ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2167a0a0-8f09-11dd-b3b7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 67, person 64, org 7, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 31. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 30.
4 article
Na ranni avečerní listy předplácí se V Praze v administracii na měsín. na čtvrt leta . . 6 K — a dvoji donáškont na čtvrt lsta . . . . 7 K ezh vo dliálkách na měste . . . . . 2 K 30a Poštou: na měste. na dtvrt leta . . . . 9 K 50 s dvojí zásilkou na měsle ke na čtvrt leta
Praha
5 title
Před novou válkou
6 article
Zprávy, které včera večer docházely z Cařihradu, opravňují při všech neshodách k naději, že k opětnému vypuknutí války na Balkáně přec jenom nedojde. Zdá se, že nový mladoturecký kabinet si přece jen rozmyslí, chce-li před Evropou hráti úlohu zoufalé vlády národní obrany. Včera po polední rozlétla se z Cařihradu domněn- ka, že v notě, kterou Porta odpoví vel- mocem, bude pro Drinopol stanovena jako hranice řeka Tundža, což by znamenalo, že kabinet netrvá na zachování celého mě- sta, nýbrž postupuje část na druhém břehu Bulharům. Pokud se týče ostrovů, chtěla Porta určitě zachovati jenom čtyři z nich. které leží před vjezdem do Dardanel,a ostatním byla ochotna poskytnouti auto- nomii, jako má Libanon nebo Samos. Tato nota měla býti v poledne odevzdána rakou- skému velvyslanci. Zahraniční ministr ji také už přinášel, když v tom ho zastavil velkovezírův bratr, který na něho již dvě hodiny před vyslanectvím čekal. Důstojník tento přicházel od velkovezíra, jenž byl právě před tím u rakouského velvyslance návštěvou. Ministr se okamžitě vrátil, no- ta podrobena změnám, které prý — ozna- muje c. k. kor. kancelář — učinilo nutným přerušení londýnských jednání, když ko- nečně obsah noty sdělen, ukázalo se, že Porta chce Bulharsků ponechati pouze pra- vý břeh Marice, tedy nic z Drinopole, ohledně ostrovů pak spoléhá jenom na velmoci.
Port Bulhar Bulharsk Marika Cařihrad Balkán Evropa Drinopol Dardanely Libanon Samos
7 article
Z tohoto líčení, na kterém si dává vel- mi záležeti c. k. kor. kancelář, je zcela zřejmo, že obnovená neústupnost mlado- tureckého kabinetu naprosto neplyne z je- ho vlastního odhodlání. Mladoturci, kteří právě před týdnem svrhli kabinet s heslem: nevydáme Drinopol, chtěli jí už včera kus postoupiti Bulhárům. Rozhodli se jinak, ne z důvěry ve vlastní sílu, ne z naděje v nad- šení svého lidu, leterý je úplně apathický, ne z víry ve svornost armády, která se v Čataldží navzájem vraždí, nýbrž jenom na cizí pokyn. Kdyby vše bylo jenomi v rukou diplomacie, snad by mohli ještě míti naději v úspěch. Ale diplomacie jejich protivníků s nimi už domluvila. Balkánští spojenci jsou syti hrou, kterou s nimi Turecko provádě- lo a nehodlají déle sledovati experimenty mladoturecké strany a jejích německých finančníků a našeptávačů. Včera večer vy- pověděli příměří, a nepospíší-li si turecký kabinet, aby jejich požadavkům vyhověl ve zbývajících čtyřech dnech, vypukne válka znovu, pak ale bude konečný mír uzavřen na zcela jiných základech. Jménem bul- harských delegátů, kteří věru nejsou zvykl zbytečně mluvit, prohlásil to včera Danev a Turecko musí cítit, že je už nadobro ko- nec dosavadní politiky odkladů.
