1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve středu 10. července 1907.
Praha
6
article
Na rauní a odpol. IIsty
předplácí zer
v Praze v almlnislraei
ns nžsle . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí don dškou
na měsle
tt 1a . . . . 7 k 50k
ve Hlialkách
na něsíe . . . . . . 2 K 30
Peštou:
a něsl
Rri. . . . ko
s drají zásllkou
Praha
7
article
Ještě nerozhodnuto.
Ještě nerozhodnuto.
Otázka rovnoprávnosti jazykové v jed-
nání rady říšské stále ještě není rozhodnuta
a průtahy tyto, provázené mlčením svazu če-
ských klubů, působí velmi dráždivě na všecku
českou veřejnost, jež nikterak nechápe, jak
je možno ve věci tak jasné takové neko-
nečné okolkování, zvláště když se otázk
tato netýká nijakého německého práva
když obrana práva našeho spočívá plně
v rukou českých poslanců.
O podstatě práv neněmeckých jazyků
v jednání rady říšské nebylo ostatně žádné
pochybnosti ani před vydáním státních zá-
kladních zákonů, jejichž čl. 19. zaručuje jim
platnost i v životě veřejném. V jed-
nání parlamentním není žádného ustanovení
zákona, není nijakého obmezení neněmeckých
jazyků, vyjma opatření pro delegaci, kteráž
dle zákona z 21. prosince 1867 svá usne-
sení v jazyce německém oznamuje i delegaci
uherské.
Ihned v prvním zasedání schmerlingovské
rady říšské, dne 11. září 1861, proslovil dal-
matský poslanec Ljubiša srbskou řeč. Teh-
dejší předseda Hein připustil řeč tu bez nej-
menší námitky, poznamenav po ukončení
její, že mu odevzdal Ljubiša německý pře-
klad své řeči, jejž dá zařaditi do stenografi-
ckého protokolu, což se i stalo. Týž poslanec
mluvil potom ještě čtyřikráte srbsky v roce
1862 a navrhl zejména zrušení jezovitského
gymnasia v Dubrovníku, kterýžto návrh byl
přijat 62 proti 48 hlasům; řeči jeho stejným
způsobem byly pojaty do stenografického
protokolu jako řeč prvá.
Ljubiša
Hein
Dubrovník
svaz če
8
article
Až teprve v roce 1867 počal činiti ob
tíže předseda rady říšské dr. Giskra. Opě
se hlásil k slovu dr. Ljubiša, poznamenav.
že promluví srbsky. Předseda pravil, že vy
žádá si souhlasu sněmovny, proti čemuž se
ohradil hr. Potocký, dovozuje, že není nija-
kého ustanovení, jež by omezovalo poslance
v užívání mateřštiny, kteréžto právo nen
na hlasování sněmovny nijak závislé. Dr
Giskra dal přes to hlasovati a řeč Ljubišova
opět byla pojata do protokolu jako jeho dři
vější řeči.
V r. 1873 promluvil poslanec Pavlinovič
chorvatsky; tehdejší předseda dr. Rechbauer
ho chtěl sice přerušiti, ale když zpozoroval
odpor sněmovny proti sobě, vyslechl Pavli-
noviče, načež prohlásil: Protože předsednictvo
chorvatsky nerozumí, odmítá zodpovědnost
za obsah chorvatské řeči a protože nni
stenografové nerozumějí chorvatsky, neda
pojati řeč tu do stenografického protokolu
Od té doby se těmito důvody odmítalo
zařadění neněmeckých řečí do stenografickýeh
protokolů. V roce 1875 podal slovinský po-
slanec dr. Razlag návrh jakožto dodatek
k § 51. jednacího řádu: Každá řeč budiž.
pokud možno, pojata do protokolu v onom
jazyce, v němž byla proslovena a v němž
vychází i říšský zákonník. V odůvodnění svého
návrhu výslovně tepal výmluvu, že nelze
opatřiti stenografy znalé jazyků neněmeckých
Návrh byl přikázán výboru, kdež zůstal ne
vyřízen.
Nebylo tudíž nikdy pochybnosti o tom
že užívání neněmeckých jazyků jest nade
vši pochybnost oprávněné ve sněmovně
pojímány byly po leta i do stenografických
protokolů a teprve po Beustově vyrovnán
t. j. po r. 1867 trpěly se výmluvy předsedů
na vlastní neznalost a nedostatečnost steno-
grafův.
doktor
Gisker
Ljubiša
Potocká
Ljubišův
Pavlinovič
Rechbauer
Razlag
Beustův
9
article
Praxe tato vyvinula se ovšem zvláště
v době neúčasti poslanců českých na radě
říšské v letech trpného odporu.
Zatím nadešly vážné změny, kteréž činí
praxi na tak slabých důvodech spočívajíe
na dále naprosto nemožno u.
