1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předs liací ne
v Praze v administraci
na měale
na čtvst leta . . . . 6 K-
s drejí čonáškou
na měnle
na čtnt leta . . . . 7 K 50
ve nlianách: a K 9o t
na měsíc . . .
Poštor:
n moř
na čtvrt lel
s drojí zlsilkeu
na peěsí
na tvrt leta . . . . 11 K 40
Praha
5
article
Až po Velikonocích.
Až po Velikonocích.
Čtrnáctidenní zasedání rady říšské zakon-
čeno bylo v úterý náhlým odročením, jež na
důkaz své nespokojenosti předseda ministerstva
dr. Körber osobně nevyřídil, dav nejvyšší rozkaz
oznámiti předsedou sněmovny. Měl ovšem tolik
nehod se svými plány právě v těchto čtrnácti
dnech, že v této příčině pozapomenul na svou
»vášně prostou vytrvalost«.
Odročení rady říšské nepostrádá jakéhos
divadelního effektu, jakož všec a acenerie po
sledních dní vynikala dramatickou živostí.
Útok čtyř stran německých, namířený na
zlomení české obstrukce, seřadění se stran slo-
vanských a Vlachů kolem naší delegace, polsk
odmítnutí akce německé a vlastní prostředkovací
návrhy polské, nové usnesení německé vzhledem
k polským nžvrhům, souběžné stanovisko histo
rické šlechty, přesné prohlášení českého posel
stva, odepření voleb do delegací před svátky.
polské zakročení o informaci u ministra zahra
ničných záležitostí hr. Goluchowského, různos
náhledů o volbě delegační mezi tímto a drem
Körbrem, změna názoru dra. Körbra po slyšení
u panovníka, vše následovalo tak rychle za
sebou, že bohafším dějem a napínavější dispo
sici málokterý divadelní kus může se pochlubiti,
a když napjetí bylo nejvyšší, spuštěna opona,
rada říšská odročena — herci i diváci musíse
spokojiti přestávkou, jež prý potrvá prozatímaz
do uplynutí velikonočních svátků
Co se chystá? Co se stane? Tyto otázky
se ozývají na všech stranách, ale určité odpo
vědi nedostává se prozatím odnikud.
doktor
Körber
Vlach
Goluchowský
Körbr
6
article
Ministerstvo dra. Körbra pocítilo pod svýma
nohama náraz, jakoby se byla pod ním otřásala
půda a kroky jeho klopýtly. Sotva že se z to-
hoto nárazu vzpamatovalo, ozval se v něm silný
pud sebezachování. První jeho myšlenkou bylo
oznámiti svým věrným, že vše, co se událo,
stalo se s jeho souhlasem. Akci polskou nebylo
překvapeno, výroky hr. Goluchowského o vol-
bách delegačních byly chybně pochopeny a ne
správně vyloženy, volby do delegaci budou po
sváteích bez nesnází provedeny, postavení dra.
Körbra nebylo nijak otřeseno a ministerstvo na-
prosto se nezanáši myšlenkou odstoupiti . ..
Goluchowský
7
article
Jest to opravdu vše tak, jak listy vládou
informované by rády vylíčily ? Silně o tom po-
chybujeme, neboť vidíme současně, že listy ně-
mecké zasypávají polskou delegaci pochybným
poklonami, z nichž nejmírnější zní — intrikáni,
současně pak útočí na ministra zahraničných
záležitostí, že jednal ukvapeně a nerozmyslně
A ještě zajímavější jest, že z vládní ti-
skové kanceláře se ozývají výstrahy stranám
německým, aby nepřehledly vážnost situace
nepřepínaly luk. Zvláště charakteristické jest, co
se píše z Vídně do Berlína. »Nebezpečí v prů-
tahu!« volá se tam k Němcům. Na to se ozna-
muje, že osoba, jež jest úplně obeznámena
s plány vlády, s pikly ve kruzích dvořanůa
se spodními proudy v parlamentě, pokládá po-
sici německou za silně ohroženou, ale že je
okamžik pro dohodu velmi příznivý, nepřepnou l
luk. Bez kompromissů soužití národů v Ra-
kousku jest nemožné a nepochopí-li prý Němei
nyní tyto pravdy, hrozí jim nebezpečí, že se
všecko spojí, aby byli zatlačeni. Dr. Körber prý
však se těší stále úplné důvěře rozhodujíeích
kruho.
