ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1fe59480-8f09-11dd-b2f0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 59, person 108, org 4, work 7
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve středu 22. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 21.
4 article
haranní avečerní listy předplácí set V Praze v admínistraci: za měsle. . . . . . 2 K — za čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou aa měsic. . . . . . 2 K 5 4 na čivrt leta . . . . 7 K e2 ve fliálkách: a nědle . . . . . 2 K 80 Foštou: a muěste. sa čtrrt leta . . . . 9 K 50 s dvojí zásílkou sa měsíe. dvriet: : : k d Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov „12 stranách.
Praha
5 article Po padesáti letech.
Po padesáti letech. Skvělé úspěchy slovanských zbraní na Balkáně, tak překvapující pro západní Evropu, přispěly nade vši pochybnost ku povznesení myslí všech, dosud ještě ujař- nených Slovanů. Když malé elovanské stá- ty balkánské, opíraje se pouze o pomo stejně malého Řecka, směly se pustiti v zá- pas s tureckou „velmocí“, aby osvobodíly z osmanského jha své slovanské bratry provedly veliké dílo osvobození bez pomo- ci Evropy, ba proti její vůli, aby na Balká- ně byl zachován status quo, netřeba zoufati ani jiným, dosud ujařmeným Slovanům,a mohou právem očekávati, že i jim vzejde ji- třenka, zvěstující příchod dne volnostia práva. Pod dojmem událostí balkánských zmizely poslední stopy nevraživosti mezi rakousko-uherskými Chorvaty a Srbya pevné již vědomí jejich národní jednoty pře- trvá snadno persekuce, jimiž je v Dalmacii stíhá vláda rakouská, v Chorvatsku vláda uherská. Uherští Slovácí a haličtí Staroru- tové, stejně krutě utištění, pykají ve věze- ní za to, že vdoviným grošem přispěli ra- něným bratřím jihoslovanským, ale ani on nezoufají a s nadšením očekávají příští lep- šich dnů. Ba i Poláci v říši ruské a v Po- znaňsku radostně vítají úspěchy zbraní bul- harských a srbských, vidouce v nich záru- ku, že také spravedlivé snahy polského ná- roda po samostatném kulturním, hospodář- ském a národním jeho rozvoji dojdou spl- Souběžně s radostným vzrušením mezi ujařmenými Slovany bylo však v Uhrách i v Rakousku pozorovati jiný zjev, jenž o- začován názvem patriotických projevů.
Chorvat Polák Balkán Evropa Řecko Dalmacie Chorvatsko Uhry Rakousko Slovan patriotický projev
6 article
Uhrách jeví se stíháním Srbů a Slováků pro jejich sympatie k balkánským Slovanům, Rakousku mezi klerikálními Němci nepo- krytou touhou po válečném tažení na Bal- kán, mezí haličskými Poláky a Ukrajinci přípravami k novému povstání proti Rusku. Do tohoto ruchu padá dnes padesátiletá pa- mátka osudného povstání polského ze dne 22. ledna 1863. Celá polská Halič, vyjma kruhy přísně konservativné, oslavuje dnes tuto událost a sice jako válost radostnou. Proto jsou ze slavnostních programů vyloučeny smu- teční bohoslužby, aby nekazily radostného dojmu této oslavy. Není to omyl? Mají Po- láci, byť jen haličtí, příčinu radovati se nad vypuknutím povstání ze dne 22. ledna? Povstání z roku 1863 náleží historiia jeho historikové, Poláci i Rusové, vyslovují se o něm jednomyslně, že bylo velikým ne- štěstím jak pro Poláky, tak pro Rusy, a my můžeme dodati, že bylo také velikým ne- štěstím pro celé Slovanstvo. Ruská říše vstoupila dnem 19. února 1861, osvoboze- nim lidu z nevolnosti, na dráhu velikých li- berálních oprav, jež se nemohly zastavitiu hranic gubernií polských. I v samém Petro- hradě vanul tehda vítr svobodomyslný a byla vůle, vyhověti návrhům markr. Wielo- polského a dátí království Polskému auto- nomii. Ale snahy Wielopolského, jenž byl při náměstníku, velkoknížeti Konstantinu Nikolajeviči, vicepresidentem státní rady polské, narazíly na odpor mezi jeho vlastní- mi krajany, kteří už tehda (1862) byli zí- skáni pro revoluční plán Ludvíka Miero- nění.
