ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1f939eb0-771c-11dc-ac61-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 37, person 130, org 9, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve středu 10. července 1907.
Praha
3 masthead
stee
4 masthead
snr
5 masthead
Číslo 188.
6 article
Na rauní a odpol. IIsty předplácí zer v Praze v almlnislraei ns nžsle . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí don dškou na měsle tt 1a . . . . 7 k 50k ve Hlialkách na něsíe . . . . . . 2 K 30 Peštou: a něsl Rri. . . . ko s drají zásllkou
Praha
7 article Ještě nerozhodnuto.
Ještě nerozhodnuto. Otázka rovnoprávnosti jazykové v jed- nání rady říšské stále ještě není rozhodnuta a průtahy tyto, provázené mlčením svazu če- ských klubů, působí velmi dráždivě na všecku českou veřejnost, jež nikterak nechápe, jak je možno ve věci tak jasné takové neko- nečné okolkování, zvláště když se otázk tato netýká nijakého německého práva když obrana práva našeho spočívá plně v rukou českých poslanců. O podstatě práv neněmeckých jazyků v jednání rady říšské nebylo ostatně žádné pochybnosti ani před vydáním státních zá- kladních zákonů, jejichž čl. 19. zaručuje jim platnost i v životě veřejném. V jed- nání parlamentním není žádného ustanovení zákona, není nijakého obmezení neněmeckých jazyků, vyjma opatření pro delegaci, kteráž dle zákona z 21. prosince 1867 svá usne- sení v jazyce německém oznamuje i delegaci uherské. Ihned v prvním zasedání schmerlingovské rady říšské, dne 11. září 1861, proslovil dal- matský poslanec Ljubiša srbskou řeč. Teh- dejší předseda Hein připustil řeč tu bez nej- menší námitky, poznamenav po ukončení její, že mu odevzdal Ljubiša německý pře- klad své řeči, jejž dá zařaditi do stenografi- ckého protokolu, což se i stalo. Týž poslanec mluvil potom ještě čtyřikráte srbsky v roce 1862 a navrhl zejména zrušení jezovitského gymnasia v Dubrovníku, kterýžto návrh byl přijat 62 proti 48 hlasům; řeči jeho stejným způsobem byly pojaty do stenografického protokolu jako řeč prvá.
Ljubiša Hein Dubrovník svaz če
8 article
Až teprve v roce 1867 počal činiti ob tíže předseda rady říšské dr. Giskra. Opě se hlásil k slovu dr. Ljubiša, poznamenav. že promluví srbsky. Předseda pravil, že vy žádá si souhlasu sněmovny, proti čemuž se ohradil hr. Potocký, dovozuje, že není nija- kého ustanovení, jež by omezovalo poslance v užívání mateřštiny, kteréžto právo nen na hlasování sněmovny nijak závislé. Dr Giskra dal přes to hlasovati a řeč Ljubišova opět byla pojata do protokolu jako jeho dři vější řeči. V r. 1873 promluvil poslanec Pavlinovič chorvatsky; tehdejší předseda dr. Rechbauer ho chtěl sice přerušiti, ale když zpozoroval odpor sněmovny proti sobě, vyslechl Pavli- noviče, načež prohlásil: Protože předsednictvo chorvatsky nerozumí, odmítá zodpovědnost za obsah chorvatské řeči a protože nni stenografové nerozumějí chorvatsky, neda pojati řeč tu do stenografického protokolu Od té doby se těmito důvody odmítalo zařadění neněmeckých řečí do stenografickýeh protokolů. V roce 1875 podal slovinský po- slanec dr. Razlag návrh jakožto dodatek k § 51. jednacího řádu: Každá řeč budiž. pokud možno, pojata do protokolu v onom jazyce, v němž byla proslovena a v němž vychází i říšský zákonník. V odůvodnění svého návrhu výslovně tepal výmluvu, že nelze opatřiti stenografy znalé jazyků neněmeckých Návrh byl přikázán výboru, kdež zůstal ne vyřízen. Nebylo tudíž nikdy pochybnosti o tom že užívání neněmeckých jazyků jest nade vši pochybnost oprávněné ve sněmovně pojímány byly po leta i do stenografických protokolů a teprve po Beustově vyrovnán t. j. po r. 1867 trpěly se výmluvy předsedů na vlastní neznalost a nedostatečnost steno- grafův.
doktor Gisker Ljubiša Potocká Ljubišův Pavlinovič Rechbauer Razlag Beustův
9 article
Praxe tato vyvinula se ovšem zvláště v době neúčasti poslanců českých na radě říšské v letech trpného odporu. Zatím nadešly vážné změny, kteréž činí praxi na tak slabých důvodech spočívajíe na dále naprosto nemožno u. Všeobecným právem hlasovacím nabyla sněmovna zcela jiné vnitřní tvářnosti; bylo-li za prvých dob rady říšské jen málo po- slanců němčiny neznalých, vzrostl počet jejich nyní téměř na 200 hlasů; bylo-li v době vysokého volebního censu pravdě podobno, že i oprávněné voličstvo více méně vyšlo ze starých škol, kdežto nyní po vývoji škoiství až do škol vysokých znalost němčiny sama sebou vymizela a zrušením volebního censu a zavedením všeobecného práva hlaso- vacího ipso facto postavena rovnost jazyků plnoprávně i na veřejnost, pokuds týče i do rady říšské.
