1
masthead
Ročník padesátý třatí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 25. ledna 1913.
Praha
4
article
Ha rannl a večerní lety
předplácí set
V Praze v administeneli
na měsio. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou,
na měsic, . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K 6sk
vo Mliálkácht
na měsle . . . . . 2 K 80a
Foštout
na měsic. . .
na čtvrt leta : . . . R onk
s dvojí zásilkon
na měsle
vrtieta: . : B
Praha
5
article
Převrat v
Převrat v
Mladoturecký převrat tentokráte zů-
stane v účincích svých daleko za nadějemi
s nimiž byl proveden. Dojem jeho na venek
podobá se výbuchu slepé patrony, a v Ca-
řihradě samém uspořádání jeho pohybova-
lo se v nejužších mezích několika zasvěcen-
cův, z nichž Talaat bey dopoledne o 11.
hod. připravil velikého vezíra Kiamila pa-
šu, že jde o to, aby odstoupil. Klamil paša
byl povždy přímluvčím politiky míru, ny-
nější jeho nástupce Mahmud šefket paša
pokládá se v kruzích mladotureckých za
nejschopnějšího tureckého generála. Ale
jako Turecko přestalo býti velmocí, tak tu-
recká armáda přestala býti silou, již by ně-
jaký generál, nevyjímaje ani šefketa pašu.
ani Envera beye, mohl učiniti ještě vítěz-
nou; v Evropě síla její byla balkánskými
spojencí zlomena na vždy, třeba že za o-
pevněním čataldžským v nováčcích na po-
silu z Asie přivedených se podařilo mlado-
türeckým důstojníkům vzbuditi ruch proti
vydání Drinopole čí správněji pro obnovení
vlády mladoturecké.
První převrat mladoturecký, jak zná
mo, měl zachrániti Turecko před nezbyt-
nými opravami zavedením ústavy, ale vedl
k opětným povstáním v Albánsku, v Ara-
bíi a konečně k válce s balkánskými spo-
jenei; nynější pak převrat zmařil sice smír-
nou odpověď, chystanou vládou na společ-
nou notu velmocí — ale pro zoufalé posta-
vení Turecka nepřinese ani chvilkové uleh-
čení, byť návštěvou Envera beye v noci
německého velevyslance chtělo se vzbuditi
zdání, jako by Německo bylo mu opětně
protektorem jako za převratu „ústavního“
V Německu sice některé liberální ča-
sopisy neschvalují společný postup velmo-
ci, ale Mladoturci nemají těch sil, aby pro
ně řiše německá se chtěla vyloučití ze spo-
lečné akce mírové.
Kiamil
Mahmud
Enver
Ca
Turecko
Evropa
Asie
Drinopol
Ara
Německo
6
article
Byť se i z různých stran ohlašovalo.
jak byla diplomacie tímto převratem pře-
kvapena a vídeňskou bursu zachvátily až
křeče, jest nicméně na bíle dni, že pánové
Enver bev, Talaat bey, Džemal bey a o-
statní nedovedou zastaviti nález šesti vel-
mocí, jenž radou ve společné notě danou
vyřkl, že jediná spása Turecka spočíváv
tem, když se podrobí dané radě. Mohou
Mladoturci tuto radu zamitnouti a odepříti
na př. vydání Drinopole? Kdyby tak uči-
nili, uestalo by se to proti balkánským spo-
jencům, ale proti šesti evropským velmo-
cem!
Možno míti za to, že za vše-
obecné touhy všeho evropské-
hoobyvatelstva, aby rychle by-
lyopětzjednányklidnépoměry
a učiněna byla přítrž čím dále
tím hrozivěji se utvářejicí tís-
ni hospodářské, některá ze šesti vel-
mocí se postaví po bok panstva mladotu-
reckého, jež veškerou svou politikou doká-
zalo naprostou neschopnost, a jež zvráce-
nostmi svými vlastně vehnalo Turecko do
nynější války?
A co jiného Mladoturci mohli by vlast-
ně zamýšleti než roztržku mezi velmocemi,
kdyby se odvážili rady jejich neuposlech-
nouti?
