ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 213662a0-7110-11dc-80b6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 87, person 61, work 5, org 8
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pondéli dne 2l. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 81.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí ne Praze v admínl na vrk let. “ . anřo s drejí čosánl na vt iet vo slislkáe
Praha
6 article
nli rosín na vre iea rojí in
7 title
ARODNÍi
8 article
V drobném prodejii pnl. . . . . na ie Ve alialkách na venker pel.n. . . . . . . : 2 Inseraty platí ze ho tově napkea Přečplaceni inzerty pijink dgim Tam nacházejí se též rodlalee tiskárna a oxpedico Národnich Litá“. Rakohy se nevnelj.
9 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 20. března. (Zvl. telgr. »N. L.«) Rytmistr Ivkov, jenž pře- devčírem (viz včerejší původní naši zprávu) byl obviněn ze zemězrady. degradován a okamžitě z ruské armády vyloučen, pohnán by neprodleně před vojenský soud. Důkazy proti němu byly tak zdreující, že po krátkém zapí- rání se přiznal, že skutečně prodal prostřednictvím vyššího japonského důstojníka, s nímž setkal sev Moskvě, plány organisace vojska pro případ války a mobilisační dis- posíce ruské. Byl jednohlasně uznán vinným a odsouzen k trestu smrťi. Ortel bude na něm dneš- ního dne vykonán. Denní rozkaz generála Lineviče. Z Petrohradu, 20. března. (C.-B.) Generá Linevič vydal denní rozkaz pro vešker vojsko ruské v Mandžursku, v němž nařizuje aby ruští vojíni s obyvateistvem čínským žili míru a pokoji, aby nikoho neuráželi a neutisko- vali, jakož aby nákupy činili u Číňanů jen z hotové. Velitelé oddělení jsou za přesné dodr- žení rozkazu zodpovědnými. Rozkaz působil n obyvatelstvo velmi uspokojivě. Nakupování po- travin, píce a dobytka u čínského obyvatelstv děje se bez obtíží.
Ivkov Linevič Číňan Petrohrad Moskva
10 article
Děla do Japanu. Z Lipska, 21. března. (Zvl. zpr. » N. L Z Essenu sdělují: 18 velikých děl Kruppových. které objednala japonská vládá, posláno bylo předevčírem do Brém. Následkem války poslánu byla přes Jižní Ameriku. Tyfus mezi japonským vojskem. Z Petrohradu, 20. března. (Zvl. tel.) Mez japonským vojskem, přepraveným na Koreu, řád značně střevní tyfus. Téměř v každém místě, kde přistáli, jest lazaret, přeplněný nemocnými. Torpédovka »Skoryj« nebyla potopena. Z Petrohradu, 20. března. (C.- B.) Dl telegramu generála Fluga z Mukdenu, jest zpráva o potopení torpědovky »Skoryj« při vjezdu do přístavu v Port Arturu nepravdiva.
N L Kruppův Flug Artur Lipsko Essen Brémy jižní Amerika Petrohrad Korea Mukden
11 article
Opatření v Nučvanu. Z Nučvanu, 20. března. (C.-B.) »Reute kancel.« Ruské úřady dnes oznámily, že ne- budou sem více docházeti žádné zprávy kon- sulů z Dálného nebo z Port Arturu. Konsulové oznámili dnes úřadně, že ruský velitel posádky zapovídá cizincům vycházeti z města, s jedinou výjimkou, že by použivali břehu mezi kolonií cizinců a dělovými lodicemi Ruské loďstvo středozemní. Z Kaney, 20. března. (C.-B.) »Reut. kan- celář« sděluje: Ruský křižák »Aurora« opusti dnes záliv sudejský v průvodu tři torpědovek. Také válečná loď »Oslablja« odejela neznám kam. Řeč japonského císaře v parlamentě. Z Tokia, 20. března. (C.-B.) Císař zaháji mimořádné zasedání japonského parlamentu. V řeči své pravil, že styky Japanu se spřátel- nými mocnostmi jsou stále srdečnějšími. P o ku Ruska se týče, tu prý vláda zahá- jila s ním vyjednávání, jež se však ztroskotalo o neupřímnost Ruskaíl a proto nutno domáhati se rozhod- nuti zbraní. Nemožno ustoupiti, dokudcí nebude dosažen. Konečně vyzýval císař všechn poddané, aby společně pečovali ku rozšířen slávy fíše a žádal parlament, aby vládnímu pro- gramu projevil svůj souhlas. Pařížská afféra vyzvědačská. Z Paříže, 20. března. (Zvl. telegr. »Nár- Listů«.) Poddůstojník Martin, jenž jestv důvodném podezření, že vyjednával s japon- ským vyslancem, vsazen byl včera do vojen- ského vězení. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
