ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 216d5120-7110-11dc-bb5b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 70, person 71, org 5, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 84.
4 article
Na ranní a odpol. listy předs liací ne v Praze v administraci na měale na čtvst leta . . . . 6 K- s drejí čonáškou na měnle na čtnt leta . . . . 7 K 50 ve nlianách: a K 9o t na měsíc . . . Poštor: n moř na čtvrt lel s drojí zlsilkeu na peěsí na tvrt leta . . . . 11 K 40
Praha
5 article Až po Velikonocích.
Až po Velikonocích. Čtrnáctidenní zasedání rady říšské zakon- čeno bylo v úterý náhlým odročením, jež na důkaz své nespokojenosti předseda ministerstva dr. Körber osobně nevyřídil, dav nejvyšší rozkaz oznámiti předsedou sněmovny. Měl ovšem tolik nehod se svými plány právě v těchto čtrnácti dnech, že v této příčině pozapomenul na svou »vášně prostou vytrvalost«. Odročení rady říšské nepostrádá jakéhos divadelního effektu, jakož všec a acenerie po sledních dní vynikala dramatickou živostí. Útok čtyř stran německých, namířený na zlomení české obstrukce, seřadění se stran slo- vanských a Vlachů kolem naší delegace, polsk odmítnutí akce německé a vlastní prostředkovací návrhy polské, nové usnesení německé vzhledem k polským nžvrhům, souběžné stanovisko histo rické šlechty, přesné prohlášení českého posel stva, odepření voleb do delegací před svátky. polské zakročení o informaci u ministra zahra ničných záležitostí hr. Goluchowského, různos náhledů o volbě delegační mezi tímto a drem Körbrem, změna názoru dra. Körbra po slyšení u panovníka, vše následovalo tak rychle za sebou, že bohafším dějem a napínavější dispo sici málokterý divadelní kus může se pochlubiti, a když napjetí bylo nejvyšší, spuštěna opona, rada říšská odročena — herci i diváci musíse spokojiti přestávkou, jež prý potrvá prozatímaz do uplynutí velikonočních svátků Co se chystá? Co se stane? Tyto otázky se ozývají na všech stranách, ale určité odpo vědi nedostává se prozatím odnikud.
doktor Körber Vlach Goluchowský Körbr
6 article
Ministerstvo dra. Körbra pocítilo pod svýma nohama náraz, jakoby se byla pod ním otřásala půda a kroky jeho klopýtly. Sotva že se z to- hoto nárazu vzpamatovalo, ozval se v něm silný pud sebezachování. První jeho myšlenkou bylo oznámiti svým věrným, že vše, co se událo, stalo se s jeho souhlasem. Akci polskou nebylo překvapeno, výroky hr. Goluchowského o vol- bách delegačních byly chybně pochopeny a ne správně vyloženy, volby do delegaci budou po sváteích bez nesnází provedeny, postavení dra. Körbra nebylo nijak otřeseno a ministerstvo na- prosto se nezanáši myšlenkou odstoupiti . ..
Goluchowský
7 article
Jest to opravdu vše tak, jak listy vládou informované by rády vylíčily ? Silně o tom po- chybujeme, neboť vidíme současně, že listy ně- mecké zasypávají polskou delegaci pochybným poklonami, z nichž nejmírnější zní — intrikáni, současně pak útočí na ministra zahraničných záležitostí, že jednal ukvapeně a nerozmyslně A ještě zajímavější jest, že z vládní ti- skové kanceláře se ozývají výstrahy stranám německým, aby nepřehledly vážnost situace nepřepínaly luk. Zvláště charakteristické jest, co se píše z Vídně do Berlína. »Nebezpečí v prů- tahu!« volá se tam k Němcům. Na to se ozna- muje, že osoba, jež jest úplně obeznámena s plány vlády, s pikly ve kruzích dvořanůa se spodními proudy v parlamentě, pokládá po- sici německou za silně ohroženou, ale že je okamžik pro dohodu velmi příznivý, nepřepnou l luk. Bez kompromissů soužití národů v Ra- kousku jest nemožné a nepochopí-li prý Němei nyní tyto pravdy, hrozí jim nebezpečí, že se všecko spojí, aby byli zatlačeni. Dr. Körber prý však se těší stále úplné důvěře rozhodujíeích kruho. Jest ovšem věcí Němcův, jak se k těmto domluvám zachovají; že přicházejí na Berli jest dokladem, že působivost jejich má být účinnější. A tu neškodí malá vzpomínka — z Uher. Tam do nedávna silně se dmuly vlny všeněmecké; žurnalista a poslanec Korodi uprch
