1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 30. ledna 1913.
Praha
4
article
Narannl a večerní llsty
přodplánl se
V Praze v administracii
na měslc.
na čivrt lota . . . . 6 K —h
s dvojt donáškou
na měsle. . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K 6sh
ve fliálkách:
na měsle . . . . . 2 K 30
Poštou:
na měsle. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvoji zásilkou
tvrtiotá: . : S
Praha
sh
5
article
Před novou válkoul
Před novou válkoul
Příměří vypovězeno
Ze Sofije, 29. ledna. (K. k.)
Z usnesení rady minister-
ské uloženo hlavnímu sta-
nu, aby zejtra bylo pří-
měří vypovězeno.
Denní rozkaz Savova bulharské
armádě.
Ze Sofije, 29. ledna. (K. k.) Generá
Savov vydal tento denní rozkaz armádět
Z průběhu mírového jednání vysvítá
jasně, že nepřítel nechce postoupití aní
píď území, dobytého našími vítěznými
zbraněmí. Chce zničiti škrtnutím péra
vše, co jste získali vy a vaší chrabří
bratři, kteří padli. Neztrestají hrdinové
proslavívší se u Selíolu, Lozengradu,
Bunar-Hissaru, Lüle-Burgasu a u ča-
taldže tuto potupu slavné bulharské ar-
mády? Přípravte se tudíž na nová ví-
tězství a dokažte svým neodolatelným
útokem nepřítelí a celému světu, že bul-
harská vlast zasluhuje více než úcty.
Než došly krátce před půlnocí svrchu
uvedené sofijské zprávy, jimiž Bulharsko
vypovídá příměří a chystá se k nově válce
řada telegrafických zpráv oznámila z Lon-
dýna bezvýsledné skončení mírových kon-
ferencí. Je zřejmo, že tento nezdar v jed-
nání o mír, způsobený převratem v Ca-
říhradě byl bezprostřední příčinou rychlé-
ho kroku ministerské rady bulharské, jež
rozhodla se pro vypovězení příměří a dala
v tom směru již pokyn generalissimu Savo-
vu; arci nelze přehlížeti ani jiné motivy
pro obnovení války, spor rumunsko-bul-
harský v prvé řadě.
Zprávy, v nichž přese všechny naděje
a možnosti přece jen odzváněno míru umí-
ráčkem, sdělovaly:
nejuctivější vděčnost, a vyslovujeme V
Exc. a vládě Jeho britského Veličenstva
nejupřímnější dík našich vlád a svoji osob-
ní hlubokou vděčnost za srdečné pohostin-
ství, které bylo poskytnuto delegátům spo-
jeneckých států ve velikém a krásném
hlavním městě spojeného království. Po-
užíváme této příležitosti, abychom opět
projevili V, Exc. svoji vážnost a hlubokou
úctu.
Savův
Savov
Selíol
Lozengrad
Sofijá
Burgas
Bulharsko
Ca
Sava
spojený království
rada minister
BunarHissar
Lüle
6
article
Rumunsko-bulharský konflikt.
Z Bukurešti, 29. ledna. (Ag. Tel. Roum.)
Ve sněmovně posl. Gradiseanu tázal se
min. předs. Majoresca, jsou-li vytáčky Bul-
harska slučny se zájmy a důstojností Ru-
munska. Návrhy Bulharska nemají vážného
rázu. Tázal se, nehodlá-li vláda se zřetelem
na veřejné mínění uplatniti energickým či
nem vůli Rumunska a uskutečniti tak pro-
hlášení trůnní řeči, že hlas Rumunska žádá
si sluchu.
Posl. Jorga (vůdce nár. str.) pro-
hlásil, že jeho strana zdržuje se dnes zrovna
tak jako v r. 1907 každého projevu, jenž by
mohl uškoditi zájmům země. Soudí, že
opravdové veřejné mínění musí zachovat
důstojný klid. Bylo by nerytířským pohánet
vládu, jež se opírá o většinu, k zodpověd-
nosti za události, za něž musí převziti ve-
škerou zodpovědnost. Se zřetelem na spoustu
odporujících se časopiseckých zpráv měla by
vláda předepsati svému tisku jednotnost.
aby informoval přesně veřejné mínění.
