1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 29. ledna 1913.
Praha
4
article
Na rannl a večerní liety
předplácí set
V Praze v administracii
na měslo.
na čtvrt leta . . . . 8 K —
s dvojí donáškou
na měsle, . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 6Zzk
ve filiálkácht
na měslo . . . . . 2 K 80
P'oštoui
na měsla.
na čtvrt feta : . . . 9 R 60
s dvojí zásílkou
na měsíe
na arita: . : k e
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
Zzk
R 60
5
article
Historický den?
Historický den?
Ukáže-li se pravdou jedna z nejdůle-
žitějších zpráv včerejška, že dnešního dne
doručena bude velvyslancům odpověď vy-
soké porty na společnou notu velmocí, po-
tom píšeme dnes datum, jež po případě
může býti evropskému lidstvu osudnější
než kterékoli jiné z celého minulého sto-
letí. Příliš dlouho trvá chřestění proslulých
kovových kostek v turecké číši k druhému
vrhu a napjetí světa na řešení otázky „mír
či znovu válka!“ a jestliže válka, zdali její
lokalisování na zbývající cíp osmanského
panství v Evropě, dávno překročilo vrchol-
ný stupeň snesitelnosti. Nezaručené pově-
sti předvídají obsah noty, od soboty prý
hotové a předevčírem naposled redigova-
né. Jejím úvodem má prý býti ujištění tu-
recké touhy po zachování míru, avšak na
jiné základně, než jak jej navrhuje nota vel-
mocí; v dalším vypočítává prý odpověd
nejzazší ústupky k nimž by Turecko bylo
ochotno, odstoupení ostrovů, ani odstou-
pení Odrinu však v nich není, čtyři ostrovy
archipelagu: Imbros, Chios, Lemnos, Myti-
lene vysoká porta nehodlá vydati a -
Odrin rozhodně podržeti. Závěrek tu-
recké noty vyslovuje prý ochotu dalších
teritoriálních ústupků spojeným balkán-
ským královstvím, avšak opakuje, že Odrin
musí zůstati při zkomolené říši osmanské.
spojen s ní přiměřeně rozlehlým územím.
Odrin
Evropa
Turecko
Chios
Lemnos
6
article
Nesrovnává-li se tento odhad se sku-
tečným obsahem chystané odpovědi ture-
cké, věrojatným stává se už svým dalším
dilatorickým, odkladným pokusem připou-
štějícím nové navázání a pokračovánív
jednání o mír, postup pro dosavadní lon-
dýnskou taktiku tureckých plnomocníků
tak typický. Zbývá jenom otázka, zdal
balkánští zástupcové vejdou ještě jednou
na tuto reprisu tureckého diplomatického
umění a mohou-li se opětně podrobiti ta-
kovému bezúčelnému opakování tahů na
vzájemné šachovnici, vzbuzujících obavy.
že by partie konečně mohla býti dána za
remis, když už jednou byla z Cařihradu
přijata za — prohranou. Jednoho z ture-
ckých vůdců poradní partie stálo toto do-
znání život a druhý, Kiamil paša, ušetřený
kulí z mladotureckého browningu, zápasí
podle došlých zpráv s mrtvicí, která ne-
skolí-li jej, aspoň znemožní jeho návrat k
veslu a k politice zachování té nevalné la-
tifundie za Čataldží k Cařihradu, dnes ještě
zbývající z evropské říše druhdy Mahmu-
da II. — obětováním Odrina. Bylo by se
mohlo státi protirevolucí ligy, o jejímž chy-
stání byly zprávy zaznamenány.
Odrin
Cařihrad
7
article
Za jisto ovšem možno vzíti, že odpo-
věď nové porty, Enverem bejem dosazené,
bude státi na zachování Drinopole-Odrinu
při osmanském zbytku evropském děj se
co děj, sic jinak neměly poslední události
cařihradské vůbec smyslu. A co s jistotou
ještě větší dlužno přijati, že říše cara Fer-
dinanda napne všechny poslední a znovu
obnovené sily, aby si vzala, bez čeho býti
nemůže, nutno-li si dojíti pro to až do Ca-
řihradu samého, jak znělo původní umínění
— Symeona II. Není ani pomyslitelno, že
by se národ bulharský mohl vzdáti města,
pro něž branné mužstvo jeho zdecimováno,
soudem velmocí mu přiřknutého a kabine-
tem Kiamilovým přiznaného, pevnosti,
kterou musí miti, chce-li navždy učiniti pří-
trž všem odvetným záluskům tureckým,
neboť Drinopol na příště představovati
Symeon
Kiamilův
Drinopol
Fery
Ca
8
article
bude nezničitelný klíč říše bulharské na ten
čas, dokud na Svaté Žofii třpytiti se bude
půlměsíc. Každým dnem, který dokazuje.
