Ročník XXXXIX.

V Praze, v pátek 19. listopadu 1909.

Číslo 319.

lo ranni a večerní listy předplácí se V Praze v administraci: Ba měsio. . . . .. na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvojí donáškou na měsle. ns čtvrt leta : . . . 7 K e2k ve šlialkácho na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštoui a měs na čtvrt iota : . . . 3 K enh a dvoji zásilkou na měsio, na čtvrt lota . . . k d0)

ečerní dlání V drobném prodejli ranní čislo o sobě . . za sk večerni . . . . za d k Ve filiálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5 h Inseráty platí se hotově napřsd. Přodplecení a insorty přijímá administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se těn redakce, tiskárna a oxpedine „Národních Listů“ Rukopisy se novracsjí.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Stálé vyjednávání. Z Vídně, 19. listopadu. Na táhlé cestě. kterou béře se akce předsedy klubu polského dra. Glombiňského, jest dnes zase o několik stanic více: K svob. p. Bienerthovi dostaví se dnes dopoledne dva zástupci německých stran lidových a dva zástupci křesťanských sociálů, aby vyslechli mínění předsed ministerstva ve příčině formule dra. Glom- biňského, která — jak jsme již včera oznámil — zní v ten rozum, aby mezi prvním a druhým čtením zatímního rozpočtu, kdyby Slovanská jednota propustila první čtení, žádána byla de- mise celého kabinetu za účelem provedení změn v ministerstvu. Na dopoledne povolal k sobě dr. Glombiňski předsednictvo strany sociálně- demokratické ku poradě o dělnosti sně- movny Na 10. hodinu dopolední svolána jest parlamentní komise Slovanské jednoty. Jak vidno, není postup dra. Glombiňského. zjednat dělnost poslanecké sněmovny pro roz- počtové provisorium, ještě rozhodnut. Ovšem dr. Glombiňski nedochází podpory u žádné strany německé, nejméně pak u strany křesťansko- sociální. Neprozrazujeme žádné tajemství, že n chování této strany bylo ukazováno v parla- mentní komisi kola polského. Sám čelný státní hodnosta polský pravil: »Od nás Polaků žádá ze ustavičně jak vládou, tak Němci, abychom stavěli se proti Slovanům, abychom provozovali politiku Němců, abychom exponovali se proti Slovanské jednotě a doma v Haliči způsobovali si nevoli svých voličů. Křesťansko-sociální strana však, která žije a tyje z nynější situace vládní, nejen akci naši nepodporuje, nýbrž tajně i zjevně podrývá.« Již jsme oznámili, že ve včerejší por a dě výkonného výboru německýc otran svobodomyslných, na klerou byli pozvání také předsedové stra ny křesťansko-sociální dr. Lueger, prine Liechtenstein a dr. Gessmann, vedli si tito nej- srputněji.

Sdělují se pak o poradě té četné a zsjí navé podrobnosti, jež vrbají drastické světlona smýšlení v táboře německém. »N. Wr. Tgbit.« uveřejňuje zprávu, podle zteré bylo prohlášeno na poradě té, ž e nelze vážně o proposiclch dra. Glombin- nkého jednat, poněvadž nelze žádat od Němců, aby podrobili se komandu Čechůa Slovinců. Tolikéž nelze přistoupiti na plán, aby po vyřízení zatímního rozpočtu jednalose » přetvoření kabinetu (— nebylo žádáno, aby jednalo se po vyřízení zatímního rozpočtu, nýbrž již po prvním jeho člení — poznámka zpravo- daje). Kdyby to Němci povolili, vydali bys se svázanýma rukama Slovanům na pospas. kteři by se nyní stali na ráz pány parlamentu. K. H. Wolf vyzýval údastníky, aby n žádný způsob nepřivolovali k n čemu, neboť u obyvatelstva a voličstva by nepochodili, kdyby Němci bez vážné příčiny opouštěli stanovisko dosavadní, které jest širo- kými kruby voličstva schvalováno. S tímto ná- zorem souhlasili také dr. Lueger, dr. Ebenhoch a dr. Gessmann a prohlásili, že trvají na zásadě, že pevnou jednotou a jednomyslností Němeů lze docíliti úspěchu. Bylo pak vydáno heslo »Obstrukee nesmi býti ničím vy koupenal- Týž list oznamuje dále: »Vládní strany byly by snad velmi brzo ocitly se v situsci