Všeobecným právem hlasovacím nabyla
sněmovna zcela jiné vnitřní tvářnosti; bylo-li
za prvých dob rady říšské jen málo po-
slanců němčiny neznalých, vzrostl počet
jejich nyní téměř na 200 hlasů; bylo-li
v době vysokého volebního censu pravdě
podobno, že i oprávněné voličstvo více méně
vyšlo ze starých škol, kdežto nyní po vývoji
škoiství až do škol vysokých znalost němčiny
sama sebou vymizela a zrušením volebního
censu a zavedením všeobecného práva hlaso-
vacího ipso facto postavena rovnost jazyků
plnoprávně i na veřejnost, pokuds
týče i do rady říšské.
hlas
10
article
Olázka opatření stenografů neněmeckých
jest otázkou podřizeného finančního dosahu
netřeba také psáti stenografické protokoly
jinak, než jak šlo jednání na radě říšské
před se. Připojí-li se k neněmecké řeči pře
klad její německý, jest to dostatečný ústupek
Němcům, kteří by měli néstí sami náklad
překladů. Opatří-li se i ten překlad nákladem
kanceláře sněmovní, bude to další ústupek
Němcům; ale žádati na neněmeckých po-
slancích, aby sami opatřovali překlad svých
řečí, toť absurdita a přímé podrážení práv-
ního základu, na němž do rady říšské byl
povoláni. Právníci takový zvrácený poža-
davek označují jakožto peticio principii.
Tedy co do překladů a stenografů není
a nemůže býti nijakých nesnází.
Obav před babylonským zmatkem býti
nemůže, protože od r. 1861 se mluvily řeči
neněmecké a zmatku pro to nebylo, Ale byly
zmatky, když Němci v němčině a němčinou
v dobé obstrukční učinili z rady říšské —
pověstný cirkus, ať nevzpomínáme případ-
nějších označení.
Zbyvala by tedy pouze neschopnost před-
sednictva. My jsme přesvědčeni, že zamýšle
Němec
11
article
ným rozmnožením počtu místopředsedů i této
námitce se dá čeliti a že dá se opatřiti radě
říšské předsednictvo jazyků znalé.
I Němci, budou-li chtíti, naleznou ve
středu svém dosti schopných kandidátů.
Ostatně včerejší smutná příhoda dra.
Žáčka s poslancem Markovem jest též čá-
stečným ukazatelem, že předsednictvu ne-
vadí znalost řeči a že se najde dosti ochot-
ných pomocníků, kteří slavné předsednictvo
opatří žádoucími informacemi.
A ježto se parlamentu nesluší, aby in-
formace ty zaváněly snad udavačstvím, tož
buďtež pro presidium z poslanců zřízení dů-
věrníci, kteří by měli povinnost upozorňo
vati na případně závadný obsah řeči. I když
se mluví německy, zví mnohdy předseda až
po schůzi a ze stenografického protokolu, že
se proneslo něco neparlamentního; od dů
věrníků by se dověděl o tom aspoň hned
během neněmecké řeči, tedy zpravidla dříve
Zejtra prý se konečně rozhodne o otázce
jazykové ve sněmovně, která se stala otáz-
kou pouze proto, že vláda nepostihuje vlastn
smysl všeobecného práva hlasovacího.
Němec
Žáček
Markov
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 10.)
Ve Vídni, dne 9. července.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů-.)
První místopředseda poslanecké sněmovny
český Moravan dr. Jan Žáček, odňal ruskému
poslanci z království haličského, dru. M a
kovu, slovo, protože jazykem ruským odůvod-
ňovati počal pilný svůj návrh, aby vojensk
správa dala zemědělským pracovníkům na dobu
letošní sklizně od 15. července do konce srpna
dovolenou. Dr. Žáček učinil své rozhodnut
k nátlaku ruských poslaneů ze skupiny Vasil-
kovy a Romančukovy a k naléhání ně-
meckých poslanců, zvláště křesťansko-sociálních
Učinil rozhodnuti to k povděku jmenovaných
poslanců, kteří jej odměnili hlučným, dlouho
trvajíeím potleskem. Učinil je, jak pravil, z toho
důvodu, že jazyk, kterým mluvil dr. Markov
není jazykem v některé rakouské zemi ob-
vyklým.
Poslanec dr. Markov dostal v okresu
brodsko-sokalském 24.000 hlasův.
Již tato číslice jest důkazem, že řeč, kterous
uvedl dnes do sněmovny, jest v Haliči obvyklá.
Dr. Markov byl dva roky řecko-katolickým
knězem. Ovdověv, vystoupil z eírkve té, vystu-
doval práva v Inšpruku, kde vešel ve styky
se známým Adolfem Dobrjanským a pak
usadil se jako advokát ve Lvo vě.
Náleži k ruské straně demokratické, která
nechce, by lid, jejž zastupuje, stal se mrvou
pro Prusko nebo pro Řím, a jazyka ruského
užil ku prvnímu svému projevu ve sněmovně
vídeňské, trvaje na stanovisku osvětové jednoly
s Červenou Rusí a Bělorus y. Tolíi
o něm.