Drinopol Turecko
8 article
Jaký zájem má rakouské vyslanectví v Cařihradě na tom, aby přimělo Turky k záporné odpovědi na notu, na které je také rakouský podpis, to zůstává prozatím trapnou hádankou. Rozhodně tím není po- slouženo míru, a jednota velmocí, která jedině mohla na Balkáně udělat rychlý po- řádek, povážlivě se zakolísala tímto útě- kem od noty sotva podepsané. Všechny zprávy, které vinily oba trojspolkové stá- ty z účasti na novém mladotureckém pře- vratu, nabyly tím nové pravděpodobnosti. a do evropské atmosféru která věru už nesnese mnoho, přibylo tím nového tlaku. Přes to však trváme při očekávání, že bal- kánští spojenci při vší své rozhodnosti ne- budou nuceni splniti hrozbu, kterou ve vš formě pronesli včera večer. Radami se vál- ky nevyhrávají. Turecko by mohlo býti zachráněno jenom evropskou válkou, a tu velmoc přec ještě není vidět, která byi byla ochotna k vůli němu rozpoutat.
Turek Cařihrad Balkán Turecko
9 article
Výpověď příměří a nový boj. Z Londýna, 30. ledna. (Původní telegr. „Národních Listů“.) Spojenci vědouce ať jest odpověď Turecka jakákoli, že ne- bude obsahovati úplný postup Drinopole a ostrovů v Egejském moři, rozhodli se vypověděti příměří 31. t. m. od 7. hod. večer. Nepřátelství má býti opět zahájeno v pondělí po 7. hodině večer neustoupí-li do té doby Turecko bez vý- hrady v obou zmíněných bodech, co se nezdá pravděpodobným. Coudurier. Z Cařihradu, 30. ledna. (K. k.) Příměří bylo vypovězeno. Úřadně se oznamuje, že spojenci vypo- věděli příměří ode dneška 7. ho- din večer. Ze Sofije, 30. ledna. (Ag. tel. bulg.) Pří- měří bylo vypovězeno ode dneška 7. hodin večer. Nepřátelství bude tedy opět zahájeno v pondělí večer v tutéž hodinu. Odpovídací nota Porty. Z Caříhradu, 30. ledna. (K. k.) [5 hod. odpol.] Odpovídací nota Porty na- vrhuje pohraniční čáru, která pře- nechává Bulharsku pravý břeb Marice. Pokud jde o ostrovy, vyjma ty, které ovládají Dardanely, spoléh Porta ve příčíně těchto ostrovů na mocnosti. Porta vyslovuje přání, aby mocnosti, plníce slib poskyt- nouti Turecku finanční podporu, povolily zvýšení cel. Z Cařihradu, 30. ledna. (K. k.) Nota obsahující odpověď Porty, byla rakousko- uherskému velvyslanci mjarkraběti Paliavi cinímu podána. Dle dřívějších zpráv byl původní text noty jiný a byla, jak z telegramů zřejmo, změněna Depeše o tom oznamovaly- Z Cařihradu, 30. ledna. (K. k.) (1 hod. odp. Jak se proslýchá, bude v odpovědní notě Porty, která má býti odevzdána v poledne, pro Drinopol stanovena Tundža jako hranice, při čemž Bulharům ponechá se jedna část města. O ostrovech se praví v notě, že čtyří ostrovy pro vjezd do Dardanel musí zůstati Turecku.
