ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 213a4f10-8f09-11dd-8b21-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 58, work 7, person 51, org 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 30. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 29.
4 article
Narannl a večerní llsty přodplánl se V Praze v administracii na měslc. na čivrt lota . . . . 6 K —h s dvojt donáškou na měsle. . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K 6sh ve fliálkách: na měsle . . . . . 2 K 30 Poštou: na měsle. . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou tvrtiotá: . : S
Praha sh
5 article Před novou válkoul
Před novou válkoul Příměří vypovězeno Ze Sofije, 29. ledna. (K. k.) Z usnesení rady minister- ské uloženo hlavnímu sta- nu, aby zejtra bylo pří- měří vypovězeno. Denní rozkaz Savova bulharské armádě. Ze Sofije, 29. ledna. (K. k.) Generá Savov vydal tento denní rozkaz armádět Z průběhu mírového jednání vysvítá jasně, že nepřítel nechce postoupití aní píď území, dobytého našími vítěznými zbraněmí. Chce zničiti škrtnutím péra vše, co jste získali vy a vaší chrabří bratři, kteří padli. Neztrestají hrdinové proslavívší se u Selíolu, Lozengradu, Bunar-Hissaru, Lüle-Burgasu a u ča- taldže tuto potupu slavné bulharské ar- mády? Přípravte se tudíž na nová ví- tězství a dokažte svým neodolatelným útokem nepřítelí a celému světu, že bul- harská vlast zasluhuje více než úcty. Než došly krátce před půlnocí svrchu uvedené sofijské zprávy, jimiž Bulharsko vypovídá příměří a chystá se k nově válce řada telegrafických zpráv oznámila z Lon- dýna bezvýsledné skončení mírových kon- ferencí. Je zřejmo, že tento nezdar v jed- nání o mír, způsobený převratem v Ca- říhradě byl bezprostřední příčinou rychlé- ho kroku ministerské rady bulharské, jež rozhodla se pro vypovězení příměří a dala v tom směru již pokyn generalissimu Savo- vu; arci nelze přehlížeti ani jiné motivy pro obnovení války, spor rumunsko-bul- harský v prvé řadě. Zprávy, v nichž přese všechny naděje a možnosti přece jen odzváněno míru umí- ráčkem, sdělovaly: nejuctivější vděčnost, a vyslovujeme V Exc. a vládě Jeho britského Veličenstva nejupřímnější dík našich vlád a svoji osob- ní hlubokou vděčnost za srdečné pohostin- ství, které bylo poskytnuto delegátům spo- jeneckých států ve velikém a krásném hlavním městě spojeného království. Po- užíváme této příležitosti, abychom opět projevili V, Exc. svoji vážnost a hlubokou úctu.
Savův Savov Selíol Lozengrad Sofijá Burgas Bulharsko Ca Sava spojený království rada minister BunarHissar Lüle
6 article
Rumunsko-bulharský konflikt. Z Bukurešti, 29. ledna. (Ag. Tel. Roum.) Ve sněmovně posl. Gradiseanu tázal se min. předs. Majoresca, jsou-li vytáčky Bul- harska slučny se zájmy a důstojností Ru- munska. Návrhy Bulharska nemají vážného rázu. Tázal se, nehodlá-li vláda se zřetelem na veřejné mínění uplatniti energickým či nem vůli Rumunska a uskutečniti tak pro- hlášení trůnní řeči, že hlas Rumunska žádá si sluchu. Posl. Jorga (vůdce nár. str.) pro- hlásil, že jeho strana zdržuje se dnes zrovna tak jako v r. 1907 každého projevu, jenž by mohl uškoditi zájmům země. Soudí, že opravdové veřejné mínění musí zachovat důstojný klid. Bylo by nerytířským pohánet vládu, jež se opírá o většinu, k zodpověd- nosti za události, za něž musí převziti ve- škerou zodpovědnost. Se zřetelem na spoustu odporujících se časopiseckých zpráv měla by vláda předepsati svému tisku jednotnost. aby informoval přesně veřejné mínění. Min. předs. Majorescu prohlásil, že Gradiseanu je špatně informován. Není pravda, že bulharské návrhy nejsou vážné. Řečník neměl v parlamentě užíti slov, jako že Bulharsko smlouvá jako v obchodním domě, anebo že Rumunsko jest Evropě na posměch. Na dů- kaz nesprávnosti Gradiseanových tvrzeni prohlašuje ministerský předseda, že hl a Rumunska bude skutečně s lyšán. (Pochvala.) Danev neměl v Bukure- šti příkazu vyjednávati. Vzal prostě přáni Rumunska na vě- domí. Bulharsko žádalo potom, by mohlo nejdříve válku dokončiti a potom vyjedná- vali. Rumunsko žádalo, aby bylo ihned vy- jednáváno. Bulharsko uznalo správnost ru- munského hlediska a vyjednávání za- počala a přátelsky se v nich pokračuje. Toť vše, co mohu nyní pro- hlásiti. Příště budu moci — troufám — po- dati další vysvětlení. Prol lašuji, že vláda přejímá veškerou zodpověd- nost.