hlas
10 article
Olázka opatření stenografů neněmeckých jest otázkou podřizeného finančního dosahu netřeba také psáti stenografické protokoly jinak, než jak šlo jednání na radě říšské před se. Připojí-li se k neněmecké řeči pře klad její německý, jest to dostatečný ústupek Němcům, kteří by měli néstí sami náklad překladů. Opatří-li se i ten překlad nákladem kanceláře sněmovní, bude to další ústupek Němcům; ale žádati na neněmeckých po- slancích, aby sami opatřovali překlad svých řečí, toť absurdita a přímé podrážení práv- ního základu, na němž do rady říšské byl povoláni. Právníci takový zvrácený poža- davek označují jakožto peticio principii. Tedy co do překladů a stenografů není a nemůže býti nijakých nesnází. Obav před babylonským zmatkem býti nemůže, protože od r. 1861 se mluvily řeči neněmecké a zmatku pro to nebylo, Ale byly zmatky, když Němci v němčině a němčinou v dobé obstrukční učinili z rady říšské — pověstný cirkus, ať nevzpomínáme případ- nějších označení. Zbyvala by tedy pouze neschopnost před- sednictva. My jsme přesvědčeni, že zamýšle
Němec
11 article
ným rozmnožením počtu místopředsedů i této námitce se dá čeliti a že dá se opatřiti radě říšské předsednictvo jazyků znalé. I Němci, budou-li chtíti, naleznou ve středu svém dosti schopných kandidátů. Ostatně včerejší smutná příhoda dra. Žáčka s poslancem Markovem jest též čá- stečným ukazatelem, že předsednictvu ne- vadí znalost řeči a že se najde dosti ochot- ných pomocníků, kteří slavné předsednictvo opatří žádoucími informacemi. A ježto se parlamentu nesluší, aby in- formace ty zaváněly snad udavačstvím, tož buďtež pro presidium z poslanců zřízení dů- věrníci, kteří by měli povinnost upozorňo vati na případně závadný obsah řeči. I když se mluví německy, zví mnohdy předseda až po schůzi a ze stenografického protokolu, že se proneslo něco neparlamentního; od dů věrníků by se dověděl o tom aspoň hned během neněmecké řeči, tedy zpravidla dříve Zejtra prý se konečně rozhodne o otázce jazykové ve sněmovně, která se stala otáz- kou pouze proto, že vláda nepostihuje vlastn smysl všeobecného práva hlasovacího.
Němec Žáček Markov
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 10.) Ve Vídni, dne 9. července. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů-.) První místopředseda poslanecké sněmovny český Moravan dr. Jan Žáček, odňal ruskému poslanci z království haličského, dru. M a kovu, slovo, protože jazykem ruským odůvod- ňovati počal pilný svůj návrh, aby vojensk správa dala zemědělským pracovníkům na dobu letošní sklizně od 15. července do konce srpna dovolenou. Dr. Žáček učinil své rozhodnut k nátlaku ruských poslaneů ze skupiny Vasil- kovy a Romančukovy a k naléhání ně- meckých poslanců, zvláště křesťansko-sociálních Učinil rozhodnuti to k povděku jmenovaných poslanců, kteří jej odměnili hlučným, dlouho trvajíeím potleskem. Učinil je, jak pravil, z toho důvodu, že jazyk, kterým mluvil dr. Markov není jazykem v některé rakouské zemi ob- vyklým. Poslanec dr. Markov dostal v okresu brodsko-sokalském 24.000 hlasův. Již tato číslice jest důkazem, že řeč, kterous uvedl dnes do sněmovny, jest v Haliči obvyklá. Dr. Markov byl dva roky řecko-katolickým knězem. Ovdověv, vystoupil z eírkve té, vystu- doval práva v Inšpruku, kde vešel ve styky se známým Adolfem Dobrjanským a pak usadil se jako advokát ve Lvo vě. Náleži k ruské straně demokratické, která nechce, by lid, jejž zastupuje, stal se mrvou pro Prusko nebo pro Řím, a jazyka ruského užil ku prvnímu svému projevu ve sněmovně vídeňské, trvaje na stanovisku osvětové jednoly s Červenou Rusí a Bělorus y. Tolíi o něm.