Marika Port Noto Bulhar Londýn Turecko Drinopol Cařihrad Sofijá Bulharsko Dardanely
10 article
Co se týče ostatních ostrovů, byla by Porta ochotna poskytnouti jim autonomii toho druhu. jakou má Libanon nebo Samos. Z Londýna, 30. ledna. (K. k.) „Reuterov kancelář“ oznamuje z Cařihradu: Formální odevzdání turecké noty rakousko-uherskému velevyslanci markraběti Pallavicinimu, bylo. jak se zdá, v posledníchvíli odloženo na odpoledne. Ministr zahraničních zále- žitostí byl již na prahu rakousko-uherského vyslanectví, když byl zvláštním poslem za- držen. Přerušení mírových vyjednávání v Lon- dýně učinilo prý nutnou nepatrnou změnu textu noty. Její podstatný obsah zůstává všal — jak se praví — nezměněn. Z Cařihradu, 30. ledna. (K. k.) (12 hodin v poledne.) Kolem poledne přibyl zahra- niční ministr předrakousko-uher- ské velevyslanectví, aby odevzdal notu, ale v tom důstojník, bratrvelko- vezírův, jenž již dvě hodiny čekal před velevyslanectvím, přiblížil se k mini- strovu automobilu a řekl mini- strovi několik slov. Ministr se na to vrátil na Portu. Zdá se, že nota bude opětně změněna. Několik minut před tím navštívil velkovezír rakous- ko-uherského velevyslance mar- kraběte Pallavicinih . Z Londýna, 30. ledna. (K. k.) Dle infor- mací „Reuterovy kanceláře“ zůstanou dele- gáti Skuludis, Vesnič a Popovič ještě nějaký čas v Londýně, aby byli ve spojení se zahra- ničním úřadem a velevyslanci. Bulharské zá- jmy bude prý zastupovati Maďarov, vyslanee v Londýně a současně mírový delegát. Někteř delegáti budou pravděpodobně 4. února přijat ve slyšení králem ve St. Jamesském paláci Venizelos odjede v sobotu ráno přes Paříž Vídeň a Bělehrad do Soluna. Černohorský de- legát Mjuskovič odjede po slyšení u krále pří mo na Cetyň.
Port Pallavicini Vesnič Popovič Venizelos Libanon Samos Londýn Cařihrad Lon St Paříž Vídeň Bělehrad Soluna Reuterův kancelář Jamesský palác
11 article
Danevův projev o notě. Z Londýna, 30. ledna. (K. k.) Zástupce „Reuterovy kanceláře“ sdělil bulharskému delegátu dru. Danevu předem oznámený obsah turecké odpovědi. Danev vyslovil se o odpovědi takto: Prohlašuji jménem všech spojených poselstev, že odpověď Ture- cka není takovou, aby mohla být podkladem nových vyjednávání. My jsme řeklí, že Drínopol a Egejské ostrovy musí býti odstoupeny a nestan e-l se tak, nebudou vyjednávání ob- novena. Mimo to toto odstoupení mus se státi před opětným zahájením války. Pr v- ní výstřel změní naše podmlínky Prohlašuji určitě, že odpověď je nepřijatelna. Dr. Danev měl před tímto projevem koníerenci se sirem Eduardem Greye m. Sebevědomí Bulharska. Slk. Z Bělehradu, 30. ledna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Dle dosavadních disposio lze souditi, že Bulharsko považuje svoji brannonmoc za dosta- tečnou k dalšimu oblehacímu boji. O další posily spojenců kromě těch, jež už dány dříve, nežádáno. Z toho se soudí, že válka nemůže dlouho trvati. Venizelos o obnovení války. Z Londýna, 30. ledna. (Pův. tel. „Nár Listů“.) Kostky jsou vrženy. Spojencí chtěji obnoviti nepřátelství přes zdánli vě smířlivou odpověď Turecka. Řecký mini- sterský předseda Venizelos, s nímž jsem hovořil po snídani, kterou uspořádal čle- nům mírové konference, mi prohlásil, že zmocněnci pokládají tureckou notu za odmítnutí, že se nic nezměnilov rozhodnutí včera učiněném a že dr. Danev mu potvrdil, že příměří bude vypovězeno zítra. Bulharům totiž náleží oznámiti opět- né zahájení nepřátelství. Jestliže do úterka Turecko neupust úplně od Drinopole a ostrovů, po prvních dělových výstřelech budou s poje ne
Danevův Reuterův Drínopol el doktor Danev Grey Venizelos Bulhar Londýn Bulharsko Bělehrad Turecko Drinopol
12 article
již formulovati podmínky ješt těžší, neboťjsou odhodláni uči- niti konec jednou pro vždy. Venizelos hodlá odjeti z Londýna v so botu dopoledne. Coudurier. V Berlíně je naděje na odvrácení války. M. Z Kolína, 30. ledna. (Zvl. tel. »Nár Listů«.) Dle berlínského telegramu »Köln. Zig.« bude míti přerušen mírového jednání význam je taktické demonstrace; na poli- tické situaci se tím nic nezmění. Velmoci nepodniknou již as v Cařihradě žádných nových kroků. Jest prý litovati, že balkánské státy nejeví stejnou trpělivost jako velmoci. Jest domněnka, že obnovení vál ky lze ještě odvrátití.
