1
masthead
Ročník XXXXIX.
5
masthead
V Praze, v sobotu 2. října 1909.
Praha
6
masthead
slvodomič olu, lazd i
10
article
Ha ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administracla
na měslc. . . .
na čtert leta . . . . 5 K —h
s dvojí donáškou
na měsle. . . . . . 2 K 54h
na čtvrt leta . . . . 7 K 6i2h
ve filiálkách
na měsic
2Kpo
Poštoui
na měsle.
na čtvrt ieta . . . . 9 K 8ok
s dvojí zásilkou
K 80 k
na měsie
na čtvrt ieta : . . . 11 k do
Praha
11
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Porady o sněmu království českého.
Z Vídně, 2. října. Jak jsme již oznámili,
měli včera večer po svém příjezdu z pohřbu
hr. Buquoye maršálek prine Lobkowicz
místodržitel hr. Coudenhove poradu s bar.
Bienerthem, kterému referovali, proč a jak
bylo zasedání sněmu českého zmařeno. Sem
přijeli také zvláštním vlakem dráhy cís. Fr. Jos.
hr. Clam-Martinic a hr. Ervín No-
stitz, kteří měli dopoledne již rozmluvu
s bar. Bienerthem. Souhlasně oznamuje
se, že dějí se pokusy o přednovoroční zasedání
sněmu zemského zvláště za tím účelem, aby
ještě do 31. prosince t. r. sněm mohl ve své
kompetenci učiniti disposice o záleži to-
stech berních.
Z Vídně, 2. října. Ministr dr. Žáček odjel
včera z nádraži císaře Františka Josefa příme
k bar. Bienerlhovi, se kterým rozmlouval o si-
tuaci v Praze na poradě, jež trvala do 8 hodin
Pak měl bar. Bienerth konferenci s maršálkem
princem Lobkowiczem a místodržitelem hr. Cou-
denhovem. Nočním rychlíkem dráhy cis. Fr. Jos.
o 10 hodině 20 min, vrátil se maršálek zase
do Prahy.
Ministerská rada.
Z Vídně, 1. října. O půl 4. hodině odpo-
lední sešla se ministerská rada. Baron Gautsch,
stav se podruhé ministerským předsedou, zavedl
zvyk, že ministerské porady začinaly teprveo
5. hodině. Stalo se tak z toho důvodu, aby
chef vlády měl dostatek času k rokování s po-
slanci před ministerskou radou. Tento zvyk byl
dosud zachováván bez výminky. Ploč byla
dnešní ministerská rada na dřivější hodinu sta-
novena, není nám povědomo.
Z Vídně, 2. října. Není vyloučena možnost,
že na dnešní ministarské radě a dnes vůbec o
sněmě království českého neslane se ještě žádné
rozhodnuti.
Buquoy
Lobkowicz
Coudenhove
Bienerth
František
Jos
Martinic
Ervín
Žáček
František Josef
Baron Gautsch
Vídeň
Praha
Jos
12
article
Jednání o zákop Kolisko-Axmannův.
Z Vídně, 2. října. Včera odpoledne měli vůd
cové křesťansko-sociální strany dr. Lueger, prin
Liechtenstein a dr. Gessmann s bar. Bienerthem
2hodinnou konferenci, ve které bar. Bienerth vy-
ložil důvody, ze kterých vláda chce odmítavě
odpověděti na návrh dra. Luegra ve příčině
osnovy Kolisko-Axmannovy. Hned po vládním
prohlášení konati se bude schůze výkonného vý-
boru tak zvaných německých stran svobodo-
myslných, ve které ve shodě se stranou křesťan
sko-sociální vytčeno bude stanovisko německých
stran občanských v této záležitosti.
Ústava pro Bosnu a Hercegovinu
Z Vídně, 2. října. »Reichspost« dovídlá se.
že sankce bosensko-hercegov s ke
ústavy a volebního řádu pro Bosnu a Hercego-
vinu jest zcela blízkou. Nejdůležitější změna ve
volebním řádu provedená týká se pasivního vo-
lebního práva (volitelnosti) duchovenstva všech
konfesí. Podle původní osnovy bylo duchoven-
stvo veškerých konfesí pasivního práva volebního
zbaveno. Přislušný odstavec byl však škrtnu
Kromě toho vykonány byly po žádosti rakouské
vlády některé změny vesměs ve smyslu velmi
pokrokovém. Podslata ústavy však zůstala ne-
změněna. Volby do zemského sněm
bosensko-hercegovského vykonajís
nejepiše již v měsíci listopadu, tak že ustaven
sněmu toho stane se ještě před Novým rokem
Z Vídně, 2. října. »Frmdbltt.« oznamuje
Byl úmysl vyhlásiti bosenskou ústavu, panovní
kem schválenou dne 5. října ve výročí annexe
Pro technické potíže však odložena publikace
na krátkou dobu.