Moravan doktor Žáček Romančukův Markov Dobrjanský Vídeň Halič Prusko Řím poslanecký sněmovna Vasil
13 article
Argumentaci místopředsedy dra. Žáčka nemůžeme schvalovati nižádným způsobem, pro- tože jest chromá na všech nohách, zvlášlě na filologické a jazykové. Dr. Markov mluvi svojí mateřštinou, jako mluvil bývalý poslane Vychodil někdy hanáčtinou, jako mluvil nyní již zemřelý vídeňský poslanec Löbli ch hrozným dialektem vídeňským, jako mluvil nyní již zesnulý poslanec Ruf, jenž byl postrachem všech stenografů, protože řečnil nejrýchlejí zi cele sněmovny, nářečím dolnorakouským, které mu- sili teprve v kanceláři do spisovné němčiny pře kládati, a jako mluvil slavný orator konserva- tivních Němců P. Greuter tyrolštinou. A přece nikdy nenapadlo nikomu umlčo- vati řečené poslance, volati na ně rozhodujíel moc předsednictva, jako se stalo dnesproti dru. Markovu jedině proto, že jednal, jak jednal jiní před nim a opět jiní jednati budou po něm. Sotva jal se mluvili, vyskočil malý Va- silko, který neumí mluviti ani velkorusky. ani malorusky, o kterém se praví, že jeho jednacím jazykem jest bukovština, a křičel rusky že se mluviti nesmí. A někteří, nikol všichni, Rusové ho následovali. Profesor Pi- huljak běžel na horu na presidium a tam způsobil, že se proti dru. Markovu zakro čilo. Zakročilo se neprodleně, důkladně. Markov byl prostě z předsednictva umlčen.
Žáček doktor Markov Vychodil Löbnout Němec
14 article
Nemůžeme než vysloviti hluboký zármutel svůj nad počínáním poslanců ruských, kteř soukmenovce a krajana svého znásilnili po prv ních slovech jeho. Na nás, diváky nahoře v loži žurnalistické, působilo co nejtrapněji, když jsme vidéli, kterak příslušníci téhož národa, bez toho trpielho, na cízí půdě vídeňské se napadají jako nepřátelé, poskytujíce Němcům divadlo, které v jejich tá- boře sledovalo se s netajeným povdékem. Ne celou hodinu před tím byli jsmel svědky zjevu stejně žalostného v jiné části sněmovny Nékolik sedadel opodál od dra. Markova do- stali se do sporu Slovinei liberální se Slovinei konservalivními, když starosta lublaňský Ivan Hribar slovy tklivými a vřelými vybízel všechny Slovince k svornosti a pospolitosti. Od- povědí na výzvu tu byl nový rozkol. Tak se projevují Slované na nové říšské radě! Neje- nom nejsou sjednoceny strany se stranami, ná rodové s národy, nýbrž i v lůně jednotlivýeh národů vyvstávají rozpory a před diváctvem ně- meckým a cizím drásají se navzájem Slovinci se Slovinci, Rusové s Rusy. Potom věru snadné dílo má vláda vídeňská, potom věru snadné dilo maji i Němci. Zarputili nepřatelé Slovanů jsou nejen ve výkonných úřadech, nejen v táboře německém: největší nepřátelé a skůdcové
Němec Markov Hribar Slovan Slovinec Rus Neja
15 article
národů slovanských jsou slovanští národové
17 article
Zapomenuta jsou krásná slova Kollá- rova, by vždy se ozval Slovan, mluví-li Čech, Polák a Rus. Onehdy Rusové haličti a bukovinští poku sili se umlčeti Poláka dra. Dulebu; dnes tentýž pokus učinili proti vlastnímu soukme novci. Jaké jen může býti pokračování takového stavu? Ruský poslanec dr. Olešnický, o kte rém se tvrdi, že jest duší ruské delegace ha- ličské, pravil dnes, že tato delegace má smysl pro tribunu parlamentní. Je-li tomu tak, pa musí Rusové haličtí především osvědčovat snášelivost a nesmějí upadati v chyby terorismu a násilí. Ku pilnému návrhu dra. Markova promlu vil ministr zeměbrany pol. zbrojm. L at s ch er Sdélil, že uděluje se již dovolená pro dobu žní v Haliči, a že tato novota rozšířena bude také na země jiné. Pilnost ostatně byla z mílnuta. Před tím zamítnuta byla pilnost návrhu po slance Němce a soudruhů na zavedení vše- obecného a rovného práva hlasovacího do sněmů zemských. Pro pilnost hlasovali: polský klub lidový, prof. dr. Masaryk a dr. Drtina národní sociálové, všichni Slovinci a Chorvaté, Rusové, sociální demokraté, Vlachové a poslane dr. Lecher, sv. p. Hock, prof. dr. Re dlich a dr. Ofner. Rokování o zatímném rozpočtu zahájil po slanec hr. Sternberg dlouhou řečí pozorn poslouchanou a také souhlasem, pochvalou veselostí provázenou. Pozoruhodno jest, že po- slanec ten přimlouval se za podporu nynějšího kabinetu a za hlasování slovanských stran pro rakousko-uherské vyrovnání. Jest pochybno, bude-li lze první čtení z tímního rozpočtu pětiměsíčního skoncovati zejtra.
