3
masthead
2. října 1909. Císlo 272.
4
article
osob v pořádku táhlo na pole Marsovo, kde
byl o 4. hod. konán tábor lidu. Delegace, se-
stávající z presidenta federace spolků, tajemníka
korporací a ještě jednoho presidenta byla před-
stavena králi a podala mu adresu, odhlasovanou
shromážděním lidu. Král poděkoval delegaci
učinil následující prohlášení: »Blahopřejí vám,
že tlumočíte přání národa klidně a loyálně,
jak se sluší na ústavní občany. Jsem přesvěd-
čen, že moje vláda, v niž mám plnou důvěru,a
parlament vezmou vaše přání ve vážnou úvahu
a že budou potřebné zákony odhlasovány. Po
dlouhou dobu svého panování neměl jsem na
zřeteli nežli zájem národa, který je též zájmem
koruny. Buďte jisti, že král neodporoval a ne-
bude nikdy odporovati uskutečnění každého opa-
tření, sloužícího pokroku národa doma i. z
hranicemi, jakož i blahobytu země, vždy v me-
zíeh ústavy, které jsem přísahal věrnost.« —
Král objevil se na balkoně paláce a pro-
mluvil k massám, sbromážděným na ulici
Jeho řeč byla velmi vřelá. »Děkuji vám« —
pravil král — »za vaše projevy a gratuluji vám
k loyální formě, kterou takto vyjadťujete svě
přání. Odpověděl jsem vaší delegaci a vyslovil
jsem hluboké přesvědčení, že vláda, mající mou
důvěru, a vlastenectví sněmovny vážnů se budou
zabývati vašimi požadavky (nadšené volání: Ae
žije král !) Můj osobní zájem splývá úplně se
zájmem národa čelého. Prosím vás, abyste se
rozešli v klidu provolávajíce: »Ať žije národl«
(Provolávání: Ať žije král.) Dav odtábl pak
k domu ministerského předsedy Mavromichalise.
Marsův
A žít král
ať žít král
5
article
Obklopen všemi ministry president kabinetu od-
pověděl delegaci manifestantů. Děkoval jí též
za způsob, jímž projevuje své mínění a přání.
Obává se, že dílo reforem narazí na překážky
a staré zvyky zakořenéné v mravy politieké, ale
netřeba ztráceti naděje. Vláda nynější zaručuje
klid a pořádek. Musí se však též energicky
pracovat a uskutečnit program národa hlubo-
kým prozkoumáním všech otázek. Vláda od-
straní všechny překážky, které se budou stavět
do cesty dílu budoucnosti a blahobytu. Bude se
opírati o osvícenou a vlasteneckou pomoc sně-
movny, armády a celého národa. President
kabinetu skončil voláním: »Ať zije národ ! At
žije král! Ať žije reforma!« Za jásavého pro-
volávání rozešly se nesmírné davy v úplném po-
řádku.
Ata žít král
6
article
Otázka dardanelská a konfederace
balkánská.
Otázka dardanelská a konfederace
balkánská.
Mluvilo se mnoho o malé nebo značné důležito-
sti otázky dardanelské pro velmoci a vysokou politiku
svropskou. Zdá se, že se zapomínalo, že na Balkáně
neméně se o ni zajímali a rovněž této otázce přiklá-
dali velkou důležitost pro země balkánské. Myšlenk
konfederace balkánské tam nevymizela, ačkoli mno-
ho ztratila z prvotního nadšení. Poznali stejně v Srb-
sku jako v Turecku, v zemích, kde myšlenka dochá-
zela nejpříznivějšího přijetí, nepopiratelný zájem
otázky dardanelské. Konfederace balkánská už nebud
v Bělehradě naději na hluboké přátelství a všeobee-
nou solidarilu srbsko-tureckou. Jsou tam rozčarováni
jako všude, v nazírání na nový otomanský režim
ale proto přece si netaji důležitosti konfederace před-
ně jako hráze proti každému novému pokusu invase
na Balkán a po druhé jako přípravy veliké moci vo-
jenské, která může na prospěch trojdohody zjednai
vojenskou rovnováhu v Evropě.
Dlužno přiznati, že Turci osvědčují velmi málo
zájmu o tuto druhou stránku, která je nechává úpl-
ně chladnými. Většina jich a v hloubi duše asi vši-
chni, nemají sympatií k žádnému seskupení politi-
ekému v Evropě. Nedbají více méně všech mocnost
a přejí si, se všemi vycházeli a vytěžit z toho c
nojvíce pro sebe.
Srb
Turek
Balkán
Turecko
Bělehrad
Evropa
7
article
Více zájmu osvědčují Turci pro zaFránění no-
vého vojenského vpádu některé velmoci na Balkán.