Venizelos Köln Londýn Berlín Kolín Cařihrad
13 article
Ruské stanovisko.
14 article
Z Petrohradu, 30. ledna. (K. k.) Bursovní list uveřejňuje rozmluvu s dobře infor- movaným ruským diplomatem, kte- rý pravil: Rusko jest srozuměno, aby Skada a Janina byly přivtěleny k budoucímu Albán- sku. Případné dobytí těchto měst sotva by na tom čeho změnilo. Hlavním úkolem ru- ské diplomacie bylo smířiti zá- jmy Slovanů se zájmy velmocí, za- brániti evropským zápletkám lokalisovati balkánskou válku v tom případě, kdyby měla opětne vypuknouti. Přiští turecký kabinet? Z Berlína, 30. lědna. „Loč. Anz.“ oznamuje z Paříže: Dle vyslaneckých depeší z Cařihradu zdá se být utvoření konfederačního kabinetu zajištěno, neboť různí stranníci zavražděného ministra války Nazima paši obdrží portefeuill. Snahám prostředníků se zdařilo uklidnit různé živly, náchylné ke vzpouře.
Skada Janin paš Petrohrad Rusko Albán Berlín Paříž Cařihrad Anza
15 article Proti vyvlastnění Poláků.
Proti vyvlastnění Poláků. Říšský sněm německý hlasoval včera včerejším návrhu Poláků, podle kterého vy- vlastňování polských majetků pro potřeby osídlovací komise, stanovené r. 1908 pruským zemským zákonem, neodpovídá duchu ústavy a zákonům říšským. Hlasovalo se dle jmen Návrh byl schválen 213 hlasy proti 97, př čemž 43 poslanci, zvláště pokrokoví, nehlaso- Praktických důsledků hlasování pro Po- láky aní pro vládu nemá. Řišský sněm něme- cký má sice právo zkoumat a vykládat v me- zích své kompetence zákony zemské, ale můž to učinit jen zvláštním zákonem, ne pouhou in- terpelací. Vláda německá podle zákona není zodpovědna parlamentu, není tudíž třeba, aby kabinet po tomto projevu nedůvěry podal de- misi, ale nepochybně příjetí polského návrhu tak velkou většinou bude působit jako poli- tická výstraha. Polákům může být dnešní hlasování morálním zadostučiněním za brutál- ní násilí, jaké vůči nim projevuje pruský slát. Říšský sněm, volený na základě všeobecného hlasovacího práva, tedy zástupce německých lidových vrstev, odsoudil hakatistickou poli- tiku. Učinil tak i před několika dny, kdy od- mítl milionovou položku říšského rozpočtu n přídavky říšským úřadníkům v polských kra- Politické pozadí morálního úspěchu pol ského bylo inscenováno vlastně centrem. Ně- mečtí klerikálové začínají se zbrojit prot Bethmannovi-Hollwegovi pro nedávné po tvrzení zákonů z r. 1872 proti jesuitům a vy- vali.