Jest ovšem věcí Němcův, jak se k těmto
domluvám zachovají; že přicházejí na Berli
jest dokladem, že působivost jejich má být
účinnější. A tu neškodí malá vzpomínka —
z Uher. Tam do nedávna silně se dmuly vlny
všeněmecké; žurnalista a poslanec Korodi uprch
Němec
doktor
Körber
Němcův
Korodi
Vídeň
Berlín
Uhry
8
article
do Německa a poslanecký jeho mandát za
Brašov byl uprázdněn. Před volbou se Korodi
vrátil, výbor Sasíků konal poradu volební
předseda dr. Schmidt zastával názor, aby Sa-
síci se vrátili plně do vládní strany, protože
nemohou prováděti »všenárodní politiku«,a
při volbě dne 22. t. m. byl na tento program
jednomyslně zvolen Sasík — přivrženec vládní.
Co odtud plyne pro náš případ? Něme
uherští patrně již počítají se změnou poměrů
popouštějí napjatý luk všeněmecký, aby uhájil
své místní zájmy.
Jest to následek lepšího poznání, jež při-
nesl s sebou Korodi z Německa, jest to ná-
sledek smíru, uzavřeného ve sněmovně uherské
Snad spolupůsobily obě okolnosti, tak jako se
nedá přehlédnouti, že obrat ve sněmovně uher
ské působil i na průběh vývoje ve čtrnáctidennín
zasedání rady říšské.
Přílišné napnutí všeněmeckého luku patrne
překáží určitým blízkým a velmi důležitým zá-
měrům, a proto bude velmi zajímavo stopovati
co se bude dále diti ve zdejších kruzích něme
ckých.
doktor
Schmidt
Sasík
Německo
Brašov
Sasík
9
article
Prozatím Němci a jejich časopisectvo pro
zrazují všemi svými projevy, že vývoj poměre
na radě říšské postavil je před novou situaci
Vlastního východiska z poměrů těch dosud ne
nalezli, jejich časopisectvo doposud se ohán
jen starými, otřelými hrozbami, že Němci sáhnou
opět ke zbrani obstrukční, jen aby znemožníli
vliv případné většiny na radě říšské — o níž
se domnívají, že to bude nové, opravené vydán
bývalé pravice, anebo se namáhají urážkami
výčitkami oblomiti klub polský, jehož poslední
akci prohlašují za zpronevěru na důvěře něme-
cké. Poslanci němečtí pak usnesením svých čtyi
stran obmezili se na projev co nejméně slibný.
jen aby se nemohlo o nich říci, že smírné ná-
vrhy polské odmítajl.
Strany slovanské mohou na uplynulé čtr
náctidenní zasedání rady řišské pohlížeti s kli-
dem, aniž by se oddávaly přílišným nadějím.
Sblížení skupin slovanských s delegací českou
podalo ihned důkaz, že jsou důležitým činitelem.
neboť sblížení to stalo se hyhnou silou.
jež způsobila pozoruhodnou změnu v dynamice
parlamentní. Ono zejmena zjednalo půdu pro
akci polskou, ono zároveň přimělo historickou
šlechtu, že vykročila ze své posavadní reservy.
Němec
10
article
Poselstvo české může právem na tom si za-
kládati, že svou vytrvalostí, svým seřaděním
k jednotnému postupu, svou důsledností v obra-
ně práv, všem ostatním Slovanům stejně odpíra-
ných, stalo se krystalisačním bodem, stalo se
střediskem nově se tvořící situace. Mužným
svým prohlášením o stanovisku českém vůči
akci smiřovací, Poláky zahájené a nevyvratným
odůvodněním českých požadavků v příčině práva
na vnitřní český jazyk uřadní a nároku na zřízení
české university na Moravě uvedlo německou
žurnalistiku ve zřejmé nesnáze; vždyť ani jediný
vídeňský list nedovede se vymknouti ze železné
logiky prohlášení a vypomáhají si vesměs bud
překrucováním neb umlčováním! Ostatně jest
vhodno při této příležitosti připomenouti Něm-
cům, že jsou ještě dlužní kompensaci za veliké
praecipuum, jehož se jim dostalo mandátyv
kurii českého velkostatku.
Rozlišením toho, co náleží národu českému
již dle znění zákonů, od otázek ostatních, uká-
zalo poselstvo české zároveň na schůdnou cestu
k dalšímu jednání, jež může vésti, ne-li ke ko-
nečnému vyřízení posavadních sporů, tedy aspoř
ke zjednání možného soužiti, předpokládajíc
ovšem, že šetřeno bude všestranně a spravedlivě
zásady rovnocennosti obou národů a jazyků.
