1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 31. ledna 1913.
Praha
4
article
Na ranni avečerní listy
předplácí se
V Praze v administracii
na měsín.
na čtvrt leta
. . 6 K —
a dvoji donáškont
na čtvrt lsta . . . . 7 K ezh
vo dliálkách
na měste . . . . . 2 K 30a
Poštou:
na měste.
na dtvrt leta . . . . 9 K 50
s dvojí zásilkou
na měsle
ke
na čtvrt leta
Praha
5
title
Před novou válkou
6
article
Zprávy, které včera večer docházely
z Cařihradu, opravňují při všech neshodách
k naději, že k opětnému vypuknutí války
na Balkáně přec jenom nedojde. Zdá se,
že nový mladoturecký kabinet si přece
jen rozmyslí, chce-li před Evropou hráti
úlohu zoufalé vlády národní obrany. Včera
po polední rozlétla se z Cařihradu domněn-
ka, že v notě, kterou Porta odpoví vel-
mocem, bude pro Drinopol stanovena jako
hranice řeka Tundža, což by znamenalo,
že kabinet netrvá na zachování celého mě-
sta, nýbrž postupuje část na druhém břehu
Bulharům. Pokud se týče ostrovů, chtěla
Porta určitě zachovati jenom čtyři z nich.
které leží před vjezdem do Dardanel,a
ostatním byla ochotna poskytnouti auto-
nomii, jako má Libanon nebo Samos. Tato
nota měla býti v poledne odevzdána rakou-
skému velvyslanci. Zahraniční ministr ji
také už přinášel, když v tom ho zastavil
velkovezírův bratr, který na něho již dvě
hodiny před vyslanectvím čekal. Důstojník
tento přicházel od velkovezíra, jenž byl
právě před tím u rakouského velvyslance
návštěvou. Ministr se okamžitě vrátil, no-
ta podrobena změnám, které prý — ozna-
muje c. k. kor. kancelář — učinilo nutným
přerušení londýnských jednání, když ko-
nečně obsah noty sdělen, ukázalo se, že
Porta chce Bulharsků ponechati pouze pra-
vý břeh Marice, tedy nic z Drinopole,
ohledně ostrovů pak spoléhá jenom na
velmoci.
Port
Bulhar
Bulharsk
Marika
Cařihrad
Balkán
Evropa
Drinopol
Dardanely
Libanon
Samos
7
article
Z tohoto líčení, na kterém si dává vel-
mi záležeti c. k. kor. kancelář, je zcela
zřejmo, že obnovená neústupnost mlado-
tureckého kabinetu naprosto neplyne z je-
ho vlastního odhodlání. Mladoturci, kteří
právě před týdnem svrhli kabinet s heslem:
nevydáme Drinopol, chtěli jí už včera kus
postoupiti Bulhárům. Rozhodli se jinak, ne
z důvěry ve vlastní sílu, ne z naděje v nad-
šení svého lidu, leterý je úplně apathický,
ne z víry ve svornost armády, která se v
Čataldží navzájem vraždí, nýbrž jenom na
cizí pokyn. Kdyby vše bylo jenomi v rukou
diplomacie, snad by mohli ještě míti naději
v úspěch. Ale diplomacie jejich protivníků
s nimi už domluvila. Balkánští spojenci jsou
syti hrou, kterou s nimi Turecko provádě-
lo a nehodlají déle sledovati experimenty
mladoturecké strany a jejích německých
finančníků a našeptávačů. Včera večer vy-
pověděli příměří, a nepospíší-li si turecký
kabinet, aby jejich požadavkům vyhověl ve
zbývajících čtyřech dnech, vypukne válka
znovu, pak ale bude konečný mír uzavřen
na zcela jiných základech. Jménem bul-
harských delegátů, kteří věru nejsou zvykl
zbytečně mluvit, prohlásil to včera Danev
a Turecko musí cítit, že je už nadobro ko-
nec dosavadní politiky odkladů.
