ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 21122da0-8f09-11dd-a072-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 30, work 2, person 59, org 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 29. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 28.
4 article
Na rannl a večerní liety předplácí set V Praze v administracii na měslo. na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvojí donáškou na měsle, . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 6Zzk ve filiálkácht na měslo . . . . . 2 K 80 P'oštoui na měsla. na čtvrt feta : . . . 9 R 60 s dvojí zásílkou na měsíe na arita: . : k e Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha Zzk R 60
5 article Historický den?
Historický den? Ukáže-li se pravdou jedna z nejdůle- žitějších zpráv včerejška, že dnešního dne doručena bude velvyslancům odpověď vy- soké porty na společnou notu velmocí, po- tom píšeme dnes datum, jež po případě může býti evropskému lidstvu osudnější než kterékoli jiné z celého minulého sto- letí. Příliš dlouho trvá chřestění proslulých kovových kostek v turecké číši k druhému vrhu a napjetí světa na řešení otázky „mír či znovu válka!“ a jestliže válka, zdali její lokalisování na zbývající cíp osmanského panství v Evropě, dávno překročilo vrchol- ný stupeň snesitelnosti. Nezaručené pově- sti předvídají obsah noty, od soboty prý hotové a předevčírem naposled redigova- né. Jejím úvodem má prý býti ujištění tu- recké touhy po zachování míru, avšak na jiné základně, než jak jej navrhuje nota vel- mocí; v dalším vypočítává prý odpověd nejzazší ústupky k nimž by Turecko bylo ochotno, odstoupení ostrovů, ani odstou- pení Odrinu však v nich není, čtyři ostrovy archipelagu: Imbros, Chios, Lemnos, Myti- lene vysoká porta nehodlá vydati a - Odrin rozhodně podržeti. Závěrek tu- recké noty vyslovuje prý ochotu dalších teritoriálních ústupků spojeným balkán- ským královstvím, avšak opakuje, že Odrin musí zůstati při zkomolené říši osmanské. spojen s ní přiměřeně rozlehlým územím.
Odrin Evropa Turecko Chios Lemnos
6 article
Nesrovnává-li se tento odhad se sku- tečným obsahem chystané odpovědi ture- cké, věrojatným stává se už svým dalším dilatorickým, odkladným pokusem připou- štějícím nové navázání a pokračovánív jednání o mír, postup pro dosavadní lon- dýnskou taktiku tureckých plnomocníků tak typický. Zbývá jenom otázka, zdal balkánští zástupcové vejdou ještě jednou na tuto reprisu tureckého diplomatického umění a mohou-li se opětně podrobiti ta- kovému bezúčelnému opakování tahů na vzájemné šachovnici, vzbuzujících obavy. že by partie konečně mohla býti dána za remis, když už jednou byla z Cařihradu přijata za — prohranou. Jednoho z ture- ckých vůdců poradní partie stálo toto do- znání život a druhý, Kiamil paša, ušetřený kulí z mladotureckého browningu, zápasí podle došlých zpráv s mrtvicí, která ne- skolí-li jej, aspoň znemožní jeho návrat k veslu a k politice zachování té nevalné la- tifundie za Čataldží k Cařihradu, dnes ještě zbývající z evropské říše druhdy Mahmu- da II. — obětováním Odrina. Bylo by se mohlo státi protirevolucí ligy, o jejímž chy- stání byly zprávy zaznamenány.