Německému schulvereinu.
Z Vídně, 2. října. Člen panské sněmovny
známý továrník Ludvík Lobmayer daroval na-
daci Rosoggrově ve prospěch německého Schul-
vercinu 10.000 K.
Kolisko
Axmannův
doktor
Lueger
Liechtenstein
Gessmann
Bienerth
Frmdbltt
Lobmayer
Vídeň
Bosna a Hercegovina
Bosna
stran svoboda
panská sněmovna
14
article
Národnímu domu ve Vídni.
Z Vídně, 2. října. Hrabě Vladimír La-
žanský upsal pro Národní dům český v
Vídni 4000 K
Císař při svěcení nového kostela v Hetzendorlu.
Z Vídně, 2. září. (K. k.) Dnes dopoledne
byl v přítomnosti císařově s velkou slávou vy-
svěcen nově zbudovaný kostel sv. růžence
v Hetzendorfu. V 10 hodin přijel císař, nadšeně
pozdravován přečetným obecenstvem, jel ulicemi,
nádherně vyzdobenými v maršálské uniformě
stanul před portálem kostela, provázen generál-
ním pobočníkem hr. Paarem. Byl zde uvílán
pány arcivévody Bedřichem a Rainerem, mini-
stry hr. Stürgkhem a drem. Weiskirchnerem,
místodržitelem hr. Kielmannseggem, bískupem
drem. Mayerem, starostou drem. Luegrem a j-
Světící biskup dr. Marshall sloužil mši z
velké asistence. Po církevní oslavě prohližel si
cisař kostel, při čemž mu byly představeny
osoby, súčastněné na jeho stavbě. Za jásolu obe
censtva, shromážděného před chrámem, vráti
se pak císař do dvorního hradu.
Baron Rauch zase v Záhřebě.
Ze Záhřeba, 1. října. (K. k.) Bán baron
Rauch vrátil se dnes, ukončiv svůj letní pobyt,
do Záhřeba.
Záhřebský proces pro velezrádu.
Ze Záhřeba, 1. října. (K. k.) Zpráva jed-
noho listu, že bude zejtra vynešen rozsudek
v procesu pro velezrádu a že záhřebské úřady
učinily za tím účelem velká bezpečnostní opa-
tření, je dle informací z příslušného místa na-
prosto bezdůvodnou.
Vladimíra Le
Bedřich
Rainer
Stürgkh
Mayer
doktor
Marshall
Baron Rauch
Rauch
Vídeň
Hetzendorlo
Hetzendorf
Záhřeb
národní dom
národní dům český
15
article
Podzimní trh ve Štyrském Hradci.
Ze Šyrského Hradce, 2 října. (K. k.) Zitra
večer bude skončen podzimní trh. Také dnes
byla návštěva jeho velkolepá a převyšuje da
jeko návštěvy dřívějších trhů; příčinou toho
jsou zajisté plavby Rennerovy vzducholodi.
Otázka kostelů v Makedonii a Drinopoli.
Z Cařihradu, 2. září. (K. k.) Porla ozná
mila patriarehátu a exarehátu písemně, že otá
zka sporných kostelů v Makedonii a Drinopol
nemůže býti upravena do příslušného rozhod
nutí sněmovny.
Turecká společná výprava do Rakousko-
Uherska
Z Cařihradu, 2. října. (K. k.) Výbor pr
organisaci společné výpravy do Ra-
kouska, která bude vykonána na pozvání vl-
deňské obchodní a živnostenské komory, roz
hodl, aby účastníků bylo 150. Budou
mezi nimi senáleři, poslanci, občanšti úřadníei
a důstojníei. Odjezd z Cařihradu bude 18. října.
Ze státního hospodářství Soverní Ameziky.
Z Washingtonu, 2. října. (K. k.) Vládn
příjmy obnášely v fíjnu 52.384 000 dolarů
výdaje 52.969 000 dolarů. Stámního dluhu při
bylo o 2 058 000 dolarů. Pokladu je na hoto-
vosti 1 295,543 000.