Zbývá ovšem ještě otázka, jaké jsou hlubší.
dosud neviditelné a nevyslovené příčiny vzniku
měnící se situace v poměrech parlamentních
Přesnou odpověď na otázku tuto dají bezpo
chyby události, jež nastanou po Velikonocích.
Budou-li jen povahy vnitřní, či osvědčí-li se
ještě patrněji jejich podstata ještě dále — ne-
lze dnes spolehlivě prokázati. Tedy až po Veliko-
nocích!
Polák
Německo
Veliko
český univerzita na Morava
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 23, března. (K odročen
delegačních voleb) sděluje se krakov-
skému »Czasu« z Vídně: Celý včerejší den
panovala v parlamentě nejistola a objevovaly s
různé dobrodružné pověsti. Vědělo se, že před-
sednictvo polského kola bylo včera u hraběle
Goluchowského, a vědělo se též přibližně, jakou
hr. Goluchowski dal odpověď; proto čekános
netrpělivostí, jaké stanovisko zaujme předseda
ministerstva . . . Za sněmovní schůze předsed-
nictvo polského kola shromáždilo se na poradu,
po níž se odebralo k předsedovi ministerstvaa
vysvětlilo mu, že polské kolo sice vůbec ne-
protestuje proti okamžité volbě delegace, ale jde
o to, že obtíž činí Čechové a hroz
dokonce, že násilím zmaří volby.
Polský vliv (na Čechy) ukázal se nedostatečným
a pohoršlivé výjevy při volbě mohly by zmařit
celou započatou smiřovací akci. Prolo si polské
kolo přeje, aby se volba delegace vykonala až
po sváteích. Dr. Körber slibil, že odpoví odpo-
ledne. Po poradě s hr. Goluchowským dr-
Körber se vrátil do sněmovny a pozval k sobě
předsednietvo polského kola, jemuž oznámil, že
delegační volby budou položeny na jednací po-
řad až po svátelch
Goluchowský
Čecho
doktor
Körber
Praha
Vídeň
Čechy
12
article
V Praze, 23. března. (Situace
Uhrách.) Uherská sněmovna bystře dohání
co promeškala za půldruhaleté obstrukce. Také
jednání o rozpočtu za rok 1903 chýlí se k
konci, takže sněmovna bude moci rozejíti se
na velikonoční prázdniny již v pátek. Dle zpráv.
podaných ministrem finanel Lůkacsem v liberál-
ním klubu, osnova zákona o investicích bude
sněmovně předložena již ve čtvrtek před
prázdninami. Po dvounedělních prázdnináe
bude sněmovně předložen rozpočet na rok 1904
s příslušným exposě finančního ministra. Poku
se týče voleb do delegace, prohlásil hr-
Tisza, že je dá vykonati teprve tehdy, až svou
delegaci zvoli parlament rakouský. Zasedání le
tošních delegací závisí prý vůbec od politiekýeh
poměrů v Rakousku a proto jest pochybno
bude-li dodržen termín, původně pro ně stano
vený (totiž konec května neb počátek června)
V investiční předloze, která bude
p dána ve čtvrlek, pamatováno letos opět jednou
také na Chorvatsko. Zejmena vláda na-
vrhne na stavbu železnie v horní části Chorvat
ska 10 millionů korun a na úpravu řek Drávy
a Sávy dva milliony.
Ze Lvova, 21. března. (Dr. Řeho
Chomyšin), rektor lvovské ruské duchovn
semináře, byl již, jak sděluje »Gaz. Narod.«
jmenován biskupem stanislavovským a obdržel
z rakouského vyslanectví při Vatikáně zprávu
aby si připravil obvyklou taxu za své jmeno-
vání. Dr. Chomyšin narodil se roku 1867 v
Hadynkovcích v husjatynském okrese, studoval
ve Lvově a ve Vídni na Augustineu, kde pový
šen též za doktora bohosloví. Pobyv nějaký čas
jako vikář v Stanislavově a jako administraton
v Kolomyji, stal se před půl druhým rokem
rektorem lvovské semináře.
Pok
Chorvat
doktor
Řeha Chomyšin
Chomyšin
Praha
Uhry
Rakousko
Chorvatsko
Dráva
Sáva
Lvov
Vatikán
Hadynkovce
Vídeň
Augustineu
Stanislavův
Kolomýt
13
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 23. března.
Politický souboj.
Advokát Dennebery, kandidát welfský za
posledních říšských voleb v Německu, vyzva
na souboj na bambitky vydavatele »Hann. Courr.e
dr. Jonecka, záložního důstojníka, proto, že tento
otiskl v jistém letáku s hanlivými poznámkam
rozsudek, kterým Dennebery jako někdejší re
daktor »Deutsche Volkszeitung« odsouzen byl
na 3 měsíce do vězení pro urážky vrchního
presidenta Bennigsena.