Odrin Cařihrad
7 article
Za jisto ovšem možno vzíti, že odpo- věď nové porty, Enverem bejem dosazené, bude státi na zachování Drinopole-Odrinu při osmanském zbytku evropském děj se co děj, sic jinak neměly poslední události cařihradské vůbec smyslu. A co s jistotou ještě větší dlužno přijati, že říše cara Fer- dinanda napne všechny poslední a znovu obnovené sily, aby si vzala, bez čeho býti nemůže, nutno-li si dojíti pro to až do Ca- řihradu samého, jak znělo původní umínění — Symeona II. Není ani pomyslitelno, že by se národ bulharský mohl vzdáti města, pro něž branné mužstvo jeho zdecimováno, soudem velmocí mu přiřknutého a kabine- tem Kiamilovým přiznaného, pevnosti, kterou musí miti, chce-li navždy učiniti pří- trž všem odvetným záluskům tureckým, neboť Drinopol na příště představovati
Symeon Kiamilův Drinopol Fery Ca
8 article
bude nezničitelný klíč říše bulharské na ten čas, dokud na Svaté Žofii třpytiti se bude půlměsíc. Každým dnem, který dokazuje. že Drinopol není dosažitelna vzetím, nýbrž jenom vzdáním, musí se upevňovati umínění bulharské míti tuto nevyrovnatelnou pev- nost stůj co stůj. K tomu nucen as vůdčí slovanský stá na Balkáně přiostřeným sporem s Rumun- skem, kořistícím ze situace tím neurvaleji čím nepochybněji ukazuje k obnovení vál- ky. Není přece možno, aby se armáda vrá- tila před tvář národa bez květu jeho muž- stva, i bez Drinopole, i bez pásma, na něž Rumunsko činí nároky jako odměnu za svou neutralitu. Vavřín takto s trním spletený nemůže vítězný car Ferdinand Blgarii v čelo vtisknouti. Takovýto výsledek války horší než tragický, poněvadž by stál pre- styž sotva dobytou, ježto by vyvolal u de- generované, frivolní, tak ztěžka slovanský heroismus chápající Evropy nový posměch odemstívající se za vynucené zvážnění, jest vůbec nepředstavitelný a nutno jej z mož- nosti naprosto vyloučití. A věru, že by bylo překvapením, nad něž sotva lze si před- staviti ohromnějšího, kdyby se potvrdila včerejší kombinace o připojení Rumunska k balkánskému spolku za žádanou terito- riální kompensaci a o účastenství armády krále Karla na další vojně o Čataldži, Dri- nopol a — Cařihrad. Bohužel, četla se tato zpráva prozatím jenom ve vídeňské
Žofie Rumun Vavřín Ferdinand Blgarie Karel Drinopol Balkán Rumunsko Evropa Cařihrad
9 article
„Reichspost“, tedy na místě, kde zraku nejtíže věřitií V několika hodinách zví svět, potvrdí- li se jeho očekávání nejdůležitější zprávy o nedalekém příští dovršené katastrofy evropského moslimstva. Zvíme-li obsah turecké odpovědi dnes či zítra, jisto je, že události poní budou velmi rychle po sobě následovati a že dny nastávající budou hor- ší prvních. Uvidí se, zdali bude Turecku vůbec přáno, aby vyčerpalo nový svůj vá- lečný poklad, získaný transakcí s něme- ckou bankou za koncesi k městské dráze cařihradské a zástavou říšských klenotů jmenovitě sultánova trůnu z ryzího zlata celkem asi 6 milionů liber, kterýžto obnos stačí prý ještě asi na válku jednoho mě- Předmětem nejoprávněnější zvědavo- sti národů šesti velmocí však jest otázka když už pokračování ve válce jest nevy- hnutelným až do definitivního konce, zdali dohoří balkánský požár až po prah ture- ckého domu, aniž by chytily střechy evrop- ských sousedů? Dnes tato otázka, kdy opětný výbuch špatně udušeného ohně každého večera může ozářiti východní ob- zor, jest palčivější než kdy před tím. síce.
10 title
Říšská rada.
11 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Z Vídně. 28. ledna. (Zvl. telel. zpráva „Nár. Listů“.) Za situace nevyjasněné, zkalené kon- fliktem polsko-rusínským a zachmuřené také nejistotou o finančním plánu, sešla se posla- necká sněmovna k intermezzu, jež vyplněno bude druhým čtením zákona proti nakažli- vým nemocem, jímž zabývá se tato sněmovna již po druhé. Promluveno několik řečí, které však doznaly jenom skrovného poslechu. Jest úmysl zítra celou věc vyříditi. Předseda dr. Sylvester zahájil schůzi vzpomín- kou zesnulému posl. Vilému Černému, kterou poslanci vyslechli stojíce. Byly podány tyto vládní předlohy: ministrem veřejných prací vládní předloha, obsahující pařiž- skou smlouvu na ochranu živnostenského vlastni- ctví a madridskou smlouvu o mezinárodním redi- strování továrních nebo obchodních známek, jež byly revidovány v Bruselu dne 14. prosince 1900, a ve Washingtoně 2. června 1911, a osnova záko- na, doplňujícího a měnícího zákon o ochraně zná- mek, ministrem spravedlnosti osnova zákona, do- plňujícího trestní řád, ministrem obchodu obchodní smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Japonskem, ministrem vnitra osnova zákona, kte- rým se opětně mění zákon ze dne 11. února 1893 ve příčině vyvlastnění z účelem úpravy asanačního rayonu pražské ho Návrhy podali poslanci: Smrěek ve příčině zavedení rozdělení dne na 24 hodin, dr. Tobolka ve příčině změny zákona ze dne 24 února 1907 (zákon o platech státních učitel ů). Přechází se k pořadu jednacímu, t. j. k druhému čtení zákona zdravotního. Zpravodaj dr. Michl prohlašuje, že zdravotní výbor se snažil zlepšiti předlohu dle projevených přání, při čemž bylo třeba uvésti v soulad poža- davky blaha lidu s prostředky, jež byly k disposici Zpravodaj menšiny posl. Lev Levický žádá za humanní provádění zákona.