Balkánští spojenci, kteří se nelekali
Turecka, když jeho příznivci se k němu je-
ště hlásili, naprosto se neleknou Turecka
poraženého, dessorganisovaného, finan-
čních prostředků zbaveného proto jen, že
se dostali v Cařihradě na vrch Mladoturci!
Ostatně balkánští spojenci již za vy-
jednávání londýnské konference dali s do-
statek sa srozuměnou, že by jim bylo dal-
ší pokračování v boji vítáno, ježto by se tím
rázem vyřídila otázka turecká na půdě
Enver
Turecko
Drinopol
Cařihrad
7
article
Cařihrade.
Cařihrade.
evropské. To pak, že Bulhaři, jakoby byl
znali přípravy Mladoturků ku převratu ca-
řihradskému, přeložili hlavní stan jižněji do
Dimotiky jest výmluvný doklad pro názor
tento.
Zdráhání turecké a odkládání odpově-
dí na společnou notu velmocí povede Bul-
hary do — Cařihradu. Turkům na čase ne-
záleží, a Mladoturci nedovedou v průtazích
předstihnouti své předchůdce, kteří od 3.
prosince oddalovali důsledky utrpěných po-
rážek až podnes. Mohou ovšem Mla-
doturci blížící se konečný pá
Turecka — urychliti. Obchod i prů-
mysl evropský přímo si přeje rychlého vy-
řízení a vyjasnění na Balkáně, ovšem že ji-
nak než Mladoturci anebo dodavatelé po-
třeb válečných. Rovněž Bulhaři naléhají na
rychlé rozhodnutí, a dle všeho se již zabez-
pečili i — Rumunskem pro případ obnove-
ní války. Jinak by sotva mohly bulharské
časopisy hlásati, že Turkům nezbývá leč
spoléhati na sebe, protože Evropa klidně
bude přihlížeti, až bulharská vojska obsad
Cařihrad a zapudí Turky zpět do Asie. Ob-
noví-li se válka, ztratí Turci nejen Cařihrad
a pobřeží Bílého moře, ale i větší část své
dížavy asijské, v níž není nijakého vojska,
a na jejíž maloasijské pobřeží mohou Řeko-
vé směle podniknouti útok.
Nemá-li dospěti převrat mladoturecký
urychleně k takovýmto koncům, nemá-l
Turecku nastati opravdový poslední soud.
pak nezbude ani nově jmenovanému veli-
kému vezíru, ani Mladoturkům, než aby
sami přijali za svou odpověď, jejíž zmar
svým převratem hodlají přivoditi. Zbytky
Turecka mohou býti zachráněny pouz
shodou velmocí, a shoda ta je podmíněna
uposlechnutím společné rady jejich.
Bulhar
Turek
Ml
Cařihrad
Turecko
Balkán
Rumunsko
Evropa
Asie
Ob
Turec
bílý moře
8
article
Nepochopí-li strana mladoturecká tu-
to situaci a nepodaří-li se velmocem zdrže-
ti balkánské spojence, pokud se týče Bul-
harsko, aby vyčkalo s obnovením války
nevyvodilo okamžitě důsledky z pádu veli-
kého vezíra Kiamila paši, pak budou účin-
kv svého převratu nejvíce překvapeni Mla-
doturci sami.
Netřeba zvláště připomínati, že pře-
vrat tento rovněž neodklidí ony sporné zá-
ležitosti, o nichž jednotlivé velmoci, jako
na př. o rozhraničení Albanie, dosud se ne-
dohodly; ale na ty a takové otázky Mlado-
turci ani nepomvelili: ty se proměnily za-
tím z otázek balkánských v otázky evron-
ské.
Nový kabinet v Turecku.
Z Londýna, 24. ledna. (Pův. telegr
„Nár. Listů“.) Dle soukromé depešez
Cařihradu bylo mladoturecké mi-
nisterstvo sestaveno takto
Velkovezír. nejvyšší maršálek a mi-
nistr vojenství Mahmudšeíket pa-
ša, vnitro hadži Adil bej, zahraniční
záležitosti Mukhtar bej, dřívější mi-
nistr v Athénách, námořnictvo Čuruk
Sulu Mahmud paša, spravedlnost
Ibrahim bej, dřívější vali cařihrad-
ský, presidentem účetního dvora Ri-
f aat bej, finance Bacaria effen-
di, veřejné práce Hairibej, obchoda
orba Džellal bej, někdejší generální
guvernér ve Smyrně, pošty Oskan
effendi, vyučování Šukri bej, dří-
vější guvernér v Magnesii, Š ejk u l islam
nebyl dosud jmenován.