že Drinopol není dosažitelna vzetím, nýbrž
jenom vzdáním, musí se upevňovati umínění
bulharské míti tuto nevyrovnatelnou pev-
nost stůj co stůj.
K tomu nucen as vůdčí slovanský stá
na Balkáně přiostřeným sporem s Rumun-
skem, kořistícím ze situace tím neurvaleji
čím nepochybněji ukazuje k obnovení vál-
ky. Není přece možno, aby se armáda vrá-
tila před tvář národa bez květu jeho muž-
stva, i bez Drinopole, i bez pásma, na něž
Rumunsko činí nároky jako odměnu za svou
neutralitu. Vavřín takto s trním spletený
nemůže vítězný car Ferdinand Blgarii v
čelo vtisknouti. Takovýto výsledek války
horší než tragický, poněvadž by stál pre-
styž sotva dobytou, ježto by vyvolal u de-
generované, frivolní, tak ztěžka slovanský
heroismus chápající Evropy nový posměch
odemstívající se za vynucené zvážnění, jest
vůbec nepředstavitelný a nutno jej z mož-
nosti naprosto vyloučití. A věru, že by bylo
překvapením, nad něž sotva lze si před-
staviti ohromnějšího, kdyby se potvrdila
včerejší kombinace o připojení Rumunska
k balkánskému spolku za žádanou terito-
riální kompensaci a o účastenství armády
krále Karla na další vojně o Čataldži, Dri-
nopol a — Cařihrad. Bohužel, četla se
tato zpráva prozatím jenom ve vídeňské
Žofie
Rumun
Vavřín
Ferdinand Blgarie
Karel
Drinopol
Balkán
Rumunsko
Evropa
Cařihrad
9
article
„Reichspost“, tedy na místě, kde zraku
nejtíže věřitií
V několika hodinách zví svět, potvrdí-
li se jeho očekávání nejdůležitější zprávy
o nedalekém příští dovršené katastrofy
evropského moslimstva. Zvíme-li obsah
turecké odpovědi dnes či zítra, jisto je, že
události poní budou velmi rychle po sobě
následovati a že dny nastávající budou hor-
ší prvních. Uvidí se, zdali bude Turecku
vůbec přáno, aby vyčerpalo nový svůj vá-
lečný poklad, získaný transakcí s něme-
ckou bankou za koncesi k městské dráze
cařihradské a zástavou říšských klenotů
jmenovitě sultánova trůnu z ryzího zlata
celkem asi 6 milionů liber, kterýžto obnos
stačí prý ještě asi na válku jednoho mě-
Předmětem nejoprávněnější zvědavo-
sti národů šesti velmocí však jest otázka
když už pokračování ve válce jest nevy-
hnutelným až do definitivního konce, zdali
dohoří balkánský požár až po prah ture-
ckého domu, aniž by chytily střechy evrop-
ských sousedů? Dnes tato otázka, kdy
opětný výbuch špatně udušeného ohně
každého večera může ozářiti východní ob-
zor, jest palčivější než kdy před tím.
síce.
11
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně. 28. ledna.
(Zvl. telel. zpráva „Nár. Listů“.)
Za situace nevyjasněné, zkalené kon-
fliktem polsko-rusínským a zachmuřené také
nejistotou o finančním plánu, sešla se posla-
necká sněmovna k intermezzu, jež vyplněno
bude druhým čtením zákona proti nakažli-
vým nemocem, jímž zabývá se tato sněmovna
již po druhé. Promluveno několik řečí, které
však doznaly jenom skrovného poslechu. Jest
úmysl zítra celou věc vyříditi.
Předseda dr. Sylvester zahájil schůzi vzpomín-
kou zesnulému posl. Vilému Černému, kterou
poslanci vyslechli stojíce.
Byly podány tyto vládní předlohy: ministrem
veřejných prací vládní předloha, obsahující pařiž-
skou smlouvu na ochranu živnostenského vlastni-
ctví a madridskou smlouvu o mezinárodním redi-
strování továrních nebo obchodních známek, jež
byly revidovány v Bruselu dne 14. prosince 1900,
a ve Washingtoně 2. června 1911, a osnova záko-
na, doplňujícího a měnícího zákon o ochraně zná-
mek, ministrem spravedlnosti osnova zákona, do-
plňujícího trestní řád, ministrem obchodu obchodní
smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Japonskem,
ministrem vnitra osnova zákona, kte-
rým se opětně mění zákon ze dne 11.