Moravan
doktor
Žáček
Romančukův
Markov
Dobrjanský
Vídeň
Halič
Prusko
Řím
poslanecký sněmovna
Vasil
13
article
Argumentaci místopředsedy dra. Žáčka
nemůžeme schvalovati nižádným způsobem, pro-
tože jest chromá na všech nohách, zvlášlě na
filologické a jazykové. Dr. Markov mluvi
svojí mateřštinou, jako mluvil bývalý poslane
Vychodil někdy hanáčtinou, jako mluvil
nyní již zemřelý vídeňský poslanec Löbli ch
hrozným dialektem vídeňským, jako mluvil nyní
již zesnulý poslanec Ruf, jenž byl postrachem
všech stenografů, protože řečnil nejrýchlejí zi cele
sněmovny, nářečím dolnorakouským, které mu-
sili teprve v kanceláři do spisovné němčiny pře
kládati, a jako mluvil slavný orator konserva-
tivních Němců P. Greuter tyrolštinou.
A přece nikdy nenapadlo nikomu umlčo-
vati řečené poslance, volati na ně rozhodujíel
moc předsednictva, jako se stalo dnesproti dru.
Markovu jedině proto, že jednal, jak jednal
jiní před nim a opět jiní jednati budou po
něm. Sotva jal se mluvili, vyskočil malý Va-
silko, který neumí mluviti ani velkorusky.
ani malorusky, o kterém se praví, že jeho
jednacím jazykem jest bukovština, a křičel
rusky že se mluviti nesmí. A někteří, nikol
všichni, Rusové ho následovali. Profesor Pi-
huljak běžel na horu na presidium a tam
způsobil, že se proti dru. Markovu zakro
čilo. Zakročilo se neprodleně, důkladně. Markov
byl prostě z předsednictva umlčen.
Žáček
doktor
Markov
Vychodil
Löbnout
Němec
14
article
Nemůžeme než vysloviti hluboký zármutel
svůj nad počínáním poslanců ruských, kteř
soukmenovce a krajana svého znásilnili po prv
ních slovech jeho.
Na nás, diváky nahoře v loži žurnalistické,
působilo co nejtrapněji, když jsme vidéli, kterak
příslušníci téhož národa, bez toho trpielho, na
cízí půdě vídeňské se napadají jako nepřátelé,
poskytujíce Němcům divadlo, které v jejich tá-
boře sledovalo se s netajeným povdékem.
Ne celou hodinu před tím byli jsmel svědky
zjevu stejně žalostného v jiné části sněmovny
Nékolik sedadel opodál od dra. Markova do-
stali se do sporu Slovinei liberální se Slovinei
konservalivními, když starosta lublaňský Ivan
Hribar slovy tklivými a vřelými vybízel
všechny Slovince k svornosti a pospolitosti. Od-
povědí na výzvu tu byl nový rozkol. Tak se
projevují Slované na nové říšské radě! Neje-
nom nejsou sjednoceny strany se stranami, ná
rodové s národy, nýbrž i v lůně jednotlivýeh
národů vyvstávají rozpory a před diváctvem ně-
meckým a cizím drásají se navzájem Slovinci
se Slovinci, Rusové s Rusy. Potom věru snadné
dílo má vláda vídeňská, potom věru snadné dilo
maji i Němci. Zarputili nepřatelé Slovanů jsou
nejen ve výkonných úřadech, nejen v táboře
německém: největší nepřátelé a skůdcové
Němec
Markov
Hribar
Slovan
Slovinec
Rus
Neja
15
article
národů slovanských jsou slovanští národové
17
article
Zapomenuta jsou krásná slova Kollá-
rova, by vždy se ozval Slovan, mluví-li Čech,
Polák a Rus.
Onehdy Rusové haličti a bukovinští poku
sili se umlčeti Poláka dra. Dulebu; dnes
tentýž pokus učinili proti vlastnímu soukme
novci. Jaké jen může býti pokračování takového
stavu?
Ruský poslanec dr. Olešnický, o kte
rém se tvrdi, že jest duší ruské delegace ha-
ličské, pravil dnes, že tato delegace má smysl
pro tribunu parlamentní. Je-li tomu tak, pa
musí Rusové haličtí především osvědčovat
snášelivost a nesmějí upadati v chyby terorismu
a násilí.
Ku pilnému návrhu dra. Markova promlu
vil ministr zeměbrany pol. zbrojm. L at s ch er
Sdélil, že uděluje se již dovolená pro dobu
žní v Haliči, a že tato novota rozšířena bude
také na země jiné. Pilnost ostatně byla z
mílnuta.
Před tím zamítnuta byla pilnost návrhu po
slance Němce a soudruhů na zavedení vše-
obecného a rovného práva hlasovacího do sněmů
zemských. Pro pilnost hlasovali: polský klub
lidový, prof. dr. Masaryk a dr. Drtina
národní sociálové, všichni Slovinci a Chorvaté,
Rusové, sociální demokraté, Vlachové a poslane
dr. Lecher, sv. p. Hock, prof. dr. Re
dlich a dr. Ofner.
Rokování o zatímném rozpočtu zahájil po
slanec hr. Sternberg dlouhou řečí pozorn
poslouchanou a také souhlasem, pochvalou
veselostí provázenou. Pozoruhodno jest, že po-
slanec ten přimlouval se za podporu nynějšího
kabinetu a za hlasování slovanských stran pro
rakousko-uherské vyrovnání.