Rennerův
Štyrský Hradec
Šyrský Hradec
2 říjen
Makedonie
Cařihrad
Drinopol
Rakousko
Washington
živnostenský komora
Soverní Amezika
16
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Košut ve Vídni.
Z Pešli, 1. října. (K. k.) Uh. tel. kor
kanc. sděluje z Vídně: Ministr obchodu Fran
tišek Košut přibyl v průvodu tajemníků dr
Alexandra Pallaye a dra. Gézy Tormaye
půl 10. hod. na státní nádraží ve Vídni. Je
pak přímo do uherského paláce. Proslýchá se.
že bude Košut přijat panovníkem zejtra v 1 h.
odpoledne. Je pravděpodobno, že se ještě zejtra
vrátí do Pešti
Košulova audience.
Z Vídně, 2. října. Dnešní audience mini
stra Františka Košuta u císaře ustanovena byl
na 1 hodinu s poledne.
Z Pešti, 2. září. (K. k.) Uherská tel. ko
kanc. sděluje z Vídně: Předseda strany neod
vislých František Košut, který od vče-
rejšího večera dli ve Vídni, přijal dnes ráno
návštěvu odborového přednosty kabinetní kance-
láře císařovy šl. Daruvarya. Ministr Košut byl
již včera večer zpraven o tom, že ho panovník
dnes o 1. hod. odpol. přijme v soukromém
slyšení. Vídeňské listy vkládají Košutovi do úst
různé výroky, pronesené za interviewů, avšak
ministr je rozhodně popírá. Košut zamýšli se
ještě dnes vrátiti do Pešti. Proslýchá se, že
se v dnešní audienci nestane rozhodnutí.
Z Vídně, 2. října. »N. Wr. Abdblatt.«
oznamuje: Dnešní audience Košutova jest dů-
ležitou událostí. Co dosud považováno bylo za
věc pochybnou, jest nyní naprostou jistotou
eisař není odhodlán přijmouti program Košutův.
Nátlak na Justha, aby také odstoupil.
Z Pešti, 2 řijna. Chystá se zvláštní de-
monstrace proti presidentu Justhovi. Po rozhod-
nutí koalice vzdali se členové předsednictva
zapisovatelé, kteří nenáležejí straně neodvislosti,
svých míst, poněvadž byli zvoleni stranami
koaličními, tudiž také stranou neodvislosti. Nyní
chce se nalehati na presidenta
Justha, aby též on podrobil se
nové volbě, poněvadž také on byl zvolen
koalici, tudíž také stranami, které nejsou v tá-
boře neodvislém.
Košut
Fran
Pallay
Tormay
Košulův
N Wr
Košutův
Justh
Vídeň
Pejít
Pešť
17
article
Nový důvěrník pro vyjednávání.
Z Pešti, 2. řijna. V národním kasině bylo
včera večer sděleno, že důvěrníkem, který po-
věřen bude novým vyjednáváním se stranamí
maďarskými, bude hr. Albin Czaky.
Následník trůnu a Josef Krisloffy
Z Pešti, 2. října. »Pesti Hirlap« dovídá se
z Vídně, že následník vyložil koruně svoje
známé stanovisko mnohem důraznějí než kdy-
koliv jindy. Že si následník sám přál, a by
jeho stanovisko nezůstalo taje m-
stvím, vysvítá z fakta, že dal vyhlásili svoji
audienci novinami, čehož jindy nebývá. Nemůže
býti nižádné pochyby o tom, že v tutéž dobu,
ve které následník přijat byle cisařem, meška
tam také Jiosef Kristofly.
Načeká ze ještě rozhodnutí.
Z Pešti, 2. řijna. (»Frmdbul.«) V politických
kruzích vzmáhá se přesvědčení, že nelze če-
kati od dnešní audience Košu-
tovy žádného vyjasněnl. Strana ne-
odvislosti jest svolána na ponděli k poradě, na
které bude Košut referovati o své dnešní audi-
enei. Kromě toho slane se rozhodnutí o tom,
jak se zachová strana v úteraí schůzí řišského
sněmu. Proslýchá se, že chce užiti schůze té
k projevu, ve kterém vysloví přá-
ní, aby krise rozřešila se co nej-
rychleji. Po Košutovi povolán bude k pa-
novníkovi zase dr. Wekerle. Potom bude teprve
vidno, zdali povoláni budou ještě politikově jiní
Orgán bankovní skupiny o Košutovi.
