ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 20b84110-8ea0-11dc-a3ae-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 140, work 8, place 79, org 16
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
2. října 1909. Císlo 272.
4 article
osob v pořádku táhlo na pole Marsovo, kde byl o 4. hod. konán tábor lidu. Delegace, se- stávající z presidenta federace spolků, tajemníka korporací a ještě jednoho presidenta byla před- stavena králi a podala mu adresu, odhlasovanou shromážděním lidu. Král poděkoval delegaci učinil následující prohlášení: »Blahopřejí vám, že tlumočíte přání národa klidně a loyálně, jak se sluší na ústavní občany. Jsem přesvěd- čen, že moje vláda, v niž mám plnou důvěru,a parlament vezmou vaše přání ve vážnou úvahu a že budou potřebné zákony odhlasovány. Po dlouhou dobu svého panování neměl jsem na zřeteli nežli zájem národa, který je též zájmem koruny. Buďte jisti, že král neodporoval a ne- bude nikdy odporovati uskutečnění každého opa- tření, sloužícího pokroku národa doma i. z hranicemi, jakož i blahobytu země, vždy v me- zíeh ústavy, které jsem přísahal věrnost.« — Král objevil se na balkoně paláce a pro- mluvil k massám, sbromážděným na ulici Jeho řeč byla velmi vřelá. »Děkuji vám« — pravil král — »za vaše projevy a gratuluji vám k loyální formě, kterou takto vyjadťujete svě přání. Odpověděl jsem vaší delegaci a vyslovil jsem hluboké přesvědčení, že vláda, mající mou důvěru, a vlastenectví sněmovny vážnů se budou zabývati vašimi požadavky (nadšené volání: Ae žije král !) Můj osobní zájem splývá úplně se zájmem národa čelého. Prosím vás, abyste se rozešli v klidu provolávajíce: »Ať žije národl« (Provolávání: Ať žije král.) Dav odtábl pak k domu ministerského předsedy Mavromichalise.
Marsův A žít král ať žít král
5 article
Obklopen všemi ministry president kabinetu od- pověděl delegaci manifestantů. Děkoval jí též za způsob, jímž projevuje své mínění a přání. Obává se, že dílo reforem narazí na překážky a staré zvyky zakořenéné v mravy politieké, ale netřeba ztráceti naděje. Vláda nynější zaručuje klid a pořádek. Musí se však též energicky pracovat a uskutečnit program národa hlubo- kým prozkoumáním všech otázek. Vláda od- straní všechny překážky, které se budou stavět do cesty dílu budoucnosti a blahobytu. Bude se opírati o osvícenou a vlasteneckou pomoc sně- movny, armády a celého národa. President kabinetu skončil voláním: »Ať zije národ ! At žije král! Ať žije reforma!« Za jásavého pro- volávání rozešly se nesmírné davy v úplném po- řádku.
Ata žít král
6 article Otázka dardanelská a konfederace balkánská.
Otázka dardanelská a konfederace balkánská. Mluvilo se mnoho o malé nebo značné důležito- sti otázky dardanelské pro velmoci a vysokou politiku svropskou. Zdá se, že se zapomínalo, že na Balkáně neméně se o ni zajímali a rovněž této otázce přiklá- dali velkou důležitost pro země balkánské. Myšlenk konfederace balkánské tam nevymizela, ačkoli mno- ho ztratila z prvotního nadšení. Poznali stejně v Srb- sku jako v Turecku, v zemích, kde myšlenka dochá- zela nejpříznivějšího přijetí, nepopiratelný zájem otázky dardanelské. Konfederace balkánská už nebud v Bělehradě naději na hluboké přátelství a všeobee- nou solidarilu srbsko-tureckou. Jsou tam rozčarováni jako všude, v nazírání na nový otomanský režim ale proto přece si netaji důležitosti konfederace před- ně jako hráze proti každému novému pokusu invase na Balkán a po druhé jako přípravy veliké moci vo- jenské, která může na prospěch trojdohody zjednai vojenskou rovnováhu v Evropě. Dlužno přiznati, že Turci osvědčují velmi málo zájmu o tuto druhou stránku, která je nechává úpl- ně chladnými. Většina jich a v hloubi duše asi vši- chni, nemají sympatií k žádnému seskupení politi- ekému v Evropě. Nedbají více méně všech mocnost a přejí si, se všemi vycházeli a vytěžit z toho c nojvíce pro sebe.