Srba Slovák Němec Polák Rus Petro Konstantinos Nikolajevič Miero Uhry Rakousko Bala Rusko Halič
7 article
slawského a nechtěli přijati opravy z rukou vlády ruské, poněvadž by zničily vliv kato- lického kněžstva na polský lid a katolická církev se svého panství nad Poláky vzdáti nechtěla. Polákům podařilo se získati pro sebe Napoleona III., jenž svými diplomaty získal proti Rusku Rakousko a zejména Anglii, a když 22. ledna 1863 povstání ve Varšavě vypuklo, stála na straně Poláků proti Rusku celá Evropa kromě Pruska, je- hož politiku řídil už tehda prozřetelný Bis- marck, a — Turecka. Nastala tedy dvojí válka. V Polsku sráželo se ruské vojsko s povstaleckými četami a vášeň doháněla obě strany až do ukrutností. Druhou válku vedl ruský kan- cléř, kn. Gorčakov, jenž v kritickém oka- mžiku nalezl vydatnou podporu v redakto- ru „Moskev. Vědomostí“, M. N. Katkovu. s diplomaty skoro celé Evropy. Nejprve bylo povstání udušeno na bojištích pol- ských, v krátce na to složila zbraň i evrop- ská diplomacie před rozhodným tonem not kn. Gorčakova, jenž stál na tom, že povstá- ní je vnitřní věc říše ruské, do níž sousedé namají práva se vměšovati. V listopadu 1863 dobojován boj i na poli diplomatickém a za následujících pak persekucí v Polsku evropská diplomacie nehnula již pro Polá- ky ani prstem.
Polák Napoleon III Gorčakov M N Katkov Rusko Rakousko Anglie Varšava Evropa Prusko Turecko Polsko Moskva Poláka
8 article
Rusko zůstalo tedy r. 1863 vitězem. ale ovoce jeho vítězství sklidil r. 1866a 1870 Bismarck. Poláci po nešťastném po- vstání ztratili poslední zbytky svých svo- bod a ačkoli minulo již padesát let od té doby, ztrácejí dosud. Nezískalo však niče- ho ani Rusko, leda že má od té doby o jed- noho zoufalého nepřítele více. Rusko po ví- tězném potlačení povstání dalo se na ne- pravou cestu. Místo aby velkomyslně, po- trestavši provinilé, odpustilo zbloudílým a získalo si jich přátelství, dalo se véstí mstou a vymstilo se nejvíc samo sobě. Mstilo mstí se podnes na Polácích, ač tito dávno již sami hledají cesty ke sblížení s ruským národem a jeho státem, a tím si na nejdůle- žitější své evropské hranici samo odchová- vá nepřítele. Mstilo se r. 1866 na Rakou- sku a dovolilo Prusku, aby je po vítězné válce vypudilo z říše německé a z posled- ních zbytků severní Italie. Mstilo se r. 1870 na Napoleonu III. a zakřiknuvši Rakousko jež chvstalo Francii pomoc, připustilo po- koření Francie.
Polák Rusko Prusko Rakousko Francie
9 article
—V důsledních této ruské mstivé politi- ky v Rakousku zavládl dualism, jenž vydal zdejší Slovany na pospas Němců a Maďarů. vznikla mocná německá říše s Hohenzolle- ry v čele, kteří dovedli k sobě připoutati Rakousko a tím jednak posílili zdejší ně- mecký živel proti Slovanům, jednak uká- zali Rakousku cestu na Balkán, kde prý možno nalézti náhradu za ztráty, utrpěné v Italii. Samo pak vítězné Rusko, ač se vzpamatovalo již r. 1875 a zabránilo nové válce německo-francouzské, podlehlo sa- mo vlivu Německa a přese všechny snahy Alexandra III., vyvážiti tento osudný vliv aliancí s Francií, nevymanilo se z něho po- dnes. Padesát let minulo od polského po- vstání a jeho následky cítí dosud celé Slo- vanstvo. Jinak by se utvářily věci na Bal- káně, kdyby tam Rakousko nebylo tlačeno svým německým spojencem; jinak by se by- ly utvářily osudy Slovanů rakouských a u- herských, kdyby je nesvíralo pouto dua- lismu; dávno by se byly zlepšily poméry rusko-polské, kdyby Berlín nemařil váech- ny pokusy o smír dvou největších národů slovanských. Té osudné události ze dne 22. ledna 1863 zapomenouti nelze, nelze jí za- pomenouti zvláště nám Slovanům. Ale k její oslavě, k radostným projevům nemáme nejmenší příčiny. Jen opravdově jí želeti můžeme a přáti těžce zkoušeným bratřím Polákům, aby se již nikdy nedali svésti k tak nerozvážnému kroku, jaký učinili před padesáti lety.