Albin Czaka
Krisloffa
Hirlap
Koša
Košut
doktor
Wekerle
Pešť
Vídeň
audi
18
article
Z Pešti, 2. října, V orgáně bankovní sku-
piny »Budapest« se píše: V kruzích bankovnl
skupiny prohlašuje se za epochální událust, že
strana neodvislosti všech svazků sproštěna, po-
prvé jako strana k vládě povolaná jednati bude
s panovníkem. Dodává se, že jest velikým
štěstím pro zemi, že jednání o dohodě mezi
korunou a stranou neodvislosti vede politik tak
obralný a moudrý, jakým je Košut, pro kterého
má panovník sympatie, poněvadž oceňuje jeho
loyální a umírněné politické názory, které spo-
jeny jsou s pevností, zároveň však poskytuj
záruku, že dohoda s ním uzavřen a
bude též uplatněna. V Uhrách může dnes
jen a jedině František Košut ručiti, že smlouva
s panovníkem bude skutečně také provedena.
Celý národ maďarský provázi cestu Košutovu
do Vidně s bezpečnou nadějí a pevnou důvě-
rou, že očekávání, spojované s touto činnost
Košutovou, bude splněno.
Odročené jmenování.
Z Pešti, 2. října. »Egyetérles« oznamuje,
že jmenování bývalého ministra práv Gün-
danl.
Košut
Košutův
Pešť
Budapest
Uhry
19
article
thera předsedou královské kurie nebylo ještě
provedeno a že není vyloučeno, že koruna de-
kret, který jí byl předložen, nepodepíše, dokud
nebude skoncována krise, poněvadž v takových
dobách jako jsou nynější, ve kterých jest možno
rozpuštění parlamentu, vypsání voleb novýcha
zahájení národního odporu, koruně není lho-
stejno, kdo jest presidentem kurie.
Jak panovník krisi zatímně rozřeší.
Z Vídně, 2. října, „Vaterland“ oznamuje z pra-
mene prý výtečného: Panovník vyloží Košutovi svojc
stanovisko důtklivě v ten rozum, že nepropustí
kapinet Wekerlův dotud, dokud kabi-
net neprovede poslední část svého
pakta: volebna reformu. Vyzve Košuta, aby
v tomto smyslu působil na stranu neodvislosti. Dal-
ší vývoj krise maďarské závisí na tem.
jak bude přijato stranou neodvislosti
poselství, které Košut z pracovny císa-
řovy přinese domů. Panovník nežádá než do-
držení paktu koalicí, která musí býti na krátkou dobu
a provisorně zřízena. Přes všechno, co se za posledni
doby stalo v Uhrách, nepovažuje se tato možnost za vy-
leučenou. Od audience Košutovy čeká se po tě
stráncejakýsi obrat v názorech strany
neodvislosti. Na místech rozhodujících poklá-
dají návrat k paklu za jedinou možnost ke smí-
nému rozřešení krise. Ostatní kombinace dle jejich
mínění vedly by k bojům, kterým koruna chce za-
Brániti, dokud je možnost smírného rozřešení, Ko-
runa učin nové rozhodnutí teprve, až
ukáže se provedení pakta koalicí a kabinetem We-
kerlovým nemožností. Též při audienci Košutově
panovník nikoho nezůstaví v pochybách o tom, že
koruna dosazení nového kabinetu, ze kte-
rého by vyloučeni byli sedmašedesátníci a při kterém
obětovány by byly zásady roku 1867, by nestr
pčla za žádných poměrů.
Košut
Wekerlův
Košutův
Vídeň
Uhry
ko
20
article
Z Pešti, 2. října. »Pesti Napló« dovídá s
z dobrého pramene: Situace jest ponurejší než
byla dosud. Panovník dnes Košutov
neposkytne ani příležitosti, ab
mu vyložil svůj plán na rozře šen
krise, nýbrž vyzve jej přímo, aby všemi si-
lami působil k tomu, aby koalice do-
slála všem závazkům, které pře-
vzala známou smlouvou mezi ko-
runou a koalicí, v dubnu roku 1900
uzavčenou a provedla všeobacné právo hlaso-
vací. Odpoví-li Košut na tuto výzvu vytáčkami,
panovník audienci skonči. Potom vyslán bude
panovníkem homo regius (královský důvěrolk).
kterým bude rakouský vyslanec v Bálehradě hr.