kdyby se bylo poštěstilo dostati se k jednacímu pořadu, vejiti v jednání se stranami Slovanské jednoty o založení kompaktn! majo- rity pro schválení. finančních předloh státních. K tomuto důsledku bylo by se nade vši pochybu dospělo. Nebylo třeba stranám slovanským ani zaručovat, že tužby jejich budou splněny, bude-li napřed vy řízen zalímní rozpočet Většinou tak nepstrnou jakou má vláda nyní, nelze v parlamentě vyří diti věci tak veliké, jaké musí býti projednány Protože však Slovanská jednota činí podmínky které po čertech podobají se jhu, možno miii za to, že akce, k sanaci parlamentu směřující jest pochována.«

Podrobnosti z vyjednávání mezi stranami. Z Vídně, 19. listopadu. V parlamentě byí dnes ruch, šum a život, jakého tam nebývá ani tehdy, když na jednacím pořadu poslanecké sněmovny se nalézají nejkritičtější věci. Poslanci všech stran dostavili se, aby pohovořili o si- tunci, která se valně přiostřila. O 10. hodině dopolední sešla se Slovanská jedno ta počtem neobyčejně hojným. Tam se dostal zpřáva, že předseda kola polského dr. G lo m- biňski byl dnes ráno zase u s v. p Bienertha, který mu sdělil, že sdtlí úplně stanovisko německých stran, aby napřed propuštěno bylo rozpočtové provi- sorium na první pololeti roku 1910 celé v prvním, druhém a třetím čtení, pak že teprve bude lze mluviti dále. Bylo kromě toho sděleno, že dr. Glombiňski nem ů že dáti žádných záruk, že pak násle- dovati bude skutečně nějaká změna ve vládě, nanejvýše že by př prvním čtenl provisoria učini! proje v ten smysl, že kolo polské má z a to, že rekonstrukce kabinetu jest neodvratnou. Do schůze Slovanské jednoty dostala s také zpráva o tom, co stalo se ve dnešní s po- lečné poradě Němců, kde totiž usneseno. že trvají Němci na projednání za- tímního rozpočtu a teprve po schválení jeho že vejlti hodlajl v rozmluvu se Slovanskou jed- notou. Tato podminka, kladená Němci za souhlasu sv. p. Bienertha, byla jednomyslně zamítnuta. Porada byla ve Slovanské jed- notě skoncována o 114 hodině s poledne. O 5. hodině večerní hude v ní pokračováno.

Ve Slovanské jednotě dějí se dále pokusy, aby. kdyby došlo k plenárním schůzim, nebylo zase- dání říšské rady rozbito lomozem českých lavie a projednávať se mohly dále pilne návrhy, Slovanskou jednotou podané, v prvnt řadě návrh dra. Kramáře na ochranu národnlch menšin. Z porady dra. Glabiňského s předsednictvem sociálně-demokratického svazu. Z Vídně, 19. listopadu. (K. k.) „Socialdem. Korresp.“ uveřejňuje tutu zprávu: Dnes dopo- ledne konala se porada mezi předsedni- ctvem sociálně-demokratického svazu a předsedou polského kola drem. Glabiňský m. Dr. Glabiňski podal ob- šírnou zprávu o svém dosavadním úsilí, čelícím k dohodě o dělnost sněmovny. Poukázal na zná- mé události a sdělil, že překážka zkoncováni jeho úsilí tkví zatím v tom, že Slova nská jednota žádá záruky za rekon- strukci ministerstva a činí ji podmín- kou, za níž připustí první čtení zatímního roz- počtu. Na druhé straně chovaly se německé stra- nyaždověerejška úplně odmítavě. V delším rozhovoru bylo na to konstatováno, že dr. Glabiňski nechce zatím své úsil naprosto přerušíti, avšak i v tom při- padě, kdyby úsilí toto neměla výsledku, považuje předsednictvo sociálně-demokratického svázu zu nutné, aby sněmovna konala se hů ze jež by dle povahy věci musily býti připraveny konťerencí klubovních předsedů.