kancel Artur Martin Nučvan Reut Kanea Tokio Rusko Paříž
12 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Cyklus českých přednášek ve Vídni. Z Vídně, 21. března. Řada českých uni- versitních přednášek lidových, pořádaná zdejším akademickým spolkem českým a dolnorakouskou župou sokolskou, byla včera zakončena. Před- nášel v X. okresu docent Ph. dr. František Čáda o thematu »Dítě a umění«. Výklad trval déle 12. hodiny a byl celkem i delaily nad míru zajímavý. Poutal posluchačstvo, ně- kolik set osob čitajíci, ve kterém nalezalos hojně dam. Byly to zajímavé ukázky z psycho- Jogie dítěte v jeho vztazích ke hře, básnictví kreslení. Zároveň pražský host, jemuž dostalo se bourlivé pochvaly, demonstroval výklady své četnými obrazy.
doktor Čáda Dítě Vídeň
13 article
K situaci.
14 article
Z Vídně, 21. března. Dnes počíná posledn týden předvelikonoční kampaně říšské rady. Hlavní zájem věnován jest volbám do delega cí, které projeklovány jsou na zejtra večer. Kromě nich bude třeba vykonati také volbu deputace kvotové. Dr. Körber dává prohlašovati v »Neueste Nachrichten«, že neklade zvláštní váhu na vy- konání voleb delegačních před Velikonocemi, protože delegace jsou záležitostí vlády společné nikoli rakouské. Jako všechny vládní listy, také dnešní pondělniky vyličují situaci jako z lep- šenou. V čem toto zlepšení spočívá, jest všem lidem střízlivým a proziravým vel ko záhadou.
doktor Körber Vídeň Neueste Nachrichten
15 article Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů. Obchodní smlouva rakousko-uhersko-italská. Z Říma, 19. března. (C. B.) Za projedná vání rozpočtu ministerstva orby ve sněmovně dotkl se posl. Bruniatti otázky obchodní smlouvy s Rakousko- Uherskem. Uznal obtíže, jež bude třeba před uzavřením této smlouvy překonati a dodal, že Italie může míti silnou oporu pro dosažení ústupků pro své výrobky ve velkém dovozu koní a dříví z Rakousko- Uherska. Císař Vilém na cestách. Z Gibraltaru, 20. března. (C.-B.) Na dnešn hostině, uspořádané v domě guvernéra, připi císař Vilém na zdar krále Eduarda. Gu- vernér provolal slávu císaři Vilémovi. p hostině přijal císař ve slyšení společnost gibral- tarskou. Město bylo namnoze osvětleno. Z Londýna, 20. března. (C B.) Dle zpráv časopiseckých bude císař Vilé m, který dne 24. t. m. přibude do Neapole, křižovati po 4 dny na palubě vachty »Hohenzollern« a vrátl se každodenně večer do Neapole. Dne 26. t. m. sejde se v Nespoli s císařem Viléme m král Viktor Emanuel. Vrahové ministra Sipjagina. Z Petrohradu, 20. března. (C.- B.) Dne 10. t. m. odsouzený strůjce vražedného útoku na ministra Sipjagina, zvěrolékař Ger- šum, byl popraven. Zprávy, že prosil o milost, se nepotvrzují. Naproti tomu však jeho spoluvinnik štábní kapitán dělostřelecký Grigorjev, který pozdějí ostatní spiklence prozradil, podal žádost za milost, o níž se do- sud nestalo rozhodnutí. Z Vídně, 20. března. (C.- B.) Dnes večen uspořádána byla u arcivévody Otty v sále lužáneckém rodinná hostina, již se zúčastnili císař a královna vdova saská K a r o l a.- Z Pešti, 20. března. (C.-B.) Za přičinou desátého výroči úmrti Ludvíka Košu ta konaly se v reformované církvi slavné boho- služby, po nichž následovala slavnost v redutě. Odpoledne táhl zástup lidu, tisice hlav čítající, ke hrobu Košutovu, kdež položil věnec. Kli nebyl porušen.