Roa Gradisean Posl Jorg Rumunsko Bukurešť Bulharsko Evropa obchodní dům
7 article
Posl. Arion (předseda kulturní ligy dovozoval nutnost okamžitých zevrubných vysvětlení. M.-p. Majorescu odpověděl, že ny- nější doba se k tomu nehodí. Zevrubná vy- světlení podá později buď ve veřejné nebo důvěrné schůzi. Sněmovna schválila potom všemi 110 odevzdanými hl a sy jednací pořad, vyslovujíci vládě důvčru. Liberálové nehlasovali. Vůdce liberálů prohlásil, zdrželi-li se hlasování, že dlužno to vysvětliti tím, že pro tuto záleži- tost jest směrodatnou většina. Z Bukureští, 29. ledna. (»N. W. Tgbl.e) V dnešní ministerské radě sdělil m.-p. Ma- jorescu, že rumunský vyslanec Mi š u Londýně oznámil Danevu požadavky ru- munské, na které Danev slibil dáti do zejtřka písemnou odpověď. Ministerská rada vzala tuto zprávu na vědomi, načež ministerský předseda byl přijat králem v delší audienci M. Z Kolína n. R., 29. ledna. (Zvl. tlgr- »Nár. Listů.«) Dle berlínského telegramu »Köln. Ztg.« jdou vyjednávání rumunsko- bulharská velmi ostře ku předu. Převládá většinou mínění, že dojde mezi Rumunskem a Bulharskem k dohoděs Ač dosud plnějí nebylo docíleno, přece se strany Bulharska učiněny četné ústupky. Lze očekávati, že Bulharsko upustí od svého dřívě šího za- mítavého stanoviska ohledně přání rumun- ských. Z Bukureští, 29. ledna. (K. k.) Vyhovu- jíce žádosti Rumunska dohodli se ru munský vyslanec v Londyně Mišu a dr Danev a sepiši prokokol,jenž ob sahuje rumunské požada v ky a bulharské koncese a bude předložen kabinetům v Bukurešti a v So- fiji. Výsledek prozkoumání to- hoto dokumentu v Bukurešt bude rozhodující pro dalš projednávání záležitosti.
Posl Arion Majorescu N W Tgbl Köln Danev Bukurešť Ma Londýn Kolín Rumunsko Bulharsko Bukureštátný
8 article
Z Londýna, 29. ledna. (K. k.) Jak se do- vídá „Reuterova kancelář', byl při dnešn schůzce rumunského vyslance Miša s bulhar- ským delegátem drem. Danevem sepsán pro- tokol, v němž jsou vytčeny vzájemné ná- zory o požadavcích Rumunska. Protokol bude zaslán oběma vládám, které, jak se proslýchá budou pokračovati v Sofiji a v Bukurešti jednání na základě tohoto protokolu. V bulharských kruzích jeví se následkem dodatečných požadavků Rumunska velká nevole, zejména proto, že rozsah opravy hra- nic byl již v zásadě stanoven za nedávné roz- pravy mezi Jonescem a Danevem. V těchto kruzích prohlašuje se požadavek Rumunska čelící k postoupení tak velkého území, téměi za neuvěřitelný. Kruhy ty jsou přesvědčeny že žádná bulharská vláda a žádný bulharsky parlament nemohly by projeviti souhlas s tím- to postoupením území, jež Rumunsko žádá. Rozkol v turecké armádě. — Uprch- líci z Drinopole. S-k. Z Bělehradu, 29. ledna. (Zvl. tel »Nár. Listů«.) Zprávy o rozkolu v ture- ckém vojsku množí se vzdor vy- vrácení turecké korespondenční kanceláře Také mini sterstvo má potvrzu- jici zprávy; neví se ovšem, v jakých rozměrech jsou bouře. Zavraždění mini- stra války, jenž byl oblibenou osobnosti a násilné zaměňováni velitelů musí zre- voltovati. Došly také od Drinopole zvě- sti, že uprchliků z tureckého tábora při- bývá. Bulharský velitel nařídil však, aby uprchlíci byli vráceni. Buď vzdáti se všichni nebo nikdol zní jeho nařízení, Poplašné zprávy. Z Vídně, 29. ledna. Do Vídně došly dnes přes Berlín zprávy, že ruská vláda povolala do zbraně záložníky ročníků 1910 1911 částečně a 1912 úplně. Zde se o tom pochybuje.
