Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXX.

2

V Praze, v pondělí dne 5. listopadu 1900.

Praha

3

Číslo 306

4

anrk ni, droji sla li

5

Na ranní a odpel. tist, přods lácí se v Praze v atalalstn něet k. . : : : ik= ee roji doninko

Praha

6

vo dilankoo s něse roston

7

119i ko

8

tie

9

v drobném prodejí sdpolední. . . . . . . ke sh ve slislkích na veskov ransí čialo. . . . . . . epolední. . . . . . . . 8 1nserat, slalí ae hotově papleě. Přečplaceni a insant claace v kseleny pijímá dpiln- veláru reíu knlodia ssboply ae aerraen

10 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“

Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Bosenské dráhy. Z Vídně, 5. listopadu. O ministrpre sidentovi dru. Körbrovi vypravuje se, že před několika dny takto stěžoval s jednlo mu poslanci: »Vzpomeňte si, jak veškeré časopisy české a německé, filosemit ské stejně jako antisemitské, podporovaly vládu Thunovu a Kaizlovu, když zá polila s uherským ministrpresidentem Kolo manem S zellem. Já stejné podpoře se ne těším.e Je-li zpráva o tomto výroku dra. Körbra pravdiva, má vinu on sám. Nezasloužil sobě od nikoho, aby jej podporoval. Co se však týká speciálně tisku vídeňského, sluší připo- menouti, že právě ty listy, které jsou s ním v nejdůvěrnějším spojení, ba takřka jeho officiosními hlasateli, totiž »Neue Freie Presse a »Neues Wiener Tagblatt«, v otázce bo- senských dráh nezaujaly dosud stanoviska žádného, prostě proto, že jsou officiosy trojnásobnými: offieiosy vlády vídenské, officiosy vlády u her- ské a officiosy vlády s pole čn é. Hr. Stürkgh ve své »Montags presse« žádá, aby vláda rakouská ne- přestala na výstavbě trati Split— Aržano—Bugojno, nýbrž žádala po kračování až do Baňaluky. Podle peštského telegramu téhož listu nevede se spor tak o trati, jako spíše o dobu a o to, má-li dráha ze Šabc do Doboje býti úzkokolejná nebo normálně kolejná.

Thunův Kaizlův Vídeň Hradec Split Aržano Bugojno Doboj Neue Frei Presse Neue Wiener Tagblatt

11 article

Z Vídně, 5. listopadu. Ve příčině boje odráhy bosenské oznamuje »Montags Presse«: »Rozhodnutí v této věc stane se v Pešti ve dnech nejbližších Podle našich informací nejedná se tak o prin- cipiální otázku výstavby spojovací trati z Splitu do Bosny, jako spíše o poslo up- nost ve stavbě tří železnic. o kteréž jde. Právě tento moment působí vážné, dosud nerozřešené obtíže. Uherská vláda usiluje nabýti oněch tratí, který m chráněn býti má uherský zájem, naproti tomu snaží se zásadně již přiznané spojení Rakouska s bosenským pozadím odročiti na dobu pozdější Rakouská vláda trvá na současném za- hajení těchto staveb a netaj si, ze, kayby došío k nějakému odkladu, bylo by to pro splnění rakouských postulátů rozhodně ne- příznivo. Z Vídně, 5. listopadu. Hr. Golu chowski odebral se včera večer do Pešti. Ve zdejších informovaných kruzích ujišťují že nejel tam ve věcech diplomatických nýbrž aby prostředkoval v záleži tosti stavby bosenských dráh Považuje prý se za vyloučené, aby rakouská vláda ustala od požadavku po výslavbě trati Bugojno-Aržano. Není prý žádným tajemstvím pro Kolomana Szella, že dr. K örber všiekni jeho kollegové jsou odhodlán v této věci jíti do krajnosti. Na druhé straně je prý však jisto, že minister- stvo vojenství přimlouvá se za stavbu trati v sandžaku a trati ze Šabace do Doboje, pro kteréž obě dráhy je vláda uherská. O hr. Goluchowského čeká se, že po- daří se mu zjednati nějakého dohodnutí