Min. předs. Majorescu prohlásil, že
Gradiseanu je špatně informován.
Není pravda, že bulharské
návrhy nejsou vážné. Řečník neměl
v parlamentě užíti slov, jako že Bulharsko
smlouvá jako v obchodním domě, anebo že
Rumunsko jest Evropě na posměch. Na dů-
kaz nesprávnosti Gradiseanových tvrzeni
prohlašuje ministerský předseda, že hl a
Rumunska bude skutečně s lyšán.
(Pochvala.) Danev neměl v Bukure-
šti příkazu vyjednávati. Vzal
prostě přáni Rumunska na vě-
domí. Bulharsko žádalo potom, by mohlo
nejdříve válku dokončiti a potom vyjedná-
vali. Rumunsko žádalo, aby bylo ihned vy-
jednáváno. Bulharsko uznalo správnost ru-
munského hlediska a vyjednávání za-
počala a přátelsky se v nich
pokračuje. Toť vše, co mohu nyní pro-
hlásiti. Příště budu moci — troufám — po-
dati další vysvětlení. Prol lašuji, že vláda
přejímá veškerou zodpověd-
nost.
Roa
Gradisean
Posl
Jorg
Rumunsko
Bukurešť
Bulharsko
Evropa
obchodní dům
7
article
Posl. Arion (předseda kulturní ligy
dovozoval nutnost okamžitých zevrubných
vysvětlení.
M.-p. Majorescu odpověděl, že ny-
nější doba se k tomu nehodí. Zevrubná vy-
světlení podá později buď ve veřejné nebo
důvěrné schůzi.
Sněmovna schválila potom
všemi 110 odevzdanými hl a sy
jednací pořad, vyslovujíci vládě
důvčru. Liberálové nehlasovali. Vůdce
liberálů prohlásil, zdrželi-li se hlasování, že
dlužno to vysvětliti tím, že pro tuto záleži-
tost jest směrodatnou většina.
Z Bukureští, 29. ledna. (»N. W. Tgbl.e)
V dnešní ministerské radě sdělil m.-p. Ma-
jorescu, že rumunský vyslanec Mi š u
Londýně oznámil Danevu požadavky ru-
munské, na které Danev slibil dáti do zejtřka
písemnou odpověď. Ministerská rada vzala
tuto zprávu na vědomi, načež ministerský
předseda byl přijat králem v delší audienci
M. Z Kolína n. R., 29. ledna. (Zvl. tlgr-
»Nár. Listů.«) Dle berlínského telegramu
»Köln. Ztg.« jdou vyjednávání rumunsko-
bulharská velmi ostře ku předu. Převládá
většinou mínění, že dojde mezi Rumunskem
a Bulharskem k dohoděs Ač dosud plnějí
nebylo docíleno, přece se strany Bulharska
učiněny četné ústupky. Lze očekávati, že
Bulharsko upustí od svého dřívě šího za-
mítavého stanoviska ohledně přání rumun-
ských.
Z Bukureští, 29. ledna. (K. k.) Vyhovu-
jíce žádosti Rumunska dohodli se ru
munský vyslanec v Londyně Mišu a dr
Danev a sepiši prokokol,jenž ob
sahuje rumunské požada v ky
a bulharské koncese a bude
předložen kabinetům v Bukurešti a v So-
fiji. Výsledek prozkoumání to-
hoto dokumentu v Bukurešt
bude rozhodující pro dalš
projednávání záležitosti.
Posl
Arion
Majorescu
N W Tgbl
Köln
Danev
Bukurešť
Ma
Londýn
Kolín
Rumunsko
Bulharsko
Bukureštátný
8
article
Z Londýna, 29. ledna. (K. k.) Jak se do-
vídá „Reuterova kancelář', byl při dnešn
schůzce rumunského vyslance Miša s bulhar-
ským delegátem drem. Danevem sepsán pro-
tokol, v němž jsou vytčeny vzájemné ná-
zory o požadavcích Rumunska. Protokol bude
zaslán oběma vládám, které, jak se proslýchá
budou pokračovati v Sofiji a v Bukurešti
jednání na základě tohoto protokolu.