Mišo Danev Londýn Rumunsko Bukurešť Drinopol Bělehrad Vídeň Berlín Reuterův kancelář
9 article
Pamětní spis Venízelův. Z Athén, 29. ledna. (»N. W. Tg.«) Athér- ské listy uveřejňují pamétní spis Venizelův určený pro vyslaneckou konferenci, který se zabývá otázkami epirskými a byl podán krátce před posledním převratem v Turecku (Ostatní zprávy viz na straně 4.)
N W Venizelův Atény Turecko
10 article
Vyvlastňování polských statků v Prusku. Z Berlína, 29. ledna. (K. k.) Na dnešním pořadu říšského sněmu ně meckého byl dotaz po vývlastňování polských statků. Na dotaz předsedy prohlásil st. tajemník dr. Lisco, že interpelace týká se prováděn pruského zákona z 20. března 1908 stran opa tření na posilnění německého živlu v provin ciích Západní Prusko a Poznaňsko. Tímto zá konem bylo státu propůjčeno právo, aby vy vlastňoval pozemky pro potřeby osídlovací ko mise. Provádění tohoto zákona je toliko zále žitostí Pruska. (Odpor.) Dotaz je proto mimo kompetenci říšského sněmu a říšský kan cléř dává prohlašovat, že odmít odpověď. (Velký nepokoj.) Vládní zástupci opustili potom sně movnu. Schvaluje se návrh posl. Czarliňské- ho (Polák), aby rokovalo se o dotazu.
doktor Lisco Polák Prusko Berlín Poznaňsko říšský sněm
11 article
Posl. Seyda (Polák): Vyvlastňování m největší význam pro celou říši. Skutečností je že soukromý majetek se vyvlastňuje toliko důvodů politických. Vyvlastňovací zákon by nazván hanbou XX. století. Ministří prováděj nejneuvěřitelnější věci ve výkladu zákona. úplné náhradě nemůže býti řeči. Zákon vy- vlastňovací je neplatný, protož odporuje říšským zákonům a říš- ské ústavě. Cile, aby polský ná- rodbyl zdecimován, nebude nikdy dosaženo. Navrhujeme, by se říšský sněm usnesl: Dovolení k vyvlastnění polského po- zemkového majetku za účelem osídlovacím ne- odpovídá názorům říšského sněmu. (Výborně! Posl. Wendel (soc. dem.): Zde jedná se o nejbrutálnější používání nej brutálnějšího výjimečného záko- na a o nejzřejmější porušení ústa- vy. Politika proti Polákům řadí se důstojně k pruské politice, jež dělníky činí bezprávný mi. Ministr vojenství nevzdal by se rád velké ho množství polských vojínů. Vzhledem ku převratům na Východě měla by se vláda přece tázati, je-li její politika správnou. Vyvlastňo- vání není socialistickým činem, nýbrž an archistickým. (Velmi dobřel u soc. dem.
