2
masthead
V Praze, v sobotu dne 3. listopadu 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. llsty
předplácí sen
v Praze v admainistrael
sa měste . . . . .
ns čtvrt leta . . . . 6 K —
s drojí čonáško
a něn
t. : . . k e
ve filis lkách
na měsíe . . . . . . 2 K 30
roštout
n čvrt jei-
s dvojí zásilkon
na měste
n r ii. . . . . k e
Praha
5
article
Ještě k řeči předsedy mini-
Ještě k řeči předsedy mini-
sterstva.
6
article
Řeč, kterou pronesl předseda minister
stva dr. Körber na sjezdu průmyslníků, jes
dalším článkem v řadě vládních pokusů,
připravovati příznivou náladu ve voličstvu
pro nynější ministerstvo při nedalekých již
volbách do rady říšské. Započaty byly, jak
známo, povolením k vyplacení dvou a tř
čtvrtí millionu korun Haliči pro poškezené
živelními nehodami, pokračováno v nich kru-
hům zemědělským příjemnou anketou o ter
mínovém obchodě obilním, dán slib všem.
kdož postiženi jsou drahotou uhlí, že v do
lech státních bude zvýšena těžba uhlí ročně
asi o půl millionu tun, zahájen napínavýa
neméně populární zápas o dráhy bosenské
s druhou polovinou říše, a nezapomenuto
ani na průmysl, jehož sjezd dočkal se pro-
gramového projevu z vlastních úst předsedy
ministerstva. Není-liž to vše dokladem hor-
livé činnosti vlády na prospěch hospodář-
ského rozkvětu vůbec a pánů voličů
zvláště?
A stálou ozvěnou časopisů vládě blíz
kých jsou provázeny tyto a ostatní kroky,
tou totiž, že hmotnému, rozumí se, rychlému
a blízkému rozkvětu této poloviny říše nie
jiného neschází, než dělnost parlamentu.
ovšem že s většinou, jež by měla jemný a
čilý smysl pro hospodářské záměry vlády.
doktor
Körber
Halič
7
article
Zvláště nadšeného ctitele nalezl pan
předseda ministerstva ve vídeňském dopiso-
vateli »Berl. Börs.-Cour.«, jenž jest svato-
svatě přesvědčen, že by potom zdejší obchod
a průmysl sedmimílovými botami vkročil do
bran světového obchodu, jež právě nyní se
otevirají na dálném východě v Číně; Ra-
kousko dle jeho názoru nemůže a nesmí
déle státi stranou a opodál »politiky otevře-
ných dveří«, ale má v oprávněný nárok, aby
při průmyslovém dělení země nevyšlo na
prázdno a nemusilo stále slyšeti zpupne
»ruce pryč«. —
Nemíníme dnes tuto podrobněji probrati
tyto fantasie, připomínáme pouze, že veliké
a staré osadní státy po staletí a s velikými
obětmi šířily své zahraničné trhy, že mají
ku podpoře svého zahraničného obchodu
obrovská obchodní loďstva, zkušené a mo-
hutné kupectvo, veliké síly finanční a zahra-
ničné zastoupení, jež ode dávna hlavní cí
vidělo v šíření hospodářských zájmů svých
říší! A tu máme věřiti, že vše to se změní
říšskou radou, oním parlamentem, jenž vů-
bec nikdy neměl rozhodování ve svých rukou
a byl, až na několik posledních let, vždy
měkkým a plastickým jako vosk!? A věří
opravdu někde, že hospodářské úkoly ne-
byly stejně vážné v oněch dří
vějších více než třiceti letech
jež předcházela obstrukci a v nichž se ne-
provaděly?
Než vraťme se k řeči předsedy minister-
stva: dle výkladu zmíněného vídeňského dopi
sovatele tresť řeči této dá se stručně shrnout
v tato slova: nynější vláda si přeje čile pra-
cujícího a statně pokračujícího státu ústavního
a aby všecky strany, kterěž jsou v tomto
ohledu stejné mysli s p. předsedou minister
stva, tvořily pospolu vládní stranu
a proto voličové budou prý se musiti roz-
hodnouti, chtějí-li jíti s nynější vládou nebo
setrvati na své »politice vzdoru«.