Srb Turek Balkán Turecko Bělehrad Evropa
7 article
Více zájmu osvědčují Turci pro zaFránění no- vého vojenského vpádu některé velmoci na Balkán. ačkoli soudí, že lépe tomu může zabrániti polifická konstellace mezi velmocemi, než konfederace balkán- ská. Avšak tato myšlenka jest mezi nimi velmi po- pulární, díky naději, že nadále přestanou všecky zá- lusky balkánských států na olomanské území a že každé vmísení se velmocí do záležitostí balkánských bude znemožněno, Turci holdují této myšlence tu- díž s nepřátelským smýšlením proti celé Evropě a nikoli jako Srbově, v touze, aby se mohli zúčastniti souboje mezi skupinami velmocí
Turek Srbův Balkán Evropa
8 article
Jakkoli tomu jest, tolik jest jisto, že konfederace balkánská z různých důvodů je populární v Srbsku i Turecku, kdežto ostatní balkánské státy jsou mábo pro myšlenku tu nadšeny, nevidouce v ní žádného prospěchu přímého pro sebe. Zejména v Bulharsku se k ni chovali dosud velmi nenřátelsky, poněvadz tato země mnoho získala a provedla změny na Bal- káně a nemůže tudíž si přáti ustálení nynějších po- měrů. Avšak bez Bulharska by konfederace balkán- sků byla politicky i vojensky ochromena. Bulharsko jest v situaci výjimečně příznivě, obklopeno státy slaběími, než ono, nebo jen mu rovnými, takže se ne- musí ničeho od svých sousedů obávati a může tudíž bez zvláštních ohledů na ně sledovati politiku nej- více prospívající jeho zájmům a využitkovati všech okolností. Velmoci nemají k němu přístupu a ono si může, pokud jich se týče, všechno dovoliti. Jenom Rusko může je zkrotit na příklad udeřením na jeho přístavy, avšak Rusko nikdy nebude ničiti země,u- tvořené ruskou krví. Nicméně vědomí, že může byti Ruskem zkrušeno, půscbí, že jest zmítáno mezi přá- ním míti sympatie Ruska a obavou před jeho hně- vem. Tím také vysvětluje se nedůvěra něklorých Bulharů k Rusku, klerá by jinak po tom, co Ruske učinilo pro tuto zemi, byla nepochopiťelna.
Bulhar Ruske Srbsko Turecko Bulharsko Bala Rusko
9 article
Tato neobyčejně příznivá situace Bulharska pr ti ostatní Evropě jest známa a chápána v Sofiji; i vel- moci si mnohdy stěžují, že jí příliš vydatně užívá Zástupce jedné velmoci pravil před lety svým kole- gům v Sofiji: S těmíhle Bulhary nelze opravdu nie pořídit. Když uzavírají obchodní smlouvy, snaží se do nich vpraviti co nejvice klausulí dvojího smyslu. Jakmilo smlouva jest v platnosti, vykládají ji jen ve svůj prospěch a my nemůžeme nic dělati, Musíme to buď trpět, anebo vzdáti se všeho obchodu s toulo zemí, poněvadž nemáme nad ní žádné moci. Avšak všechno by se změnilo, kdyby otevřeny byly Dardanely. Tu by se válečné lodi evropských mocností mohly objevit před bulharskými přístavy. Bulhamsko by musilo s nimi počítati a musilo by s podrobit jejich vůli. To vědí také Bulhaři a proto by si přáli, aby prodlouženo bylo uzavření Dardanel.
Bulhar Bulharsko Evropa Dardanely
10 article
Naproti tomu v Bělehradě si přejí, aby byly otevře- ny, poněvadž Bulharsko, jsouc postihnutelno jenom od moře, octlo by se pod vlivem trojdohody a bylo by vyrváno přátelství německo-rakouskému. Tímto způsobem by také bylo snadno vtáhnouti je do bal- kánské konlederace. Ba myslí se také, že při otevření Dardanel by i Rumunsko bylo vystaveno velkému vlivu trojdohody. Anglické loďstvo by na ně tlačilo a mohlo by seslabiti pásky, které nyní poutají Ru- munsko k trojspolku. Rusko za příčinou svého sou- sedství s Německem a Rakouskem nemohlo bez evropských zápletek naléhati na Rumunsko, avšak Anglie, kterou nelze chopit, by mohla velmi dobře dát pocítit Rumunsku svou sílu a ani Německo, ani Rakousko by ho nemohly chránit proti anglickému loďstvu, bombardujícímu jeho přístavy a ničícímu jeho obchod. Konečně soudl, že ani Turecko by na dlouho nemohlo odolati trojdohodě, poněvadž, jsoue rovněž zranitelno na moři (vpád Sandžakem jest ve- lice riskantní), pochopí brzy výhody přátelství tro- dohody a nebezpečenství jeho nepřátelství. Proto tak v otázce dardanelské se asi podrobí přáním lroi- dohody. Tot jsou zajisté perskeptivy velice zajímavé kleré dlužno znáti.
Bělehrad Bulharsko Dardanely Rumunsko Rusko Německo Rakousko Anglie Turecko
11 article
Velký protestní projev proti germa nisaci na drahách moravských, (Od zvl. zprav. »Nár. Lislůs.) Brno, 30. září. Po Kojetinu, Přerově a jiných místech došlo k velikému protestnímu, projevu proti germani- sací na drahách moravských v Brně. Národní ráda svolala, ač trochu pozdě, velkou protestní schůzi do Besedního domu, na niž dostavily se velké davy lidu. I galerie byly hustě obsazeny a brněnský projev vyzněl důstojně. Právě za- sedá zemský sněm a tu projev dál se za celé řady poslanců. Přílomni byli posl. Votrube. Sáblik, Hruban, Podhrdský, Šrámek, Sláma Měchura, Šillioger, Staněk, Prokeš, Chlum, Smrček, Reichstädter, dr. Hess, Pilát, Šamalik, Benda, Albrecht, Kuchyňka, Jilek, Očadlik, Bureš, Fišeher, přís. zem. výb. Šulený, Šrámek, Šerý, Žampach, Krška, Parma, Dostál, Šromol. přísedící zemského výboru Slaroštik, Piilich, Kadíčák atd. Národní jednota olomoncká za- stoupena taj. Kubišem. Také Národní jednot brněnská byla zastoupena. Projev případně zahájil přís. zem. výb. ŠIlený jménem Národní rady a vítá nejen účastníky, ale i poslance. Posl. dr. Šro mj ot t činí projev jménem Ústř. star. sboru a vzpo- míná do nebe volajících křivd, které se dějí našemu českému lidu. V ústředi slar? považují za svou povinnost zavázati všeckyn obce, aby staraly se o nápravu národnostnícii poměrů, aby tabulky byly pokud možno jen české, aby obce zasazovaly se o české úřadníky. Budou-li sla- rostové důslední v těchto svých povinnostech, pak není byrokrata, který by nás utlačoval. Posl. Smrček kritisuje jednotlivé germa- nisátory drah našich a praví, že jsme zkrácent o 4000 úradníků, což čini ve služném 16 mi. kor, o 10000 podůřadníků se služným 12 mi.