doktor Sylvester Černý Tobolka Michl Vídeň Brusel Washington Rakousko Uhersko Japonsko poslanecký sněmovna
12 article
Zpravodaj menišiny dr. Jerzabek konstafuje že zákon byl zlepšen, že však přes to nelze je považovati za dilo, které může člověka chrániti aniž jej zároveň značně nepoškozuje. Povinnos oznamovati nemoc při podezření, že se vyskytly infekční nemoci, by obyvatelstvo nejen poškodilo ale stižilo by též neobyčejně postavení lékařů Zpravodaj menšiny hr. Lasockl vytýká zvláštní vadu zákona, že téměř všecka ustanovení, která se předpisují pro nejnebezpečnější nemoci, jako mor a choleru, se předpisují též pro méně nebez- pečně nemoci, jež musí býli oznamovány. Ve pří- čině oněch souhlasí se všemi příkrými ustanova- ními zákona. Ve příčině méně nebezpečných ne- mocí musí se však žádati zmírnění, jaké je obsa- ženo v řečníkových mínoritních votech. (Pochval u Poláků.) Posl. Spiess prohlašuje, že není zásadním od- půrcem zákona. Mezi nemoci, jež třeba oznamo. vati, měla by býti zařaděna též přijíce. Posl. dr. šl. Langenhan podává resolucl. vyzývající vládu, aby nařízovacím způsobem pečo- vala s všemožným urychlením o zřízení zdravot- ních komisí. Rokování bylo potom přeruše no. Na to pokračovalo se v projednávání pilných návrhů, týkajících se změny zákona o dobyt- čích nemocech. Posl. hr. Lasocki odvolává v doslovu svů pilný návrh v této záležitosti. Rovněž byl odvolán pilný návrh Olesnické ho Pilný návrh Waldnerův byl k návrhu posl. dra Damma přikázán výboru, projednávajícímu zákon o dobytčích nemocech. V došlých spisech jest mezi jiným dotaz posl Konst. Levického a soudr. o poměrech na lvovské universitě. Interpelanti se táží, co hodlá ministr vyučován učiniti, aby nepřístojnosti na lvovské universitě v dotazu zevrubněji vyličené, byly odstraněny aby jak rusípským učilolůw,tak studujícím byle dopomoženo k jich právům Po přečtení došlých spřšů následovaly dotaz ku předsedovi.