ačkoli soudí, že lépe tomu může zabrániti polifická
konstellace mezi velmocemi, než konfederace balkán-
ská. Avšak tato myšlenka jest mezi nimi velmi po-
pulární, díky naději, že nadále přestanou všecky zá-
lusky balkánských států na olomanské území a že
každé vmísení se velmocí do záležitostí balkánských
bude znemožněno, Turci holdují této myšlence tu-
díž s nepřátelským smýšlením proti celé Evropě a
nikoli jako Srbově, v touze, aby se mohli zúčastniti
souboje mezi skupinami velmocí
Turek
Srbův
Balkán
Evropa
8
article
Jakkoli tomu jest, tolik jest jisto, že konfederace
balkánská z různých důvodů je populární v Srbsku
i Turecku, kdežto ostatní balkánské státy jsou mábo
pro myšlenku tu nadšeny, nevidouce v ní žádného
prospěchu přímého pro sebe. Zejména v Bulharsku
se k ni chovali dosud velmi nenřátelsky, poněvadz
tato země mnoho získala a provedla změny na Bal-
káně a nemůže tudíž si přáti ustálení nynějších po-
měrů. Avšak bez Bulharska by konfederace balkán-
sků byla politicky i vojensky ochromena. Bulharsko
jest v situaci výjimečně příznivě, obklopeno státy
slaběími, než ono, nebo jen mu rovnými, takže se ne-
musí ničeho od svých sousedů obávati a může tudíž
bez zvláštních ohledů na ně sledovati politiku nej-
více prospívající jeho zájmům a využitkovati všech
okolností. Velmoci nemají k němu přístupu a ono si
může, pokud jich se týče, všechno dovoliti. Jenom
Rusko může je zkrotit na příklad udeřením na jeho
přístavy, avšak Rusko nikdy nebude ničiti země,u-
tvořené ruskou krví. Nicméně vědomí, že může byti
Ruskem zkrušeno, půscbí, že jest zmítáno mezi přá-
ním míti sympatie Ruska a obavou před jeho hně-
vem. Tím také vysvětluje se nedůvěra něklorých
Bulharů k Rusku, klerá by jinak po tom, co Ruske
učinilo pro tuto zemi, byla nepochopiťelna.
Bulhar
Ruske
Srbsko
Turecko
Bulharsko
Bala
Rusko
9
article
Tato neobyčejně příznivá situace Bulharska pr ti
ostatní Evropě jest známa a chápána v Sofiji; i vel-
moci si mnohdy stěžují, že jí příliš vydatně užívá
Zástupce jedné velmoci pravil před lety svým kole-
gům v Sofiji: S těmíhle Bulhary nelze opravdu nie
pořídit. Když uzavírají obchodní smlouvy, snaží se
do nich vpraviti co nejvice klausulí dvojího smyslu.
Jakmilo smlouva jest v platnosti, vykládají ji jen
ve svůj prospěch a my nemůžeme nic dělati, Musíme
to buď trpět, anebo vzdáti se všeho obchodu s toulo
zemí, poněvadž nemáme nad ní žádné moci.
Avšak všechno by se změnilo, kdyby otevřeny
byly Dardanely. Tu by se válečné lodi evropských
mocností mohly objevit před bulharskými přístavy.
Bulhamsko by musilo s nimi počítati a musilo by s
podrobit jejich vůli. To vědí také Bulhaři a proto
by si přáli, aby prodlouženo bylo uzavření Dardanel.
Bulhar
Bulharsko
Evropa
Dardanely
10
article
Naproti tomu v Bělehradě si přejí, aby byly otevře-
ny, poněvadž Bulharsko, jsouc postihnutelno jenom
od moře, octlo by se pod vlivem trojdohody a bylo
by vyrváno přátelství německo-rakouskému. Tímto
způsobem by také bylo snadno vtáhnouti je do bal-
kánské konlederace. Ba myslí se také, že při otevření
Dardanel by i Rumunsko bylo vystaveno velkému
vlivu trojdohody. Anglické loďstvo by na ně tlačilo
a mohlo by seslabiti pásky, které nyní poutají Ru-
munsko k trojspolku. Rusko za příčinou svého sou-
sedství s Německem a Rakouskem nemohlo bez
evropských zápletek naléhati na Rumunsko, avšak
Anglie, kterou nelze chopit, by mohla velmi dobře
dát pocítit Rumunsku svou sílu a ani Německo, ani
Rakousko by ho nemohly chránit proti anglickému
loďstvu, bombardujícímu jeho přístavy a ničícímu
jeho obchod. Konečně soudl, že ani Turecko by na
dlouho nemohlo odolati trojdohodě, poněvadž, jsoue
rovněž zranitelno na moři (vpád Sandžakem jest ve-
lice riskantní), pochopí brzy výhody přátelství tro-
dohody a nebezpečenství jeho nepřátelství. Proto tak
v otázce dardanelské se asi podrobí přáním lroi-
dohody.
Tot jsou zajisté perskeptivy velice zajímavé
kleré dlužno znáti.
Bělehrad
Bulharsko
Dardanely
Rumunsko
Rusko
Německo
Rakousko
Anglie
Turecko
11
article
Velký protestní projev proti germa
nisaci na drahách moravských,
(Od zvl. zprav. »Nár. Lislůs.)
Brno, 30. září.
Po Kojetinu, Přerově a jiných místech došlo
k velikému protestnímu, projevu proti germani-
sací na drahách moravských v Brně. Národní
ráda svolala, ač trochu pozdě, velkou protestní
schůzi do Besedního domu, na niž dostavily se
velké davy lidu. I galerie byly hustě obsazeny
a brněnský projev vyzněl důstojně. Právě za-
sedá zemský sněm a tu projev dál se za celé
řady poslanců. Přílomni byli posl. Votrube.
Sáblik, Hruban, Podhrdský, Šrámek, Sláma
Měchura, Šillioger, Staněk, Prokeš, Chlum,
Smrček, Reichstädter, dr. Hess, Pilát, Šamalik,
Benda, Albrecht, Kuchyňka, Jilek, Očadlik,
Bureš, Fišeher, přís. zem. výb. Šulený, Šrámek,
Šerý, Žampach, Krška, Parma, Dostál, Šromol.
přísedící zemského výboru Slaroštik, Piilich,
Kadíčák atd. Národní jednota olomoncká za-
stoupena taj. Kubišem. Také Národní jednot
brněnská byla zastoupena.
Projev případně zahájil přís. zem. výb.
