1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondéli dne 2l. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předplácí ne
Praze v admínl
na vrk let. “ .
anřo s drejí čosánl
na vt iet
vo slislkáe
Praha
6
article
nli rosín
na vre iea
rojí in
8
article
V drobném prodejii
pnl. . . . . na ie
Ve alialkách na venker
pel.n. . . . . . . : 2
Inseraty
platí ze ho tově napkea
Přečplaceni inzerty pijink dgim
Tam nacházejí se též rodlalee
tiskárna a oxpedico Národnich Litá“.
Rakohy se nevnelj.
9
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 20. března. (Zvl. telgr.
»N. L.«) Rytmistr Ivkov, jenž pře-
devčírem (viz včerejší původní naši
zprávu) byl obviněn ze zemězrady.
degradován a okamžitě z ruské
armády vyloučen, pohnán by
neprodleně před vojenský
soud. Důkazy proti němu byly
tak zdreující, že po krátkém zapí-
rání se přiznal, že skutečně prodal
prostřednictvím vyššího japonského
důstojníka, s nímž setkal sev
Moskvě, plány organisace vojska
pro případ války a mobilisační dis-
posíce ruské. Byl jednohlasně uznán
vinným a odsouzen k trestu
smrťi. Ortel bude na něm dneš-
ního dne vykonán.
Denní rozkaz generála Lineviče.
Z Petrohradu, 20. března. (C.-B.) Generá
Linevič vydal denní rozkaz pro vešker
vojsko ruské v Mandžursku, v němž nařizuje
aby ruští vojíni s obyvateistvem čínským žili
míru a pokoji, aby nikoho neuráželi a neutisko-
vali, jakož aby nákupy činili u Číňanů jen z
hotové. Velitelé oddělení jsou za přesné dodr-
žení rozkazu zodpovědnými. Rozkaz působil n
obyvatelstvo velmi uspokojivě. Nakupování po-
travin, píce a dobytka u čínského obyvatelstv
děje se bez obtíží.
Ivkov
Linevič
Číňan
Petrohrad
Moskva
10
article
Děla do Japanu.
Z Lipska, 21. března. (Zvl. zpr. » N. L
Z Essenu sdělují: 18 velikých děl Kruppových.
které objednala japonská vládá, posláno bylo
předevčírem do Brém. Následkem války poslánu
byla přes Jižní Ameriku.
Tyfus mezi japonským vojskem.
Z Petrohradu, 20. března. (Zvl. tel.) Mez
japonským vojskem, přepraveným na Koreu, řád
značně střevní tyfus. Téměř v každém místě,
kde přistáli, jest lazaret, přeplněný nemocnými.
Torpédovka »Skoryj« nebyla potopena.
Z Petrohradu, 20. března. (C.- B.) Dl
telegramu generála Fluga z Mukdenu, jest
zpráva o potopení torpědovky »Skoryj« při vjezdu
do přístavu v Port Arturu nepravdiva.
N L
Kruppův
Flug
Artur
Lipsko
Essen
Brémy
jižní Amerika
Petrohrad
Korea
Mukden
11
article
Opatření v Nučvanu.
Z Nučvanu, 20. března. (C.-B.) »Reute
kancel.« Ruské úřady dnes oznámily, že ne-
budou sem více docházeti žádné zprávy kon-
sulů z Dálného nebo z Port Arturu. Konsulové
oznámili dnes úřadně, že ruský velitel posádky
zapovídá cizincům vycházeti z města, s jedinou
výjimkou, že by použivali břehu mezi kolonií
cizinců a dělovými lodicemi
Ruské loďstvo středozemní.
Z Kaney, 20. března. (C.-B.) »Reut. kan-
celář« sděluje: Ruský křižák »Aurora« opusti
dnes záliv sudejský v průvodu tři torpědovek.
Také válečná loď »Oslablja« odejela neznám
kam.
Řeč japonského císaře v parlamentě.
Z Tokia, 20. března. (C.-B.) Císař zaháji
mimořádné zasedání japonského parlamentu.
V řeči své pravil, že styky Japanu se spřátel-
nými mocnostmi jsou stále srdečnějšími. P o ku
Ruska se týče, tu prý vláda zahá-
jila s ním vyjednávání, jež se však
ztroskotalo o neupřímnost Ruskaíl
a proto nutno domáhati se rozhod-
nuti zbraní. Nemožno ustoupiti, dokudcí
nebude dosažen. Konečně vyzýval císař všechn
poddané, aby společně pečovali ku rozšířen
slávy fíše a žádal parlament, aby vládnímu pro-
gramu projevil svůj souhlas.
