ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 20cb1260-66b7-11dc-bdc9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 51, person 63, org 14, work 7
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 3. listopadu 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 304.
4 article
Na ranní a odpol. llsty předplácí sen v Praze v admainistrael sa měste . . . . . ns čtvrt leta . . . . 6 K — s drojí čonáško a něn t. : . . k e ve filis lkách na měsíe . . . . . . 2 K 30 roštout n čvrt jei- s dvojí zásilkon na měste n r ii. . . . . k e
Praha
5 article Ještě k řeči předsedy mini-
Ještě k řeči předsedy mini- sterstva.
6 article
Řeč, kterou pronesl předseda minister stva dr. Körber na sjezdu průmyslníků, jes dalším článkem v řadě vládních pokusů, připravovati příznivou náladu ve voličstvu pro nynější ministerstvo při nedalekých již volbách do rady říšské. Započaty byly, jak známo, povolením k vyplacení dvou a tř čtvrtí millionu korun Haliči pro poškezené živelními nehodami, pokračováno v nich kru- hům zemědělským příjemnou anketou o ter mínovém obchodě obilním, dán slib všem. kdož postiženi jsou drahotou uhlí, že v do lech státních bude zvýšena těžba uhlí ročně asi o půl millionu tun, zahájen napínavýa neméně populární zápas o dráhy bosenské s druhou polovinou říše, a nezapomenuto ani na průmysl, jehož sjezd dočkal se pro- gramového projevu z vlastních úst předsedy ministerstva. Není-liž to vše dokladem hor- livé činnosti vlády na prospěch hospodář- ského rozkvětu vůbec a pánů voličů zvláště? A stálou ozvěnou časopisů vládě blíz kých jsou provázeny tyto a ostatní kroky, tou totiž, že hmotnému, rozumí se, rychlému a blízkému rozkvětu této poloviny říše nie jiného neschází, než dělnost parlamentu. ovšem že s většinou, jež by měla jemný a čilý smysl pro hospodářské záměry vlády.
doktor Körber Halič
7 article
Zvláště nadšeného ctitele nalezl pan předseda ministerstva ve vídeňském dopiso- vateli »Berl. Börs.-Cour.«, jenž jest svato- svatě přesvědčen, že by potom zdejší obchod a průmysl sedmimílovými botami vkročil do bran světového obchodu, jež právě nyní se otevirají na dálném východě v Číně; Ra- kousko dle jeho názoru nemůže a nesmí déle státi stranou a opodál »politiky otevře- ných dveří«, ale má v oprávněný nárok, aby při průmyslovém dělení země nevyšlo na prázdno a nemusilo stále slyšeti zpupne »ruce pryč«. — Nemíníme dnes tuto podrobněji probrati tyto fantasie, připomínáme pouze, že veliké a staré osadní státy po staletí a s velikými obětmi šířily své zahraničné trhy, že mají ku podpoře svého zahraničného obchodu obrovská obchodní loďstva, zkušené a mo- hutné kupectvo, veliké síly finanční a zahra- ničné zastoupení, jež ode dávna hlavní cí vidělo v šíření hospodářských zájmů svých říší! A tu máme věřiti, že vše to se změní říšskou radou, oním parlamentem, jenž vů- bec nikdy neměl rozhodování ve svých rukou a byl, až na několik posledních let, vždy měkkým a plastickým jako vosk!? A věří opravdu někde, že hospodářské úkoly ne- byly stejně vážné v oněch dří vějších více než třiceti letech jež předcházela obstrukci a v nichž se ne- provaděly? Než vraťme se k řeči předsedy minister- stva: dle výkladu zmíněného vídeňského dopi sovatele tresť řeči této dá se stručně shrnout v tato slova: nynější vláda si přeje čile pra- cujícího a statně pokračujícího státu ústavního a aby všecky strany, kterěž jsou v tomto ohledu stejné mysli s p. předsedou minister stva, tvořily pospolu vládní stranu a proto voličové budou prý se musiti roz- hodnouti, chtějí-li jíti s nynější vládou nebo setrvati na své »politice vzdoru«.