ŠIlený jménem Národní rady a vítá nejen
účastníky, ale i poslance. Posl. dr. Šro mj ot t
činí projev jménem Ústř. star. sboru a vzpo-
míná do nebe volajících křivd, které se dějí
našemu českému lidu. V ústředi slar? považují
za svou povinnost zavázati všeckyn obce, aby
staraly se o nápravu národnostnícii poměrů, aby
tabulky byly pokud možno jen české, aby obce
zasazovaly se o české úřadníky. Budou-li sla-
rostové důslední v těchto svých povinnostech,
pak není byrokrata, který by nás utlačoval.
Posl. Smrček kritisuje jednotlivé germa-
nisátory drah našich a praví, že jsme zkrácent
o 4000 úradníků, což čini ve služném 16 mi.
kor, o 10000 podůřadníků se služným 12 mi.
Kojetin
Sáblik
Hruban
Podhrdský
Šrámek
Sláma
Měchura
Šillioger
Staněk
Prokeš
Reichstädter
doktor
Hess
Pilát
Šamalik
Benda
Albrecht
Kuchyňka
Jilek
Očadlik
Bureš
Fišeher
Kršek
Dostál
Šromol
Kadíčák
Kubiš
Posl
Šro
Brno
Přerov
Chlum
Žampach
Parma
Slaroštik
Piilich
12
article
Ročně jsme zkrácení hospi o. 28 mil. K
Úřadník, který se hlásí k své národnosti, je po-
slán do Haliče, Bosny a j. Dodávek na drahách
je za 250 mil. K. Dodávky tyto drží vo rukou
Němci. Také rostaurace drží v rukou Němei.
Poukazuje na výhody materiální, které vláda
poskytuje oněm zemím, kde jsou Námci. Řečník
zdůrazňuje potřebu hospodářského postlenl.
Posli Šillinger praví, že boj na dra-
hách je jen částí onoho boje, který vede Slo-
vanstvo a Němectvem. Na nás samých je, aby-
chom poměry napravili. Němci vydali heslo
učte se česky. Proto nestačí žádat jen jazyko-
vou rovnoprávnost, nýbrž i rovnoprávnost lidí.
Musíme se starati o protěžování. akademické
mládeže k drahám. Němci si vyložili » Besitzstand«
dle svého prospěchu. Řečník vzpominá, že při
drahách Němci mají výhodu přednosti, že jieh
synové a deerky mají přednost. Všeobecně tyto
zůsady uznat nemůžeme, poněvadž tato před-
nost je předností Němeů. Neseme-li břemeno
sestátňovací, máme nárok na rovnoprávnost
Koleje jsou nositelem ne hospodářského roz-
květu, nýbrž germanisace. ne
Posl. Prokeš jménem strany sociálně-
demokratické přidává se ku projevu a praví, ž
boj ten považuje za složku boje soctálního
Odsuzuje protekci německých štváčů Volksratu
a zdůrazňuje otázku kvahfikace. Čeští lidé mjí
trpké zkušenosti a protekcí těehto činiteln.
Němec
Posl
Prokeš
Halič
Bosna
13
article
Řečník kritisuje činnost posl Pirapona, který
je důvěrníkem ministra Schreinera. (Bouřliný
protest ! Volání fuj!) a přeje si, abychom na-
učili moravský lid bojovati za avá prával
Taj. Pelikán, uvnlán bourlivým po-
tleskem, praví, že otázka národní rovnopráv-
nosti u drah není jen otázkou národností, ale
i hospodářskou. Také severozápadní dráha ger-
manisuje a propoušti české dělníky. Savero-
západní dráha měla ředitelem bývalého buršáka,
státní dráze dán byl umtrněný Čech. Nad těmito
je pánem opět zuřivý germanisátor. Řočník
vzpomíná připadu, kdy češlí úřadníci obrátilí se
přípisem na ministra-krajana. V ministerstvu
krajanství uřízli z dopisu hlavičku a razítko
večer pak poslali žádost tuto s německým při-
pisem na dráhu buštěhradskou. A za to ně-
mecká správa byla tak kulantní, že mínistru-
krajanovi česky odepsala. (Dloutiotrvající volání
Fuj! Hanba! Nebyl to Žáček r)
Taj. Pelikán promlouvá o lokálních po-
měrech bručnských a severní dráze, která je
známa ve své germanisační činnosti. Z cifer,
které uváděl, zajímavy jsou ony, které ilustrují,
kolik Němeů a kolik Čechů jest zaměstnáno
u severní dráhy. Staniční personál: Z 10 úřad-
níků při dopravě je 9 Němců, 1 Čech, ze zálož-
ních úřadníků jsou 2 Češi, 2 Němci, ve výpravně
je z 10 úřadníků 5 Němců a 5 Čechů, z poklad-
níků jsou 4 Němci 1 Čech, z ass. pokl. 5 =3
Němci a 2 Čechové. Ze 34 staničních úřadníků
je 23 Nemců a 11 Čechů. Z těchto 11 Čechů
přijde do styku však pouze 5 českých úřadníků.
Schreiner
Pelikán
Žáček
Čecho
Němec
Čo
Čech
Čechy
14
article
Co se týče podúřadníků a služebníků neni si-
tuace lopší. Ve výpravně je 77 Němců a 2 Čo-
chové. Výhybkářský personál obsahuje z 94 jen
23 Čechů, a 71 Němců. Ze 120 dělníků, zde
zaměstnaných, je velká většina Němců. Podřl-
zeni jsou Hochvaldovi germanisátoru. Z jízdního
porsonálu: Vrchní konduktoři z 82 je jen 12
Čechů, 70 Němeů, z konduktorů 39 — 8 Čechů
a 31 Němců, z výpomocných kunduktorů, jichž
je 47, je 37 Němců a 10 Čechů. V topirnách:
z 3 úřadníků 2 Němci, 1 Čech, strojníci z 23
20 Němců a 3 Češi, z žel, zámečníků z 11 =
8 Němců a 3 Čechové, z topičů 9 Němců a 1
Němec
Čecho
Čo
Čech
Něme
Němec
15
article
Čech, z dělníků 60 je 45 Němců a 15 Čechu.