Němec Maďar Slovan Polák Rakousko Balkán Rusko Německo Francie Bala Berlín
10 article
Nové ministerstvo ve Francii. Z Paříže, 21. ledna. (K. k.) Kabine byl definitivně sestaven takto: Presidium a vnitro: Briand; zahra- niční záležitosti: Jonnart; práce a soci- ální péče: René Besnard; obchod Guist hau; orba: Fernand David; osady. Jean Morel; námořnictví: Baudin; vo- jenství: Elienne; vyučování: Steeg spravedlnost: Barthou; finance: Klotz veřejné práce: Jean Dupuy. Tři dosavadní státní podtajemníci Chaumet, Pavel Morel a Leon Berar zůstanou na svých místech. V minister- stvu financí byl opětně utvořen státn podsekretariát a svěřen poslanci Bur- lyovi. Briandovi podařilo se po usilovném vy- jednávání se všemi skupinami republikánské strany sestaviti nový kablnet, jenž je vlastně rekonstrukcí kabinetu Poincaréova, z něhož však odcházejí kromě dříve již odstoupivších ministrů Milleranda a Pamsa významné osob- nosti: Léon Bourgeois, Deicassé a Lebrun. Z ministerstva Poincaréova setrvávají novém kabinetu vedle Brianda René Besnard dosavadní státní podsekretář financi, jenž přejímá portefeuille veřejných praci, Guist'hau jenž přechází z ministerstva vyučování do mi- nisterstva obchodu, Fernand David, který zaměňuje portefeuille obchodu za orbu, Steeg jenž místo vnitra převzal vyučování, Klotz podržující finance, a Jean Dupuy, jenž rovněž podrží své portefeuille veřejných prací. S ni- mi zůstávají též státní podsekretáři Chaumet (pošty a telegrafy), Pavel Morel (vnitro) a Léon Berard (krásná umění).
Briand Besnard Fernand David Morel Klotz Dupuy Pavel Morel Berar Millerand Pamsa Léon Bourgeois Deicassé Lebrun Chaumet Léon Berard Francie Paříž Bura Baudin
11 article
Nově vstupují do kabinetu: Jonnart, bý- valý generální guvernér Alžírska, umírněný republikán, jenž přijal portefeuille zahranič ních záležitostí na radu svého přítele, sená- tora a protikandidáta Poincaréova, Ribota Jean Morel. poslanec zg Pas de Calais, nový ministr osad, Baudin, senátör za departemen Ain, ministr námořnictví, Elienne, místopřed seda sněmovny, ministr vojenství, Barthou poslanec za Basses Pyrénées, ministr sprave- dlnosti a poslanec Bourly, státní podsekretá financí. Programem Briandovým, jejž vyložil pře- dákům republikánské strany, s nimiž konfero- val, bylo utvořiti kabinet, jenž by prováděl politiku kabinetu Poincaréova. Kolem tohoto kabinetu, jenž měl uskutečniti co největší do- hodu (le maximum d'entente), chtěl seskupiti celou republikánskou stranu. Tato formule Briandova byla všeobecně uznána, ale rozpo- ry mezi umírněnými republikány a radikály i radikálními socialisty, které se projevily při volbě presidenta republiky, nedaly se rázem překlenouti a proto nepodařilo se získati pro ministerstvo čelné osobnosti těchto skupin. Leč politická loyalita Briandova, o níž svědčí celá jeho minulost, je zárukou, že bude úspěš- ně pracovati na další koncentraci republi- kánské. Aristide Briand, vynikající politik, stal se poprvé ministrem vyučování 7. března 1906 v kabinetu Sarrieuově. 4. ledna 1908 převza portefeuille spravedlnosti po úmrtí ministr Guyot-Dessnigne. Ministerským předsedlou by již dvakráte a sice poprvé od 27. července 1909 do 2. listopadu 1910 a po druhé od téhož dne do 27. února 1911. Když pak 13. ledna 1912 Poincaré apeloval na něj, aby věno- val své síly novému kabinelu, převzal v něm Briand místopředsednictví ministerské radya portefeuille spravedlnosti i byl pravou rukou nynějšího presidenta republiky.