Coudurier.
Z Cařihradu, 24. ledna. (Ve 4 hod odpol.
K poledni odebrali se ministři do paláce. Také
bývalý ministr zahraničních věcí Noradun-
gian byl požádán, by tam přišel, aby podal
Čuruk Sula
Mahmud paša
Ibrahim
Oskan
Albánie
Turecko
Londýn
Cařihrad
Atény
Smyrna
Magnesia
9
article
vysvětlení o mezinárodní situaci. Vláda po-
radí se v první ministerské radě, jež se bude
konati odpoledne, o přiměřené odpově d
na notu velmoci
Z Cařihradu, 24. ledna. (K. k.) Seznam
členů nového kabinetu byl v noci předložen
sultánovi. Kabinet má býti složen takto: Vel-
kovezirát a vojenství Mahmud Šefket
president státní rady princ Said Halim.
vnitro Hadži Adil, zahraniční záležitosti
prozatím býv. vyslanec v Athénách Much-
tar, námořnictvo Mahmud, spravedlnost
býv. cařihradský vali Ibrahim, finance pre-
sident účtárny Rifaat, práce senátor Bat-
zaria (Valach), církevní statky Hairi, ob-
chod býv. ministr vnitra Čelal, vyučován
býv. guvernér v Magnesii šukri, pošty in-
spektor financi Oska n.
Z Cařihradu, 24. ledna. (K. k.) Reskript ve
příčině jmenování Mahmuda Šeíketa velko-
vezírem obsahuje též jeho povýšení na maršálka
propůjčení občanské hodnosti vezíra.
Mahmud Šefket
Said
Hadži Adil
Mahmud
Ibrahim
Valach
Čelat
Šeíket
Cařihrad
Atény
Bata
Vela
10
article
Sitnace v Cařihradě.
Sitnace v Cařihradě.
Z Caříbradu, 24. ledna. (K. k.) Pro
zachování pořádku byla učiněna
rozsáhlá opatření. V noci pro-
cházely silné hlídky ulicem
Stambulu. Několik osob bylo za-
těeno, mezi nimi chetredaktor
»Ikdamu« Ali Khemal a bývalý po-
slanec gumuldžinský Ismail.
Z Berlína, 24. ledna. (K. k.) »Wolífova
kancelář« oznamuje z Cařihradu ze dneška
v 1 hod. odpol.: Město jest úplně klidno.
Obyvatelstvo také včera nebylo nikde
ohroženo.
Z Caříhradu, 24. ledna. (K. k.) Vel-
vyslanci dostavili se dnes dopo-
lednek nejstaršímu členu diplo-
matického sboru markrabět
Pallavicinovi za účelem roz-
pravy.
Z Caříhradu, 24. ledna. (K. k.) Nový
kabinet se ustavil ve složení už oznámeném.
Příslušné iradé bylo vydáno do-
poledne.
Z Londýna, 24. ledna. »Reuter. kancel.e
sděluje z Cařihradu: V obecenstvu je
velký zmatek. Za nepokojů bylo raněno
12 osob. Mnoho osob bylo zatčeno.
Z Caříhradu, 24. ledna. (K.k.) Selam-
lik měl klidný průběh.
Býv. velvezír Kiamil paša vrátil se
do svého paláce
Z Cařihradu, 24. ledna. (K. k.) Z tureckýc
listů vyšla dosud jen „Sabatk
Censura listů a telegramů provádls
co nejpřísněji.
Khemal
Ismail
Wolífův
Cařihrad
Stambul
Berlín
Vela
Londýn
Reuter
11
article
Smrt Nazima paše.