Dennebera
Hanna
doktor
Joneck
Bennigsen
Praha
Německo
Deutsche Volkszeitung
14
article
K ministerské korrupci v Ilalií.
K odhalením, jež jsme ve příčině šmejdů
za správy bývalého italského ministra vyučování
Nasia byli již před deseti dny uveřejnili, dodáva
se z Říma ještě, že ministr Nasi užil 60.00
(dle »Tempo« dokonce 200.000) lir z různých
fondů k účelům nepřístojným a že dále dal si
od »Regie caleografic« pro svou osobu vydat
za 18.000 lir vzácných rylin. Do svého voleb
ního okresu poslal prý ministr 171 beden věci
mu nenáležejlcích. Věci utajeny zůstaly proto
prý tak dlouho, že s ministrem byli za jedno
i úřadníci státní účtárny. Podrobnosti přímo sen-
sační obsahuje zpráva poslance Saporila, jejž
rozpočtový výbor pověřil vyšetřováním affery
zmíněné. Zprávu tu uveřejňuje »Giornale d'Italia.
Nasi promrhal celě tisícové fondy osobnostem
zcela neznámým jako podpory a to také peníze
určené pro vdovy po učitelích a pro sirotky.
Mnoho kvitancí bylo přímo zfal
šováno. Také z fondu 330.000 lir, určeného
pro vědecké úkoly a bádání učilelů, bylo vydáno
přes dvě třetiny, aniž výdaje ty nějak byly zdů-
vodněny. Také tu místo učitelů obdařeny různé
kreatury, mezi nimiž na příklad různí arlisté,
šermiři, porodní báby atd. Někteří učitelé pro-
hlašují, že jména jejich na kvitancích nejsou o
nich podepsána. Odhalení toto čin
nesmírný dojem v celé Italii. »Gior
nale d'Italia« podotýká o Nasiovi, že byl snad
šíleným, protože člověk zdravých smyslů neby
by mohl přímo »vypleniti« ministerstvo tak, jak
se stalo. Rozpočtový výbor rozhodl se, že dá
podnět k dosazení parlamentního výboru vyše-
ttovacího proti Nasiovi.
Nasius
Saporil
Řím
Giornale d ' Italia
15
article
Odboj proti Němcům v Africe.
Jitření proti nadvládě německé zasáhá do
všech afrických osad říše Vilémovy. Po Ovam
bech, Bondelswartech a Hererech v osadě dlamar
ské následují teď i domorodci kamerunš!l. Dle
zpráv, jež do Londýna došly, byl a v K ame
runu jedna posádka německá, po
čtem 40 mužů, úplně potřena. Od
dil, jenž byl vyslán do Piciny, kdež jeden
náčelník se zdráhal zaplatiti »pokutu« Něme
uloženou — pokuty ty jsou vlastně jinou formou
vydírání — aby náčelníka toho pokořil
byl povstalými domorodci obklí
čen a porubán. Tisíc domorod e
ozbrojených puškami dobytými
vytrhl proti celní stanici Sana
konu. Obchodnici běloši, když se již nemohli
ubrániti a poslední náboj vystřileli, zapálili sam
tamní továrnu a uchýlili se na blízké anglické
území.
Nové povstání včera »St. James Gazettoue
v Damaře ohlášené, chystá se prý na jih
osady té. Ve Varmbadu jest jen hrstka vojákův
německých a na vážnou obranu nelze pomýšleti.
»Morning Post« praví, že vláda německá
sama není si ještě zcela vědoma, jak vážnou
stala se situace v její osadě jihoafrické.
Němec
Stanislav
James Gazettoue
Afrika
Vilémov
Londýn
San
Damara
Morning Post
16
article
v arobném prodejii
ranní číslo o sobě . . . za 8h
opolední . . . . . . . za 2h
Ve úlialkách aa venkorš
rapní čkla. . . . .
vipolodní . . . . . . . . 3h
Inserá ty
platí se hatevě zepřel
Přečplanení s inseaty přijímná z dminl-
strace v Mariauské ulici č. a
Tam nacházejí se též redakce.
tiskárna a ezpeáise „ Nárednich Lista“.
Rukopisy se nevracsji.
Inserý
Nárednich List
Mariauský ulice
17
article
Útrapy anglické výpravy v Tibelu.