Pařížská afféra vyzvědačská.
Z Paříže, 20. března. (Zvl. telegr. »Nár-
Listů«.) Poddůstojník Martin, jenž jestv
důvodném podezření, že vyjednával s japon-
ským vyslancem, vsazen byl včera do vojen-
ského vězení.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
kancel
Artur
Martin
Nučvan
Reut
Kanea
Tokio
Rusko
Paříž
12
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Cyklus českých přednášek ve Vídni.
Z Vídně, 21. března. Řada českých uni-
versitních přednášek lidových, pořádaná zdejším
akademickým spolkem českým a dolnorakouskou
župou sokolskou, byla včera zakončena. Před-
nášel v X. okresu docent Ph. dr. František
Čáda o thematu »Dítě a umění«. Výklad
trval déle 12. hodiny a byl celkem i delaily
nad míru zajímavý. Poutal posluchačstvo, ně-
kolik set osob čitajíci, ve kterém nalezalos
hojně dam. Byly to zajímavé ukázky z psycho-
Jogie dítěte v jeho vztazích ke hře, básnictví
kreslení. Zároveň pražský host, jemuž dostalo
se bourlivé pochvaly, demonstroval výklady své
četnými obrazy.
doktor
Čáda
Dítě
Vídeň
14
article
Z Vídně, 21. března. Dnes počíná posledn
týden předvelikonoční kampaně říšské rady.
Hlavní zájem věnován jest volbám do delega cí,
které projeklovány jsou na zejtra večer. Kromě
nich bude třeba vykonati také volbu deputace
kvotové.
Dr. Körber dává prohlašovati v »Neueste
Nachrichten«, že neklade zvláštní váhu na vy-
konání voleb delegačních před Velikonocemi,
protože delegace jsou záležitostí vlády společné
nikoli rakouské. Jako všechny vládní listy, také
dnešní pondělniky vyličují situaci jako z lep-
šenou. V čem toto zlepšení spočívá, jest
všem lidem střízlivým a proziravým vel ko
záhadou.
doktor
Körber
Vídeň
Neueste Nachrichten
15
article
Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů.
Obchodní smlouva rakousko-uhersko-italská.
Z Říma, 19. března. (C. B.) Za projedná
vání rozpočtu ministerstva orby ve sněmovně
dotkl se posl. Bruniatti otázky obchodní
smlouvy s Rakousko- Uherskem. Uznal obtíže,
jež bude třeba před uzavřením této smlouvy
překonati a dodal, že Italie může míti silnou
oporu pro dosažení ústupků pro své výrobky
ve velkém dovozu koní a dříví z Rakousko-
Uherska.
Císař Vilém na cestách.
Z Gibraltaru, 20. března. (C.-B.) Na dnešn
hostině, uspořádané v domě guvernéra, připi
císař Vilém na zdar krále Eduarda. Gu-
vernér provolal slávu císaři Vilémovi. p
hostině přijal císař ve slyšení společnost gibral-
tarskou. Město bylo namnoze osvětleno.
Z Londýna, 20. března. (C B.) Dle zpráv
časopiseckých bude císař Vilé m, který dne
24. t. m. přibude do Neapole, křižovati po
4 dny na palubě vachty »Hohenzollern« a vrátl
se každodenně večer do Neapole. Dne 26. t. m.
sejde se v Nespoli s císařem Viléme m král
Viktor Emanuel.
Vrahové ministra Sipjagina.
Z Petrohradu, 20. března. (C.- B.) Dne
10. t. m. odsouzený strůjce vražedného útoku
na ministra Sipjagina, zvěrolékař Ger-
šum, byl popraven. Zprávy, že prosil
o milost, se nepotvrzují. Naproti tomu však
jeho spoluvinnik štábní kapitán dělostřelecký
Grigorjev, který pozdějí ostatní spiklence
prozradil, podal žádost za milost, o níž se do-
sud nestalo rozhodnutí.
Z Vídně, 20. března. (C.- B.) Dnes večen
uspořádána byla u arcivévody Otty v sále
lužáneckém rodinná hostina, již se zúčastnili
císař a královna vdova saská K a r o l a.-
Z Pešti, 20. března. (C.-B.) Za přičinou
desátého výroči úmrti Ludvíka Košu ta
konaly se v reformované církvi slavné boho-
služby, po nichž následovala slavnost v redutě.