Němec doktor Körber Němcův Korodi Vídeň Berlín Uhry
8 article
do Německa a poslanecký jeho mandát za Brašov byl uprázdněn. Před volbou se Korodi vrátil, výbor Sasíků konal poradu volební předseda dr. Schmidt zastával názor, aby Sa- síci se vrátili plně do vládní strany, protože nemohou prováděti »všenárodní politiku«,a při volbě dne 22. t. m. byl na tento program jednomyslně zvolen Sasík — přivrženec vládní. Co odtud plyne pro náš případ? Něme uherští patrně již počítají se změnou poměrů popouštějí napjatý luk všeněmecký, aby uhájil své místní zájmy. Jest to následek lepšího poznání, jež při- nesl s sebou Korodi z Německa, jest to ná- sledek smíru, uzavřeného ve sněmovně uherské Snad spolupůsobily obě okolnosti, tak jako se nedá přehlédnouti, že obrat ve sněmovně uher ské působil i na průběh vývoje ve čtrnáctidennín zasedání rady říšské. Přílišné napnutí všeněmeckého luku patrne překáží určitým blízkým a velmi důležitým zá- měrům, a proto bude velmi zajímavo stopovati co se bude dále diti ve zdejších kruzích něme ckých.
doktor Schmidt Sasík Německo Brašov Sasík
9 article
Prozatím Němci a jejich časopisectvo pro zrazují všemi svými projevy, že vývoj poměre na radě říšské postavil je před novou situaci Vlastního východiska z poměrů těch dosud ne nalezli, jejich časopisectvo doposud se ohán jen starými, otřelými hrozbami, že Němci sáhnou opět ke zbrani obstrukční, jen aby znemožníli vliv případné většiny na radě říšské — o níž se domnívají, že to bude nové, opravené vydán bývalé pravice, anebo se namáhají urážkami výčitkami oblomiti klub polský, jehož poslední akci prohlašují za zpronevěru na důvěře něme- cké. Poslanci němečtí pak usnesením svých čtyi stran obmezili se na projev co nejméně slibný. jen aby se nemohlo o nich říci, že smírné ná- vrhy polské odmítajl. Strany slovanské mohou na uplynulé čtr náctidenní zasedání rady řišské pohlížeti s kli- dem, aniž by se oddávaly přílišným nadějím. Sblížení skupin slovanských s delegací českou podalo ihned důkaz, že jsou důležitým činitelem. neboť sblížení to stalo se hyhnou silou. jež způsobila pozoruhodnou změnu v dynamice parlamentní. Ono zejmena zjednalo půdu pro akci polskou, ono zároveň přimělo historickou šlechtu, že vykročila ze své posavadní reservy.
Němec
10 article
Poselstvo české může právem na tom si za- kládati, že svou vytrvalostí, svým seřaděním k jednotnému postupu, svou důsledností v obra- ně práv, všem ostatním Slovanům stejně odpíra- ných, stalo se krystalisačním bodem, stalo se střediskem nově se tvořící situace. Mužným svým prohlášením o stanovisku českém vůči akci smiřovací, Poláky zahájené a nevyvratným odůvodněním českých požadavků v příčině práva na vnitřní český jazyk uřadní a nároku na zřízení české university na Moravě uvedlo německou žurnalistiku ve zřejmé nesnáze; vždyť ani jediný vídeňský list nedovede se vymknouti ze železné logiky prohlášení a vypomáhají si vesměs bud překrucováním neb umlčováním! Ostatně jest vhodno při této příležitosti připomenouti Něm- cům, že jsou ještě dlužní kompensaci za veliké praecipuum, jehož se jim dostalo mandátyv kurii českého velkostatku. Rozlišením toho, co náleží národu českému již dle znění zákonů, od otázek ostatních, uká- zalo poselstvo české zároveň na schůdnou cestu k dalšímu jednání, jež může vésti, ne-li ke ko- nečnému vyřízení posavadních sporů, tedy aspoř ke zjednání možného soužiti, předpokládajíc ovšem, že šetřeno bude všestranně a spravedlivě zásady rovnocennosti obou národů a jazyků. Zbývá ovšem ještě otázka, jaké jsou hlubší. dosud neviditelné a nevyslovené příčiny vzniku měnící se situace v poměrech parlamentních Přesnou odpověď na otázku tuto dají bezpo chyby události, jež nastanou po Velikonocích. Budou-li jen povahy vnitřní, či osvědčí-li se ještě patrněji jejich podstata ještě dále — ne- lze dnes spolehlivě prokázati. Tedy až po Veliko- nocích!