února 1893 ve příčině vyvlastnění z
účelem úpravy asanačního rayonu
pražské ho
Návrhy podali poslanci: Smrěek ve příčině
zavedení rozdělení dne na 24 hodin, dr. Tobolka
ve příčině změny zákona ze dne 24
února 1907 (zákon o platech státních
učitel ů).
Přechází se k pořadu jednacímu, t. j. k
druhému čtení zákona zdravotního.
Zpravodaj dr. Michl prohlašuje, že zdravotní
výbor se snažil zlepšiti předlohu dle projevených
přání, při čemž bylo třeba uvésti v soulad poža-
davky blaha lidu s prostředky, jež byly k disposici
Zpravodaj menšiny posl. Lev Levický žádá
za humanní provádění zákona.
doktor
Sylvester
Černý
Tobolka
Michl
Vídeň
Brusel
Washington
Rakousko
Uhersko
Japonsko
poslanecký sněmovna
12
article
Zpravodaj menišiny dr. Jerzabek konstafuje
že zákon byl zlepšen, že však přes to nelze je
považovati za dilo, které může člověka chrániti
aniž jej zároveň značně nepoškozuje. Povinnos
oznamovati nemoc při podezření, že se vyskytly
infekční nemoci, by obyvatelstvo nejen poškodilo
ale stižilo by též neobyčejně postavení lékařů
Zpravodaj menšiny hr. Lasockl vytýká zvláštní
vadu zákona, že téměř všecka ustanovení, která
se předpisují pro nejnebezpečnější nemoci, jako
mor a choleru, se předpisují též pro méně nebez-
pečně nemoci, jež musí býli oznamovány. Ve pří-
čině oněch souhlasí se všemi příkrými ustanova-
ními zákona. Ve příčině méně nebezpečných ne-
mocí musí se však žádati zmírnění, jaké je obsa-
ženo v řečníkových mínoritních votech. (Pochval
u Poláků.)
Posl. Spiess prohlašuje, že není zásadním od-
půrcem zákona. Mezi nemoci, jež třeba oznamo.
vati, měla by býti zařaděna též přijíce.
Posl. dr. šl. Langenhan podává resolucl.
vyzývající vládu, aby nařízovacím způsobem pečo-
vala s všemožným urychlením o zřízení zdravot-
ních komisí. Rokování bylo potom přeruše no.
Na to pokračovalo se v projednávání pilných
návrhů, týkajících se změny zákona o dobyt-
čích nemocech.
Posl. hr. Lasocki odvolává v doslovu svů
pilný návrh v této záležitosti. Rovněž byl odvolán
pilný návrh Olesnické ho
Pilný návrh Waldnerův byl k návrhu posl. dra
Damma přikázán výboru, projednávajícímu zákon
o dobytčích nemocech.
V došlých spisech jest mezi jiným dotaz posl
Konst. Levického a soudr.
o poměrech na lvovské universitě.
Interpelanti se táží, co hodlá ministr vyučován
učiniti, aby nepřístojnosti na lvovské universitě
v dotazu zevrubněji vyličené, byly odstraněny
aby jak rusípským učilolůw,tak studujícím byle
dopomoženo k jich právům
Po přečtení došlých spřšů následovaly dotaz
ku předsedovi.
doktor
Jerzabek
Polák
Posl
Spiess
šl
Waldnerův
Damm
13
article
Posl. Konst. Levický dovozuje v dotazu ku
předsedovi: Rusíni podali dnes k ministru kultu
a vyučování dotaz; k podání dotazu tohoto byli
donuceni poměry na lvovské universitě. Ačkoliv
universita tato jest určena pro oba národy, jsou
polskými profesory, kteří usilují o polský ráz uni-
versity, rusínským kandidátům kladeny všechny
možné překážky při ucházení se o venia legendi
a rusinským uchazečům o povýšení na universitní
profesory. [Slyštel Slyštel“ u Rusínů.) Methoda
tato zachází tak daleko, že dokonce rusinští stu-
donti na lvovské universitě jsou při zkouškách
největší bezohledností pronásledováni. Rusínům
není možno dosíci zřízení samostatné rusínské uni-
versity ve Lvově, a to následkem odporu Poláků
a následkem jednostranného projednávání této zá-
ležitosti císařskou vládou (Souhlas u Rusínů.).
která podrobuje se diklátu Poláků a která proje-
vila v odporu s dřívějším ujištěním ochotu, vyhlá-
siti již nyní domnělý polský ráz nynější university
ve Lvově, což jest porušením slova, vládou daného.