doktor Jerzabek Polák Posl Spiess šl Waldnerův Damm
13 article
Posl. Konst. Levický dovozuje v dotazu ku předsedovi: Rusíni podali dnes k ministru kultu a vyučování dotaz; k podání dotazu tohoto byli donuceni poměry na lvovské universitě. Ačkoliv universita tato jest určena pro oba národy, jsou polskými profesory, kteří usilují o polský ráz uni- versity, rusínským kandidátům kladeny všechny možné překážky při ucházení se o venia legendi a rusinským uchazečům o povýšení na universitní profesory. [Slyštel Slyštel“ u Rusínů.) Methoda tato zachází tak daleko, že dokonce rusinští stu- donti na lvovské universitě jsou při zkouškách největší bezohledností pronásledováni. Rusínům není možno dosíci zřízení samostatné rusínské uni- versity ve Lvově, a to následkem odporu Poláků a následkem jednostranného projednávání této zá- ležitosti císařskou vládou (Souhlas u Rusínů.). která podrobuje se diklátu Poláků a která proje- vila v odporu s dřívějším ujištěním ochotu, vyhlá- siti již nyní domnělý polský ráz nynější university ve Lvově, což jest porušením slova, vládou daného. (Hlučný souhlas u Rusínů.) Rusíni musí od vlády aspoň žádati, aby s ukrajinskou národností na lvovské universitě nakládalo se jako s národnosli polskou národností rovnoprávnou. (Hlučná po- chvala u Rusínů.) Táže se konečně předsedy, je-li ochoten sděliti co možná nejdříve vládě tento do- taz Rusínů. Místopředs. Jukel odpovídá, že dodá ihned tento dotaz vládě. Posl. Gasser poukazuje na to, že bylo slí- beno svolati výbory v polovicí ledna. Tím, že roz- počtový výbor nebyl svolán, protáhlo se opětně projednávání předlohy o vlašské fakultě právnické Z Vídně, 28. ledna. (K. k)
Posl Rusín Slyštel Slyštel Polák Gasser Lvov Vídeň
14 article Vlašští poslanci vytrvají ještě energičtěji v boji
Vlašští poslanci vytrvají ještě energičtěji v boji vlašskou vysokou školu. Táže se, proč nebyl roz- počtový výbor svolán a je-li předseda výbore ochoten svolati jej ještě tento měsíc. Místopřed seda Jukel odpovídá, že odevzdá lento dotam předsedovi výboru rozpočtového. Konec schůze o 143. hod., příští sehů zítra o 11. hod. dopoledne. Posl. dr. Lukavský podal dnes dotaz na mi- nistra železnic po závadách na nákladním nádraž v Plzni. K zákonu o vyvlastňování k úpravě asanačního obvodu pražského. V důvodové zprávě dovozuje se! Se zřetelem na nezbytnou nutnost asanace Josefova a části Starého a Nového města v Praze bylo městské obci pražské zákonem z r. 1893, týkajícím se vy- vlastňování za účelem úpravy asanačního obvodu. přiznáno na dobu desíti let vyvlastňovací právo pro nemovitosti, jež se nalezaji v obvodu, vy- tčeném v § 2. tohoto zákona. Zákon ze dne 7. dubna 1903 prodloužil lhůtu výkonu vyvlastňo- vacího práva obce až do 7. dubna 1913 a změní hranice asanačního obvodu Nového města. Měst- ská obec pražská požádala za další prodloužen této lhůty o deset roků, t. j. až do 7. dubna 1923 Odůvodnění poukazuje na výkazy, předložené městskou obcí pražskou o dosavadních regulačních pracích, kde se praví: Byly to především hospo- dářské důvody, jež překážely městské obci pražské. aby zahájené dílo zakončila, jak bylo v úmyslu v minulém století. Asanační podnik města Prahy jest, jak vykazuje rozpočet na rok 1912, zatížen dluhem okrouhle 20,700.000 K. Bez prodloužení lhůty vyvlastňovacího práva nelze očekávati, že obec bude moci v krátkem čase dokončiti asa- nační akci, provedenou téměř ze dvou třetin s vel- kými finančními obětmi, jež přivodila velmi značné zlepšení zdravotních poměrů pražských.
Posl doktor Lukavský Plzeň Josefov Praha
15 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z finančního výboru. Z Vídně, 28. ledna. (Zvl. telef. zpr. „Národních Listů“.) V dnešní schůzi finančního výboru za- mítnut byl 21 proti 18 hlasům § 84. před- lohy, kterým vláda chtěla zlepšiti a napra- viti rozhodnutí správního soudu, dle kterého spořitelny nebyly povinny platit daň výděl- kovou dle hlavy II. z výnosu papírů, jež kdysi vydány byly se slibem slátní správy. že nebudou postiženy ani daní z příjmu, ani jinou daní, která místo této daně bude za- vedena. Toto rozhodnutí správního soudu mělo za následek pro státní pokladnu roční ztrátu asi 2 mil. K. Spořitelny bránily se jednostrannému opatření tomu. Poslanci češt dnes ve výboru hlasovali pro zamítnutí § 84. a to z toho důvodu, že změna taková by se mohla provésti jenom současně s jinými změ- nami druhé kapitoly o dani výdělkových podníků k veřejnému účtování povinných ve které se poskytují určité úlevy. Budou-li úlevy ty vynechány a nebudou-li dány také úlevy všeobecně užitečným podnikům rov- ným, pak pokládají čeští poslanci za věc nemožnou, aby vyňato bylo pouze toto je- diné ustanovení kapitoly druhé a to ustano- vení rázu čistě fiskálního.
