ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1f1ed210-7596-11dc-acab-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 63, person 114, org 18, work 9
1 masthead
Ročník XXXXVIII
2 masthead
V Praze, v pátek 6. března 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 65
4 article
Na ranní a odpol. Iisty pludplácí se v Praze v sdminlalrati a měste . . . . . . 2 na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou n3 měsíe na čtnrt lota . . . . 7 K 50k ve Slialkách: na něiíc . . . . . . 2 K 30 n Pošton: na čtvrt lela . . . . 9 K 60n s dvojí zlsilkon na měsíe . . .. n čtvrt lota . . . . 11 K e0n
Praha
5 article Zemská politika živnostenská
Zemská politika živnostenská Sněmovní volby jsou až na některé užšt volby provedeny, seskupení nového sněmu známo a v popředí úvahy přirozeně vystu pují otázky působnosti a činnosti nového na- šeho domácího parlamentu. Kdo přehlíží stav věcí v naší vlasti, tomu zajisté jest jasno, že otázky politické širokého rozsahu a do- sahu rozvinou se ihned, jakmile nový sněm tohoto království přistoupí k hlavnímu úkolu svému: k volební reformě. Starý náš zápas s Němectvem rozvine se opět v celé své šíři — po této stránce nutno, aby české strany, vstupujíce v sněm vlasti naší, byly vyzbrojeny a připraveny pro případy všechny. Bylo by však nesprávno zapomínati p tlakem otázek a bojů politických na ony vážné a dalekosáhlé otázky, které připadají našemu sněmu a které tak úzce souvisí s hospodářským rozvojem naším. Máme tentokrate otázku živnostenské politiky zem ské na mysli v řadě prvé.
6 article
Není pochybností o tom, že na tomto poli nevykonal sněm toho, co vykonati mohl a vykonati měl. Radě říšské arci připadají dle platné ústavy, jejížto změny se všemi si lami po desítiletí se domaháme, veškery otázky zákonodárství živnostenského. Na druhé straně není zákona, kterým by sněmu bylo zbraňováno rozvinoutí širokou a hlu- boce založenou politiku živnostenskou. v prvé řadě ve směru t. zv. podpůrné čin- nosti živnostenské. Věc tato není jen na léhavá proto, že musíme všemi silami k tomu pracovati, abychom pokud možno využivali všech příležitostí k osamostatňovací působ- nosti hospodářské, ale i proto, poněvadž ví deňské vlády s úsilím stále rostoucím snaží se zpevňovati centralism připínáním hospo- dářských zájmů lidových k Vídni. V tomto postupu jest plán i smysl. Tím více bude posilován daný režim, čím více se zdaří uči- niti ústředí správy tohoto státu i ústředím hospodářských interesů. Co činí vídeňské banky svojí vytrvalou činností centralisace hospodářské (stačí pro poslední dobu uvésti jen pokusy soustřediti i obchod s cukrem do Vidně, pokusy založené na postupu morav- ských rafineril), to činí i vlada ve svém směru působnosti. Vykládati, jak roste ho- spodářská působnost státu a jak jeho vliv proniká stále hlouběji a hlouběji do zápasů ekonomických, bylo by zbytečno: každý den podává toho téměř důkazy.
Vídeň
7 article
Zpevňovati prolo dnešní ústavu hospo- dářskými momenty naleží k stále oblíbe nějším prostředkům. Myšlenka arci nen originální a Vídeň nalezla příklady jej v Berlíně a v novodobém vývoji hospodař ském v německé říši, kde centralisace hospo dářská na Berlín stala se oporou myšlenky jednotně vedené říše, ale tím není řečeno. že by nebylo lze pomocí její dosíci i u nás úspěchů. V živnostenské službě pomocné spe- ciálně idea tato mocně se projevila. Když vláda přikročila ke své činnosti pro povzne- sení živností, pojala myšlenku tuto vysloveně politicky. Naděje a tužby živnostnictva měly býti spjaty s Vídní a nelze upříti, že postu počátečný byl celkem zručným. Kursy po řádany i ve slovanských jazycích a kore spondence německá nebyla výhradnou. Při lišná germanisační sklonnost p. dra. Exnera bohudíky ale záhy ukázala vlastní jádro akce. Slovanské a zvláště české kursy zrušeny a němčina stávala se výhradným jazykem úřadním České živnostnictvo proti germanisační práci Vídně stavělo svůj starý program, který čelil proti unifikaci služby a zádal řešení pro jednotlivé země. Různě hospodářské za- ložení těch kterých zemí a různící se stuper hospodářského pokroku jich zdůrazňovaly tento program velmi výmiuvně a jasně. Odtu požadavek, aby sněm království českého při- kročil k organisaci služby pro povznesen řemesel.