Poincaréův Ribot Morel jít Calais Baudin Basses Pyrénées Bourla Briandův Briand Poincaré Alžírsko le maximum d ' entente
12 article Filippi.
Filippi. V národohospodářském výboru říšské ra dy měl se včera projednávati zákon o t. ř centrální společenstevní kass t. j. centrálním úvěrním ústavu pro výrobní hospodářská společenstva. K jednání všal nedošlo, neboť hned po zahájení schůze navrh posl. dr. Franta, aby napřed byl dán do tisku scházející posud referát a jednáni se za tím účelem na měsíc odložilo. Návrh byl při- jat a tím se stalo, že zákon, na kterém velm záleží jistým stranám, bude musit na své usku- tečnění čekat poněkud déle, než si tyto strany představovaly. Vysvětlení této záležitosti podal v neděl na nymburském sjezdu národní strany svobo- domyslné dr. Kramář. Také české strany maji zvláštní zájem na některých záležitostech a mezi nimi stojí na prvním místě úprava če- ských řek. Čeští poslanci připravili pro uspo- kojivé řešení tohoto požadavku u vlády pů- du, ocitli se však ve výboru před situací, kte- rou jistě neočekávali: předloze jaly se nyn činiti překážky malé parlamentní strany, pře- devším Slovinci, neohlížejíce se ani v nej- menším na ohledy, které česká delegace a dosud vždycky proti nim zachovávala. Tín vznikl stav věcí, ve kterém bylo nézbytn něco rozhodného podniknout. Dr. Kramát
Filippi doktor Franta Kramát
13 article
ohlásil to už v neděli, upozorňuje Slovince, že za takových okolnosti nám nezbude nic ji- ného než se stejnou rozhodností postaviti se zase proti nim, a včera se ukázalo, že naši poslanci, jsou-li už nuceni hrozit, naprosto nepronášejí svoje hrozby do vzduchu. Včera došlo na zadní kola, na která Slovinci patrně zapomněli, když se tak bezohledně a nepoli- ticky poltavili proti úpravě českých řek. Za- pomněli, že na obzoru se objevuje otázka cen- trální společenstevní kassy, na které velmi záleží malým národním stranám poslanecké sněmovny, jmenovitě však klerikálním Slovin- cům z Kraňska, kterým jde o podporu jejich tak špatně prováděné svěpomoci. Naši po- slanci však byli, ač neradi, nuceni chopiti se této příležitostí a ukázalo se, že bez jakékoliv obstrukce, pouhým návrhem mohou Slovincům připomenout, kterak parlamentarismus nen vůbec možný, nedovedou-li strany respekto- vati svoje vzájemná přání. Páni poslanci Ver- stovšek a Jarc tedy velmi zbytečně volali při této příležitosti na české poslance: „U Filipp se shledáme!“ To setkání u Filippi ve skuteč- nosti bylo už včera a vyvolali je pouze a je- dině Slovinci svým nesmyslným odporem prot životním zájmům českého národa.
Slovinec Filippi Slovinsko Kraňsko Vera poslanecký sněmovna U Filippy
14 title
Politický přehled.
15 article Žemě české.