Odpoledne táhl zástup lidu, tisice hlav čítající,
ke hrobu Košutovu, kdež položil věnec. Kli
nebyl porušen.
Vilém
Eduard
Vilém m
Viktor Emanuel
Sipjagin
Grigorjev
Ott
Koša
Košutův
Řím
RakouskoUhersko
Gibraltar
Londýn
Neapol
Petrohrad
Gera
Vídeň
Pešť
Vilý m
rakouskýuherský
16
article
Z Balkánu.
Z Balkánu.
Z Cařihradu, 19. března. (C.-B.) Včer
oznámená odpověď velevyslanců byla dnes
Portě doručena. Turecký odpor proti. přijetí
usnesení o reorganisaci četnictva byl prý způ-
soben rádci Yildizu. Rozhodujíci činitelé
Porty jsou prý však ochotni usnesení ta přijati,
poněvadž předvidají, že každý odpor by byl
marný a že na konec se usnesení ta přijati
musí, poněvadž by jinak byl reformní program
mürzštégský ohrožen a vyskytly by se pak po-
žadavky mnohem dále jdoucí. Diplomatické
kruhy kloní se k názoru, že nebezpečí to bude
konečně také v Yildizu postřehnuto a že bude
usnesením velmocí dán souhla
Z Cařihradu, 19. března. (C.-B.) Pověsti
že jednání mezi Tureckem a Bulharskem jes
velevyslancům nepříjemno a že velevysla nci
zdar jeho ruší, jsou nesprávny. Mocnosti cho
vají se naopak vůči obapolným těmto snahám.
pokud jsou v rámci jimi postaveného reform-
ního programu sympaticky, poněvadž zlepšení
styků turecko-bulharských může programu r-
formnímu jenom prospěli.
Z Cařihradu, 19. března. (C.-B.) Následkem
chování se Ljumských žádají prizrenské úřady
také posily pro posádku prizrenskou. Dle po-
sledních zpráv obsadilo asi 500 Ljumských most
ljumský, asi 30 kilometrů jihozápadně od Pr-
zrenu, u stoku Ljumy s Bílým Drinem ležící.
který jest důležitým silničním uzlem. Vyslání
vojska tam jest naléhavě nutným. Jsou obavy, ž
se k hnutí připojí také kraj podrinský, severně
od Prizrenu se rozkládající.
Balkán
Cařihrad
Turecko
Bulharsko
17
article
Nemístný optimismus.
Nemístný optimismus.
Ve Vídni, 19. března.
Jestli kdo, byli bychom dojista my v prvn
řadě pro mír a národní shodu. Vždyť odté
doby, co opět vzbuzeni jsme byli ku veřejnému
životu, nic jiného nebylo údělem naším, než
zápasení, nic, než boj, strádání a utrpení. Ne-
bylo snad dne, kdy bychom se od tě doby
byli mohli oddati pokoji a blahým pocitům nad
nepopíratelným zdarem práce své ve všech ji-
ných oborech, vyjma obor politický. Ani na
okamžik nebylo možno nám odepjati meč
sáhnouti výhradně k nástrojům, jimiž koná se
kutturní práce míru.
Jest tedy přirozeno, že po míru v pravém
slova toho smyslu práhneme a že bychom po-
dali ruky odpůrci ochotně, kdyby podmínky
smíru byly takové, že by jimi nebyla dotčen
národní čest a podklady národní naší existence.
Dnes ve mnohých vídeňských listech — vyjí-
maje »N. Fr. Presse«, jež opáčné má stano-
visko — nezrovna jásot, ale veliké uspokojení
jest nad tím, že Němci podmínky, jež jsme vy
tkli a na jichž základě by poslanci čeští byli
ochotni prozatímně od obstrukce odstoupiti, ne-
byly zhruba zamítnuty, nýbrž že možnostje
o nich jednati dále. Z této okolnosti dedukuí
listy a také různí politikové rozličných stran, že
tentokráte snad se shoda podaří a pravidlo
smír že nejbližší, když situace zdá se býti nej-
hrozivější, že se také tentokráte osvědčí.
Nevíme, a jestliže pochybujeme o zdaru
vyjednávání, prosíme, aby se nám nevykládalo to,
jako odpor proti národnímu smíru, kterého, jak
již jsme řekli, toužebně si přejeme. Jsme pouze.
opatzni, a zkušenosti, jež jeme zažili, nutí nás
Němec
Vídeň
18
article
býti až po uši upjatými a skrz na skrz stříz-
livými.