(Hlučný souhlas u Rusínů.) Rusíni musí od vlády
aspoň žádati, aby s ukrajinskou národností na
lvovské universitě nakládalo se jako s národnosli
polskou národností rovnoprávnou. (Hlučná po-
chvala u Rusínů.) Táže se konečně předsedy, je-li
ochoten sděliti co možná nejdříve vládě tento do-
taz Rusínů.
Místopředs. Jukel odpovídá, že dodá ihned
tento dotaz vládě.
Posl. Gasser poukazuje na to, že bylo slí-
beno svolati výbory v polovicí ledna. Tím, že roz-
počtový výbor nebyl svolán, protáhlo se opětně
projednávání předlohy o vlašské fakultě právnické
Z Vídně, 28. ledna. (K. k)
Posl
Rusín
Slyštel Slyštel
Polák
Gasser
Lvov
Vídeň
14
article
Vlašští poslanci vytrvají ještě energičtěji v boji
Vlašští poslanci vytrvají ještě energičtěji v boji
vlašskou vysokou školu. Táže se, proč nebyl roz-
počtový výbor svolán a je-li předseda výbore
ochoten svolati jej ještě tento měsíc. Místopřed
seda Jukel odpovídá, že odevzdá lento dotam
předsedovi výboru rozpočtového.
Konec schůze o 143. hod., příští sehů
zítra o 11. hod. dopoledne.
Posl. dr. Lukavský podal dnes dotaz na mi-
nistra železnic po závadách na nákladním nádraž
v Plzni.
K zákonu o vyvlastňování k úpravě
asanačního obvodu pražského.
V důvodové zprávě dovozuje se! Se zřetelem
na nezbytnou nutnost asanace Josefova a části
Starého a Nového města v Praze bylo městské
obci pražské zákonem z r. 1893, týkajícím se vy-
vlastňování za účelem úpravy asanačního obvodu.
přiznáno na dobu desíti let vyvlastňovací právo
pro nemovitosti, jež se nalezaji v obvodu, vy-
tčeném v § 2. tohoto zákona. Zákon ze dne
7. dubna 1903 prodloužil lhůtu výkonu vyvlastňo-
vacího práva obce až do 7. dubna 1913 a změní
hranice asanačního obvodu Nového města. Měst-
ská obec pražská požádala za další prodloužen
této lhůty o deset roků, t. j. až do 7. dubna 1923
Odůvodnění poukazuje na výkazy, předložené
městskou obcí pražskou o dosavadních regulačních
pracích, kde se praví: Byly to především hospo-
dářské důvody, jež překážely městské obci pražské.
aby zahájené dílo zakončila, jak bylo v úmyslu
v minulém století. Asanační podnik města Prahy
jest, jak vykazuje rozpočet na rok 1912, zatížen
dluhem okrouhle 20,700.000 K. Bez prodloužení
lhůty vyvlastňovacího práva nelze očekávati, že
obec bude moci v krátkem čase dokončiti asa-
nační akci, provedenou téměř ze dvou třetin s vel-
kými finančními obětmi, jež přivodila velmi značné
zlepšení zdravotních poměrů pražských.
Posl
doktor
Lukavský
Plzeň
Josefov
Praha
15
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z finančního výboru.
Z Vídně, 28. ledna.
(Zvl. telef. zpr. „Národních Listů“.)
V dnešní schůzi finančního výboru za-
mítnut byl 21 proti 18 hlasům § 84. před-
lohy, kterým vláda chtěla zlepšiti a napra-
viti rozhodnutí správního soudu, dle kterého
spořitelny nebyly povinny platit daň výděl-
kovou dle hlavy II. z výnosu papírů, jež
kdysi vydány byly se slibem slátní správy.
že nebudou postiženy ani daní z příjmu, ani
jinou daní, která místo této daně bude za-
vedena. Toto rozhodnutí správního soudu
mělo za následek pro státní pokladnu roční
ztrátu asi 2 mil. K. Spořitelny bránily se
jednostrannému opatření tomu. Poslanci češt
dnes ve výboru hlasovali pro zamítnutí § 84.
a to z toho důvodu, že změna taková by se
mohla provésti jenom současně s jinými změ-
nami druhé kapitoly o dani výdělkových
podníků k veřejnému účtování povinných
ve které se poskytují určité úlevy. Budou-li
úlevy ty vynechány a nebudou-li dány také
úlevy všeobecně užitečným podnikům rov-
ným, pak pokládají čeští poslanci za věc
nemožnou, aby vyňato bylo pouze toto je-
diné ustanovení kapitoly druhé a to ustano-
vení rázu čistě fiskálního.