Jest pochybno, bude-li lze první čtení z
tímního rozpočtu pětiměsíčního skoncovati zejtra.
Čo
Polák
Rus
doktor
Olešnický
Markov
Němec
profesor
Masaryk
Drtina
Chorvat
Vlach
Lecher
Hock
Ofner
Rus
Halič
Sternberg
18
article
Předseda dr. Weiskirchner zahajuje schůzi v 1.
Předseda dr. Weiskirchner zahajuje schůzi v 1.
hodin 15 min.
Mezi došlými spisy nalezají se ohlášené už do-
tazy o bosenské olázce, jakož i pilný návrh posl.
dra. Markova a soudr. o poskylování dovolene
zemědělským dělníkům po dobu žní v r. 1907. Na-
vrhem tímto vyzývá se vláda, aby rolníkům a země-
dělským dělníkům, kteří jsou v činné službě vojen
ské, poskytla na jejich žádost neprodleně 6nedělní
dovolenou od 15. července do 31. srpna.
Dotazy podali poslanci: Staněk a soudr. na mi-
nistra zemské obrany o zanedbávání české řeč
u zeměbrany: Bergmann a soudr. na ministra finane
o vybírání daní přede žněmi: Bakvaj a soudr, na
ministra spravedinosti o zlepšení postupových po-
měrů soudců v král. českém zřízením nových míst
dr. Soukup, Němec a soudr. na ministra zemské
obrany o chování se poračika Josefa Čipina 91. pěš.
pluku vůči náhradním záložníkům; prof. dr. Čela-
kovský a soudr. na ministra vnitra o zákonné úpravě
pokračovacích škol řemeslnických; dr. Bulin a soudr-
na ministra vnitra o povolení subvence na umírněn
nouze v obci Březině; Hubka a soudr. na ministra
vnitra o jednání okresního hejtmana Jana Maydln
v Přešticích; Habermann a soudr. na ministra vnitra
o jednání správce okresního hejtmanství v Plzni.
dvor. rady dra. Paroubka; Pik a soudr. na ministra
vnitra o chikanování obývatelstva četnickým stráž-
mistrem Jul. Citkem v Mirožově.
doktor
Weiskirchner
Markov
Staněk
Bergmann
Soukup
Němec
Čipin
profesor
Hubka
Maydln
Habermann
Paroubek
Jula
Březina
Přeštice
Plzeň
rolník a země
19
article
Pilné návrhy.
Když byly přečteny došlé spisy, pokračuje s
v jednání o pilném návrhu posl. Němoe, týkajícím
reformy volebního práva do zemských sněmů.
Generální řečník pro posl. Seliger (něm. soc
dem.) pravil, že jeho strana nechce postupovati tak.
aby poslanecká sněmovna nedostala se ku prác
hospodářské a sociálně-polilické. Řečník polemisuje
pak proti posl. hr. Sternbergovi a odsuzuje výklady
posl. Starcka. Řečník pravil dále, že řeč posl. Krek
obsahovala mnoho, co by mohli podepsati též so-
ciální demokralé, načež vytýkal posl. ryl. Abrahamo-
wiczovi, že je tuhým autonomistou, jedná-li se
o rozšíření práv lidu, ale že je centralistou, jde-li
o to, aby se pomohlo rozvrácenému finančnímu
hospodářství v Haličí. Výsledek říšských voleb do-
kazuje, že většina lidu jest proti panující straně
haličské; proto demokratisace zemského sněmu ha-
ličského lze se nadíti jen od iniciativy vlády, opíra-
jící se o vůli a moc ústředního parlamentu. Prohla-
šení vlády o zemské volební opravě zakládá se na
předhistorickém názoru na náš státn
život. Osob nezdaněných vůbec není; řečník do
kazuje obšírně tuto myšlenku. Dělníkovi nelze na-
prosto upírati kvalifikace pro součinnost po slránce
administrativní. Zemské sněmy poskytují výhody
pouze jednotlivým třídám. Tak klesl český zemský
sněm na jakousi zemskou úslřednu agrárníků Při-
členěním pátě kurie k zemským sněmům nedosáhlo
by se ničeho. Řečník se diví, že zástupci německého
občanstva z Čech nepracují ve prospěch zemské vo-
lební opravy, která jest přo loto občanstvo na-
léhavou nutností, poněvadž by zničila výsady feudáln
v zemi.
Seliger
Sternberg
Starck
Krek
Prohl
Halič
Čechy
poslanecký sněmovna
20
article
Řečník prohlašuje konečně, že úplně souhlas
s vývody posl. Němce; v bůji dělnictva za všeobecné
rovné právo volební pro sněmy zemské půjdou ně-
mečtí a čeští dělníci společně. (Živá pochvala u so-
čialních demokratů)
Hlavní řečník proti posl. dr. Hribar polemisuje
s řečí posl. Kreka a odmítá výtku pokrylectví. Lituje.