Exner Vídeň Berlín
8 article
Požadavek tento byl správným nejen s hlediska ekonomického Chceme-li skutečně pracovati k své samostatnosti, pojímame-li vážně svá programová přohlášení, musí se nutně toto hluboké přesvědčení samostatnostní jeviti i v naší práci hospodářské. Jest nutn zde, kde se sbíhají zájmy nejširších výrob ních vrstev národních, dokázati činem, že si své věci hospodářské ku prospěchu našich výrobních tříd dovedeme obstarávati sami ve své domovině, jest nutno takto přípínati naděje i tužby tříd těchto ku práci sněmu království a posilovati takto vlastní podstatu svého boje o samostatnost vlasti naší Obmezovati naše úsilí státoprávní jen na bo politický ve vlastním slova smyslu není an správno ani dostatečno dnes, kdy momenty hospodářské tak pronikavě působí na vývo poměrů politických.
9 article
Český sněm měl půdu pro účelnou prác připravenu. Bohužel — nutno říci pravdu — stanul na cestě poloviční. Prvý jeho pokus. nesoucí se ke skytání zápůjček strojových utkvěl na malém pojetí, zřízení techno logického musea jakožto ústředí služby po- mocné po stránce obchodní a technické vý chovy a jakožto protiváhy vídeňského techno logického musea, spravovaného v duchu centralisace a germanisace panem drem Exnerem, odkladáno na sněmu tak dlouho, až konečně myšlenka provedena obětavostí obchodní a živnostenské komory pražské, ustavení zemské živnostenské komise provedeno ve formě, která odpo- ruje přímo ideji samospravy stavu, jež jest tu nutným východištěm, a která nemohla vésti k jiným výsledkům než těm, jež dány a jež nejsou jistě v poměru s potřebami, konečně přeměna jubilejního fondu v malo- živnostenskou banku odkládána, až vláda přišla s návrhem říšské pokladny společen- stevní, jež shrnuje úkoly ústavu pro úvěrn společenstva živnostenská resp. úvěrní spo- lečenstva vůbec. Nesystematickým postupem sněmu stalo se, že živnostenská služba po- mocná roztříštěna mezi jednotlivé komory obchodní a zemi, zatím co nesoustavnost akce ponoukala i města k činnosti na tomto poli. Takovéto roztřištění služby znamená však současně zvýšení nákladů režijních, znamená nejednotnost postupu se všemi toho důsledky. Tím, co předesláno, není řečeno, že nejsou dány alespoň zaklady rozumné živno- stenské politiky zemské. Dosavadními pra- cemi a pokusy pronikli jsme do všech oborů působnosti takovéto pomocné služby, ale ná- běhům nedostává se pevnosti a hloubky
Exner logický muzeum živnostenský komora živnostenský banka
10 article
Právě proto nutno se nyní odhodlati konečně k soustředění jednotlivých oborů pomocné služby živnostenské v rukách zemskýcha vyzbrojení její v té způsobě, jak doba toho žádá. K zemskému technologickému museu (možno přece kdykoli převésti museum toto na zemi a učiniti je ústavem pro celé krá- lovství, kterým de facto jest) vypravenému plně a účelně, museu, které by obstarávalo služby stránku technickou a obchodně vý chovnou spolu s funkcí pokusné a zkušebné stanice, možno přičleniti organisované oddě lení živnostenské při zemském výboru. Zde lze účelně pracovati i k rozvrhu dodável zemských na živnostnictvo. Otazka zemské živnostenské rady pro král. české stane se záhy zase nalehavou. Vláda přikročuje ke zřízení říšské živnostenské rady — zůsta neme zde snad pozadu. Zemská zivnostenská rada, má-li vyhovovati, musí arci spočívati na ideji samosprávy stavu; tento základ dán jest ostatně nynější organisací živnostenských společenstev. Pokus řešení otázky této, jak podnikl to sněm minulý, nemožno proto po kládati za správný, poněvadž této základn linie nedbal a chtěl vytvořiti opět mixtum compositum, které na konec neuspokojoval nikoho. Stejně jako rolnictvo se domáhá nu- cenými společenstvy pevné organisace ho spodářské pro své potřeby, stejně činí — a to právem — živnostnictvo. Utvoření živno- stenské zemské rady ovšem nemůže se do týkati zastoupení živnostnictva v obchodních komorách. Z důvodů praktických i národ ních, protože živnostenské sekce volební jsou hlavní oporou našich posic v komorách.