Polák Německo Veliko český univerzita na Morava
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 23, března. (K odročen delegačních voleb) sděluje se krakov- skému »Czasu« z Vídně: Celý včerejší den panovala v parlamentě nejistola a objevovaly s různé dobrodružné pověsti. Vědělo se, že před- sednictvo polského kola bylo včera u hraběle Goluchowského, a vědělo se též přibližně, jakou hr. Goluchowski dal odpověď; proto čekános netrpělivostí, jaké stanovisko zaujme předseda ministerstva . . . Za sněmovní schůze předsed- nictvo polského kola shromáždilo se na poradu, po níž se odebralo k předsedovi ministerstvaa vysvětlilo mu, že polské kolo sice vůbec ne- protestuje proti okamžité volbě delegace, ale jde o to, že obtíž činí Čechové a hroz dokonce, že násilím zmaří volby. Polský vliv (na Čechy) ukázal se nedostatečným a pohoršlivé výjevy při volbě mohly by zmařit celou započatou smiřovací akci. Prolo si polské kolo přeje, aby se volba delegace vykonala až po sváteích. Dr. Körber slibil, že odpoví odpo- ledne. Po poradě s hr. Goluchowským dr- Körber se vrátil do sněmovny a pozval k sobě předsednietvo polského kola, jemuž oznámil, že delegační volby budou položeny na jednací po- řad až po svátelch
Goluchowský Čecho doktor Körber Praha Vídeň Čechy
12 article
V Praze, 23. března. (Situace Uhrách.) Uherská sněmovna bystře dohání co promeškala za půldruhaleté obstrukce. Také jednání o rozpočtu za rok 1903 chýlí se k konci, takže sněmovna bude moci rozejíti se na velikonoční prázdniny již v pátek. Dle zpráv. podaných ministrem finanel Lůkacsem v liberál- ním klubu, osnova zákona o investicích bude sněmovně předložena již ve čtvrtek před prázdninami. Po dvounedělních prázdnináe bude sněmovně předložen rozpočet na rok 1904 s příslušným exposě finančního ministra. Poku se týče voleb do delegace, prohlásil hr- Tisza, že je dá vykonati teprve tehdy, až svou delegaci zvoli parlament rakouský. Zasedání le tošních delegací závisí prý vůbec od politiekýeh poměrů v Rakousku a proto jest pochybno bude-li dodržen termín, původně pro ně stano vený (totiž konec května neb počátek června) V investiční předloze, která bude p dána ve čtvrlek, pamatováno letos opět jednou také na Chorvatsko. Zejmena vláda na- vrhne na stavbu železnie v horní části Chorvat ska 10 millionů korun a na úpravu řek Drávy a Sávy dva milliony. Ze Lvova, 21. března. (Dr. Řeho Chomyšin), rektor lvovské ruské duchovn semináře, byl již, jak sděluje »Gaz. Narod.« jmenován biskupem stanislavovským a obdržel z rakouského vyslanectví při Vatikáně zprávu aby si připravil obvyklou taxu za své jmeno- vání. Dr. Chomyšin narodil se roku 1867 v Hadynkovcích v husjatynském okrese, studoval ve Lvově a ve Vídni na Augustineu, kde pový šen též za doktora bohosloví. Pobyv nějaký čas jako vikář v Stanislavově a jako administraton v Kolomyji, stal se před půl druhým rokem rektorem lvovské semináře.
Pok Chorvat doktor Řeha Chomyšin Chomyšin Praha Uhry Rakousko Chorvatsko Dráva Sáva Lvov Vatikán Hadynkovce Vídeň Augustineu Stanislavův Kolomýt
13 article
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 23. března. Politický souboj. Advokát Dennebery, kandidát welfský za posledních říšských voleb v Německu, vyzva na souboj na bambitky vydavatele »Hann. Courr.e dr. Jonecka, záložního důstojníka, proto, že tento otiskl v jistém letáku s hanlivými poznámkam rozsudek, kterým Dennebery jako někdejší re daktor »Deutsche Volkszeitung« odsouzen byl na 3 měsíce do vězení pro urážky vrchního presidenta Bennigsena.