Polák polo ský
17 article
V drobném prodejia ranní čislo o sobě . . za e) večerní . . . . . . . ka d k Ve flišlkách na venkově ranní číslo . . . . . .. večerní . . . . . . . . 5h lnsoráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty administrace v Marianské ul., B. Tam nacházejí se tíž ředakce, tiskárna a expadlns „Národních Llstů“ Rukoplsy se novraceil
Rukoplsa národní Llstus
18 article
máhají pro jesuity právo sloužit v Německu mše. Nynější hlasování proti vyvlastňován polských pozemků má být vládě výstrahou, že centrum v oposíční politice setrvá i po velka noci, kdy se chystá důležitá novela vojenská Bethmann Hollweg sice hrozí pro případ opo- sice této novele rozpuštěním říšského sněmu ale centrum se toho neleká, poněvadž nepřed- pokládá, že by zaostřením politické situace vláda chtěla připravit náladu k jubileu 25leté- ho panování Viléma II. Na konec tedy zůstane Polákům aspoň mravní útěcha a centru reálné plody z tohoto boje.
Vilém II Polák Německo
19 title
Říšská rada.
20 article Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 30. ledna.
Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 30. ledna. (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.) Do pondělka 10. února do 3. hod. odpol. odročila se poslanecká sně- movna dnes. Nebude tedy zítra schůze žád- ná. Návrh ve smyslu tom podaný sociálním demokratem Seitzem byl zamítnut a přijat podnět předsednictva, by nastala přestávka, jež počíná zítřkem a tím také třetí čten zákona proti nakažlivým nemo- cem odložilo se na 10 dní. Nepamatu- jeme se vůbec, že by mezi druhým a třetím čtením nějaké předlohy, k tomu ještě nepoli- tické, byla kdy uplynula doba tak dlouhá. Stalo se často již ve sněmovně, že druhé a třetí čtení dělila noc, poněvadž nebyla pro neprodlené třetí čtení zabezpečena předem dvoutřetinová většina, nebylo však ještě pří- padu takového, jaký se udál dnes — vinou lídí, kterým zdraví a zdravotnictví, nejvyšší statky lidské, jsou méně cennými věcmi nežli dobré zařízení svinčíku. V příští schůzi vykoná, se také první čtení vládní předlohy stran uží- vání dělníků v pekárnách, první čtení vládní předlohy ve příčině podomní- ho obchodu, první čtení návrhu, kterým se mění zákon o pracovní době a za- vírání krámů v obchodních živno- stech.
Seitz Vídeň poslanecký sněmovna
21 article
Četné návrhy na zlepšení hmotných postupo- vých poměrů dozorčího personáluv tabákových továrnách byly vyří- zeny. Přijata resoluce, vyzývající vládu, by požadavkům personálu toho vyhověla. Reso- luce rozšířena byla také na do- movníky. Vládní zástupce odb. chef Ma- rek namítal, poněvadž nejspíše si již osvo- jila finanění správa stanovisko panské sně- movny o té věci, že úprava této zál- žitosti náleží do kompetence vlá- dy samé, státi se může tudíž postupem ad- ministrativním. Sněmovna nic by proti tomu neměla, kdyby ministerstvo platy připome- nuté kategorie státních zaměstnanců zlepšilo samo: sněmovně záleží na věci, nikoli na formě. Ku prvnímu čtení předlohy stran asa- nace král. hlav. města Prahy pro- mluvil