Kojetin Sáblik Hruban Podhrdský Šrámek Sláma Měchura Šillioger Staněk Prokeš Reichstädter doktor Hess Pilát Šamalik Benda Albrecht Kuchyňka Jilek Očadlik Bureš Fišeher Kršek Dostál Šromol Kadíčák Kubiš Posl Šro Brno Přerov Chlum Žampach Parma Slaroštik Piilich
12 article
Ročně jsme zkrácení hospi o. 28 mil. K Úřadník, který se hlásí k své národnosti, je po- slán do Haliče, Bosny a j. Dodávek na drahách je za 250 mil. K. Dodávky tyto drží vo rukou Němci. Také rostaurace drží v rukou Němei. Poukazuje na výhody materiální, které vláda poskytuje oněm zemím, kde jsou Námci. Řečník zdůrazňuje potřebu hospodářského postlenl. Posli Šillinger praví, že boj na dra- hách je jen částí onoho boje, který vede Slo- vanstvo a Němectvem. Na nás samých je, aby- chom poměry napravili. Němci vydali heslo učte se česky. Proto nestačí žádat jen jazyko- vou rovnoprávnost, nýbrž i rovnoprávnost lidí. Musíme se starati o protěžování. akademické mládeže k drahám. Němci si vyložili » Besitzstand« dle svého prospěchu. Řečník vzpominá, že při drahách Němci mají výhodu přednosti, že jieh synové a deerky mají přednost. Všeobecně tyto zůsady uznat nemůžeme, poněvadž tato před- nost je předností Němeů. Neseme-li břemeno sestátňovací, máme nárok na rovnoprávnost Koleje jsou nositelem ne hospodářského roz- květu, nýbrž germanisace. ne Posl. Prokeš jménem strany sociálně- demokratické přidává se ku projevu a praví, ž boj ten považuje za složku boje soctálního Odsuzuje protekci německých štváčů Volksratu a zdůrazňuje otázku kvahfikace. Čeští lidé mjí trpké zkušenosti a protekcí těehto činiteln.
Němec Posl Prokeš Halič Bosna
13 article
Řečník kritisuje činnost posl Pirapona, který je důvěrníkem ministra Schreinera. (Bouřliný protest ! Volání fuj!) a přeje si, abychom na- učili moravský lid bojovati za avá prával Taj. Pelikán, uvnlán bourlivým po- tleskem, praví, že otázka národní rovnopráv- nosti u drah není jen otázkou národností, ale i hospodářskou. Také severozápadní dráha ger- manisuje a propoušti české dělníky. Savero- západní dráha měla ředitelem bývalého buršáka, státní dráze dán byl umtrněný Čech. Nad těmito je pánem opět zuřivý germanisátor. Řočník vzpomíná připadu, kdy češlí úřadníci obrátilí se přípisem na ministra-krajana. V ministerstvu krajanství uřízli z dopisu hlavičku a razítko večer pak poslali žádost tuto s německým při- pisem na dráhu buštěhradskou. A za to ně- mecká správa byla tak kulantní, že mínistru- krajanovi česky odepsala. (Dloutiotrvající volání Fuj! Hanba! Nebyl to Žáček r) Taj. Pelikán promlouvá o lokálních po- měrech bručnských a severní dráze, která je známa ve své germanisační činnosti. Z cifer, které uváděl, zajímavy jsou ony, které ilustrují, kolik Němeů a kolik Čechů jest zaměstnáno u severní dráhy. Staniční personál: Z 10 úřad- níků při dopravě je 9 Němců, 1 Čech, ze zálož- ních úřadníků jsou 2 Češi, 2 Němci, ve výpravně je z 10 úřadníků 5 Němců a 5 Čechů, z poklad- níků jsou 4 Němci 1 Čech, z ass. pokl. 5 =3 Němci a 2 Čechové. Ze 34 staničních úřadníků je 23 Nemců a 11 Čechů. Z těchto 11 Čechů přijde do styku však pouze 5 českých úřadníků.
Schreiner Pelikán Žáček Čecho Němec Čo Čech Čechy
14 article
Co se týče podúřadníků a služebníků neni si- tuace lopší. Ve výpravně je 77 Němců a 2 Čo- chové. Výhybkářský personál obsahuje z 94 jen 23 Čechů, a 71 Němců. Ze 120 dělníků, zde zaměstnaných, je velká většina Němců. Podřl- zeni jsou Hochvaldovi germanisátoru. Z jízdního porsonálu: Vrchní konduktoři z 82 je jen 12 Čechů, 70 Němeů, z konduktorů 39 — 8 Čechů a 31 Němců, z výpomocných kunduktorů, jichž je 47, je 37 Němců a 10 Čechů. V topirnách: z 3 úřadníků 2 Němci, 1 Čech, strojníci z 23 20 Němců a 3 Češi, z žel, zámečníků z 11 = 8 Němců a 3 Čechové, z topičů 9 Němců a 1
Němec Čecho Čo Čech Něme Němec
15 article Čech, z dělníků 60 je 45 Němců a 15 Čechu.