Žemě české. Vyvrácený dr. Perko Schulvereinský župan v Nýřanech, Něme chorvatské krve, dr. Perke, od svého zvolen zemským poslancem vyvinuje úžasnou publici- stickou činnost a jeho článků v krajinských l-
doktor Perka Perke Nýřany
16 article
V drohném prodejir ranni čislo o sobě . . za 8h večorní . . za 4h Ve filišlkuch na venkově ranni čislo . . . . . . . 1 vecerL . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřen Přodplacení a inserty přjěina admicistrace v Mariansko ul., 3. Tsm nacházeli se těě redakce, tiskárna a expediee „Národních Listů Eukoplsy se novracoj
Mariansko ulice vecerL
17 article
stech německých jest každého týdne hotová záplava. Zvláště „Pilsner Tagblatt“ používá ochoty tohoto vševěda a grafomana nejroz- sáhlejší měrou a pěstuje s ním styky něžnější než kdysí se Schreinerem. Až do včerejška totiž, neboť nenastane-li po události, která se mezi „Pilsner Tagblattem“ a drem. Perkem sběhla v pondělí, roztržka, musí být přátelstvi mezi oběma naprosto neroztrhatelné. V ne- děli vyšel „Pilsner Tagblatí“ s Perkovým úvod- níkem o malém finančním plánu, psaným s vel- kou bujarostí, nad níž plzeňským matadorům němectví přecházely oči. Celkem i v podrob- nostech byl článek Perkův arcikacířstvím proti všem zásadám až dosud v německo-pokroko- vém listu platným a nejmastnější byl už jeho výrok, že „tělesná, duševní a mravní výchov deseli milionů německých Rakušanů má mno- hem vyšší cenu, než úbytek peněz a statku jaký stihne (berní reformou totiž) i v německy smýšlejících vyšších společenských kruzícl ponejvíce jen odumírající, opotřeb - vané pokolení.“ V pondělí na to vyšel „Pilsner Tagblatt s tímto prohlášením v čele listu tučně otiště- ným:
Schreiner Perk Perkův Rakušan Pilsner Tagblatt Pilsner Tagblatit
18 article
„Ve včerejším čísle našeho listu vyšel na úvod- ním místě článck zemského poslance dra. Františka Porka, nadepsaný „Malý finanční plán“, který se naprosto přičí tendencím našeh listu. K přijeti tohoto článku došlo jenom nepatrnou pozornosti redakce. kteráž jej před odevzdáním tisku nie- podrohila bližšímu ocenění. Prosime čtenáře našeho listu, aby vzali na vědomí prohlá- šení toto, srovnávající se se skuřečnosti. Redakce Pils. Tagblattu. Groteskoí akrobaté varietních scén použí- vají zvláštního samopoličkovacího přístroje. kterým se ke gaudiu obecenstva sami trestají za nepovedené kousky. Téže disciplinární me- thody použila také redakce „Pils. Tagblattu“ jestliže vykonala toto flagelantství samovolně jest ovšem — jiná otázka.
Porka
19 article
„Brüxer Ztg.“ pro poslance Ira. Jak jsme již sdělili, dovolil si posl. Iro na schůzi v Krásném Dvoře u Podbořan součas- nou situací německé obstrukce podrobiti velmi jízlivé, ano až příšerně výsměšné kritice, na- zvav ji „odpornou komediř“, se kterou dnes Němci „sedí na písku“, i poradil jím, aby na místě jejího přerušování pro učitelské platy Němci vůbec od obstrukce upustili a raději provedli bned celou finanční reformu zem- ského hospodářství, je-li k ní sněm ještě scho- pen. Kletbu, kterou nad ním vyslovilo před- sednictvo Verbandu německých poslanců pro- střednictvím „Deutschböhm. Korrespondenz jsme rovněž ocitovali Proti tomuto náhlému soudu velmi ostř ohradila se „Brüxer Ztg.“ a pověděla pánům ve Verbandu co proto, že se opovážili vydatí posl. Iro, muže „vzpřímeného chodu“, veřej- nému opovržení za to, že se osmělil „lízati proti ostnu“ a že jej „vstrčíli do Verschiszu“ jak znějí případné plastické fráze německé. V své zpupnosti neznamenají prý pánové, v ja- kém ohromném omylu se nacházejí, domní- vají-li se, že jich kletba dojde všeobecného souhlasu. Časy zesnulého kasina prý již dávno minuly a nežije se již v dobách, kdy všechno. co „lid“ věřiti měl, muselo býti opatřeno pun- cem kasina. Pánové prý se hrubě klamou. neboť to, co „jedině a výhradně povolané shro- máždění poslanců“ schválí, nedochází vždy ohlasu v lidu. Kletba náleží spíše těm, kdož obstrukci, obranný prostředek, vychvalovaný po celá leta za poslední nejostřejší zbraň Něm- ců, připravili o všechnu působnost.