Čo Polák Rus doktor Olešnický Markov Němec profesor Masaryk Drtina Chorvat Vlach Lecher Hock Ofner Rus Halič Sternberg
18 article Předseda dr. Weiskirchner zahajuje schůzi v 1.
Předseda dr. Weiskirchner zahajuje schůzi v 1. hodin 15 min. Mezi došlými spisy nalezají se ohlášené už do- tazy o bosenské olázce, jakož i pilný návrh posl. dra. Markova a soudr. o poskylování dovolene zemědělským dělníkům po dobu žní v r. 1907. Na- vrhem tímto vyzývá se vláda, aby rolníkům a země- dělským dělníkům, kteří jsou v činné službě vojen ské, poskytla na jejich žádost neprodleně 6nedělní dovolenou od 15. července do 31. srpna. Dotazy podali poslanci: Staněk a soudr. na mi- nistra zemské obrany o zanedbávání české řeč u zeměbrany: Bergmann a soudr. na ministra finane o vybírání daní přede žněmi: Bakvaj a soudr, na ministra spravedinosti o zlepšení postupových po- měrů soudců v král. českém zřízením nových míst dr. Soukup, Němec a soudr. na ministra zemské obrany o chování se poračika Josefa Čipina 91. pěš. pluku vůči náhradním záložníkům; prof. dr. Čela- kovský a soudr. na ministra vnitra o zákonné úpravě pokračovacích škol řemeslnických; dr. Bulin a soudr- na ministra vnitra o povolení subvence na umírněn nouze v obci Březině; Hubka a soudr. na ministra vnitra o jednání okresního hejtmana Jana Maydln v Přešticích; Habermann a soudr. na ministra vnitra o jednání správce okresního hejtmanství v Plzni. dvor. rady dra. Paroubka; Pik a soudr. na ministra vnitra o chikanování obývatelstva četnickým stráž- mistrem Jul. Citkem v Mirožově.
doktor Weiskirchner Markov Staněk Bergmann Soukup Němec Čipin profesor Hubka Maydln Habermann Paroubek Jula Březina Přeštice Plzeň rolník a země
19 article
Pilné návrhy. Když byly přečteny došlé spisy, pokračuje s v jednání o pilném návrhu posl. Němoe, týkajícím reformy volebního práva do zemských sněmů. Generální řečník pro posl. Seliger (něm. soc dem.) pravil, že jeho strana nechce postupovati tak. aby poslanecká sněmovna nedostala se ku prác hospodářské a sociálně-polilické. Řečník polemisuje pak proti posl. hr. Sternbergovi a odsuzuje výklady posl. Starcka. Řečník pravil dále, že řeč posl. Krek obsahovala mnoho, co by mohli podepsati též so- ciální demokralé, načež vytýkal posl. ryl. Abrahamo- wiczovi, že je tuhým autonomistou, jedná-li se o rozšíření práv lidu, ale že je centralistou, jde-li o to, aby se pomohlo rozvrácenému finančnímu hospodářství v Haličí. Výsledek říšských voleb do- kazuje, že většina lidu jest proti panující straně haličské; proto demokratisace zemského sněmu ha- ličského lze se nadíti jen od iniciativy vlády, opíra- jící se o vůli a moc ústředního parlamentu. Prohla- šení vlády o zemské volební opravě zakládá se na předhistorickém názoru na náš státn život. Osob nezdaněných vůbec není; řečník do kazuje obšírně tuto myšlenku. Dělníkovi nelze na- prosto upírati kvalifikace pro součinnost po slránce administrativní. Zemské sněmy poskytují výhody pouze jednotlivým třídám. Tak klesl český zemský sněm na jakousi zemskou úslřednu agrárníků Při- členěním pátě kurie k zemským sněmům nedosáhlo by se ničeho. Řečník se diví, že zástupci německého občanstva z Čech nepracují ve prospěch zemské vo- lební opravy, která jest přo loto občanstvo na- léhavou nutností, poněvadž by zničila výsady feudáln v zemi.