Drinopol
Turecko
8
article
Jaký zájem má rakouské vyslanectví
v Cařihradě na tom, aby přimělo Turky
k záporné odpovědi na notu, na které je
také rakouský podpis, to zůstává prozatím
trapnou hádankou. Rozhodně tím není po-
slouženo míru, a jednota velmocí, která
jedině mohla na Balkáně udělat rychlý po-
řádek, povážlivě se zakolísala tímto útě-
kem od noty sotva podepsané. Všechny
zprávy, které vinily oba trojspolkové stá-
ty z účasti na novém mladotureckém pře-
vratu, nabyly tím nové pravděpodobnosti.
a do evropské atmosféru která věru už
nesnese mnoho, přibylo tím nového tlaku.
Přes to však trváme při očekávání, že bal-
kánští spojenci při vší své rozhodnosti ne-
budou nuceni splniti hrozbu, kterou ve vš
formě pronesli včera večer. Radami se vál-
ky nevyhrávají. Turecko by mohlo býti
zachráněno jenom evropskou válkou, a tu
velmoc přec ještě není vidět, která byi
byla ochotna k vůli němu rozpoutat.
Turek
Cařihrad
Balkán
Turecko
9
article
Výpověď příměří a nový boj.
Z Londýna, 30. ledna. (Původní telegr.
„Národních Listů“.) Spojenci vědouce
ať jest odpověď Turecka jakákoli, že ne-
bude obsahovati úplný postup Drinopole
a ostrovů v Egejském moři, rozhodli se
vypověděti příměří 31. t. m. od 7.
hod. večer. Nepřátelství má býti opět
zahájeno v pondělí po 7. hodině večer
neustoupí-li do té doby Turecko bez vý-
hrady v obou zmíněných bodech, co
se nezdá pravděpodobným. Coudurier.
Z Cařihradu, 30. ledna. (K. k.)
Příměří bylo vypovězeno. Úřadně
se oznamuje, že spojenci vypo-
věděli příměří ode dneška 7. ho-
din večer.
Ze Sofije, 30. ledna. (Ag. tel. bulg.) Pří-
měří bylo vypovězeno ode dneška 7. hodin
večer. Nepřátelství bude tedy opět
zahájeno v pondělí večer v tutéž
hodinu.
Odpovídací nota Porty.
Z Caříhradu, 30. ledna. (K. k.) [5 hod.
odpol.] Odpovídací nota Porty na-
vrhuje pohraniční čáru, která pře-
nechává Bulharsku pravý břeb
Marice.
Pokud jde o ostrovy, vyjma ty,
které ovládají Dardanely, spoléh
Porta ve příčíně těchto ostrovů
na mocnosti. Porta vyslovuje přání,
aby mocnosti, plníce slib poskyt-
nouti Turecku finanční podporu,
povolily zvýšení cel.
Z Cařihradu, 30. ledna. (K. k.) Nota
obsahující odpověď Porty, byla rakousko-
uherskému velvyslanci mjarkraběti Paliavi
cinímu podána.
Dle dřívějších zpráv byl původní text noty
jiný a byla, jak z telegramů zřejmo, změněna
Depeše o tom oznamovaly-
Z Cařihradu, 30. ledna. (K. k.) (1 hod. odp.
Jak se proslýchá, bude v odpovědní notě
Porty, která má býti odevzdána v poledne, pro
Drinopol stanovena Tundža jako hranice, při
čemž Bulharům ponechá se jedna část města.
O ostrovech se praví v notě, že čtyří ostrovy
pro vjezd do Dardanel musí zůstati Turecku.
Marika
Port
Noto
Bulhar
Londýn
Turecko
Drinopol
Cařihrad
Sofijá
Bulharsko
Dardanely
10
article
Co se týče ostatních ostrovů, byla by Porta
ochotna poskytnouti jim autonomii toho druhu.
jakou má Libanon nebo Samos.
Z Londýna, 30. ledna. (K. k.) „Reuterov
kancelář“ oznamuje z Cařihradu: Formální
odevzdání turecké noty rakousko-uherskému
velevyslanci markraběti Pallavicinimu, bylo.
jak se zdá, v posledníchvíli odloženo
na odpoledne. Ministr zahraničních zále-
žitostí byl již na prahu rakousko-uherského
vyslanectví, když byl zvláštním poslem za-
držen. Přerušení mírových vyjednávání v Lon-
dýně učinilo prý nutnou nepatrnou změnu
textu noty. Její podstatný obsah zůstává všal
— jak se praví — nezměněn.