Ir Němec Ztg Podbořany Německo Brüxer Ztg
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ariadna na Naxu. V Egejském moři, mezi Evropou a Malou Aslí, je rozstříknuta ostrovní skupina Kyklad, nad jejichž jmény zapomínáme válečné přítom- nosti, neb znějí nám jako pohádky o zaslibe- ných zemích. Tam leží Paros, kde v mramoro- vých lomech dřímají, nevytvořeni, bozi a bo- hyné hellenských svatyň, tam vyčnivá žula malého Delu, jenž tančil po vlnách oceánu a klidně se zakotvil v moři až tehdy, když se na něm narodil bůh Apollo; tam zelená se úrodný Naxos, kde jiný bůh, Bakchos Dionysos, dárce vína a nadšení, tajemný duch růstu a květu. slavil kdysi svatbu s kretskou princeznou Ariadnou. Na zpáteční cestě z prastaré Krety do mladých Athen zastavil se hrdina Theseue na ostrově Naxu, provázen Ariadnou, která mu byla přispěla v boji s netvorem Minotau- rem: ale ani láska k ní, ani vděčnost za po- skytnutou pomoc neřídila dalších jeho kroků; vsedl na loď, ana milenka spala, a zanecha ji, samotnu a tesknicí, na cizím ostrově.K ovdovělé ženě pak, jež lkala nad nevěrou mu- žovou, přiblížil se s útěchou a láskou bůh, jenž v ní měl zalíbení; v průvodu bakchantek a sa- tyrů ji uchvátil, v hýřivé orgii slavil svůj sva- zek s ní a dal jí v božském objetí zapomenouti. že byla libána nevěrným smrtelníkem.
Ariadna bůh Apollo Bakchos Dionysos Naxos Evropa Kyklady Paros Délos
21 article
Tak převrací báj o Ariadně na Naxu ob- vyklý poměr lidských a božských milenců Kdežto zhusta se Olympané snížili k tomu, by vzbouzeli žárlivost manželů a sestupovalik vyvoleným svým pozemským ženám v podobě býka či labutě či zlatého deště, zde Dionysos objevil se v božské své velebě a tu, jíž po- hrdl člověk, povznesl k sobě, smývaje vinu, usmiřuje žal a očišťuje milenčin ret. Pozornost starověkých umělců obracel na sebe zvlášt dvojí okamžik: ten, kdy Ariadna, procitajíc ze sna, poznává, že osiřela, a ten, kdy Dionysos se ji blíží; spící Ariadna a příchod boha nále- žely k nevyčerpatelným námětům obrazného umění. Básníci měli volnou hru, ježto každý dle svého mohl udati důvod různými bájeslov- nými podáními různě stanovený, proč Theseus opustil svou choť: zda z bezcitnosti či z bo- žího rozkazu či snad proto, že na ni lpěla vina. Kdežto jední zajímali se předevšímo smutek opuštěné hrdinovy ženy, uvádějíce její osud v srovnání s jinými mílenkami marně toužícími jako Dido po Aeneovi, jako Medea po Jasonovi, vynalézali druzí poetové historku, jež vysvětlovala Theseovu zradu. Též pozdější doby si zachovaly smysl pro hluboký symbol dvojí lásky, znázorněný řeckou pověstí, a jako tak často moderním výkladem antické báje se projadřuje nejosobitější nazírání na sou- dobé i soukromé záležitosti, tak Ariadna na
Ariadna Olympan Théseus Dida Aeneas Medea Iásón Theseův Naxos
22 article
Naxu od novějších umělců i od novějších mi- lenců jest pojímána pod zorným úhlem jejich vlastního umění a milováni: Horkokrevný re- naisanční Boccaccio vypravoval, kterak Ari- adna, vínem zmožena, byla Theseem opuštěna a kterak po tě, oddávajíc se vínu a lásce, do- spěla v heterství takové dokonalosti, až bo- hyně Venuše sama, překonána, ji obdařila ko- runou a povznesla k hvězdám. Mystický ctitel Dionysův, Nietzsche, již ve zdravých a ještě v polochorých svých snech srovnával sebe s bohem, jenž přichází těšit, zrádného Thesea viděl v mrtvém Richardu Wagnerovi a Ariad- nu v jeho ženě, kterou sám ctil a snad mílo- val a které na rozhraní zdraví a šílenství po- lal lístek se slovy: já tě miluji, Ariadno . ..