Dennebera Hanna doktor Joneck Bennigsen Praha Německo Deutsche Volkszeitung
14 article
K ministerské korrupci v Ilalií. K odhalením, jež jsme ve příčině šmejdů za správy bývalého italského ministra vyučování Nasia byli již před deseti dny uveřejnili, dodáva se z Říma ještě, že ministr Nasi užil 60.00 (dle »Tempo« dokonce 200.000) lir z různých fondů k účelům nepřístojným a že dále dal si od »Regie caleografic« pro svou osobu vydat za 18.000 lir vzácných rylin. Do svého voleb ního okresu poslal prý ministr 171 beden věci mu nenáležejlcích. Věci utajeny zůstaly proto prý tak dlouho, že s ministrem byli za jedno i úřadníci státní účtárny. Podrobnosti přímo sen- sační obsahuje zpráva poslance Saporila, jejž rozpočtový výbor pověřil vyšetřováním affery zmíněné. Zprávu tu uveřejňuje »Giornale d'Italia. Nasi promrhal celě tisícové fondy osobnostem zcela neznámým jako podpory a to také peníze určené pro vdovy po učitelích a pro sirotky. Mnoho kvitancí bylo přímo zfal šováno. Také z fondu 330.000 lir, určeného pro vědecké úkoly a bádání učilelů, bylo vydáno přes dvě třetiny, aniž výdaje ty nějak byly zdů- vodněny. Také tu místo učitelů obdařeny různé kreatury, mezi nimiž na příklad různí arlisté, šermiři, porodní báby atd. Někteří učitelé pro- hlašují, že jména jejich na kvitancích nejsou o nich podepsána. Odhalení toto čin nesmírný dojem v celé Italii. »Gior nale d'Italia« podotýká o Nasiovi, že byl snad šíleným, protože člověk zdravých smyslů neby by mohl přímo »vypleniti« ministerstvo tak, jak se stalo. Rozpočtový výbor rozhodl se, že dá podnět k dosazení parlamentního výboru vyše- ttovacího proti Nasiovi.
Nasius Saporil Řím Giornale d ' Italia
15 article
Odboj proti Němcům v Africe. Jitření proti nadvládě německé zasáhá do všech afrických osad říše Vilémovy. Po Ovam bech, Bondelswartech a Hererech v osadě dlamar ské následují teď i domorodci kamerunš!l. Dle zpráv, jež do Londýna došly, byl a v K ame runu jedna posádka německá, po čtem 40 mužů, úplně potřena. Od dil, jenž byl vyslán do Piciny, kdež jeden náčelník se zdráhal zaplatiti »pokutu« Něme uloženou — pokuty ty jsou vlastně jinou formou vydírání — aby náčelníka toho pokořil byl povstalými domorodci obklí čen a porubán. Tisíc domorod e ozbrojených puškami dobytými vytrhl proti celní stanici Sana konu. Obchodnici běloši, když se již nemohli ubrániti a poslední náboj vystřileli, zapálili sam tamní továrnu a uchýlili se na blízké anglické území. Nové povstání včera »St. James Gazettoue v Damaře ohlášené, chystá se prý na jih osady té. Ve Varmbadu jest jen hrstka vojákův německých a na vážnou obranu nelze pomýšleti. »Morning Post« praví, že vláda německá sama není si ještě zcela vědoma, jak vážnou stala se situace v její osadě jihoafrické.
Němec Stanislav James Gazettoue Afrika Vilémov Londýn San Damara Morning Post
16 article
v arobném prodejii ranní číslo o sobě . . . za 8h opolední . . . . . . . za 2h Ve úlialkách aa venkorš rapní čkla. . . . . vipolodní . . . . . . . . 3h Inserá ty platí se hatevě zepřel Přečplanení s inseaty přijímná z dminl- strace v Mariauské ulici č. a Tam nacházejí se též redakce. tiskárna a ezpeáise „ Nárednich Lista“. Rukopisy se nevracsji.