Z Cařihradu, 24. ledna. (K. k.) [V po-
ledne.] Potvrzuje se, že při včerejších
bouřích na Portě byl ministr vojen-
stvi Nazim paša zabit výstřelem
z revolveru. Ministr stal prý se obětí
omylu. Pobočník ministrův, jak se vyprávi,
vypálil prý po Enveru bejovi, aby mu za-
mezil přístup do sálu ministerské rady. Na
to vystřelil neznámý muž několik ran, jimiž
byli ministr a jeho pobočník usmrceni.
Mukhtar bej sdělil všem velvyslancům ještě
v noci zprávu o smrti Nazima paše.
Jiná depeše sděluje
Z Cařihradu, 24. ledna. (K. k.) Pora-
žené ministerstvo jest uzavřen
v Portě. Ministři pokusili se po-
volati telefonicky vojsko a po-
licii, ale nikdo nepřišel na po-
moc. Stráž v Portě nekladla žádného odporu
unionistům, ačkoliv na důstojníky stráže bylo
stříleno z revolverů. Ředitel anatolských drah
Huguenin nalézal se právě s prvním drago-
manem německého velvyslanectví drem We-
brem v konsulátním pokoji Porty, když
unionisté tam vnikli. Jedna střela z a-
sáhla ministra vojenství Nazíma
paše, který klesl mrtev k nohám
Huguenina. Ministři byli nanej-
výš zaraženi, jenom Kiamil paša
zůstal chladnokrevný a očeká-
val vetřelce. Také ministr zahraničních
záležitostí Noradungian zachoval klid.
Z Londýna, 24. ledna. (Zvl. telegr. „Nár
Listů“.) V zahraničném úřadě potvrdili m
úřadně smrt Nazima paše. Jeho pobočník
střelil nejprve po Enver bejovi, načež revo-
lucionáři odstřelovali se a jedna rána za-
sáhla Nazíma smrtelně.
Nazim
paš
Cařihrad
Poros
Londýn
Nazim paša
doktor I
12
article
Coudurier.
Z Paříže, 24. ledía. Zpráv z Caříhradu
vzhledem na přímou censuru depeší dochází
jen velmi málo. Tvrdí se, že kromě Nazi-
ma paše padlo ještě 200 Turků, vo-
jínů a důstojníků v boji na Portě.
Byli to důstojníci a vojíni, kteří postupovali
proti Enveru bejoví a jeho průvodu, chráníce
Nazima pašu, kterého se jim však zachrániti
nepodařilo. V chodbách Porty zuř
prý krvavý boj.
Z Caříhradu, 24. ledna. Jak se praví, by
již Nazím paša s oběma adjutanty pohřben
Mahmud Šefket paša pohřbu byl přítomen.
Nazim
Mahmud Šefket
Paříž
Caříhrad
Turek
13
article
Námořní demonstrace před
Cařibradem.
Z Paříže, 24. ledna. »Temps« ozna-
muje: Velmoci se usnesly provésti
před Caříhradem námořní de-
monstraci. Trojdohoda je v tomto ohledu
jednotnou. Německo a Rakousko-Uhersko
dosud nedaly souhlas. Leč je domněnka, že
v tomto případě souhlas dojde, neboť život
a majetek Evropanů je ohrožen.
Odpověď na notu velmocí se zdrží.
Z Paříže, 24. ledna. Z Cařihradu se
oznamuje: »Nová vláda obsadila veškerá
důležitá místa v městě vojskem. Odpověd
na kolektivní notu velmocí se o ně-
kolik dní pozdrží.«
Turecké nadšení pro válku.
Z Cařihradu, 24. ledna. Enver be
vyviji neobyčejnou a neúnavnou čínnost.
Dnes vyslovil se, že jedinou naděj.
Turecka je opětné zahájen
války. Všude pozorovat ruku Envera beje
Vojsko u Čataldže je nadšeno pro další boj
Všude se tam opevňují. Enver bej se snat
pokud možno zlepšiti cesty ku přední frontě.
Zdá se, jakoby turecká armáda byla naplněna
novým duchem. Vojsko postupuje cařihrad-
skými ulicemi k Čataldži. Všude pře-
vládá naděje, že opětným zahá-
jením války se situace na pro-
spěch Turecka zlepší.
Z Cařihradu, 24. ledna. (K. k.) Tvrdí se, že
včerejší demonstrace mladotureckého výboru byla
sosnována důstojníky, přibyvšími z hlavního stanu
v Čataldži, kteříž prohlásili, že armáda si bez-
podmínečně přeje, aby válka byla o.
pět zahájena.