Z Cařihradu, 30. ledna. (K. k.) (12 hodin
v poledne.) Kolem poledne přibyl zahra-
niční ministr předrakousko-uher-
ské velevyslanectví, aby odevzdal
notu, ale v tom důstojník, bratrvelko-
vezírův, jenž již dvě hodiny čekal před
velevyslanectvím, přiblížil se k mini-
strovu automobilu a řekl mini-
strovi několik slov. Ministr se na to
vrátil na Portu. Zdá se, že nota bude
opětně změněna. Několik minut před
tím navštívil velkovezír rakous-
ko-uherského velevyslance mar-
kraběte Pallavicinih .
Z Londýna, 30. ledna. (K. k.) Dle infor-
mací „Reuterovy kanceláře“ zůstanou dele-
gáti Skuludis, Vesnič a Popovič ještě nějaký
čas v Londýně, aby byli ve spojení se zahra-
ničním úřadem a velevyslanci. Bulharské zá-
jmy bude prý zastupovati Maďarov, vyslanee
v Londýně a současně mírový delegát. Někteř
delegáti budou pravděpodobně 4. února přijat
ve slyšení králem ve St. Jamesském paláci
Venizelos odjede v sobotu ráno přes Paříž
Vídeň a Bělehrad do Soluna. Černohorský de-
legát Mjuskovič odjede po slyšení u krále pří
mo na Cetyň.
Port
Pallavicini
Vesnič
Popovič
Venizelos
Libanon
Samos
Londýn
Cařihrad
Lon
St
Paříž
Vídeň
Bělehrad
Soluna
Reuterův kancelář
Jamesský palác
11
article
Danevův projev o notě.
Z Londýna, 30. ledna. (K. k.) Zástupce
„Reuterovy kanceláře“ sdělil bulharskému
delegátu dru. Danevu předem oznámený
obsah turecké odpovědi. Danev vyslovil se
o odpovědi takto: Prohlašuji jménem všech
spojených poselstev, že odpověď Ture-
cka není takovou, aby mohla být
podkladem nových vyjednávání.
My jsme řeklí, že Drínopol a Egejské ostrovy
musí býti odstoupeny a nestan e-l
se tak, nebudou vyjednávání ob-
novena. Mimo to toto odstoupení mus
se státi před opětným zahájením války. Pr v-
ní výstřel změní naše podmlínky
Prohlašuji určitě, že odpověď je
nepřijatelna.
Dr. Danev měl před tímto projevem
koníerenci se sirem Eduardem
Greye m.
Sebevědomí Bulharska.
Slk. Z Bělehradu, 30. ledna. (Zvl. tel.
»Nár. Listů«.) Dle dosavadních disposio
lze souditi, že Bulharsko považuje
svoji brannonmoc za dosta-
tečnou k dalšimu oblehacímu
boji. O další posily spojenců kromě
těch, jež už dány dříve, nežádáno.
Z toho se soudí, že válka nemůže
dlouho trvati.
Venizelos o obnovení války.
Z Londýna, 30. ledna. (Pův. tel. „Nár
Listů“.) Kostky jsou vrženy. Spojencí chtěji
obnoviti nepřátelství přes zdánli vě
smířlivou odpověď Turecka. Řecký mini-
sterský předseda Venizelos, s nímž jsem
hovořil po snídani, kterou uspořádal čle-
nům mírové konference, mi prohlásil, že
zmocněnci pokládají tureckou notu
za odmítnutí, že se nic nezměnilov
rozhodnutí včera učiněném a že dr. Danev
mu potvrdil, že příměří bude vypovězeno
zítra. Bulharům totiž náleží oznámiti opět-
né zahájení nepřátelství.