Inserý Nárednich List Mariauský ulice
17 article
Útrapy anglické výpravy v Tibelu. V Tibetu udeřila poznovu krutá zimaa řádí zle v řadách anglické výpravy. Dvě setniny výpravy té byly za pochodu z Fari do Tuny pře- kvapeny sněhovou vánicí při 24 st. zimy a mu- síly utábořiti se v hlubokém sněhu. Vichřice mařila všeliký pokus roznititi oheň; vojáci ne- mohli se ani ohřáti ani pokrmy uvařiti. Po 30 hodin mužstvo ničeho nepojedlo; důstojníci živili se zmrzlými konservami. Píce pro mezky byla hluboko sněhem zasypána. Kromě toho zahynul veliký počet mezků při přechodu přes dravý lok jeden prolomením se ledu. 20 mužům krutě nohy omrzly a 30 mužů jiných utrpělo zimou tak, že musilo býti na mezeích odvezeno. Z oddělení 120 mužů, pracujících na zřízení cesty z Kampasabu do Tuny, 70 osleplo účinkem oslňujícího lesku sněhu. Za Tunou postaví se anglické výpravě 3000 Tibeťanů ozbroje- ných, v Gyanu jest pak v další záloze 10.000 Tibeťanů pohotově brániti zemi svou. Výprava anglická nečítá ale více než 3000 mužů, mezi nimiž jest mnoho mužstva indického.
Tibeťan Tibet Fari Kampasab Tibeťan
18 article Menšinová schůze v Rychnově nad Kněžnou.
Menšinová schůze v Rychnově nad Kněžnou. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Dne 20. t. m. konaly se v Rychnově nad Kn. dvě významné schůze. Dopoledne porada důvěrníko »Národní jednoty severočeské z okrsku rychnovsko- kosteleckého, které se zúčastnili zástupcové četných obcí jakož i delegáti místních odborův. Rozhovor veden byl čile a věcně; usneseno přikročiti ben prodlení ke stavbě české školy v Rokytniei a zvolen výbor stavební i finanční, jemuž celá akc svěřena. S povděkem přijata zpráva, že místo pro školu je zakoupeno, a že na dobrovolných příspěv- cích během měsíce sebráno přes patnáe set korun. Do toho nejsou započílány pokladní hotovosti místních odborův. Dopolední porada pro- kázala, že se okrsek rychnovsko-kostelecký může honositi mnohými pracovníky; chuť k národní práci byla všeobecná. Odpolední veřejná schůze lidu nevydařila se co do návštěvy tak, jak se dalo očekávali v dnešní důležité době; snad vinu malé poměrně účasti nesl rozkošný jarní den. V sále Národního domu sešlo se nicméně přes půltřetího sta účastníků z Rych- nova, Vamberka, Solnice, Lukavice, Rovně, Pěčína ald. Také česká menšína rokytnická byla zastoupena. Přítomné uvítal učitel pan Josef Macháček, jenž zvolen byl předsedou schůze. Týž jako předseda okrsku Národní jednoty severočeské podal zprávu o dosavadním postupu menšinové práce na Rokyt- nicku a udělil slovo panu dru. Štemberkovi. jenž promluvil o síle a významu české menšiny v Rokytnici. V obsažné řeči vylíčil dějiny města Rokytnice, jež — původně jsouc české — bylo v sedmnáctém století poněmčeno. Uvedl do podrobna stalistiku českého obyvatelstva v Rokytnici, Dolní Rokytnici, Střední Rokytnici a Panském Poli (Herrn- feldě) co do sociálního postavení, zaměstnání i počtu dítek školou povinných nebo ještě škole nedorosilých.