V bulharských kruzích jeví se následkem
dodatečných požadavků Rumunska velká
nevole, zejména proto, že rozsah opravy hra-
nic byl již v zásadě stanoven za nedávné roz-
pravy mezi Jonescem a Danevem. V těchto
kruzích prohlašuje se požadavek Rumunska
čelící k postoupení tak velkého území, téměi
za neuvěřitelný. Kruhy ty jsou přesvědčeny
že žádná bulharská vláda a žádný bulharsky
parlament nemohly by projeviti souhlas s tím-
to postoupením území, jež Rumunsko žádá.
Rozkol v turecké armádě. — Uprch-
líci z Drinopole.
S-k. Z Bělehradu, 29. ledna. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) Zprávy o rozkolu v ture-
ckém vojsku množí se vzdor vy-
vrácení turecké korespondenční kanceláře
Také mini sterstvo má potvrzu-
jici zprávy; neví se ovšem, v jakých
rozměrech jsou bouře. Zavraždění mini-
stra války, jenž byl oblibenou osobnosti
a násilné zaměňováni velitelů musí zre-
voltovati. Došly také od Drinopole zvě-
sti, že uprchliků z tureckého tábora při-
bývá. Bulharský velitel nařídil však, aby
uprchlíci byli vráceni. Buď vzdáti se
všichni nebo nikdol zní jeho nařízení,
Poplašné zprávy.
Z Vídně, 29. ledna. Do Vídně došly dnes
přes Berlín zprávy, že ruská vláda povolala
do zbraně záložníky ročníků 1910
1911 částečně a 1912 úplně. Zde se
o tom pochybuje.
Mišo
Danev
Londýn
Rumunsko
Bukurešť
Drinopol
Bělehrad
Vídeň
Berlín
Reuterův kancelář
9
article
Pamětní spis Venízelův.
Z Athén, 29. ledna. (»N. W. Tg.«) Athér-
ské listy uveřejňují pamétní spis Venizelův
určený pro vyslaneckou konferenci, který se
zabývá otázkami epirskými a byl podán
krátce před posledním převratem v Turecku
(Ostatní zprávy viz na straně 4.)
N W
Venizelův
Atény
Turecko
10
article
Vyvlastňování polských statků
v Prusku.
Z Berlína, 29. ledna. (K. k.)
Na dnešním pořadu říšského sněmu ně
meckého byl dotaz po vývlastňování polských
statků.
Na dotaz předsedy prohlásil st. tajemník
dr. Lisco, že interpelace týká se prováděn
pruského zákona z 20. března 1908 stran opa
tření na posilnění německého živlu v provin
ciích Západní Prusko a Poznaňsko. Tímto zá
konem bylo státu propůjčeno právo, aby vy
vlastňoval pozemky pro potřeby osídlovací ko
mise. Provádění tohoto zákona je toliko zále
žitostí Pruska. (Odpor.) Dotaz je proto mimo
kompetenci říšského sněmu a říšský kan
cléř dává prohlašovat, že odmít
odpověď. (Velký nepokoj.)
Vládní zástupci opustili potom sně
movnu.
Schvaluje se návrh posl. Czarliňské-
ho (Polák), aby rokovalo se o dotazu.
doktor
Lisco
Polák
Prusko
Berlín
Poznaňsko
říšský sněm
11
article
Posl. Seyda (Polák): Vyvlastňování m
největší význam pro celou říši. Skutečností je
že soukromý majetek se vyvlastňuje toliko
důvodů politických. Vyvlastňovací zákon by
nazván hanbou XX. století. Ministří prováděj
nejneuvěřitelnější věci ve výkladu zákona.