Čech, z dělníků 60 je 45 Němců a 15 Čechu. Celkem všeho úřadnictva je ze 44 = 31 Něm- ců, 13 Čechů, ostatních 416 = 340 Němců. 76 Čechů. 10 úřadníků neumí vůbec česky V udržování trati 5 úřadníků Němců a 5 Če- chů. Z podúřadníků 1 Čech a 1 Němec atd. Red. Laube cituje zemské zřízení o rovno- právnosti a nabádá k vytrvalosti v boji za rovnoprávnost a krilisuje činnost přednosty ná- draží brněnského Müllera, který zakázal zři- zencům sbírati na Matici školskou příspěvky. Posl. Okleštěk vítá projev jménem stra- ny agrární a promlouvá o nespravedlnosti na drahách. Posl. dr. Fischer za bouřlivého souhlasu mluvil o germanisaci na drahách našich jakoc evropském skandálu. Český lid měl by předstou- píti před svého panovníka a říci mu: Je spra- vedlivým, abys králi náš splnil, co jsi vyřkl v základních státních zákonech. Řečník konči Nerudovými slovy, za potlesku několikamínuto- vého.
Němec Čech Čecho Čo Laub Müller Posl doktor Fischer Čechy Německo Reda Němec
16 article
K návrhu posl. Dostálu byla pak jednomysl- ně přijata resoluce, ve které se protestuje proti snahám státní správy drah, vymýtiti i po- slední zbytky jazyka českéhc ze služeb a úřadů železničních; žádá se, aby jazyku českému do- stalo se stejného práva s jazykem německým v celé zemi ve správě drah i ve všech odvětvích úradování vnitrního i vnějšího, protestuje se dále proti tomu, aby k úřadům železničním a do služeb železnic vůbec byli přijímáni v (al ohromné převaze příslušníci národa německého a žádá se, aby na všech drahách a stejně také v centrálních úřadech železniční správy byl brá personál, znalý obou zemských jazyků; obsazo- vání nechť se děje podle národnostního poměru v území, které dráha projíždí a jemuž má slou- Jmenovitě pro město Brno a okolní stanice žádá se důrazně, aby zásady té bylo dbánoa porušení rovnováhy, které zde způsobem tak hrubým a makavým jest prováděno, nechť jest bezodkladně napraveno. V ohledu hospodářském žádá se, uby při zadávání dodávek pro železnice bylo dbáno stejného klíče jako při obsazován míst. Co do jednotlivosti požadavků připojuje se obyvatelstvo brněnské k obsáhu pražské reso- luce, přijaté na Zofíně dhe 9. září t. r., pro Moravu pak jmenovitě ke znění a obsahu memo- ránda, jak bylo v neděli, dne 26. září t. r. v Přerově za účasti poslanců, zástupců měst i obcř moravských, národních i zájmových kor- porací našich vypraeováno a vyslovuje se sou- hlas, aby memorandum to hromadnou deputací zástupců celé Moravy bylo jako souhrn našich požudavkě na železných drahách na příslušných místech tlumočeno a zdůrazněno.
Dostál Brno Morava Přerov
17 title
Vavoe
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Konfiskace. Večerní vydání včerejšíh čísla „Národních Listů“ propadlo konfiskaci. Vykonali ji o 147. hod. večerní z rozkazu stát- ního zastupitelstva, jehož přednostou je dvorní rada Morstadt, zřízenci pražské policie. Závadu shledána na dvou místech článku z kruhů soud- covských (K dnešnímu jmenování soudcovské- mu) a sice v odstavci úvodním až ke slovům ... jak beztrestně lze zákony ne- zachovávati a ve třech posledních odstav- cích závěrečných. Proti této konfiskaci podáme námitky, jakmile nám příslušný soudní výměr bude doručen.
