia desideria. Jedno z těchto
zbožných přání týká se obnovení bývalého že-
lezného kruhu pravice, ale jeho uskutečněn
jest více než pochybné, poněvadž jeden z článků
bývalého kruhu, německá klerikální strana,
dávno již z něho vypadl a na návrat nen
naděje.
V tom smyslu vyjadřuje se též »G az.
Narod.«, jež píše: »Jakkoli se těšíme, že se
ani vládě, ani Němcům nepodařilo rozdvojit
Poláky a Čechy a dát si horké kaštany z ohně
vytahovat polskými rukami, nesdilíme přece
sanguinické naděje některých časopisů, které
doufají v obnovu železného kruhu bývalé pravice.
Netajíme, že jsme byli přátely oné kombinacea
že jsme pokárali násilné rozbití pravice r. 1900.
Ale za nynějších poměrů, kdy německo-katolická
strana jest připoutána k vládě, pravice bys
v parlamentě na většinu nezmohla a jako men-
šina jen by Němce dráždila ke krokům, parla
mentu nebezpečným.«
Körbr
Němec
Polák
Čecho
Praha
20
article
V drobném prodejit
ranní číslo o zobě . . . za S
odpolední
. . . . za 2h
Ve flialkách na venkově
10h
ranní čhale. . . . . .
odpolední . . . . . . . . Bh
Inseráty
plati se hotově šapřel
Přeůplacení a inserty přijímá zdmini-
strace v Marianské ulici č. z
Tam nacházejí sa též redakce
tlskárna a ezpedice „Nárednich Listu“
Rukopisy 8e nevracsji.
21
article
Krakovský »Czas« zaznamenává se zadost-
učiněním, že žádná z německých stran parla-
mentních nevyslovila se proti prostřednictví kola
polského a že zjevný odpor proti smířlivé akci
polské nalezl místa opět jen na sloupeích
»N. Fr. Pr.«. »Czas« to shledává přirozeným,
poněvadž jest už všeobecně známo, že »udržo-
vání vnitřní anarchie v tomto státě jest pro
»Neue Fr. Pr.« hlavním bodem tajného pro-
gramu«.
Jiné listy slovanské vidí v neúspěchu
Körbrově a zejmena též v jednání hr. Goluchow-
ského příznak brzkého pádu nynější vlády.
»Sl. pol.« píše: »Vášně prostá vytrvalost dra.
Körbra hrozi dobrodružstvími a parla mentním
katastrofami Rakousku. Polské kolo za souhlasu
s veřejným mlněním polským nepřeje si dobro-
družství ani katastrof. Proto také musilo prote-
stovati proti nynějšímu systému, musilo dáti na
jevo, že jej nemůže podporovati bezpodminečně.
Že by v Rakousku a v rakouském parlamentě
mohl se na dlouho udržeti kabinet, který nemá
na své straně již ani polské kolo, pochybu-
jeme.«
»Slovenski Narod« praví podobně: »Körbra
opouštějí všechny strany. Poláci, nejlepší diplo-
maté v parlamentě, kteří znají podrobně vídeň-
skou půdu a vídeňské ovzduší, byli první, kdo
Körbrovi ukázali záda. Ideál vší politiky pol-
ského kola jest býti stále ve službách vlády.
(Snad lépe: ve službách dvora. Pozn. red.)
Obráti-li se Poláci k některé vládě zády, pak
není pochyby, že tato vláda jest blízk
bankrotu . . .«
Neue
Polák
Francie
Rakousko
Slovenski Narod
22
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 24 března.
Sjezd Slovinců a Vlachů v Benáfkách.
V konservativním »Giornale d'Italia« pro-
hlašuje Ricciotti Garibaldi, že sjezd do Benátek
chystaný za tím cílem, by připravil semknutí se
Jihoslovanů a Italů proti pangermanskému ne-
bezpeči, jest odložen. Příčinou toho jest prý
dílem poli jeký obrat na Balkáně, dílem prý ne-
možnost pohnouti tou dobou Slovany i Vlachy
ke klídné a přátelské diskussi o prostředcích
proti společnému odpůrci vídeňskému a berlin-
skému. Garibaldi dodává, že od velice vá-
žené berlinské osobnosti zvěde
že svoláni zmíněného sjezdu vy
volalo v Berlíně pravý poplach.