Mluvme konkretně. Čeho žádáme? Přede-
vším uznání české vnitřni řeči úřadní, ale tak,
aby o tom Němei všicci věděli a nečinili tomu
překážky. V některých listech obsažena byla
verse nesprávná, jako bychom se spokojiti chtěli
v otázce jazykové se statem quo, za to bychom
se ovšem poděkovali.“ Jakkoli se neustále tvrdi,
že de faeto vnitřní čeština v úřadech a při
soudech se praktituje.
Chceme dále českou universitu na Moravě.
a sice garantovanou císařským slovem, a tak
sice, že by ustanoven byl termin, do něhož by
musila býti otevřena a že by již do rozpočtu
na rok 1905 náležitý obnos vložen byl na při-
pravné práce. — Takové jsou naše požadavky.
A co Němci? Trvají na svém, že se nesmí po
žadavky naše tuto vyjmenované vytrhnoutiz
komplexu otázky českě, nýbrž řešiti s poža-
davky německými zároveň. A jaké jsou tyto
požadavky? Především jazykové ohraničení okres
— euphemismus po rozdělení země — a potom
zřízení zvláštních zastupitelstev krajských, rovněz
národnostně jednolitých.
Tento požadavek, má v kruzích českýeh
své nejrozhodnější odpůrce i musil by býi
předmětem jednání parlamentního. To všechno,
jak patrno, velmi dlouhá věc a abychom ustou-
pili za pouhé prelimináře míru, které by s
snad komusi deflinitivně přijatelnými zdály, je
nemožností. A což Němci? Ustoupili by pak
oni od obstrukce na českém sněmu? Chuti
k tomu aspoň mnoho nemají.
A což universita?
Ta největší činí překážky.
Němec
český univerzita na Morava
19
article
Moravští Němci, největší intransigeanti
parlamentě, vůbec žádné české školy vysoké na
Moravé povoliti nechtějí. Na jejich účet prý se
vyrovnání s Čechy provésti nesmí.
A proto mají »mírumilovní« v německém tá-
boře za to, že by se otázka brněnské unive
sily měla vůbec odstaviti. Tim ale byla by věe
úplně pohřbena. Dle našeho domnění nebude
možno pomýšleti na definitivní a skutečně
upřímný smír s Némci dřiv, než až povznesou
se k názoru, že nelze žádati ve vyjednávání
česko-německém ústupky s naší strany, která
dovolává se práv, jež Němci dávno mají, že
nemožno žádati na nás, abychom z té chudé
trošky, co máme, ještě slevili, nýbrž že se nám
dostati musí, co žádáme, z bohatých přebytko
německých. Německá odpověď nebyla posud
co toto píšeme, našim poslancům notifikována.
Ofhieiálně odpověď dána na ni tedy ješte
nebyla. Však dojem, který učinila na všechny
české poslance, byl ten, že není upřímná a že
našim národním odpůrcům o nic jiného se ne-
jedná než o to, aby na nás bylo svedeno, že
národnímu smíru se vzpíráme a že odmítáme
ruky ke shodě nám nabízené. Však k jaké
»shodě«!
»Neue Freie Presse« ostatně varuje před
optimismem. Za to ale naléhá, aby prý ve vy-
jednávání o mír účastenství měl, ba řídícím
duchem byl — dr. Körber. Bez vlády prýt
sotva půjde. Na druhé straně zase — názor
ten sdilí ostatní žurnalistika vídeňská, přímější
a méně úskočná — aby pro bůh nemíchal s
do věci nynější chef ministerstva. Že bez něho
a jeho souhlasu věc provésti se nedá, jes
zjevno; neboť poslanci nemají v rukou vládní
aparát — však že by jeho účast v jednání
o smír myšlence shody nebyla na prospěch,
o tom též jsme přesvědčeni.
Němec
doktor
Körber
Čechy
Neue Frei Presse
20
title
České domy v Podmoklech.
Podmokly
Český dom
21
article
Ze zprávy spolku pro postaven
Ze zprávy spolku pro postaven
činžovních domů v Podmoklech
za minulý rok vyjímáme následující zajímavá
data: Ke konci roku čítal spolek 166 členů
217 upsanými podily, na které splaceno bylo
38.535 K. Družstvo spravuje dva domy o 32
bytech v ceně 151.000 K a bude míti po z
placení 6000 K bývalému majiteli jednoho domu
veškeré půjčky jen od ústavů českých, čím
zajistilo si stálost svých půjček a zabezpečil
se před nepředvídaným vypově ením hypotek
V roce 1902 hrozilo nesprávné předepsání daně
výdělkové v obnosu 2400 K s přirážkami po-
hromou; letos však zažil spolek radostnějších
okamžiků. Rekurs proti dani výdělkové vyřízen
příznivě a výnos domů byl tak přiznivý, že za-
platil se nejen deficit z minulého roku, vzniklý
ohromnou daní, ale docililo se i zisku 1452 K
čímž bylo umožněno družsívu platiti 4 proc. n
splacené podily. Družstvo dokončilo šťastné pátý
rok své činnosti a může s radostí konstatovati.
