2
masthead
V Praze, dne 21. února 1900.
Praha
4
article
Bodakce, administracea
oxpedice:
Prahs, Pštrossovs ulics.
6talo 200—II.
otraakovené dopisy se
nspřljírnají, rukopisy ge
nevracejí
Rozapečetěnéreklamace
js0u porta prosty.
Inserty účtujeme levně
* při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho-
díně polední.
Jsdnotlivé číalo za B
Tolefon redakco č. 1126.
Pštrossovs
5
article
KAl
KAl
Slunce vychází v 7 hodin 2 minuty ráno.
Slunce zapadá v 5 hodin 26 minut odpol.
Kala
7
article
Středa:
Středa:
Sv. Eleonora, panna. — Sv. Sever, biskup.
Eleonora
8
article
Lle
Lle
Čtyřicetihodinná pobožnost
v chrámu Páně
u sv. Petra a Pavla (Vyšehrad) od 20.-24. února.
Předplatné pro
Praku
s donáškou do
dorou:
městčně . . . ..
K 2.80
čtvriletně . .. K 8.40
celoročně.... K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsičně . . . ..
čtvrtetně . ..
celeročné. . . . K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně.. .. K 48.—
Do Ameriky, Francle,
Bvýcarska, Italis, Bel-
le, Anglie a Ruska:
čtvrtistně ... K 13.20
celoročně
K 52.89
Telefon redakce č. 1126.
Petro Pavel
Francl
Bvýcarska
Italis
Vyšehrad
Německo
Srbsko
Amerika
Anglie
Rusko
Belale
9
article
Obnovená jednota Irů-
Ir
10
article
Nemalou sensaci v Anglicku vůči událostem
v jižní Africe budí počínání irských národovců,
kteříž právě zanechali všeho neblahého strannictví
a spojili se v jeden mohutný šik. V tom mohli
by Irové nám Čechům býti následování hodným
příkladem.
Především je třeba předeslati krátký dějepisný
přehled národnostních směrů v Irsku za posled-
ních 20 let.
R. 1880 byl Karel Stewart Parnell vše-
obecně uznán za vůdce Irů hlavně přičiněním šle-
chetného člena irské strany Isaka Butta k vydo-
bytí samosprávy — »homerule« — pro Iry
Pod vedením Parnella Irové to přivedli v dolní
sněmovně na 86 hlasů, kteří ve své svornosti svo-
řili jakousi makedonskou falangu. Bez hlasů těchto
obě veliké strauy: konservativců a liberálů nebyly
s to se obejíti. Chtěla-li která z nich něco dosá-
hnouti, musila Iry získati. Parnell měl tehdy an-
glické ministerstvo ve své moci, jež mohl podle
libosti sesazovati. Tehdy v anglickém parlamentě
objevila se obstrukce, kterou byl vynalezl
člen parlamentu Biggar, již ale zdokonalil Par-
nell, kteréhož tehdy nazývali nekorunovaným
králem Irska Tehdy chybělo málo k dosa-
žení »homerule« — t. j. samosprávy — pro-
tože se Parnellovi podařilo na svou stranu ziskati
šlechetného Gladstona. Tu však jakýsi démon
všechen úspěch irským vlastencům zkazil. Parnell
totiž spáchal na sobě politickou vraždu, byv za-
pleten do skandálního procesu, v němž byl odsou-
zen pro cizoložství, ze kteréhož následoval rozvod.
Irová
Čecho
Stewart Parnell
Ir
Butt
Parnell Irová
Parnell
Gladstone
jižní Afrika
Irsko
Biggar
11
article
Gladstone v ohledě mravním neznal žertů. Glad-
stone vyjádřil se před Iry, že nemůže více jíti
ruku v ruce s Iry, nevyloučí-li ze svého středu
veřejného cizoložníka. Následkem toho většina ná-
rodovců Parnella opustila a toliko dvanáct mu jich
zůstalo věrno. Na to 70 Irů vyvolilo si za vůdce
Justina Mac-Carthyho, slavného sice literáta
a muže bez úhony, avšak slabé či spíše špatné
výmluvnosti, který se za vůdce vůbec málo hodil.