Berl Ra Čína
8 article
Možno již nyní konstatovati, že myšlenka zřízení nějaké nové, ovšem že »veliké wirth- schaftspartaje« — namířená především proti nejpracovitějšímu a nejpoplatnějšímu národu, proti národu českému, nevzbudila mimo kruh přítomných posluchačů a zasvěceného vykladače v berlínském časopise nijakého nadšení. Ryzím, nefalšovaným stranám německým obsahuje programová řeč ona příliš málo ony pro své hospodářské zájmy obracejí se jinam a zde chtějí provedení národní nad- vlády. Nelíbí se program tento ani straně so ciálně demokratické, jak jsme uvedli ve vče rejším odpoledníku, protože neobsahuje nie jak rozřešiti ony otázky, z nichž obstrukce vznikla. Než ani mírný a opatrný ve všem kra kovský »Czase nemohl jinak, než pozname nati, že se ministerstvo může toho dočkati. že neprohlásí se pro ně žádná strana vůbec. Rovněž z kruhů konservativních ozval se v odpověď na řeč předsedy ministerstva velmi zajímavý hlas. Chválí sice formáln dokonalost řeči předsedy ministerstva, ale pokračuje: Vše to není nic platno, vše to zůstane zcela marným. Veřejný život zde ztrnul, zkostnatěl, to jest vlastní pravda. Více ještě než v Německu strany zde »zvet šely«. Tato »stará veteš« stojí všude v cest a tarasí každou prostoru. Nezbude než dů- kladné »vyčistění«. Jest třeba otevříti okna a dobře vyvětrati.
Německo
9 article
Ale nejsou s obsahem řeči předsedy mi- nisterstva spokojení ani němečtí liberálové. kteréž zajisté především měl na mysti, když mluvil o společném postupu všech stejně s ním smýšlejících stran. V dopise »Pester Lloydu« prozrazují podrobně, jak by musi dr. Körber mluviti a jednati, aby mu mohli klesnouti do náruči. Nestrannost a objektivnost jsou prý na místě tam, kde jde vše hladce, jako na př. v Bavorsku nebo Sasku, ale v Rakousku ji nak musí si počínati vláda, jež chce kolem sebe seskupiti strany. »Čile pracovati a statečně kráčeti ku předu« není prý pro Ra kousko nijakým programem — nedostávát se mu politického směru a národ- ního stanovíska. Zejmena ale schazí prý jakékoliv spolehlivé označení toho, cos bude diti, když vladě se nepodaří uskuteč- niti svůj program. — Tedy liberálové němečtí chtějí, aby vláda se postavila do jejich řad. Stalo se tak dříve sice již častěji, ale tehdy jejich řady ještě byly husté a v čele jejich stáli vázn politikové. Za koho však mluví liberálové němečtí dnes — toho se i oni sami i p. před- seda ministerstva doví až teprve po vol- A tak možno již nyní zaznamenati, že ani po řeči předsedy ministerstva nelze se nadíti onoho politického vyjasnění, po němž se sice v této říši stále touží, jež všick i očekávají, ale kteréž vždy a vždy uniká jako bludička, kdykoliv někdo se odhodlá za ní bách. —
Lloyd Körber Bavorsko Sasko Rakousko
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. listopadu. (»Pester Lloyde o řeči dra. Körbra.) Poslední řeč před- sedy rakouského ministerstva, promluvenáo sjezdě průmyslníků, neuspokojila ani na pravo, ani na levo; patrně dle staré zásady vídeňské. že se v Rakonsku musí vládnouti tak, aby byly nespokojeny všechny strany. Že jsou s drem.