Temps
Evropan
Enver
Paříž
Německo
Rakousko
Uhersko
Cařihrad
Turecko
Čataldži
Trojdohoda
námořní jítmonstrac
14
title
Dojmy a účinky převratu.
15
article
Úsudek politických kruhů v Bulharsku
Úsudek politických kruhů v Bulharsku
Čm. Ze Sořije, 24. ledna. (Zvláštní
telegr. „Nár. Listů“.) Politický pře-
vrat v Cařihradě byl i pr
Sofiji velikým překvapením
ale nemůže se říci, že nepři-
jemným.
Politikové, s nímiž jsem ještě
dnes dopoledne o převratu hovořil, při-
jali zprávu s klidem a uspoko-
jením. Prohlašovali svorně: „Jen
ať Turci odmítnou radu vel-
Sofij
Turek
Bulharsko
Cařihrad
16
article
V drobném prodějir
ranní člslo o zobě . . za sh
večerní
. . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkové
ranni čislo. . . . . . . 1
večerní . . . . . . . . 5h
Inncráty
platí se hotově napřed.
Předplncení a inšerty přijímá
zdmtnistace v Mariansko ul., a
Tam nacházeii se pe
rodsken, tiskázna a cxpledioe
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevrnee
Mariansko ulice
17
article
mocí! Pro nás dobytí Odrinu
je výhodnější, než jeho od-
stoupení. Nový úspěch našich zbra-
ní může posílitipouzenaše ná-
roky na válečnou náhradu
a na pohraniční čáru Midia—
Rodosto. Naše armády by radši stály
v boji než v nečinnosti!
Co budete dělat, dojde-li k obnove-
ní války? Napadnete Čataldžu
Odrin?“ tázal jsem se dále. —
Odpověď zněla: „K čemu nových
obětí? Odrin padne pouhým bombardo-
váním.“ —
Čm. Ze Sofije, 24. ledna. (Zvláštní
telegr. „Nár. Listů“.) Celé dopo-
ledne meškali ministři na po-
radě, neměli však bližších zpráv z
Cařihradu. Usnesli se prozatím
vyčkati dalších událostí. Vy-
nikající člen kabinetu mně prohlásil.
„Obratv Turecku se týká pře-
devším velmocí. Uvidíme, jakou
odpověď na své zakročení obdrží a jak
se k ní postaví.“-
Cařihrad
Turecko
18
article
Dojem cařihradských událostí
v Srbsku.
Dojem cařihradských událostí
v Srbsku.
Slk. Z Bělehradu, 24. ledna. (Zvl. tel. „N.
Listů“.) Cařihradské události staly se tu vše-
obecně známými teprve během dopoledne,
kdy zavládlo již pevné přesvědčení, že mír je
zabezpečen. Poněvadž dosavadní zprávy jsou
soukromého rázu, vládní „Samouprava“ ne-
zaujala k nim dosud žádného stanoviska. Sta-
ne se tak až zítra po ministerských poradách
a výměně hledisek mezi spojenci. Zatím bude
obraz situace cařihradské určitější. Dnes ca-
řihradský převrat činí tu spíše dojem dobře
sehrané komedie bankrotáře než opravdové
revoluce. Myslí se, že velmoci nyní na-
dobro se přesvědčí, že s Turky
nutno mluviti rázně. Ohledy, jaké pro-
jevily velmoci při stylisaci své noty, zavinily.
že Turci v poslední chvíli vzchopují se k no-
vým křečovitým pokusům.
Turek
Srbsko
Bělehrad
19
article
Slk. Z Bělchradu, 24. ledna: (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Ve zdejších vládních kruzích za-
ujato pro tuto chvili vyčkávavé sta no-
visko. Dle slov jistého státníka Cařihirat
ani za nového režimu nemůže zůstati dlužen
odpověď Evropě. Balkánšti spojenci ne be
účelu vzdali se původního úmyslu, spojiti s no-
tou velmocí svoji notu, znajíce tureckou úsko-
čnost. Tak poskytli Evropě možnost poznati
Turky po této stránce dokonale
Balkánských spojenců caři-
hradské události zatím nic se ne-
týčou, v očích Evropy pak žádná vnitřní re-
voluce nemůže nic změniti na faktech válkou
zjednaných. Evropa je přiznala sama. Společ-
nou notou vyčerpala Evropa všechny svě
mravní prostředky naproti Turecku bezúspěš-
ně. Stane se zbytečným všeliké další vyjedná-
vání — také pro balkánské spojence.