předseda českého sociálně-demokrati- ckého svazu Ant. Němec řeč pro Prahu sympatickou. Nezamlčel, že stát ku Pra- ze chová se macešsky, docela ji- nak, než k Vídní, které daruje celé kom- plexy stavenišť, kdežto od obce pražské dává si každou píď země zaplatiti a to draze. Žá- dal však, aby se prováděla též asanace okolí pražského a mínil, že ozdravění Prahy může se státi teprve, až dělnictvo bude míti křesla na radnici. Předloha příkázána ju- stičnímu výboru. Bez debaty přidělen zákon o pupilární jistotě 30m ilio-
Němec Reso Ma Praha Vídeň cký svaz Anta
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Samo Tomášik. (18 */2 13 — 18 1/% 87.) V říjnu r. 1834 mladý, teprve jedenadva- cetiletý muž, ev. kazatel a zvolený již farář v osadě Chyžném, vydal se ze slovenských Uher na cestu do Němec, aby na universitě berlínské doplnil své vědomosti. Jako před ním jeho krajané Šafařík, Kollár a řada ji- ných, tak také on cestou zastavil se v Praze a došel zde v tehdejší naší národní obci spi- sovatelské srdečného přijetí. Prováděli jej zkamenělou historií a poesií Prahy staré, uka- zovali mu společenskou Prahu novou. Ale vý- slední dojem byl trudný: mladý Slovák všude viděl Němce a všude slyšel němčinu; přípa- dalo mu, že ani v té hrstce obecenstva na če- ském představení divadelním, které ji shro- mažďovalo jednou týdně, v nedělí odpoledne od čtyř do šesti, není valného zájmu a uvědo- mění; a staré žalostné proroctví Pelelovo nedávný bolestný vzdech Jungmannův o ná- rodu hynoucím již již se hostovi zdály tesknou skutečností. V tom smutku šlehly myslí mladého ka- zatele ohnivé, burcující a vítězství proroku- jící výkřiky krajana jeho Kollára, v duší mu zazněla hutná sloka staré písně reformační. z níž dýchala skalopevná důvěra ve zdar do- brého boje božího, a pero rázem načrtalo dva- náct veršů, které od malé české přítomnosti obracejí se do velké slovanské budoucnosti silou nového článku víry a hlaholným zvukem polnice volají k zástupům: Hej. Slovanel ještě naše slovanská řeč žije. pokud naše věrné srdce za náš národ bíje: žlje, žije duch slovanský, bude žít n věky — hrom a peklo, marně vaše proti nám jsou vztěky
Tomášik Němec Šafařík Kollár Slovák Jungmannův Praha
23 article
Jazyka dar svěřil nám Bůh, Bůh. nát hromovládný, nesmí nám ho nikdy vyrvat na tom světě žádný i nechať je kolik lidí tolik čertů v světě — Bůhjesnámi, kdo proti nám, toho Parom smetel Nechať také se nad námi hrozná bouře vznese, skála puká, dub se láme, země ať se třese — my stojíme stále pevně jako můr hradné: černá zem pohltí toho, kdož odstoupí zrádněl Samo Tomášik, skladatel těchto ver- šů tehdy sotva tušil, že jeho píseň, sukovitá. hřmotná, silácká, bez lyrické lahody a něhy. ale poctivě, tvrdě myšlená a pádně ražená jako slovo starozákonníc proroků, že tato píseň záhy stane se hym u národa, heslem a výrazem jeho českého uvědomění, slovan- ského cítění, občanského probuzení. Těžko bylo by spočítati, kolikrát tyto verše Tomá- škovy, nesené plavným nápěvem polského mazuru, od r. 1838, kdy je v Liptovském Sv.