Jestliže do úterka Turecko neupust
úplně od Drinopole a ostrovů, po prvních
dělových výstřelech budou s poje ne
Danevův
Reuterův
Drínopol
el
doktor
Danev
Grey
Venizelos
Bulhar
Londýn
Bulharsko
Bělehrad
Turecko
Drinopol
12
article
již formulovati podmínky ješt
těžší, neboťjsou odhodláni uči-
niti konec jednou pro vždy.
Venizelos hodlá odjeti z Londýna v so
botu dopoledne.
Coudurier.
V Berlíně je naděje na odvrácení
války.
M. Z Kolína, 30. ledna. (Zvl. tel. »Nár
Listů«.) Dle berlínského telegramu
»Köln. Zig.« bude míti přerušen
mírového jednání význam je
taktické demonstrace; na poli-
tické situaci se tím nic nezmění.
Velmoci nepodniknou již as
v Cařihradě žádných nových
kroků. Jest prý litovati, že balkánské
státy nejeví stejnou trpělivost jako velmoci.
Jest domněnka, že obnovení vál ky
lze ještě odvrátití.
Venizelos
Köln
Londýn
Berlín
Kolín
Cařihrad
13
article
Ruské stanovisko.
14
article
Z Petrohradu, 30. ledna. (K. k.) Bursovní
list uveřejňuje rozmluvu s dobře infor-
movaným ruským diplomatem, kte-
rý pravil: Rusko jest srozuměno, aby Skada
a Janina byly přivtěleny k budoucímu Albán-
sku. Případné dobytí těchto měst sotva by na
tom čeho změnilo. Hlavním úkolem ru-
ské diplomacie bylo smířiti zá-
jmy Slovanů se zájmy velmocí, za-
brániti evropským zápletkám
lokalisovati balkánskou válku v
tom případě, kdyby měla opětne
vypuknouti.
Přiští turecký kabinet?
Z Berlína, 30. lědna. „Loč. Anz.“ oznamuje
z Paříže: Dle vyslaneckých depeší z Cařihradu
zdá se být utvoření konfederačního kabinetu
zajištěno, neboť různí stranníci zavražděného
ministra války Nazima paši obdrží portefeuill.
Snahám prostředníků se zdařilo uklidnit různé
živly, náchylné ke vzpouře.
Skada
Janin
paš
Petrohrad
Rusko
Albán
Berlín
Paříž
Cařihrad
Anza
15
article
Proti vyvlastnění Poláků.
Proti vyvlastnění Poláků.
Říšský sněm německý hlasoval včera
včerejším návrhu Poláků, podle kterého vy-
vlastňování polských majetků pro potřeby
osídlovací komise, stanovené r. 1908 pruským
zemským zákonem, neodpovídá duchu ústavy
a zákonům říšským. Hlasovalo se dle jmen
Návrh byl schválen 213 hlasy proti 97, př
čemž 43 poslanci, zvláště pokrokoví, nehlaso-
Praktických důsledků hlasování pro Po-
láky aní pro vládu nemá. Řišský sněm něme-
cký má sice právo zkoumat a vykládat v me-
zích své kompetence zákony zemské, ale můž
to učinit jen zvláštním zákonem, ne pouhou in-
terpelací. Vláda německá podle zákona není
zodpovědna parlamentu, není tudíž třeba, aby
kabinet po tomto projevu nedůvěry podal de-
misi, ale nepochybně příjetí polského návrhu
tak velkou většinou bude působit jako poli-
tická výstraha. Polákům může být dnešní
hlasování morálním zadostučiněním za brutál-
ní násilí, jaké vůči nim projevuje pruský slát.
Říšský sněm, volený na základě všeobecného
hlasovacího práva, tedy zástupce německých
lidových vrstev, odsoudil hakatistickou poli-
tiku. Učinil tak i před několika dny, kdy od-
mítl milionovou položku říšského rozpočtu n
přídavky říšským úřadníkům v polských kra-
Politické pozadí morálního úspěchu pol
ského bylo inscenováno vlastně centrem. Ně-
mečtí klerikálové začínají se zbrojit prot
Bethmannovi-Hollwegovi pro nedávné po
tvrzení zákonů z r. 1872 proti jesuitům a vy-
vali.