V poslední schůzi usnesla se sněmovna jedno- myslně zříditi výbor ku projednání návrhůo zdrážování potravin a již proto jest naléhavě nutno, aby nebyla déle odkládána schůze, ve které konečně se má tato volba vykonati. Soci- úlní demokraté projevili minění, že jednání Slo- vanské jednoty, třebas jednota nochce, aby bylo považováno za obstrukci, je nyní skutečně ob- strukcí a zcela jistě má všecky její účinky, že tedy parlament co nejvíce ohrožuje, na druhé straně však že situsci vlády podstatně usnad- ňuje, poskytujíc jí možnost skrýti se za odpor proti obstrukci a vyhnouti se tak obtížím, které by jí působila oposice ve sněmovně a její po- chybná majorita, jako i oventuální porážce. De- bata o rozpočtovém provisoriu vyhovovala by mnohem více všem potřebám oposičních stran, též Slovanské jednoty, pokud jde o projednání všech stránek situace politické, nežli projedná- vání pilných návrhů. Upustiti proto od pilných návrhů je stejně politickou nutností, jako je přímo nezodpověditelno, že německé strany ne- usnadňují takovéto upuštění, nýbrž staví mu v cestu překážky. Za všech okolností však je nutno, aby sněmovna konala schůze, aby se od- stranilo velmi hrozivé nebezpečí zbahnění, kte- réhož musí všechny strany sněmovny se vyvaro- vati, a kdo by je způsobil, uvalil by na sebe těžkou zodpovědnost. Z Vidně, 19. lis topadu. Porady sociálních demokratů s předsednictvím kola polského se zúčastnili dr Adler, Pernerstorfer. Tomášek Seiíz a dr. Diamand.

Vzkazy Bienerlhův a německých stran. Z Vídně, 19. listopadu. K sv. p. Bienerthov dostavili se dnes dopoledne jako delegát německých stran poslanci bar. Chuari dr. Sylvester, Fink a Schraffi. Těm prohlá- sil sv. p. Bienerth, že sdili stano- visko německých stran, že totiž musl napřed býti schváleno budželní pro visorium, nežli může se k něčemu jinému přikročiti. O 11. hodině sešel se výkonný vý bor všech německých stran, jak l berálních, tak kresťansko-soeiální, ke schůzi, jež trvala 1 budinu. Jednomyslné tam usneseno dru. Giabiňskému jako předsedovi polského klubu sděhti, že německé stran žádají, aby byl uvolněn ůplně jed- naclpořadpro zatímní rozpočet. Z tohoto předpokladu byly by německé strany ochotny vyjednávati potom o věcném programu a jeho uskutečnitelnosti. Konference klubovních předsedů. Z Vídně, 19 listopadu. Na úterý svolána je konference předsedů všech klubů Z Vídně, 19. listopadu. Konference před- sedů všech klubů položena byla na úterý 5 ho- dinu večerní s jednacím pořadem: »Ustanovl se den přiští schůze plenárni«. Jaké je vlastně usnesení spojených stran něme- okých? Z Vídně, 19. listopadu. O polednách do stavil se předseda výkonného výbor spojených stran německých dr. Syl- vester ku předsedovi kola polského dru. G la- biňskému, jemuž oznámil písemné usnesen těchto stran. Zní poněkud jinak, než jak bylo uvedeno ve zprávě pro časopisy vydané, kterou sdělujeme na jiném místě. Dle přípisu dra. Sylvestra jsou Němci ochotni vejít se Slovanskou jednotou v jednání kterýmí by se zjednaly věcné předpoklady pro