Slk. Z Bělehradu, 24. ledna. (Zvl. telegr-
„N. L.“) Tázal jsem se bývalého srbského vy-
slance Nenadoviče po jeho názoru na ca-
řihradské události. Vyslanec nemyslí, že je to
pouhá komedie; Mladoturci prý bezprostředně
před vypuknutím války chystali revoluci a ne-
býti náhlého zahájení války Černou Horou, byli
by v těchže dnech podnítili revoluci. Mlado-
turci jsou válečnou stranou, šest neděl příměří
umožnilo jim soustředění vojska v Malé Asii.
Nový velký vezír Mahmud Šefket paša je muž
Německa. Stojí-li za caříhradským převratem
někdo cizí, uvidí se nyní brzy
Turek
Nenadovič
Mlada
Mahmud Šefket
Evropa
Turecko
Bělehrad
Černá Hora
Asie
Německo
20
article
Hlasy tisku.
Hlasy tisku.
M. Z Kolína n. R., 24. ledna. (Zvl. telg-
»N. L.«) »Kö1n. Ztg.« poznamenává
k cařihradským událostem: Evropa octla se
před situací, jež je velice ne-
Kolín
Evropa
Kö 1 můj
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Zvířecírozum.) „Konsul Petr“ vzbu-
dil před časem i u nás v Praze sensaci, jak
věrně se dovedl opičit po lidech. A když
v úpravných lidských šatech se procházel, jedl
vidličkou a nožem, pil způsobně ze sklenice
a utíral si ubrouskem tlusté pysky, vypadal
sice jako člověk, ale přece nenapadlo nikomu
pokládat tuto společenskou obratnost vycvi-
čené opice za projev zvířecí inteligence. Zají-
mavější po té psychologické stránce zvířecího
života byli různí jeho následníci, kteří se obje-
vili v Německu: pes, jenž umí napodobit zvu-
ky lidské řeči a pronáší slova, jimiž prý vě-
domě činí úmyslná sdělení, kocour, jenž vylu-
zuje harmonické kadence lidského hlasu, a
konik, který projevuje — ovšem svým způ-
sobem — myšlení dle pravidel lidské logiky
Obecenstvo, noviny i vědecké komise zabý-
valy se živě těmito fápadnými zjevy, a spory
o „zvířecí duši“, o zvířecí pud a lidskou inteli-
genci, o vědomí, sebevědomí a všech důsledků
toho u zvířat rozvlnily se tiskem tak jako
již tolikrát do nekonečna se všemi naivními
chybami, předsudky, námitkami a lehkověrně
stvrzovanými fakty. Jedno je podivné při
všech těchto, tak často se vracejících sensa-
cích, jež z pravidla mivají všemožné jiné cíle,
jen ne upřímnou snahu proniknouti do vnitr-
ného života zvířat: snaží se dokázat inteli-
geuci u zvířat nejprimitivnějším a nejnemotor-
nějším způsobem: totiž napodobením zcela
povrchních projevů lidského duševního života
Nehledě k podvodům, jimiž si často majetníci
takových zázračných tvorů pomáhají k rych-
lejšímu a rozhodnějšímu úspěchu u důvěřivého
obecenstva, snaží se učitelé zvířat dovésti své
učelivé svěřence trpělivostí a methodam
Petr
Praha
Německo
22
article
vskutku obratnými k tomu, aby vzbudili zdáni.
že dovedou zvířata činit projevy svého vnitr-
ného života lidským způsobem.