Vilém Eduard Vilém m Viktor Emanuel Sipjagin Grigorjev Ott Koša Košutův Řím RakouskoUhersko Gibraltar Londýn Neapol Petrohrad Gera Vídeň Pešť Vilý m rakouskýuherský
16 article Z Balkánu.
Z Balkánu. Z Cařihradu, 19. března. (C.-B.) Včer oznámená odpověď velevyslanců byla dnes Portě doručena. Turecký odpor proti. přijetí usnesení o reorganisaci četnictva byl prý způ- soben rádci Yildizu. Rozhodujíci činitelé Porty jsou prý však ochotni usnesení ta přijati, poněvadž předvidají, že každý odpor by byl marný a že na konec se usnesení ta přijati musí, poněvadž by jinak byl reformní program mürzštégský ohrožen a vyskytly by se pak po- žadavky mnohem dále jdoucí. Diplomatické kruhy kloní se k názoru, že nebezpečí to bude konečně také v Yildizu postřehnuto a že bude usnesením velmocí dán souhla Z Cařihradu, 19. března. (C.-B.) Pověsti že jednání mezi Tureckem a Bulharskem jes velevyslancům nepříjemno a že velevysla nci zdar jeho ruší, jsou nesprávny. Mocnosti cho vají se naopak vůči obapolným těmto snahám. pokud jsou v rámci jimi postaveného reform- ního programu sympaticky, poněvadž zlepšení styků turecko-bulharských může programu r- formnímu jenom prospěli. Z Cařihradu, 19. března. (C.-B.) Následkem chování se Ljumských žádají prizrenské úřady také posily pro posádku prizrenskou. Dle po- sledních zpráv obsadilo asi 500 Ljumských most ljumský, asi 30 kilometrů jihozápadně od Pr- zrenu, u stoku Ljumy s Bílým Drinem ležící. který jest důležitým silničním uzlem. Vyslání vojska tam jest naléhavě nutným. Jsou obavy, ž se k hnutí připojí také kraj podrinský, severně od Prizrenu se rozkládající.
Balkán Cařihrad Turecko Bulharsko
17 article Nemístný optimismus.
Nemístný optimismus. Ve Vídni, 19. března. Jestli kdo, byli bychom dojista my v prvn řadě pro mír a národní shodu. Vždyť odté doby, co opět vzbuzeni jsme byli ku veřejnému životu, nic jiného nebylo údělem naším, než zápasení, nic, než boj, strádání a utrpení. Ne- bylo snad dne, kdy bychom se od tě doby byli mohli oddati pokoji a blahým pocitům nad nepopíratelným zdarem práce své ve všech ji- ných oborech, vyjma obor politický. Ani na okamžik nebylo možno nám odepjati meč sáhnouti výhradně k nástrojům, jimiž koná se kutturní práce míru. Jest tedy přirozeno, že po míru v pravém slova toho smyslu práhneme a že bychom po- dali ruky odpůrci ochotně, kdyby podmínky smíru byly takové, že by jimi nebyla dotčen národní čest a podklady národní naší existence. Dnes ve mnohých vídeňských listech — vyjí- maje »N. Fr. Presse«, jež opáčné má stano- visko — nezrovna jásot, ale veliké uspokojení jest nad tím, že Němci podmínky, jež jsme vy tkli a na jichž základě by poslanci čeští byli ochotni prozatímně od obstrukce odstoupiti, ne- byly zhruba zamítnuty, nýbrž že možnostje o nich jednati dále. Z této okolnosti dedukuí listy a také různí politikové rozličných stran, že tentokráte snad se shoda podaří a pravidlo smír že nejbližší, když situace zdá se býti nej- hrozivější, že se také tentokráte osvědčí. Nevíme, a jestliže pochybujeme o zdaru vyjednávání, prosíme, aby se nám nevykládalo to, jako odpor proti národnímu smíru, kterého, jak již jsme řekli, toužebně si přejeme. Jsme pouze. opatzni, a zkušenosti, jež jeme zažili, nutí nás
Němec Vídeň