Tim více však jest litovati překážek, jež pořá-
dání sjezdu na ten čas znemožňují.
Slovinec
Vlach
Garibaldi
Jihoslovan
Italos
Praha
Benátky
Balkán
Berlín
Giornale d ' Italia
23
article
Další odhalení o korrupci v ministerstvu italském.
Dnes známy jsou další podrobnosti, zprávy
Saporitovy o plenění fondů sťátních, v jakémž
si liboval bývalý italský ministr vyučování Nasi.
Nové podrobnosti ty jeví afféru ve světle ještě
škaredějším, ba v takovém, že není vyloučeno
i trestní stihání jeho, ač-li se nedovede lépe
ospravedlniti, nežli dosud činil. Z podpůrného
fondu pro učitele obdařil Nasi 2350 osob,
z nichž ale učitely bylo jen — 280. Ostatní
osobnosti byly z pravidla vyučování vzdáleny
jako měsíc a země. Na cesty, jež ministr s věr-
ným tajemníkem svým Lambridem podnikal, za-
účtováno jest — 73.000 lir, ač Excellence jezdí
po dráhách zdarma. Na povzbuzení agrárního vy-
učování věnováno 110.000 lir. Na poštovní útraty
počítal si pan Nasi 28.000 lir !! Celý fond pr
elementární vyučování obnosem 213.000 lir roz-
plynul se v rukou jeho — a v pokladně zbyly
jen 3 liry 10 cent. Na »vazbu knih« věnováno
15.000 lir, ale po knihách těch z veliké většiny
není — ani památky. V účtech ministerstva jsou
dále položky na přerozmanitá díla umělecká,
obrazy, lože divadelní, fotografické apparáty,
zařízení bylů, na volby, zpropitné, toaletní stolky
atd., po kterýchž předmětech není dílem v míst
nostech ministerstva ani stopy, a jichž zakou-
pení dílem není ani doloženo ani odůvodněno. Nej-
hojněji obdaroval Nasi těmito předměty a fondy
své volební agitátory a volební spolky ve svém
volebním okrese trapanském. Zpráva podotýká,
že kvitance na mnohá vydání sice v ministerstvu
cent
lira
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. Ve Vídni, 24. března.
Ne, o obstrukci Vám psát nebudu. Má se
to s ní jako s malbou secessní. Čím dále tím
je hezčí. Na několik set kilometrů vzdálenosti
a při bengálském osvětlení novin vyjímá se
velmi pěkně, ale dělat ji a být v ní — — brr
Vysušuje míchu a mozek a končí . . . Po
jitický boj je vůbec ošklivý. A jestli k tomu
jinému zapotřebí je silných svalnatých paží
pružnosti, nelze obstrukční boj vítězně svésti
jinak než s dobrým žaludkem a hodně tlu-
stou koží.
Zejmena pro dámy parlamentní obstrukce
není. Pozorují chuděrky, jak se na gallerii nudi
a jak prosebně pohlížejí do lavic, v nichž sedí
páni »Alldeutschové«, neus'rnou-li se snada
nespustí-li ke všeobecnému obveselení mysli
nějaký skandál. A páni Všeněmci jakoby těmto
vzdechům s hůry rozuměli, s uznáníhodnou
ochotou zpravidla tak učiní. Ostatně není nic
lehčího než to. Známé nakladatelství v Mindenu
vydalo sbírku německých nadávek a knížka ta
má čtyři sta stránek. Pánové Stein, Herzo
nebo Iro ostatně jsou sami živá kompendia nej-
různějšího druhu sprosťáctví a nemají tedly
knížky té ani zapotřebí. Pozorují ostatně i na
svých milých soudruzíeh, jak jim den za dnem
ubývá jemnosti a uhlazenosti, ba pozorují sám
na sobě, jak pořád větším a větším stávám se
nezdvořákem.