Vídeň
16
article
Posl. dr. Funk měl ve výboru zevrub-
nou řeč, ve které zvláště na základě od-
borných prací literárních a statisticky pro-
kázal neudržitelnost dosavadního zdaňován
podle domácností a zdaňování příjmů, které
netrvají celý rok, pouze podle výnosu
pravděpodobného. Tyto výklady své prová-
zel podrobnými právnickými rozbory a spe-
ciálně na základě judikátu správního soudu.
Z Vídně, 28. ledna. (K. k.)
Ve linančním výboru hlasovalo se o pozmě
ňovacích návrzích, podaných k prvním třem hlav
ním oddílům
Změny, navržené ve vládní předloze k 88 13
a 14., byly již usneseny v minulé schůzi výboru
Schválen návrh Siegelův k § 13.: Ministr fi-
nancí se zmocňuje, rozděliti, pokud jde o III. a IV
tř. výdělkové daně, politické okresy částečně na
několik ukládacích okresů.
Posl
Funk
Siegelův
Vídeň
17
article
V drobném prodejír
ranní číslo o sobě . za s
večernl
. . . . za d
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo . . . . . . . ie
vočerni
. . . . . . 5 k
lnaeráty
plati so hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tél
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů“.
Rukopisy se nevraceií
18
article
Návrh posl. dra. Ad. Grosse o složení ko-
mise pro daň výdělkovou byl zamítnut.
§ 18. byl schválen ve znění, navrženém v
vládní předloze.
Hlasování o ustanovení, týkajícím se funkčního
období členů komise pro daň výdělkovou, bude
provedeno ve spojení s obdobnými ustanoveními e
komisi pro daň z osobního příjmu.
Návrh Kraftův, týkající se snížení sazeb
výdělkové daně, propadl.
K § 61. byl schválen návrh ref. dra. Lichta,
aby jako poslední odstavec bylo přijatostoto usta-
novení: „Nečiní-li předepsaná sazba výdělkové da-
ně více než 500 K, a jsou-li jak předsedá, tak i ko-
mise názoru, že odvolání poplatníka má se v plném
obsahu vyhověti, přísluší rozhodnutí o odvolání ko-
mísi pro daň výdělkovou. Ve všech jiných přípa-
dech předloží předseda odvolání zemskému finan-
čnímu úřadu, který odvolání to dodá komisi pro
daň výdělkovou.
Resoluce, podaná posl. drem. V. Neum a n-
nem, jež týká se podání předlohy o změně vymě-
řovacího základu všeobecné daně výdělkově, byla
postoupena vládě, aby o ní uvažovala
Resoluce posl. hr. Reye o provádění voleb
do berních komisí byla schválena, rovněž resoluce
Kraftova stran podání zákona o odpisech vý-
dělkové daně pro živelní pohromy, v případech
hospodářské nouze dle obdoby zákona o odpisech
daně pozemkové.
Na místo návrhů pošl. Staňka a Teltschl-
ka byla schválena tato resoluce posl. drů.
Gross
Kraftův
Rey
Staněk
Teltschl
19
article
Lichta a Rennera: Vláda se vyzývá, aby
návrhy posl. Staňka a Teltschika, týkající se roz-
dělení daně, použila ku pronikavé revisí nynějších
zákonných ustanovení a v nejkratší době podala
příslušnou předlohu
Pokud jde o druhý hlavní odstavec, navrhl
ref. dr. Licht, aby se nyní upuštilo od jeho pro-
jednávání.
Korref, dr. Renner navrhl, aby 3 84. byl
novelován.
Při hlasování, jež k žádosti posl. dra. Kuran-
dy a Seilze bylo provedeno dle jmen, byl 21
hlasy proti 18 zamítnut nový odstavec § 84., na-
vržený ve vládní předloze. [Pojetí úroků a důcho-
dů, jež na základě zvláštních zákonů jsou osvo-
bozeny od daně důchodové, do základu daně vý-
dělkové.)
Též zamítnuty změny, navržené k II. hl. vládní
předlohy. Změny, navržené k III. hl., byly schvá-
leny dle znění vládní předlohy.
Ref. dr. Licht referoval o II. skuplně (4. hla-
va §8 153. až 171. a § 285.).