Polák
polo ský
17
article
V drobném prodejia
ranní čislo o sobě . . za e)
večerní . . . . . . . ka d k
Ve flišlkách na venkově
ranní číslo . . . . . ..
večerní . . . . . . . . 5h
lnsoráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty
administrace v Marianské ul., B.
Tam nacházejí se tíž
ředakce, tiskárna a expadlns
„Národních Llstů“
Rukoplsy se novraceil
Rukoplsa
národní Llstus
18
article
máhají pro jesuity právo sloužit v Německu
mše. Nynější hlasování proti vyvlastňován
polských pozemků má být vládě výstrahou, že
centrum v oposíční politice setrvá i po velka
noci, kdy se chystá důležitá novela vojenská
Bethmann Hollweg sice hrozí pro případ opo-
sice této novele rozpuštěním říšského sněmu
ale centrum se toho neleká, poněvadž nepřed-
pokládá, že by zaostřením politické situace
vláda chtěla připravit náladu k jubileu 25leté-
ho panování Viléma II. Na konec tedy zůstane
Polákům aspoň mravní útěcha a centru reálné
plody z tohoto boje.
Vilém II
Polák
Německo
20
article
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 30. ledna.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 30. ledna.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.)
Do pondělka 10. února do 3. hod.
odpol. odročila se poslanecká sně-
movna dnes. Nebude tedy zítra schůze žád-
ná. Návrh ve smyslu tom podaný sociálním
demokratem Seitzem byl zamítnut a přijat
podnět předsednictva, by nastala přestávka,
jež počíná zítřkem a tím také třetí čten
zákona proti nakažlivým nemo-
cem odložilo se na 10 dní. Nepamatu-
jeme se vůbec, že by mezi druhým a třetím
čtením nějaké předlohy, k tomu ještě nepoli-
tické, byla kdy uplynula doba tak dlouhá.
Stalo se často již ve sněmovně, že druhé a
třetí čtení dělila noc, poněvadž nebyla pro
neprodlené třetí čtení zabezpečena předem
dvoutřetinová většina, nebylo však ještě pří-
padu takového, jaký se udál dnes — vinou
lídí, kterým zdraví a zdravotnictví, nejvyšší
statky lidské, jsou méně cennými věcmi nežli
dobré zařízení svinčíku.
V příští schůzi vykoná, se také první
čtení vládní předlohy stran uží-
vání dělníků v pekárnách, první
čtení vládní předlohy ve příčině podomní-
ho obchodu, první čtení návrhu, kterým se
mění zákon o pracovní době a za-
vírání krámů v obchodních živno-
stech.
Seitz
Vídeň
poslanecký sněmovna
21
article
Četné návrhy na zlepšení hmotných postupo-
vých poměrů dozorčího personáluv
tabákových továrnách byly vyří-
zeny. Přijata resoluce, vyzývající vládu, by
požadavkům personálu toho vyhověla. Reso-
luce rozšířena byla také na do-
movníky. Vládní zástupce odb. chef Ma-
rek namítal, poněvadž nejspíše si již osvo-
jila finanění správa stanovisko panské sně-
movny o té věci, že úprava této zál-
žitosti náleží do kompetence vlá-
dy samé, státi se může tudíž postupem ad-
ministrativním. Sněmovna nic by proti tomu
neměla, kdyby ministerstvo platy připome-
nuté kategorie státních zaměstnanců zlepšilo
samo: sněmovně záleží na věci, nikoli na
formě.
Ku prvnímu čtení předlohy stran asa-
nace král. hlav. města Prahy pro-
mluvil předseda českého sociálně-demokrati-
ckého svazu Ant. Němec řeč pro Prahu
sympatickou. Nezamlčel, že stát ku Pra-
ze chová se macešsky, docela ji-
nak, než k Vídní, které daruje celé kom-
plexy stavenišť, kdežto od obce pražské dává
si každou píď země zaplatiti a to draze. Žá-
dal však, aby se prováděla též asanace okolí
pražského a mínil, že ozdravění Prahy může
se státi teprve, až dělnictvo bude míti křesla
na radnici. Předloha příkázána ju-
stičnímu výboru. Bez debaty přidělen
zákon o pupilární jistotě 30m ilio-
Němec
Reso
Ma
Praha
Vídeň
cký svaz Anta
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Samo Tomášik.