Gola chowski Szell Goluchowský Vídeň Pešť Split Bosna Rakousko Hradec Bugojno Šabace Doboj Montags Presse

12 article Telegrafické zprávy „N. L.“

Telegrafické zprávy „N. L.“ Z Vídně, 4 listopadu. (C.-B.) Arc vévodové Leopold Ferdinand, Josef Ferdi nand, Jindřich Ferdinand, jakož i arci vévodkyně Alix, Anna a Permana odjeli večer do Cannes, aby se zúčastnili př svatbě arcivévody Petra Ferdinanda s prin- ceznou Marií Kristinou Bourbonskou. Z Vídně, 4. listopadu. (C.-B.) Při dnešní slavnostní mši, kterouž kardinál Gruscha za příčinou svého dovršeného 80. roku sloužil, bylo přítomno 130 katoli- ckých spolků s prapory. Po bohoslužbách přijímal kardinál blahopřání představenstev zúčastněných spolků a poděkoval jím vhodnou řečí, již ukončil provoláním slávy císaři papeži Z Vídně, 4. listopadu. (C.-B.) Rakousko- uherský velevyslanec v Berlíně brabě S zö- gyenyi odjel dnes večer do Berlina Ze Lvova, 4. listopadu. (C.-B.) V stavu místodržitele hr. Pininského, kterýž onemocněl lehkým zánětem slepého střeva, nastalo rozhodné zlepšení. Z Petrohradu, 4. listopadu. (C. - B. Dne 2. listopadu jakožto ve výroční den smrti císaře Alexandra III. slouženy v Li- vadii smuteční bohoslužby, při nichž pří- tomni byli císař Mikuláš a císařovna Alexandra. Z Petrohradu, 4. listopadu. (C.-B.) Včera přijal císař Mikuláš v Livadii ja- ponského vyslance Komuru v audienci na rozloučenou. Z Paříže, 4. listopadu. (C.-B.) »Agenc Havas« oznamuje z Madridu: V různých městech bylo opětně mnoho lidí z at če no.

Leopold Ferdinand Ferdi Jindřich Ferdinand Alix Anna Perman Petro Marie Kristin Mikuláš Alexandr Agenc Havas Vídeň 4 listopad Cannes Berlín Lvov Petrohrad Paříž Madrid

13 article

Všechny k arlistické časopisy byly zasltaveny. Z Paříže, 4. listopadu. (C.-B.) »Agenc Havas« oznamuje z Madridu: Zandar- merie zajala četu karlistů, kterážs objevila v okolí Daenu. Z krajů oznamuje se zatýkání kněží Z Nov. Yorku, 4. listopadu. (C.-B.) Re- publikánský svaz pro stříbrnou měnu uspořádal včera průvod, který měl skvěle průběh. Zúčastnilo se v něm asi 10.000 osob. Crotcer vydal vyhlášku, ve které tvrdí, že byli mnozí demokraté svými za- městnavateli donucení, v průvodu se zúčast niti. — Bryan vydal včera v Chicagu pro- hlášení, ve kterémž praví, že republikánskou volepní kampan nezmnari zaniv neuspecu Volby prý ukážou, že demokraté získal hojně stoupenců mezi farmáři i ve městech Z Nového Yorku, 4. listopadu. (C.-B. »New York Tribune« vyžádala si od vedou- cích orgánů každého státu volební od- had. Dle těchto odhadů soudí, že Bry a zvítězí ve státech: Alabama, Arkan- sas, Florida, Georgia, Louisiana, Missisip Severní Karolina, Jizní Karolina, Texus Tennessee a Virginia; nejisty jsou Collorado. Missouri, Nebraska a Nevada s 32 hlasy. V ostatních státech zvítězí republi- káni celkem 303 hlasy. Z Valparaisa, 4. listopadu. (C.-B »Reuterova kancelář« oznamuje: Nov ministerstvo je takto sestaveno: před sednictví Marsano Sanchez Fontecilla, zahraničních záležitostí Alberto Gonzales Errazuris, finance Manuel Conarru- tras, spravedlnost Francisco Herbo so, válka Arturo Besa a průmysl Emilio Bello Cade ci do.