pracovní program, bude-li připuštěno ku projednání v plenu budžetní pro visorium. To jest cdchylka podstat- ná naproti obsahu dotčeného communiqué. Tot communiqué vzbudilo domněnku, že německé strany žádají od Slovanské jednoty, aby propu- stila rozpočtové provisorium celé v prvním, druhém a třetím čtení. Podle přípisu dra. Sylvestra dru. Glabiňskému však Němci žá- dají pouze, aby začalo se ve sněmovn rokovat o zatímním rozpočtu v prvním čtení, načež by hned začaly transakce změně ve vládě. Náš zástupce tázal se dvou členů předsednictva německých stran a dvou členů předsednictva kola polského, kteře myslí, že správné jsou všochny odpo- vědi: Němci žádají prý jenom, aby se zasta- vila obstrukce proti prvnímu čtení zalímního roz- počlu. Zajímavý slech. Z Vídně, 19. listopadu. Ve sněmovně byl rozšířena pověst, že polská strana lidová v ne- děli vystoupí ze společného kola polského přejde ke Slovanské jednotě do opposice. Chystá prý se obral. Z Vídně, 19. listopadu. „N. W. Abendbl.“ uveřejňuje v dodatku ke zprávám parlamentním tuto ohlášku: „V parlamentních kruzích rozší- řeny jsou pověsti, že připravuje se nová situa c e.

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 19. listopadu. (K k.) » Wiener Ztg. oznamuje: Clsař udělil starostovi města Litomé řie, říšskému a zemskému poslanci dru. Aloisu Funkovi bez poplatků šlechtický stav. Cisut udělil správci městského stavebního úřadu v Li- toměřicích Adolfu Löblovi zlatý záslužný kříž s korunou. — »W ener Zeitung« uveřej- ňuje nařízení ministerstva financí z 13. listopadu t. r. o závěrečných jednotkácl cenných papírů, znamenaných na tuzemských bursách ve Vídni, Praze a Terstu, jako podkladu pro výměru daně z obralu cenných papírů. — Ministr sprave- dinosti přeložil okresního soudce a přednoslu okresního soudu ve Chvalšinách do Chrastavy Ministr kultu a vyučování polvrdil usnesení přislušného profesorského sboru, aby soukromý docent na české universitě v Praze Phidr. Sta- nislav Hanzlík připuštěn byl za soukromého docenta pro muteorologu a klimstologii na če- ské vysoké škole technické Praze.

Umyl v panské sněmovně. Z Vídně, 19. listopadu. (K. k.) Předseda stran středu panské sněmovny kniže Schönburz rozesílá prostřednictvím Wilhelmovy korespondence tuto zprávu: Jménování kandidátů strany středu panske sněmovny pro všechny komise, tudíž také do zvláštni komise pro sociální pojišťování, která existovala již v předešlém zasedání, stalo se již v říjnu tohoto roku po opětném zahájení říšské rady uvnitř strany a byl tehdy jednomyslně zvoleni pánové hr. Leopold Auer- sperg. Krupp, hr. Larish a hr. Meran pro tento výbor Omylem byla volba, do této komise pro- vedená, v úterý zase opakována, při čem vedle uvedených pánů byli jmenování kandidáty strany ještě svob. pán Beck a svob. pán Skéne Omyl tento bylo nutno ze slušuostío praviti. Velké vážnosti, které se těší oba odstu pujíci pánové ve straně, nemohle státi se újma tímt postupem, uznaným v poslední chvíli před plenárn scnůzí za nezby tný. Rišský rozpočet nemecký. Z Berlína, 18. listopadu. (K. k.) Rozpočeí na rok 1910 je v řádných příjmech a vydáních (2 660.305.450 marek) oproti loůskému roku i s dodatečným rozpočtem o 6.858.991 marak