že posl. Krek rozvinul ve sněmovně rozpor obou
slovinských stran. Všichni slovinští poslanci měli by
v parlamenté svorně usilovati o blaho slovinskéh
národa, který doposud byl vládou vždycky zanedbá-
ván. Voči útokům »Slovence« konstatuje řečník, že
dne 16. února 1905 hlasoval v krajinském zemském
sněmu pro všsobecné volební právo do zemskébo
sněmu. Rečník předhazuje konservativaím Slovin
cům, že se vyslovili proti všeobecnému právu hlaso-
vacímu. Pokrokové strany zasadí se s veškerým
úsilím o provedení všeobecného hlasovacího právn
do zemských sněmů, poněvadž toto právo hlasovaei
jest způsobilé povznésti lid. Posoudiv nepřiznivi
osnovu volebního zákona, klerá byla padána v kra-
jinském zemském sněmu, sdětil řečník, že vláda za
mýšlí dle doslechu zavésti nové jednání o volebn
reformě do zemského sněmu krajinského, ale řečníl
má za to, že nynější zemský president není vhod-
nou osobou k vedení takového vyjednávání. Řečníl
končí přáním, aby strany se spojily ku společne
práci ku blahu vlašti. (Pochvala.)
Němec
doktor
Hribar
Krek
Slovenka
Slovinsko
21
article
Posl. Němec v doslovu praví, že se žádné strany
nebyly proti zavedení všeobecného práva volebníhe
pro sněmy zemské uvedeny pádné, věcné důvody
Touže statní nezbylností, jakouž bylo všeobecné
právo volební pro radu říšskou, jest slejná zásada
práva volebního také pro sněmy zemské. Re čalk po-
lemisuje s řečníky, kteří mluvili probi, a praví, ž
poslanci čeští vždycky si stěžují do pollačování
Němci. Jestliže však se češti dělníci obrati na sv
české bratry, jsou horší, nežli. ústřední parlamenl.
Rečnik polemisuje s hr. Sternbergem a prolilašuje,
že šlechta česká páchala největší zločny proti lidu.
Šlechtici byli a jsou největšími nepřátely dělnictva.
Odmitnuv útoky klerikálů a liberálů na dělnictvo.
doporučil řečník přijetí pilnosti svého návrhu. (Po
chvala u sociálních demokratů.)
Pilnost se zamítá.
Potom zahájeno jednání o pilném návrhu posl
dra. Markova o poskylování dovolené vojákům, kteř
v životě občanském náležejí k oboru zemědělskému
na dobu žnl.
Posl
Němec
svatý český bratr
Markov
Sternberg
22
article
Navrhovatel posl. dr. Markov začíná mluviti ru-
sky. (Velký nepokoj.)
Hlasy: To není řeč v zemi obvyklá.
Mistopředseda Žáček žádá za klid, protože řeč
níkovi nerozumí
Posl. dr. Markov mluví dále rusky. (Stálá
vřava.)
Místopředseda Žáček žádá za klid a napomfn
řečníka, aby mluvil jazykem v zemi obvyklým.
Posl, dr. Markov mluví za stálé vřavy dále.
Mistopředseda dr. Žáček napomíná jej opětně
odnímá mu pak slovo. (Hlučná pochvala
hlučný odpor u Rosfnů.)
Posl. Peschka (něm. agr.) poukazuje k tomu, ž
požadavek dovoleně v čas žní již několikráte prone
sen byl v staré sněmovně a že jest naprosto nalé
havou záležitosti. Poněvadž však navrhovatel mluvi-
rusky, proti čemuž řečník rozhodně jako proti nešvaru
protestuje, bude on i jeho strana hlasovati prot
pil nosti.
doktor
Markov
Posl
Žáček
Peschek
Ruska
23
article
Ministr zbm. Latseher praví, že dovolená z
příčinou žní se udě ůje jen členům rodin zemědělch
pro práce na vlastním statku, jestli-že to stav voj-
ska dovoluje a v takových připadech se oprávněným
požadavkům učiní co nejmožněji zadost. V obvodu
ivovského sbaru armádního byl letos nařízen klid
zbraní po dobu žní, během kterého udělují se dovo-
lené až do 14 dnů a to v první řadě synům maji-
telů usedlostí. (Volá se: Proč pak jen v Haliči ?)
Také se velitelům oddílů podle předpisu o povolo-
vání dočasných dovolených vojínů n přiznává právo.
aby mužstvu poskylovali v důležilých případech
krátké dovolené, kteréhožto práva velitelé oddilů také
podle možnosti skutečně používají. Lituje, že voj-n-
ská správa nemůže jíti za mez přiznaných úleva
nemůže se letos blíže zabývati projednávaným ná-
vrhem. Ministr však neopomene společně s min, vo-
jenství na základě mnoholetých zkušeností najít
příznivější modality pro poskytování dovolené po
dobu žní.
Posl. Schachlnper dovozoval nutnost dovolených
v dubě žní.