Tímto byli národovci irští rozdvojeni na Parnel-
listy a Antiparnellisty, což na »homerule« mělo
neblahý vliv. I když Parnell zemřel, nebyla docí-
lena shoda. Strana Parnellova vyvolila si za vůdce
Johna Redmonda, muže to vzácných darů. Na
to šlechetný Mac-Carthy vůdcovství složil za úče-
lem jednoty, avšak i tu v čelo rozkolu postavili se
dva praetendenti: Dillon a Healy, z nichž
každý měl za sebou několik závažných hlasů.
Frakce Antiparnellistů rozpadla se na Dillo-
nisty a Healgisty, a tak měli Irové vlastně frakce
tři. Rozumí se, že při takovém stavu věcí ubozí
Irové nemohli ničeho dosáhnouti, což velice zarmu-
covalo všecky upřímné vlastence. — A tu přede
všemi nejvíce zasazoval se za obnovení jednoty
šlechetný sir Tomáš Esmonde, vnuk slavného ir-
ského patrioty a řečníka Grattana. Úsilí jeho
potkalo se právě s úspěchem. Všecky tři frakce
srazily se opět v pevný šik pod vůdcem Johnem
Redmonde m.
Gladstone
Ir
Parnell
Mac
Parnellův
Redmonda
Dillon
Healy
Irová
Esmond
John Redmond
Glad
12
article
Volba tato byla šťastna. Redmond je horli-
vým katolíkem, požívajícím důvěru irského kněž-
stva, a je zároveň státníkem. Nyní Irové mohou
se nadíti úspěchů větších. Kromě toho Irové nyní
sjednocení chtějí se odtrhnouti od anglických libe-
rálů, s nimiž byli spojeni po celých 15 let za celé
panování Gladstona.
Kterýsi žurnalista interviewoval Redmonda ve
příčině dalších úmyslů, načež tentýž odvětil: Irští
vlastenci chtějí zachovati si svou neodvislost na
všechny strany a budou še spojovati pouze s těmi,
kteří jim přineson více úspěchů. Nabídnou-li jim
toriové »home rulo«, spojí se i s nimi.
A toriové jeví dnes ochotu s Redmondem vy-
jednávati. A tak vidíme dnes, že i »Times« za-
čínají blahosklonně o Irech pšáti. (Na dlouho-li?
Pozn. red.) U Irů je dnes to pamětihodné, že
mají nejlepší řečníky. Dávají Anglii nejen nejlepší
generály, ale i řečníky
»Times« dokonce Irčany řadí k řečníkům pr-
vého řádu. Již dnes spůsobili Irové porážku libe-
rálů naproti konservativcům. Avšak zároveň podal
Redmond návrh k zastavení války. Redmonda
Healy měli v parlamentě plamenné řeči, pod je-
jichž dojmem Chamberlain se chvěl. Oba vzbudili
pravý obdiv. Poslední slova Healy-ho vzbudila ve-
liké rozčilení v parlamentě, když uváděl výrok ji-
stého starého Ira, jenž zněl: Můj syn bije se
sice za Anglii, ale přál bych si, aby
raději padl, než aby Angličané vy
hráli.
Osudy Čech v mnohém ohledu podobají se
osudům Irska. Jestli že jsme často Iry následo-
vali v nesvornosti, následujme je alespoň nyní v je-
jich jednotě. To nynější tříštění hlasů jak na praž-
ské radnici, tak při volbách na venkově nemůže
nám přinésti pranic dobrého.
Irová
Gladstone
Ir
Irčan
Redmonda Healy
Chamberlain
Healy
Angličan
Redmond
Anglie
Čechy
Irsko
13
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, 20. února.
Česko-německé konference chýlí se pro-
zatím ku konci. Včera — v jedenáctý den jejich
trvání — odročena byla jejich sekce moravská,
dnes pak koná svou poslední schůzi sekce česká,
načež bude odročena patrně také ona. Je totiž
zítřek vyhražen již poradám jednotlivých parla-
mentárních klubů, které jsou nutny za příčinou no-
vého parlamentárního zasedání, kteréž bude zahá-
jeno již pozítří.