Boccaccio Ari Théseus Venuš Dionysův Nietzsche Wagner Ariad Ariadna Naxos
23 article
V posledních měsících ožila stará báj Hoí- mannsthalovou básní, psanou k Straussově hudbě. Vídeňský poeta nedbá předchozích pří- běhů nevykládá, proč Theseus odplul, nýbrž líčí pouze stesk opuštěné ženy, její touhu po smrti a její spojení s novým, božským milen- cem, v němž zprvu vítá vytouženého vládce smrti a jejž teprve po té přijímá za pána svého života. Byla-li však úmyslně zastřena tajem- stvím minulost Ariadnina, neplatí totéžo Dionysovi: u něho naopak poutá básníka do- brodružství. které sotva přestál a z něhož s vítězně vraci, dobrodružství totiž se spro- stou kouzelnící Kirke, jejímž svodům odolal Obává se, že u nové milenky shledá se zase jen s ženskou nízkostí a teprve v rozmluvě s ní poznává, že jest mu takřka rovna, že je důstojna toho, aby s ním splynula v jednotě lásky, která v sobě chová život i smrt. Tak ja- ko Kirke pro Dionysovu minulost, tak pro Ariadnínu přítomnost princip nískosti a ne- chápavé smyslnosti jest představován milen- kou Zerbinettou a řadou šašků, kteří jsou vzat z italské commedia dell arte a jichž dialogy a tance násilně a zúmyslně rušivými i křikla- vými účinky jsou vklíněny do řecké báje.
Straussův Théseus Ariadnin Kirke Dionysův
24 article
Ariadna, jež se domnívá, že s koncem lásky pro ni nastal konec života, a Zerbinetta, která z obietí tančí do objetí, jsou představitelky vznešeného a nízkého ženství; pro tuto změna se rovná zábavě, kdežto na Ariadníně osudu má se osvětliti, kterak lidský život jest ovlá- dán dvěma protilehlými mocnostmi, totiž ten dencí, uchovat si věrnost vůči sobě i své mi- nulosti, a spolu hlubokým zákonem tajemného přerozování se: Ariadna je sobě i svému The- seovi věrna a nicméně splývá její duše s duší Dionysa, jenž zůstal sobě věren vůči svádění kouzelnické nevěstky. I oba tito vznešení mi- lenci přepodstatňují se však, podléhají ži- votní změně, neboť „setrvačnost je tuhnutí smrt; kdo chce žíti, tomu jest překonati sama sebe, změniti svou bytost: musí zapomenout A přece lidská věrnost i všechno lidské dů- stojenství má podmínku tu, že člověk setrvává že nezapomíná.
Ariadna
25 article
Na tuto základní filosofickou myšlenku svého textu upozornil básník sám v krásném dopisu, jejž poslal skladateli a jenž jest otištěn v oficiálním výkladu opery. Pohříchu všal hásníkova komentáře je k postižení té ideje skutečně třeba; sotva by ji postřehl, kdo se spokojí. Hoímannsthalovým dialogem a ne- ohlíží se po jeho výkladu a nedá se poučovati rozborem krás hudby Straussovy. Neboť po- suzováno se stanoviska literárního — budiž dovolen tento soud. odchylný od velké část kritik — jest Hofmannsthalovo libreto z nej- kuriosnějších absurdností naší doby. Dáme-l se autorom samým přesvědčiti o hloubce my- šlenek, jež do svého díla vkládal, pak jest prostě nepochopitelno, že mohl je zasaditi do tak nevážného a znehodnocujícího rámce, jenž rozbíjí jakoukoli jednotnost ať nálady či ná- zoru a znemožňuje soustředění zájmu na fi- losofický podklad mythu. Je známo, jaké mí- sto zaujímá výjev „Adriadny na Naxu“ v cel- kovém díle takto pojmenovaném: je to hra. která se předvádí ve vlastní hře, totiž v Mo- lirovu „Měšťanu šlechtici“, a to tak, že na jevišti vystaví se nové jeviště a na této „scéně na druhou“ hrají se současně dva děje Adriadna na Naxu a spolu Zerbinetta s Har- lekýnem. Je již předem dovolena pochybnost. zda moderní dílo, vpravené do klasické ko- medie, s níž nemá vnitřní spojitosti, může, bez porušení a rozrušení celku, činiti nárok n samostatnou ideovou cenu; je však dvojnásob na pováženou, filosofii životního přerozován znázornit tím, že na těchže prknech se hraje antický mythus a rozpustilá harlekynáda do- hromady proto, aby se divákům (totiž osobán