rada pro král
11 article
Vrcholem této nové zemské politiky živnostenské ovšem státi se může maloživno stenská banka, utvořená z přeměněného fondu jubilejního. Ruku v ruce s tímto ře- šením arci musí jíti řešení úpravy a organi sace živnostenského úvěru vůbec, otázka kterou jsme se již zevrubně obirali. Ze stručného náčrtku tohoto jest zřejmo že základy účelné živnostenské politiky zem- ské dány jsou a že nutno jen zasáhnout soustavně a dle přesného plánu. K tomu povolán nový sněm. Jest na živnostnictv arci, aby k této činnosti sněm nový sou- stavně ponoukalo. A důrazně, aby dílo bylo rychle provedeno, jak doba toho vyžaduje a postup vlády ukládá .. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 5. března. (K. k.) Rozpočtový výbor rokoval dál o položce »Státní dráhy« Posl. Seitz a Prochaska přimlouvali sez požadavky zřízenců st. drah. Posl. Korošec zmínil se o agrárních požadav cích stran dopravy živého dobytka, přednesl různé stesky z národního oboru a protestoval, že jednán poslanců, již podle své povinnosti usilují o odstra nění zlořádů a při tom jsou nuceni jmenovati osoby prohlašuje za denuncinei Posl. Maštálka přimlouval se za nové typy lokomotiv, jež u české sev. dráhy osvědčily se úspo rou uhií. Rozmnožení vozidel opozdilo se za rozvo- jem dopravy. Ptá se ministra, jak je postaráno o rozmnožení vozového parku? Objednavky u stro- jíren měly by býti uzavřeny na několik let. Ceny uhlí udržují se uměle omezením těžby. Proto ne- zbývá vládě než nabýti uhelných dolů. Nepoužije- se situace, bude vláda příště ještě víc odvislá o uhelného syndikátu. St. dráhy mají míti po obchodn
Posl Seitz Prochaska Maštálek Vídeň stenský banka
12 article
stránce lepší správu, tarifní soustava má se zjedno- dušiti a přizpůsobiti požadavkům praxe. Jmenem dra. Kramáře stěžuje si do nenostatečného zařízení vozu mezi Prahou a Vídní. St. dráhy měly by také dbáti o povznesení návštěvy cizinců v Čechách. Řeční naléhá na rozšíření nuselského nádraží, upozorňuje na desolátní stav pražského nádraží a žádá, by pro- vedeno bylo záhy aspoň to nejoutnější se zřetelem na nastávající výstavu v Praze a císařovu návštěvu Žadá, by zdokonalena byla doprava osob na četných tratích v Čechách. Reditelství st. drah v Praze n- mnoze maří nařízení ministerstva. Konečně přednáš přání o zlepšení pastavení železničního personálu navrhuje resoluci, aby ministerstvo vážně uvažovalo o usnesení schůze úřadníků ze dne 22. února t r. v Praze, které týkalo se služebních a postupových poměrd, jakož i personální komise a dle toho učinilo nutné rozhodnuti. Ministr dr. Korytowski připomíná Ellen bogenův návrh a praví, že zpozoroval, že v různých směrech bylo navrhováno snížení statních příjmo nebo zvýšení výdajů, třeba jen ve formě resoluci bez ohledu na následky pro veškerý rozpočel. Nyn však podán byl dokonce se zvláštním důrazem návrh, který jadinou položku v prelimináři min, železnie zvyšuje bez obalu o 20 mil. a jest prý úmysl zvý- šiti prelimináře také při jiných položkách výdajových