18 article
býti až po uši upjatými a skrz na skrz stříz- livými. Mluvme konkretně. Čeho žádáme? Přede- vším uznání české vnitřni řeči úřadní, ale tak, aby o tom Němei všicci věděli a nečinili tomu překážky. V některých listech obsažena byla verse nesprávná, jako bychom se spokojiti chtěli v otázce jazykové se statem quo, za to bychom se ovšem poděkovali.“ Jakkoli se neustále tvrdi, že de faeto vnitřní čeština v úřadech a při soudech se praktituje. Chceme dále českou universitu na Moravě. a sice garantovanou císařským slovem, a tak sice, že by ustanoven byl termin, do něhož by musila býti otevřena a že by již do rozpočtu na rok 1905 náležitý obnos vložen byl na při- pravné práce. — Takové jsou naše požadavky. A co Němci? Trvají na svém, že se nesmí po žadavky naše tuto vyjmenované vytrhnoutiz komplexu otázky českě, nýbrž řešiti s poža- davky německými zároveň. A jaké jsou tyto požadavky? Především jazykové ohraničení okres — euphemismus po rozdělení země — a potom zřízení zvláštních zastupitelstev krajských, rovněz národnostně jednolitých. Tento požadavek, má v kruzích českýeh své nejrozhodnější odpůrce i musil by býi předmětem jednání parlamentního. To všechno, jak patrno, velmi dlouhá věc a abychom ustou- pili za pouhé prelimináře míru, které by s snad komusi deflinitivně přijatelnými zdály, je nemožností. A což Němci? Ustoupili by pak oni od obstrukce na českém sněmu? Chuti k tomu aspoň mnoho nemají. A což universita? Ta největší činí překážky.
Němec český univerzita na Morava
19 article
Moravští Němci, největší intransigeanti parlamentě, vůbec žádné české školy vysoké na Moravé povoliti nechtějí. Na jejich účet prý se vyrovnání s Čechy provésti nesmí. A proto mají »mírumilovní« v německém tá- boře za to, že by se otázka brněnské unive sily měla vůbec odstaviti. Tim ale byla by věe úplně pohřbena. Dle našeho domnění nebude možno pomýšleti na definitivní a skutečně upřímný smír s Némci dřiv, než až povznesou se k názoru, že nelze žádati ve vyjednávání česko-německém ústupky s naší strany, která dovolává se práv, jež Němci dávno mají, že nemožno žádati na nás, abychom z té chudé trošky, co máme, ještě slevili, nýbrž že se nám dostati musí, co žádáme, z bohatých přebytko německých. Německá odpověď nebyla posud co toto píšeme, našim poslancům notifikována. Ofhieiálně odpověď dána na ni tedy ješte nebyla. Však dojem, který učinila na všechny české poslance, byl ten, že není upřímná a že našim národním odpůrcům o nic jiného se ne- jedná než o to, aby na nás bylo svedeno, že národnímu smíru se vzpíráme a že odmítáme ruky ke shodě nám nabízené. Však k jaké »shodě«! »Neue Freie Presse« ostatně varuje před optimismem. Za to ale naléhá, aby prý ve vy- jednávání o mír účastenství měl, ba řídícím duchem byl — dr. Körber. Bez vlády prýt sotva půjde. Na druhé straně zase — názor ten sdilí ostatní žurnalistika vídeňská, přímější a méně úskočná — aby pro bůh nemíchal s do věci nynější chef ministerstva. Že bez něho a jeho souhlasu věc provésti se nedá, jes zjevno; neboť poslanci nemají v rukou vládní aparát — však že by jeho účast v jednání o smír myšlence shody nebyla na prospěch, o tom též jsme přesvědčeni.
Němec doktor Körber Čechy Neue Frei Presse
20 title
České domy v Podmoklech.