Čech, z dělníků 60 je 45 Němců a 15 Čechu.
Celkem všeho úřadnictva je ze 44 = 31 Něm-
ců, 13 Čechů, ostatních 416 = 340 Němců.
76 Čechů. 10 úřadníků neumí vůbec česky
V udržování trati 5 úřadníků Němců a 5 Če-
chů. Z podúřadníků 1 Čech a 1 Němec atd.
Red. Laube cituje zemské zřízení o rovno-
právnosti a nabádá k vytrvalosti v boji za
rovnoprávnost a krilisuje činnost přednosty ná-
draží brněnského Müllera, který zakázal zři-
zencům sbírati na Matici školskou příspěvky.
Posl. Okleštěk vítá projev jménem stra-
ny agrární a promlouvá o nespravedlnosti na
drahách.
Posl. dr. Fischer za bouřlivého souhlasu
mluvil o germanisaci na drahách našich jakoc
evropském skandálu. Český lid měl by předstou-
píti před svého panovníka a říci mu: Je spra-
vedlivým, abys králi náš splnil, co jsi vyřkl
v základních státních zákonech. Řečník konči
Nerudovými slovy, za potlesku několikamínuto-
vého.
Němec
Čech
Čecho
Čo
Laub
Müller
Posl
doktor
Fischer
Čechy
Německo
Reda
Němec
16
article
K návrhu posl. Dostálu byla pak jednomysl-
ně přijata resoluce, ve které se protestuje
proti snahám státní správy drah, vymýtiti i po-
slední zbytky jazyka českéhc ze služeb a úřadů
železničních; žádá se, aby jazyku českému do-
stalo se stejného práva s jazykem německým
v celé zemi ve správě drah i ve všech odvětvích
úradování vnitrního i vnějšího, protestuje se
dále proti tomu, aby k úřadům železničním a
do služeb železnic vůbec byli přijímáni v (al
ohromné převaze příslušníci národa německého
a žádá se, aby na všech drahách a stejně také
v centrálních úřadech železniční správy byl brá
personál, znalý obou zemských jazyků; obsazo-
vání nechť se děje podle národnostního poměru
v území, které dráha projíždí a jemuž má slou-
Jmenovitě pro město Brno a okolní stanice
žádá se důrazně, aby zásady té bylo dbánoa
porušení rovnováhy, které zde způsobem tak
hrubým a makavým jest prováděno, nechť jest
bezodkladně napraveno. V ohledu hospodářském
žádá se, uby při zadávání dodávek pro železnice
bylo dbáno stejného klíče jako při obsazován
míst. Co do jednotlivosti požadavků připojuje se
obyvatelstvo brněnské k obsáhu pražské reso-
luce, přijaté na Zofíně dhe 9. září t. r., pro
Moravu pak jmenovitě ke znění a obsahu memo-
ránda, jak bylo v neděli, dne 26. září t. r.
v Přerově za účasti poslanců, zástupců měst
i obcř moravských, národních i zájmových kor-
porací našich vypraeováno a vyslovuje se sou-
hlas, aby memorandum to hromadnou deputací
zástupců celé Moravy bylo jako souhrn našich
požudavkě na železných drahách na příslušných
místech tlumočeno a zdůrazněno.
Dostál
Brno
Morava
Přerov
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Konfiskace. Večerní vydání včerejšíh
čísla „Národních Listů“ propadlo konfiskaci.
Vykonali ji o 147. hod. večerní z rozkazu stát-
ního zastupitelstva, jehož přednostou je dvorní
rada Morstadt, zřízenci pražské policie. Závadu
shledána na dvou místech článku z kruhů soud-
covských (K dnešnímu jmenování soudcovské-
mu) a sice v odstavci úvodním až ke slovům
... jak beztrestně lze zákony ne-
zachovávati a ve třech posledních odstav-
cích závěrečných. Proti této konfiskaci podáme
námitky, jakmile nám příslušný soudní výměr
bude doručen.
Morstadt
20
article
— Ašéra klerikálního poslance Kadlčáka.
V ranním vydání „Nár. Listů“ ze dne 22. září
uveřejnilí jsme přípis od přítele našeho listu
z Loun, v němž způsobem naprosto určitým a
přímým popírá se prohlášení posl. Kadlčáka, že
se nezúčastnil důstojnické hostiny dle 18. srp-
na t. r. ve Frýdlantě na Moravě a že tudíž ne-
mobl preněsti slov, jemu za vinu kladených, že
totíž není eni Čech ani Němcc, nýbrž Moravan,
že Češi jsou nepřátelé Moravanů atd. a týmž
určitým a přímým způsobem tvrdí se, že na ho-
stíně byl a slova ta pronesl. Ježto přípis po-
chází od častého našeho a vždy zvláště po strán-
ce pravdy osvědčeného příležitostného zpravo-
daje i dávného přítele listu, zaujímajícího vyni-
kající společenské postavení, uveřejnili jsme
jej v naprostě důvěře v jeho pravdivost, zvláště
když dovolával se svědků, účastníků zminěno
důstojnické hostiny. Ve dnech následujících ob-
jovilo se v listech moravských, posl. Kadlčákovi
přístupných, opětné prohlášení pana poslance,
že na hostiné ani nebyl, a nám dostalo se pro-
hlášení, podepsaného starostou frýdlantským p.