K telegrafické zprávě, která nás došla včera
o průběhu porady sekce moravské, budiž dodáno,
že Němci nevzpírali se sice zavedení české zevnější
řeči při úřadech zeměpanských, za to však že ne-
chtěli ani slyšeti o zavedení české vnitřní úřední
řeči. Jakkoliv jest Morava z dobrých tří čtvrtin
česká, dokazovali, že všecky zeměpanské úřady
musejí zachovati vnitřní svůj německý úřední
jazyk proto, že toho vyžaduje státní jednota. Důvod
zajisté více než-li směšný, a lze přičísti pouze na
vrub holubičí povahy českých delegátů, že neodpo-
věděli na tento vyzývavý diktát německých dele-
gátův okamžitým odchodem z konferenční síně.
Přes to utěšují se Němci, že v konferencích bude
pokračováno také za zasedání říšské rady a na-
mlouvají si, že bylo by možno docíliti dohodnutí,
kdyby jenom Čechové — vzdali se jim na milost
a nemilost a upustili od svých spravedlivýcha
oprávněných požadavků. Při tom stojí na tom, aby
všecky otázky, týkající se vyrovnání, podléhaly
zvláštnímu junetim, t j. aby vyřízeny byly bud
všecky nebo žádná. Úspěch konferencí záleží prý
pouze v tom, zda-li se vládě podaří udržeti je
pohromadě také za říšské rady, a bude-li lze na-
jíti zprostředkovací návrh, kterýž by mohly přijati
obě strany.
Němec
Čecho
Praha
Morava
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Alois svobodný pán Pražák.
(K jeho 80letým narozeninám.)
Alois svobodný
Pražák
15
article
Ž. — V Brně, pod staroslavným Špilberkem,
rozkládají se dvě budovy, které mají pro dějiny če-
ského lidu v Brně nemalý vliv; je to besední dům
a palác svobodného pána Pražáka, které jsou od sebe
odděleny pouze zabra lou besední a nádvořím paláco-
vým. U těchto budov odehrávaly se často hlučné vý-
jevy národního přesvědčení za různých příležitostí,
kdy Němci bouřili klidný český lid svými nezříze-
nými provokacemi.
Majitel tohoto paláce svobodný pán Pražák slaví
dnešního dne svoje 80leté narozeniny. Je to řídký
zjev mezi osobami politicky působícími, poněvadž právě
politické boje a vášně, které občas vyskytují se v
veřejném životě, nemálo působí na čivy a veškero
ústrojí tělesné, které pak záhy podléhá duševní ná-
maze. Jsou ovšem politikové, kteří mnoho starostísi
nepůsobí, avšak těch ku pravým politikům vůbec čí-
tati nelze.
Pražák
Němec
Brno
Špilberk
svobodný pán
16
article
Baron Pražák byl vždy a všude mu žem
práce. Jeho činnost veřejná jest úzce spojena s dě-
jinami posledního půlstoletí družné Moravy, která po-
třebuje právě nezištných pracovníků, poněvadž se tam
naskýtá veliké pole blahodárné činnosti. Jubilant za-
počal svoji politickou dráhu již v bouřlivém roce
1848, který byl dobou probuzení národního, dobou
politických práv, která byla poprvé dána v naší říši
do rakou národů, aby mohli rozhodovati ve sborech
zákonodárných. Mezi prvními zápasníky shledáváme
se tu s Pražákem, který byl právě tehdy zvolen za
poslance na sněm zemský za Uherské Hradiště, které
jest jeho rodištěm. Od té doby pracoval neunavně
na sněmě zemském, zvláště v komisi pro zrušení ro-
boty, kde jeho vliv měl důležité rozhodnutí v zápětí
ve prospěch utlačovaného lidu, pak v zemském vý-
boru a v jiných výborech, kde svým věhlasem měl
důležité postavení. Na sněmě zemském vynikl také
tím, že zorganisoval národní stranu, která doposud
stojí pevně na svých zásadách.