Posl. ryt. Kozlowski přimlouval se za poskyto
vání dovolené v době žní
Poslanec dr. Markov v doslovu protestuje prol
odněli slova. Malorusové byli přivtělení k rakouskéme
státu na základě státního práva Červené Rusi. V Buko-
vině bydlí 4000 Velkorusů a on předslavuje 200.00
hlasů odevzdaných ruskou národní stranou. Touž
na sociální demokraty, kteří honosívají se, že ujímají
se svobody slova a svobody národů. (Předseda a vý-
křiky mnohých poslanců nabádají řečníka, aby se ne-
uchyloval od předmětu pilnosti.) Nepomýšlí uděl ali
z tak důležité olázky sgitační předmět, nebo olác k
jazykovou M tivem jeho návrhu jest jedině a pouze
bida selského obyvatelstva jeho vlasti. Troufá, že sně-
movna bude hlasovati pro pilnost jeho návrhu.
Posl
Kozlowski
doktor
Markov
Halič
Buka
Červená Rus
24
article
Poslanec Romančuk (ve věcné opravě) poukazuje
že projednáraný návrh jest jen demonstrací. Návrt
byl odůvodňován rusky, jazykem, který v Rakousku
není v zemi obvyklým. V Rakousku není žádného
ruského národa, mimo asi 4000 Lipovanů v Bukovině.
Jeho strana podala ostatně stejný návrh.
Poslanec Markov (velvěcné opravě) ohradils
poznovu proti výčitce demonstrace, načež přikročilo
se k hlssování a pilnost návrhu byla zamítnuta
poněvadž pro ni nehlasovaly dvě třetiny přítomných
Sněmovna přešla potom k jednacimu pořadu:
prvního člení zalímního rozpočtu.
Posl hr. Slernberg praví, že trůnní řeč se svými
nesčetnými sliby je generální zpověď z toho, co
v minulých desítiletich ve všech oborech sociálního
a hospodáského života bylo zameškáno a v čem
bylo zhřešeno. Proti volební opravě bojoval proto,
že nebyly dány opravou jednacího řádu žádně zi-
ruky pro zdarnou činnost nové sněmovny.
Oprava jednacího řádu bez zavedení parlamentní
stráže je nedostatečná. Brojí proti § 5. předlohy
o jednacím řádu, jakož i proti drakonickým jejím
ustanovením. Na obranu poslanecké cti mělo by se
učiniti tolik, jako na obranu osob mimo sněmovnu.
Romančuk
návrt
Markov
Posl
Rakousko
Bukovina
25
article
Program v trůnní řeči chová v sobě mnoho dobrého
a nezbytného; ale bez důkladné změny systému
nelze jej provésti. Vlády neprovozovaly ani úspěšnou
politiku výrobní, ani neučinily něco ku povzneseni
středního a selského slavu. Také sliby o postátnění
ubelných dolů a soukromých drah nevzbudí důvěry
v činnost vlády. Smělá řeč o u erské otázce jes
v odporu se skutečností; uherská olázka dávno jit
není otázkou práva, nýbrž otázkou moci Politika.
směřující k přištímu zachování državy národů, ne-
může vésti ke kýženému vnitřnímu míru. Jedinou
cestou k tomuto cíli jest úplná rovnoprávnost všecl
národností a volný jejich kulturní vývoj.
Pojednávaje o programatickém prohlášení min.
předsedy praví, že šéf kabinetu stojí na šikm
ploše, dávaje se pohnouti k ústupkům živlům pod-
vratným na úkor třidy občanské. Úloči na misistra
spravedinosti, který obětoval provádění práva soc
demokratam. Nynější vláda musí býti podporována,
aby na její místo nepřišla jiná, která by nemohla
vyjednávání s Uhrami vésti tak dobře jako nynější
Zachování celkového Rakouska je v největším zájmu
národa českého. Proto musíme poskytnouti vládě
možnost, aby uskulečnila vyrovnání s Uhrami, aby
pak mohla provésti sociální opravy v trůnní řeč
hlašené, a musíme podepsati nevyplněnou směnku
na 6 měsíců.
Uhry
Rakousko
26
article
Posl. Schöpfer polemisuje se soc. demokraly.
jichž postup ve sněmovně naplňuje obyvatelstv
zamě rozhořčením. Především třeba práce pro pra-
cující stavy. Slát a zákonodárství jsou povinny chrá-
niti pozemkový majetek. Veškerá finanční sprava po
třebuje opravy. Zvláště domovní třídní daň vyměřuje
se nespravedlivě. Pronikavá oprava berní je nut-
ností. Mezi zemědělskou a řemeslnickou praci není
žádných zájmových protikladů. Souhlasí úplně se
snahou po snížení cen, musí však město spolu's ven-
kovským obyvatelstvem boj ivati společně proti velko-
kapitálu. Agrární oprava jest důležita pro všechny
kruhy obyvatelstva.
Posl
Schöpfer
27
article
V Unrách vládnoucím stranám vypadlo veslo
z ruky. Taková vlada nikdy neprovede rozluku. Ra-
kouští národové dychti po nové úpravě poměrů, na
půdě velkorakouské říše. Je na politických stranách
Rskouska, aby zkrátily potřebnou k tomu dobu, a
tuto ideu podporovaly. (Ilačný souhlas a potlesk
mezi křesťanskými sociály.)