Seliger Sternberg Starck Krek Prohl Halič Čechy poslanecký sněmovna
20 article
Řečník prohlašuje konečně, že úplně souhlas s vývody posl. Němce; v bůji dělnictva za všeobecné rovné právo volební pro sněmy zemské půjdou ně- mečtí a čeští dělníci společně. (Živá pochvala u so- čialních demokratů) Hlavní řečník proti posl. dr. Hribar polemisuje s řečí posl. Kreka a odmítá výtku pokrylectví. Lituje. že posl. Krek rozvinul ve sněmovně rozpor obou slovinských stran. Všichni slovinští poslanci měli by v parlamenté svorně usilovati o blaho slovinskéh národa, který doposud byl vládou vždycky zanedbá- ván. Voči útokům »Slovence« konstatuje řečník, že dne 16. února 1905 hlasoval v krajinském zemském sněmu pro všsobecné volební právo do zemskébo sněmu. Rečník předhazuje konservativaím Slovin cům, že se vyslovili proti všeobecnému právu hlaso- vacímu. Pokrokové strany zasadí se s veškerým úsilím o provedení všeobecného hlasovacího právn do zemských sněmů, poněvadž toto právo hlasovaei jest způsobilé povznésti lid. Posoudiv nepřiznivi osnovu volebního zákona, klerá byla padána v kra- jinském zemském sněmu, sdětil řečník, že vláda za mýšlí dle doslechu zavésti nové jednání o volebn reformě do zemského sněmu krajinského, ale řečníl má za to, že nynější zemský president není vhod- nou osobou k vedení takového vyjednávání. Řečníl končí přáním, aby strany se spojily ku společne práci ku blahu vlašti. (Pochvala.)
Němec doktor Hribar Krek Slovenka Slovinsko
21 article
Posl. Němec v doslovu praví, že se žádné strany nebyly proti zavedení všeobecného práva volebníhe pro sněmy zemské uvedeny pádné, věcné důvody Touže statní nezbylností, jakouž bylo všeobecné právo volební pro radu říšskou, jest slejná zásada práva volebního také pro sněmy zemské. Re čalk po- lemisuje s řečníky, kteří mluvili probi, a praví, ž poslanci čeští vždycky si stěžují do pollačování Němci. Jestliže však se češti dělníci obrati na sv české bratry, jsou horší, nežli. ústřední parlamenl. Rečnik polemisuje s hr. Sternbergem a prolilašuje, že šlechta česká páchala největší zločny proti lidu. Šlechtici byli a jsou největšími nepřátely dělnictva. Odmitnuv útoky klerikálů a liberálů na dělnictvo. doporučil řečník přijetí pilnosti svého návrhu. (Po chvala u sociálních demokratů.) Pilnost se zamítá. Potom zahájeno jednání o pilném návrhu posl dra. Markova o poskylování dovolené vojákům, kteř v životě občanském náležejí k oboru zemědělskému na dobu žnl.
Posl Němec svatý český bratr Markov Sternberg
22 article
Navrhovatel posl. dr. Markov začíná mluviti ru- sky. (Velký nepokoj.) Hlasy: To není řeč v zemi obvyklá. Mistopředseda Žáček žádá za klid, protože řeč níkovi nerozumí Posl. dr. Markov mluví dále rusky. (Stálá vřava.) Místopředseda Žáček žádá za klid a napomfn řečníka, aby mluvil jazykem v zemi obvyklým. Posl, dr. Markov mluví za stálé vřavy dále. Mistopředseda dr. Žáček napomíná jej opětně odnímá mu pak slovo. (Hlučná pochvala hlučný odpor u Rosfnů.) Posl. Peschka (něm. agr.) poukazuje k tomu, ž požadavek dovoleně v čas žní již několikráte prone sen byl v staré sněmovně a že jest naprosto nalé havou záležitosti. Poněvadž však navrhovatel mluvi- rusky, proti čemuž řečník rozhodně jako proti nešvaru protestuje, bude on i jeho strana hlasovati prot pil nosti.
doktor Markov Posl Žáček Peschek Ruska
23 article
Ministr zbm. Latseher praví, že dovolená z příčinou žní se udě ůje jen členům rodin zemědělch pro práce na vlastním statku, jestli-že to stav voj- ska dovoluje a v takových připadech se oprávněným požadavkům učiní co nejmožněji zadost. V obvodu ivovského sbaru armádního byl letos nařízen klid zbraní po dobu žní, během kterého udělují se dovo- lené až do 14 dnů a to v první řadě synům maji- telů usedlostí. (Volá se: Proč pak jen v Haliči ?) Také se velitelům oddílů podle předpisu o povolo- vání dočasných dovolených vojínů n přiznává právo. aby mužstvu poskylovali v důležilých případech krátké dovolené, kteréhožto práva velitelé oddilů také podle možnosti skutečně používají. Lituje, že voj-n- ská správa nemůže jíti za mez přiznaných úleva nemůže se letos blíže zabývati projednávaným ná- vrhem. Ministr však neopomene společně s min, vo- jenství na základě mnoholetých zkušeností najít příznivější modality pro poskytování dovolené po dobu žní. Posl. Schachlnper dovozoval nutnost dovolených v dubě žní. Posl. ryt. Kozlowski přimlouval se za poskyto vání dovolené v době žní Poslanec dr. Markov v doslovu protestuje prol odněli slova. Malorusové byli přivtělení k rakouskéme státu na základě státního práva Červené Rusi. V Buko- vině bydlí 4000 Velkorusů a on předslavuje 200.00 hlasů odevzdaných ruskou národní stranou. Touž na sociální demokraty, kteří honosívají se, že ujímají se svobody slova a svobody národů. (Předseda a vý- křiky mnohých poslanců nabádají řečníka, aby se ne- uchyloval od předmětu pilnosti.) Nepomýšlí uděl ali z tak důležité olázky sgitační předmět, nebo olác k jazykovou M tivem jeho návrhu jest jedině a pouze bida selského obyvatelstva jeho vlasti. Troufá, že sně- movna bude hlasovati pro pilnost jeho návrhu.