Posl Polák Wendel
12 article
Základy dnešní společnosti jsou tímto vyvlast ňováním roztříštěny. Návrh Poláků, jímž vyslovena má býti říš skému kaneléři nelibost, podporován jest po slanci středu, sociálními demokraty, Dány, zá- stupci Hansy a svobodomyslným posl. Fey- terem. K návrhu posl. Dabka (Polák) bude hla- sováno dle jmen. Ke hlasování dojde však te prve později, v každém případě však nejděle zejtra. Posl. hr. Praschma (střed) prohlásil, že tímto zákonem dotčeny jsou co nejhlouběj práva dělníků. My jednomyslně sou- hlasímesnávrhem Poláků. Posl. Schlee (nár. lib.) popíral, že vy vlastňovacího práva musí se užívati a užívá se jen proti Polákům. (Smích u Poláků.) Po- láci by v opačných poměrech zrovna tak jed nali. (Výkřík: Nikdy!) Jest naší povinností prohlašuje řečník konečně, vybudovati ně- mecký selský stav, pak vypořádáme se též Poláky a sociálními demokraty. (Pochvalau nár. lib. a nepokoj na levíci.) K návrhu posl. Siega (nár. lib.) koná s hlasování dle jmen zejtra. Posl. Pachnick e (pokr. str. lid.) pravil že osídlovací politika není jeho straně nesym- patickou, ale musí se týkati všech krajů. Stíž- V drobném prodejir ranni čislo o sobě . za 8h vučorni za dh Ve fliálkách na vonkově- ranní čislo . . . . .. večerní lnseráty plati se hotově napřod. Předplucení a inserty přijímá administrace v Marinnské ul., 8. Tam nacházejí se těl redakco, tiskárna a pxpedice „Národnich Listů Rukopisy se nevracoji
Polák Dán Posl Praschma Schlee Pachnick e Marinnský ulice Hansa
13 article
nosti nemají se vznášeti na říšského kancléře, nýbrž na říšský sněm. Dlužno respektovati pří- slušnost. (Hlučné volání: Slyštel Slyšte!a smích.) Proto zdržuje se jeho strana hlaso- vání. Věcně zamítá jeho strana vládní opa- tření. Posl. Mertin (říš. str.): Prusko je po- vinno v zájmu sebezachování prováděti nadále svou politiku vůči Polákům. My Prusové jsme tím povinni Německu. Posl. šl. Morawski (Polák): Celé zá- konodárství bylo sděláno, aby národním libe- rálům bylo zachráněno několik mandátů. Sta- tisticky je dokázáno, že v polských krajinách země je velkostatek více v rukou Němců, než v rukou Poláků. Setrváváme na svém jazyku a kultuře a na tom, co zde musíme hájiti: na posvátné půdě, jež nám byla uloupena. Posl. Hanssen (Dán) souhlasil s pol- ským návrhem, neboť jde o akci německo- pruské násilné politiky vůči cízím národnostem. Posl. Ledebur (soc. dem.): Pokroková strana lidová, jež dnes dala svým řečníkem sehráti žalostnou úlohu, měla by při- znati barvu a návrh schváliti. Většina ně- meckého národa vzpírá se proti- polské politice. V poslanecké sněmov- ně má tato většina ovšem jiné zastoupení. Jest tudíž třeba změny volebního práva. Po dalších vývodech posl. Trapčy n- ského (Poláka), Mumma (hosp. sdr.), Pa- chnicka (pokr. str. lid.) a Ledebur a (soc. dem.) bylo rokování skončeno.
Posl Mertin Polák Morawski Němec Ledebur Prusko Německo Dánsko Slyštel slyšet Hanssen Mumma
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 29, ledna. (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“y Den nedodělaných důležitých věcí byl dnes: zákon proti nakažlivým nemocem a ná- vrh na zlepšení příbytečného státním úřadní- kům, způsobeného nedostatečným a částečně také nespravedlivým zařazením některých měst do vyšší třídy aktivitního přídavku, sou- časně pak odstrčením četných jiných měst, které povýšení takové dávno zasluhovaly. Dr. Šubrt promluvil v rozpravě o zákoně proti nemocem epidemickým a založil