Podmokly Český dom
21 article Ze zprávy spolku pro postaven
Ze zprávy spolku pro postaven činžovních domů v Podmoklech za minulý rok vyjímáme následující zajímavá data: Ke konci roku čítal spolek 166 členů 217 upsanými podily, na které splaceno bylo 38.535 K. Družstvo spravuje dva domy o 32 bytech v ceně 151.000 K a bude míti po z placení 6000 K bývalému majiteli jednoho domu veškeré půjčky jen od ústavů českých, čím zajistilo si stálost svých půjček a zabezpečil se před nepředvídaným vypově ením hypotek V roce 1902 hrozilo nesprávné předepsání daně výdělkové v obnosu 2400 K s přirážkami po- hromou; letos však zažil spolek radostnějších okamžiků. Rekurs proti dani výdělkové vyřízen příznivě a výnos domů byl tak přiznivý, že za- platil se nejen deficit z minulého roku, vzniklý ohromnou daní, ale docililo se i zisku 1452 K čímž bylo umožněno družsívu platiti 4 proc. n splacené podily. Družstvo dokončilo šťastné pátý rok své činnosti a může s radostí konstatovati. že dosáhlo plně svého úkolu. Po buršáckých provokacích v roce 1897 nastaly bouře nejen v Praze ale i téměř ve všech městech zněmče- ného území.
Podmokly Praha
22 article
V Podmoklech vytlučena škola, beseda a dv soukromé domy. V roce následujíeím vypoví- dání byli šmahem Čechové z bytů, takže mnoho rodin opustilo nehostinné Podmokly. C. k. stát. dráhy musily propůjčiti svým zřízencům kryté vozy, aby si v nich jejich zřízenci mohli na čas uschovati svůj nábytek před nepohodou. V tom čase měli Čechové na vybranou, buď úplně re- signovati, ustoupiti na celé čáře, nebo brániti se na život a na smrt. Budiž jim vzdána veškerá chvála, že rozhodli se pro druhé. Byl to sice veliký boj, bylo třeba nezměrné odvahy k tomu, ale výsledek jest tím krásnější. Již při sčítání v roce 1900 mohly Podmokly pochlubiti se, že jich menšina vzrostla o 15 proc. Nyní i česká škola dosáhla bývalého rozkvětu a kdyby míst- nosti její mohly pojmouti ještě více žáků, byl by výsledek ještě krásnější. Jen spolkový život nemůže ještě dospěti k bývalé své výši. Družstvo poskytlo sice spol- kům českým po tři léta prozatímného útulku. nemůže jim ale vykázati místností vhod ných. Spolky musely po roce 1897 odložitina čas plán postaviti si vlastní spolkový dům, pro- tože nutnost zabezpečení si bytů vyžadovala sama napjetí všech sil. Nyní nabízejí družstvu pozemek ke stavbě, slevují oni i interessovaní soukromníci úroky z kapitálu, v pozemku 6 let investovaného. Celá česká veřejnost v Podmo- klech, toužíc po uskutečnění tohoto svého přání, napjala poslední své sily a slibuje v podilech zaplatiti v příštích pěti letech 9600 K.
Čecho Podmokly
23 article
To jsou příklady neobyčejné energie, šle- chetné obělavosti a doufáme, že najdou Čechové podmokelští mnoho příznivců, kteří jim nejen budou přáti úplného zdaru, ale sami zúčastní se jejich práce. Soukromou agitaci získal spolek sice již řadu podílníků z jiných měst českých, ale doufá, že řady jich se rozmnoží tím více, když novým napjetím sil dokazují Čechové pod- mokelšti, že chtějí a budou spravovati kapitál jim svěřený co nejsvědomitěji. Jsouce sami v podniku angažováni kapitálem přes 50.000 K, podávají záruku úplné reelnosti, silné vůle pra- covati jen ke zdaru družstva a tím již i ke zdaru české věci. Kdo podporovati chceš darem, přispěj buď české besedě neb řemeslnické besedě, ale vítanější jsou ještě ti, kteří se přihlásí za členy družstva s podílem 200 K u přodsedy družstva J. V. Charváta, řidícího učitele matičné školy v Podmoklech. Menšina čítajíc na 2000 obyvatelů investovala v podnicích veliký kapitál a jest tudíž jasno, že družstvo možno považovati i za podnik ryze obchodnický neb živnostenský a možno mu svěřiti se s úplnou jistotou. Zúčastněním se zabezpečí si každý přiměřené zúrokování svých peněz a postaví se do řad těch, kteří chtějí zachovati si právo do- movské po celé vlasti.