Fosl. Olesnický prohlašuje, že ruský národ víli
novou lidovou sněmovnu, doufaje že bude sněmovnou
rovného práva všech národů. V trůnní řeči pohřežu e
agrární reformy a změnu agrárního zákonodárství
Hospodářská situace rolnictva spěje vstříc hospo
dárské a spciáln. katastrofé. O způsobu volení do
zemského sněmu chlašuje samostatné návrhy ru-
ského klubu. Rozlešení národnostních otázek kom-
promisem může uspokojiti pouze toho, jehož národní
država jest zajištěna. Národnostní otázky dají se
upraviti pouze spravedlivým zákonodárstvím za ak-
tivní součinnesti vlády. Přiznáváme se k národní
judnotě s velkým rusko-ukrajinským národem, číla-
jícím 30 milionů, jehožte převážná čásť se v jižním
Rusku v posledních letech vzbudila k novému živolv-
a navázala blizší styky se svými rodáky v Haliči
a Bukovině. Jako velký kulturní národ jsme opráv-
V drobném prodejtr
ranní čáslo o sobě . . . za sn
odpoledni
Ve flialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 20
odpoloční . . . . . . . . 41
lnserát
plati se hotově napřee
Předplacení a inserty přljímá z dmini-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nacházejí se též redakcn
tiskárna a ezpodico „Násodnich Lista“
Eukepisy se nevraoiji.
Násodnich List
Eukepisa
Rusko
Halič
Bukovina
Rskousko
lidový sněmovna
28
article
něni s důvěrou pohlíželi v politickou budoucnost a
nevzdáme se nikdy své politické a národní samo-
statnosti. V hranicích Rakcuska chceme se rámci zá-
kladních státních zákonů přizpůsobiti jen, budou-li
i pro nás platit, a budou li práva, týkajíc. se veřej-
ného života, v duchu doby vhodně rozšířenaa
změněna. Stěžuje si do překračování kompetence ha-
ličským zemským sněmem, hrojí proti výminečným
zákonům o ruské úřadní řeči a renicvých sta lcích
a žádá jich zrušení i zrušení protizákonných, stále
ještě platných policejních a ministerských nařízení.
29
article
Žádá za zákonnou úpravu úřadní řeči ve státních
úřadech. Rusové žádají pouze úplnou rovnopráv-
nost ve všech oborech veřejného života; očekávají,
že tento stát bude přetvořen ve stát, který chrání
práva a svobodu všech národností a je jim klidnou
demovinou. Rusové zahdí své postavení ke vládě
dle toho, jak bude plniti jejich požadavky, a budou
hlasovati proti zatímnímu rozpočtu. (Hlučná po-
chvala mezi Rusy.)
Příští schůze bude zejíra
Mezi došlými spisy byly dolazy poslanců:
Wintra po poměrech cihlářů v ckolí Prahy; Zá-
ruby a sp. po nouzí v obci Rajkovicích; — Bu-
řivala a sp. po zvýšení přibytečného zřízencům
st drah na stanici v Příbrami: — dra, Myslivee
a sp po poskytnutí nouzové podpory obcím Trpínu
Vítejovsí (v okr poličském): — Sturma a sp. p
případu Eislerově Je-li prý ministr ochoten se zřete-
lem k neslýchanému nadržování židovskému pseud-
učenci, jenž svým jednáním tak neslýchaně snížil
v cizině vážnost rak. vědy, postarati se, aby cestovní
stipendia a doporučení do ciziny byla udělována bu-
doucně pouze zasloužilým a potřebným uchazečům, ne
však bohatým židovským prolekčním dětem a zlodě-
jům knih, a je-li ochoten učiniti přítrž židovská
pseudoučenosti na universitách vždy více se vzmá-
hající: — dra. Lichta a sp. zdali ministru železnic
je znám trvalý nedostatek vagonů a jaká opatření byla
učiněna, aby pro nejbližší podzim a zimu byla za-
bezpečena řádná doprava nákladního zboží?
Rus
Winter
Myslivee
Vítejovsit
Sturm
Eislerův
Praha
Rajkovice
Příbram
Trpín
30
article
Poslanec Maštálka a soudr. podali k ministrov
železnie dotaz o nedostatku vagonů na dranách
v království českém. V dolaze poukazuje se na zle
následky nedostatku vagonů pro loňskou kampaň cu
krovarů; nedostatkem tím trpělo zvláště zásobování
cukrovarů uhlím.
Majitelé dolů uhelných doporučili průmyslníkům
aby se uhlím zásobili již v létě; odběratelům uložili
přísné podmínky, sami však si zachovali největší
volnost pro dodané množství, známky i druh ublí-
Následkem toho jsou cukrovary dnes v naprosté ne-
jistotě, kdy a kterak budou moci kontrahované
množství řepy zpracovati, takže hledí s největšími
obavami příští kampani vstřic. Kromě značného zvý-
šení cen uhelných bylo správami dolů předepsáno,
aby se cukrovary již v dubnu počaly uhlím záso-
bovali.
Nyní minul již měsíc červen a továrny zname-
nají s hrůzou, že z množství uhlí, které do té doby
mělo býti dodáno, bylo dodáno namnoze
jen 10%, takže dle všeho je úplně vyloučeno, že
do zahájení kampaně budvu míti tolik uhlí, aby
kampaň s klidem mohli započíti.