Berl
Ra
Čína
8
article
Možno již nyní konstatovati, že myšlenka
zřízení nějaké nové, ovšem že »veliké wirth-
schaftspartaje« — namířená především proti
nejpracovitějšímu a nejpoplatnějšímu národu,
proti národu českému, nevzbudila mimo
kruh přítomných posluchačů a zasvěceného
vykladače v berlínském časopise nijakého
nadšení.
Ryzím, nefalšovaným stranám německým
obsahuje programová řeč ona příliš málo
ony pro své hospodářské zájmy obracejí se
jinam a zde chtějí provedení národní nad-
vlády.
Nelíbí se program tento ani straně so
ciálně demokratické, jak jsme uvedli ve vče
rejším odpoledníku, protože neobsahuje nie
jak rozřešiti ony otázky, z nichž obstrukce
vznikla.
Než ani mírný a opatrný ve všem kra
kovský »Czase nemohl jinak, než pozname
nati, že se ministerstvo může toho dočkati.
že neprohlásí se pro ně žádná strana vůbec.
Rovněž z kruhů konservativních ozval
se v odpověď na řeč předsedy ministerstva
velmi zajímavý hlas. Chválí sice formáln
dokonalost řeči předsedy ministerstva, ale
pokračuje: Vše to není nic platno, vše to
zůstane zcela marným. Veřejný život zde
ztrnul, zkostnatěl, to jest vlastní pravda.
Více ještě než v Německu strany zde »zvet
šely«. Tato »stará veteš« stojí všude v cest
a tarasí každou prostoru. Nezbude než dů-
kladné »vyčistění«. Jest třeba otevříti okna
a dobře vyvětrati.
Německo
9
article
Ale nejsou s obsahem řeči předsedy mi-
nisterstva spokojení ani němečtí liberálové.
kteréž zajisté především měl na mysti, když
mluvil o společném postupu všech stejně
s ním smýšlejících stran. V dopise »Pester
Lloydu« prozrazují podrobně, jak by musi
dr. Körber mluviti a jednati, aby mu mohli
klesnouti do náruči.
Nestrannost a objektivnost jsou prý na
místě tam, kde jde vše hladce, jako na př.
v Bavorsku nebo Sasku, ale v Rakousku ji
nak musí si počínati vláda, jež chce kolem
sebe seskupiti strany. »Čile pracovati a
statečně kráčeti ku předu« není prý pro Ra
kousko nijakým programem — nedostávát
se mu politického směru a národ-
ního stanovíska. Zejmena ale schazí
prý jakékoliv spolehlivé označení toho, cos
bude diti, když vladě se nepodaří uskuteč-
niti svůj program. —
Tedy liberálové němečtí chtějí, aby vláda
se postavila do jejich řad. Stalo se tak
dříve sice již častěji, ale tehdy jejich řady
ještě byly husté a v čele jejich stáli vázn
politikové. Za koho však mluví liberálové
němečtí dnes — toho se i oni sami i p. před-
seda ministerstva doví až teprve po vol-
A tak možno již nyní zaznamenati, že
ani po řeči předsedy ministerstva nelze se
nadíti onoho politického vyjasnění, po němž
se sice v této říši stále touží, jež všick i
očekávají, ale kteréž vždy a vždy uniká jako
bludička, kdykoliv někdo se odhodlá za ní
bách. —
Lloyd
Körber
Bavorsko
Sasko
Rakousko
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. listopadu. (»Pester Lloyde
o řeči dra. Körbra.) Poslední řeč před-
sedy rakouského ministerstva, promluvenáo
sjezdě průmyslníků, neuspokojila ani na pravo,
ani na levo; patrně dle staré zásady vídeňské.
že se v Rakonsku musí vládnouti tak, aby byly
nespokojeny všechny strany. Že jsou s drem.
Lloyd
Praha
12
article
Körbrem nespokojeni také vídeňští liberálové, o
tom svědčí dopis jich mluvčího v »Pester
Lloydu«. Jemu také nepostačuje program, ob-
sažený ve větách, že si vláda přeje pilný, po-
kračující ústavní stát a že počitá ke svým
všechny strany, mající totéž přání. Požadavek
»ústavního státu« vylučuje sice všechny státo-
právní aspirace, ale jak se mají tyto aspirace
vyloučiti, o tom se dr. Körber nezminil. A pak
— pokračuje »P. L.« — co učinila vláda, aby
shromáždila kolem sebe strany, jež si přejí
ústavní stát a tedy také pravidelně praeujíeí
parlament? Nechala je 8. června na holičkách.
sotva se ustavila pracovní většina. Od té doby
nečinila nic, aby strany k sobě připoutala. »Ob-
jektivnost a neutralita — papouškuje »P. L e
po známých židovsko-liberálních listech vídeň-
ských — jsou krásné věci pro vládu někdev
Bavorsku neb Sasku, kde všechno jde hladce.