Čecho J V Charvát Podmokly
24 article Manifestační schůze průplavní
Manifestační schůze průplavní v Prostějově. V Prostějově, dne 20. března 1904. Na dnešek svolána byla do velké dvorany Dělnického domu v Prostějově velká schůze manifestační, jejímž účelem bylo, aby se do- sáhlo urychlení prací průplavní ch a možně jejich korrektury v zájmu obou našich zemí českých. Ku pořádání schůze té. jejíž potektorát přijala městská rada v Prostě- jově, spojil se Průplavní a říční spolek pro markrabství moravské s místními činiteli, kteří otázce průplavové věnují pozornost a na jejím zdárném rozřešení mají zájem, totiž s Musejní a průmyslovou jednotou v Prostějově, Hospodář- skou jednotou v Prostějově, Okresním hospodář- ským spolkem na Plumlově a Okresní jednotou živnostenských společenstev pro polit. okre prostějovský, kterážto poslední právě vstupuje v život. Prostorný sál shromáždil velice četné po- sluchačstvo, v němž mimo zmíněné faktory místní pozorovati bylo zástupce české v obehodní komoře olomoucké k. r. pp. Špačka a Pallata i Zemana z Olomouce, zástupce českých měst okolních, zvláště Loštic a Tovačova, pak z če- ských menšin v Olomouci, Mohelnici i z dale- kého okoli. Přítomni byli též zemští poslanei pp. dr. V. Perek a dr. Ant. Přikryl, z říšských poslanců bylo jedinému p. F. R. Reichstädtrovi umožněno se účastniti. Schůzi za nepřítomného poslance p. Skálu zahájil starosta města pan JUDr. Horák, uvítav zvláště professora česk techniky v Brně, p. inž. Ant. Smrčka, rodáka kraje našeho a absolventa zdejší české skoly reálné, a zástupce Českého říčního a průpla - ního spolku aa Moravě pp. jednatele Kríže MUDra. Zemského, zapisovatelem ustanoven pro.
Zeman doktor V Perek Antonín Přikryl Reichstädtr Skála JUDr Horák Ing Smrčka Mudra Prostějov Plumlov Olomouc Loštice Tovačov Mohelnice Brno spolek ao Morava
25 article
Konvička. Pan prof. Smrček v řeči téměř dvou- hodinné a široce založené poukázal především na národohospodářský význam umělých cest vodních vůbec a pro naše moravské kraje naše města zvlášť, která ve svém vývoji budou zadržena, ba ohrožena, budou-li nechána daleko od zamýšlených cest průplavních. Číselnými do- klady ukázal, jak vodní cesty snižují poplatky dopravní a jsou příčinou rozkvětu měst i krajin, jichž se dotýkají. Rakousko se svými 72 km. průplavů stojí pozadu za ostatními státy evrop- skými a bylo by z trhu světového vytla čeno, kdyby nedohonilo, co jest zanedbáno. Na to vyložil podstatu umělých cest vodních i různé způsoby, jak se překonávají rozdily výškové kriticky objasnil zvláště pokusy dosud učiněné s vertikálními zdvihadly a lodními železnicemi; dosud nejlépe se osvědčila plavidla komorová, jež také pro kraje moravské považuje nejvhod- nějšími, neboť není tu třeba přemáhati výškové rozdíly tak příliš značné, zvoli-li se trassy vhodné. Potom přešel k průplavům, jež se dle zákona z r. 1901 stavěti mají a dotýkají se Moravy.
Konvička profesor Rakousko Morava km
26 article
Není pochyby, že průplav dunajs ko- o derský má sloužiti zvláště Vídni, aby do- stávala levné uhlí; stavbu jeho nelze pokládati za koncessi krajům našim, neboť doprava po průplavech bude co se týče uhlí sice lacinější, ale jen na vzdálenost asi 100 kilometrů a více od Mor. Ostravy; krajům bližším přinese to výhody více indirektní. Neboť čítáme-li, že do- prava uhlí na dráze stojí 3 hal. na 1 km., na průplavech pak kolem 1 hal., odpadá výhoda ta při krátkých tratích výlohami překládání. Prů- plavy budou působiti na snížení tarifů železni- ných — už ze soutěže, ale dráha jistě nesníží dopravné do míst, kam nebudou sáhati vodní Nehledě k tomu má průplav dunajsko- oderský končiti v Mor. Ostravě, poněvadž by Prusko musilo provésti rozsáhlé práce na Odře. mělo-li by se dosáhnouti toho, aby lodi z kanálu dunajsko oderského mohly plouti až třeba do Stětína, neboť naše kanály jsou projeklovány pro lodi s větší únosností (kolem 600 tun)a tudíž také s větším ponorem, než jak jest tomu na největší části upravené Odry, anebo by tím cesty.