Snaží se vším úsilím prokázat, že zvířata.
jak se populárně říká, „mají duši“. Jejich od-
půrci dokazují opět jen, že zvířata „nemaj
duše“. Tím se celá ta zajímavá otázka o pro-
jevech vnitrného života u zvířat přenáší na
zcela jiné pole, probouzí množství jiných, zá-
kladních problémů, dotýkajících se podstaty
života a vylučujících všechno opravdové zkou-
mání, jež přece, byť by mělo sebe positivnější
výsledky, daleko ještě nedokazuje, že by se
vnitrný život zvířat rovnal duševnímu životu
lidí — tím méně dokazuje důsledky, jež by
plynuly z takového důkazu.
Zbavme se na chvíli tohoto násilného roz-
hodování o posledních důsledcích a všimněme
si prostě několika projevů vnitrného života
zvířat. Nedovedu ovšem vykládati o tom tak
přesně a odborně, jak by to učinil na př. pro-
fesor Heveroch se svou obsáhlou zkušenost
o poruchách lidského duševního života. Ale
konečně každému, komu nejsou zvířata jen
předmětem lidské kratochvíle, získuchtivost
a hladu, připadne snadno na mysl mnoho ná-
padných projevů „zvířecí inteligence“.
Každý myslivec potvrdí vám určitě z vlast-
ní zkušenosti, že pes má sny. Když spí pes
stočen na slunci neb u kamen, vyštěkává ča-
sto tenounký hlasem ze sna, a poznáte snadno.
jestli jeho sen je radostný, úzkostný neb zu-
řivý. Tvrdí-li kdo o svém psu, že se někdy
směje, bývá to pokládáno stejně za myslive-
ckou latinu, jako když se tvrdí, že pes žalosti
plakal. A přece každý ví dobře, jak divoký
je výraz hlavy psa rozzuřeného, jaká úzkost
zračí se, a nejen v jeho očích, bojí-li se, a jak
určitě radostný je výraz jeho tlamy i tváře —
nemám jiného slova — vitá-li pána. To jsou
Heveroch
23
article
neklamné známky — a je ještě mnoho jiných
— vnitrného života našeho věrného druha.
Řeknete snad, že je to zvíře, od věků podro-
bené člověku, jež bezděčně přejalo od svého
pána tuto výrazivost, které nepozorujeme na
zvířatech volných. Možná. Ale přes to nevy-
hneme se jiné otázce: známe vskutku tak do-
konale zvířata, abychom mohli tvrditi, že se
neprojevují změny jejich vnitrného života změ-
nou výrazu očí, tlamy atd? A nejeví se často
až příliš zjevně změny dojmů a nálad v po-
hybech celého těla zvířat volně žijících? A jak
těžko je člověku rozpoznat i u svých bližních
jejich duševní nálady, jakmile octne se mezi
příslušníky jiného, cizího, zvlášť nekulturního
plemene.
Jsou-li však takové zřejmé zevní známky
vnitrného života u zvířat, neznamená to ještě
nic pro projev inteligence, logického usuzo-
vání, rozumného jednání. Avšak spousta pří-
kladů i fakt bývá uváděna na doklad, jak
zázračná přímo je inteligence zvířat, a stejné
množství dokladů na důkaz, že ta shoda mezi
vnitrným životem zvířete a člověka je jen
zdánlivá, a že pravdu má Descartes, vidí-li ve
vnitrném životě zvířecím pouhý mechanism
Dovolte mí vybrati nyní po jednom příkladu
z obou druhů.
Jeden četl jsem kdysi u Tolstého: V hoří-
cím domě zůstalo děcko. Velký pes, jenž byl
na ně zvyklý, vrhl se do plamenů a děcko vy-
nesl. Jevil však nepokoj, chtěl zpět, ač v do-
mě nebylo již živého tvora. Vrátil se dovniti
a ožehnut vynesl pannu, s niž si děcko hrá-
valo. Tolstoj uvádí případ zřejmě proto, aby
ukázal, jak pes jedná jen z vrozeného pudu
neb z výcviku, ne z úvahy, z obětavosti atd.
Výklad zdá se mi správný — ale uvažte,
není-li možno stejně dobře předpokládat, že
pes, jenž měl dítě rád, vrhl se úmyslně zpět
Descartes
Tolstý
Tolstoj
ce dům
24
article
aby přinesl hračku, kterou dítě zapomnělo?