Agenc Havas Bryan Bro Arkan Georgias Marsano Sanchez Gonzales Errazuris Manuel Conarre Francisco Herbo Bes Bella Paříž Madrid Daen York Chicago Nový York New York Florida Louisiana Virginia Missouri Nebraska Nevada Valparaiso Zandar Alaba Missisip severní Karolina Jizní Karolina Texus Tennessee Reuterův

14 article

Carnotovi purkmistr a ministerský předseda Waldeck- Rousseau. Po odhalení pomníku odebrali se účastníci průvodem do prefektury. Město je slavnostně vyzdobeno. Na zachování pořádku učiněna přísná opa- tření. Po odbytých audiencích odebral se Loubet ke snídaní, již uspořádala obchodní komora. President byl cestou všude pozdra- vován voláním: »Ať žije Loubet!« »Sláva republice !« Několik skupin, jež provolávaly- »Ať žije sociála!« »Pryč s kněžími !« bylo rozptýleno. Při banketu pronesl president Loube obchodní komoře přípitek, ve kterémž pravil že všechno, co za účel má zlepšení stave chudých a osudem vyděděných, právo ma na účinnou podporu presidenta republiky. To jest prý svatou jeho povinností a nejdů- ležitější částí jeho poslání, ježto díla toho druhu způsobilá jsou, zjednati synům vlasti spokojenost. — Po banketu zúčastnil se pre sident ve stoleté oslavě školy »de la Lati- niere« a vrátil se pak za jásotu lidudo prefektury

Carnot Loubet Loub jít le lať Loubet Sláva republika WaldeckRousseau

15 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 4. listopadu. (O bo se ns kých dráhách) rozepisuje se podrobně »NN. Freie Presse« ve stati, v níž podává historický přehled rozmanitých snah o železniční připojení Dal macie k Bosně, počínaje od let šedesátých až do posledního roku. - Pisatel ukazuje, jak Uhr důsledně mařili všechny pokusy o spojení Dal macie s Bosnou a při tom vždy dovedli pro- vésti, co bylo na prospěch obchodu uherského. Tak i nyní vzpírají se dráze splitsko-bugojenské a současně žádají, aby se vystavěla nová, Úhrám výhodná trať ze Šamce do Doboje. Vzhledem k tomu píše »N. Fr. Pr.e: »Nelze předpoklá- dati, že by nějaká rakouská vláda v této věci ustoupila; rozhodně všák jest vyloučeno, že by se našel rakouský parlament, jenž by vyhovél přání Uher, zadávaje přirozené zájmy Rakouskae. Spojení Dalmacie s ostatním Rakouskemp suché cestě nebylo by však úplně zabezpečen ani dráhou Split—Bugojno, poněvadž spojovaeí trati vedou přes území uherské a uherská vláda může svou tarifovou politikou zmařiti každou konkurenci rakouskou. Proto žádá »N. Fr. Pr.« aby se rakouská vláda zabezpečila již předem také proti všelikému tarifovému překvapeni, jež by svým časem mohlo učiniti nemožným vývoz

Dal Praha Boseň Uhry Bosna Šamka Doboj Francie Dalmacie Split Bugojno Frei Presse

16 title

Politické zprávy zahraničné.

17 article V Praze, 4. listopadu.

V Praze, 4. listopadu. Demonstrace proti dvoru. Sbor obecních starších berlinských usnes se v důvěrné schůzi gratulovati vdově císaře Bedřicha III. K nedávným narozeninám man- želky Viléma II. zastupitelstvo hlavního měsli říše blahopřáti o depřelo. Demonstrace tato sesílena jest ovšem usnesením nynějším. Byla jak známo, odpovědí na list, kterým císafovna loni příkře se vyslovila o některých liberálních opatřeních zastupitelstva. Ovšem demonstrace neni tak ani namířena proti dámě, jako proti jejímu neméně vysokému inspirátoru.