V Tibetu udeřila poznovu krutá zimaa
řádí zle v řadách anglické výpravy. Dvě setniny
výpravy té byly za pochodu z Fari do Tuny pře-
kvapeny sněhovou vánicí při 24 st. zimy a mu-
síly utábořiti se v hlubokém sněhu. Vichřice
mařila všeliký pokus roznititi oheň; vojáci ne-
mohli se ani ohřáti ani pokrmy uvařiti. Po
30 hodin mužstvo ničeho nepojedlo; důstojníci
živili se zmrzlými konservami. Píce pro
mezky byla hluboko sněhem zasypána. Kromě
toho zahynul veliký počet mezků při přechodu
přes dravý lok jeden prolomením se ledu. 20
mužům krutě nohy omrzly a 30 mužů jiných
utrpělo zimou tak, že musilo býti na mezeích
odvezeno. Z oddělení 120 mužů, pracujících
na zřízení cesty z Kampasabu do Tuny, 70
osleplo účinkem oslňujícího lesku sněhu.
Za Tunou postaví se anglické
výpravě 3000 Tibeťanů ozbroje-
ných, v Gyanu jest pak v další záloze
10.000 Tibeťanů pohotově brániti zemi svou.
Výprava anglická nečítá ale více než 3000
mužů, mezi nimiž jest mnoho mužstva indického.
Tibeťan
Tibet
Fari
Kampasab
Tibeťan
18
article
Menšinová schůze v Rychnově
nad Kněžnou.
Menšinová schůze v Rychnově
nad Kněžnou.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Dne 20. t. m. konaly se v Rychnově nad Kn.
dvě významné schůze. Dopoledne porada důvěrníko
»Národní jednoty severočeské z okrsku rychnovsko-
kosteleckého, které se zúčastnili zástupcové četných
obcí jakož i delegáti místních odborův. Rozhovor
veden byl čile a věcně; usneseno přikročiti ben
prodlení ke stavbě české školy v Rokytniei
a zvolen výbor stavební i finanční, jemuž celá akc
svěřena. S povděkem přijata zpráva, že místo pro
školu je zakoupeno, a že na dobrovolných příspěv-
cích během měsíce sebráno přes patnáe
set korun. Do toho nejsou započílány pokladní
hotovosti místních odborův. Dopolední porada pro-
kázala, že se okrsek rychnovsko-kostelecký může
honositi mnohými pracovníky; chuť k národní práci
byla všeobecná.
Odpolední veřejná schůze lidu nevydařila
se co do návštěvy tak, jak se dalo očekávali v dnešní
důležité době; snad vinu malé poměrně účasti nesl
rozkošný jarní den. V sále Národního domu sešlo
se nicméně přes půltřetího sta účastníků z Rych-
nova, Vamberka, Solnice, Lukavice, Rovně, Pěčína
ald. Také česká menšína rokytnická byla zastoupena.
Přítomné uvítal učitel pan Josef Macháček, jenž
zvolen byl předsedou schůze. Týž jako předseda
okrsku Národní jednoty severočeské podal zprávu
o dosavadním postupu menšinové práce na Rokyt-
nicku a udělil slovo panu dru. Štemberkovi.
jenž promluvil o síle a významu české menšiny
v Rokytnici. V obsažné řeči vylíčil dějiny města
Rokytnice, jež — původně jsouc české — bylo
v sedmnáctém století poněmčeno. Uvedl do podrobna
stalistiku českého obyvatelstva v Rokytnici, Dolní
Rokytnici, Střední Rokytnici a Panském Poli (Herrn-
feldě) co do sociálního postavení, zaměstnání i počtu
dítek školou povinných nebo ještě škole nedorosilých.
Macháček
Štemberk
Rychnov nad Kněžná
Rych
Vamberk
Lukavica
Pěčín
Rokytnice
Dolní Rokytnice
střední Rokytnice
19
article
Dokázal nutnost české školy pro Rokytnici s okolím
a vylíčil dosavadní pokusy v tom směru. Vyvrátil
námitky činěné proti škole se strany německé neb
odrodilecké
Rokytnice má německou měšťanskou školu, na-
plňovanou českými žáky a Čechům nechce dopřáli
ani jednotřídky. V dalším průběhu své řeči poukázal
na pochybenou výchovu ve škole německé se zře-
telem na Rokytnici a nastínil kroniku českého utr-
pení v Rokytnici: jak soustavně a zlomyslně poško-
zovali Němci české živnostníky, jak působeno na
panské úřadníky, aby propouštěli české dělníky; jak
starosta zapovídal na veřejnosti česky mluviti; jak
u Čechů pořádány policejní prohlídky; jak Češi bez-
důvodně byli udáváni, denuncování pro trestní činy
jak bezpečnost českých dětí z Pěčína byla ohrožo-
vána; jak učitel tropil si posměch z nuzného ze-
vnějšku českého žáčka; jak funkcionář »Bundue
vynadal Čechovi »českých psů« a bodl po něm no-
žem; jak české dítky byly zkracovány při vánočních
nadílkách atd.