Macháček Štemberk Rychnov nad Kněžná Rych Vamberk Lukavica Pěčín Rokytnice Dolní Rokytnice střední Rokytnice
19 article
Dokázal nutnost české školy pro Rokytnici s okolím a vylíčil dosavadní pokusy v tom směru. Vyvrátil námitky činěné proti škole se strany německé neb odrodilecké Rokytnice má německou měšťanskou školu, na- plňovanou českými žáky a Čechům nechce dopřáli ani jednotřídky. V dalším průběhu své řeči poukázal na pochybenou výchovu ve škole německé se zře- telem na Rokytnici a nastínil kroniku českého utr- pení v Rokytnici: jak soustavně a zlomyslně poško- zovali Němci české živnostníky, jak působeno na panské úřadníky, aby propouštěli české dělníky; jak starosta zapovídal na veřejnosti česky mluviti; jak u Čechů pořádány policejní prohlídky; jak Češi bez- důvodně byli udáváni, denuncování pro trestní činy jak bezpečnost českých dětí z Pěčína byla ohrožo- vána; jak učitel tropil si posměch z nuzného ze- vnějšku českého žáčka; jak funkcionář »Bundue vynadal Čechovi »českých psů« a bodl po něm no- žem; jak české dítky byly zkracovány při vánočních nadílkách atd. Uvedl případ jeden, dokazující naprostou bez- citnost při fedrování věci německé. Dne 24. prosince 1903, v posvátnou chvíli štědrého večera, když první hvězdy zaplanuly na nebí, když nad dřímajíeím svě-
Čecho Němec Čech Rokytnice Pěčín
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Proti carismu. Kapitolka z prozpytu slovanského svědomí. Rusko-japonská válka rozdělila všechen svět ve dva veliké tábory, jež s různými pocity sledují průběh událostí na dalekém Východě. Nemohlo býti pochyby, na kterou stranu přikloní své sympatie slovanský svět mimoruský. Vyjma Poláky, u nichž hlas užších tužeb národních při- rozeně přehlušuje pocity kmenové, způsobila událost mohutné vzplanutí citu bratrské pospoli- tosti u všech národů slovanských. — Kostky jsou vrženy! Tam, na nejzazším břehu asijském je v sázce osud nás všech! prav nějaký hlas duši slovanské. A duše se chvějí. Však pocit není přece zcela nesmísený. Část intelligence, která podlehla vlivu cizích hesel, dovolává se odchylného hlediska. Známeje příliš dobře, zvlášť my Čechové, kteří jsme nej- více vystaveni větrům západnickým. Denně se nám uvádí na paměť skřípavými zvuky ten rozkol mysli. — Rus není bratr! Aspoň ne celá Rusl Třeba rozeznávati ruský národ a ruský svět úřadní, ruský lid a ruskou vládu, ruského člo- věka a — asijský despotism, pod nímž lid — „úpř“1... Bude-li v dnešní válce poraženo ru- ské vojsko, nebude poražen ruský národ. Jen vláda bude poražena, jen systém, kletý carism bude oslaben. Kdo je přitel svobody. vzdělanosti, lidskosti, přeje si z duše té po- rážky. Ať zhyne carism! ... I na slovanský Jih už pronikl zmatek. V po- sledním čísle chorvatského měsíčníku „Hrvatska Misao“*) osvětluje Štěpán Radič svému čtenář stvu ten rozpor slovanského svědomí. V „restaurantu oriental“, v latinské čtvrti pařížské, kde scházejí se studenti Srbové, Ru- *) Slavenska narodna sviest. „Hrvat- ska Misao“. God. III. Sv. 5. U Zagrebu. Medjašna ulica
Polák Čecho Rus Hrvatska Misao Radič Srba Zagreb carisma
21 article
muní, Bulhaři i Řekové, setkal se autor stat s intelligentním Srbínem. Ač už trávil nějaký rok v Paříži, mluvi Srb dost slabě francouzsky, ale učil se pilně anglicky, německy a vlašsky. „Vykládám mu, jak rychle a snadno by s mohl naučiti česky, polsky i rusky, ale musil by ovšem do Prahy, do Varšavy nebo do Moskvy ne do Paříže. Mluvím o slovanské budoucnosti o tom, jak dosavadní cesta dovede neruské Slovany jistě ke zkáze ... Milý Slovan poslouchá zdvořile a potom jaksi s vysoka odpovidá přes ramena: — Milý pane, Slovanstvo, to nic není! Jsou jen Rusové, ale to jsou ubozí barbaři, pod vlá- dou asijské despocie... Leč, odpusťte, můj anglický učitel čeká . .. — Mně se zdá, že s tím svým učitelem mlu- víte asi více o „ruském barbarstvu“ a „ruské despocii“, nežli se s ním — učite anglicky?. Ale milý „Evropan“ už neposlouchal, an se nenamáhal odpověděti. Jindy mluvil s Bulharem, živým, snědým mladíkem z Makedonie. Leč ten po prvých slo- vech, ačkoliv byl takto mlčelivý a uzavřený muž, hned se prohlásil: — Co pak je platno Rusko naší svobodě