Posl Kozlowski doktor Markov Halič Buka Červená Rus
24 article
Poslanec Romančuk (ve věcné opravě) poukazuje že projednáraný návrh jest jen demonstrací. Návrt byl odůvodňován rusky, jazykem, který v Rakousku není v zemi obvyklým. V Rakousku není žádného ruského národa, mimo asi 4000 Lipovanů v Bukovině. Jeho strana podala ostatně stejný návrh. Poslanec Markov (velvěcné opravě) ohradils poznovu proti výčitce demonstrace, načež přikročilo se k hlssování a pilnost návrhu byla zamítnuta poněvadž pro ni nehlasovaly dvě třetiny přítomných Sněmovna přešla potom k jednacimu pořadu: prvního člení zalímního rozpočtu. Posl hr. Slernberg praví, že trůnní řeč se svými nesčetnými sliby je generální zpověď z toho, co v minulých desítiletich ve všech oborech sociálního a hospodáského života bylo zameškáno a v čem bylo zhřešeno. Proti volební opravě bojoval proto, že nebyly dány opravou jednacího řádu žádně zi- ruky pro zdarnou činnost nové sněmovny. Oprava jednacího řádu bez zavedení parlamentní stráže je nedostatečná. Brojí proti § 5. předlohy o jednacím řádu, jakož i proti drakonickým jejím ustanovením. Na obranu poslanecké cti mělo by se učiniti tolik, jako na obranu osob mimo sněmovnu.
Romančuk návrt Markov Posl Rakousko Bukovina
25 article
Program v trůnní řeči chová v sobě mnoho dobrého a nezbytného; ale bez důkladné změny systému nelze jej provésti. Vlády neprovozovaly ani úspěšnou politiku výrobní, ani neučinily něco ku povzneseni středního a selského slavu. Také sliby o postátnění ubelných dolů a soukromých drah nevzbudí důvěry v činnost vlády. Smělá řeč o u erské otázce jes v odporu se skutečností; uherská olázka dávno jit není otázkou práva, nýbrž otázkou moci Politika. směřující k přištímu zachování državy národů, ne- může vésti ke kýženému vnitřnímu míru. Jedinou cestou k tomuto cíli jest úplná rovnoprávnost všecl národností a volný jejich kulturní vývoj. Pojednávaje o programatickém prohlášení min. předsedy praví, že šéf kabinetu stojí na šikm ploše, dávaje se pohnouti k ústupkům živlům pod- vratným na úkor třidy občanské. Úloči na misistra spravedinosti, který obětoval provádění práva soc demokratam. Nynější vláda musí býti podporována, aby na její místo nepřišla jiná, která by nemohla vyjednávání s Uhrami vésti tak dobře jako nynější Zachování celkového Rakouska je v největším zájmu národa českého. Proto musíme poskytnouti vládě možnost, aby uskulečnila vyrovnání s Uhrami, aby pak mohla provésti sociální opravy v trůnní řeč hlašené, a musíme podepsati nevyplněnou směnku na 6 měsíců.
Uhry Rakousko
26 article
Posl. Schöpfer polemisuje se soc. demokraly. jichž postup ve sněmovně naplňuje obyvatelstv zamě rozhořčením. Především třeba práce pro pra- cující stavy. Slát a zákonodárství jsou povinny chrá- niti pozemkový majetek. Veškerá finanční sprava po třebuje opravy. Zvláště domovní třídní daň vyměřuje se nespravedlivě. Pronikavá oprava berní je nut- ností. Mezi zemědělskou a řemeslnickou praci není žádných zájmových protikladů. Souhlasí úplně se snahou po snížení cen, musí však město spolu's ven- kovským obyvatelstvem boj ivati společně proti velko- kapitálu. Agrární oprava jest důležita pro všechny kruhy obyvatelstva.