úplné náhradě nemůže býti řeči. Zákon vy-
vlastňovací je neplatný, protož
odporuje říšským zákonům a říš-
ské ústavě. Cile, aby polský ná-
rodbyl zdecimován, nebude nikdy
dosaženo. Navrhujeme, by se říšský sněm
usnesl: Dovolení k vyvlastnění polského po-
zemkového majetku za účelem osídlovacím ne-
odpovídá názorům říšského sněmu. (Výborně!
Posl. Wendel (soc. dem.): Zde jedná se
o nejbrutálnější používání nej
brutálnějšího výjimečného záko-
na a o nejzřejmější porušení ústa-
vy. Politika proti Polákům řadí se důstojně
k pruské politice, jež dělníky činí bezprávný
mi. Ministr vojenství nevzdal by se rád velké
ho množství polských vojínů. Vzhledem ku
převratům na Východě měla by se vláda přece
tázati, je-li její politika správnou. Vyvlastňo-
vání není socialistickým činem, nýbrž an
archistickým. (Velmi dobřel u soc. dem.
Posl
Polák
Wendel
12
article
Základy dnešní společnosti jsou tímto vyvlast
ňováním roztříštěny.
Návrh Poláků, jímž vyslovena má býti říš
skému kaneléři nelibost, podporován jest po
slanci středu, sociálními demokraty, Dány, zá-
stupci Hansy a svobodomyslným posl. Fey-
terem.
K návrhu posl. Dabka (Polák) bude hla-
sováno dle jmen. Ke hlasování dojde však te
prve později, v každém případě však nejděle
zejtra.
Posl. hr. Praschma (střed) prohlásil, že
tímto zákonem dotčeny jsou co nejhlouběj
práva dělníků. My jednomyslně sou-
hlasímesnávrhem Poláků.
Posl. Schlee (nár. lib.) popíral, že vy
vlastňovacího práva musí se užívati a užívá
se jen proti Polákům. (Smích u Poláků.) Po-
láci by v opačných poměrech zrovna tak jed
nali. (Výkřík: Nikdy!) Jest naší povinností
prohlašuje řečník konečně, vybudovati ně-
mecký selský stav, pak vypořádáme se též
Poláky a sociálními demokraty. (Pochvalau
nár. lib. a nepokoj na levíci.)
K návrhu posl. Siega (nár. lib.) koná s
hlasování dle jmen zejtra.
Posl. Pachnick e (pokr. str. lid.) pravil
že osídlovací politika není jeho straně nesym-
patickou, ale musí se týkati všech krajů. Stíž-
V drobném prodejir
ranni čislo o sobě . za 8h
vučorni
za dh
Ve fliálkách na vonkově-
ranní čislo . . . . ..
večerní
lnseráty
plati se hotově napřod.
Předplucení a inserty přijímá
administrace v Marinnské ul., 8.
Tam nacházejí se těl
redakco, tiskárna a pxpedice
„Národnich Listů
Rukopisy se nevracoji
Polák
Dán
Posl
Praschma
Schlee
Pachnick e
Marinnský ulice
Hansa
13
article
nosti nemají se vznášeti na říšského kancléře,
nýbrž na říšský sněm. Dlužno respektovati pří-
slušnost. (Hlučné volání: Slyštel Slyšte!a
smích.) Proto zdržuje se jeho strana hlaso-
vání. Věcně zamítá jeho strana vládní opa-
tření.
Posl. Mertin (říš. str.): Prusko je po-
vinno v zájmu sebezachování prováděti nadále
svou politiku vůči Polákům. My Prusové jsme
tím povinni Německu.
Posl. šl. Morawski (Polák): Celé zá-
konodárství bylo sděláno, aby národním libe-
rálům bylo zachráněno několik mandátů. Sta-
tisticky je dokázáno, že v polských krajinách
země je velkostatek více v rukou Němců, než
v rukou Poláků. Setrváváme na svém jazyku
a kultuře a na tom, co zde musíme hájiti: na
posvátné půdě, jež nám byla uloupena.