vyšší. Trvalé výdaje se zvýšily: Na říšskou armádu okrouhle o 13.8 mihonu, na námořnictvo o 11 milionů, na říšský dluh o 18.9 mil. mk. Výdaje řědného rozpočtu jednou pro vždy jsou menší: U říšské poštovní a telegrafní správy 34.9 mil., u říšské armády o 41.9 mil., u riš- ského osadního úřadu o 2 5 mil. marek. Výdaje řádného rozpočtu jednsu pro vždy jsou vyští u námořnictva o 13 8 mil., u řišského dluhu o 5.7 mil. marek. V mimořádném rozpočtu při- padá více na ríšský úrad vnitra okrouhle o 23 mil, na řišskou armádu o 22 5 mihionu, na válečné loďstvo o 113.3 mil. a na poštovní a telegraťní správu 25 mil. marek: Na půjčku zbývá 152.2 mil. marek.

Ostrá řeč papeževa. Z Paříže, 19. listopadu. (K. k.) Zdejsím listům sděluje se z Říma, že řeč papežova při přijelí fran- couzských poutníků působila v katolických kruzích mocným dojnem. Zejměna místa, kde papež žá- dal svobodu pro církev ve Francii, kde mluvil o nově bojovné periodě a narážel na vypuzo- vání duchovních, na odsouzení kardinála Adrienaa zejměna na školskou otázku, vývolala trvalý účinek. Články knížele Svjatopolka Mirského. Z Petrohradu, 19. listopadu. (K. k.) Se zřetelem ke článkům knížete Svjatopolka Mirského v „Petersh Vědomostech“ je petrohradská telegr. agentura zmoc- něna sděliti, že tyto články, které v oslatním r- ském tisku naprosto nedoznaly pochvaly, byly jak v ministerstvu zahraničních záležitostí, tak vůbec v vládních kruzích co nejrozhodněji odsouzeny. „Pe- tersb. Věd.“ nemají oficiosního rázu a nejsou ani ne- byly inspirovány ministerstvem zahraničních zále- žilostí ani jinými vládními orgány a úřadníky. Vojenský zákon v belgické sněmovně. Z Bruaselu, 18. listopadu. (K. k.) Ve sněmovně pokračováno bylo v podrobném rokování o vojenském zákoně. Sněmovna a tribuny byly opět přeplněny. Po bouřtivé debatě o tom. trvá-li levice na tom, aby krěží a mniši byli sproštěni vojenské služby, bylo toto sproštění povoleno. Pak bylo 100 proti 58 hla- sům usnesenc zrušiti systém náhradníků. Musí tu- díž napříště každý sám dostáti svě vojenské povin- nosti.

Krétská olázka. M. Z Kolína nad Rýnem. „Kölnische Zeitune obdržela tento telegram z Cařihradu: Ministr za- hraničních záležitostí vyzval opětně tureckého vele- vyslance v Římě, aby u ministra Tittona důrazně se zasadil o zavedení definitivní vlády na Krótě dle přání a návrhu turecké vlády. Golizova inspekční cesta do Makedonie. M. Z Cařihradu. (Zvl. telegr. „N. L.“) Generál. plukovník šl. Goltz podnikne s několika tureckými důstojníky příštiho téhodne inspekční cestu do se- verní Makodonie až k Jassině. Finský sněm rozpuštěn. Z Helsingforsu, 18. listopadu. (K. k.) Zem- ský sněm byl carským ukazem rozpuštěn. Nové volby budou se konati 11 února 1910 grego- rianského kalendáře. Nový zemský sněm bude svolán 1. března 1910. Námořní operační basis na ostrovech Osk- neyských. Z Londýna, 18 lislopadu. (K. k) D'a no- vinářské zprávy obdrži druhá divise domácího loďstva, skladající se z 8 bitevních lodí iřidy »King Edward«, 5 obrněných křižáků s 24 tor- pédoburci, počátkem přištího roku jako trvalou operační basi ostrovy Orkneyské. První divise domácího loďsiva, 4 Dreadnoughty, 4 jiné bitevní lodi, 3 lodi typu »Invincible« a dvá dalsí obrněné křížáky budou kotviti v Sheernessu, nikoliv jako dosud v Portlandu. Atlantické lod-