Hoímannsthalův Straussův Hofmannsthalův Měšťan Naxos Haro
26 article
Molirovy veselohry) ukrátil čas. Hofmanns thal bývá pravidlem „hostem u básníků“ upraví jednou řeckého Oidipa, podruhé angli ckou hru pozdního sedmnáctého stoleti, po třetí středověké mysterium, a tentokráte upravuje francouzskou veselohru, aby do n namíchal moderní operu a starohellenskou báj. Tuto báj tudíž předvádí scénicky nikol dle našich dnešních zvyklostí, nýbrž tak, jal za Molirových dob se dívali na antické hrdiny a ženy; vystupuje tudíž rokokový Bak. chos, vystupuje Echo, Najada i Dryas v ruka- vičkách, hedvábí a décolletagi. Abychom všal ani na chvíli nebrali antiku za antiku, boles a lásku za bolest a lásku a poesii za poesii vykukují z kuliss postavených na druhém je- višti zvědavé hlavy Scaramuccia, Truffaldina a Brighelly a zaznívají popěvky, parodujíc arii roztoužené ženy. A abychom byli sou- stavně vytrhováni z dramatické illuse, mís se postavy francouzské veselohry, tedy pan
Oidipus Molirový Najada Scaramuccio Truffaldino Brighell Bak
27 article
Jourdain, markýza i hrabě, prostořekými po- známkami do předváděného děje, stěžujices na dělky a nudu. A aby bylo dosaženo vrcholu romantické komedie, vypadá jedna z postav na druhém jevišti, Zerbinetta, náhle ze svého partu, obracejíc se ke kapelníkovi, že prý svým hlasem nestačí na předepsanou kolora- turu, aby tedy nedal hráti tak hlasitě. Jestliže. jak se tvrdívá, Straussova hudba ve vrchol- ném duettu Dionysa s Ariadnou dospívá nic- méně ryzí tragické hodnoty, jest to zásluhou budby a hudebníkovou: ale Hofmannsthalovo zahrávání si s literaturou a jeho sám sebe ironisující pěle-měle nepřispívá k stupňováni dramatické nálady či dokonce k vyvolání tra- gického účinku: Hofmannsthal nedělá vtipů na dramatickou tvorbu a na dramatické po- stavy, jak sám se snad domnívá, nýbrž pouze na sebe a na svou vlastní produkci, není však v právu, reklamuje-li hlubokou myšlenku a napiatý zájem pro svou psychologii antického námětu, kterou sám ponížil k platnosti hry. hříčky, episody, šprýmu, takže tu skoro za- pírá svá dřívější básnická i dramatická díla.
Jourdain Straussův Ariadna Hofmannsthalův
28 article
Není ostřejšího kontrastu proti Hofmanns- thalově zálibě pro kuriosa než vážný, těžký, suše svědomitý pathos t. zv. novoklasiků ně- meckých, a není snad myslitelný proti Hof- mannsthalově bázní, vložené do Moličra, protiklad pádnější nežli současně s jeho Ariadnou vydaná trojaktová činohra „Ariadna na Naxu“ od výmarského dramatika Pavla Ernsta, tak milovaného, tak přeceňovaného u nás v Čechách. Kdežto u Hofmannsthaln Theseus je sotva jednou jmenován, tvoří zde jeho poměr k Ariadně osu hry, a kdežto tam roztříštěnost dramatické formy byla povýšena na vůdčí princip, vládne u Ernsta symmetrie tak dokonalá, jakoby jeho hlavními nástroji byly pravitko a normální váha. Je to drama naskrze ideové, vybudované na rozporu lid- ství a božství, spolu na rozporu průměrné morálky, která zavrhuje zlo, a božského vše- obsáhlého řádu, který také zlu přiznává nut- nou existenci. Ariadna je podstatou „zlá“, ne- boť z lásky k Theseovi zabila svého otce,
Ariadna Pavel Ernst Théseus osa Ernst symmetrie Theseův Hofmanns Hof Naxos Čechy