Posl. Hanssen (Dán) souhlasil s pol-
ským návrhem, neboť jde o akci německo-
pruské násilné politiky vůči cízím
národnostem.
Posl. Ledebur (soc. dem.): Pokroková
strana lidová, jež dnes dala svým řečníkem
sehráti žalostnou úlohu, měla by při-
znati barvu a návrh schváliti. Většina ně-
meckého národa vzpírá se proti-
polské politice. V poslanecké sněmov-
ně má tato většina ovšem jiné zastoupení. Jest
tudíž třeba změny volebního práva.
Po dalších vývodech posl. Trapčy n-
ského (Poláka), Mumma (hosp. sdr.), Pa-
chnicka (pokr. str. lid.) a Ledebur a (soc.
dem.) bylo rokování skončeno.
Posl
Mertin
Polák
Morawski
Němec
Ledebur
Prusko
Německo
Dánsko
Slyštel slyšet
Hanssen
Mumma
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 29, ledna.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“y
Den nedodělaných důležitých věcí byl
dnes: zákon proti nakažlivým nemocem a ná-
vrh na zlepšení příbytečného státním úřadní-
kům, způsobeného nedostatečným a částečně
také nespravedlivým zařazením některých
měst do vyšší třídy aktivitního přídavku, sou-
časně pak odstrčením četných jiných měst,
které povýšení takové dávno zasluhovaly.
Dr. Šubrt promluvil v rozpravě o zákoně
proti nemocem epidemickým a založil celou
svou řeč na přesvědčení, že v Rakousku je
krajně nutno míti zákon, chceme-li s prospé-
chem věsti boj proti nemocem nakažlivým a
přimlouval se, by konečně ve státě tom po-
čalo se opravdově v oboru zdravotnictví pra-
covati tak, aby nezůstal stát za státy jinými.
V úvodu výkladů svých zabýval se řeči
německého poslance Spiese, který stěžovalsi
na nedostatek lékařů, zejména v německé
části království Českého. Zástupce městské
skupiny německobrodské ukázal, že v kraji-
nách, kde není možno pomýšlet na praxi lé-
kařskou, není také možno žádat, aby se tam
usadil za plat 800 K ročního služného obvodní
lékař, kteréžto služné nestačí ani na živobytí
ani na umření. Dovodil dále, že právě něme-
cká obstrukce je příčinou, že v takových kra-
jinách nejsou lékaři, ježto není možno zem-
skému výboru vyplácet subvence pro chudé
obvody, ani předložit hotový zdravotní zákon
sněmu.
Posoudil předlohu se stanovíska našich
obcí, které mají zájem na zákoně, zejména
pokud se týká nákladů zákonem uložených.
Především jsou to ustanovení stran výdajů na
různá zařízení desinfekční a zaopatření ba-
ráků, kteréžto výdaje hraditi má obec, což
přímělo řečníka již ve výboru zdravotním po-
doktor
Šubrt
Spies
Vídeň
Rakousko
poslanecký sněmovna
15
article
Mírová konference skončena.
Z Londýna, 29. ledna. (K. k.) »Reute-
rova kancelář« se dovídá: Srbský diplo-
matický zástupce Grujič přibyl ve
3 hod. odpol. do hotelu »Carlton« a byl ta-
jemníkem tureckého poselstva přijat a do-
veden do komnat tureckého delegáta Rešíd
paše, kterému formálně odev zda
notu spojenců, ve které se sdě-
luje, že vyjednávání o mír jest skončeno.
Grujič odebral se potom do ministerstva
zahraničních věcí, aby tu odevzdal státnímu
tajemníkovi kopii noty.
Srbské poselstvoodjede nej-
později v neděli, pravděpodobně však
už v sobotu do Bělehradu.