Bedřich III Vilém II Praha

18 article Virtemberský sněm byl v soboti rozpuštěn. Nové volby budou 6. prosince.

Virtemberský sněm byl v soboti rozpuštěn. Nové volby budou 6. prosince. zvání od ní příjal tak pobouřeno, že rozhodlo se toho banketu se vzdalovati. Radikálně socia- listický výbor ani oficialního přijímání Loubetem u prefekta se nezúčastní, ano vyzývá obyva- telstvo, aby se vzepřelo účastenstvi Loubetovu při hostině obchodní komory. Maire lvonsk Augagneur, obrátil se pak na ministra obchodu Milleranda, projeviv očekávání, že on jako socia- lista nezasedne ke stolu s reakcionáři obchodní komorv. Čtenář z depeší lvonských, jež nepo- chybně již v tomto čísle nalezne, sezná, poku tento odpor a tyto hrozby socialistů lyonských se naplnily. Akce jejich nesesilí ovšem posta vení ministerstva ve sněmovně, kteráž již zejtr v úterý zahájena bude.

Millerand

19 article

K volbě presidenta Spojených států. »New York Herald« počitá, že zejtra v úterý zvoleno bude pro Mac Kinleye 481 volitelů, pro Bryana pak pouze 166. Protože ale » Nev York Herald« přeje vollě Muc Kinlevově a po- něvadž výpočty jeho v příčině některých států jsou velmi povrchní a ledabylé, nelze v před- pověď tuto valně spolehati. Spíše jeví se býti výsledek voleb do poslední chvile nejistým sice proto, že nejistým jest výsledek volby vo- litelů právě v těch státech, jež voli volitel nejvíce. Každý stát volí volitelů tolik, koli v kongresu (senátu a poslanecké sněmovně) má zástupců. V senátě má pak každý z 45 státo po dvou senátorech, ve sněmovně poslanecké pak různý počet zástupců podle svého počtu obyvatelstva. A tak doufají stejně i brvanovci 1 kinlevovci o jednom z nejlidnatějších právě států, novoyorském, že ho dobudou. Před čtyřmi loty měl Mac Kinley pro sebe většinu 500.000 původních hlasů; »New York Herald« počítá ale sám, že ztratí z nich asi 400.000 hlasů. Bryanovci očekávají, že dělnictvo bude z většiny pro ně; za to úplně nevypočitatelným živlem jsou farmáři venkovští.- Pro minulou sobotu byla — odvetou za velkolepý úspěch Bryanův tamže — uchystána v Nov. Yorku velká republikánská manifestace pro Mac Kinleye. Městská správa, jež jest pro Bryana, rozhodla se postaviti ve všech ulicích, jimiž se demon- strační průvod republikánský ubírati bude, ob- rovské obrazy Bryana a symbolické odznaky strany demokratické; zároveň pořádáno bude pod širým nebem v Novém Yorku 36 velkých schůzí demokratických.

Bryan Bryanův York spojený stát Nový York Něva York Herald senát poslanecký sněmovna Mac Kinley New York Herald

20 article

Z říše Viléma Skromného. Vilám II. uložil osobně professoru a so- chaři Begosovi, jedae vytesal z mramoru jeho sochu a aby tato po- stavena byla v »Síni slávy« v Barmenu. V Hildeshcimu, kdež Vilém II. odhalova pomník děda svého, měl finanční ministr pruský Miquel řeč, v níž mimo jině pravil: »Ně- mecko nemůže zůstati již jenom říší kontinentálni, Němci spali po 200 let a musí nyní, co zameškali, dobáněti. Německý národ má výtečné vlastnosti, spíše než národ jiný, ale také mnohé chyby. Kdož otázky ho- spodářské žene do krajnosti, stěžuje jen prove- dení hospodářské politiky císařovy. Z veli kosti a moci naší vlasti má každý at hospodár nebo průmyslník, katolík nebo protestant, stejný prospěch«. »Frois. Ztg.« podotýká: »Ře jest pozoruhodna jako symptom toho, jak rychle se místopředseda pruského ministorstva vpravil v kurs světové politiky nového kaneléře říš- ského«. Jinak ale zajisté musil Mliquel stoup- nouti do krajní míry v oblibě Viléma II., když jemu tento ponechal, aby rečnil sám, kdežto jeho suverén uložil si tu sebezapření — mlčení. Po afféře Posadowského má Německo n- vou zase již afféru trapnou a škaredou. Jak známo, odsouzen byl bankér berlinský a mnoho- násobný millionář israelita Sternberg k několika- letému zaláři pro zločiny, jiehž se dopouštěl