Doznávám se k tomu bez mučení a věřím
tomu, že budem-li provozovati obstrukci celý
rok, na konci všickni budeme způsobilými stát
Stein
Herzo
Vídeň
Minden
25
article
se například presidiálními sluhy v jisté zemské
radě. Ne, neradím damám k návštěvě parla-
mentu, učiní mnohem líp, když si zjednají kom
fortable — pěšky nelze v nynější pohodě
po Vídni vůbec chodit — a zajedou si do
»módní výstavy«, jež té doby uspořádána
je v budově známé »Vídeňské zahradnické spo-
lečnosti«. Výstava není velikou ani velikolepou,
ale zajímavou. Zejmena tím, že je tu vše, co
jinak roztroušeno ve výkladních skříních po
celém městě. Však v exposici té nalezneš i to.
co kupec na odiv nestaví, nýbrž co ukrývá ve
svém železném ohnívzdorném tabernaklu.
Výstava módy!
Do té dalo by se vlastně stěsnat všechno
všecinko, neboť co vlastně nepodléhá dnes módě?
Však výstava v »Blumensäle« je modní vý
stava v širším toho slova smyslu. Je to velko
lepý obraz všeho toho, čím se dnes muži
ženy šatl.
Ano, také muži. A právě tato výstava je
zvlášť zajímavá a sice ne tím pouze,eo
v ní vystaveno, nýbrž také těmi, již vystavují.
Kdo jiný, než krejčí a že vídeňský krejčía
Čech jsou pojmy synonymní, o tom přesvědčí
se každý snadno, kdo podnikne procházku vl-
deňskými ulicemi. Kde narazi na nápis »Herren-
schneider«, tam při něm dojista nějaký pan
Pospíšil, Novák nebo Procházka. Počital jsem
onehdy v neděli v kavárně, když pršelo, v Leh
mannově adresáři Nováky. Napočetl jsem jieh
342! Že jich v adresáři pražském tolik není? Vý-
stava mužských krejčí v sálech »Zahradnické
společnosti« je vlastně tedy výstava naše. Leč
vesta jako vesta, jeden pár kalhot není jiný než
druhý. Pátral jsem velmi důkladně po něčem
Herren
Pospíšil
Novák
Procházka
Vídeň
Čechy
26
article
novém, ale vi bůh, že nikde nic. Leda že na
padlo komusi dát si ušiti oblek ze šedivého
hedvábí s růžovým vroubením a jiný oble
oblek barvy cihlové, na němž místo knoflik
přišity jsou napodobené červené lusky paprikové
Za to plno půvabu a poesie jest, co v
stavila konfekce pro dámy.
Člověku je zle, čtel li blbě horování o kro-
jich dřívějších, o jejích půvabech, jejich jedno
duchosti, vkusnosti a láci. Zatím to byly —
krojích národních tu nemluvím — kostymy pro
strašidla a samá velezrada naproti dobrému
vkusu. Jak jinak vypadají kostymy dnešní
»Modní dáma, jen když poněkud je urostlá
ve tváři ne zrovna nehezká, je učiněná báseňe
— horoval ve výstavě starý generál, jenž pro
hližel bálovou robu, protkanou střibrem a ozdo
benou alegorickými krajkami, s větším zájmem
snad, než den před tím v arsenále novou lafet
dělovou.
27
article
Je patrno, že veliké ateliéry pro žensk
šaty v Paříži a laké již ve Vídni, neponechávají
úpravu svých výrobků jako doma prostým
šičkám a dělníkům, kleři sice dovedou na ko
stym jakž takž střihnout, však o dekoraci oděvu
co do tvaru jeho a do barev nemají poněli
nýbrž že uměleům ponechávají kostym kompo
novati.