Baron
Pražák
Morava
17
article
Také jeho činnost na říšské radě byla velmi
pozoruhodnou, poněvadž tam náležel k nejpřednějším
řečníkům.
Není tedy divu, že zraky vlivuplných osob byly
naň obráceny na místech nejvyšších. Pro svoji od-
bornou právnickou znalost, pro svoje řečnické nadání
a ostatní vlastnosti byl povolán na místo nejvyšší,
kterého může dojíti smrtelník ve státě našem, stalt
se rádcem samé koruny, povolán byv do ministerstva
Taaffova úřední listinou ze dne 14. srpna 1879. To
jest druhý hlavní, ano nejčelnější bod v jeho činnosti.
Taaffův
18
article
Alois svob. pán Pražák stal se prvním mini-
strem krajanem, což bylo tehdy v národě na-
šem přijato s nemalým jásotem, neboť se právem po-
ukazovalo na to, že svým vlivem v ministerské radě
může pro náš nároď vykonati mnoho dobrého, svým
sprostředkováním mezi hlavou státu a národem může
pak utužiti dynastické a vlastenecké city obyvatelstva
a zároveň poučiti o věcech a otázkách našeho národa
v zemích koruny Svatováclavské se týkajících. Samy
»Národní Listy« psaly v onom okamžiku svornosti
národní dne 15. srpna 1879: »Vkročením páně Pra-
žákovým do ministerstva jest patrně éra křivdění
a ubližování národnosti české na ten čas zažehnána,
ducn smírčí ovládl a my se dočkáme splnění aspoň
nejnutnějších požadavků svých.«
Kdož by byl pomyslil, že neb ade trvati dlouho,
a tytéž listy budou proti ministru krajanu a později
ministru spravedlnosti vystupovati zeela jinak, nepřá-
telsky v největší míře. Pražák nepřátelství se strany
českých listů nikterak nezasloužil. Jeho snaha byla
poctivá, jeho práce byla působivá a bude míti ještě
další následky. Staralť se o to, aby nastaly pro země
korumy naší poměry lepší, spořádanější, aby rovno-
právnost v úřadech byla zavedena, což hlavně činil
v soudním oboru, kde zvláště na Moravě působil ve
prospěch české národnosti jmenováním českých
soudců místo dosavadních německých, kteří lidu
nerozuměli a také svých povinností správně zastávati
nemohli.
Alois svobodník
Pražák
Sam
pán
Morava
19
article
Možno právem tvrditi, že baron Pražák konal
na ministerském křesle tolik, co za daných poměrů
mohl činiti, neboť žádný jiný státník, třeba ze strany
mladočeské, by nebyl mohl působiti více pro náš lid.
Jest smutnou vzpomínkou z dob minulých, že jeho
činnost nebyla uznávána a podporována povolanými
činiteli, nýbrž ještě více podkopávána vlastními bra-
třími. Kdyby nebylo bývalo tehdy rozkolu v táboře
českém v politických stranách, jistě by naše poža-
davky byly dále dospěly, nežli jsou za doby nynější.
Než — dnešní den náležejž pouze vzpomínkám ra-
dostným, dobu trudnou národní nesvornosti nechť po-
píše péro povolaného dějepisce, které ocení všecky
zásluhy oslavencovy po právu.
Alois svob. pán Pražák narodil se 21. února
v král. městě Uherském Hradišti na Moravě z otce
Augusta Pražáka. Studoval na gymnasium v Kromě-
říži, filosofii v Brně a práva v Olomouci, kde byl
povýšen na doktora r. 1844. Věnoval se advokátní
praxi v Brně, kde otevřel svoji kancelář a dospěl ve
své kariéře až na ministra.
Přejeme našemu jubilantovi, aby se dočkal ve
svém vysokém věku ovoce svých prací, na něž může
s potěchou a uspokojením poblížeti. Mnogaja ljeta!
Pražák
Alois svobodník
Augusta
uherský Hradiště
Morava
Brno
Olomouc
král