Lloyd
doktor
Körber
P L
Ob
Bavorsko
Sasko
13
article
V rozštěpeném Rakousku musí však vláda, jež
chce strany kolem sebe shromážditi, podporo-
vati všechno, co drží s ústavou, s parlamentem
a parlamentní prací, ale také všechno plo ti-
rati, co se tomu příčí. Pilně pracovati a čile
pokračovati není v Rakousku ješté politickým
programem, neboť schází ještě politieký směra
národní stanovisko. A zvláště schází v řečí pre-
sídentově jakákoli poznámka o tom, co hodlá
vláda činiti, nepodaří-li se jí provósti tento pro-
gram. Učinil sice narážku, jež se dá vyložiti
buď jako vyhlídka na oktrojírku neb na abso-
lutismus. Ale to nestačí. Nevěří se, že rozpu
štění parlamentu jest poslední parlamentní pro-
středek a nezapomíná se, že absolutismus jes
poslední neparlamentní prostředek. Ale mezi tě-
mito prostředky leží ještě ledaco a dokud vláda
neukáže, jak smýšli o těchto středních stanicích.
musí se vládní výklad pokládati za neúplný.«
V Praze, 2. listopadu. (K otáz cle bo
senských železnic.) Naproti pověstem
že Kolom. Szell při jednání zástůpců všech
ministerstev o rozšíření bosenské železniční siie
pohrozil svou demissí, sdéluje »P. L.«, žeje
s kompetentního místa zmocněn prohlásiti, ze
Kolom. Szell v žádném stadiu onoho vyjedná
vání nedotknul se kabinetní otázky. — V téže
věci sděluje se přes Berlín, že s tureckou
Portou počalo se již výjednávati stran připojení
bosenských železnic k tureckým drahám v Mi-
trovici a že jest naděje, že jednání s Portou
skončí pro Rakousko uspokojivě.
P L
Rakousko
Praha
Berlín
14
article
Ze Lvova, 1. listopadu. (Volební ruch
mezi haličískými Rusy. — Zatčení
kandidáta poslanectví.) Pohtický
spolek strany staroruské »Russkaja Rada«, řídě
se přáním, projeveným z četných stran, nabídl
straně národně demokratické, soustředěné v »Ná-
rodní Radě«, společný postup při příšticho vol-
bách. »Ruská Rada« poukazovala při tom
k tomu, že při volbách r. 1897 takový společný
postup obou hlavních ruských stran dobře s
osvědčil. »Národní Rada« projevila sice ochotu
vyslati dva své členy, aby vyjednávali s dvěma
členy »Ruské Rady«, ale na návrh této, aby
se celé obě »Rady« ustavily jako volební výbor
odpovědi nedala. Následkem toho bude každá
strana při volbách pracovati samostatně. —
V Tarnopoli zatčen byl Václav Budzynovský
jenž v tamním okrese kandidoval proti vládnímu
kandidátu. Za důvod zatčení udává se brošurka,
kterou Budzynovský vydal asi před třemi ne
dělemi a která vůbec ani koníiskován
nebyla. Nyní se v brošurce našlo několik
zločinů najednou: urážka veličenstva, pobuřo-
vání, urážka náboženství atd. Pro rozšiřován
téže brošurky zatčen také JUC. Ostapčuk, syn
sněmovního poslance.
Rus
Budzynovský
Lvov
Russkij Rada
15
article
Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné
V Praze, 2. listopadu.
Srážka na černohorské hranici.
»Prager Abendblatt« připouští, že došle
mezi rakouskou a černohorskou hlídkou ku
srážce, o níž bylo oznámeno »Wiener Tagblattu«
protože podobně srážky nejsou tam ničím ne-
obyčejným. Ale příčiny jejich vždycky jsou
mistné a tak ani této srážce ani z daleka
nesmí býti přidáván nějaký poli
tický cha rak ter.
jjbni
Divoši na Balkáně.