Když korref. dr. Renner podal své návrhy
a promluvil posl. Bauchinger, ujal se slova
posl. Hillebrand a podporoval drem. Renne-
rem podaný návrh k § 154., dle kterého odpadá
osvobození u členů cís. domu od placení osobní
daně z příjmů ohledně apanáží a u důstojníků
duchovních správců ohledně aktivitních příjmů.
Lichta
Renner
Staněk
Teltschik
doktor
Licht
Seilha
Ref
Hillebrand
Kuran
20
article
Posl. dr. Funk navrhl nové znění § 150. odst.
2. v tom smyslu, že přijmy, které netrvaly ještě
celý rok, mají býti zdaněny obnosem, kterého sku-
tečně dosáhly v roce, který předcházel poslední
berní rok. Dále navrhl toto nové znění k § 157.
dle vzoru pruského zákona o dani z příjmů: „Ku
příjmu poplatníka připočítává se danl podléhajíeí
příjem jeho manželky. Manželka je samoslatně
zdaňována jen, když trvale žije odloučena od man-
žela. Pro připad, že by tento návrh byl zamílnut,
navrhl, aby v § 157. odst. 2. ustanovení, že příjem,
získaný manželkou nebo jinými členy rodiny po-
platníka nezapočítává se do přijmu, jestliže cel-
kový příjem domácnosti nepřesahuje 4000 K, byla
slova „členy rodiny“ nahražena slovy „příslušníky
domácnosti“. Dále navrhl, aby z odstavce 5. § 157.
„Obnosy, které se jedním manželem poskytují dru-
hému manželi, jenž nežije ve společné domácností.
jakož i platy, které rodičové pravidelně poskytují
dětem, které nežijí v jejich domácnosti, odpočítá-
vají se při zjišťování zdanitelného příjmu dárců.
jsou-li hodnověrně prokázány a u příjemce podro-
beny byly zdanění“ škrtnuta byla slova „u pří-
jemce byly podrobeny zdanění“
Příští schůze bude zejtra
Právní výbor.
Z Vídně, 28. ledna.
(Zvl. telef. zpráva »N. L.«).
Ve večerní schůzi justičního výboru předlo-
žena byla osnova nové jednotné zkou-
šky justiční pro advokáty, notáře a soudce.
Při zkoušce soudcovské zrušiti se má práce do-
mácí, poněvadž se neosvědčila. Za to má se za-
vésti písemná klausurní práce a ústní zkouška.
Notářští kandidáti mají býti připuštěni po třileté
praxi.
Právní výbor zahájil dnes zevrubnou rozprav,
o advokátním řádu.
Posl
doktor
Funk
Vídeň
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(O žárlivosti.) — Tichými, neslyšný-
mi kroky plíží se za tebou, lehčí než stín.
pružnější než list, kterým vítr pohrává. MMá
ženské jméno a v její povaze je něco z vlast-
nosti šelmy. Než se naděješ, sedí ti v týle.
Sebe víc se zmítej, trhej sebou a snaž se ji se-
třást — sedí pevně; drápky tím hlouběji vni-
kají do těla, drásají kůži, trhají maso. A jsi-li
slaboch, prokousne ti hrdlo, pije z tvých cév.
vyssaje tě k smrti.
Kdo z těch, kteří vešli do labyrintu lásky
nesetkal se tam se žárlivostí? Kdo se jí do-
vedl ubránit?
Máte rádi kohosi, žena muže, muž ženu
Jednoho dne spozorujete, že tato drahá by-
tost, v rozmluvě s jinou ženou či mužem
stiskla jí nebo dala si od něho stisknout ruku
příliš dlouhým dotykem. Milujete-li víc, než
jste sami milování (v každé lásce je totiž je-
den, který miluje a druhý, který se milovat
dává), každý cizí dotyk, byť i byl sebe kratší.
zdá se vám příliš dlouhý. A po stisku ruky,
delším než by bylo vhod, připadá vám, že
i pohledy se prodlužují do nekonečna. Za po-
hledy tušite skryté úsměvy, pak úsměvy ne-
zapírané, tajná dohodnutí, otevřená přiznání.
tajené schůzky, odhalení dobrodružství.