Vilém Vilém II Němec Německo Sternberg

21 article

Říšský soud ale vyhověl stížnosti zmateční a nařídil nově líčení, jež právě v Berlině se konalo. Při něm jeden z prvních svědků, strážník Schierstadt prohlásil pod přísahou a co nejurčitěji, že činěn byl na něj nejvyšší nátlak, aby vypovídal ve prospěch Sternberga a aby zvláště hleděl uvésti v nevážnost výpovědi hlavní svědkyně proti Sternbergovi, Friedy Wovdové. Bylo mu nabídnuto za to 15.000 marek a pro případ osvebození Sternberga dalších 75.000 až 125.000 marek. Prostředníkem Sternbergovým, jenž Schierstadtovi návrh tako vý učinil, byl dle přísežného udáni téhož strážníka komisnř kri- minélního úřadu Thiel. Tento pravil strážníku, že dle názoru obhájce Selloa jest millíonář Sternberg ztracen, nebude-li Schier- stadt vypovídati v jeho prospěch. Přes nalehání předsedy líčení, ano i státního zástupce setrval strážník Schierstad jako poctivý člověk při své výpovědi, jíž vlastně. ohrožuje existenci svou, a doložil, ž e by mohl vypravovati ještě jiné tr ap- nější věci, kdyby mu to dovolo- valo o těchto — úřadní tajem- s tví. Výpovědi tyto způsobily velikou sensaci a otřásly i posledním zbytkem důvěry v právní poměry říše německé, jakož byla dříve jiz aféra Posadowského otřásla důvěrou v nejvyšsí správu. Ejhle, moc velkokapitálu, soustředě- ného v pruských rukou, a vliv jeho přemocný, třeba popíraný, i na samé soudnietví!

Schierstadt Sternberg Fried Wovdová Sternbergův Thiel Schier Schierstad Berlín

22 article

Zajímavou statistikou z dob vlády Viléma chceme ukončiti statistikou, pořízenou dle tříletl. V Německu odsouzeno (nepravime: ža- lováno — nýbrž: odsouzeno !) bylo pro urážku Veličenstva v tříletích: 1888—1890 . . 514 osob, 1991—1893 . . 517 1894—1896 . . 594 » 1897—1899 . . 437, Pro zločiny a přečiny proti státu, nábo- ženství a veřejnému pořádku (provinéní to, k nimž kriminalisticky a stalisticky také urážky Veličenstva náležejí) odsouzeno bylo pak v tří- letich 1888—1890 . . 36.955 osob, 1891—1893 . . 40.168 1894—1896 . . 45. 429 1897—1890 . . 47.582 osob l Válka anglo-německá? Zvláštní projev ministrpresidenta kapského suu rozpočtu navrhl jeden člen strany afrikandrů škrtnutí položky na Velrybí záliv, poněvadž bez- toho celé pozadí zálivu Německa nálezí. Na to odtušil Gordon Springg, ministrpresident kapský: »Musíme podržeti Velrybí záliv, poné v a d dle všeho blizký jest čas, kdy bude i pozadí jeho opět námi do- byto.« V berlinských kruzích jsou výrokem tím velmi rozrušení a žádají vysvětlení. V pravdě jde alo nepochybně o zkomoleninu v překladu a v depeši. Gordon Springg užil dle všeho místo »dobyto« slova »získáno«; možno as, že se Anglii podaří stará tužba její, získati od Německa pozadí zmíněné za ústupky na jiných stranách. Války, které skutečně vésti se chtějí, obyčejné předem se nevyhlasujl.