(18 */2 13 — 18 1/% 87.)
V říjnu r. 1834 mladý, teprve jedenadva-
cetiletý muž, ev. kazatel a zvolený již farář
v osadě Chyžném, vydal se ze slovenských
Uher na cestu do Němec, aby na universitě
berlínské doplnil své vědomosti. Jako před
ním jeho krajané Šafařík, Kollár a řada ji-
ných, tak také on cestou zastavil se v Praze
a došel zde v tehdejší naší národní obci spi-
sovatelské srdečného přijetí. Prováděli jej
zkamenělou historií a poesií Prahy staré, uka-
zovali mu společenskou Prahu novou. Ale vý-
slední dojem byl trudný: mladý Slovák všude
viděl Němce a všude slyšel němčinu; přípa-
dalo mu, že ani v té hrstce obecenstva na če-
ském představení divadelním, které ji shro-
mažďovalo jednou týdně, v nedělí odpoledne
od čtyř do šesti, není valného zájmu a uvědo-
mění; a staré žalostné proroctví Pelelovo
nedávný bolestný vzdech Jungmannův o ná-
rodu hynoucím již již se hostovi zdály tesknou
skutečností.
V tom smutku šlehly myslí mladého ka-
zatele ohnivé, burcující a vítězství proroku-
jící výkřiky krajana jeho Kollára, v duší mu
zazněla hutná sloka staré písně reformační.
z níž dýchala skalopevná důvěra ve zdar do-
brého boje božího, a pero rázem načrtalo dva-
náct veršů, které od malé české přítomnosti
obracejí se do velké slovanské budoucnosti
silou nového článku víry a hlaholným zvukem
polnice volají k zástupům:
Hej. Slovanel ještě naše slovanská řeč žije.
pokud naše věrné srdce za náš národ bíje:
žlje, žije duch slovanský, bude žít n
věky —
hrom a peklo, marně vaše proti nám jsou vztěky
Tomášik
Němec
Šafařík
Kollár
Slovák
Jungmannův
Praha
23
article
Jazyka dar svěřil nám Bůh, Bůh. nát
hromovládný,
nesmí nám ho nikdy vyrvat na tom světě žádný
i nechať je kolik lidí tolik čertů v světě —
Bůhjesnámi, kdo proti nám, toho Parom smetel
Nechať také se nad námi hrozná bouře vznese,
skála puká, dub se láme, země ať se třese —
my stojíme stále pevně jako můr
hradné:
černá zem pohltí toho, kdož odstoupí zrádněl
Samo Tomášik, skladatel těchto ver-
šů tehdy sotva tušil, že jeho píseň, sukovitá.
hřmotná, silácká, bez lyrické lahody a něhy.
ale poctivě, tvrdě myšlená a pádně ražená
jako slovo starozákonníc proroků, že tato
píseň záhy stane se hym u národa, heslem
a výrazem jeho českého uvědomění, slovan-
ského cítění, občanského probuzení. Těžko
bylo by spočítati, kolikrát tyto verše Tomá-
škovy, nesené plavným nápěvem polského
mazuru, od r. 1838, kdy je v Liptovském Sv.
bůh
Tomášik
24
article
Mikuláši (s názvem „Na Slovany“ a s počát-
kem: Hej. Slováci!) poprvé otiskl Kašpar Fe-
jérpataky, zemanský knihtiskař, knihař, na-
kladatel a národní spísovatel, zazněly na půdě
československé i v oblastech ostatních Slo-
vanů. Píseň ta sto a tisíckráte hlaholila na
přátelských shromážděních, výletech, bese-
dách a bálech předbřeznových, jí množství ví-
talo nový život konstituční r. 1848, ona zněla
na svatodušních barikádách v Praze i v řa-
dách slovenských dobrovolníků na Slovensku.