Z Londýna, 29. ledna. (Reuter.) Nota
spojenců zní: Jejich Excelencím pánům
zmocněným delegátům Vysoké Porty na
mírové konferenci! Poněvadž zmoc-
něnci spojeneckých států od
přerušení prací mírové konfe-
rence po 3 týdny marně očeká-
vali odpověď otomanský ch
zmocněnců na svůj poslední
dotaz, a poněvadž v Cařihrad
nastavší události vylučují, jak
se zdá, naději dospěti k uza-
vření míru, uznávají ke svému
velikému politování nutnost
prohlásiti, že vyjednávání, za-
hájené dne 16. prosince m. r.v
Londýně, bylo dne 28. ledna 1913
v Londýně přerušeno.«
Nota jest podepsána všemi delegáty bal-
kánských států.
Grujič
Noto
Londýn
Reut
Bělehrad
Cařihrad
Reuter
16
article
Z Londýna, 29. ledna. (Pův. telg. »Nár
Listů«.) Balkánští delegáti odjedou v pátek
a v sobotu, ale je možno, že všichni členové
delegace neopustí Londýn. Delegáti hodlají
totiž navrhnouti svým vládám, aby jmeno-
valy dva nebo tři členy z každé delegace,
kteři by zůstali v Londýně a tvořili jakousi
komisi, podobně jako velevyslanci velmocí
a mohli by takto setrvati ve stálém styku
se zástupci velmoci, kteří budou dále pro-
jednávati záležitosti Albánie. Balkánští dele-
gáti si také přejí z vděčnosti ku pohostinné
Anglii, aby mírová smlouva mezi spojencia
Tureckem, třeba preliminarie její budou po
skončené válce ujednány v Cařihradě, byla
podepsána v paláci sv. Jakuba a jmenovala
se mírem londýnským.
Coudurier.
Z Londýna, 29. ledna. Řecký min, předs.
Venizelos odcestuje v sobotu z Londýna.
Jede přes Paříž a Vídeň do Řecka. V obou
městech bude jednati s politickými osob-
Z Londýna, 29. ledna. (K. k.) Přípis
zaslaný delegáty spojenců ministru Ed.
Greyovi, zní: Klademe si za čest zaslati
V. Exc. kopii noty, kterou zmocněnci spo-
jeneckých států právě sdělili Jejich Exc.
otomanským zmocněncům, že následkem
událostí cařihradských ke svému velikému
politování musí považovati mírové vyjed-
návání za přerušené. V okamžiku, kdy
okolnosti, nezávislé na naší vůli, ukládají
nám těžké opatření, jež jsme učinili, žá-
dáme V. Exc., by tlumočila J. V. králi naši
svatý . Jakub
Venizelos
Grey
král
Londýn
Albánie
Anglie
Turecko
Cařihrad
Paříž
Vídeň
Řecko
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Zaponerie v obrazích.
P. S. Bouška O. B. má své jméno za-
nesené v literatuře několika sbírkami básní,
jejichž tonina je zladěna poněkud ovzduším
řehole, a hlavně svými překlady a svojí pří-
chylností minstrelské poesii provanské. Tyto
dny přišel z Broumova do Prahy a vystoupil
zde jako přednášeč o žaponském dřevorytu.
V ústraní klášterním stal se zatím sběrate-
lem těchto tisků na podivuhodně jemném
papíře a věnuje se jejich studiu, střádaje
je podle stáří, luště jejich signatury a obsah,
pořádaje je ve vývojové řetězce. Po jeho
přednášce zbyla v Umělecko-průmy slovém
museu na nějaký čas výstava, jejímiž hoj-
nými a někdy také velmi vzácnými čísly
P. S. Bouška podpíral své výklady, a dlouhé
ty řady několika set listů rozevírají zase
jednou v Praze pohled do uměleckého světa
Říše tisíce ostrovů jako vždycky vábný a
radostně vzrušující svým protievropským exo-
tismem a protilehlým duchem kultury a umění
žlutěho plemene. Dnes arci nedávné ješte
naše vytržení, naše čistá radost z poznan
cizí krásy poněkud ochably a zešedivěly
Umělecka pohádka Niponu, kterou jsme vzta-
hovali rádi na celý jeho život, krutě porvaly
úžasné události u Port Arturu, Mukdenu
Čusimy, kde hraví a usměvaví Liliputi vy-
vstali před zděšenou Evropou jako železn
Brobdingnakové, kteří by měli dosti chuti
rozdrtiti ty, již dosud na ně pohliželi s Gul-
vierovy výše a s blahovolným úsměvem.