kultuře, když samo je plno despotismu a bar- barstva!... A ve společnosti Rumunů. Milí, způsobní lidé. Mluví se o všeličems. I na Rusko přijde řeč. A jeden hned vyskočí jako lvíče a podává mi francouzskou brožuru „Contre le carisme“ kterou vydali rumunští studenti jako „plamenný protest“ proti ruské žravosti, despotismu a bar barstvu. — Vzali nám Besarabiji! křičí jeden. — Vždyeky jsme se přec za ně bili — Jsou nejperfidnější a také nejnebezpeč nější zabírači! dokládá třetí. — Chcete snad říci, nejoriginálnější! Vzpo- meňte jen, kolikrat ruské vojsko prošlo vaši zemi! A nezbylo po nich jiné stopy, než nepře- hledné řady náhrobků padlých jejich junáků pak skvělá záře vašeho osvobozeníl
Bulhar Řek Srb Slovan Rus Evropan Rumun Paříž Praha Varšava Moskva Makedonie Rusko
22 article Ale všichni na to jedním hlasem
Ale všichni na to jedním hlasem — Snad nemyslíte, že nás Rusko — osvo- bodilo? — Co je skutek, netřeba myslit. To se bud přizná nebo zapře. Vy to zapíráte, dokud vás nějaké německé vojsko nepřivede ke střízlivosti Pamatujte si: jediný pochod německého vojska Rumunskem — a zajde vám chuť, povídatio ruské hrabivosti!. Pravda, jsou i zcela etihodné a nepochybně věrohodné „časopisy, nucené vycházeti za hra- nicí“ a stejné řeči vedou. Ale ty časopisy, vlastně jejich písaři, jsou přese všecku svoji etihodnost. pořádné kukavice (baby) vůči vládě i zemi, kde svoje písma vydávají. Neboť nade vším angli- ckým násilím a krveproléváním v Indii, v Egyptě a v jižní Africe, ruští vystěhovalci nikdy žádným „svatým hněvem“ nevzplanuli, protože vzpla- nouti nesměli, neboť by jim „svobodymilov- ná“ Anglie byla rychle vypověděla pobyt, kdyby se opovážili proti jejímu králi a vládě projeviti jen stý díl onoho rozhořčení, kterým denně za- sypávají ruského cara a ruskou vládu. Jeto sice přirozeno, ale dějiny nezvratně dokazují, jak každá emigrantská politika bývá shovívavá a vlastně podlá vůči svému hostiteli, ale proti svým stíhatelům nespravedliva a mstiva. Třeba to připomenouti z toho důvodu, protože aspoř u nás Slovanů nikdy by se byla nemohla zakoře- niti kleveta o ruském despotismu a barbarstvu. kdyby ji nebyli jako své přesvědčen šířili i Rusové, kteří se zovou Tolstoj, Gorkij.
Slovan Rus Tolstoj Gorkij Rusko Rumunsko Indie Egypt jižní Afrika Anglie
23 article
Miljukov a pod. Leč tato trojice i mnozí prosla- vení Rusové nedobyli si svého jména ani svými útoky na pravoslaví, ani svými sympatiemi p at pro revoluci nebo pro „německou kulturu“. Lč mezi těmito ruskými velikány na poli písemni- ckém i vědeckém a mezi našimi chorvatskými „hrdiny ústavnosti“, je aspoň ten ohromný rozdíl, že i nejrozumnější Rusové nepocí- tili na sobě tyranii ústavních fo- rem a despotism parlamentní vlá- dy a nedovedou si tudíž představiti, že by „zá- padoevropská svoboda“ mohla pro mílliony lidí, platiti pouze — na papíře. Za to však se nena- lezl ani jediný Rus světového jména, který by byl pozvedl svého hlasu proti 816 německých universitních profes
Miljukov Rus
24 article
sorů, kteří svého času vyvstali se známým „rozbiječem českých le- bek“, Theodorem Mommsenem v čele, aby se prohlásili proti nejpřirozenějším právům českého jazyka. A vše ve jménu německé vědy. Z to se ani Tolstoj, ani Gorkij, ani Miljukov ne- ozvali proti porobě četných národů v Uhersku a smějí bez jejich protestu francouzští Jakobíu ve jménu svobody rozbíjet domovní vrata a ná- silím vnikati do kostelů a klášterů a ve Spoje- ných státech směji se černoši za živa upalovati, z vlaků vyhazovati, po stromech věšeti a spole- čenským pohrdáním stíhati a vše pod ohvězdě- ným praporem „svobodné republiky“, aniž by jediný hlasatel „všelidské jednoty“ jen okem mrknul. Za to mohli angličtí generálové střílet ženy a děti a v táborech je hladem mořiti, aniž se pohnulo jemnocitně svědomí nejvášnivějšího učenníka Tolstého, vystěhovalce Čertkova, jenž z Londýna zaplavil celý svět svými střelami proti „carskému despotismu“ A znáte-li všecko to a víte-li z dějin diplo- matických, že i nejlepší ruští státníci byli pou- hým míčem v rukou Bismarkových, posoudíte snadno, zač asi stojí politické názory jinak ge niálných ruských spisovatelů a ačenců.