že dosáhlo plně svého úkolu. Po buršáckých
provokacích v roce 1897 nastaly bouře nejen
v Praze ale i téměř ve všech městech zněmče-
ného území.
Podmokly
Praha
22
article
V Podmoklech vytlučena škola, beseda a dv
soukromé domy. V roce následujíeím vypoví-
dání byli šmahem Čechové z bytů, takže mnoho
rodin opustilo nehostinné Podmokly. C. k. stát.
dráhy musily propůjčiti svým zřízencům kryté
vozy, aby si v nich jejich zřízenci mohli na čas
uschovati svůj nábytek před nepohodou. V tom
čase měli Čechové na vybranou, buď úplně re-
signovati, ustoupiti na celé čáře, nebo brániti se
na život a na smrt. Budiž jim vzdána veškerá
chvála, že rozhodli se pro druhé. Byl to sice
veliký boj, bylo třeba nezměrné odvahy k tomu,
ale výsledek jest tím krásnější. Již při sčítání
v roce 1900 mohly Podmokly pochlubiti se, že
jich menšina vzrostla o 15 proc. Nyní i česká
škola dosáhla bývalého rozkvětu a kdyby míst-
nosti její mohly pojmouti ještě více žáků, byl
by výsledek ještě krásnější.
Jen spolkový život nemůže ještě dospěti
k bývalé své výši. Družstvo poskytlo sice spol-
kům českým po tři léta prozatímného útulku.
nemůže jim ale vykázati místností vhod
ných. Spolky musely po roce 1897 odložitina
čas plán postaviti si vlastní spolkový dům, pro-
tože nutnost zabezpečení si bytů vyžadovala
sama napjetí všech sil. Nyní nabízejí družstvu
pozemek ke stavbě, slevují oni i interessovaní
soukromníci úroky z kapitálu, v pozemku 6 let
investovaného. Celá česká veřejnost v Podmo-
klech, toužíc po uskutečnění tohoto svého přání,
napjala poslední své sily a slibuje v podilech
zaplatiti v příštích pěti letech 9600 K.
Čecho
Podmokly
23
article
To jsou příklady neobyčejné energie, šle-
chetné obělavosti a doufáme, že najdou Čechové
podmokelští mnoho příznivců, kteří jim nejen
budou přáti úplného zdaru, ale sami zúčastní se
jejich práce. Soukromou agitaci získal spolek
sice již řadu podílníků z jiných měst českých,
ale doufá, že řady jich se rozmnoží tím více,
když novým napjetím sil dokazují Čechové pod-
mokelšti, že chtějí a budou spravovati kapitál
jim svěřený co nejsvědomitěji. Jsouce sami
v podniku angažováni kapitálem přes 50.000 K,
podávají záruku úplné reelnosti, silné vůle pra-
covati jen ke zdaru družstva a tím již i ke
zdaru české věci. Kdo podporovati chceš darem,
přispěj buď české besedě neb řemeslnické besedě,
ale vítanější jsou ještě ti, kteří se přihlásí za
členy družstva s podílem 200 K u přodsedy
družstva J. V. Charváta, řidícího učitele
matičné školy v Podmoklech. Menšina čítajíc na
2000 obyvatelů investovala v podnicích veliký
kapitál a jest tudíž jasno, že družstvo možno
považovati i za podnik ryze obchodnický neb
živnostenský a možno mu svěřiti se s úplnou
jistotou. Zúčastněním se zabezpečí si každý
přiměřené zúrokování svých peněz a postaví se
do řad těch, kteří chtějí zachovati si právo do-
movské po celé vlasti.
Čecho
J V Charvát
Podmokly
24
article
Manifestační schůze průplavní
Manifestační schůze průplavní
v Prostějově.
V Prostějově, dne 20. března 1904.