Vídeň
16 article
Posl. dr. Funk měl ve výboru zevrub- nou řeč, ve které zvláště na základě od- borných prací literárních a statisticky pro- kázal neudržitelnost dosavadního zdaňován podle domácností a zdaňování příjmů, které netrvají celý rok, pouze podle výnosu pravděpodobného. Tyto výklady své prová- zel podrobnými právnickými rozbory a spe- ciálně na základě judikátu správního soudu. Z Vídně, 28. ledna. (K. k.) Ve linančním výboru hlasovalo se o pozmě ňovacích návrzích, podaných k prvním třem hlav ním oddílům Změny, navržené ve vládní předloze k 88 13 a 14., byly již usneseny v minulé schůzi výboru Schválen návrh Siegelův k § 13.: Ministr fi- nancí se zmocňuje, rozděliti, pokud jde o III. a IV tř. výdělkové daně, politické okresy částečně na několik ukládacích okresů.
Posl Funk Siegelův Vídeň
17 article
V drobném prodejír ranní číslo o sobě . za s večernl . . . . za d Ve fliálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . ie vočerni . . . . . . 5 k lnaeráty plati so hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tél redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“. Rukopisy se nevraceií
18 article
Návrh posl. dra. Ad. Grosse o složení ko- mise pro daň výdělkovou byl zamítnut. § 18. byl schválen ve znění, navrženém v vládní předloze. Hlasování o ustanovení, týkajícím se funkčního období členů komise pro daň výdělkovou, bude provedeno ve spojení s obdobnými ustanoveními e komisi pro daň z osobního příjmu. Návrh Kraftův, týkající se snížení sazeb výdělkové daně, propadl. K § 61. byl schválen návrh ref. dra. Lichta, aby jako poslední odstavec bylo přijatostoto usta- novení: „Nečiní-li předepsaná sazba výdělkové da- ně více než 500 K, a jsou-li jak předsedá, tak i ko- mise názoru, že odvolání poplatníka má se v plném obsahu vyhověti, přísluší rozhodnutí o odvolání ko- mísi pro daň výdělkovou. Ve všech jiných přípa- dech předloží předseda odvolání zemskému finan- čnímu úřadu, který odvolání to dodá komisi pro daň výdělkovou. Resoluce, podaná posl. drem. V. Neum a n- nem, jež týká se podání předlohy o změně vymě- řovacího základu všeobecné daně výdělkově, byla postoupena vládě, aby o ní uvažovala Resoluce posl. hr. Reye o provádění voleb do berních komisí byla schválena, rovněž resoluce Kraftova stran podání zákona o odpisech vý- dělkové daně pro živelní pohromy, v případech hospodářské nouze dle obdoby zákona o odpisech daně pozemkové. Na místo návrhů pošl. Staňka a Teltschl- ka byla schválena tato resoluce posl. drů.
Gross Kraftův Rey Staněk Teltschl
19 article
Lichta a Rennera: Vláda se vyzývá, aby návrhy posl. Staňka a Teltschika, týkající se roz- dělení daně, použila ku pronikavé revisí nynějších zákonných ustanovení a v nejkratší době podala příslušnou předlohu Pokud jde o druhý hlavní odstavec, navrhl ref. dr. Licht, aby se nyní upuštilo od jeho pro- jednávání. Korref, dr. Renner navrhl, aby 3 84. byl novelován. Při hlasování, jež k žádosti posl. dra. Kuran- dy a Seilze bylo provedeno dle jmen, byl 21 hlasy proti 18 zamítnut nový odstavec § 84., na- vržený ve vládní předloze. [Pojetí úroků a důcho- dů, jež na základě zvláštních zákonů jsou osvo- bozeny od daně důchodové, do základu daně vý- dělkové.) Též zamítnuty změny, navržené k II. hl. vládní předlohy. Změny, navržené k III. hl., byly schvá- leny dle znění vládní předlohy. Ref. dr. Licht referoval o II. skuplně (4. hla- va §8 153. až 171. a § 285.). Když korref. dr. Renner podal své návrhy a promluvil posl. Bauchinger, ujal se slova posl. Hillebrand a podporoval drem. Renne- rem podaný návrh k § 154., dle kterého odpadá osvobození u členů cís. domu od placení osobní daně z příjmů ohledně apanáží a u důstojníků duchovních správců ohledně aktivitních příjmů.