FEUILLETON. Listy z Indle. Piše dr. Ot. Perto ld. III. Z Port-Saidu do Adenu. Na palubě »Afriky«, 13, číjna 1909. Plavba Suezským kanálem a Rudým mo řem jest nejhorší částí cesty z Evropy do Indie. Cesta tato, vedoucí mezi dvěma pouštěmi, jest pravou trýzní pro cestovalele nezvyklého vedru. kleré dostupuje zde výše neobyčejně. Existuje li někde na světě peklo, myslím, že jest to v těchto krajích a že musí přijíti přímo do nebe, kdo tudy jednou projde. Naproti tomu, uvažujeme-l zdravým rozumem, vidíme, že cestou touto ote- vřela se vlastně teprve Evropě brána k Indii k dalskému východu a uskutečnil se styk dvou volikých kultur: východní, kultury minulostia západní, kultury přitomnosti. Ale v prvé- řadě otevření kanálu Suezského r. 1870 bylo velikou událostí pro svět obchodní. Cesta z Evropy do Indie zkrátila se na polovici doby, kterou vy- žadovala cesta kolem mysu Dobré Naděje cesla do Činy na čtvrtinu. Plných deset let si vyžádal tento obrovský podnik, řízený geniálním Ferdinandem de Les- sepsem, ke svému provedení. Plných deset let bylo úsilné pracováno a bojováno proti překáž- kám, jež kladla hrozné zdejší příroda a vyna- loženo na tolo dílo světového významu neméně nežli 384,000 000 K. Přes to však moderním požadavkům plavebním kanál již záhy nevyho- voval a musel býti značně rozšiřen. Ale ani nyní není kanál dosti široký, aby mohly se vy- hnouti dvé lodi proti sobě plující; proto musí býti jedna vždy uvázána ke břehu na místech zvláště k tomu určených, zatím co druhá volně kolem proplouvá. K tomuto účelu jsou zřízeny signální slanics vždy po pěti mílích, z nichž signalisují se plující lodi pomoel černých kouii na vyzokých stožárech dle systému blokového- Tyte stanice jsou též jedinými obydlenými místv

na březích kanálu s trochou stromové zeleně Zaveden jest pak v kanálu ten pořádek, že do polovice zastavují lodi plující směrem jedním a od polovice lodi plující směrem opačhým. Hra- nici touto jest město Ismailía na břehu jezera Timssh. Město toto, čítající asi 4000 obyvatelův. bývalo dříve velmi důležitým městem egyptským jsouc centrem karavan, putujících mezi Arabii a Egyptem, ale v době přitomné pozbylo téměn úplné svého významu, ježto cesta karavanní po zřizení kanálu Suezského byla posunula hodné na sever k jezeru Mauzalah, kde zřízen jest přes kanál létací most. Místo to zve se proto arabsky Al Kantarah (most). Jediný význam Ismailie má v době nynější tím, že lodi anglické P. O. Company odevzdávají a přijímají. tu egyptskou poštu.