Morstadt
20 article
— Ašéra klerikálního poslance Kadlčáka. V ranním vydání „Nár. Listů“ ze dne 22. září uveřejnilí jsme přípis od přítele našeho listu z Loun, v němž způsobem naprosto určitým a přímým popírá se prohlášení posl. Kadlčáka, že se nezúčastnil důstojnické hostiny dle 18. srp- na t. r. ve Frýdlantě na Moravě a že tudíž ne- mobl preněsti slov, jemu za vinu kladených, že totíž není eni Čech ani Němcc, nýbrž Moravan, že Češi jsou nepřátelé Moravanů atd. a týmž určitým a přímým způsobem tvrdí se, že na ho- stíně byl a slova ta pronesl. Ježto přípis po- chází od častého našeho a vždy zvláště po strán- ce pravdy osvědčeného příležitostného zpravo- daje i dávného přítele listu, zaujímajícího vyni- kající společenské postavení, uveřejnili jsme jej v naprostě důvěře v jeho pravdivost, zvláště když dovolával se svědků, účastníků zminěno důstojnické hostiny. Ve dnech následujících ob- jovilo se v listech moravských, posl. Kadlčákovi přístupných, opětné prohlášení pana poslance, že na hostiné ani nebyl, a nám dostalo se pro- hlášení, podepsaného starostou frýdlantským p. F. Kenlínem a P. Klem. Humplíkem, že posl Kadlčák na hostině nebyl s důstojníky vůbec nemluvil. Zahá- jili jsme o věci ihned šetření a jeho výsledek po mnohých vyměněných dopisech s lounským zpravodajem a jeho svědky nejlépe zračí, se v dopisc, jejž zpravodaji našemu k disposici dal p. inž. Artur Klein v Lounech, který se frý- dlantské hostiny zúčastnil jako záložní důstoj- ník. Dopis tento zní:
Kadlčák Moravan Čech Kenlín P Klem Ing Klein Louny Frýdlant Morava Čechy
21 article
Velectěný pane kolegoí K Vašemu dotazu stran události ve Frydlant sdělují Vám po novém šetření následovní: Dne 18. srpna na oslavu jmenin cisařových Byla po polní mši uspořádána hostina v důstojni- ckém klubu pěšího pluku zeměbraneckého č. 32. K této hostině doslavili se i notáblové městaa sice: Starosta města a přítel i stoupenec Kadlčá- kův p. Kerlín, pan děkan a třetí pán v civil u, jehožijméno neznám, ale jenž patrně dle způsobu chování se vyšších páno důstojníků zaujímá vyšší a vůdčí jakěsi postavení v městě. — Pan setník Mo- rel, bavě se s těmito civilně oděnými půny, položilznámou otázku stnan ná- rodmosti jednoho z nich a tu padla se strany těchto pánů slova o Mora- vanech a říši Svatoplukově a mezi ná- mi důstojníky se hned při stole roz- neslo, že tojest posl. Kadlčák. — Slo- va ona bez odporu musil pronésti buď starosta Kerlín nebo druhý pán Děkan slov oněch neužil, ježto seděl dále odp. setníka Morela. Z Čechů seděli tam z neaktivních důstojníků: (Následují jména čtyť pánů, jednoho z Olomouce, jednoho z Loun a dvou z Prahy. — Pozn. red.) a já. Aktivní důstojníky Vám nejme- nuji. Jislo jest, že slova ona padla a soudím, že by kol. M. nejlépe objasnil, kdo byl ten třet pán, který se hostiny zůčastnil a kte- rak bylo možno, aby se mezi důstoj- nictvem proneslo: „Das ist der Abgsordnote Kadlčák. S kol, pozdravem Vás inž. Klein.
Mor Svatoplukův Kadlčák St Kerlín Morel Čecho Klein Olomouc Louny Praha
22 article
Mimo jména jmenovaných pp. dů- stojníků dávám Vám tento dopis k úpl- né Vaší disponici. Z uvedeného vysvitá, že náš dopisovatel jed nal optima fide, když nám zaslal zprávu o po slanci Kadlčákovi, jsa o její pravdivosti úplně přesvědčen, když ji slyšel z úst dvou tak hodno- věrných svědků, hostině přitomných, a že i tito pánové byli přesvědčeni o úplné pravdě toho, co vypravují, jakož i řada důstojníků ho- stině přítomných, která mluvčího označila slovy: „Das ist der Abgeordnete Kadlčák.“ Jiste jest dále, že slova o národnosti české, německéa moravské, o říši Svatoplukově, o nepřátelích Če- ších, o tem, že Němci jsou Moravanům bližší, pronesena byla, že pronesl je jeden ze tří pánů- notáblů z Frýdlantu, hostině přítomných, a že velmi dobře vědí, kdo to byl pp. starosta Kerlín. p. děkan Humplik a také p. setník Morel. Půso. bilt naznačený výrok při hostině veliký rozruch a z výpovědi svědka víme, že po hostině ak- tivní důstojnictvo českým reservním důstojníkům předhazovalo, jací jsou to Češí, že se aní k sobě nehlásí, ač jsou bratří a co prý tedy chtějí atd. Pp. Kerlín a P. Humplik, kdyby byli úplný- mi přáteli pravdy, promluvili by nyní celou pravdu.
Kadlčák Svatoplukův Němec Moravan Humplik Morel P Humplik Frýdlant
23 article
— Po sněmu. Zprovodaj našeho listu vy- žádal si od předního čelného poslance úsudek o situnčních dějích sněmování právě skončené- ho. Míněný poslanec poukázal nejprve na důle- žitost společného postupu stran českých, zejmé- na svobodomyslné a agrární a dodal, že cho- vání kenservativního velkostatku se tentokráte značně líšilo od dřívějška. Hrabě Clam Martinie na př. , čtvrteční společné parlamentní komisí zvlášíním způsobem zdůrazníl neochvějnost své- ho vlasteneckého přesvědčení českého. Po schů- zi té vyhledali poslanci dr. Škarda, dr. Pinkas a dr. Mašek nejv. maršálka prince Lobkovice a sdělili mu obsah projevu k uveřejnění připra veného. V rozmluvě, jež pak následovala, sdělil jim nejv. maršálek, že druhé sezení sněmu již svolati nemtní. Totéž sdělil potom dru. Urba- novi, jenž pak zprávu tu oznámil svým politi ckým přátelům. Sněm tedy se odročuje, aniž se vůbec dal do práce. Čeští poslanci, ač si sněmu a jeho klidného zasedání přáli, přece jenom ne- mají příčiny, aby nynější stav sněmu považovali za svoji obtíž a nesnáz, nebo snad dokonce z svůj neúspěch. Jaký je dosavadní výsledek ně- mecké taktiky? V konferenci předsedů klubů vyhlásili Němci jako primum et unum necessa- rium výhradné projednání vládních osnov, a svou taktikou, jíž splnění tohoto svého požadav ku vymáhali, dospěli až tam, že osnovy ty vů- bec nebyly ani ve sněmě rozdány. Tento fakt má dosud pronikavý význam. Bude-li totiž nyní sněm odročen a bude-li v prosinci svolán znova.