celou svou řeč na přesvědčení, že v Rakousku je krajně nutno míti zákon, chceme-li s prospé- chem věsti boj proti nemocem nakažlivým a přimlouval se, by konečně ve státě tom po- čalo se opravdově v oboru zdravotnictví pra- covati tak, aby nezůstal stát za státy jinými. V úvodu výkladů svých zabýval se řeči německého poslance Spiese, který stěžovalsi na nedostatek lékařů, zejména v německé části království Českého. Zástupce městské skupiny německobrodské ukázal, že v kraji- nách, kde není možno pomýšlet na praxi lé- kařskou, není také možno žádat, aby se tam usadil za plat 800 K ročního služného obvodní lékař, kteréžto služné nestačí ani na živobytí ani na umření. Dovodil dále, že právě něme- cká obstrukce je příčinou, že v takových kra- jinách nejsou lékaři, ježto není možno zem- skému výboru vyplácet subvence pro chudé obvody, ani předložit hotový zdravotní zákon sněmu. Posoudil předlohu se stanovíska našich obcí, které mají zájem na zákoně, zejména pokud se týká nákladů zákonem uložených. Především jsou to ustanovení stran výdajů na různá zařízení desinfekční a zaopatření ba- ráků, kteréžto výdaje hraditi má obec, což přímělo řečníka již ve výboru zdravotním po-
doktor Šubrt Spies Vídeň Rakousko poslanecký sněmovna
15 article
Mírová konference skončena. Z Londýna, 29. ledna. (K. k.) »Reute- rova kancelář« se dovídá: Srbský diplo- matický zástupce Grujič přibyl ve 3 hod. odpol. do hotelu »Carlton« a byl ta- jemníkem tureckého poselstva přijat a do- veden do komnat tureckého delegáta Rešíd paše, kterému formálně odev zda notu spojenců, ve které se sdě- luje, že vyjednávání o mír jest skončeno. Grujič odebral se potom do ministerstva zahraničních věcí, aby tu odevzdal státnímu tajemníkovi kopii noty. Srbské poselstvoodjede nej- později v neděli, pravděpodobně však už v sobotu do Bělehradu. Z Londýna, 29. ledna. (Reuter.) Nota spojenců zní: Jejich Excelencím pánům zmocněným delegátům Vysoké Porty na mírové konferenci! Poněvadž zmoc- něnci spojeneckých států od přerušení prací mírové konfe- rence po 3 týdny marně očeká- vali odpověď otomanský ch zmocněnců na svůj poslední dotaz, a poněvadž v Cařihrad nastavší události vylučují, jak se zdá, naději dospěti k uza- vření míru, uznávají ke svému velikému politování nutnost prohlásiti, že vyjednávání, za- hájené dne 16. prosince m. r.v Londýně, bylo dne 28. ledna 1913 v Londýně přerušeno.« Nota jest podepsána všemi delegáty bal- kánských států.
Grujič Noto Londýn Reut Bělehrad Cařihrad Reuter
16 article
Z Londýna, 29. ledna. (Pův. telg. »Nár Listů«.) Balkánští delegáti odjedou v pátek a v sobotu, ale je možno, že všichni členové delegace neopustí Londýn. Delegáti hodlají totiž navrhnouti svým vládám, aby jmeno- valy dva nebo tři členy z každé delegace, kteři by zůstali v Londýně a tvořili jakousi komisi, podobně jako velevyslanci velmocí a mohli by takto setrvati ve stálém styku se zástupci velmoci, kteří budou dále pro- jednávati záležitosti Albánie. Balkánští dele- gáti si také přejí z vděčnosti ku pohostinné Anglii, aby mírová smlouva mezi spojencia Tureckem, třeba preliminarie její budou po skončené válce ujednány v Cařihradě, byla podepsána v paláci sv. Jakuba a jmenovala se mírem londýnským. Coudurier. Z Londýna, 29. ledna. Řecký min, předs. Venizelos odcestuje v sobotu z Londýna. Jede přes Paříž a Vídeň do Řecka. V obou městech bude jednati s politickými osob- Z Londýna, 29. ledna. (K. k.) Přípis zaslaný delegáty spojenců ministru Ed. Greyovi, zní: Klademe si za čest zaslati V. Exc. kopii noty, kterou zmocněnci spo- jeneckých států právě sdělili Jejich Exc. otomanským zmocněncům, že následkem událostí cařihradských ke svému velikému politování musí považovati mírové vyjed- návání za přerušené. V okamžiku, kdy okolnosti, nezávislé na naší vůli, ukládají nám těžké opatření, jež jsme učinili, žá- dáme V. Exc., by tlumočila J. V. králi naši