Nedostatečná šířka kanálu a plačité- břehy podmiňují též velice pomalou plavbu. Rychlost lodi nesmí převýšiti 6 námořních mil v hodině Toliko v jezerech, kterými kanál vede, může býti rychlost o něco zvýšena. Ale vzdor tomuto urychlení, následkem četných zástávek v prvě polovici kanálu, jest putřebí plných 18 hodin k proplutí necelých 100 mil, které kanál za ujímá. Z jezer, kterými proplouváme, jsou nejza- jímavější t. zv. hočká jezera (Bitter Lakes), bý- valý to záliv Heraiopolský, kudy prý přešli židé, prchajíce z Egypta. Pro nás však zajímavějšl tím, že se blížime Suezu — vysvobození z nudné a rozhodně málo zajímavé plavby kanálem. Zároveň se západem slunce objevuje se na obzoru město Suez. Zvolna vplouváme mělkým přistavem Port-Tewfiku do volného moře, kde jedině mohou se odvážiti velké lodi zakotviti. Několik hodin, které loď zde ztráví, nedostačl. abychom dali se dopraviti na málo lákavý břeh, nebo dokonce, abychom zavítali do Suezu, skoro hodinu cesty vzdáleného od Port-Tewfiku. Ostatně zkušenosti z Port-Ssidu naučily nás Inouti k pa- lubě naší přívětivé lodi tak, že nikdo neodvážil se opustiti znamenité dinner a ještě znameni- téjší zábavu pe něm: na trne vedru, vanoucimu

z africké pouště, šumný tanec rozviřil se po palubě a neustal, až loď již hodnou chvili byla v pohybu a na východě zářila již jitřní hvězda na pozdrav novému dni. S novým dnem však také teprve přišly ony hrozné chvíle, kterými nás obdařovaly obé pouště. Vedro, dostupující 45 stupňů C, týralo nás celě dny u nepatrný jihozápadní větřik ne přinášel úlevy. I nejvesslejší z naší společnosti přestali již vymýšleti zábavy a na tanec už do- konce nebylo ani pomyšlení. Nejšťastnější byl kdo dovedl devatenáct hodin spáti v tomto vedru; nezbylo mu pak více času nežli zrovna na jidlo. Vynalézaví lidé nalezli však přece i zde zábavu. Zcela originální byl nápad chytati na udici ptáky, nesčetné racky, doprovázející naši loď. Ovšem že ptáci byli tak chytři, že sežrali tučné sousto, ale udici nám nechali pro podruhě To však právě bavilo naši mladou společnost. zrovna jako vlašťovky, táhnoucí před zimou z severu, umdlené a zcela bez ostyehu usedajíe nám na hlavy a na ramena a přijímající od nás s vděčným pohledem vodu do svých vypráhlýeh hrdélek. »Poslední poslové, snad zrovna z naš vlasti,« myslil si každý a hladil malíčkého tvora konajícího beze strachu tak pekonečně dlouhou pouť svou vlastní silou, bez všeho onoho po hodlí, které vyžaduje pán tvorstva, člověk, pro svou dopravu do eizích zemí přes moře. Hodně pomalu ubihají tyto dny v Rudén moři, ale ubihají přece a když na obzoru objene se »dvanáct apoštolů«, dvanáct holých skal uprostřed moře, začíná se vraceti celé společ- nosti dřívější veselost: blížíme se k Adenu, kde rozloučíme se s oběma ponštěmi a ve volném moři budeme zase dýchati čistý, svěží vzdneh.