Kramář Žadat st Korytowski bogenův Praha Vídeň St Čechy
13 article
Pro lašuje jménem celé vlády, že by nesouhlasila s nějakou takovou změnou prelimináře a nezastupo vala takto změněný rozpočet. V posledních dvou letech vzalo se z pokladních hotovostí přes 220 mil. Tyto pokladní hotovosti nemají nových příspěvků Finanční situace je vážna a vyžaduje největší bedli vosti a obezřelosti. Prosí jménem celé vlády dů lklivě, aby Ellenbogenův návrh a všechny podobné budou-li snad při té neb oné položce ještě podány směřují-li ke změně rozpočtových číslic, byly v zájmu celku zamítnuty Mnstr dr. Derschatta připomněl, že státn dráhy opozdily se se svými investicemi. Pro vozový park bylo za poslední dobu učiněno dosti. Hodlá předložili ministru financí dalekosáhlý investiční pro gram Do nových investic spadá také překročený roz počet turské dráhy. Ministr pojednáva o otázce zá sobování ublím, sděluje opatření na rozšíření nádraž ve Lvově, Krakově, Praze-Nuslích, Celovci, Krnově a j. Přáním o zaopatřování vozů, zlepšování dopravy povznesení návštěvy cizinců a elektrického osvětlo vání nadraží bude dle možnosti vyhověno. R-formou sazeb zabývá se ministerstvo několik let.
Ellenbogenův doktor Derschatt Lvov Krakov Praha Nusle Celovec Krnov
14 article
Oprava sazeb musí provésti se po bedlivé úvaz se všemožným zřetelem na hospodářské kruhy v nej užším styku s povolanými skupinami interesenta Otázka rozčlenění pásmového tarifu bude blahovolně uvažována. Postavení členů person iiních komisí je neodvislé a jest jim zaručeno právo volného projev názorů. Přání, obsažená v Ellenbogenově resoluei nelze splniti, vyžadovala by každoročního nákladu 150—200 mil Na zlepšení bytů železničních hiídačo je v rozpočtu 1 mil. a pomýšlí se na další stabili- saci této poločky. Hlídači budou pojati po svém přání od 1 července 1908 do III. skupiny sluhů čímž bude vyhověno personálu asi 10.000 m. V odpolední schůzi posl. dr. Ellenbogen bájil naproti ministrovi financi svůj návrh, jenž j dobře odůvodněn. Sociální demokraté nejsou zásad- ními odpůrci zvýšených tarifů, ale ohražují se prot event. zvýšení tarifů na prostředky životní a uhlí Posl. br. Kolowrat navrhí resoluci, aby sazby na mouku a obilí byly upraveny, aby přestaly vše liké tarifní výhody moučných výrobků, přicházejícíe přes cislajtánské hranice a tarify byly lépe přizpůso beny domácí výrobě mouky a zemědělstvu než dosud V 2. resoluci vyzývá se min. železnic pro případ po- státnění České sev. dráhy, aby zřidila v mestě, jel bude správou st. drah k tomu uznáno vhodným zvlaštní ředitelství.