Martinius doktor Škarda Pinkas Mašek Lobkovic Němec uno necessa
24 article
tu tento fakt obsahuje nový doklad pro ne- udržitelnost nynějšího německého požadavku dosavadní německé taktiky: prosincová schůz- byla by totiž druhá v pořadí nynějšího zasedání, a teprve ve schůzi té mohly by býti vládní před- lohy německé tiskem rozdány, což znamená, že na jednací pořad prvé schůze prosincové — v nynějším zasedání druhé — bylo by možno dáti cokoliv, jenom ne vládní předlohy. Také z tohoto fakta je vídět, jak nerozvážný byl po- stup a jak bezpodstatná byla taktika Němeů ve sněmovním zasedání, právě bezůspěšně zkonče- ném. Mají-li Němci příčinu, aby se takovým vý- sledkem své politiky honosili mezi rozumnými lidmi můžeme klidně zůstaviti posudku a roz- sudku muzů nepredpojatých. — Tím byla roz- čonvoo mluva skončena. — Jak vypadá němeoká država ve světle pravdy, dokazuje nejnovější soudcovské jmeno- vání pro okres vimperský. Pro tento okres, kde žíje 12.000 Čechů, kde přes 569% veškeré agendy je české, kde přes 30 let byl soudzem Čech, jmenován byl nyní soudcem Němelc ro- dem i smýšlením, doporučenec německého mi- nistra krajana dra. Schreinera. Nejen to. Také sekretář okresního soudu vimperského, Čech p.
Němec Čecho Němelc Schreiner Čechy
25 article
Řezníček, přeložen byl do Prahy. Tak sestrojul dr. Schreiner s ministrem práv Hochenburgrem z tohoto většinou českého okresu, jehož české obyvatelstvo záleží z hospodářů, dobře situova- ných a německé ze zřízenců sehwarzenberských, obratem ruky německý „Besitzstand“. Správa justiční patrně ani neví, že dosadila do Vim- perka soudcovské úřadníky, kteří nemají jazy- kové kvalifikace, aby vyřídili většinu české agend;. Patrně pod heslem: Justicia regnorum fundamentum. — Schůze parlameniní komise klubů po slaneů strany agrární a národní strany svodobo myslné konána včera za předsednictví dra. Škardy. Zprávy, podané předsody J. Dvořákem a drem Škardou, vzaty jednomyslně na vědomí a schvá- leny. Návrhy, podané pro další společný postup, přijaty a přikázány ku provedení komitétu, do něhož obě strany vyslaly své zástupce. — Ku protestům proti německým násil- nostem, páchaným na českém lidu a jeho škol- ství ve Vídni a Dolních Rakousích, připojily se dále okresní výbory v Lomnici n. Popo e T áboře — Z Národní rady české. Plenární schůze jazykového odboru Národní rady české koná se dnes v sobotu o 5. hod. odpol. v zasedací sín Národní rady české (Vodičkova 20).
Řezníček doktor Schreiner Hochenburgr J Dvořák Škarda Praha Vídeň Dolní Rakousy Lomnice Vodičkův odbor národní rada národní rada český Justicia res fundament
26 article
— Rodinné zprávy. Jan Maties, c. k. dvorní do davatel a majitel realit, s chotí Lonisou oznamuji sňatek své dcery Finy s panem Emilem Mašť nem. supl. profesorem v Táboře. Oddání budou dnes o 4. hodině odpolední ve farním chrámu P. Marie Sněžné Resignace. Dvorní rada pan MUDr. Jan Dvořák vzdal se po desetiletém úspěšném půso bení v nejvyšší zdravotní radě pro příšti období hod- nosti řádného čiena ve sbora tomto. Současně složi i hodnost čiena poradního sboru vládního při miní- sterstvu ohledně státní organisace ochrany dítěře péče o mládež. — Z kruhů lékařských. Pan MUDr B. Bouček v Poděbradech odcestoval a nebude v říjnu ordi- novati. — Jubileum 25letých služeb u »Prvního českého c. k. priv. ústavu ke vzájemněmu pojištění proti ško- dám z ohně a krupobití« oslavil odborný přednost jeho pan František Ostermann. U příležitosti t byl oslavenci odevzdán ředitelstvím obvyklý cenný dar a vysloveno blahopřání v uznání služeb jeho. kteréž i úřadnictvo vhodnou účastí svou provázelo za niž jubilant mile dojat děkoval. — Úmrtí. Ve Slatiňanech zemřela včera odpol. kn. Vilemína Auerspergová, choť prince Fr. Jos. Auersperga a sestra kn. Karla Klnského, po delší nemoci ve věku 53 let. — Z boje o české školní děti na Moravě. Ví- deňská novinářská korespondence sdůluje: Správce matiční školy v Moravském Krumlově, která má právo veřejnosti, stěžoval si úřadně u okresní školní rady moravsko-krumlovské, že do tamní obecné školy německé přijata byla řadu českých děti, němčin neznalých; i žádal, aby děti ty byly úřadně přiká- zány do české školy matiční, požívající práv školy veřejné. Okresní školní rada zamítla požadavek te a pořadem práva a postupem stížnosti dostala se v Praze.