Posl Schöpfer
27 article
V Unrách vládnoucím stranám vypadlo veslo z ruky. Taková vlada nikdy neprovede rozluku. Ra- kouští národové dychti po nové úpravě poměrů, na půdě velkorakouské říše. Je na politických stranách Rskouska, aby zkrátily potřebnou k tomu dobu, a tuto ideu podporovaly. (Ilačný souhlas a potlesk mezi křesťanskými sociály.) Fosl. Olesnický prohlašuje, že ruský národ víli novou lidovou sněmovnu, doufaje že bude sněmovnou rovného práva všech národů. V trůnní řeči pohřežu e agrární reformy a změnu agrárního zákonodárství Hospodářská situace rolnictva spěje vstříc hospo dárské a spciáln. katastrofé. O způsobu volení do zemského sněmu chlašuje samostatné návrhy ru- ského klubu. Rozlešení národnostních otázek kom- promisem může uspokojiti pouze toho, jehož národní država jest zajištěna. Národnostní otázky dají se upraviti pouze spravedlivým zákonodárstvím za ak- tivní součinnesti vlády. Přiznáváme se k národní judnotě s velkým rusko-ukrajinským národem, číla- jícím 30 milionů, jehožte převážná čásť se v jižním Rusku v posledních letech vzbudila k novému živolv- a navázala blizší styky se svými rodáky v Haliči a Bukovině. Jako velký kulturní národ jsme opráv- V drobném prodejtr ranní čáslo o sobě . . . za sn odpoledni Ve flialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 20 odpoloční . . . . . . . . 41 lnserát plati se hotově napřee Předplacení a inserty přljímá z dmini- strace v Marianské ulici č.3. Tam nacházejí se též redakcn tiskárna a ezpodico „Násodnich Lista“ Eukepisy se nevraoiji.
Násodnich List Eukepisa Rusko Halič Bukovina Rskousko lidový sněmovna
28 article
něni s důvěrou pohlíželi v politickou budoucnost a nevzdáme se nikdy své politické a národní samo- statnosti. V hranicích Rakcuska chceme se rámci zá- kladních státních zákonů přizpůsobiti jen, budou-li i pro nás platit, a budou li práva, týkajíc. se veřej- ného života, v duchu doby vhodně rozšířenaa změněna. Stěžuje si do překračování kompetence ha- ličským zemským sněmem, hrojí proti výminečným zákonům o ruské úřadní řeči a renicvých sta lcích a žádá jich zrušení i zrušení protizákonných, stále ještě platných policejních a ministerských nařízení.
29 article
Žádá za zákonnou úpravu úřadní řeči ve státních úřadech. Rusové žádají pouze úplnou rovnopráv- nost ve všech oborech veřejného života; očekávají, že tento stát bude přetvořen ve stát, který chrání práva a svobodu všech národností a je jim klidnou demovinou. Rusové zahdí své postavení ke vládě dle toho, jak bude plniti jejich požadavky, a budou hlasovati proti zatímnímu rozpočtu. (Hlučná po- chvala mezi Rusy.) Příští schůze bude zejíra Mezi došlými spisy byly dolazy poslanců: Wintra po poměrech cihlářů v ckolí Prahy; Zá- ruby a sp. po nouzí v obci Rajkovicích; — Bu- řivala a sp. po zvýšení přibytečného zřízencům st drah na stanici v Příbrami: — dra, Myslivee a sp po poskytnutí nouzové podpory obcím Trpínu Vítejovsí (v okr poličském): — Sturma a sp. p případu Eislerově Je-li prý ministr ochoten se zřete- lem k neslýchanému nadržování židovskému pseud- učenci, jenž svým jednáním tak neslýchaně snížil v cizině vážnost rak. vědy, postarati se, aby cestovní stipendia a doporučení do ciziny byla udělována bu- doucně pouze zasloužilým a potřebným uchazečům, ne však bohatým židovským prolekčním dětem a zlodě- jům knih, a je-li ochoten učiniti přítrž židovská pseudoučenosti na universitách vždy více se vzmá- hající: — dra. Lichta a sp. zdali ministru železnic je znám trvalý nedostatek vagonů a jaká opatření byla učiněna, aby pro nejbližší podzim a zimu byla za- bezpečena řádná doprava nákladního zboží?
Rus Winter Myslivee Vítejovsit Sturm Eislerův Praha Rajkovice Příbram Trpín
30 article
Poslanec Maštálka a soudr. podali k ministrov železnie dotaz o nedostatku vagonů na dranách v království českém. V dolaze poukazuje se na zle následky nedostatku vagonů pro loňskou kampaň cu krovarů; nedostatkem tím trpělo zvláště zásobování cukrovarů uhlím. Majitelé dolů uhelných doporučili průmyslníkům aby se uhlím zásobili již v létě; odběratelům uložili přísné podmínky, sami však si zachovali největší volnost pro dodané množství, známky i druh ublí- Následkem toho jsou cukrovary dnes v naprosté ne- jistotě, kdy a kterak budou moci kontrahované množství řepy zpracovati, takže hledí s největšími obavami příští kampani vstřic. Kromě značného zvý- šení cen uhelných bylo správami dolů předepsáno, aby se cukrovary již v dubnu počaly uhlím záso- bovali. Nyní minul již měsíc červen a továrny zname- nají s hrůzou, že z množství uhlí, které do té doby mělo býti dodáno, bylo dodáno namnoze jen 10%, takže dle všeho je úplně vyloučeno, že do zahájení kampaně budvu míti tolik uhlí, aby kampaň s klidem mohli započíti. Na veškeré reklamace se strany cukrovarů do- davatelé odpovídají — a to, bohužel, čáslečně prá vem, že nedodávání ublí jest odůvodněno nedostat kem vagonů, dolům dodávaných.