Z kulturní ciziny. Z varšavských divadel. Literární rádce varšavských divadel Jč zef Kotarbiúski připravil pro repertoin lelošní saisony obou předních (státních) divadel varšavských (Teatr Wielki a Teatr Rozmaitosci) následující plán původních her polských : J. Stowackého »Srebrny sen Salo mei«, dramstická romance o 5 aktech (v vlastní úpravě), Baktovou dramatickou básen v proze St. Przybyszewského »Od wieczna bašú«, drama A. Krecho wieckého »Syn królewakis, veršo- vaná féerie o 5 dějstvích »Dzikie labe- dzie« (Divoké labutě) od M Tatarkiewi- cze, veršovaná aktovka »Bajka« A. Nie mojewského a aktovka v próse »Venuse od K. Wroczynského. Dále žaktové drama St Przybyszewského »Gody Žycla« (Hody života), 4aktová komedie Slefana Kr zy- woszewského »Aktorki«, komedi »Srebrne szezyly« (stIty) Tadeu sze Konczyňského. Kromě toho ze staré pol- ské literatury bude vzkříšena 3aktová komedie s básnickým prologem »Fireyk v z alo- tach« (Švihák na záletech) od Za blo ckého. Z děl oststních literatur vybrány práce kla sické (Shakespearův »Sen noci svatojan ské« a »Kupec benátský«, Schillerů »Don Carlos« a »Wallestein«, Ibseno v »Paní z námoří« a »Nepřítel lidu«) i moderní z těch na prvním místě Zeyerův »Radůz a Mahulena« (překlad Nawrockého). Pak Fuldův »Talisman«. Maughamovy an- glické komedie »Lady Frederick« a » Miss Dote obě u nás známě, ze skandinavských literatun kromě lbsena Knut Hamsun (drama »Sou- mrak«), z vlašské nejnovější komedie A. T ra- vessiho »Mučedníci práce«, dosud v ruko- pise, v Italii nehraná, z francouzské většinou komedie od R. Hervieux a (Connais toí), H Battaille (Le scandal), A. Herma u (Mons. de Courpiěre), Capus (Les passagěres).

Celá Italie bude slaviti v r. 1911 půl- století svého sjednocení. Již nyní se v Řimě k těmto oslavám rázu národně-poli- tického, namířeného proli Vatikánu konají velko lepé připravy. Projektována je mimo jiné veliká italská výstava všeho, co za 50 let sje- dnocené Iialie vykonáno v umění a prů my- slu. Na Palatině povstane divadlo, zřízené ve slohu přísně klassickém, kde budou se hráti Eurypidovy »Eumenidy«, Aristofa- nova »Lyssitrata« a některé komedie Plau- tovy. Výstavu této klassické retrospektivy ob- štará římské Teatro Argentino a pozve k účinkování všechny vynikajicí herce a pro výpravu (na poradu) výtvarníky vlašské i z ciziny. Po ukázkách staroklassických přijdou na řadu díla dramatu středověkého, komedie Areti- novy, Tassova »Aminta«, ukázky com- mediadelarte. PakAlfieri, Ferrari, Torelli atd. s dva neb tři dramatikové sou- časní, patrně d'Annunzio a Traversi.

Vypsán bude konkurs na národní drama, jež svým thematem má míti sjednocení Italie. Nej- vělší současné umělkyně vlašské Tina di Lo- renzo a Eleonora Duse budou z ciziny pozvány k účasti. Podobně jako vlašské drama, má i vlašská opera a hudba vůbec býti chrono- logicky předvedena. Prozatím vybrána Belli- niho »Norma«, Verdiův »Falstaff«, ze sou- časných skladatelů Pueeiní, Mascagni, Leoneaval!a. Slyvnosti zakončí řada sym- fonických koncertů. V uměleckém světě berlinském vzbudíl mnoho pozornosti a debat nové rozmnožení sbírek »Musea cisařo Bedřicha«, jež zakoupilo voskovou bustu, připisovanou I. eo- nardu da Vinci, Vzácná skulptura má znamenitou podobnost s Giocondou da Vineiovou, ale přece se množí odborné hlasy. pochybující o pravosti díla. S některých stran se tvrdi, že bustu vytvořil teprve v r. 1840 sochař Richard Lucas podle obrazu Leo- nardova. Berlínské museum koupilo voskovou bustu velmi draze od jistého sběratele z Southamptonu. Ve varšavské Filharmoni i kon- certoval s ohromným úspěchem minulý pátel český virtuos Jan Kube lik.