Mor Vídeň Ostrava Prusko Odra km
27 article
trpěla únosnost našich lodí a tudíž také vý- konnost našich průplavů. Okolnosti tyto zajisté už ochladily enth- siasmus pro průplav Vídeň Slezsko, jejž dlužno považovati za dar Vídni a naopak, musí naši pozornost více obrátiti k tomu, aby zjednáno bylo spojení průplavu dunajského s Labem, tedy od Přerova k Pardubicům. Průplav ten sice také byl pojat do zákona z roku 1901, ale nebylo véřeno, že se může provést, ježto nebylo pro- pracovaných projektů a ještě později myslilo . se, že k jeho provedení by bylo třeba příliš velikého počtu komorových plavidel. Věc se- zjednodušila, když návrhem prof. Smrčka doká- záno, že na trati je vody dosti a plavidel třeba málo (31 místo navrhovaných 157), vede-li se trassa směrem jím naznačeným, totiž na Loštice. Tim se stal průplav z Pardubie do Přorova bliž- ším k uskutečnění a tu právě kyne českým mě- stům moravským důležitý úkol, aby se v čas o to přičiníla, aby průplav jich neopomíjel. Jet od Loštic k Přerovu možna trať na levém nebo pravém břehu Moravy. V obou případech by se- kanál dotýkal Olomouce, ale trať na levém břehu sloužila by městům německým, na pravém břehu městům českým; poslednější trať by byla také kratší, dotýkala by se Litovle, Nákla, Dubu, Tovačova a přibližila by se Prostějovu; odbočka k městu tomuto nevyžadovala by pak značných výloh. Třeba se tedy vším úsilim přičiniti, aby poplatnému kraji tomuto nezbylo snad jen platit na stavby kanálové a prospěch z nich přenechati jiným. Čas ještě k tomu je, neboť tím, že byly vypsány ceny na lodní zdvihadlo u Oujezda za- mýslené, uplynou zajisté čtyři leta, než se roz- hodne o stavbě samé.
profesor Smrčka Tim Vídeň Přerov Pardubice Loštice Pardubie Morava Olomouc Litovel Náklo Dub Tovačov Prostějov Oujezd
28 article
Neboť i když jury do konce tohoto roku bude hotova rozsouditi soutěž na zdvihadlo, mu- síme počitati, že 2 leta bude zdvihadlo stavénoa třetí rok činěny s ním pokusy. Ostatně i kdyby soutěž nevypadla příznivě, a žádné zdvihadlo se neosvěděilo, nebude tím stavba průplavu z Vídně do Ostravy a z Přerova do Pardubie ohrožena, poněvadž jest dle návrhů p. přednáše- jíeího možno provésti oba průplavy pomocí ko- morových plavidel, pro něž jest vody dosti. Je- diná Bečva vsetínská nepatrnou částí svých vod dostačí k napájení průplavu na dopravu 4 mill. tun; ale třeba vody ty uchytiti a zachovati. Tu pak poukazuje přednášející na to, jaký prospěch hospodářský by kraje naše měly z toho, kdyby se takto přebytočné vody uchycovaly; neboť by se zamezily zhoubné povodně a síly vodní v za- hrazených údolích by se mohlo výhodně užívati k pohonu strojů. Také na to má Morava právo, aby na regulaci jejích řek stát věnoval více než směšnou částku řádného rozpočtu (4000 Kl), jež se ostatně ani nevyčerpá. Z 75 millionů K, jež zákonem průplavním jsou věnovány regulaci řek, má také Morava obdržeti přiměřený podil. Poukazem na národní význam průplavu, spojují- cího Moravu s Čechy, skončil p. professor řeč svoji, jež, jsouc obrazy i diagramy provázena, nabyla vzácné názornosti a odměněna byla hluč- ným souhlasem. Dle vývodů řečníkových navrhl p. prof.