F. Kenlínem a P. Klem. Humplíkem,
že posl Kadlčák na hostině nebyl
s důstojníky vůbec nemluvil. Zahá-
jili jsme o věci ihned šetření a jeho výsledek
po mnohých vyměněných dopisech s lounským
zpravodajem a jeho svědky nejlépe zračí, se
v dopisc, jejž zpravodaji našemu k disposici dal
p. inž. Artur Klein v Lounech, který se frý-
dlantské hostiny zúčastnil jako záložní důstoj-
ník. Dopis tento zní:
Kadlčák
Moravan
Čech
Kenlín
P Klem
Ing
Klein
Louny
Frýdlant
Morava
Čechy
21
article
Velectěný pane kolegoí
K Vašemu dotazu stran události ve Frydlant
sdělují Vám po novém šetření následovní:
Dne 18. srpna na oslavu jmenin cisařových
Byla po polní mši uspořádána hostina v důstojni-
ckém klubu pěšího pluku zeměbraneckého č. 32.
K této hostině doslavili se i notáblové městaa
sice: Starosta města a přítel i stoupenec Kadlčá-
kův p. Kerlín, pan děkan a třetí pán v civil u,
jehožijméno neznám, ale jenž patrně
dle způsobu chování se vyšších páno
důstojníků zaujímá vyšší a vůdčí jakěsi
postavení v městě. — Pan setník Mo-
rel, bavě se s těmito civilně oděnými
půny, položilznámou otázku stnan ná-
rodmosti jednoho z nich a tu padla
se strany těchto pánů slova o Mora-
vanech a říši Svatoplukově a mezi ná-
mi důstojníky se hned při stole roz-
neslo, že tojest posl. Kadlčák. — Slo-
va ona bez odporu musil pronésti
buď starosta Kerlín nebo druhý pán
Děkan slov oněch neužil, ježto seděl dále odp.
setníka Morela. Z Čechů seděli tam z neaktivních
důstojníků: (Následují jména čtyť pánů, jednoho
z Olomouce, jednoho z Loun a dvou z Prahy. —
Pozn. red.) a já. Aktivní důstojníky Vám nejme-
nuji. Jislo jest, že slova ona padla a soudím, že
by kol. M. nejlépe objasnil, kdo byl ten třet
pán, který se hostiny zůčastnil a kte-
rak bylo možno, aby se mezi důstoj-
nictvem proneslo: „Das ist der Abgsordnote
Kadlčák.
S kol, pozdravem Vás
inž. Klein.
Mor
Svatoplukův
Kadlčák
St
Kerlín
Morel
Čecho
Klein
Olomouc
Louny
Praha
22
article
Mimo jména jmenovaných pp. dů-
stojníků dávám Vám tento dopis k úpl-
né Vaší disponici.
Z uvedeného vysvitá, že náš dopisovatel jed
nal optima fide, když nám zaslal zprávu o po
slanci Kadlčákovi, jsa o její pravdivosti úplně
přesvědčen, když ji slyšel z úst dvou tak hodno-
věrných svědků, hostině přitomných, a že i tito
pánové byli přesvědčeni o úplné pravdě
toho, co vypravují, jakož i řada důstojníků ho-
stině přítomných, která mluvčího označila slovy:
„Das ist der Abgeordnete Kadlčák.“ Jiste jest
dále, že slova o národnosti české, německéa
moravské, o říši Svatoplukově, o nepřátelích Če-
ších, o tem, že Němci jsou Moravanům bližší,
pronesena byla, že pronesl je jeden ze tří pánů-
notáblů z Frýdlantu, hostině přítomných, a že
velmi dobře vědí, kdo to byl pp. starosta Kerlín.
p. děkan Humplik a také p. setník Morel. Půso.
bilt naznačený výrok při hostině veliký rozruch
a z výpovědi svědka víme, že po hostině ak-
tivní důstojnictvo českým reservním důstojníkům
předhazovalo, jací jsou to Češí, že se aní k sobě
nehlásí, ač jsou bratří a co prý tedy chtějí atd.
Pp. Kerlín a P. Humplik, kdyby byli úplný-
mi přáteli pravdy, promluvili by
nyní celou pravdu.
Kadlčák
Svatoplukův
Němec
Moravan
Humplik
Morel
P Humplik
Frýdlant
23
article
— Po sněmu. Zprovodaj našeho listu vy-
žádal si od předního čelného poslance úsudek
o situnčních dějích sněmování právě skončené-
ho. Míněný poslanec poukázal nejprve na důle-
žitost společného postupu stran českých, zejmé-
na svobodomyslné a agrární a dodal, že cho-
vání kenservativního velkostatku se tentokráte
značně líšilo od dřívějška. Hrabě Clam Martinie
na př. , čtvrteční společné parlamentní komisí
zvlášíním způsobem zdůrazníl neochvějnost své-
ho vlasteneckého přesvědčení českého. Po schů-
zi té vyhledali poslanci dr. Škarda, dr. Pinkas
a dr. Mašek nejv. maršálka prince Lobkovice
a sdělili mu obsah projevu k uveřejnění připra
veného. V rozmluvě, jež pak následovala, sdělil
jim nejv. maršálek, že druhé sezení sněmu již
svolati nemtní. Totéž sdělil potom dru. Urba-
novi, jenž pak zprávu tu oznámil svým politi
ckým přátelům. Sněm tedy se odročuje, aniž se
vůbec dal do práce. Čeští poslanci, ač si sněmu
a jeho klidného zasedání přáli, přece jenom ne-
mají příčiny, aby nynější stav sněmu považovali
za svoji obtíž a nesnáz, nebo snad dokonce z
svůj neúspěch. Jaký je dosavadní výsledek ně-
mecké taktiky? V konferenci předsedů klubů
vyhlásili Němci jako primum et unum necessa-
rium výhradné projednání vládních osnov, a
svou taktikou, jíž splnění tohoto svého požadav
ku vymáhali, dospěli až tam, že osnovy ty vů-
bec nebyly ani ve sněmě rozdány. Tento fakt
má dosud pronikavý význam. Bude-li totiž nyní
sněm odročen a bude-li v prosinci svolán znova.