Uvedl případ jeden, dokazující naprostou bez-
citnost při fedrování věci německé. Dne 24. prosince
1903, v posvátnou chvíli štědrého večera, když první
hvězdy zaplanuly na nebí, když nad dřímajíeím svě-
Čecho
Němec
Čech
Rokytnice
Pěčín
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Proti carismu.
Kapitolka z prozpytu slovanského svědomí.
Rusko-japonská válka rozdělila všechen
svět ve dva veliké tábory, jež s různými pocity
sledují průběh událostí na dalekém Východě.
Nemohlo býti pochyby, na kterou stranu přikloní
své sympatie slovanský svět mimoruský. Vyjma
Poláky, u nichž hlas užších tužeb národních při-
rozeně přehlušuje pocity kmenové, způsobila
událost mohutné vzplanutí citu bratrské pospoli-
tosti u všech národů slovanských.
— Kostky jsou vrženy! Tam, na nejzazším
břehu asijském je v sázce osud nás všech! prav
nějaký hlas duši slovanské.
A duše se chvějí.
Však pocit není přece zcela nesmísený. Část
intelligence, která podlehla vlivu cizích hesel,
dovolává se odchylného hlediska. Známeje
příliš dobře, zvlášť my Čechové, kteří jsme nej-
více vystaveni větrům západnickým. Denně se
nám uvádí na paměť skřípavými zvuky ten rozkol
mysli.
— Rus není bratr! Aspoň ne celá Rusl
Třeba rozeznávati ruský národ a ruský svět
úřadní, ruský lid a ruskou vládu, ruského člo-
věka a — asijský despotism, pod nímž lid —
„úpř“1... Bude-li v dnešní válce poraženo ru-
ské vojsko, nebude poražen ruský národ.
Jen vláda bude poražena, jen systém, kletý
carism bude oslaben. Kdo je přitel svobody.
vzdělanosti, lidskosti, přeje si z duše té po-
rážky. Ať zhyne carism! ...
I na slovanský Jih už pronikl zmatek. V po-
sledním čísle chorvatského měsíčníku „Hrvatska
Misao“*) osvětluje Štěpán Radič svému čtenář
stvu ten rozpor slovanského svědomí.
V „restaurantu oriental“, v latinské čtvrti
pařížské, kde scházejí se studenti Srbové, Ru-
*) Slavenska narodna sviest. „Hrvat-
ska Misao“. God. III. Sv. 5. U Zagrebu. Medjašna
ulica
Polák
Čecho
Rus
Hrvatska Misao
Radič
Srba
Zagreb
carisma
21
article
muní, Bulhaři i Řekové, setkal se autor stat
s intelligentním Srbínem.
Ač už trávil nějaký rok v Paříži, mluvi
Srb dost slabě francouzsky, ale učil se pilně
anglicky, německy a vlašsky.
„Vykládám mu, jak rychle a snadno by s
mohl naučiti česky, polsky i rusky, ale musil by
ovšem do Prahy, do Varšavy nebo do Moskvy
ne do Paříže. Mluvím o slovanské budoucnosti
o tom, jak dosavadní cesta dovede neruské
Slovany jistě ke zkáze ...
Milý Slovan poslouchá zdvořile a potom
jaksi s vysoka odpovidá přes ramena:
— Milý pane, Slovanstvo, to nic není! Jsou
jen Rusové, ale to jsou ubozí barbaři, pod vlá-
dou asijské despocie... Leč, odpusťte, můj
anglický učitel čeká . ..
— Mně se zdá, že s tím svým učitelem mlu-
víte asi více o „ruském barbarstvu“ a „ruské
despocii“, nežli se s ním — učite anglicky?.
Ale milý „Evropan“ už neposlouchal, an
se nenamáhal odpověděti.
Jindy mluvil s Bulharem, živým, snědým
mladíkem z Makedonie. Leč ten po prvých slo-
vech, ačkoliv byl takto mlčelivý a uzavřený muž,
hned se prohlásil:
— Co pak je platno Rusko naší svobodě
kultuře, když samo je plno despotismu a bar-
barstva!...