Košutov
Košut
Pešť
Pest Napló
21
article
Forgach, jemuž uloženo bude, aby ko
alici udržel pohromadě. Nepodaříl
se to, dosadí panovník vládu, slo-
ženou ze všech částí parlamentu,
ktorá provede rozpuštění říšského sněmu
uherského.
Jak se prodávají v Bosně lesy.
Jako celá bosenská správa zemská vůbee
jsou zejména i její prodeje lesů pověstné. Ji
po více než dvacet let kolují ve veřejnost
zprávy, že tyto prodeje nezadají v ničem mi
lionovému šejdiřství lesnímu v smutně známé
aféře niepolomické. Zasluhovaly by tedy tytc
zprávy zajisté, aby se jimi zabývali nejen ob
chodníci s dřívím, lesnici a majitelé lesů v moe
nářství, nýbrž i činitelé, kterým je dbáti, aby
jmění obecné — byť i v Bosně — bylo spra
vováno poctivě.
Ale s poctivosti v zemi, jejíž vrchn
správce se vždy energicky zříká zodpovědnosti
za dřívější režim Kállayův a sám se zuby nehty
brání pět lel proti parlamentní kontrole správy
zemské, zvláště flnanční, daleko nedojdeš. Proto
také je potřeba zvláštní kvality, aby se
někdo dostal do onoho kruhu velkokapilalistů,
průmyslníků, úřadníků atd. v Bosně, kterým je
nešťastná země ta vydána na pospas.
Zemská správa Bosny-Hercegoviny z té přl-
činy má na tom zájem, aby prodej lesů neby!
Forgach
Kállayův
Boseň
BosnaHercegovina
22
article
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za 4 k
Ve fliálkách na venkově
ranni čialo . . . . . . . 10k
vočurní . . . . . . . . 5k
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplecení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., B
Tam nacházeji se těš
redakce, tiskárna a expodioe
„Národních Listů-
Rukopiny se nevracejl.
23
article
veřejný a aby se ho zúčastnili jen ti vyvolení,
jež k tomu sama povolává. Tak se dělo po
22 let ministrováni zemřelého šl. Kállave.
V celém světě, kde vládne poctivo st,
se uznává, že prodeje veřejné přilákají nejvíce
koupěchtivé konkurence, že jsou nejprospěš-
nější a — korupci a šejdířství nejnepřístupnějšl.
Ale v Bosně, kde poelivost právě nevládne, ne-
přihlížejí ani k tomu, aby lesy výhodně prodali,
ani aby při tom korupei a šejdiřství zamezili.
Avšak i správa bosensko-hercegovských
lesů za pana Kállaye uznala potřebu, aby své
jednání před světem jakž takž odůvodnila. Z
tím účelem sezvala si v letech osmdes itých
m. st. »velikou komisi znaleů«, sestávající z od-
borníků lesních a zástupců jednotlivých pozva-
ných firem, k projíždce lesy bosenskými, která
prý potom sarajevské vládě poradila, aby za
daných okolnosti nehleděla tak na výši kupní
ceny, jako na spolehlivost firem a proto prý se
doporučuje, aby konkurence byla omezena!
Pokud je to správné, nemohli jsme přesně
zjistit, ale i v případu tom zajisté nenapadlo
tehdejším pozvaným znalcům lesním (pokud
byli lesníky), aby tím dali odbornou plnou moc
k loupežnému hospodářství lesnímu, jež od té
doby v Bosně-Hercegovině panovalo. Nenapadlo
znaleům těm zajisté, aby se lesy prodávaly pod
cenu ještě za turecké vlády obvy-
klou, aby se zabránilo prodejům domácím
kupcům a aby se obmezovalo a ničilo právo
domorodců na bezplatné dřevo ze státních lesů
pro jejich potřebu, ano i ku prodeji pro potřebu
lokálnou. To se však stalo.
Kállay
Boseň
BoseňHercegovina
24
article
Již v r. 1886 prodala vláda Kállayova
nejlepší dil dubových lesů bosenských za cenu
4 zl. 50 kr. za kmen tehdejší terstské firmě
Morpurgo Parente. Jak ta firma v bosenských
lesích hospodařila, o tom lze si učinit poněkud
pojem dle množství hlavního výrobku — dužin
bednářských. Až do té doby byl vývoz dužin
z Bosny poměrně nepatrný, tak že neměl žád-
ného vlivu na výši jich ceny na tržišti, ale od
r. 1886 vzrůstal vývoz v míře úžasné. Vyvezlo
se dužin:
v r. 1887—8 . . 1,676.000 kusů
v r. 1888—9 . . 5.920 000 „
v r. 1889—-90 . . 14,000 000
v r. 1890—1 . . 21,000.000»
v r. 1891—2 . . 16,000.000 » atd.