Na veškeré reklamace se strany cukrovarů do-
davatelé odpovídají — a to, bohužel, čáslečně prá
vem, že nedodávání ublí jest odůvodněno nedostat
kem vagonů, dolům dodávaných.
Maštálek
31
article
Za takových polčrů nebude snad cukrovarskému
průmyslu ani možno, aby přijímána byla, jak se
dosud dělo, řepa od dodavatelů v době libovolně
jimi zvolené a aby na své nebezpečí ukládal tuto
surovinu, která rychle zkáze a znehodnocení po-
dlehá, čímž by zemědělství utrpělo značných škod,
poněvadž veškeré ztráty na váze a jakosti by šly na
jeho útraly.
Proto hájí se interpelanti důrazně, jaké kroky
míní ministr železnic podniknouti, aby již trvající
pro nejbližší měsíce ještě se stupůující kalamita spo-
čívající v naprostém nedodáváni a nedostalku va-
gonů s nedozlrajícími jejími následky byla odstra
něna
Za předsednictví dra. Šusteršiče legilimačn
výbor konal večer schůzi, v níž rozdělil referáty
Byly přiděleny poslancům: dru. Vrtalovi, Modráčkovi
Bukvajovi, Elderschovi, dru. Srbovi (dva), dru.
Heroldovi z Moslu tři), dru. Wakdneravi (dva), dru-
Stölzlovi, Rienösslovi, dru. Sommrovi, Prokešovi, Ka-
linovi (dva), dru. Bachmannovi, dru. Rollerovi. Cha-
loupkovi, Folberovi, Freslovi, Gollovi, Hannichovi
Hubkovi, dru. Jägerovi, dru. Kindermannovi, hr. Ko-
lowralovi, Krausovi, Kroyovi, Krütznerovi, dru. Mi-
chlovi, V. Myslivcovi, Pacherovi. Paďourovi, dru
Pergeltovi, Remeši, šl. Stránskému, Švejkovi. — Piišti
schůze bude ve čtvrtek odpoledne
Vrtal
Modráček Bukvaj
Eldersch
Srba
Herold
Stölzl
Rienössl
Sommr
Prokeš
Ka
Bachmann
Roller
Folber
Fresl
Goll
Hannich Hubka
Jäger
Kindermann
Kraus
Kroy
Krützner
Pacher
Paďour
Pergelt
Remeš
Stránský
Švejk
Piišť
ko
32
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 9. července. (Uherské vy-
rovnání.) Když se 12. června rakouští mi-
nistři vraceli z Pešti z porad o rakousko-uher-
ském vyrovnání, tvrdilo se, že jich rokování po-
kročilo již tak, že příští konference bude na-
jisto závěrečná. Tato „poslední“ konferen-
ce koná se od včerejška ve Vídni, ale poněvadž
úřadní zprávy, dávané o ni na veřejnost, mluví
jen o tom, kdo byl na konferenci, kdy počala
a kdy byla přerušena, nelze prozatím o výsledku
pověděti nic věcného. Ví se jen tolik, že na po-
radách peštských největší nesnáze se vyskytly
při otázce železniční a veterinářské. Tyto dvě
otázky vyplní tedy asi větší část nynějších kon-
ferencí vídeňských. Soudě dle vídeňských listů,
nedojde však ani tentokrát na definitivnou do-
hedu a vyjednávati se bude dále.
Praha
Pešť
Vídeň
33
article
Všechen, velice objemný materiál, který
jest třeba projednati, rozdělen v osm velkých
skupin a podaří-li se docíliti dohody, bude par-
lamentům předložen v osmi různých předlohách,
z nichž 1. se bude týkati celní a obchodní
smlouvy, 2. mineovnictví a měny, 3. rakousko-
uherského banku, 4. spotřebních daní, 5. smlou-
vy veterinářské, 6. ochrany vzorků a patentů,
. železnic a 8. otázek finančně politických.
V nejlepším případě, dojde-li na dohodu, mohly
by se potřebné předlohy vyrovnacích zákonů
dostati do parlamentu někdy v říjnu.
V Praze, 9. července. (Volebni opra-
va v Uhrách.) V dobře zpravených kruzíeh
peštských se tvrdí, že práce, spojené s vyhoto-
vením volební opravy v Uhrách, pokročily v mi-
nisterstvě vnitra již tak, že hr. Andrássy bude
moci na podzim celou reformu předložiti sně-
mevně. Tam ovšem do Nového roku vyřízena
nebude, poněvadž sněmovna celý podzim bude
zaujata vyřizováním běžných věcí, zvláště, při-
jdo-li na jednací pořad také vyrovnání s Rakou-
skom. Ale ani později volební oprava nemá se
vyříditi samostatně, nýbrž jen ve spojení se
změnou jednacího řádu. Nynější vláda,
jak již ministr ebchodu Kešut ohlásil v klubu
strany neodvislosti, má změnu jednacího řádu
Andrássy
Kešut
Praha
Uhry
uherský banka