Mommsen Tolstoj Gorkij Miljukov Tolstý čertkův Bismarkův Uhersko svobodný republika Londýn
25 article
Otázka despotismu není ostatně tak za motána, aby bylo třeba genia, který by ji roz- řešil. Zvláště my Jihoslované známe dobře, jak třeba o despocii souditi. Despotism panuje tam. kde není ustálených zákonů, kde není záruky ani za svobodu života, ni majetku, jakž teprve za svobodu svědomí a myšlenky. A v Rusku? Tam je soudce neodvislý jako ve Velké Britanii, tedy neodvislejší nežli v Ně- mecku, ve Francii nebo — kdekoli jinde. „Ru- ský despota“ nemůže nikomu ani vlasu na hlavě zkřiviti, ani kopejky mu uzmouti bez výroku soudce, jenž žádnou „administrativnou cestou“ nemůže býti přeložen nebo na odpočinek poslán nebo — sesazen Ovšem se pořád ještě „administrativnou ce stou“ trestají na Rusi političtí provinilci. To je pravda a neni to dobré, ale aspoň u přím- né. A v každém případě je to lepší, než kdy nátlakem politické moci mohou býti ve „svo- bodném“ státě pronásledováni — nepříjemní
Jihoslovan Rusko Velká Británie Francie
26 article
občané, neboť je v tom stejná licoměrnost, jaká panovala za středověké církevní praxo, za je- jíhož trvání prý zbožní kardinálové Husa ne- upálili, nýbrž jej pouze — světské moci vydali. V Rusku však nesmí a nemůže býti des- potism už proto, že národ je křesťanský, je ve- liký a kulturný. A kdokoliv šíří klevetu o ru- ském despotismu a zároveň se chvástá, jak vy- soko prý si cení nebo dokonce miluje národ ru- ský, je buď politicky naivný až do idiotstva anebo ve svém myšlení až otrocky nesamostatný. Jiná je věc a otázka s ruským samoděrža- vím, t. j. otázka, je-li absolutní forma ruské vlády dobrá pro Rusko a pro Slovanstvo? Já na přiklad mám za to, že jest a to nejen pro dnešek, ale ještě na dlouhou dobu, tak dlouhou, dokud na příklad německý císař bude fakticky absolutným vladařem, zvláště v zevní politice a dokud parlamenty tak velikých států, jako jsou Spojené státy severoamerické, Veliká Bri- tanie, Německo i Japonsko, bez opposice od- hlasovávají sta i sta millionů na pušky a děla.
Rusko spojený stát Německo Japonsko
27 article
Kdyby se za těch poměrů Rusko mělo přetvořiti v ústavní monarchii, našla by sev jeho parlamentě dojista taková většina, že b z obecné svojí politické nezkušenosti za hodinu, dvě rozmetala dědictví celý ch věků a Slovanstvu dojista by připravila — po- robu, útisk a otroctvo. Proto jest slovanskému národnímu vědomí především zapotřebí jasného poznání, že forma absolutné vlády — pravím forma — vzhledem k současným poměrům národním jest na Rusi přímo spásonosna, protože jedině za jejího trvání lze bezpečně vybudovati naši slovanskou demo- kratickou ústavu pevně z dola nahoru, jak byla vybudována i anglická ústava aristo- kratická. Kdo to neuznává, je snad velmi vtipný učeň německých politických theorií, snad se hodí i za hrdinu svého přesvědčení, leč ve slo- vanské politické pracovně nemůže býti než pro zmatek a na velikou škodu .. A tak není pochyby, kdo by triumfoval a čí dech života by byl zaražen, kdyby dnes na dalekém Východě poražen byl — ruský carism.
Rus Rusko