Lichta Renner Staněk Teltschik doktor Licht Seilha Ref Hillebrand Kuran
20 article
Posl. dr. Funk navrhl nové znění § 150. odst. 2. v tom smyslu, že přijmy, které netrvaly ještě celý rok, mají býti zdaněny obnosem, kterého sku- tečně dosáhly v roce, který předcházel poslední berní rok. Dále navrhl toto nové znění k § 157. dle vzoru pruského zákona o dani z příjmů: „Ku příjmu poplatníka připočítává se danl podléhajíeí příjem jeho manželky. Manželka je samoslatně zdaňována jen, když trvale žije odloučena od man- žela. Pro připad, že by tento návrh byl zamílnut, navrhl, aby v § 157. odst. 2. ustanovení, že příjem, získaný manželkou nebo jinými členy rodiny po- platníka nezapočítává se do přijmu, jestliže cel- kový příjem domácnosti nepřesahuje 4000 K, byla slova „členy rodiny“ nahražena slovy „příslušníky domácnosti“. Dále navrhl, aby z odstavce 5. § 157. „Obnosy, které se jedním manželem poskytují dru- hému manželi, jenž nežije ve společné domácností. jakož i platy, které rodičové pravidelně poskytují dětem, které nežijí v jejich domácnosti, odpočítá- vají se při zjišťování zdanitelného příjmu dárců. jsou-li hodnověrně prokázány a u příjemce podro- beny byly zdanění“ škrtnuta byla slova „u pří- jemce byly podrobeny zdanění“ Příští schůze bude zejtra Právní výbor. Z Vídně, 28. ledna. (Zvl. telef. zpráva »N. L.«). Ve večerní schůzi justičního výboru předlo- žena byla osnova nové jednotné zkou- šky justiční pro advokáty, notáře a soudce. Při zkoušce soudcovské zrušiti se má práce do- mácí, poněvadž se neosvědčila. Za to má se za- vésti písemná klausurní práce a ústní zkouška. Notářští kandidáti mají býti připuštěni po třileté praxi. Právní výbor zahájil dnes zevrubnou rozprav, o advokátním řádu.
Posl doktor Funk Vídeň
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (O žárlivosti.) — Tichými, neslyšný- mi kroky plíží se za tebou, lehčí než stín. pružnější než list, kterým vítr pohrává. MMá ženské jméno a v její povaze je něco z vlast- nosti šelmy. Než se naděješ, sedí ti v týle. Sebe víc se zmítej, trhej sebou a snaž se ji se- třást — sedí pevně; drápky tím hlouběji vni- kají do těla, drásají kůži, trhají maso. A jsi-li slaboch, prokousne ti hrdlo, pije z tvých cév. vyssaje tě k smrti. Kdo z těch, kteří vešli do labyrintu lásky nesetkal se tam se žárlivostí? Kdo se jí do- vedl ubránit? Máte rádi kohosi, žena muže, muž ženu Jednoho dne spozorujete, že tato drahá by- tost, v rozmluvě s jinou ženou či mužem stiskla jí nebo dala si od něho stisknout ruku příliš dlouhým dotykem. Milujete-li víc, než jste sami milování (v každé lásce je totiž je- den, který miluje a druhý, který se milovat dává), každý cizí dotyk, byť i byl sebe kratší. zdá se vám příliš dlouhý. A po stisku ruky, delším než by bylo vhod, připadá vám, že i pohledy se prodlužují do nekonečna. Za po- hledy tušite skryté úsměvy, pak úsměvy ne- zapírané, tajná dohodnutí, otevřená přiznání. tajené schůzky, odhalení dobrodružství. Nastanou muka, z nejhorších, jež jsou údělem lidského srdce. Žárlivec střeží obět svého podezření okem, proti němuž pronikavý pohled slavených detektivů je pouhou krátko- zrakostí. Neposlouchá než podezíravý hlas svého nitra, nevidí než fakta, potvrzující jeho obavy. Chce nabýt jistoty, chce se přesvědčit, že jsou jeho předpoklady správné; ale každý krok blíže k tomuto vytouženému cili mučí ho krutěji a krutěji. Přestává mít zájem o sebe i o jiné, je jakoby ze sama sebe vymrštěn
Tichá
22 article