svatý . Jakub Venizelos Grey král Londýn Albánie Anglie Turecko Cařihrad Paříž Vídeň Řecko
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zaponerie v obrazích. P. S. Bouška O. B. má své jméno za- nesené v literatuře několika sbírkami básní, jejichž tonina je zladěna poněkud ovzduším řehole, a hlavně svými překlady a svojí pří- chylností minstrelské poesii provanské. Tyto dny přišel z Broumova do Prahy a vystoupil zde jako přednášeč o žaponském dřevorytu. V ústraní klášterním stal se zatím sběrate- lem těchto tisků na podivuhodně jemném papíře a věnuje se jejich studiu, střádaje je podle stáří, luště jejich signatury a obsah, pořádaje je ve vývojové řetězce. Po jeho přednášce zbyla v Umělecko-průmy slovém museu na nějaký čas výstava, jejímiž hoj- nými a někdy také velmi vzácnými čísly P. S. Bouška podpíral své výklady, a dlouhé ty řady několika set listů rozevírají zase jednou v Praze pohled do uměleckého světa Říše tisíce ostrovů jako vždycky vábný a radostně vzrušující svým protievropským exo- tismem a protilehlým duchem kultury a umění žlutěho plemene. Dnes arci nedávné ješte naše vytržení, naše čistá radost z poznan cizí krásy poněkud ochably a zešedivěly Umělecka pohádka Niponu, kterou jsme vzta- hovali rádi na celý jeho život, krutě porvaly úžasné události u Port Arturu, Mukdenu Čusimy, kde hraví a usměvaví Liliputi vy- vstali před zděšenou Evropou jako železn Brobdingnakové, kteří by měli dosti chuti rozdrtiti ty, již dosud na ně pohliželi s Gul- vierovy výše a s blahovolným úsměvem.
P S Boušek O B P S Boušek Nipon Broumov Praha Port Artur Evropa Mukden Čusima
19 article
Umění žaponské nevyzradilo takové Žaponce žádným veršem, žádnou črtou. Cestujícía diplomati pohlíželi na ně jenom duhujícími skly kosmookých poetů a malířů a netušili co se za jejich okouzlující oponou skrývá hrozivého, hrozného, tvrdého jak bessemerská ocel. Byli jsme do úžasu očarováni realistní plností žaponského umění na jedné a pohád- kovým idylismem na druhé straně. Život báj, skutečnost a fantasie žaponského světa zdála se býti před námi rozprostřena v urči- tosti mapy generálního štábu. Sumou: vtě- lený ideál rousseauovské touhy. Nevídané zápolení obrů Evropy a Asie s nepřed- vídanými konci vyneslo poučku dosud málo uváženou, že umění žaponské mluví sic, jako dříve, řečí relalivného realismu, touto však vyzpívává jen úsměvný idealismus žapon- ského světa a života. Hleděli jsme naň z ve- liké dálky a evropskýma očima a tak epické a obrazové zkazky o vášnivé urputné zuřivosti rytířských bojů, o heroi- ckém obětování se za přátelství a v povin- nosti zdály se nám jenom pěknou pohádkou a někdy i dost veselou, poněvadž se vše v nich děje gestem herecky přepjatým, jako zúmysla a na efekt násílným a karikaturně znásobeným. Objevilo se, že se v pohádkové idealisaci a morálce, v divadelním koturnu skrývá jádro netušené a drtivé pravdivosti. Umění italské renesance bylo v podobném poměru k životu. Jeho slunečné záření za- krývá řetězy násilnoslí, krvavých zuřivostí ukrutných vražd a třesk bitevní.