Ku vsi Hadžaji ve Starém Srbsku přiše
poutník, cizinec v tom kraji, jen kroj ukazova
na to, že je Černohorec. Byl cestou unaven
i posadil se u cesty a usnul. Úsnul, aby se
nikdy více neprobudil. Albanští pastevči uviděvše
ciziho člověka běželi do vsi a oznámili. Ihned
se vyhrnulo 15—20 Albancův, obklopili pout
níka a učinili z něho spícího terě svým puškám
Střelei jsou Albanci dobří — za několik minu
černohorský poutník byl jako řešeto. Potom mu
srubli hlavu, nabodli na žerď, táhli vítězoslavným
tahem domů, střileli si na slávu z pušek a pro-
zpěvovali si. Táhli tak až do Peči, protáhl
celým městem a pak se postavili na náměstí.
kde přijímali gratulace svých rodáků. Přišla
hudba a zákeřníci a jejich obdivovatelé kolem
nabodnuté hlavy provozovali vojenské tance.
Prager
Wiener
Hadžaja
Černohorec
Praha
Balkán
Peč
Střelei
16
article
Srbové od nich hlavu koupili a počestněji
pohřbili v chrámě patriaršie. a
Albanci Kosuti unesli ze vsi Kamenice ženu
a dívku, obě Srbky. Divku násilím poturčili
Do vesnice Varagy vpadla albanská četa
začala drancovati, avšak podařilo se jimu vy
pleniti jen dům Stojana Radoviče. Ženy, sta
tečně Srbky, postavily se na obranu a puskami
i kamením lupiče zahnalya nenže ěna
Ve vsi Babljaku ukradli Petru Basor
dceru a odvlekli ji do lesa, aby ji zbanobili.
Dívka se jim vytrhla a utekla k olci. Na ten
čas je zachráněna, ale bestie prohlásily, že jim
neujde a provdá-li se, že zavraždí jini jejího
3i čdo
manžela.
Asi před 2 nedělemi rotá albanská přepadla
vesnici Sevce v okolí prizrenském a ukradla
14letou dcerušku Stojana Milosavljeviče Jovanku,
170 koz, 120 ovcí a okolo 100 hrdel skotu.
Při obraně padli z vesničanů Stanko Nikolič a
Jefta Djordjevič.
Srba
Srbka
Divka
Varaga
Radovič
Basor
Milosavljevič
Stanko Nikolič
Jefta Djordjevič
Albanec Kosout
17
article
Pomlouvání Černé Hory.
Pomlouvání Černé Hory.
»PestherLloyd« nedávno měl článek
rozvoji balkánských státův od berlínského kon-
gressu po tuto dobu. V tom článku nejhůře po
chodila Černá Hora, neboť srovnána byla s Ru
munskem a z pokroku Rumunska byl učiněn
závěrek, že Černá Hora nepokročila.
V jednom z posledních čísel týž list uve-
řejnil dopis z Dubrovníka, kterým jsou vyvrá-
cena všechna předešlá tvrzení o Černé Hoře
Konstatuje se pokrok v rolnietví, kommunika-
cích, v lepším zařízení vesnických obydlí av
národním školství. Nedoplatky daní jsou ne
známy na Černé Hoře a v celé zemi vládne
bezpečnost, jaké není v nejpokročilejších zemích.
Rakousko-Uhersko nemá proč hleděti nepříznivě.
neho dokonce žárlivě na pokrok Černé Hory
neboť děje se veskrze pokojným způsobem.
Agitace proti Černé Hoře již nalezla půdu
také v některých listech českých, což zajisté
neznamená pokrok českého národa, když už o
pokroku je řeč.
Černá Hora
Rumunsko
Dubrovník
Černá hoře
Rakousko
Uhersko
19
article
Podivné osvětlení srbských věcí,
»Pensée Slave« v jednom z posledních
čísel uveřejnila následující poznámku, zaslanou
jí z Bělehradu, s výhradou, že nebere zodpo-
vědnost za jeji správnost.