Je pravda, že vedle ukázek nejvybranějš
elegance a nejjemnějšího uměleckého gust
nalézají se ve výstavě vídeňské přivezené tam
z města praobyčejné výkladní skříně se svým
starotestamentárním »póflem«, však hned vedle
jarmareční všednosti naleznete šat, jaký neměl
na sobě ani Popelka, když ji s princem vezl
na svatbu.
Popelka
Paříž
Vídeň
28
article
Vedle mne stálo děvčátko asi šestnáctileté
jež prohlíželo si voskovou nevěstu s neoby
čejnou důkladností. Když bylo s prohlídkou
hotovo, vzdychlo si z hluboka a zašeptalo své
neméně sličné družce s bolestným hlasem
»V takových šatech bude hezkou i ošklivá.«
A opravdu.
Nehorujte a řekněte nám raději, jaké budou
letos v módě klobouky? Hned jsem k službám.
Jaké? Zrovna takové, jaké byly v zimě
jenom že slaměné a možno-li ještě větší. Pravá
mlýnská kola. Pokud se výzdoby týče, pozo
roval jsem téměř na každém — pštrosí péra
velká a bohatá. Vedle těchto per použito též
s překvapující dovednosti chumáčů drobnolistých
kvítků nejrůznějších barev.
Ptal jsem se po ceně jednoho takovéh
klobouku. Strážkyně vzácného pokladu odpově
děla uštěpačně, jako by již tónem, kterými
pronesla svou odpověď, chtěla mne upozorniti
na to že má portmonka nestačí — »sto a dvace
korun«.
Usklibl jsem se zase já a odvětil pohrdlivě
»Inu za málo peněz, málo muziky.«
Zrovna tak obrovské jako klobouky, budou
se nosit nyní slunečníky. Musí to být, nemůže
míti přece klobouk větší průměr než entouteas
Měl jsem professora, jenž při výkladu
o volbě stavu zpravidla prohlásil, že kdyby
nebyl professorem, ničím jiným by nechtél být
než ševcem. Snad timto poctivým, starým českým
názvem mnohého z našich pánův »obuvníkůve
urazím, dojista ale nikoho z těch, již tak krásné
dovedou ušít botičky, jakých ve vídeňské vý
stavě módní úžasný je výběr.
29
article
Je to zvláštní zjev, že z botky nebz
střevíčku vyrůstá hned celá postava a že to
ostatní k ničemu tak snadno si nepřimyslile,
jako ke střevici. Co se vám ve fanlasii vynoř
z těch hezkých, elegantních botiček příjemných
zjevů
Máte jich za chvilku plnou skřiň a na
vybranou.
A ti, již tak rozkošné botičky ve Vídni
vyrábějí, jsou téměř do jednoho — také naši.
A po většině také ti, již vyrábí se střevičkam
sousedící — punčošky.
Jaký luxus v těch se provozuje, co do
látky i co do zbarvení, člověk by neřekl. A to
všechno k vůli tomu, že tu i tam, kdyžje
bláto — a ve Vídni je ovšem neustále bláto —
panička nebo slečinka nucena je drobet
sukni pozvednouti. Proč ale ten přepych pod-
vazkový a ve přaskách na podvazeích?
Docela jinak má se věc s přaskami ku
pasům bluzovým. Těm se obdivujeme a prá-
vem. Do těch vložil průmysl ozdobný všechnu
svou dovednost. Jsou to skvostné exempláry,
jež dnes chrlí na trh Offenbach, Norimberk
a Pforzheim. A což teprve továrny fran-
couzské
A zrovna tak má se to s knofliky. Co tu
různosti ve tvaru, v barvě, v materiálu
Jenom jeden knoflik tam nebyl. A sice
knoflik, jaký hledal jsem já. Prostý, ale prakti-
cký a pohodlný knoflik manžetový a knoflik,
jímž v zadu na krku límec připjat ke košili.
Samé patenty, ale jeden horší než druhý.
A potom abyste měl každý den jiný. Přál byeh
si lakového, který bych každého dne neztratil.
Offenbach
Vídeň
Norimberk
Pforzheim