Evropa Asie
20 article
Žaponci sami si ve svém umění vázi jenom jeho ideslismu a tím jeho archaismu a také abstrakce. Evropský zrak moderních amatérů a umělců za to vyhledal si ve spoustě staletími nahromaděných zjevů umělce, který jest od kosti realistou, jemuž živá a sku- tečná skutečnost je nevyčerpatelným zdro- jem inspirace a umělecké práce, který po celý dlouhý věk svůj s úžasnou bystrostí a přesnosti pozoruje kaleidoskop světa před ním se kmitající a všechnu svoji žhavou žízeň svádí do ruky neskonalé a bleskové dovednosti. Hokusní stal se přirozeně žapon- ským svatým evropských realistů a L. Gonse a po něm E. de Goucourt jej blahoslavili Fenollosa prozradil, že žaponští amatéří a znalci v něm vidí úpadek posvátného idea- lismu a opovrhují jeho uměním jako vulgar- ním Vkus vyšších tříd rozchází, se i pod rudým terčem slunečným s chutí lidu množství. Vlivné působení nově odkrytého žaponismu na evoluční chod evropského umění, v první řadě malířství, udál se také jen pod auspíciemi žaponského realismu
Žaponec L Gons jít Goucourt Fenollosa
21 article
Pronika vost postřehu, v Niponu staletími vypěstovaná, nemohla ovšem padnouti jako zralé jablko evropským umělcům do klin a rovněž ne její výtvarný výraz: kresebná linie, úžasná ve své stejné jistotě, ja to leh- kostí a sugestivnosti. Mohli jen těžiti z vel- kých souborných dojmů. Poznali, že slává ještě jiná obrazová formule nežli evropsko- klasická, že osovost není jedinou spásoua možnosti, že helenská eurytmie a římská umělá rovnováha, jež nám sedí v krvi, ne- jsou jediným řádem komposiční osnovy přenesli proto do svých obrazových rozvrhů žaponský naturalismus, převedený v hod- noty dekorativní, jeho bezosovou malebnost vyšinutí ze stěžejního středu, jeho účinné protiklady zdůrazněného a silně vybudova- ného popředí vůči klidné velikosti nebo ti- chému unikání dálek. Vedle toho momenta- nita žaponské kresby porodila náčrtnost evropské moderny. Pokud tyto dvě umělecké mocnosti a výrazovosti spolu souvisí, zů- stává jistě mravní i umělecká převaha na dálném východě. Jenom zevnějšek přišel na západ, ne jeho logikou národní organisace podmíněný vzrůst a výkvět. Theorie stylu a stylisace našeho dneška jsou proto asi jen playdoyery k opodstatnění určité nemohouc- nosti. Po hlaholových výkřicích obdivu nad netušeným nálezem a po uměleckém těžař- ství přichází vědecká zvědavost bílé rasy snaží se vyzkoumati a sestrojiti nám historii tohoto umění, vypěstovati jeho znalectví tu ovšem ještě každá nová práce opravuje předchozí a všechny pak mistrujou občas Žaponci sami svými prameny a rasovými ná- zory. Stav objektivního vyrovnávání se dvou protilehlých kultur. Pří ohromných vzdále- nostech geografických a rozdílech kulturních
dálný východ
22 article
možno však aspoň občas procházeti se lesem žaponského umění malířského, aniž bychom každý strom jednotlivě ohledávali a klasi- fikovali. Výstava v Museu se k tomu nabízí. Obsahuje umění vlastně ne příliš staré, ne- boť žaponský dřevoryt a tisk není starší evropského a barevný má svoje počátky te- prve na prahu osmnáctého věku. Vezdy ulpěl na obrysné linii a v druhém stupni na tonové a napovídající polychromii. Orientál- ská plošnost vymezená čarou a vyjádřená vnitř neoživeným, nehybným, na venek ustrnulým tonem barvy. Soustředěním všech výrazových a ilusivných sil jedině na linii vyneslo jí v Žaponsku mohutnost a výmluv- nost, jež v Evropě zůstávají nadál nedosti- ženým ideálem. Žaponské umění vytvořilo si linii, která vskutku vynáší na viditelný povrch podstatnost každé věci, linii tak hutnou a sytou, napjatou až k prasknutí, že i její úryvek má schopnost sugerovatii našim cizinským očím celek, probouzejícv nás doplňovací výkon optický, jemuž vnuká směr tak silně, že jistě dospěje vždy k je- dinému a bezpečnému výsledku a závěru.
Evropa
23 article
Linie jest ostrá ve svých hranicích nebo ve svém tahu, nerozpačítá, kříšťálové jasností. Hodnoty jejich jistot jsou tak veliké, že do- vedou vypověděti nejbližší blízkost se stejnou přesností jako namluviti nám největší vzdá- lenosti a hloubky, aniž by se odstínily a odstupňovaly v tonu a mají takovou nosnost, že tvoří pravé divy před evropským okem. Přinutí je, aby zapomínalo na vštípenou mu osnovu zákonů linearné perspektivy. Přes to zůstává malířství žaponské v říšt plošnosti; pracuje k nejvyšší ilusivnosti ob- vodu, a ne objemu, obrysu, a ne plastiky, a této vrozeně instinktivnosti podává se i barva, zejména v dřevorytu, omezujíc se na činnost rozlišovací a ve vnítrnosti svých kombinací na světlou harmonisaci. Úhrn a součet je tedy čistě dekorativný, umělecko-průmyslový. chcete-li. O dekorativnou a ne životní ilu- sivnost jde; o výraznost tvarovou a nikoli