Srbsko po zásluze nazývají zemí překva-
pení. Jeví sle známky, že král A ll ek
andr se smíří se svým oteem. Plu-
kovník Lukič, věrný kumpáni Milanův,
raněný loni při attentátu Kneževičově, jmenován
velitelem VII. pěšího pluki. Nějaký bývalý pro-
fessor, prokázavší vládé Vladana Djordjeviče
cenné úsluhy, postaven v čelo bělehradské
vojenské intendantury. Armáda pří mo
koprní nad těmito jmenováními, a veřejné
minění ničeho nechápe. Ano mnozl myslí, že
»odloučení Milanovo« nebylo ničím víc, leč
klomedií, majíci za účel zbaviti se Vladan
Djórdjeviče. s a
zd Také sňatek krále Alexandra udál se v
srozumění s Milanem, jehož účelem při tom
bylo zatemniti populárností nové královny popu-
lárnost královny Natalie,a ov
Amnestování redaktorů milanovských-»Malých
Novin« také sluší považovati za příznak tohoto
druhu, zvláště když bylo vyhlášeno po soukro
mém rozhovoru ředítele tohoto orgánu, Pery
Todoroviče, s králem Alexandrem
Proslýchá se, že Milan přijede z jara do
Bělehradu, aby se »úřadně« smířil se synem.
Uveřejnujeme prozatím jako zajímavé
kombinace
Ke změnám v anglickém mini-
sterstvu.
Pla
Lukič
Milanův
Kneževičův
Djordjevič
Milan
Natalia
Todorovič
Bělehrad
Srbsko
Pensée Slave
20
article
Změny tyto provedeny jsou, jak již čtenái
seznal, zeela ve směru dříve naznačeném. Čelno
osobnosti zůstaly na svých místech až na od-
stup portefenillu zahraničného min.-presidentem
Salysburem dosavadnímu ministru vojenstv
Lansdownecvi.
Imperialistieký anglický tisk bouří pr
tomuto jakožto prý muží neschopnému, v pravdě
však jedmě proto, že miláček tisku toho, pan
Chamberlaín, toho důležitého, ale i hebezpeč-
ného úřadu neobdržel. Právě proto jest ale
liberální tisk s jmenováním Lansdowna spo-
kojen. Pochopil, že mírný Salisbury zůmysl
nechtěl míti v úřadě zahraničném agressivního
a samostatného Chamberlaina, nýbrž muže, n
nějž on, Salisbury, i na dále vykonávati bude
vliv. Ku podivu vědí imperialistické listy o ne-
způsobilosti Lansdowna, ač dříve jej proti vý-
tkám opposice hájívaly. Ostatně ukázalo se též
že nejen Lansdowne vinen byl chybami v při-
pravách k válce jihoafrické, nýbrž celé miní-
sterstvo, jelikož jeho mnohá vhodná opatřen
mařili nejednou jiní ministři ressortní. —
Důvodem k vystoupení Ridleye z minister-
stva jest dle mnohých hlasův okolnost, že státi
se má speakrem dolní sněmovny.
Mac Kinleyovy čáky volební.
Od sjezdu demokratické strany v Kansasu,
na němž Bryan zdráhal se vzdor nalehání ně-
kterých opatrných přátel svých vyloučiti z pro-
gramu svého svobodnou ražbu stříbra, neustá-
vali dokonce i někteří odpůrci její ve stranět
— není jich v ni mnoho — prohlašovati, že
kandidát její, Bryan, podlehne Mac Kinleyovi.
Této naději oddává se i celá strana republi-
kánská. Bryan pronesl sice — praví jeho od-
půrci — řadu účinných řečí, zvlášté ve
většich místech východu (kdež jest dělnictvo pro
něj, ale farmáři proti němu, kdežto v západ-
ních státech Unie jsou tito pro něj), prohlašova
se ve všech řečech těch za přilele délnictva,
Chamberlaín
Mac
Kinleyův
Bryan
Mac Kinley
Salisbury
Kansas
dolní sněmovna
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Mo t y
Kapitola z dějin výbojů, ni
Za svého pobytu na pařížské výstavě četl
jsem v záříjovém čísle »La Patrie« ve článku
»Ouand měme!« tato podotknutí: »Nelze po-
rovnati Mety se Štrasburkem. Mety zůstaly mě-
stem francouzským. Všechno je tam francouzské
obchodník, dělník, venkovan. Vojáci pruští ne
bavorští necití se tam doma, jsou v právdě
jako v zemi cizí a chovají se velmi skromně ( 1)
vůči lidu, mezi nimž se pohybují« . . . »Ger-
mänisace neučinila tam žádného pokroku, zcela
žádného. Je to s podivením, neboť franětina
vytlačena byla odevšad ze školy, ba i z ko
stela l«
Chtěje se sám přesvědčiti, zastavil' jsem n
zpáteční cesté v Metšch.