Nastanou muka, z nejhorších, jež jsou
údělem lidského srdce. Žárlivec střeží obět
svého podezření okem, proti němuž pronikavý
pohled slavených detektivů je pouhou krátko-
zrakostí. Neposlouchá než podezíravý hlas
svého nitra, nevidí než fakta, potvrzující jeho
obavy. Chce nabýt jistoty, chce se přesvědčit,
že jsou jeho předpoklady správné; ale každý
krok blíže k tomuto vytouženému cili mučí
ho krutěji a krutěji. Přestává mít zájem o sebe
i o jiné, je jakoby ze sama sebe vymrštěn
Tichá
22
article
nestará se než o tu bytost, která mu připra-
vuje tuto bázeň. Sedí-li s ní za stolem, sousta
se mu obracejí v ústech a přece se nutí do
jídla proto, aby se zdál bezstarostným. Nebot
tak, myslí. nejlépe vyláká tajemství. Žárlivecje
pln takových podskoků a lstí, a čím vícesi
jich vymyslí, tím více hloupne: posléze nedo-
vede říci jediné rozumné věty, přestává vůbee
rozumět životu jej obklopujícímu, a místo, aby
získal přízeň u té, po níž touží, stane sejí
nutně odporným.
Přísloví, že vědění je hořké, osvědčuje se
právě zde. Neboť člověk tohoto druhu, čím
více lásek dříve poznal, tím černější má pode-
zření a fantasii bohatější na různé kombinace
Žárlivost v takovém stupni může být nakažli-
vá stejně jako nemoc. Znám případ, kde muž
pronásledoval milovanou ženu nejhoršími do-
mněnkami tou měrou, že i v její duší, dolud
touto vášní nezasažené, dal vzniknouti podob-
ným cítům; posléze pronásledovali žárlivost
druh druha, trýznili se vzájemně jako kalané
a to — bez příčiny.
Tu začíná již pathologie. Vášeň dostu-
puje chvílemi halucinační síly: pacient se do-
mnívá, že se přihodily věci, které nejsou než
výplodem jeho obrazotvornosti. V knize „o
psychologii žárlivosti“ od mannheimského lé-
kaře M. Friedmanna, uvádí se takový případ-
Manželé žijí spolu spokojeně dvacet let
Mají četnou rodinu. Pojednou muž, povahy
spíše apathické, stává se neobyčejně podníka-
vým a mnoho času protráví na cestách. V zá-
pětí obviní z nevěry svou ženu, která, prosta
jakéhokoli svůdného půvabu, je jen pečli-
vou matkou svých dětí. S napřaženým nožem
vnikne do sousedního pokoje a tvrdí, že slyšel
odtud šepot manželky s domnělým milencem
Marno přesvědčovati jej důvody: ví prý to
zcela jistě. Tento stav potrval u něho měsíc
a pak docela vymízel.
Friedmann
23
article
Ostatně, což básnicky nedomyslil člověka
takového druhu geniální tvůrce benátského
mouřenína? Škrtneš-li Jaga jako samostatnou
postavu, pochopíš-li jej jako symbol chorob-
ného nitra žárlivcova, není Othello klasickým
dokladem vášně, vyhrocené až k halucinaci?
Nechme však stranou všechnu pathologii
všechnu žárlivost jen domněle opodstatněnou
Jak se však dívat na žárlivost důvodnou?
Tážu-li se na záhady lidského nitra, ote-
vírám rád knihu filosofa, u nás málo známého
starého Montaigna. Dal mi již odpověď na
tolik otázek; odpověď, jež se sice málokdy
shoduje s mými vlastními sklony, ale na tom
celkem málo záleží. Poučil jsem se vždy více
od těch, s nímiž jsem nesouhlasil, než od těch.
kteří byli se mnou za jedno.
Montaignova moudrost je trochu práv-
nicky pedantská. Má ráda příklady, mnoho
příkladů, které sledují věc k jejímu vzniku. A
tak, začne-li o žárlivosti, stopuje ji nejdříve
u zvířat a vypravuje:
„Pastýř Kratis, zamilovavší se do kozy
ze svého stáda, byl ve spánku napaden žárlí-
vým kozlem, který naběhl hlavou na jeho leb-
ku a roztříštil mu ji.“ Doloživ žárlivost u bar-
barů, tvrdí, že čím lepší kázeň ten který náro
měl, tím řídčejí tato vášeň, dostavila-li se, pro-
pukala v zuřivost. A vyvrcholuje svou argu-
mentaci větou, která má své kouzlo právěv
tom, že o tragice mluví tak klidně: „Lucullus
Caesar, Pompejus, Antonius, Cato a jiní zna-
menití lidé nosili parohy a vědělí o tom, ne-
činili však proto hluku.“ Pak ještě ze staro-
věku, jeden či dva opačné doklady, které všal
jsou, prý, jen výjímkami. Výsledkem jeho uva-
žování je asi tolik: vyhýbat se žárlivosti jak
každému jinému škodlivému hnutí mysli, po-
tlačit ji, znemožnitji.