A ve společnosti Rumunů. Milí, způsobní
lidé. Mluví se o všeličems. I na Rusko přijde
řeč. A jeden hned vyskočí jako lvíče a podává
mi francouzskou brožuru „Contre le carisme“
kterou vydali rumunští studenti jako „plamenný
protest“ proti ruské žravosti, despotismu a bar
barstvu.
— Vzali nám Besarabiji! křičí jeden.
— Vždyeky jsme se přec za ně bili
— Jsou nejperfidnější a také nejnebezpeč
nější zabírači! dokládá třetí.
— Chcete snad říci, nejoriginálnější! Vzpo-
meňte jen, kolikrat ruské vojsko prošlo vaši
zemi! A nezbylo po nich jiné stopy, než nepře-
hledné řady náhrobků padlých jejich junáků
pak skvělá záře vašeho osvobozeníl
Bulhar
Řek
Srb
Slovan
Rus
Evropan
Rumun
Paříž
Praha
Varšava
Moskva
Makedonie
Rusko
22
article
Ale všichni na to jedním hlasem
Ale všichni na to jedním hlasem
— Snad nemyslíte, že nás Rusko — osvo-
bodilo?
— Co je skutek, netřeba myslit. To se bud
přizná nebo zapře. Vy to zapíráte, dokud vás
nějaké německé vojsko nepřivede ke střízlivosti
Pamatujte si: jediný pochod německého vojska
Rumunskem — a zajde vám chuť, povídatio
ruské hrabivosti!.
Pravda, jsou i zcela etihodné a nepochybně
věrohodné „časopisy, nucené vycházeti za hra-
nicí“ a stejné řeči vedou. Ale ty časopisy, vlastně
jejich písaři, jsou přese všecku svoji etihodnost.
pořádné kukavice (baby) vůči vládě i zemi, kde
svoje písma vydávají. Neboť nade vším angli-
ckým násilím a krveproléváním v Indii, v Egyptě
a v jižní Africe, ruští vystěhovalci nikdy žádným
„svatým hněvem“ nevzplanuli, protože vzpla-
nouti nesměli, neboť by jim „svobodymilov-
ná“ Anglie byla rychle vypověděla pobyt, kdyby
se opovážili proti jejímu králi a vládě projeviti
jen stý díl onoho rozhořčení, kterým denně za-
sypávají ruského cara a ruskou vládu. Jeto
sice přirozeno, ale dějiny nezvratně dokazují,
jak každá emigrantská politika bývá shovívavá
a vlastně podlá vůči svému hostiteli, ale proti
svým stíhatelům nespravedliva a mstiva. Třeba
to připomenouti z toho důvodu, protože aspoř
u nás Slovanů nikdy by se byla nemohla zakoře-
niti kleveta o ruském despotismu a barbarstvu.
kdyby ji nebyli jako své přesvědčen
šířili i Rusové, kteří se zovou Tolstoj, Gorkij.
Slovan
Rus
Tolstoj
Gorkij
Rusko
Rumunsko
Indie
Egypt
jižní Afrika
Anglie
23
article
Miljukov a pod. Leč tato trojice i mnozí prosla-
vení Rusové nedobyli si svého jména ani svými
útoky na pravoslaví, ani svými sympatiemi p at
pro revoluci nebo pro „německou kulturu“. Lč
mezi těmito ruskými velikány na poli písemni-
ckém i vědeckém a mezi našimi chorvatskými
„hrdiny ústavnosti“, je aspoň ten ohromný
rozdíl, že i nejrozumnější Rusové nepocí-
tili na sobě tyranii ústavních fo-
rem a despotism parlamentní vlá-
dy a nedovedou si tudíž představiti, že by „zá-
padoevropská svoboda“ mohla pro mílliony lidí,
platiti pouze — na papíře. Za to však se nena-
lezl ani jediný Rus světového jména, který by
byl pozvedl svého hlasu proti 816
německých universitních profes
Miljukov
Rus
24
article
sorů, kteří svého času vyvstali se
známým „rozbiječem českých le-
bek“, Theodorem Mommsenem v čele, aby se
prohlásili proti nejpřirozenějším právům českého
jazyka. A vše ve jménu německé vědy. Z
to se ani Tolstoj, ani Gorkij, ani Miljukov ne-
ozvali proti porobě četných národů v Uhersku
a smějí bez jejich protestu francouzští Jakobíu
ve jménu svobody rozbíjet domovní vrata a ná-
silím vnikati do kostelů a klášterů a ve Spoje-
ných státech směji se černoši za živa upalovati,
z vlaků vyhazovati, po stromech věšeti a spole-
čenským pohrdáním stíhati a vše pod ohvězdě-
ným praporem „svobodné republiky“, aniž by
jediný hlasatel „všelidské jednoty“ jen okem
mrknul. Za to mohli angličtí generálové střílet
ženy a děti a v táborech je hladem mořiti, aniž
se pohnulo jemnocitně svědomí nejvášnivějšího
učenníka Tolstého, vystěhovalce Čertkova, jenž
z Londýna zaplavil celý svět svými střelami proti
„carskému despotismu“
A znáte-li všecko to a víte-li z dějin diplo-
matických, že i nejlepší ruští státníci byli pou-
hým míčem v rukou Bismarkových, posoudíte
snadno, zač asi stojí politické názory jinak ge
niálných ruských spisovatelů a ačenců.