nestará se než o tu bytost, která mu připra- vuje tuto bázeň. Sedí-li s ní za stolem, sousta se mu obracejí v ústech a přece se nutí do jídla proto, aby se zdál bezstarostným. Nebot tak, myslí. nejlépe vyláká tajemství. Žárlivecje pln takových podskoků a lstí, a čím vícesi jich vymyslí, tím více hloupne: posléze nedo- vede říci jediné rozumné věty, přestává vůbee rozumět životu jej obklopujícímu, a místo, aby získal přízeň u té, po níž touží, stane sejí nutně odporným. Přísloví, že vědění je hořké, osvědčuje se právě zde. Neboť člověk tohoto druhu, čím více lásek dříve poznal, tím černější má pode- zření a fantasii bohatější na různé kombinace Žárlivost v takovém stupni může být nakažli- vá stejně jako nemoc. Znám případ, kde muž pronásledoval milovanou ženu nejhoršími do- mněnkami tou měrou, že i v její duší, dolud touto vášní nezasažené, dal vzniknouti podob- ným cítům; posléze pronásledovali žárlivost druh druha, trýznili se vzájemně jako kalané a to — bez příčiny. Tu začíná již pathologie. Vášeň dostu- puje chvílemi halucinační síly: pacient se do- mnívá, že se přihodily věci, které nejsou než výplodem jeho obrazotvornosti. V knize „o psychologii žárlivosti“ od mannheimského lé- kaře M. Friedmanna, uvádí se takový případ- Manželé žijí spolu spokojeně dvacet let Mají četnou rodinu. Pojednou muž, povahy spíše apathické, stává se neobyčejně podníka- vým a mnoho času protráví na cestách. V zá- pětí obviní z nevěry svou ženu, která, prosta jakéhokoli svůdného půvabu, je jen pečli- vou matkou svých dětí. S napřaženým nožem vnikne do sousedního pokoje a tvrdí, že slyšel odtud šepot manželky s domnělým milencem Marno přesvědčovati jej důvody: ví prý to zcela jistě. Tento stav potrval u něho měsíc a pak docela vymízel.
Friedmann
23 article
Ostatně, což básnicky nedomyslil člověka takového druhu geniální tvůrce benátského mouřenína? Škrtneš-li Jaga jako samostatnou postavu, pochopíš-li jej jako symbol chorob- ného nitra žárlivcova, není Othello klasickým dokladem vášně, vyhrocené až k halucinaci? Nechme však stranou všechnu pathologii všechnu žárlivost jen domněle opodstatněnou Jak se však dívat na žárlivost důvodnou? Tážu-li se na záhady lidského nitra, ote- vírám rád knihu filosofa, u nás málo známého starého Montaigna. Dal mi již odpověď na tolik otázek; odpověď, jež se sice málokdy shoduje s mými vlastními sklony, ale na tom celkem málo záleží. Poučil jsem se vždy více od těch, s nímiž jsem nesouhlasil, než od těch. kteří byli se mnou za jedno. Montaignova moudrost je trochu práv- nicky pedantská. Má ráda příklady, mnoho příkladů, které sledují věc k jejímu vzniku. A tak, začne-li o žárlivosti, stopuje ji nejdříve u zvířat a vypravuje: „Pastýř Kratis, zamilovavší se do kozy ze svého stáda, byl ve spánku napaden žárlí- vým kozlem, který naběhl hlavou na jeho leb- ku a roztříštil mu ji.“ Doloživ žárlivost u bar- barů, tvrdí, že čím lepší kázeň ten který náro měl, tím řídčejí tato vášeň, dostavila-li se, pro- pukala v zuřivost. A vyvrcholuje svou argu- mentaci větou, která má své kouzlo právěv tom, že o tragice mluví tak klidně: „Lucullus Caesar, Pompejus, Antonius, Cato a jiní zna- menití lidé nosili parohy a vědělí o tom, ne- činili však proto hluku.“ Pak ještě ze staro- věku, jeden či dva opačné doklady, které všal jsou, prý, jen výjímkami. Výsledkem jeho uva- žování je asi tolik: vyhýbat se žárlivosti jak každému jinému škodlivému hnutí mysli, po- tlačit ji, znemožnitji.