Proč předpokládat u zvířete nejnemotornější
nerozum — jakoby pannu byl považoval za
živé dítě — když naopak zas víme z mnohé
zkušenosti, že rozumní lidé při požáru vrhají
se v nebezpečí, aby pak, pomateni strachem,
vynášeli nejzbytečnější věci?
Opačný příklad ličí Turgeněv ve svých
básních prosou. Seděl sám se psem při bouři
v pokoji a díval se mu do očí. „Chápu,“ pravi
Turgeněv, „že v tomto okamžiku žije v něm
i ve mně týž pocit, že mezi námi není rozdílu.
Jsme jedno a totéž; v každém z nás hořía
svítí týž třepetavý ohniček. Smrt přiletí.
mávne svým chladným, širokým křídlem ..
A konec! Kdo potom rozezná, jaký vlastně
ve kterém z nás hořel ohniček? Nikoliv! T
není zvíře, to neni člověk, kdož tu vyměňui
pohledy. To jsou dvě dvojice stejných očí na
sebe upřených. A v každé z těchto dvojic —
ve zvířecí i lidské — jeden a tentýž život
bázlivě tiskne se k druhému.“ Turgeněv za-
ložil ovšem své srovnání na citu a promitl je
do věčnosti. Nepopírá intelektuálný rozdíl.
pravě na počátku o psu, hledícím mu do očí.
„Je němý, nemá slov, sám sobě nerozumí —
já však mu rozumím.“ A nikdo nebude na va-
hách ani okamžik, aby neuznal intelektuální
vyvýšenost pána země nad jejími nevědomým
tvory.
Přes to však v tom ústrojném životě po-
zemském objevují se podivuhodné zjevy roz-
umové, důsledky, provedené z nutných logi-
ckých předpokladů, ze složitých úsudků
Jde-li o jedince, je vždy možno se přít, stačí-l
k jeho rozhodování pud, či nutno-li předpo-
kládat u něho rozumné uvažování — víme
ještě tak málo přesného o vnitrném životě
zvířat, a soudíme o něm jen analogicky dle
sebe — někdy docela naivně. Zavřeli na př
Turgeněv
25
article
včelám česlo úlu skleněnou deskou a učinil
stranou do úlu nový otvor. Celý roj se vzbou-
řil, narážel neúnavně na skleněnou deskua
nedovedl nalézt nový východ, člověku snadno
zřejmý: tedy důkaz, že včely jednají pouhým
pudem, ne úvahou. Jaké však zkušenosti ma
se sklem včela, přesvědčená, že je vždy otvor
tam, kde prochází denní světlo? Uvažte jen
analogické případy: kolik lidí bylo by šlo ještě
před sto léty nevědomky na smrt otevřenými
dveřmi domu, jimiž by byl procházel elektri-
cký proud vysokého napětí? Neb představte
si, že po skončení divadla nalezne obecenstvo
všechny obvyklé východy zavřeny a že bude
otevřen jen postranní východ z nouze, oby-
čejně neužívaný: kolik lidí umačká se v šíle-
ném strachu u zavřených dveří, než zoufalý
zbytek živých nalezne onen postranní vý-
chod?
A právě ve včelím státě veškeré spole-
čenské zřízení, dělení práce, výběr královen
rojení, vše je zřízeno tak moudře, tak doko-
nale — Materlinck napsal o tom skvělou stu-
dií — jakoby všechen ten život řízen byl je-
diným, na výsost moudrým duchem úlu. Ovšem
— každá včela sama o sobě jeví se nám jen
jako součástkaj mechanická téměř bas l cblku:
a zmizí-li viditelný symbol jednoty úlu, krá-
lovna, záruka nového pokolení, rozpadne se
celý ten pospolitý život. Vyplývá vskutku
všechno to dokonale rozumné zřízení úlu
z mozkové činnosti včelích dělnic? Či je me-
chanicky děděno z pokolení na pokolení, vý-
sledkem plemenného, stále zdokonalovaného
pudu?
Rakouský učenec, který v jižní Americe
studoval po léta rostliny tajnosnubné, učinil
přesná a namáhavá pozorování ze života ji-
stého druhu mravenců, která svědčí o důmy-
slném zřízení v mravenčim státu, jež nelze vy-
jižní Amerika