Na dnešek svolána byla do velké dvorany
Dělnického domu v Prostějově velká schůze
manifestační, jejímž účelem bylo, aby se do-
sáhlo urychlení prací průplavní ch
a možně jejich korrektury v zájmu obou
našich zemí českých. Ku pořádání schůze té.
jejíž potektorát přijala městská rada v Prostě-
jově, spojil se Průplavní a říční spolek pro
markrabství moravské s místními činiteli, kteří
otázce průplavové věnují pozornost a na jejím
zdárném rozřešení mají zájem, totiž s Musejní a
průmyslovou jednotou v Prostějově, Hospodář-
skou jednotou v Prostějově, Okresním hospodář-
ským spolkem na Plumlově a Okresní jednotou
živnostenských společenstev pro polit. okre
prostějovský, kterážto poslední právě vstupuje
v život.
Prostorný sál shromáždil velice četné po-
sluchačstvo, v němž mimo zmíněné faktory
místní pozorovati bylo zástupce české v obehodní
komoře olomoucké k. r. pp. Špačka a Pallata
i Zemana z Olomouce, zástupce českých měst
okolních, zvláště Loštic a Tovačova, pak z če-
ských menšin v Olomouci, Mohelnici i z dale-
kého okoli. Přítomni byli též zemští poslanei
pp. dr. V. Perek a dr. Ant. Přikryl, z říšských
poslanců bylo jedinému p. F. R. Reichstädtrovi
umožněno se účastniti. Schůzi za nepřítomného
poslance p. Skálu zahájil starosta města pan
JUDr. Horák, uvítav zvláště professora česk
techniky v Brně, p. inž. Ant. Smrčka, rodáka
kraje našeho a absolventa zdejší české skoly
reálné, a zástupce Českého říčního a průpla -
ního spolku aa Moravě pp. jednatele Kríže
MUDra. Zemského, zapisovatelem ustanoven pro.
Zeman
doktor
V Perek
Antonín
Přikryl
Reichstädtr
Skála
JUDr
Horák
Ing
Smrčka
Mudra
Prostějov
Plumlov
Olomouc
Loštice
Tovačov
Mohelnice
Brno
spolek ao Morava
25
article
Konvička.
Pan prof. Smrček v řeči téměř dvou-
hodinné a široce založené poukázal především
na národohospodářský význam umělých cest
vodních vůbec a pro naše moravské kraje
naše města zvlášť, která ve svém vývoji budou
zadržena, ba ohrožena, budou-li nechána daleko
od zamýšlených cest průplavních. Číselnými do-
klady ukázal, jak vodní cesty snižují poplatky
dopravní a jsou příčinou rozkvětu měst i krajin,
jichž se dotýkají. Rakousko se svými 72 km.
průplavů stojí pozadu za ostatními státy evrop-
skými a bylo by z trhu světového vytla čeno,
kdyby nedohonilo, co jest zanedbáno. Na to
vyložil podstatu umělých cest vodních i různé
způsoby, jak se překonávají rozdily výškové
kriticky objasnil zvláště pokusy dosud učiněné
s vertikálními zdvihadly a lodními železnicemi;
dosud nejlépe se osvědčila plavidla komorová,
jež také pro kraje moravské považuje nejvhod-
nějšími, neboť není tu třeba přemáhati výškové
rozdíly tak příliš značné, zvoli-li se trassy vhodné.
Potom přešel k průplavům, jež se dle zákona
z r. 1901 stavěti mají a dotýkají se Moravy.
Konvička
profesor
Rakousko
Morava
km
26
article
Není pochyby, že průplav dunajs ko-
o derský má sloužiti zvláště Vídni, aby do-
stávala levné uhlí; stavbu jeho nelze pokládati
za koncessi krajům našim, neboť doprava po
průplavech bude co se týče uhlí sice lacinější,
ale jen na vzdálenost asi 100 kilometrů a více
od Mor. Ostravy; krajům bližším přinese to
výhody více indirektní. Neboť čítáme-li, že do-
prava uhlí na dráze stojí 3 hal. na 1 km., na
průplavech pak kolem 1 hal., odpadá výhoda ta
při krátkých tratích výlohami překládání. Prů-
plavy budou působiti na snížení tarifů železni-
ných — už ze soutěže, ale dráha jistě nesníží
dopravné do míst, kam nebudou sáhati vodní
Nehledě k tomu má průplav dunajsko-
oderský končiti v Mor. Ostravě, poněvadž by
Prusko musilo provésti rozsáhlé práce na Odře.
mělo-li by se dosáhnouti toho, aby lodi z kanálu
dunajsko oderského mohly plouti až třeba do
Stětína, neboť naše kanály jsou projeklovány
pro lodi s větší únosností (kolem 600 tun)a
tudíž také s větším ponorem, než jak jest tomu
na největší části upravené Odry, anebo by tím
cesty.