Třicet roků dlouhých pruská piklhaubna je
představitelkou nového panství v tomto městě.
A konec konců? Zdá se vám, že procházítese
někde v Nancy
Německý je pouze vnucený nátěr. Ulice
náměsti označeny jsou napřed německy, na
druhém místě trancouzsky. Pouze německy
označeny jsou ony ulice, jichž německý překlad
původního francouzského vlasteneckého prý rázu
byl by garnisonu německou trkal . . . Veřejné
budovy označeny pouze po německu: Amts-
gericht, Bezirkspraesidium, Landgericht, Polizei-
direktion, Lehrerseminar, Mädchenschule, Ober-
realschule atd. Na národních školách vyučova-
cím jazykem je němčina, frančtině učí se děti
jako cizímu jazyku . . . »Vlivem školy po-
němči se vám vaše děti,« řekl jsem občanovi,
jenž mi o poměrech školských vyprávěl . .
»I bůh uchovej ! Vyjdou-li děti ze školy, ne-
mluví doma leč po francouzsku. My staříse
německy neučíme a nechceme se ani učit . .«
Bohoslužby v kostelích konají se střídavě
po německu a po francouzsku.
Landgericht
Polizei
Mädchenschule
bůh
Štrasburk
Gera
Nancy
Le Patria
22
article
Zapřádal jsem hovor na ulici několikráte.
Kohokoliv jsem oslovil, každý po francouzsku
odpovidal. Hovornější byli, řekl-li jsem svě na-
cionale. Cizince ovšem ve mně poznali a bylo
nutno zaplašit jich nedůvěru.
»Viděljste již pomník císaře Viléma na
esplanadě? Stojí zády obrácen ku soše »na-
šeho« generala Neya . . . Najdete tam i věnce
se všenémeckou trikolorou. Ty věnce „dodává
zvláštní spolek na okrašlování pomníků.
Stráž je u pomníku, aby se císaři nie ne-
stalo . . .«
Starostou města je vládou jmenovaný svob.
pan Kramer. Veškeří úřadníci jsou Něměi.
Obyvatelstva čilají Mety 60.000 — a vojska
ve městě je 25.000 mužů!! Opatrnost pruskou
do budouena všudy pozorujete. Jedete-li vlakem
od Nověant, pozorujete, že na pravém břehu
Mosely staví se dvě velké tvrze. Nyní po třiceti
letech! Na návrší nad bojištěm u Gravelottea
Rezouvilla stavi se třetí, a jak mi sděleno, jiné
dvě na jiných stranách.
Vilém
Kramer
23
article
Staví se nové tvrze, ačkoliv vystavěli Pru-
šáci po válce 1870—71 kolem Met 15 nových
a již Francouzové před tím měli pevnost mno
hými tvrzemi obklopenu.
Otázka revanže ve Francii valně utuchla
V Paříži po ni nepozorujete stopy. Němcise
na výstavě roztahovali jako v Berlině.
b Ale u Met jaká opatření?
Vstoupite-li do obchodů, restaurantů, vi-
náren, hotelu, čekají jak oslovite. Citite se v po-
kořené zemi. Pozorují cizinec — — čekají Němce.
Hostince, kavárny, restaurace navštěvují ponejvíce
vojsko, úřadníci — Němci. Francouz nerad
v hospodě vysedává. Proto by německý hovor
v těchto místech o rázu města nespolehlivé svě-
dectví vydával. Z hostineů vystrčeny do ulice
z daleka viditelné veliké velkoněmecké prapory
s nápisy různých »Bräu«. Z jednoho » Bräue
zaznivá řev písně »Wacht am Rhein«. V pravýeh
německých městech hostince tak se označují.
Přisný rozkaz vlády ukládá dvojjazyčnost nápisů
na obchodních domech. V žádném průmyslovém
i obchodním závodě nesmí býti ředitelem, kdo
není mocen jazyka německého.