Maties Fina Emil Mašť P Sněžná MUDr Dvořák Bouček Ostermann Auerspergová Jos Auersperg Klnský Tábor Poděbrady Slatiňany Francie Morava moravský Krumlov Praha MUDr B moravskýkrumlovský
27 article
sporná otázka až do ministerstva vyučování. Mini- slerstvo potvrdilo rozhodnuti okresní školní radya prohlásilo, že správce školy soukromé není oprávněn ke stížnosti proti přijetí dětí do veřejné školy obecné. Správce školy odvolal se ke správnímu soudu; ve své stižnosti dovozoval, že každý občan jest oprávněn vytknouti hrubé porušení zákona, že soukromá ma- tiční škola ohecná jako škola s právem veřejnosti má povahu školy povinné a že správce školy právě jsa jím je zároveň oprávněn k žádosti, by do školy té byly příkázány děti, jež po zákonu do české školy náleží. Správní soud však stižnost zamítl. Svůj nález odůvodnil v podstatě tskto: Dle zákonných ustano- vení o účelu a vnilřním zařízení veřejné školy obecné (dle § 1. říšského zákona školského) není sporno, že obecná škola jest určena ke službě ve- řejným zájmům, na jichž ochranu vzhledem na pří- slušně předpisy zákonné povolány jsou úřady školské.
Min
28 article
Jiným činitelům přísluší vliv na záležitosti oboru toho jen tehdy a jen potud, že mají na své straně subjektivní právo, po případě právní zájmy, zákonem chráněné. Ovšem každý může také v záležitostech školských podávati u politických úřadů návrhy, aby způsobil úřadní zakročení úřadů cestou dozorčí, leč není tu nároku na vyřízení navrženého opatřenía takovému zakročení nepřísluší postavení strany. V případě, o který jde, žádá se přikázání děti české soukromé škole obecné a tvrdí se, že nepřikázáním míněných děli škole té porušen byl nárok léto sou- kromé školy jakožto školy povinné. Nositelem nároku takto žádaného mohila by však býti jenom tato škola sama, po případě ta fysická nebo mravní osoba, která školu zřídila, použivši práva, zřizovali sou- kromé ústavy vyučovací a která je vydržuje. Jenom tyto osoby mohly by býti vzaty v úvahu jako před- stavilelky školy. — Z městské rady pražské. Slib měšťanský slo- žil ve včerejší schůzi v ruce starosty pana dra. K.
29 article
Groše dramatický umělec pan Pravoslav Rada; po- tom srdečnými slovy vzdal radě městské díky za po- ctu, udělením měšťanství mu projevenou a ujistl, že tate pocta zůstane vždy jeho krásnou vzpomín- kou, radostí a hrdostí. — Umělecká beseda jmeno- vala svým zástupcem v porotě k posouzení projektů na průlom letenský pana arch. Vejrycha. — Pan Poterka navrhl, aby — (vzhledem k tomu, že nelze uškutečniti návrh, aby na chodníku při reprosenta- čním domě vysázeny byly stromy) — stromy, a to červené hlohy, byly vysázeny na chodníku u fmnan- čníhe ředitelství, jenž je dosti šíroký; dále navrhl, aby příštím rokem zřízen byl na Joselském náměstí squer a náklad aby pojat byl do rozpočtu. Návrhy odkázány komisi — Sadovou komisí schválen byl návrh p. cís. rady Reinwarta, aby pomýšleno bylo na zalesnění obecních pozemků pražských na pra- vém břehu Vltavy (v Braníku) a aby ředitel sadů ustanovil druhy stromoví, pro ta místa vhodné. —
Groš Rada Vejrych Poterka Reinwart Joselský náměstí Vltava Braník
30 article
Vo sadové komisi učiněn návrh, aby vyhledávány byly v pražském okolí pozemky, vhodné pro záso- bovací zahradu pro případ zrušení zahrady Rajské; schválen byl však návrh p. nám. Jirouska, aby ne- byly nové pozemky hledány, nýbrž aby k tomu eíli upraveny byly pražské obecní pozemky ve Vysoča- nech. — Pan prof. dr. Funk, připomenuv otázku hy- gieny kanceláří, projednávanou na sjezdu českých měst, navrhl, aby sestavena byla komise ku pro- hlídce všech mugistrátních a obecních úřadovena učinila případné návrhy na účelná opatření, aby zá- vady v zájmu zdravotního stavu úřadnictva záhy byly odstraněny; zejména poukázal na závady úřa- doven v Richtrově domě. Pan dr. Scharí připojíl k tomu stížnost, že úřadovny, kam nejvíce stran musí docházeli, jsou umístěny v nejvyšších patrech. Návrh byl schválen. Pp. dr. Pík a dr. Šupich navrhli, aby obnoveny byly kroky za tím účelem, aby erár pod- nikl konečně stavby pro státní úřadovny, zejměna soudy, poplátkový úřad, depositní úřad a finanční ředitelství. Návrh schválen. — Dále navrhl pan dr. Pík, aby konečně přikročeno bylo k odstranění nedostatků při převozu osob nemocných a úrazem stížených, jimiž činnost záchranné stanice velmi trpl.