bůh Tomášik
24 article
Mikuláši (s názvem „Na Slovany“ a s počát- kem: Hej. Slováci!) poprvé otiskl Kašpar Fe- jérpataky, zemanský knihtiskař, knihař, na- kladatel a národní spísovatel, zazněly na půdě československé i v oblastech ostatních Slo- vanů. Píseň ta sto a tisíckráte hlaholila na přátelských shromážděních, výletech, bese- dách a bálech předbřeznových, jí množství ví- talo nový život konstituční r. 1848, ona zněla na svatodušních barikádách v Praze i v řa- dách slovenských dobrovolníků na Slovensku. ona provázela nový ústavní život a překážky jeho po roce 1860 na sterých slavnostech ná- rodních, projevech politických, manifestacích občanských. Kterak tři strofy písně jeho sle- dovaly půlstaletý vývoj národa, o tom Samo Tomášik se přesvědčil r. 1884, když jako sedmdesátiletý stařec zavítal do Prahy a ná- vštěva jeho proměnila se v cestu triumfální Už je tomu bezmála také třicet let, co jsme s dychtivostí sledovali, jak podle výkaze v „Národních Listech“ vzrůstá sbírka na čest- ný dar, který z Čech měl býti podán sestárlé- mu skladateli slavných veršův, a s nemenš dychtivostí čekali na zprávy, které redaktoř Holeček a Miškovský posílali ze Slovenska. kam je vyslala národní strana svobodomyslná aby zasloužilého veterána pozvali do Prahy Radost byla veliká, když Tomášik pozván přijal. V srdečnosti a okázalosti, s jakou dovedo vítatí každého hosta, na němž mu záleží, obe- censtvo naše je uznaným mistrem. Už rychlá cesta Moravou a Čechami byla slavnostní.
Slovák Tomášik Holeček Miškovský Mikuláš Praha Slovensko Čechy Morava Na Slovan
25 article
Praha však bratrskou náruč rozevřela doko- řán. Tisícihlavé obecenstvo oslavence vítalo s nepokrytou hlavou, studentstvo vypřáhlo koně a samo zavezlo kmeta do hotelu; dru- hého dne řada spolkových deputací, projížďka Prahou, vítání na radnici, slavnostní snídaně. večer Smetanova „Libuše“ v Národním di- vadle a přátelská schůze akademického ob- čanstva na Žolíně se slovenskými písněmi přípitky; třetího dne návštěva u Náprstků. kde se shromáždili čeští pracovníci vědečtí a dámy, návštěva ve starém Akademickém čte- nářském spolku za starostenství dra. Podlip- ského, návštěva v pražském Sokolu, kde ho- sta vítal dr. Čížek, atd. a td.
Smetanův Libuše Náprstek Praha národní di Sokol
26 article
Ctihodný muž všem, kdo se s ním setkal v těch třech rušných dnech pražských, přirost k srdci. Pohnutě přírovnával někdejší skrovné počátky nového života národního k nynějšímu bujnému rozmachu; chválil vytrvalost a obě- tavost národa, jimiž zvítězil; velebil dnešní uvědomělost a všestrannou vzdělanost jeho. jimiž si zabezpečuje budoucnost. Potvrzoval výrok „Národních Listů“, že píseň „Hej. Slo- vané“ je prodchnuta duchem husitským, od- vozuje to od svých předků, husitských osad- níků, které na Slovensku podnes připomíná nejedna památka ve stavbách chrámových, modlitbách, písních, v řeči a obyčejích lidu slovenského. A posléze stařec dotkl se také poměru Slováků k Čechům. „Zlatá Praha“ s rozechvělou vroucností prohlásil u Náprstků je i slo vens ko u Mekkou, rozkvět české- ho národu je i slovenským rozkvětem, ví- tězství českého národu i slovenským ví- tězstvím.“ Tak tomu rozuměl po celý život. Řečník, jenž na nádraží Sama Tomáška víla a s ním se loučil, dr. Herold, dotvrzoval t přesvědčení: „Jsme synové jedné matky, jed- na krev, jeden duch — jsme svoji. Žíje a žít bude mezi námí duch slovanský“ ... A nebyla to pouze Praha, která tak pro- mluvila. Stejně manifestoval Český Brod, Olo- mouc atd. „Autora naší Marseillaisy,“ psaly tehdy noviny, „došlo takové množství pozván z českých měst, že kdyby všem chtěl vyho- věti, sotva by se letos dostal do svého far- ského zátiší.