Mor
Vídeň
Ostrava
Prusko
Odra
km
27
article
trpěla únosnost našich lodí a tudíž také vý-
konnost našich průplavů.
Okolnosti tyto zajisté už ochladily enth-
siasmus pro průplav Vídeň Slezsko, jejž dlužno
považovati za dar Vídni a naopak, musí naši
pozornost více obrátiti k tomu, aby zjednáno
bylo spojení průplavu dunajského s Labem, tedy
od Přerova k Pardubicům. Průplav ten sice také
byl pojat do zákona z roku 1901, ale nebylo
véřeno, že se může provést, ježto nebylo pro-
pracovaných projektů a ještě později myslilo .
se, že k jeho provedení by bylo třeba příliš
velikého počtu komorových plavidel. Věc se-
zjednodušila, když návrhem prof. Smrčka doká-
záno, že na trati je vody dosti a plavidel třeba
málo (31 místo navrhovaných 157), vede-li se
trassa směrem jím naznačeným, totiž na Loštice.
Tim se stal průplav z Pardubie do Přorova bliž-
ším k uskutečnění a tu právě kyne českým mě-
stům moravským důležitý úkol, aby se v čas
o to přičiníla, aby průplav jich neopomíjel. Jet
od Loštic k Přerovu možna trať na levém nebo
pravém břehu Moravy. V obou případech by se-
kanál dotýkal Olomouce, ale trať na levém břehu
sloužila by městům německým, na pravém břehu
městům českým; poslednější trať by byla také
kratší, dotýkala by se Litovle, Nákla, Dubu,
Tovačova a přibližila by se Prostějovu; odbočka
k městu tomuto nevyžadovala by pak značných
výloh. Třeba se tedy vším úsilim přičiniti, aby
poplatnému kraji tomuto nezbylo snad jen platit
na stavby kanálové a prospěch z nich přenechati
jiným. Čas ještě k tomu je, neboť tím, že byly
vypsány ceny na lodní zdvihadlo u Oujezda za-
mýslené, uplynou zajisté čtyři leta, než se roz-
hodne o stavbě samé.
profesor
Smrčka
Tim
Vídeň
Přerov
Pardubice
Loštice
Pardubie
Morava
Olomouc
Litovel
Náklo
Dub
Tovačov
Prostějov
Oujezd
28
article
Neboť i když jury do konce tohoto roku
bude hotova rozsouditi soutěž na zdvihadlo, mu-
síme počitati, že 2 leta bude zdvihadlo stavénoa
třetí rok činěny s ním pokusy. Ostatně i kdyby
soutěž nevypadla příznivě, a žádné zdvihadlo
se neosvěděilo, nebude tím stavba průplavu
z Vídně do Ostravy a z Přerova do Pardubie
ohrožena, poněvadž jest dle návrhů p. přednáše-
jíeího možno provésti oba průplavy pomocí ko-
morových plavidel, pro něž jest vody dosti. Je-
diná Bečva vsetínská nepatrnou částí svých vod
dostačí k napájení průplavu na dopravu 4 mill.
tun; ale třeba vody ty uchytiti a zachovati. Tu
pak poukazuje přednášející na to, jaký prospěch
hospodářský by kraje naše měly z toho, kdyby
se takto přebytočné vody uchycovaly; neboť by
se zamezily zhoubné povodně a síly vodní v za-
hrazených údolích by se mohlo výhodně užívati
k pohonu strojů. Také na to má Morava právo,
aby na regulaci jejích řek stát věnoval více než
směšnou částku řádného rozpočtu (4000 Kl),
jež se ostatně ani nevyčerpá. Z 75 millionů K,
jež zákonem průplavním jsou věnovány regulaci
řek, má také Morava obdržeti přiměřený podil.
Poukazem na národní význam průplavu, spojují-
cího Moravu s Čechy, skončil p. professor řeč
svoji, jež, jsouc obrazy i diagramy provázena,
nabyla vzácné názornosti a odměněna byla hluč-
ným souhlasem.
Dle vývodů řečníkových navrhl p. prof.
Klement
Morava
Vídeň
Ostrava
Přerov
Pardubie
Morava
Čechy
29
article
Konvička tuto resoluci
„Veřejná schůze, pořádaná dne 20. Března 190
v Prostějově, usnesla se po řeči p. prof. Antonfna
Smrčka z Brna na následujícím osvědčení: 1. C.k.
vláda se vyzývá, aby do programu regulačních prací
pojala úpravu všech čelnějších moravských toků
a ve směru tom nedostatky nynějšího ř. z. ze dne 11.