Zisk při tom měla firma ovšem ohromný.
při nejmenším 50 proc. prodejné ceny dužin.
Cena dužin v těch letech kolisala pak mezi
300—500 K za tisíc. Měla tedy firma Morpurgo
Parente z Bosny zisk za pět let nejméně
10 mil. K; při tom však zpustošila bosenských
lesů za obnos desetkrát větší a udělala chor-
vatským a uherským podnikatelům lesním škody
za obnos taktéž několikanásobný.
Kállayův
Bosna
Morpurgo Parent
25
article
Ale firma si tím nepomohla. Již za několik
let upadla v likvidaci a vláda sarajevská měla
tím nejvhodnější příležitost, zhostit se strašné
své smlouvy; vláda však nejen to neučinila —
ačkoli výstražných hlasů a protestů ve veřej-
nosti bylo dosti — nýbrž dodržovala smlouvu
i firmě »Morpurgo Parente v likvidaci«, z
níž pak se postavila vídeňská firma Rothschil-
dova.
A tu nejen že vláda dodržovala smlouvu
z r. 1886, nýbrž uzavřela v r. 1892 smlouvu
novou za cenu K 11.— za kmen, tedy o něco
vyšší než r. 1886. Že to opět nebyla smlouva
malá, vysvítá z toho, že již v lesní kampani
1892—1893 na tuto novou smlouvu z proce-
ňovacích okresů (praedi!) Smolin a Glog si vy-
brala 20 000 dubových kmenů.
Korunou všeho bylo však počínání vlády
sarajevské v r. 1893. Vláda opět prodávala lesy
dubové cestou ofertní, to však tak podařeně,
jak tomu nebylo ani v Turecku.
Na dotyčný prodej podali oferty
1. Lidová akciová banka v Sarajevě. Po-
dala oferty dvě a sice nabízela:
a) za kmeny dubové dle vlastní volby
s průměrem přes 48 cm. po K 11.—.
Smolina
Turecko
Sarajevo
Morpurgo Parent
Rothschil
lidový akciový banka
centimetr
26
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Z varšavských divadel.
Obě přední polská divadla varšavská, slo-
jící pod ruskou státní správou — Tea te
Wielki (opera) a Teatr Rozmaitoš
(drama) — od bouřlivých měsíců revolučních
na sklonku r. 1905 se nemohou vzpamalovati
ze svého úpadku. Nejvíce utrpěla v tehdejšíeh
neklidných dobách opera, na niž ruská vláda
odepřela všecky přispěvky, vymlouvajíc se kraj-
ním nedostatkem peněz, Učiněno bylo několik
pokusů o zachránění celého ensemblu v jeho
nynější sestavě soukromými subvencemi, po-
mocí Filharmonie varšavské i obělavé veřej-
nosti, ale pomoc ta byla přec jen dočasnáa
naprosto nedostatečná. Přes lelošní prázdniny
krilický stav operního ensemblu se ještě zhor
šil, takže pro nastávající zimní saisonu ensemb
sám se podjal posledního pokusu svépomoci
Chce utvořiti ze sebe jakési společné a samo
správné těleso a setrvati ve své činnosti, najde-l
se aspoň 200 celoročních abonentů za ceny při-
měřeně vysoké. Družina celá čítá okrouhle 200
osob — z těch je 30 solistů, 50 členův or-
kestru, 80 členův obou sborů, ostatních 40 je
členů nezbytného personálu technického. Poda-
ří-li se této dvoustohlavé družině sehnati 200
obětavých subskribentů, kleří by obnos abo-
nentní kvoty cele splatili předem, troufají si
operu po celou zimu udržeti pohromadě.