ona provázela nový ústavní život a překážky
jeho po roce 1860 na sterých slavnostech ná-
rodních, projevech politických, manifestacích
občanských. Kterak tři strofy písně jeho sle-
dovaly půlstaletý vývoj národa, o tom Samo
Tomášik se přesvědčil r. 1884, když jako
sedmdesátiletý stařec zavítal do Prahy a ná-
vštěva jeho proměnila se v cestu triumfální
Už je tomu bezmála také třicet let, co
jsme s dychtivostí sledovali, jak podle výkaze
v „Národních Listech“ vzrůstá sbírka na čest-
ný dar, který z Čech měl býti podán sestárlé-
mu skladateli slavných veršův, a s nemenš
dychtivostí čekali na zprávy, které redaktoř
Holeček a Miškovský posílali ze Slovenska.
kam je vyslala národní strana svobodomyslná
aby zasloužilého veterána pozvali do Prahy
Radost byla veliká, když Tomášik pozván
přijal.
V srdečnosti a okázalosti, s jakou dovedo
vítatí každého hosta, na němž mu záleží, obe-
censtvo naše je uznaným mistrem. Už rychlá
cesta Moravou a Čechami byla slavnostní.
Slovák
Tomášik
Holeček
Miškovský
Mikuláš
Praha
Slovensko
Čechy
Morava
Na Slovan
25
article
Praha však bratrskou náruč rozevřela doko-
řán. Tisícihlavé obecenstvo oslavence vítalo
s nepokrytou hlavou, studentstvo vypřáhlo
koně a samo zavezlo kmeta do hotelu; dru-
hého dne řada spolkových deputací, projížďka
Prahou, vítání na radnici, slavnostní snídaně.
večer Smetanova „Libuše“ v Národním di-
vadle a přátelská schůze akademického ob-
čanstva na Žolíně se slovenskými písněmi
přípitky; třetího dne návštěva u Náprstků.
kde se shromáždili čeští pracovníci vědečtí a
dámy, návštěva ve starém Akademickém čte-
nářském spolku za starostenství dra. Podlip-
ského, návštěva v pražském Sokolu, kde ho-
sta vítal dr. Čížek, atd. a td.
Smetanův
Libuše
Náprstek
Praha
národní di
Sokol
26
article
Ctihodný muž všem, kdo se s ním setkal
v těch třech rušných dnech pražských, přirost
k srdci. Pohnutě přírovnával někdejší skrovné
počátky nového života národního k nynějšímu
bujnému rozmachu; chválil vytrvalost a obě-
tavost národa, jimiž zvítězil; velebil dnešní
uvědomělost a všestrannou vzdělanost jeho.
jimiž si zabezpečuje budoucnost. Potvrzoval
výrok „Národních Listů“, že píseň „Hej. Slo-
vané“ je prodchnuta duchem husitským, od-
vozuje to od svých předků, husitských osad-
níků, které na Slovensku podnes připomíná
nejedna památka ve stavbách chrámových,
modlitbách, písních, v řeči a obyčejích lidu
slovenského. A posléze stařec dotkl se také
poměru Slováků k Čechům. „Zlatá Praha“
s rozechvělou vroucností prohlásil u Náprstků
je i slo vens ko u Mekkou, rozkvět české-
ho národu je i slovenským rozkvětem, ví-
tězství českého národu i slovenským ví-
tězstvím.“ Tak tomu rozuměl po celý život.
Řečník, jenž na nádraží Sama Tomáška víla
a s ním se loučil, dr. Herold, dotvrzoval t
přesvědčení: „Jsme synové jedné matky, jed-
na krev, jeden duch — jsme svoji. Žíje a žít
bude mezi námí duch slovanský“ ...
A nebyla to pouze Praha, která tak pro-
mluvila. Stejně manifestoval Český Brod, Olo-
mouc atd. „Autora naší Marseillaisy,“ psaly
tehdy noviny, „došlo takové množství pozván
z českých měst, že kdyby všem chtěl vyho-
věti, sotva by se letos dostal do svého far-
ského zátiší.