Lloyd Praha
12 article
Körbrem nespokojeni také vídeňští liberálové, o tom svědčí dopis jich mluvčího v »Pester Lloydu«. Jemu také nepostačuje program, ob- sažený ve větách, že si vláda přeje pilný, po- kračující ústavní stát a že počitá ke svým všechny strany, mající totéž přání. Požadavek »ústavního státu« vylučuje sice všechny státo- právní aspirace, ale jak se mají tyto aspirace vyloučiti, o tom se dr. Körber nezminil. A pak — pokračuje »P. L.« — co učinila vláda, aby shromáždila kolem sebe strany, jež si přejí ústavní stát a tedy také pravidelně praeujíeí parlament? Nechala je 8. června na holičkách. sotva se ustavila pracovní většina. Od té doby nečinila nic, aby strany k sobě připoutala. »Ob- jektivnost a neutralita — papouškuje »P. L e po známých židovsko-liberálních listech vídeň- ských — jsou krásné věci pro vládu někdev Bavorsku neb Sasku, kde všechno jde hladce.
Lloyd doktor Körber P L Ob Bavorsko Sasko
13 article
V rozštěpeném Rakousku musí však vláda, jež chce strany kolem sebe shromážditi, podporo- vati všechno, co drží s ústavou, s parlamentem a parlamentní prací, ale také všechno plo ti- rati, co se tomu příčí. Pilně pracovati a čile pokračovati není v Rakousku ješté politickým programem, neboť schází ještě politieký směra národní stanovisko. A zvláště schází v řečí pre- sídentově jakákoli poznámka o tom, co hodlá vláda činiti, nepodaří-li se jí provósti tento pro- gram. Učinil sice narážku, jež se dá vyložiti buď jako vyhlídka na oktrojírku neb na abso- lutismus. Ale to nestačí. Nevěří se, že rozpu štění parlamentu jest poslední parlamentní pro- středek a nezapomíná se, že absolutismus jes poslední neparlamentní prostředek. Ale mezi tě- mito prostředky leží ještě ledaco a dokud vláda neukáže, jak smýšli o těchto středních stanicích. musí se vládní výklad pokládati za neúplný.« V Praze, 2. listopadu. (K otáz cle bo senských železnic.) Naproti pověstem že Kolom. Szell při jednání zástůpců všech ministerstev o rozšíření bosenské železniční siie pohrozil svou demissí, sdéluje »P. L.«, žeje s kompetentního místa zmocněn prohlásiti, ze Kolom. Szell v žádném stadiu onoho vyjedná vání nedotknul se kabinetní otázky. — V téže věci sděluje se přes Berlín, že s tureckou Portou počalo se již výjednávati stran připojení bosenských železnic k tureckým drahám v Mi- trovici a že jest naděje, že jednání s Portou skončí pro Rakousko uspokojivě.
P L Rakousko Praha Berlín
14 article
Ze Lvova, 1. listopadu. (Volební ruch mezi haličískými Rusy. — Zatčení kandidáta poslanectví.) Pohtický spolek strany staroruské »Russkaja Rada«, řídě se přáním, projeveným z četných stran, nabídl straně národně demokratické, soustředěné v »Ná- rodní Radě«, společný postup při příšticho vol- bách. »Ruská Rada« poukazovala při tom k tomu, že při volbách r. 1897 takový společný postup obou hlavních ruských stran dobře s osvědčil. »Národní Rada« projevila sice ochotu vyslati dva své členy, aby vyjednávali s dvěma členy »Ruské Rady«, ale na návrh této, aby se celé obě »Rady« ustavily jako volební výbor odpovědi nedala. Následkem toho bude každá strana při volbách pracovati samostatně. — V Tarnopoli zatčen byl Václav Budzynovský jenž v tamním okrese kandidoval proti vládnímu kandidátu. Za důvod zatčení udává se brošurka, kterou Budzynovský vydal asi před třemi ne dělemi a která vůbec ani koníiskován nebyla. Nyní se v brošurce našlo několik zločinů najednou: urážka veličenstva, pobuřo- vání, urážka náboženství atd. Pro rozšiřován téže brošurky zatčen také JUC. Ostapčuk, syn sněmovního poslance.