Rajská Jirousek profesor doktor Funk Scharí Šupich Richtrův dům
31 article
Návrh schválen. — Pan Peterka navrhl, aby velké, vkusné, víceramenné plynové kandelábry, které jsou postupně rušeny, nebyly zcela odstraňovány, nýbrž přemčňovány na světlo elektrické. Návrh přikázán správní radě elektrických podniků. — Pan Pinz uvadl, že v VIII. části Prahy jako čtvrti průmyslové, velice časte stávají se těžké úrazy, vyžadující brzké lékařské pomeci. Stane-li se takový úraz po ordi- načních hodinách pp. lékařů, lze často lékaře najíti teprve po dlouhé době, jelikož tito rozcházejí se za svou praxí po rozsáhlé čtvrti. Z tohe důvodu zádal navrhovatel, aby uvažováno hylo o této závadě a — možno-li — aby zařízena byla stálá celodenní služba aspoň jednoho z lékařů, aneb aby občanstvo VIIl. části aspoň přibližně bylo informováno, kde lékaři meškají. Návrh přikázán roferátu zdravolnímu. — Desátá řádná schůze sboru obecních sterších usta- novena na den 11. října t. r. — Usneseno, a by na svatováclavský dar Ústřední Mati- ci školské věnováno bylo 10.000 K. — Ze staroměstské radnice. Komise správní r- dy pražských obecních plynáren a sice předseda p. cís, r. J. V. Novák, řeč. Kukla a vrch. inž. Březov- ský, správce plynárny žižkovské, odjede dnes na studijní cesty za účelem prohlídky moderně zříze- ných plynáren a zároveň studií hospodářskýchoa sociálních. Komise projede Německo a Švýcary. — Z obcí předmástakých Mestské zastupitelstvo na Král. Vinohradech koná ve středu dne 6. října o B. hod. odpolední v zasedací síni městské radnice schůzi. Na programu mimo jiné: Návrhy na rozdělení pozemků a na změny rozdělovacích plánů.
Peterek Pinz J V Novák Kukla Ing Švýcar Král Praha staroměstský radnice Německo
32 article
Návrh, aby od Záložny vinohradské ko pen byl po zemek východně od okresní nemocnice pro účely obecní. Návrb, aby okresní subvence, určená měst- skému divadlu, věnována byla na jeho provozování a vyplácena divadelnímu družstvu. Návrha na udělení příspěvku statistické kanceláři král. hlav. města Prahy a spojených obcí na vydržování kanceláří ke zpra cování výsledků sčítání lidu. Předloha obecních účtů na rok 1908. Volby: místní školní rady české, do výboru pokračovaci školy průmyslové a do výboru Městské spořitelny. — Schůze městského zastupitel. stva v Košířích konati se bude v ponděli dne 4. října o 4. hod. odpolední v městské úřadovně. Na jednacím pořadu jest mimo jiné: Regulace a kanali- sace. Připojení města ku/ Praze. Dávka stočná. — Z Dejvic. Kontrola domohranců koná se v obci zdejší dne 14. října u obecního úřadu, Vyzývají se tudíž všichni, kdo domobranou povinni jsou, by v udaný den ohlašovací povinnosti své zadost uči- nili a v hodinách úřadních osobně k obec- nímu úřzda se dostavili. Dodatečná kontrola kona se dne 21. řijna. — Z ženské organisnce národní skrany svobodo- myslné. Členská schůze ženské orgnnisace národní strany svobodomyslné koná se v pondelí dne 4, řijna t. r. o 6. hodině večerní v místnostech Nároslního klubu v Praze II., kavárna „Louvre“, Ferdinandova třída, a přednáší na ní předsedkyně ženské organi- sace spisovatelka pí. Božena Viková-Kunčtickáo poměru ženské organisace v národní straně svobodo- myslné. Vstup volný.
Viková Praha Košíře Dejvice Louvre Ferdinandov třída ský divadlo městský spořitelna národní skrany svoboda Nároslní klub v Praga II národní stranit svoboda
33 article
— Studijní cesly nčiřelů slálních průmyslových škol Ministerstvo vyučování společně s ministerslvem veřejných prací vyslalo letos 119 učitalů statních prů- myslových škol na cesty studijní. Krumě jedné spo- lečné studijní cesty k Hlucutům (za příčinou studia stavitelství a domácího průmyslu), byly ostatní cesty jednotlivé. Mnoho cest vykonáno do ciziny. V zemích rakouských navštíveny hlavně Čechy a to zvinsté Praha, dále Monava, Slezsko, Sobnohrudsko a Štyrsko. V cizině hlavně Německo, Ialie, Švýca y, Švédsko, Francie a Anglie. Byly navšliveny odborné kongresy. výstavy a důležitě podniky. Dokonce byli posláni učitelé k návštěvě pražského kursu pro česání dam a k cizožemským kursům kuchařsko - hospodvňským. Poněvadž se oznámuje z řečených ministerstev, že tyto studijní cesty se osvědčují a že budou i na dál z prostředků státních podporovány; bylo by zá- hodno zjistiti, zdali dostalo se tu při měřeného podílu i učitelům česíkýn a zabezpečiti, aby pro budoucno bylo pamatováno českého učitelstva co nej- více. — K milionověmu daru Ústřední Matice školsko přispěli: dvorní rada Pavitček v Praze 2.05, Ma- řenka Fraňková v Linech 1.—, J. Šurovský v Dobro vici v hostinci p. Zvěřiny ve Vinařicí h 12 —, z vě. těžku, srpnové manifestace, pořádaně sdružení »Volné Mýšlenky« v Hradci Králové 300—, borní a dolní sněmovna zámecké vinárny v Mélníku 100.—
Sobnohrudsko Štyrsko Fraňková Lin J Šurovský Zvěřina Čechy Praha Slezsko Německo Ialie Švédsko Francie Anglie Ma Hradec Králové ministerstvo vyučování Pavitček Vinařice h dolní sněmovna