Martinius
doktor
Škarda
Pinkas
Mašek
Lobkovic
Němec
uno necessa
24
article
tu tento fakt obsahuje nový doklad pro ne-
udržitelnost nynějšího německého požadavku
dosavadní německé taktiky: prosincová schůz-
byla by totiž druhá v pořadí nynějšího zasedání,
a teprve ve schůzi té mohly by býti vládní před-
lohy německé tiskem rozdány, což znamená, že
na jednací pořad prvé schůze prosincové —
v nynějším zasedání druhé — bylo by možno
dáti cokoliv, jenom ne vládní předlohy. Také
z tohoto fakta je vídět, jak nerozvážný byl po-
stup a jak bezpodstatná byla taktika Němeů ve
sněmovním zasedání, právě bezůspěšně zkonče-
ném. Mají-li Němci příčinu, aby se takovým vý-
sledkem své politiky honosili mezi rozumnými
lidmi můžeme klidně zůstaviti posudku a roz-
sudku muzů nepredpojatých. — Tím byla roz-
čonvoo
mluva skončena.
— Jak vypadá němeoká država ve světle
pravdy, dokazuje nejnovější soudcovské jmeno-
vání pro okres vimperský. Pro tento okres,
kde žíje 12.000 Čechů, kde přes 569% veškeré
agendy je české, kde přes 30 let byl soudzem
Čech, jmenován byl nyní soudcem Němelc ro-
dem i smýšlením, doporučenec německého mi-
nistra krajana dra. Schreinera. Nejen to. Také
sekretář okresního soudu vimperského, Čech p.
Němec
Čecho
Němelc
Schreiner
Čechy
25
article
Řezníček, přeložen byl do Prahy. Tak sestrojul
dr. Schreiner s ministrem práv Hochenburgrem
z tohoto většinou českého okresu, jehož české
obyvatelstvo záleží z hospodářů, dobře situova-
ných a německé ze zřízenců sehwarzenberských,
obratem ruky německý „Besitzstand“. Správa
justiční patrně ani neví, že dosadila do Vim-
perka soudcovské úřadníky, kteří nemají jazy-
kové kvalifikace, aby vyřídili většinu české
agend;. Patrně pod heslem: Justicia regnorum
fundamentum.
— Schůze parlameniní komise klubů po
slaneů strany agrární a národní strany svodobo
myslné konána včera za předsednictví dra. Škardy.
Zprávy, podané předsody J. Dvořákem a drem
Škardou, vzaty jednomyslně na vědomí a schvá-
leny. Návrhy, podané pro další společný postup,
přijaty a přikázány ku provedení komitétu, do
něhož obě strany vyslaly své zástupce.
— Ku protestům proti německým násil-
nostem, páchaným na českém lidu a jeho škol-
ství ve Vídni a Dolních Rakousích, připojily se
dále okresní výbory v Lomnici n. Popo e
T áboře
— Z Národní rady české. Plenární schůze
jazykového odboru Národní rady české koná se
dnes v sobotu o 5. hod. odpol. v zasedací sín
Národní rady české (Vodičkova 20).
Řezníček
doktor
Schreiner
Hochenburgr
J Dvořák
Škarda
Praha
Vídeň
Dolní Rakousy
Lomnice
Vodičkův
odbor národní rada
národní rada český
Justicia res fundament
26
article
— Rodinné zprávy. Jan Maties, c. k. dvorní do
davatel a majitel realit, s chotí Lonisou oznamuji
sňatek své dcery Finy s panem Emilem Mašť nem.
supl. profesorem v Táboře. Oddání budou dnes o 4.
hodině odpolední ve farním chrámu P. Marie Sněžné
Resignace. Dvorní rada pan MUDr. Jan
Dvořák vzdal se po desetiletém úspěšném půso
bení v nejvyšší zdravotní radě pro příšti období hod-
nosti řádného čiena ve sbora tomto. Současně složi
i hodnost čiena poradního sboru vládního při miní-
sterstvu ohledně státní organisace ochrany dítěře
péče o mládež.
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr B. Bouček
v Poděbradech odcestoval a nebude v říjnu ordi-
novati.
— Jubileum 25letých služeb u »Prvního českého
c. k. priv. ústavu ke vzájemněmu pojištění proti ško-
dám z ohně a krupobití« oslavil odborný přednost
jeho pan František Ostermann. U příležitosti t
byl oslavenci odevzdán ředitelstvím obvyklý cenný
dar a vysloveno blahopřání v uznání služeb jeho.
kteréž i úřadnictvo vhodnou účastí svou provázelo
za niž jubilant mile dojat děkoval.
— Úmrtí. Ve Slatiňanech zemřela včera odpol.
kn. Vilemína Auerspergová, choť prince
Fr. Jos. Auersperga a sestra kn. Karla Klnského, po
delší nemoci ve věku 53 let.
— Z boje o české školní děti na Moravě. Ví-
deňská novinářská korespondence sdůluje: Správce
matiční školy v Moravském Krumlově, která má
právo veřejnosti, stěžoval si úřadně u okresní školní
rady moravsko-krumlovské, že do tamní obecné školy
německé přijata byla řadu českých děti, němčin
neznalých; i žádal, aby děti ty byly úřadně přiká-
zány do české školy matiční, požívající práv školy
veřejné. Okresní školní rada zamítla požadavek te
a pořadem práva a postupem stížnosti dostala se
v Praze.