Rus Budzynovský Lvov Russkij Rada
15 article Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné V Praze, 2. listopadu. Srážka na černohorské hranici. »Prager Abendblatt« připouští, že došle mezi rakouskou a černohorskou hlídkou ku srážce, o níž bylo oznámeno »Wiener Tagblattu« protože podobně srážky nejsou tam ničím ne- obyčejným. Ale příčiny jejich vždycky jsou mistné a tak ani této srážce ani z daleka nesmí býti přidáván nějaký poli tický cha rak ter. jjbni Divoši na Balkáně. Ku vsi Hadžaji ve Starém Srbsku přiše poutník, cizinec v tom kraji, jen kroj ukazova na to, že je Černohorec. Byl cestou unaven i posadil se u cesty a usnul. Úsnul, aby se nikdy více neprobudil. Albanští pastevči uviděvše ciziho člověka běželi do vsi a oznámili. Ihned se vyhrnulo 15—20 Albancův, obklopili pout níka a učinili z něho spícího terě svým puškám Střelei jsou Albanci dobří — za několik minu černohorský poutník byl jako řešeto. Potom mu srubli hlavu, nabodli na žerď, táhli vítězoslavným tahem domů, střileli si na slávu z pušek a pro- zpěvovali si. Táhli tak až do Peči, protáhl celým městem a pak se postavili na náměstí. kde přijímali gratulace svých rodáků. Přišla hudba a zákeřníci a jejich obdivovatelé kolem nabodnuté hlavy provozovali vojenské tance.
Prager Wiener Hadžaja Černohorec Praha Balkán Peč Střelei
16 article
Srbové od nich hlavu koupili a počestněji pohřbili v chrámě patriaršie. a Albanci Kosuti unesli ze vsi Kamenice ženu a dívku, obě Srbky. Divku násilím poturčili Do vesnice Varagy vpadla albanská četa začala drancovati, avšak podařilo se jimu vy pleniti jen dům Stojana Radoviče. Ženy, sta tečně Srbky, postavily se na obranu a puskami i kamením lupiče zahnalya nenže ěna Ve vsi Babljaku ukradli Petru Basor dceru a odvlekli ji do lesa, aby ji zbanobili. Dívka se jim vytrhla a utekla k olci. Na ten čas je zachráněna, ale bestie prohlásily, že jim neujde a provdá-li se, že zavraždí jini jejího 3i čdo manžela. Asi před 2 nedělemi rotá albanská přepadla vesnici Sevce v okolí prizrenském a ukradla 14letou dcerušku Stojana Milosavljeviče Jovanku, 170 koz, 120 ovcí a okolo 100 hrdel skotu. Při obraně padli z vesničanů Stanko Nikolič a Jefta Djordjevič.
Srba Srbka Divka Varaga Radovič Basor Milosavljevič Stanko Nikolič Jefta Djordjevič Albanec Kosout
17 article Pomlouvání Černé Hory.
Pomlouvání Černé Hory. »PestherLloyd« nedávno měl článek rozvoji balkánských státův od berlínského kon- gressu po tuto dobu. V tom článku nejhůře po chodila Černá Hora, neboť srovnána byla s Ru munskem a z pokroku Rumunska byl učiněn závěrek, že Černá Hora nepokročila. V jednom z posledních čísel týž list uve- řejnil dopis z Dubrovníka, kterým jsou vyvrá- cena všechna předešlá tvrzení o Černé Hoře Konstatuje se pokrok v rolnietví, kommunika- cích, v lepším zařízení vesnických obydlí av národním školství. Nedoplatky daní jsou ne známy na Černé Hoře a v celé zemi vládne bezpečnost, jaké není v nejpokročilejších zemích. Rakousko-Uhersko nemá proč hleděti nepříznivě. neho dokonce žárlivě na pokrok Černé Hory neboť děje se veskrze pokojným způsobem. Agitace proti Černé Hoře již nalezla půdu také v některých listech českých, což zajisté neznamená pokrok českého národa, když už o pokroku je řeč.