Vilém Springg Německo Anglie

23 title

Válčení s Čínou.

Čína

24 article

Tyrolský kompromis. Z Vídně, 5. listopadu. Dnes koná s v Bolzaně valná schůze volič liberálního velkostatku tyrol- ského. Bude jí předložen kompromis, uza- vřený s německo-konservativní skupinou této kurie ke schválení.

Vídeň

25 article Lonbet v Lyonu.

Lonbet v Lyonu. Z Lyonu, 4. listopadu. (C.-B.) Presi dent republiky Loubet přibyl sem k od halení Carnotova pomníku a byl lidem hlučně uvítán. Z nádraží odjel přím na Náměstí republiky, kdež pomník se na- lezá. Před pomníkem měli chvalořečio

Carnotův Lyon

26 article

Napjetí proti Loubetovi v Lyoně. Pan Loubet pohněval si velice obecní za stupitelstvo města Lyona. Přijal — na včerejs neděli, kdy odhalen bude v Lyoně pomník Ca- notův — pozvání k banketu v obchodní komoře tamní, kteráž skládá se z mirných republikánů. Obeení zastupitelstvo lyonské, jež jest radikálně socialistické, zve ale obehodní komoru tu prostě reakcionářskou a jest tím, že Loubet po- prilis důvěrnými styky s nedospělými děvěštky.

Loubet Lyona Ca

27 article

V Praze, 5. listo padu. Pretendent na trůn čínský. Zajímavá zvěst dochází dnes prostředkem »Nového Vremene«. Reformní strana čínská do- znává již veřejně, že chce svrhnouti s trůnu čínského nynější dynastii mandžurskou a že chce nastoliti v práva její bývalou dynastii Mlingův, jež jest původu činského a nikoli mandžurského. Pretondent Tjen s u z a n, jenž odvozuje původ

Mlingův Praha Nový Vremen

28 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Irjina. Napsal Rafael Altamira. Ze španělštiny přeloži Alf. P. Liják nás rychle zahnal domů. Vrátili jsm se unaveni, utrmáceni stoupáním na svahy a se svahův za koroptvemi, aniž se nám podařil uloviti jediné. A to pokropení na konec rozmn žilo naši mrzutost, a dovedlo nás potěšiti pouze teplo, sálající z pěkného plamene dříví, ktere podpálili v kuchyni, a neméně příjemné teplo několika topinek, které jsme snědli než by pě napočítal a zalili je těžkým, tmavým vínemz Huerly Bratranec můj Leopold, povaha veselá výborná, nabyl ihned dobrého humoru; počal žertovati s hospodářem Manuelem, ba pobíze jej, aby šel s ním na noc lovit pražmy n ostrůver nedaleko pobřeží. Ač řádný cheň dobré topinky působí mile na ducha, upad jsem v hlubokou dumu. Vi bůh, že nebyly sebe vzdálenějším důvodem toho moje lovecké ne- úspěchy; nejsemt v tomto směru marniv — mezi námi řočeno; pravda, trefim dosti často, ale v letu netrefím nie Nikoliv; rozesmutňovaly mne mraky, ne- dostatek světla, šedivá obloha a špinavá, neur- čítě barva moře. Nám jihozemcům je slunko celým životem, a když ho nemáme, klesáme smutníme, a duše se nám chouli jako skládaji květy své lístky, když nastane večer Nemohl jsem se dočkati, až dešť ustane vyšel jsem několikrátc z domu prohlédnout po- časí venku. Na štěstí se rychle lepšilo, a když jsem vyšel po zestě, pozoroval jsem, že úplně řáslalo pršet.