Slovák Čecho Náprstek Tomášek doktor Herold Slovensko Praha Mekka Český Brod Ola
27 article
Není toho mnoho, co Samo Tomášik vedle hymny „Na Slovany“ zůstavil veršem. Ještě před smrtí, která jej stihla dne 10. září 1887 rok po druhé návštěvě pražské na podzim 1885 do neveliké sbírečky shrnul své básně. porůznu otiskované od r. 1834, dvacet let če- sky, od let padesátých slovensky. Kobrova Ústřední knihovna v č. 232.—233. za redakce F. X. Svobody r. 1888, tedy už po smrti auto- rově, vydala tento sedmdesátistránkový sva- zeček. V předmluvě kmet Tomášik vyslovuje naději, že jeho slovenština vedle češtiny při- spěje ke vzájemné bratrské shodě mezi Čechy a Slováky, a dodává: „Pro vědecky vzděla- ného Slováka je a bude důkladná znalost če- štiny vždycky potřebná, a zase Čechovi t nevadí, když se obeznámí se spisovnou slo- venčinou. Duch písně „Na Slovany“ jen málokde nás ovivá z ostatních veršů Tomáškových které skladatel podle dělidla vnějšího sesku- pil v „Písně československé“. „Písně sloven- ské“, „Básně československé“ a „Básně slo- venské“. V první skupině opěvá domácí řeky hory, hrady a dědiny, s láskou líčí lid, budi jeho národní vědomí a vyslovuje důvěru ve vytrvalost probuzených. Nezní to všude po kollárovska: spíše jakoby někde rýmoval
Tomášik Kobrův Svoboda Slovák Tomáškův Čechy Slovan
28 article
Vacek nebo Chmelenský. Ale verše ty od li- dových krakoviaků slovenských naučily se lehkému chodu; proto se záhy našly melodie na písně „Nic se nestarejme, chlapci od ša- javy“, nebo „Hej, pod Muráněm, to je krásný svět“ (variant: „Hej, pod Kriváněm“) anebo rubšovsky krotce výsměšná o „Ubohém man- želovi“. Skupina druhá je ještě zpěvnější. Tam se uvolnilo rodné slovo a verš často mimoděk obměňuje známou píseň lidovou a připíná se na její nápěv. Řada veršů rovněž se ujala obec- ně, hlavně těch, kde vlají prapory, dupají koně, víří bubny a lesknou se palaše: „hurrá za slobodu!“ — roky 1848 a 1849 je zrodily. S Tomáškovým jménem však ještě těsnějí srostly dva drobné ohlasy popěvků prostona- rodních: zádumčívá, i u nás dobře známá „Ja som bača velmi starý“ a „Z Trhanovej som ja cymbalista“, skládaná s bujným humorem písní studentských. Jen zde onde po letech zní slohová i rytmická obměna slavné pražské hymny. Na př. „Hej. rodácí“: Něstvoril Bóh ku porobe ty slovenské šije, on i nám dal tvrdé pästě a do ruky kyje — kyj na toho, kto na život rodu nášho sahá, by svet poznal, Slovákovi sloboda že drahál Poslední dvě skupiny veršů přinášejí to- liko dvojí novou látku: znělky, které vznikly z dojmů na pobřeží moře Baltického, kam kdysi ze své berlínské cesty odbočil mladý evangelický bohoslovec — kollárovské moti- vy s kollárovskou elegií; a ohlasy hrdinských dějů černohorských. Samo Tomášik pěstoval také prósu no- vellistickou. Třicet let, od r. 1846, s přestáv- kami vracel se k téže látce a k témuž krají, k rodnému hornatému Gemeru, k záplavám tatarským a tureckým, pod nimiž sténal, k houževnatému odboji rákóciovských ku- ruců. Práce ty, asi jako naše historická no- vella předbřeznová, měly vedle zábavy i účel národně buditelský.
Vacek Tomáškův Slovák Tomášik Gemer