Černá Hora Rumunsko Dubrovník Černá hoře Rakousko Uhersko
19 article
Podivné osvětlení srbských věcí, »Pensée Slave« v jednom z posledních čísel uveřejnila následující poznámku, zaslanou jí z Bělehradu, s výhradou, že nebere zodpo- vědnost za jeji správnost. Srbsko po zásluze nazývají zemí překva- pení. Jeví sle známky, že král A ll ek andr se smíří se svým oteem. Plu- kovník Lukič, věrný kumpáni Milanův, raněný loni při attentátu Kneževičově, jmenován velitelem VII. pěšího pluki. Nějaký bývalý pro- fessor, prokázavší vládé Vladana Djordjeviče cenné úsluhy, postaven v čelo bělehradské vojenské intendantury. Armáda pří mo koprní nad těmito jmenováními, a veřejné minění ničeho nechápe. Ano mnozl myslí, že »odloučení Milanovo« nebylo ničím víc, leč klomedií, majíci za účel zbaviti se Vladan Djórdjeviče. s a zd Také sňatek krále Alexandra udál se v srozumění s Milanem, jehož účelem při tom bylo zatemniti populárností nové královny popu- lárnost královny Natalie,a ov Amnestování redaktorů milanovských-»Malých Novin« také sluší považovati za příznak tohoto druhu, zvláště když bylo vyhlášeno po soukro mém rozhovoru ředítele tohoto orgánu, Pery Todoroviče, s králem Alexandrem Proslýchá se, že Milan přijede z jara do Bělehradu, aby se »úřadně« smířil se synem. Uveřejnujeme prozatím jako zajímavé kombinace Ke změnám v anglickém mini- sterstvu.
Pla Lukič Milanův Kneževičův Djordjevič Milan Natalia Todorovič Bělehrad Srbsko Pensée Slave
20 article
Změny tyto provedeny jsou, jak již čtenái seznal, zeela ve směru dříve naznačeném. Čelno osobnosti zůstaly na svých místech až na od- stup portefenillu zahraničného min.-presidentem Salysburem dosavadnímu ministru vojenstv Lansdownecvi. Imperialistieký anglický tisk bouří pr tomuto jakožto prý muží neschopnému, v pravdě však jedmě proto, že miláček tisku toho, pan Chamberlaín, toho důležitého, ale i hebezpeč- ného úřadu neobdržel. Právě proto jest ale liberální tisk s jmenováním Lansdowna spo- kojen. Pochopil, že mírný Salisbury zůmysl nechtěl míti v úřadě zahraničném agressivního a samostatného Chamberlaina, nýbrž muže, n nějž on, Salisbury, i na dále vykonávati bude vliv. Ku podivu vědí imperialistické listy o ne- způsobilosti Lansdowna, ač dříve jej proti vý- tkám opposice hájívaly. Ostatně ukázalo se též že nejen Lansdowne vinen byl chybami v při- pravách k válce jihoafrické, nýbrž celé miní- sterstvo, jelikož jeho mnohá vhodná opatřen mařili nejednou jiní ministři ressortní. — Důvodem k vystoupení Ridleye z minister- stva jest dle mnohých hlasův okolnost, že státi se má speakrem dolní sněmovny. Mac Kinleyovy čáky volební. Od sjezdu demokratické strany v Kansasu, na němž Bryan zdráhal se vzdor nalehání ně- kterých opatrných přátel svých vyloučiti z pro- gramu svého svobodnou ražbu stříbra, neustá- vali dokonce i někteří odpůrci její ve stranět — není jich v ni mnoho — prohlašovati, že kandidát její, Bryan, podlehne Mac Kinleyovi. Této naději oddává se i celá strana republi- kánská. Bryan pronesl sice — praví jeho od- půrci — řadu účinných řečí, zvlášté ve většich místech východu (kdež jest dělnictvo pro něj, ale farmáři proti němu, kdežto v západ- ních státech Unie jsou tito pro něj), prohlašova se ve všech řečech těch za přilele délnictva,
Chamberlaín Mac Kinleyův Bryan Mac Kinley Salisbury Kansas dolní sněmovna