června 1901 a zákonů zemských odstranila. 2. Dále
se vyzývá c. k. vláda, aby přistoupila s o uč a s ně
ku provedení obou pro markrabství moravské dů-
ležitých průplavů, jak dunajského a oderského, tk
moravsko-labského, a k tomu cíli aby vypracovala
návrh průplavní trati, která by se dotýkala měst
Litovle, Olomouce, Tovačova a Přerova s odbočkami
k Prostějovu, ke Kojetínu a k Vyškovu. 3. Schůz
je přesvědčena, že k zabránění zhoubných povodní
a k ochraně staveb průplavních jest nezbytně třeba,
bez prodlení přistoupiti ke zřízení nádržek vodních
a k přepažení údoli na přítocích řeky Moravya
Bečvy a že zejmena třeba jest v okolí města Pro-
stějova zříditi vodní nádržku, která by pojala vody
z vysočiny drahanské Hloučelou, Romží a Valevou
k řece Moravě odtěkající, jež, neupraveny jsouce
mohly by vážně ohrožovati stavby průplavní.“
Resoluce tato byla pak jednohlasně a za
hlučného souhlasu přijata, načež předsedající po-
děkoval p. prof. Smrčkovi za dosavadní činnost
jeho v oboru průplavním a žádal jej, aby rod-
nému kraji prospěl obsáhlými vědomostmi
svými i vlivem svým. Projevem přání, aby práce
průplavní národu českému v Čechách i na Mo-
ravě přinesly kýžený prospěch, skončil p. sta-
rosta zdařilou schůzi.
Konvička
profesor
Antonfn Smrčka
Smrčka
Prostějov
Brno
Litovel
Olomouc
Tovačov
Přerov
Kojetín
Vyškov
Romže
Morava
Čechy
Březno 190
Moravya Bečva
drahanský Hloučela
30
article
Advokátní komora v král. českém.
Advokátní komora v král. českém.
Za neobvykle četného účastenství konala se včera
dopoledne v neakustickém sále Plodinové bursy na
Havlíčkově náměstí řádná valná hromada. Když šlo
o důležité zájmy stavovské, sotva kdy byla schůze
advokátů tak četně navštívena. Ale tentokrát šlo o
drobnůstku národnostního rázu a proto jevil se tak
kromobyčejný zájem. Mělo být obsazeno místo pre-
sidenta, uprázdněné resignací dra. Tragyho a ačkoliv
mandát nového presidenta má trvati všeho všudy je-
den rok, přece Němci usilovali o to, aby za presi-
denta dostali svého stoupence. Nebyli to Němci vši-
chni, neboť valná většina z nich dohodla se s kolegy
české národnosti a kandidovali na místo presidenta
dra. Františka Dvorského. Ti, kdož jej nekandidovali,
tvrdili, že vyžaduje to akt pozornosti, aby na uprázd-
něné místo presidenta byl zvolen jeho náměstek dr.
L. Hanl. Agitace Němců a židů byla velmi značná.
Ještě včera ráno dostali advokáti v Praze teleg amy,
aby se do schůze bezpečně dostavili. Ve valné hro-
madě pak šikovně rozebrali si kompromisní kandi-
dátní listiny a když jich byl nedostatek, musili čeští
advokáti používati německých kandidátních listin, jež
ovšem přepisovali. Ze všech končin království přijeli
do Prahy advokáti, jen z labského zlatého prutu od
Němec
Dvorský
doktor
L Hanl
Havlíčkův náměstí
Praha
31
article
Kolína do Chocně advokáti nebyli přítomni. Absti-
nence jejich záhy byla vysvětlena. Když se volba
presidenta komory chýlila již ke konci, najednou po-
zornost všech účastníků valné hromady upoutána
byla ke dveřím, jímiž vcházelo přes padesát českých
advokátů v čele s dry. Pippichem, Podvincem a Bed-
nářem. Tato výdatná pomoc při volbě českého kandi-
dáta byla zdržena na trati rak.-uh. společnosti stát-
ních drah následkem železničního neštěstí, které se
stalo nednleko stanice Ouvaly.
Ranní vídeňské vlaky přijely do Prahy se čtyř-
hodinným opozděním a advokáti, kteří jeli na val-
Pippich
Kolín
Choceň
Praha
Podvinc a Bed