Met
Francouz
Němec
Francie
Paříž
Berlín
Hostinka
Wacht be Rhein
24
article
*) »Verein zur Auschmückung der Denkmäle
omo Melz. «
Na ulicích v Metách je neveselo. Není sta-
vebního ruchu. Vše zůstává při starém. Připadá
vám, jako by otcům města nezáleželo na roz-
květu jeho pod cizí vládou. Přečetné bohate
francouzské rodiny po nešťastné válce se pře-
stěhovaly. Mety jakoby se v organickém vývoji
svém zastavily. Co tu nového, nestalo se přiči
něním obyvatelstva, u něhož pozorujete jakoue
němou resignaci.
Charakteristické je, co smějí a co nesměj
psáti metské časopisy. Vychází tu: »Le Courier
(od 9 let), list konservativní, »Le Messin«, libe-
rální, vychází 18 let, »Le Lorrain«, klerikální.
Vláda pruská vydává úřadní »Metzer Zeitung
a »Gazette de Lorrain«.
Bylo prvním činem vlády po obsazení. Met.
založiti vládní list — existuje 30 let. Neúřadním
je »Metzer Volksblatt«. A o čem píšou fran
couzsky psané listy neúřadní? Tu čtete úvodn
článek o rozvoji lékařství, tam o válce v Cině
v třetím listě o »Francii a Japonsku« . . . Za
vadíli čásopis o politiku domácí, otázku národní
bývá důsledně konfiskován.
Melz
Lorrain
Metzer Volksblatt
Gazette jít Lorrain
Met
Francie
Japonsko
Le Messina
Metzer Zeitung
SF zur Auschmückung der Denkmäle
Le Courier
25
article
Nejbojovnější je prý »Le Messin«. Psa
právě: »Rádi přiznáváme pravdu frankfurtskému
časopisu, jenž chválí dobré finsnční poměry
v Elsasku-Lotrinsku. Inu ovšem, obyvatelsivo
dobře platí daně »bez zjevného odporu«, proto
naše země jsou jemu zeměmi idealními . ..«
Na jiném místě zmiňuje se o ustanovení vlády.
aby ředitelové průmyslových závodů byli znali
jazyka německého a praví: »Chce tím vláda
získati lásku naši pro jazyk německý ? . . . Na
ocet nechytají se mouchy . . .«
Vzdor silnému tlaku germanisace v Metách
neučinila valných pokroků. Toho je si vláda
pruská vědoma. Proto prý v poslední době tlaku
přibylo. Větší tlak budí však pochopitelně větší
odpor. Úsilí vlády obrací se nejmocněji tam
kde tlak je nejvydatnější.
Lotrinsko
Le Messina
26
article
Kapitál německý, německé peněžní ústavy
Naproti jediné staré francouzské bance
v Metách: Banque de Metz, vyvstaly a jsou
v činnosti: Reichsbankstelle, Creditverein fu
Lothringen, Allgemeine Elsässiche Bank gesel-
schaft. Mayer Co., Bank für Elsass-Lothringen
Skru domorodce německými penězi — -
Tubý odpor kladou Mety dorážející na ně
germanisaci. Měli byste z měšťanstvad radost.
jakou jsem měl sám, procházeje ulicemi města
pod bezohlednou přemocí upícího již na
30, rokl
mstl
Na nejpřednějším ze tří náměstí kolem
kathedrály, překrásné stavby gotické na »Parade-
platzus stojí bronzová socha maršála Faberta
vojevůdce Ludvíka XIV. s
Na přední straně čtete na podstavci sochy
Si, pour empecher, q'une place, que le ro
m' a confiée, ne tombat au pouvoir de l'ennemi
il fallait mettre a la brěche ma personne, ma
famille et tout mon bien, je ne balanceraíe
pas un moment a le faire . . . . . Statečný
nápis! Kdyby náčelníci vojska francouzského
tak statečně byli smýšteli v roce 1870, nebyly
by Mety dnes asi městem pruským, na espla
nádě městské nestála by bronzová sbcha vitěz
Hohenzollera hlavou obrácena ku vysočině gra
velottské.