Montaignův
Kratis
Caesar
Pompejus
Antonius
Kato
24
article
Montaigne je moudrostí XVI. století ata
je pro nás přece jen přespříliš anticky prostá
Žíjeme ve věku vitalismu, uctíváme život, kla-
níme se tisícerým a tisícerým složkám jeho
možností. Ale odpírat si vše, co nás obklopuje
co se nám nabízí a na nás dotírá, jen proto
poněvadž za jistých okolností, při určitém způ-
sobu jednání, mohou tyto věci být spojeny se
škodou, toť skoro smrt. Je to příliš pohodlné
a jako každá přílišná pohodlnost zavání to
umrlčí komorou a hřbitovem. Ani té moudrosti
není tu tolik, jak by se zdálo. Neboť pravá
moudrost není nic pasivního, nýbrž tvůrčí čin-
nost sama: za všech, i nejnepříznivějších pod-
mínek, využít pro sebe všech možností dobra
které v dané situaci jsou utajeny, pokusit se
jimi mravně vyrůst, byť i na první pohled ne-
bylo k tomu nejmenší naděje — v tom je
dnešní hrdinství.
Předpokládejme tento případ: kterási že-
na, mysli hrdinské, srdce ušlechtilého, byla
milována, ale lásky si nevážila. Dokonce,z
těch či oněch důvodů, pokusila se ji odhodit
vypleti ji ze svého srdce tak jako se vytrhá-
vají škodlivé byliny. A stalo se jí po vůli: mi-
lenec ji opustil, vzdálil se. Avšak osud tomu
chce, že se za nedlouho setkají.
Kdo vylíčí její útrapy při nenadálém shle
dání? Když sezná, že pohled toho, jenž ji míval
rád, již ji nevyhledává, že stisk ruky není vý-
mluvnou řečí, jakou býval? že jeho myslje
naplněna vzpomínkami na nové zažitky? Po-
sléze jednou večer, z vlastních jeho úst, do-
stane se jí přiznání, kterého již dříve se dohá-
dala a kterého se hrozila. Doví se, že byla na-
hražena jinou ženou, že mužovo srdce prošlo
novým opojením.
Montaigne
25
article
Pojednou všechna její dřívější láska, která
se jí zdála zcela překonána, vzkypí v ní
zmnohonásobní se. Sleduje muže, kdysi opu-
štěného, nedovede se od něho odloučiti. Vše.
co jí dříve ve vztahu s ním vadilo nebo nudilo,
teď se ukáže v kouzelném osvětlen
věcí, ježjsme ztratili. Myšlenka, že na
ústech, jež sama líbala, spočinuly zatím jiné
rty, probouzí ji v noci ze spánku; a kdyžji
fantasie pronásleduje novými a novými obra-
zy, z nichž poslední jsou trapnější prvních.
opouští lůžko a chladíe si čelo na okenním
skle, vyčká tak denního úsvitu, ranních čer-
vánků, které zahoří na siné obloze.
Zakáže si setkávati se s nevěrným milým.
Nepodaří se jí to. Je k němu jakoby přikuta,
je vláčena jako zvíře. Ztratí tolik ze své ně-
kdejší hrdosti, že mu sama vnucuje svou náruč.
26
article
Ale na její polibky jakoby se položil stín té
druhé, šťastnější ženy: ztratily svůj někdejší
oheň; jsou zmrazeny. I její ruce jsou při dotyku
jako kusy ledu, ačkoli v jejím nitru plane t
žárem. Připadá si, že v posledních týdnech se-
stárla o léta, že ztratila svěžest jak tělesnou,
tak i duševní a — což je nejhorší — s hrůzou
začíná chápat, že pro všechny ty změny ne-
může již být milována. Zatracuje sebe samua
nenávidí; přes to neopomene jediné příležito-
sti, aby nenadbíhala tomu, jenž ji opustil.
Nastane pro ni kritický okamžik. Její hoře
je tak palčivé, její utrpení tak hluboké, že sní
o pomstě. Myslí na to, že se usmrtí a bláhovou
nadějí všech sebevrahů z lásky doufá, že tím
otráví další milencův život. Na chvíli ztratí
tolik ze svého duševního šlechtictví, že chce
oplatit ránu zbraní ještě horší než kterou bylo
jí ublíženo: vyhledá si dobrodružství, bude mi-
lovat ne z příkazu srdce, nýbrž z lačnosti
msty.
Tyto nápady jsou však jen přelétavýml
hosty v její mysli. Brzo si uvědomí, že jedno
i druhé není než jistým druhem zbabělosti. Což
bych se dovedla degradovat až na stupeň těch,