Poměrně lIp vede se družině činoherní,
jejímž hlavním režisérem a »literárním rádcem«
(což jest asi funkce nažeho dramaturga) jes
výborný býv. ředitel krakovského městskéh
Tea te Wielki
Teatr Rozmaitoš
27
article
divadla Józef Kotarbiúski, sám vynikajíe
herec. Tato družina, výborně sehraná, udržuje
starou dobrou tradici horeckého umění polského
jest zbožňována varšavským obecenstvem a m
stále výbornou návštěvu. Ale trpí schátralým
stavem divadelní budovy, pro niž konečně nyní
po dlouhém usilování se podařilo získati znač
nější obnos od ruského ministerstva vnitra, je-
muž obě divadla varšavská jsou podřizena, na
potřebnou úpravu a částečnou přestavbu. Jme-
novitě zastaralé technické zařízení jeviště potře
bovalo rekonstrukce, po níž Teatr Rozmai
tošci, kolem něhož se kupí tak zdatná řada
talentů hereckých, režisérských i dramatických
půjde jistě k novému rozkvětu.
Kotarbiúski
28
article
Velkou mezinárodnívýstavu um-
leckou v Petrohradě projektuje umělee
S. K. Makovskij. Výstava má býti zárovei
úvodním podnikem zakládaného nového literárně
uměleckého měsíčníku »Apollon« a uspořádána
bude v bývalé Michajlovské jizdárně, v řadě
zvláštních pavilonů, vyhražených jednotlivým
státům. K výstavě pozvání byli vedlo francouz-
ských, německých, vlašských, belgických atd.
umělců také výtvarníci polští a finšti. Účelem
výstavy jest podati ruskému obecenstvu názorný
obraz o současném stavu výtvarnictví v západní
Evropě. V projektu výstavním mluví se také
o zvláštním oddělení rakouském —
utkvívá se tedy přes všechny nové snahy slo-
vanské na staré ehybě. Najde-li se v ruské pu-
blicistice a v uměleckých kruzích ruských někdo
kdo by upozornil pořadatele výstavy, jak je t
absurdni mluviti o nějakém »rakouském« vý
tvarném umění?
K Makovský
Apollon
Petrohrad
Evropa
Najd
29
article
Světová vlašská tragédka El e o n o ra
Duse dovrší zejíra — 3. října 1909 —
50, rok svého života. V některých živofopisných
a kritických studileh, které se v poslední době
objevily ve vlašské i jiných literaturách o slavné
umělkyni, se uvádělo, že se. Duseová narodila
na chudém rybářském ostrůvku Chioggia u Be-
nátek. Avšak nejlepší vlašský životopisec jej
Rasi dokázal omyl, neboť místo narození Du-
seové nelze přesně zjistiti. Jisto je, že se na
rodila ve vlaku poblíže Benátek. Její rodiče byl
členy potulné družiny herecké několikátého řádu,
která hrála v malých městečkách a vslch se-
verní Italie. Eleonora Duseová již jako dítě hrá-
vala s sebou a když ji matka v bídě zemřela
stala se pravidelným členem kočujícího divadla.
Silou svého umění na sebe upozornila a jakmile
jí byla dána příležitost ukázati se v lepším pro-
středí, brzo vysoko vynikla, a dnes, pokryta slá-
vou světovou, právem platí za největší moderní
tragědku.
Královská opera madarská v Pešti v těchto
dnech měla slaviti čivrtstoleti svého trvání. Slav
nostní představení mělo býti zvlášť okázalé a proto
si ke zvýšení lesku pozvali Karla Buriana,
přes odpor některých kruhů, které mu nemohly
zapomenout »skandalosní porušení smlouvy«
před několika lety, jak píše »Pester Lloyd«. Pan
Burian slibil ochotně přijeli, ale rozumí se samo
sebou, že — nepřijel. Nejen že nepřijel,
ale do poslední chvíle se ani neomluvil, teprve
na samý večer přišel od něho telegram, ohla-
šující nemoc. Následkem toho slavnostní před-
stavení se vůbec nemohlo konati a v den vý-
znamného jubilea královská opera zůstala
zavřená. Poméry tohoto předního divadla
maďarského jsou vůbec tak rozhárané, že slay-
nostní představení ani den polom nemohlo být
uskutečněno a tak čtvrtstoleli jeho trvání zůstalo
neoslaveno.
Duseová
Sila
Burian
Lloyd
Benátky
Pešť
El e
Chioggio u Be
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Budoucí velkoměsto.
Pátý díl světa zvolil si nové hlavní město. Pro-
zatím má sice jen asi 3000 obyvatelů a podobá se
jiným venkovským městečkům australským, jimi
zlatokopci nedodali zvláštního rázu, přece však bylo
malé hnízdo Yass-Canberra na úrodných západulch
svazích pohoří Cullarinského definilivně zvoleno za
blavní město commonwealth of Australia,
Historie této volby nepostrádá komické stránky.