Altamira Leopold Manuel Alfa

29 article

Krajina jakoby živla. Barva stromů a kvělů. zlato stébel, zeleň trávy, pokrývající sousedn líchu, vše zářilo novým jasem. Země obyčejně bělavá, mrtvá, nabyla nyní barvy ostře šedivé, jako sienská hlinka, a lahodila oku. Sosna, ro- stoucí samojediná na mezi líchy, vynikal mokrým kmenem červenavě černým pod širokou, zelené sametovou korunou, vítězící barvou n nedalekým množstvím temných keřů svatojan- ského chleba a mandli, na kterých listí témě nebylo. Vše bylo klidno, nikde zvuku, vše jakoby bylo mrtvo, a v tom nesmírném mlčení dopa daly krůpěje deště, kanouci v přestávkáchs stromů, silným zvukem, takže se zdálo, jakob někdo na biízku chodil. Několikráte jsems ohlédl, domnivaje se, že přichází hospodář, či že si za mnou hraje hoch nějaký. Náhle vyšlo slunce a jeho paprsky se za- skvěly v horách tisícerým stříbrným leskem stružkách a praměncích vody, které tam sté- kaly a hrnuly se ještě na všech stranách, jak poslední stopy deště, oživujíce takto modravě šedou základní barvu pohoří. Obloha se vyjas- novala od moře, jen po mojí pravici byla jests mračna, zahalující část vzdálených vrcholů hor- a pod nimi se ostře bělalo několik roztrouše- ných chatek — obydlí hajných, či dřevo- rubcův. Slunce bylo již na západě, a za krátkoje zahalila mlha úplně. Světlo znovu ochladlo zdálo se, že klid v krajině vzrůstá. Moře se utišilo a jen chvilemi zavál od něho svěží příjemný větřík. Země dýchala vonným ozonem, kterým se šíři plíce a uvolňuje mozek, a náhle počala sosna voněti smolou a dechem mladých pupenů. Citil jsem, že mne zevní svět zmáhá, moje zádumčivost se měnila v sladký vnitřn klid v zapomenuli vlastní osoby, v sen vědomí které pozbylo svých vlastností a změnilo se, jak praví básník »ve součást toho milého kraje«.

Sosna

30 article

Z té vzrušené nálady mne vytrhlo racho- cení vozu, který se blížil skřípaje v osách z znění zvonků mezka. Byl asi ještě daleko, v nesmírném klidu kraje i blízkého moře vyni kaly zvuky zřetelně a rozléhaly se daleko V domě asi také uslyšeli vůz, neboť Manue ihnod vyšel. »Zena, je již tady,« řekl. Vzpomněl jsem si, že Rosa, žena hospo dářova, jela do hor pro sklizeň; měli tam ně kde v úžlabině poličko, na němž byla letos zaseta kukuřice. S matkou šli dva synové, klu- číci, z nichž štarší byl asi půl deváta roku stár a tvářil se jako dospělý. Vůz se blízil. Bylo slyšeti hlasy hoch pobízejících mezka, a konečně vyjeli u lichy »Uz jste tady?« zvolal Manuel, vida je »Tot!« odpověděla Rosa, která stála předu vozu, zvedajíc smědé ruce. Na hlavě měla tmavý šátek, uvázaný pod bradu, v jedn ruce otěže a v druhé mandlový prut s listln na konci »Zmokli jste asi?« řekl jsem. »To se dá myslit,« odpověděla žena, pu stila otěže a skočila s vozu na zemi; sukně j silně zašustěly. »Nedívejte se na mne, pane, řekla s úsměvem, »jsem rozbita a špinava jak svatý Lazar.« »Jakoby tě pán nebyl viděl v čistých š tech,« podotkl Manuel. »Tož skládejme.« Hoši se zatím již dali do práce a snaži se složiti velký koš, plný kukuřicových klasů ale musil jsem jim pomoci, a se mnou Leo- pold, který vyšel z domu, jakmile zaslechil hilasy.