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Mo t y Kapitola z dějin výbojů, ni Za svého pobytu na pařížské výstavě četl jsem v záříjovém čísle »La Patrie« ve článku »Ouand měme!« tato podotknutí: »Nelze po- rovnati Mety se Štrasburkem. Mety zůstaly mě- stem francouzským. Všechno je tam francouzské obchodník, dělník, venkovan. Vojáci pruští ne bavorští necití se tam doma, jsou v právdě jako v zemi cizí a chovají se velmi skromně ( 1) vůči lidu, mezi nimž se pohybují« . . . »Ger- mänisace neučinila tam žádného pokroku, zcela žádného. Je to s podivením, neboť franětina vytlačena byla odevšad ze školy, ba i z ko stela l« Chtěje se sám přesvědčiti, zastavil' jsem n zpáteční cesté v Metšch. Třicet roků dlouhých pruská piklhaubna je představitelkou nového panství v tomto městě. A konec konců? Zdá se vám, že procházítese někde v Nancy Německý je pouze vnucený nátěr. Ulice náměsti označeny jsou napřed německy, na druhém místě trancouzsky. Pouze německy označeny jsou ony ulice, jichž německý překlad původního francouzského vlasteneckého prý rázu byl by garnisonu německou trkal . . . Veřejné budovy označeny pouze po německu: Amts- gericht, Bezirkspraesidium, Landgericht, Polizei- direktion, Lehrerseminar, Mädchenschule, Ober- realschule atd. Na národních školách vyučova- cím jazykem je němčina, frančtině učí se děti jako cizímu jazyku . . . »Vlivem školy po- němči se vám vaše děti,« řekl jsem občanovi, jenž mi o poměrech školských vyprávěl . . »I bůh uchovej ! Vyjdou-li děti ze školy, ne- mluví doma leč po francouzsku. My staříse německy neučíme a nechceme se ani učit . .« Bohoslužby v kostelích konají se střídavě po německu a po francouzsku.
Landgericht Polizei Mädchenschule bůh Štrasburk Gera Nancy Le Patria
22 article
Zapřádal jsem hovor na ulici několikráte. Kohokoliv jsem oslovil, každý po francouzsku odpovidal. Hovornější byli, řekl-li jsem svě na- cionale. Cizince ovšem ve mně poznali a bylo nutno zaplašit jich nedůvěru. »Viděljste již pomník císaře Viléma na esplanadě? Stojí zády obrácen ku soše »na- šeho« generala Neya . . . Najdete tam i věnce se všenémeckou trikolorou. Ty věnce „dodává zvláštní spolek na okrašlování pomníků. Stráž je u pomníku, aby se císaři nie ne- stalo . . .« Starostou města je vládou jmenovaný svob. pan Kramer. Veškeří úřadníci jsou Něměi. Obyvatelstva čilají Mety 60.000 — a vojska ve městě je 25.000 mužů!! Opatrnost pruskou do budouena všudy pozorujete. Jedete-li vlakem od Nověant, pozorujete, že na pravém břehu Mosely staví se dvě velké tvrze. Nyní po třiceti letech! Na návrší nad bojištěm u Gravelottea Rezouvilla stavi se třetí, a jak mi sděleno, jiné dvě na jiných stranách.
Vilém Kramer
23 article
Staví se nové tvrze, ačkoliv vystavěli Pru- šáci po válce 1870—71 kolem Met 15 nových a již Francouzové před tím měli pevnost mno hými tvrzemi obklopenu. Otázka revanže ve Francii valně utuchla V Paříži po ni nepozorujete stopy. Němcise na výstavě roztahovali jako v Berlině. b Ale u Met jaká opatření? Vstoupite-li do obchodů, restaurantů, vi- náren, hotelu, čekají jak oslovite. Citite se v po- kořené zemi. Pozorují cizinec — — čekají Němce. Hostince, kavárny, restaurace navštěvují ponejvíce vojsko, úřadníci — Němci. Francouz nerad v hospodě vysedává. Proto by německý hovor v těchto místech o rázu města nespolehlivé svě- dectví vydával. Z hostineů vystrčeny do ulice z daleka viditelné veliké velkoněmecké prapory s nápisy různých »Bräu«. Z jednoho » Bräue zaznivá řev písně »Wacht am Rhein«. V pravýeh německých městech hostince tak se označují. Přisný rozkaz vlády ukládá dvojjazyčnost nápisů na obchodních domech. V žádném průmyslovém i obchodním závodě nesmí býti ředitelem, kdo není mocen jazyka německého.