Klement Morava Vídeň Ostrava Přerov Pardubie Morava Čechy
29 article
Konvička tuto resoluci „Veřejná schůze, pořádaná dne 20. Března 190 v Prostějově, usnesla se po řeči p. prof. Antonfna Smrčka z Brna na následujícím osvědčení: 1. C.k. vláda se vyzývá, aby do programu regulačních prací pojala úpravu všech čelnějších moravských toků a ve směru tom nedostatky nynějšího ř. z. ze dne 11. června 1901 a zákonů zemských odstranila. 2. Dále se vyzývá c. k. vláda, aby přistoupila s o uč a s ně ku provedení obou pro markrabství moravské dů- ležitých průplavů, jak dunajského a oderského, tk moravsko-labského, a k tomu cíli aby vypracovala návrh průplavní trati, která by se dotýkala měst Litovle, Olomouce, Tovačova a Přerova s odbočkami k Prostějovu, ke Kojetínu a k Vyškovu. 3. Schůz je přesvědčena, že k zabránění zhoubných povodní a k ochraně staveb průplavních jest nezbytně třeba, bez prodlení přistoupiti ke zřízení nádržek vodních a k přepažení údoli na přítocích řeky Moravya Bečvy a že zejmena třeba jest v okolí města Pro- stějova zříditi vodní nádržku, která by pojala vody z vysočiny drahanské Hloučelou, Romží a Valevou k řece Moravě odtěkající, jež, neupraveny jsouce mohly by vážně ohrožovati stavby průplavní.“ Resoluce tato byla pak jednohlasně a za hlučného souhlasu přijata, načež předsedající po- děkoval p. prof. Smrčkovi za dosavadní činnost jeho v oboru průplavním a žádal jej, aby rod- nému kraji prospěl obsáhlými vědomostmi svými i vlivem svým. Projevem přání, aby práce průplavní národu českému v Čechách i na Mo- ravě přinesly kýžený prospěch, skončil p. sta- rosta zdařilou schůzi.
Konvička profesor Antonfn Smrčka Smrčka Prostějov Brno Litovel Olomouc Tovačov Přerov Kojetín Vyškov Romže Morava Čechy Březno 190 Moravya Bečva drahanský Hloučela
30 article Advokátní komora v král. českém.
Advokátní komora v král. českém. Za neobvykle četného účastenství konala se včera dopoledne v neakustickém sále Plodinové bursy na Havlíčkově náměstí řádná valná hromada. Když šlo o důležité zájmy stavovské, sotva kdy byla schůze advokátů tak četně navštívena. Ale tentokrát šlo o drobnůstku národnostního rázu a proto jevil se tak kromobyčejný zájem. Mělo být obsazeno místo pre- sidenta, uprázdněné resignací dra. Tragyho a ačkoliv mandát nového presidenta má trvati všeho všudy je- den rok, přece Němci usilovali o to, aby za presi- denta dostali svého stoupence. Nebyli to Němci vši- chni, neboť valná většina z nich dohodla se s kolegy české národnosti a kandidovali na místo presidenta dra. Františka Dvorského. Ti, kdož jej nekandidovali, tvrdili, že vyžaduje to akt pozornosti, aby na uprázd- něné místo presidenta byl zvolen jeho náměstek dr. L. Hanl. Agitace Němců a židů byla velmi značná. Ještě včera ráno dostali advokáti v Praze teleg amy, aby se do schůze bezpečně dostavili. Ve valné hro- madě pak šikovně rozebrali si kompromisní kandi- dátní listiny a když jich byl nedostatek, musili čeští advokáti používati německých kandidátních listin, jež ovšem přepisovali. Ze všech končin království přijeli do Prahy advokáti, jen z labského zlatého prutu od
Němec Dvorský doktor L Hanl Havlíčkův náměstí Praha
31 article
Kolína do Chocně advokáti nebyli přítomni. Absti- nence jejich záhy byla vysvětlena. Když se volba presidenta komory chýlila již ke konci, najednou po- zornost všech účastníků valné hromady upoutána byla ke dveřím, jímiž vcházelo přes padesát českých advokátů v čele s dry. Pippichem, Podvincem a Bed- nářem. Tato výdatná pomoc při volbě českého kandi- dáta byla zdržena na trati rak.-uh. společnosti stát- ních drah následkem železničního neštěstí, které se stalo nednleko stanice Ouvaly. Ranní vídeňské vlaky přijely do Prahy se čtyř- hodinným opozděním a advokáti, kteří jeli na val-
Pippich Kolín Choceň Praha Podvinc a Bed