Zeno Rosa Manuel svatá Lazar Jakoby Lea

31 article

Za krátkou chvili byl celý náklad na zemi. Vysypali jsme pytle a koše na rohožky, aby nepadly plodiny na mokrou zem, a tak jsme utvořili velkou hromadu kukuřicových klasů zeleném lupení, jehožto děrami zářila jemn zlatá barva zrn, a ze kterého vyčníval na konei povadlý chochol červenavých vousů. »Jsou-li pak křehké?« zeptal se Leopold. »Ba že!« řekla Rosa. »Hned rozdélám oheň a upeku jich několik. Vím, že je pán »V kuchyni je oheň,« podotkl Manuel. »Ne, ne; zde !« řekl jsem, chtěje i dále dýchati volný vzduch. »Půda není přiliš vlhka- a možno rozdělati oheň zde.« »Ano,« odpověděl Manuel, »za dvě minuty. Odstrojil mezka, dovedl jej do stáje, od- strčil vůz k líše a počal snášeti chrást a roští »Zde,« řekl jsem, ukazuje na místo p levé straně domku, odkud bylo viděti dobře n moře i na celou osadu, kterou postavili rybáři téměř v samém pobřežním písku. Rozskru jsem sirku, přistrčíl k rostí, a okamžiku bleskl plamen v hiustém bílém kouři který stoupal kolmo, nevlně se, a mízel ne- vysoko. Noe nastávala dřive, než jindy, mraky za- krývaly větší díl oblohy, a ve stínech, stále většich, mohutněla záře ohně, obrážejíe se v de- šťových kalužích a přibarvujíc okolní předměty

Leopold Rosa Manuel Půda Noe

33 article

červeně. Sedice na zidlich kolem ohně počsli jsme pojídati kukuřicově klasy. Rosa je zlehka kro- pila olejem a posypala solí, než je dala na oheň a tam se pekly, jemné zlato zrnek se opa- lovalo a tu i tam připálilo. Když jsme myslili, že jsou dost, vyndaly se a každý klepl svým klasem o ruku, aby s něho setrási popel. Netřeba říkati, že jich Leopold snědl nej- více ze všech nás, čítaje v to i děti, které se. stále hádaly o každé zrnko. Manuel přinesl hli- něný džbán vína, aby osvěžil jidlo, za krátko se mu rozvázal jazyk, a on vyprávěl žertíky, o kterých se domníval, že je umí vyprávěti ne- obyčejně vtipně Obrácen obličejem k moři naslouchal jsem mu s potěšením, které cíum vždy, naslouchaje žertovnému hovoru venkovanů. Rosa jej vyru- šovala každé chvíle žerty a výkřiky, časem až příliš energickými pro rty ženské. Leopold se vesele chechtal nápadům obou. V klidu noci, která nás obklopovala temnotami, a beze zvuků, které by nás vyrušovaly, nabývaly ty silné hlasy, pronášející slova rodného mého nářečí, sladká a milá sluchu mému, rázu jakéhosi roz- hovoru strojeného, ve kterém věty, přízvuka výslovnost zněly nějak slavnostně, pozvedajíce se nad všednost okamžiku.

Leopold Manuel

34 article

Duše mého lidu rostla ve mně, a jakoby něco hledala, pohlédl jsem toužebně na obzor moře, v tom okamžiku temného, černého, jako nynější doba mojí vlasti; ale v jeho hlubokém kllně odpočivá časom nová záře, nový život. Náhlo že objevilo v černé změti mraka nejisté, neurčité červenavé světlo, které bylo jakoby pouhým tušením a neosvětlovalo tem- noty. Zvolna rostlo a jemný růměnec zanítil vody. A vzrůstající nach stoupal a stoupal, až se nad mraky ve volné prostoře objevil bílý jas, kterým blízké hvězdy zblodly. A konočně vyšel měsíc, rozzářil se mohutně a světlo se rozlilo obzorem i zálivem. Za mnou zazněly hlasy sílněji, jakoby ná- hlým nudšením ba i Leopold, sveden příkla- dem Manuelovým a Rosiným, počal mluviti místním nářečím, a lámal je nelítostně za ra- dostného hlaholu venkovano

Leopold Manuelův Rosiný