Met Francouz Němec Francie Paříž Berlín Hostinka Wacht be Rhein
24 article
*) »Verein zur Auschmückung der Denkmäle omo Melz. « Na ulicích v Metách je neveselo. Není sta- vebního ruchu. Vše zůstává při starém. Připadá vám, jako by otcům města nezáleželo na roz- květu jeho pod cizí vládou. Přečetné bohate francouzské rodiny po nešťastné válce se pře- stěhovaly. Mety jakoby se v organickém vývoji svém zastavily. Co tu nového, nestalo se přiči něním obyvatelstva, u něhož pozorujete jakoue němou resignaci. Charakteristické je, co smějí a co nesměj psáti metské časopisy. Vychází tu: »Le Courier (od 9 let), list konservativní, »Le Messin«, libe- rální, vychází 18 let, »Le Lorrain«, klerikální. Vláda pruská vydává úřadní »Metzer Zeitung a »Gazette de Lorrain«. Bylo prvním činem vlády po obsazení. Met. založiti vládní list — existuje 30 let. Neúřadním je »Metzer Volksblatt«. A o čem píšou fran couzsky psané listy neúřadní? Tu čtete úvodn článek o rozvoji lékařství, tam o válce v Cině v třetím listě o »Francii a Japonsku« . . . Za vadíli čásopis o politiku domácí, otázku národní bývá důsledně konfiskován.
Melz Lorrain Metzer Volksblatt Gazette jít Lorrain Met Francie Japonsko Le Messina Metzer Zeitung SF zur Auschmückung der Denkmäle Le Courier
25 article
Nejbojovnější je prý »Le Messin«. Psa právě: »Rádi přiznáváme pravdu frankfurtskému časopisu, jenž chválí dobré finsnční poměry v Elsasku-Lotrinsku. Inu ovšem, obyvatelsivo dobře platí daně »bez zjevného odporu«, proto naše země jsou jemu zeměmi idealními . ..« Na jiném místě zmiňuje se o ustanovení vlády. aby ředitelové průmyslových závodů byli znali jazyka německého a praví: »Chce tím vláda získati lásku naši pro jazyk německý ? . . . Na ocet nechytají se mouchy . . .« Vzdor silnému tlaku germanisace v Metách neučinila valných pokroků. Toho je si vláda pruská vědoma. Proto prý v poslední době tlaku přibylo. Větší tlak budí však pochopitelně větší odpor. Úsilí vlády obrací se nejmocněji tam kde tlak je nejvydatnější.
Lotrinsko Le Messina
26 article
Kapitál německý, německé peněžní ústavy Naproti jediné staré francouzské bance v Metách: Banque de Metz, vyvstaly a jsou v činnosti: Reichsbankstelle, Creditverein fu Lothringen, Allgemeine Elsässiche Bank gesel- schaft. Mayer Co., Bank für Elsass-Lothringen Skru domorodce německými penězi — - Tubý odpor kladou Mety dorážející na ně germanisaci. Měli byste z měšťanstvad radost. jakou jsem měl sám, procházeje ulicemi města pod bezohlednou přemocí upícího již na 30, rokl mstl Na nejpřednějším ze tří náměstí kolem kathedrály, překrásné stavby gotické na »Parade- platzus stojí bronzová socha maršála Faberta vojevůdce Ludvíka XIV. s Na přední straně čtete na podstavci sochy Si, pour empecher, q'une place, que le ro m' a confiée, ne tombat au pouvoir de l'ennemi il fallait mettre a la brěche ma personne, ma famille et tout mon bien, je ne balanceraíe pas un moment a le faire . . . . . Statečný nápis! Kdyby náčelníci vojska francouzského tak statečně byli smýšteli v roce 1870, nebyly by Mety dnes asi městem pruským, na espla nádě městské nestála by bronzová sbcha vitěz Hohenzollera hlavou obrácena ku vysočině gra velottské.