P S Boušek O B
P S Boušek
Nipon
Broumov
Praha
Port Artur
Evropa
Mukden Čusima
19
article
Umění žaponské nevyzradilo takové Žaponce
žádným veršem, žádnou črtou. Cestujícía
diplomati pohlíželi na ně jenom duhujícími
skly kosmookých poetů a malířů a netušili
co se za jejich okouzlující oponou skrývá
hrozivého, hrozného, tvrdého jak bessemerská
ocel. Byli jsme do úžasu očarováni realistní
plností žaponského umění na jedné a pohád-
kovým idylismem na druhé straně. Život
báj, skutečnost a fantasie žaponského světa
zdála se býti před námi rozprostřena v urči-
tosti mapy generálního štábu. Sumou: vtě-
lený ideál rousseauovské touhy. Nevídané
zápolení obrů Evropy a Asie s nepřed-
vídanými konci vyneslo poučku dosud málo
uváženou, že umění žaponské mluví sic, jako
dříve, řečí relalivného realismu, touto však
vyzpívává jen úsměvný idealismus žapon-
ského světa a života. Hleděli jsme naň z ve-
liké dálky a evropskýma očima a tak
epické a obrazové zkazky o vášnivé
urputné zuřivosti rytířských bojů, o heroi-
ckém obětování se za přátelství a v povin-
nosti zdály se nám jenom pěknou pohádkou
a někdy i dost veselou, poněvadž se vše
v nich děje gestem herecky přepjatým, jako
zúmysla a na efekt násílným a karikaturně
znásobeným. Objevilo se, že se v pohádkové
idealisaci a morálce, v divadelním koturnu
skrývá jádro netušené a drtivé pravdivosti.
Umění italské renesance bylo v podobném
poměru k životu. Jeho slunečné záření za-
krývá řetězy násilnoslí, krvavých zuřivostí
ukrutných vražd a třesk bitevní.
Evropa
Asie
20
article
Žaponci sami si ve svém umění vázi
jenom jeho ideslismu a tím jeho archaismu
a také abstrakce. Evropský zrak moderních
amatérů a umělců za to vyhledal si ve spoustě
staletími nahromaděných zjevů umělce, který
jest od kosti realistou, jemuž živá a sku-
tečná skutečnost je nevyčerpatelným zdro-
jem inspirace a umělecké práce, který po
celý dlouhý věk svůj s úžasnou bystrostí a
přesnosti pozoruje kaleidoskop světa před
ním se kmitající a všechnu svoji žhavou
žízeň svádí do ruky neskonalé a bleskové
dovednosti. Hokusní stal se přirozeně žapon-
ským svatým evropských realistů a L. Gonse
a po něm E. de Goucourt jej blahoslavili
Fenollosa prozradil, že žaponští amatéří a
znalci v něm vidí úpadek posvátného idea-
lismu a opovrhují jeho uměním jako vulgar-
ním Vkus vyšších tříd rozchází, se i pod
rudým terčem slunečným s chutí lidu
množství. Vlivné působení nově odkrytého
žaponismu na evoluční chod evropského
umění, v první řadě malířství, udál se také
jen pod auspíciemi žaponského realismu
Žaponec
L Gons
jít Goucourt
Fenollosa
21
article
Pronika vost postřehu, v Niponu staletími
vypěstovaná, nemohla ovšem padnouti jako
zralé jablko evropským umělcům do klin
a rovněž ne její výtvarný výraz: kresebná
linie, úžasná ve své stejné jistotě, ja to leh-
kostí a sugestivnosti. Mohli jen těžiti z vel-
kých souborných dojmů. Poznali, že slává
ještě jiná obrazová formule nežli evropsko-
klasická, že osovost není jedinou spásoua
možnosti, že helenská eurytmie a římská
umělá rovnováha, jež nám sedí v krvi, ne-
jsou jediným řádem komposiční osnovy
přenesli proto do svých obrazových rozvrhů
žaponský naturalismus, převedený v hod-
noty dekorativní, jeho bezosovou malebnost
vyšinutí ze stěžejního středu, jeho účinné
protiklady zdůrazněného a silně vybudova-
ného popředí vůči klidné velikosti nebo ti-
chému unikání dálek. Vedle toho momenta-
nita žaponské kresby porodila náčrtnost
evropské moderny. Pokud tyto dvě umělecké
mocnosti a výrazovosti spolu souvisí, zů-
stává jistě mravní i umělecká převaha na
dálném východě. Jenom zevnějšek přišel na
západ, ne jeho logikou národní organisace
podmíněný vzrůst a výkvět. Theorie stylu
a stylisace našeho dneška jsou proto asi jen
playdoyery k opodstatnění určité nemohouc-
nosti.