Slovák
Čecho
Náprstek
Tomášek
doktor
Herold
Slovensko
Praha
Mekka
Český Brod
Ola
27
article
Není toho mnoho, co Samo Tomášik vedle
hymny „Na Slovany“ zůstavil veršem. Ještě
před smrtí, která jej stihla dne 10. září 1887
rok po druhé návštěvě pražské na podzim
1885 do neveliké sbírečky shrnul své básně.
porůznu otiskované od r. 1834, dvacet let če-
sky, od let padesátých slovensky. Kobrova
Ústřední knihovna v č. 232.—233. za redakce
F. X. Svobody r. 1888, tedy už po smrti auto-
rově, vydala tento sedmdesátistránkový sva-
zeček. V předmluvě kmet Tomášik vyslovuje
naději, že jeho slovenština vedle češtiny při-
spěje ke vzájemné bratrské shodě mezi Čechy
a Slováky, a dodává: „Pro vědecky vzděla-
ného Slováka je a bude důkladná znalost če-
štiny vždycky potřebná, a zase Čechovi t
nevadí, když se obeznámí se spisovnou slo-
venčinou.
Duch písně „Na Slovany“ jen málokde
nás ovivá z ostatních veršů Tomáškových
které skladatel podle dělidla vnějšího sesku-
pil v „Písně československé“. „Písně sloven-
ské“, „Básně československé“ a „Básně slo-
venské“.
V první skupině opěvá domácí řeky
hory, hrady a dědiny, s láskou líčí lid, budi
jeho národní vědomí a vyslovuje důvěru ve
vytrvalost probuzených. Nezní to všude po
kollárovska: spíše jakoby někde rýmoval
Tomášik
Kobrův
Svoboda
Slovák
Tomáškův
Čechy
Slovan
28
article
Vacek nebo Chmelenský. Ale verše ty od li-
dových krakoviaků slovenských naučily se
lehkému chodu; proto se záhy našly melodie
na písně „Nic se nestarejme, chlapci od ša-
javy“, nebo „Hej, pod Muráněm, to je krásný
svět“ (variant: „Hej, pod Kriváněm“) anebo
rubšovsky krotce výsměšná o „Ubohém man-
želovi“.
Skupina druhá je ještě zpěvnější. Tam
se uvolnilo rodné slovo a verš často mimoděk
obměňuje známou píseň lidovou a připíná se
na její nápěv. Řada veršů rovněž se ujala obec-
ně, hlavně těch, kde vlají prapory, dupají
koně, víří bubny a lesknou se palaše: „hurrá
za slobodu!“ — roky 1848 a 1849 je zrodily.
S Tomáškovým jménem však ještě těsnějí
srostly dva drobné ohlasy popěvků prostona-
rodních: zádumčívá, i u nás dobře známá „Ja
som bača velmi starý“ a „Z Trhanovej som
ja cymbalista“, skládaná s bujným humorem
písní studentských. Jen zde onde po letech
zní slohová i rytmická obměna slavné pražské
hymny. Na př. „Hej. rodácí“:
Něstvoril Bóh ku porobe ty slovenské šije,
on i nám dal tvrdé pästě a do ruky kyje —
kyj na toho, kto na život rodu nášho sahá,
by svet poznal, Slovákovi sloboda že drahál
Poslední dvě skupiny veršů přinášejí to-
liko dvojí novou látku: znělky, které vznikly
z dojmů na pobřeží moře Baltického, kam
kdysi ze své berlínské cesty odbočil mladý
evangelický bohoslovec — kollárovské moti-
vy s kollárovskou elegií; a ohlasy hrdinských
dějů černohorských.
Samo Tomášik pěstoval také prósu no-
vellistickou. Třicet let, od r. 1846, s přestáv-
kami vracel se k téže látce a k témuž krají,
k rodnému hornatému Gemeru, k záplavám
tatarským a tureckým, pod nimiž sténal,
k houževnatému odboji rákóciovských ku-
ruců. Práce ty, asi jako naše historická no-
vella předbřeznová, měly vedle zábavy i účel
národně buditelský.
Vacek
Tomáškův
Slovák
Tomášik
Gemer