Ludvík XIV SF f Lothringen Allgemeine Elsässiche Bank gesel Mayer Company Bank für GlassLothringen Banque jít Metz
27 article
Okoli města na mnoho kilometrů je fran couzské. Po německu se mnohdy ani nedo mluvíte. Neznaji. Na západ od Met nejblíže jsou hranice francouzské pobliž osady Gra velotte ve vzdálenosti 18 kilometrů. Lákalo mne prohlédnouti památné bojiště, na němž bo jována jedna z nejkrvavějších bitev v srpnu 1870. Povozem jste z Met v Gravelotte po- hodlně za 2 hodiny. Silnice vede osadami Longeville, Moulins údolim Moselly. Z osady poslední stoupá silnice dosti přikře na vrchy, jež ovládají ze západní straby Mety. Na samém již vrchu nalezá se psada Rozerieulles, odkudž v pravo viděti rozsáhlou tvrz St. Quentin, Fran- couzy již vystavěnou, dominující nad vysočinou na západ. Z Rezonville vede silnice dále na západ do Vionville a Mars la-Tour. Vysočina rozsáhlá. Na sever od Gravelotte jest často jmenovaný St. Privat. Zde ve dnech 16. a 18 srpna 1870 konány divy udatnosti a tekly po- toky krve. Sem po celý rok putují Němci. Prusk vláda vystavěla na místě, odkudž celé bojiště dobře lze přehlédnouti, rozhlednu, s níž vlaje velkoněmecký prapor. v o
Stanislav Quentin Fran Němec Met Gravelotte Longeville Moulins St . Privat Mars leTour
28 article
Kam oko pohledne, na širé pláni, mezi obilím a brambory, na pokraji lesa, u samé silnice pomniky padlému mužstvu a důstojníkům německým. Na náhrobcích mužstva jsou dře- věně kříže s nápisem: »Hier ruhen gefallen Krieger«. Kříže ozdobené jsou věnci z umělých květin, na nich fábory v říšských barvách. Hroby důstojníků ozdobeny obelisky, sloupy, náhrobnými kameny, na obeliseích orlové, hel- mice, meče, věnce aj. Vedle samé silnice, na počátku hlubokého úvozu, jímž přitrhla německá vojska od Gra- velotte k útoku na posice francouzské, obelisk s nápisem: »Hier starben den Heldentod fu König und Vaterland.« Následují jmena hrdinů. Čtu mezi jinými: Grabowitz, Borkowiez, Kru- dinski, Nitkowski, Maslowski, Pakowski, Iwanski a j. Napočetl jsem mezi padlými slo- vanských jmen 50 proc. Slovanská krev prolita zde pro sjednocení velkoněmecké říše. Byly to poznaňské pluky č. 14 a 54.
Krieger Maslowski Pakowski Iwanský gra König und vaterland
29 article
Od pomníku sklání se silnice ku zmíně- nému úvozu, jenž při vypsání bitvy u Grave- lotte tak často je jmenován: k úvozu Mance- skému. Kdo viděl mistrná panoramato »Bitv u Gravelotte«, jež po větších městech evrop- ských svého času kolovalo, snadno pozná, že provedeno s rozhledem od pomníku pluku po- znaňského. Na onu zeď kolem silnice obzvlášt živě jsem si vzpomněl. Průvodce můj upozorňuje mne na pomník mysliveckého pluku (na vysokém podstavci bron- zová socha myslivce ženoucího útokem) na pravé straně u silnice, odkudž vojsko německé poprvé ukázalo se šikům francouzským . . . Tri- krát hnali Prušáci z lohoto místa útokem, tři- krát byli odraženi, násep pokryt byl mrtvolami, teprv útok čtvrtý se povedl. A prostý muž Francouz, dodal . . . » Němei srdnatě si vedli a naši, podívejie se, tam na hoře stáli . . .«. I bez odborné vojenské znalosti snadno rozeznáte, že posice Francouzů v osudné bitvě byla nepoměrně příznivější německé. Ovšem vojsko francouzské bylo již demoralisováno. Osada Gravelotte je francouzská. Ale jaký dojem ! Čtete : Bürgermeisteramt, Einnehmerstell
Prušák Francouz Grave Tri Gravelotte Bitv u Gravelotte Bürgermeisteramt