Maties
Fina
Emil Mašť
P Sněžná
MUDr
Dvořák
Bouček
Ostermann
Auerspergová
Jos
Auersperg
Klnský
Tábor
Poděbrady
Slatiňany
Francie
Morava
moravský Krumlov
Praha
MUDr B
moravskýkrumlovský
27
article
sporná otázka až do ministerstva vyučování. Mini-
slerstvo potvrdilo rozhodnuti okresní školní radya
prohlásilo, že správce školy soukromé není oprávněn
ke stížnosti proti přijetí dětí do veřejné školy obecné.
Správce školy odvolal se ke správnímu soudu; ve
své stižnosti dovozoval, že každý občan jest oprávněn
vytknouti hrubé porušení zákona, že soukromá ma-
tiční škola ohecná jako škola s právem veřejnosti
má povahu školy povinné a že správce školy právě
jsa jím je zároveň oprávněn k žádosti, by do školy
té byly příkázány děti, jež po zákonu do české školy
náleží. Správní soud však stižnost zamítl. Svůj nález
odůvodnil v podstatě tskto: Dle zákonných ustano-
vení o účelu a vnilřním zařízení veřejné školy
obecné (dle § 1. říšského zákona školského) není
sporno, že obecná škola jest určena ke službě ve-
řejným zájmům, na jichž ochranu vzhledem na pří-
slušně předpisy zákonné povolány jsou úřady školské.
Min
28
article
Jiným činitelům přísluší vliv na záležitosti oboru
toho jen tehdy a jen potud, že mají na své straně
subjektivní právo, po případě právní zájmy, zákonem
chráněné. Ovšem každý může také v záležitostech
školských podávati u politických úřadů návrhy, aby
způsobil úřadní zakročení úřadů cestou dozorčí, leč
není tu nároku na vyřízení navrženého opatřenía
takovému zakročení nepřísluší postavení strany.
V případě, o který jde, žádá se přikázání děti české
soukromé škole obecné a tvrdí se, že nepřikázáním
míněných děli škole té porušen byl nárok léto sou-
kromé školy jakožto školy povinné. Nositelem nároku
takto žádaného mohila by však býti jenom tato škola
sama, po případě ta fysická nebo mravní osoba,
která školu zřídila, použivši práva, zřizovali sou-
kromé ústavy vyučovací a která je vydržuje. Jenom
tyto osoby mohly by býti vzaty v úvahu jako před-
stavilelky školy.
— Z městské rady pražské. Slib měšťanský slo-
žil ve včerejší schůzi v ruce starosty pana dra. K.
29
article
Groše dramatický umělec pan Pravoslav Rada; po-
tom srdečnými slovy vzdal radě městské díky za po-
ctu, udělením měšťanství mu projevenou a ujistl,
že tate pocta zůstane vždy jeho krásnou vzpomín-
kou, radostí a hrdostí. — Umělecká beseda jmeno-
vala svým zástupcem v porotě k posouzení projektů
na průlom letenský pana arch. Vejrycha. — Pan
Poterka navrhl, aby — (vzhledem k tomu, že nelze
uškutečniti návrh, aby na chodníku při reprosenta-
čním domě vysázeny byly stromy) — stromy, a to
červené hlohy, byly vysázeny na chodníku u fmnan-
čníhe ředitelství, jenž je dosti šíroký; dále navrhl,
aby příštím rokem zřízen byl na Joselském náměstí
squer a náklad aby pojat byl do rozpočtu. Návrhy
odkázány komisi — Sadovou komisí schválen byl
návrh p. cís. rady Reinwarta, aby pomýšleno bylo
na zalesnění obecních pozemků pražských na pra-
vém břehu Vltavy (v Braníku) a aby ředitel sadů
ustanovil druhy stromoví, pro ta místa vhodné. —
Groš
Rada
Vejrych
Poterka
Reinwart
Joselský náměstí
Vltava
Braník
30
article
Vo sadové komisi učiněn návrh, aby vyhledávány
byly v pražském okolí pozemky, vhodné pro záso-
bovací zahradu pro případ zrušení zahrady Rajské;
schválen byl však návrh p. nám. Jirouska, aby ne-
byly nové pozemky hledány, nýbrž aby k tomu eíli
upraveny byly pražské obecní pozemky ve Vysoča-
nech. — Pan prof. dr. Funk, připomenuv otázku hy-
gieny kanceláří, projednávanou na sjezdu českých
měst, navrhl, aby sestavena byla komise ku pro-
hlídce všech mugistrátních a obecních úřadovena
učinila případné návrhy na účelná opatření, aby zá-
vady v zájmu zdravotního stavu úřadnictva záhy
byly odstraněny; zejména poukázal na závady úřa-
doven v Richtrově domě. Pan dr. Scharí připojíl
k tomu stížnost, že úřadovny, kam nejvíce stran musí
docházeli, jsou umístěny v nejvyšších patrech. Návrh
byl schválen. Pp. dr. Pík a dr. Šupich navrhli, aby
obnoveny byly kroky za tím účelem, aby erár pod-
nikl konečně stavby pro státní úřadovny, zejměna
soudy, poplátkový úřad, depositní úřad a finanční
ředitelství. Návrh schválen. — Dále navrhl pan
dr. Pík, aby konečně přikročeno bylo k odstranění
nedostatků při převozu osob nemocných a úrazem
stížených, jimiž činnost záchranné stanice velmi trpl.
Rajská
Jirousek
profesor
doktor
Funk
Scharí
Šupich
Richtrův dům
31
article
Návrh schválen. — Pan Peterka navrhl, aby velké,
vkusné, víceramenné plynové kandelábry, které jsou
postupně rušeny, nebyly zcela odstraňovány, nýbrž
přemčňovány na světlo elektrické. Návrh přikázán
správní radě elektrických podniků. — Pan Pinz
uvadl, že v VIII. části Prahy jako čtvrti průmyslové,
velice časte stávají se těžké úrazy, vyžadující brzké
lékařské pomeci. Stane-li se takový úraz po ordi-
načních hodinách pp. lékařů, lze často lékaře najíti
teprve po dlouhé době, jelikož tito rozcházejí se za
svou praxí po rozsáhlé čtvrti. Z tohe důvodu zádal
navrhovatel, aby uvažováno hylo o této závadě a —
možno-li — aby zařízena byla stálá celodenní služba
aspoň jednoho z lékařů, aneb aby občanstvo VIIl.