Roku 1900 podařilo se po mnohých obtlžích konečně
šťastně konstituovati commonwealth a dlouhé vyjed
návání o tom, aby se šest nosuverenních staro-
anglických osad, jež byly navzájem úplně nezávislé
a často ptovozovaly přímo opačnou hospodářskou
politiku, dostalo pod jeden klobouk, bylo korunováno
úspěchem, když se jakž takž vyhovělo všem, původně
domněle nesločitelným podminkém. Nyní počal spor
o budouci hlavní město svazu.
Canberra
Austrálie
31
article
Rozumně mohlo se uvažovati pouze o Sydneyi
a Melbournu, městech to s více než půl milionem
obyvatelů a slřediscích poněkud hustěji obydlených
krajů pátého dílu světa. Zvláště vhodným zdálo se
Melbourne, jež svým založením má ze všech měst
na světě největší vyhlidku, přibližiti se v blízké bu-
doucnosti ideála velkoměsta, kdež by lidé skutečně
lidsky bydleli venku mezi parky a zahradami a pouze
do práce jezdíli do obchodního slřediska.
To však bylo obyvatelům Sydneve velmi proti
mysli. Také Brisbane a Adelaida ohiašovaly své ná-
roky a konečně se rozhodlo, že nové hlavní město
má ležeti v Novém Jižním Walesu jako nejlidnatější
australské osadě, ale nejméně sto anglických mil od
jejího hlavního města Sydneye a že právě tak, jako
severoamerické spolkové hlavní město Washington
leží uprostřed distriktu Columble, jenž nenaleži
k žádnému spolkovému státu, má býti také pro
hlavní město commonwealthu utvořeno zvláštní terri-
torium v rozsahu 2400 čivorečních kilomeliů.
Sydneve
Adelaida
Columble
Melbourne
Brisbane
Wales
Washington
32
article
Při hledání nejvhodnějšího místa opakoval se
v moderním měřítku klasický zápas měst, jež se
přela o čest kolébky Homerovy. Těchto bylo jen
sedm, v Anstralii však na slo. Před pěti lety se my-
slilo, že se dlouho hledané místo našlo v malém
borském hnízdě Dalgety. Vyskytla se však tak ne-
slydatá pozemková lichva, že se rozhodnutí opět
zrušilo a spekulanti zůstaveni na boličkách. Komise
počala hledati znova, dila se hostit na nesčetných
banketech a když se konečně ze slavně výpravy na
vrátila, bylo na seznamu již jen šest obci, z nicht
nedávno Vass Canberra prohlášeno jedině hodným
cti, státi se hlavním městem svazo.
Město, ležící na řece Yassu, nesmí ovšem po-
držeti své posavadní jméno, nýbrž bude překřtěno
dle výsledku bohatě dotovaného konkursu.
O přesídlení vlády může se ovšem mluviti
teprve po mnobých letech, poněvadž tam posud ne
stojí žádná z nutných vládních budov a při nynějším
špatném stavu australských financí není na to také
peněz, ale někdy dospěje se přece k tomuto origi
nálnímu založení hlavního města země, jejiž hranice
se kryjí s hranicemi celého dílu světa
Homerův
Canberra
33
article
= Němacká učilelská slolice na universilů
v Cambridge Maseně. Z Londýna, 1. října. (K.
k.) Večerní listy uveřejňují sdělení místokanciéře
univeršity v Cambridge Masoně, že baron Rudolí
Sehröder, společník firmy Henry Schröder a sp.
nabídi universitě 20.000 liber šterlinků ke zřízení
německé učitelské stolice.
Opět velezrádná aféra ve Francii. Z Paříže.
1. října. Toulonské námořní úřady, jež se zabývaií
vyšetřováním proti zmizelému námořnímu poručiku
Laixovi, vyslovují domněnku, že asi uprehl do Ně-
mecka, aby tam využil svých speciálnícl vědomostí
o telegrafii bez drátu. Z Brestu se dementuja tvrzení,
že Laix byl roztrpěen chladným přijetím, jakého
prý se dostalo jeho vynálezu o použili Hertzových
vln v signálové námorní službě, pročež se odhodll
k úlěku. Jisto jest, že Laix, jenž byl pljákem a vel-
kým elitelem žen, dopustll se skutko, které se ro-
naji velozrádě.
Schröder
Laix
Hertzův
Cambridge
Londýn
Francie
Paříž
Brest
Rudolit Sehröder