Mommsen
Tolstoj
Gorkij
Miljukov
Tolstý
čertkův
Bismarkův
Uhersko
svobodný republika
Londýn
25
article
Otázka despotismu není ostatně tak za
motána, aby bylo třeba genia, který by ji roz-
řešil. Zvláště my Jihoslované známe dobře, jak
třeba o despocii souditi. Despotism panuje tam.
kde není ustálených zákonů, kde není záruky
ani za svobodu života, ni majetku, jakž teprve
za svobodu svědomí a myšlenky.
A v Rusku? Tam je soudce neodvislý jako
ve Velké Britanii, tedy neodvislejší nežli v Ně-
mecku, ve Francii nebo — kdekoli jinde. „Ru-
ský despota“ nemůže nikomu ani vlasu na hlavě
zkřiviti, ani kopejky mu uzmouti bez výroku
soudce, jenž žádnou „administrativnou cestou“
nemůže býti přeložen nebo na odpočinek poslán
nebo — sesazen
Ovšem se pořád ještě „administrativnou ce
stou“ trestají na Rusi političtí provinilci.
To je pravda a neni to dobré, ale aspoň u přím-
né. A v každém případě je to lepší, než kdy
nátlakem politické moci mohou býti ve „svo-
bodném“ státě pronásledováni — nepříjemní
Jihoslovan
Rusko
Velká Británie
Francie
26
article
občané, neboť je v tom stejná licoměrnost, jaká
panovala za středověké církevní praxo, za je-
jíhož trvání prý zbožní kardinálové Husa ne-
upálili, nýbrž jej pouze — světské moci vydali.
V Rusku však nesmí a nemůže býti des-
potism už proto, že národ je křesťanský, je ve-
liký a kulturný. A kdokoliv šíří klevetu o ru-
ském despotismu a zároveň se chvástá, jak vy-
soko prý si cení nebo dokonce miluje národ ru-
ský, je buď politicky naivný až do idiotstva
anebo ve svém myšlení až otrocky nesamostatný.
Jiná je věc a otázka s ruským samoděrža-
vím, t. j. otázka, je-li absolutní forma ruské
vlády dobrá pro Rusko a pro Slovanstvo? Já na
přiklad mám za to, že jest a to nejen pro
dnešek, ale ještě na dlouhou dobu, tak dlouhou,
dokud na příklad německý císař bude fakticky
absolutným vladařem, zvláště v zevní politice
a dokud parlamenty tak velikých států, jako
jsou Spojené státy severoamerické, Veliká Bri-
tanie, Německo i Japonsko, bez opposice od-
hlasovávají sta i sta millionů na pušky a děla.
Rusko
spojený stát
Německo
Japonsko
27
article
Kdyby se za těch poměrů Rusko mělo
přetvořiti v ústavní monarchii, našla by sev
jeho parlamentě dojista taková většina, že b
z obecné svojí politické nezkušenosti
za hodinu, dvě rozmetala dědictví celý ch
věků a Slovanstvu dojista by připravila — po-
robu, útisk a otroctvo.
Proto jest slovanskému národnímu vědomí
především zapotřebí jasného poznání, že forma
absolutné vlády — pravím forma — vzhledem
k současným poměrům národním jest na Rusi
přímo spásonosna, protože jedině za jejího trvání
lze bezpečně vybudovati naši slovanskou demo-
kratickou ústavu pevně z dola nahoru,
jak byla vybudována i anglická ústava aristo-
kratická. Kdo to neuznává, je snad velmi vtipný
učeň německých politických theorií, snad se
hodí i za hrdinu svého přesvědčení, leč ve slo-
vanské politické pracovně nemůže býti než
pro zmatek a na velikou škodu ..
A tak není pochyby, kdo by triumfoval a čí
dech života by byl zaražen, kdyby dnes na
dalekém Východě poražen byl — ruský carism.
Rus
Rusko