části aspoň přibližně bylo informováno, kde lékaři
meškají. Návrh přikázán roferátu zdravolnímu. —
Desátá řádná schůze sboru obecních sterších usta-
novena na den 11. října t. r. — Usneseno, a by
na svatováclavský dar Ústřední Mati-
ci školské věnováno bylo 10.000 K.
— Ze staroměstské radnice. Komise správní r-
dy pražských obecních plynáren a sice předseda p.
cís, r. J. V. Novák, řeč. Kukla a vrch. inž. Březov-
ský, správce plynárny žižkovské, odjede dnes na
studijní cesty za účelem prohlídky moderně zříze-
ných plynáren a zároveň studií hospodářskýchoa
sociálních. Komise projede Německo a Švýcary.
— Z obcí předmástakých Mestské zastupitelstvo
na Král. Vinohradech koná ve středu dne
6. října o B. hod. odpolední v zasedací síni městské
radnice schůzi. Na programu mimo jiné: Návrhy na
rozdělení pozemků a na změny rozdělovacích plánů.
Peterek
Pinz
J V Novák
Kukla
Ing
Švýcar
Král
Praha
staroměstský radnice
Německo
32
article
Návrh, aby od Záložny vinohradské ko pen byl po
zemek východně od okresní nemocnice pro účely
obecní. Návrb, aby okresní subvence, určená měst-
skému divadlu, věnována byla na jeho provozování
a vyplácena divadelnímu družstvu. Návrha na udělení
příspěvku statistické kanceláři král. hlav. města Prahy
a spojených obcí na vydržování kanceláří ke zpra
cování výsledků sčítání lidu. Předloha obecních účtů
na rok 1908. Volby: místní školní rady české, do
výboru pokračovaci školy průmyslové a do výboru
Městské spořitelny. — Schůze městského zastupitel.
stva v Košířích konati se bude v ponděli dne
4. října o 4. hod. odpolední v městské úřadovně. Na
jednacím pořadu jest mimo jiné: Regulace a kanali-
sace. Připojení města ku/ Praze. Dávka stočná. —
Z Dejvic. Kontrola domohranců koná se v obci
zdejší dne 14. října u obecního úřadu, Vyzývají se
tudíž všichni, kdo domobranou povinni jsou, by
v udaný den ohlašovací povinnosti své zadost uči-
nili a v hodinách úřadních osobně k obec-
nímu úřzda se dostavili. Dodatečná kontrola kona se
dne 21. řijna.
— Z ženské organisnce národní skrany svobodo-
myslné. Členská schůze ženské orgnnisace národní
strany svobodomyslné koná se v pondelí dne 4, řijna
t. r. o 6. hodině večerní v místnostech Nároslního
klubu v Praze II., kavárna „Louvre“, Ferdinandova
třída, a přednáší na ní předsedkyně ženské organi-
sace spisovatelka pí. Božena Viková-Kunčtickáo
poměru ženské organisace v národní straně svobodo-
myslné. Vstup volný.
Viková
Praha
Košíře
Dejvice
Louvre
Ferdinandov třída
ský divadlo
městský spořitelna
národní skrany svoboda
Nároslní klub v Praga II
národní stranit svoboda
33
article
— Studijní cesly nčiřelů slálních průmyslových
škol Ministerstvo vyučování společně s ministerslvem
veřejných prací vyslalo letos 119 učitalů statních prů-
myslových škol na cesty studijní. Krumě jedné spo-
lečné studijní cesty k Hlucutům (za příčinou studia
stavitelství a domácího průmyslu), byly ostatní cesty
jednotlivé. Mnoho cest vykonáno do ciziny. V zemích
rakouských navštíveny hlavně Čechy a to zvinsté
Praha, dále Monava, Slezsko, Sobnohrudsko a Štyrsko.
V cizině hlavně Německo, Ialie, Švýca y, Švédsko,
Francie a Anglie. Byly navšliveny odborné kongresy.
výstavy a důležitě podniky. Dokonce byli posláni
učitelé k návštěvě pražského kursu pro česání dam
a k cizožemským kursům kuchařsko - hospodvňským.
Poněvadž se oznámuje z řečených ministerstev, že
tyto studijní cesty se osvědčují a že budou i na dál
z prostředků státních podporovány; bylo by zá-
hodno zjistiti, zdali dostalo se tu při
měřeného podílu i učitelům česíkýn
a zabezpečiti, aby pro budoucno bylo
pamatováno českého učitelstva co nej-
více.
— K milionověmu daru Ústřední Matice školsko
přispěli: dvorní rada Pavitček v Praze 2.05, Ma-
řenka Fraňková v Linech 1.—, J. Šurovský v Dobro
vici v hostinci p. Zvěřiny ve Vinařicí h 12 —, z vě.
těžku, srpnové manifestace, pořádaně sdružení
»Volné Mýšlenky« v Hradci Králové 300—, borní
a dolní sněmovna zámecké vinárny v Mélníku 100.—
Sobnohrudsko
Štyrsko
Fraňková
Lin
J Šurovský
Zvěřina
Čechy
Praha
Slezsko
Německo
Ialie
Švédsko
Francie
Anglie
Ma
Hradec Králové
ministerstvo vyučování
Pavitček
Vinařice h
dolní sněmovna