Po hlaholových výkřicích obdivu nad
netušeným nálezem a po uměleckém těžař-
ství přichází vědecká zvědavost bílé rasy
snaží se vyzkoumati a sestrojiti nám historii
tohoto umění, vypěstovati jeho znalectví
tu ovšem ještě každá nová práce opravuje
předchozí a všechny pak mistrujou občas
Žaponci sami svými prameny a rasovými ná-
zory. Stav objektivního vyrovnávání se dvou
protilehlých kultur. Pří ohromných vzdále-
nostech geografických a rozdílech kulturních
dálný východ
22
article
možno však aspoň občas procházeti se lesem
žaponského umění malířského, aniž bychom
každý strom jednotlivě ohledávali a klasi-
fikovali. Výstava v Museu se k tomu nabízí.
Obsahuje umění vlastně ne příliš staré, ne-
boť žaponský dřevoryt a tisk není starší
evropského a barevný má svoje počátky te-
prve na prahu osmnáctého věku. Vezdy
ulpěl na obrysné linii a v druhém stupni na
tonové a napovídající polychromii. Orientál-
ská plošnost vymezená čarou a vyjádřená
vnitř neoživeným, nehybným, na venek
ustrnulým tonem barvy. Soustředěním všech
výrazových a ilusivných sil jedině na linii
vyneslo jí v Žaponsku mohutnost a výmluv-
nost, jež v Evropě zůstávají nadál nedosti-
ženým ideálem. Žaponské umění vytvořilo
si linii, která vskutku vynáší na viditelný
povrch podstatnost každé věci, linii tak
hutnou a sytou, napjatou až k prasknutí,
že i její úryvek má schopnost sugerovatii
našim cizinským očím celek, probouzejícv
nás doplňovací výkon optický, jemuž vnuká
směr tak silně, že jistě dospěje vždy k je-
dinému a bezpečnému výsledku a závěru.
Evropa
23
article
Linie jest ostrá ve svých hranicích nebo ve
svém tahu, nerozpačítá, kříšťálové jasností.
Hodnoty jejich jistot jsou tak veliké, že do-
vedou vypověděti nejbližší blízkost se stejnou
přesností jako namluviti nám největší vzdá-
lenosti a hloubky, aniž by se odstínily a
odstupňovaly v tonu a mají takovou nosnost,
že tvoří pravé divy před evropským okem.
Přinutí je, aby zapomínalo na vštípenou mu
osnovu zákonů linearné perspektivy.
Přes to zůstává malířství žaponské v říšt
plošnosti; pracuje k nejvyšší ilusivnosti ob-
vodu, a ne objemu, obrysu, a ne plastiky, a
této vrozeně instinktivnosti podává se i barva,
zejména v dřevorytu, omezujíc se na činnost
rozlišovací a ve vnítrnosti svých kombinací
na světlou harmonisaci. Úhrn a součet je
tedy čistě dekorativný, umělecko-průmyslový.
chcete-li. O dekorativnou a ne životní ilu-
sivnost jde; o výraznost tvarovou a nikoli