Ludvík XIV
SF f Lothringen
Allgemeine Elsässiche Bank gesel
Mayer Company
Bank für GlassLothringen
Banque jít Metz
27
article
Okoli města na mnoho kilometrů je fran
couzské. Po německu se mnohdy ani nedo
mluvíte. Neznaji. Na západ od Met nejblíže
jsou hranice francouzské pobliž osady Gra
velotte ve vzdálenosti 18 kilometrů. Lákalo
mne prohlédnouti památné bojiště, na němž bo
jována jedna z nejkrvavějších bitev v srpnu
1870. Povozem jste z Met v Gravelotte po-
hodlně za 2 hodiny. Silnice vede osadami
Longeville, Moulins údolim Moselly. Z osady
poslední stoupá silnice dosti přikře na vrchy,
jež ovládají ze západní straby Mety. Na samém
již vrchu nalezá se psada Rozerieulles, odkudž
v pravo viděti rozsáhlou tvrz St. Quentin, Fran-
couzy již vystavěnou, dominující nad vysočinou
na západ. Z Rezonville vede silnice dále na
západ do Vionville a Mars la-Tour. Vysočina
rozsáhlá. Na sever od Gravelotte jest často
jmenovaný St. Privat. Zde ve dnech 16. a 18
srpna 1870 konány divy udatnosti a tekly po-
toky krve.
Sem po celý rok putují Němci. Prusk
vláda vystavěla na místě, odkudž celé bojiště
dobře lze přehlédnouti, rozhlednu, s níž vlaje
velkoněmecký prapor.
v o
Stanislav
Quentin
Fran
Němec
Met
Gravelotte
Longeville
Moulins
St . Privat
Mars leTour
28
article
Kam oko pohledne, na širé pláni, mezi
obilím a brambory, na pokraji lesa, u samé
silnice pomniky padlému mužstvu a důstojníkům
německým. Na náhrobcích mužstva jsou dře-
věně kříže s nápisem: »Hier ruhen gefallen
Krieger«. Kříže ozdobené jsou věnci z umělých
květin, na nich fábory v říšských barvách.
Hroby důstojníků ozdobeny obelisky, sloupy,
náhrobnými kameny, na obeliseích orlové, hel-
mice, meče, věnce aj.
Vedle samé silnice, na počátku hlubokého
úvozu, jímž přitrhla německá vojska od Gra-
velotte k útoku na posice francouzské, obelisk
s nápisem: »Hier starben den Heldentod fu
König und Vaterland.« Následují jmena hrdinů.
Čtu mezi jinými: Grabowitz, Borkowiez, Kru-
dinski, Nitkowski, Maslowski, Pakowski,
Iwanski a j. Napočetl jsem mezi padlými slo-
vanských jmen 50 proc. Slovanská krev prolita
zde pro sjednocení velkoněmecké říše. Byly to
poznaňské pluky č. 14 a 54.
Krieger
Maslowski
Pakowski
Iwanský
gra
König und vaterland
29
article
Od pomníku sklání se silnice ku zmíně-
nému úvozu, jenž při vypsání bitvy u Grave-
lotte tak často je jmenován: k úvozu Mance-
skému. Kdo viděl mistrná panoramato »Bitv
u Gravelotte«, jež po větších městech evrop-
ských svého času kolovalo, snadno pozná, že
provedeno s rozhledem od pomníku pluku po-
znaňského. Na onu zeď kolem silnice obzvlášt
živě jsem si vzpomněl.
Průvodce můj upozorňuje mne na pomník
mysliveckého pluku (na vysokém podstavci bron-
zová socha myslivce ženoucího útokem) na
pravé straně u silnice, odkudž vojsko německé
poprvé ukázalo se šikům francouzským . . . Tri-
krát hnali Prušáci z lohoto místa útokem, tři-
krát byli odraženi, násep pokryt byl mrtvolami,
teprv útok čtvrtý se povedl.
A prostý muž Francouz, dodal . . . » Němei
srdnatě si vedli a naši, podívejie se, tam na
hoře stáli . . .«.
I bez odborné vojenské znalosti snadno
rozeznáte, že posice Francouzů v osudné bitvě
byla nepoměrně příznivější německé. Ovšem
vojsko francouzské bylo již demoralisováno.
Osada Gravelotte je francouzská. Ale jaký
dojem ! Čtete : Bürgermeisteramt, Einnehmerstell
Prušák
Francouz
Grave
Tri
Gravelotte
Bitv u Gravelotte
Bürgermeisteramt