Maštálek
31 article
Za takových polčrů nebude snad cukrovarskému průmyslu ani možno, aby přijímána byla, jak se dosud dělo, řepa od dodavatelů v době libovolně jimi zvolené a aby na své nebezpečí ukládal tuto surovinu, která rychle zkáze a znehodnocení po- dlehá, čímž by zemědělství utrpělo značných škod, poněvadž veškeré ztráty na váze a jakosti by šly na jeho útraly. Proto hájí se interpelanti důrazně, jaké kroky míní ministr železnic podniknouti, aby již trvající pro nejbližší měsíce ještě se stupůující kalamita spo- čívající v naprostém nedodáváni a nedostalku va- gonů s nedozlrajícími jejími následky byla odstra něna Za předsednictví dra. Šusteršiče legilimačn výbor konal večer schůzi, v níž rozdělil referáty Byly přiděleny poslancům: dru. Vrtalovi, Modráčkovi Bukvajovi, Elderschovi, dru. Srbovi (dva), dru. Heroldovi z Moslu tři), dru. Wakdneravi (dva), dru- Stölzlovi, Rienösslovi, dru. Sommrovi, Prokešovi, Ka- linovi (dva), dru. Bachmannovi, dru. Rollerovi. Cha- loupkovi, Folberovi, Freslovi, Gollovi, Hannichovi Hubkovi, dru. Jägerovi, dru. Kindermannovi, hr. Ko- lowralovi, Krausovi, Kroyovi, Krütznerovi, dru. Mi- chlovi, V. Myslivcovi, Pacherovi. Paďourovi, dru Pergeltovi, Remeši, šl. Stránskému, Švejkovi. — Piišti schůze bude ve čtvrtek odpoledne
Vrtal Modráček Bukvaj Eldersch Srba Herold Stölzl Rienössl Sommr Prokeš Ka Bachmann Roller Folber Fresl Goll Hannich Hubka Jäger Kindermann Kraus Kroy Krützner Pacher Paďour Pergelt Remeš Stránský Švejk Piišť ko
32 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 9. července. (Uherské vy- rovnání.) Když se 12. června rakouští mi- nistři vraceli z Pešti z porad o rakousko-uher- ském vyrovnání, tvrdilo se, že jich rokování po- kročilo již tak, že příští konference bude na- jisto závěrečná. Tato „poslední“ konferen- ce koná se od včerejška ve Vídni, ale poněvadž úřadní zprávy, dávané o ni na veřejnost, mluví jen o tom, kdo byl na konferenci, kdy počala a kdy byla přerušena, nelze prozatím o výsledku pověděti nic věcného. Ví se jen tolik, že na po- radách peštských největší nesnáze se vyskytly při otázce železniční a veterinářské. Tyto dvě otázky vyplní tedy asi větší část nynějších kon- ferencí vídeňských. Soudě dle vídeňských listů, nedojde však ani tentokrát na definitivnou do- hedu a vyjednávati se bude dále.
Praha Pešť Vídeň
33 article
Všechen, velice objemný materiál, který jest třeba projednati, rozdělen v osm velkých skupin a podaří-li se docíliti dohody, bude par- lamentům předložen v osmi různých předlohách, z nichž 1. se bude týkati celní a obchodní smlouvy, 2. mineovnictví a měny, 3. rakousko- uherského banku, 4. spotřebních daní, 5. smlou- vy veterinářské, 6. ochrany vzorků a patentů, . železnic a 8. otázek finančně politických. V nejlepším případě, dojde-li na dohodu, mohly by se potřebné předlohy vyrovnacích zákonů dostati do parlamentu někdy v říjnu. V Praze, 9. července. (Volebni opra- va v Uhrách.) V dobře zpravených kruzíeh peštských se tvrdí, že práce, spojené s vyhoto- vením volební opravy v Uhrách, pokročily v mi- nisterstvě vnitra již tak, že hr. Andrássy bude moci na podzim celou reformu předložiti sně- mevně. Tam ovšem do Nového roku vyřízena nebude, poněvadž sněmovna celý podzim bude zaujata vyřizováním běžných věcí, zvláště, při- jdo-li na jednací pořad také vyrovnání s Rakou- skom. Ale ani později volební oprava nemá se vyříditi samostatně, nýbrž jen ve spojení se změnou jednacího řádu. Nynější vláda, jak již ministr ebchodu Kešut ohlásil v klubu strany neodvislosti, má změnu jednacího řádu
Andrássy Kešut Praha Uhry uherský banka