Montaignův Kratis Caesar Pompejus Antonius Kato
24 article
Montaigne je moudrostí XVI. století ata je pro nás přece jen přespříliš anticky prostá Žíjeme ve věku vitalismu, uctíváme život, kla- níme se tisícerým a tisícerým složkám jeho možností. Ale odpírat si vše, co nás obklopuje co se nám nabízí a na nás dotírá, jen proto poněvadž za jistých okolností, při určitém způ- sobu jednání, mohou tyto věci být spojeny se škodou, toť skoro smrt. Je to příliš pohodlné a jako každá přílišná pohodlnost zavání to umrlčí komorou a hřbitovem. Ani té moudrosti není tu tolik, jak by se zdálo. Neboť pravá moudrost není nic pasivního, nýbrž tvůrčí čin- nost sama: za všech, i nejnepříznivějších pod- mínek, využít pro sebe všech možností dobra které v dané situaci jsou utajeny, pokusit se jimi mravně vyrůst, byť i na první pohled ne- bylo k tomu nejmenší naděje — v tom je dnešní hrdinství. Předpokládejme tento případ: kterási že- na, mysli hrdinské, srdce ušlechtilého, byla milována, ale lásky si nevážila. Dokonce,z těch či oněch důvodů, pokusila se ji odhodit vypleti ji ze svého srdce tak jako se vytrhá- vají škodlivé byliny. A stalo se jí po vůli: mi- lenec ji opustil, vzdálil se. Avšak osud tomu chce, že se za nedlouho setkají. Kdo vylíčí její útrapy při nenadálém shle dání? Když sezná, že pohled toho, jenž ji míval rád, již ji nevyhledává, že stisk ruky není vý- mluvnou řečí, jakou býval? že jeho myslje naplněna vzpomínkami na nové zažitky? Po- sléze jednou večer, z vlastních jeho úst, do- stane se jí přiznání, kterého již dříve se dohá- dala a kterého se hrozila. Doví se, že byla na- hražena jinou ženou, že mužovo srdce prošlo novým opojením.
Montaigne
25 article
Pojednou všechna její dřívější láska, která se jí zdála zcela překonána, vzkypí v ní zmnohonásobní se. Sleduje muže, kdysi opu- štěného, nedovede se od něho odloučiti. Vše. co jí dříve ve vztahu s ním vadilo nebo nudilo, teď se ukáže v kouzelném osvětlen věcí, ježjsme ztratili. Myšlenka, že na ústech, jež sama líbala, spočinuly zatím jiné rty, probouzí ji v noci ze spánku; a kdyžji fantasie pronásleduje novými a novými obra- zy, z nichž poslední jsou trapnější prvních. opouští lůžko a chladíe si čelo na okenním skle, vyčká tak denního úsvitu, ranních čer- vánků, které zahoří na siné obloze. Zakáže si setkávati se s nevěrným milým. Nepodaří se jí to. Je k němu jakoby přikuta, je vláčena jako zvíře. Ztratí tolik ze své ně- kdejší hrdosti, že mu sama vnucuje svou náruč.
26 article
Ale na její polibky jakoby se položil stín té druhé, šťastnější ženy: ztratily svůj někdejší oheň; jsou zmrazeny. I její ruce jsou při dotyku jako kusy ledu, ačkoli v jejím nitru plane t žárem. Připadá si, že v posledních týdnech se- stárla o léta, že ztratila svěžest jak tělesnou, tak i duševní a — což je nejhorší — s hrůzou začíná chápat, že pro všechny ty změny ne- může již být milována. Zatracuje sebe samua nenávidí; přes to neopomene jediné příležito- sti, aby nenadbíhala tomu, jenž ji opustil. Nastane pro ni kritický okamžik. Její hoře je tak palčivé, její utrpení tak hluboké, že sní o pomstě. Myslí na to, že se usmrtí a bláhovou nadějí všech sebevrahů z lásky doufá, že tím otráví další milencův život. Na chvíli ztratí tolik ze svého duševního šlechtictví, že chce oplatit ránu zbraní ještě horší než kterou bylo jí ublíženo: vyhledá si dobrodružství, bude mi- lovat ne z příkazu srdce, nýbrž z lačnosti msty. Tyto nápady jsou však jen přelétavýml hosty v její mysli. Brzo si uvědomí, že jedno i druhé není než jistým druhem zbabělosti. Což bych se dovedla degradovat až na stupeň těch,