Ellenbogenův doktor Ellenbogen Posl Kolovrat
15 article
Posl. Staněk protestoval proti poznámce Kol - wraově, že Česká severní dráha prochazí krajinam čistě německými a jménem posl. Velicha navrhuje resoluci o rozmnožení vlaků spojujících hlavní město Prahu se sousedními okresy venkovskými a aby s při tom vzal zvlaštní zřetel na okres benešovský říčanský a resoluci na podporu vývozu másla poří zením dostatečného počtu ochlazovacích vozů. Dal šimi resolucemi žadá za pořízení dostatečně velkých vozů pro skládäní lnu a zrušení nakladních slev pre ruský len. Posl. ryt. Vukovič naléhal na provedení různých železničních projektů dalmatských a posl S chrafíi přimlouval se za stavhu tyrolských drah V drobném predeji- ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolední . . . . . . . za 2k Ve flialkách na veskověo 10h ranní číslo. . . . . odpolednl . . . . 4k Inserá t plati se hotově napřed Přešplacení a inserty přljiná zčisin- strace v Marlansbé ulici č. 3 Tam nachárejí se též režibee Uskárzk a ezpedice „Národnich Listů“ Eukopisy se nevrac ji.
Posl Staněk Velich Vukovič Praha Marlansbý ulice
16 article
Posl. dr. Kramář reagoval na Kolowratovy vý- vody o zřízení nového ředitelství sl. drah v Čechach. Nepopírá, budou-li j dnou všechny dráhy v Čechách sestátněny, že bude třeba pomýšleti také na nová ředitelstva. Přijde se při tom po připadě také du něm. krajín, ale varuje dělati pouze německá ředitelstva. To jest již dle konfigorace dopravních poměrů a dle teritoriálního rozdělení drah nemožno Z národnost- ního stanoviska nelze takovéto rozdělení provésti. Řečník si přeje, aby na trati dráby Františka Josefa z Vídně do Prahy byly zafazeny lepší vozy a otázce vytápění a osvětlování vozů věnovala se větší po- zornost. Pro železniční personál nutno něco učinit, aby opět nedošlo k pasivní resistenci Toto hnutí nemůže býti ocstianěno pouze úpravou platů Bude třeba pomýšleti také na jiné odpomocné prostředky. Na každý způsob musí zlepšili se příjmy personálu Avšak z rozpočtových důvodů cestu navrženou drem. El enbogenem na- stoupiti nelze. Hlasoval by pro resoluci, aby vláda podala korektní návrhy, jimiž mohla by býti splněna přání železničního personálu, a parlamení dojista učiní pro železniční personál, co bude možného On i jeho strana budou pracovati vždy pro všecky oprávněné požadavky železničních zřízenců, avšak pro návrh Ellenbogenův hlasovati nemohou Posl. dr. Drexel s Ellenbogenovým návrhem také nesouhlasí, upozorňuje však ministra již nyní, že v r. 1909 bude třeba opatření, aby splněny byly požadavky železničního personá u.
Posl doktor Kramář Kolovratův František Josef Ellenbogenův Drexel Čechy Vídeň Praha
17 article
Posl. Seitz vytkl že služné a mzdy musí býti zvýšeny aspoň o 30—351o. Přece nejze zvýšiti platy důstojníků a zamítnouti požadavky železničních zřízenců. Posl. Glsbiúski prohlásil, že Polský klu přeje požadavkům železničních zřízenců. Jejich práva a povinnosti musí upraviti se zákonem. Po věcných poznámkách ref. dr. Kolischen pravil, že při st. drahách třeba zlepšení dopravy technickým zdokonalováním a úspor sluší použíti k zlepšení situace zřízenců. Resoluční návíh Ellen- bogenův nemůže doporučiti. Při hlasování propadl hlasováním dle jmen 23 hlasy proti 8 Elenbogenův návrh na vřadění 20 mil. do rezpočtu min. železnie, aby se zlepšily platy železničního personálu, a byl ohlášen jako minoritní votum Rovněž tak propadl rrsoluční návrh na postátnění jižní dráhy. Položka s ostatními resolu- cemi přijata beze změny Přístí schůze bude z ejtra
Posl Seitz doktor Kolischen Ellen
18 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 5. března. (Česká jazyková otázka a Slovinci.) Orgán klerikálných Slovinců, „Slovenec“, reaguje na vyzvání min. Gessmanna, apy liberální Němci chebskou otáz- ku hleděli rozřešiti tak, by z rozřešení toho ne- vzešla škoda Němcům alpským, kteří mají také nepříjemné účty se Slovinci a Vlachy. „Dojde-li skutečné na založení slovansko-románského blo- ku — píše „Slov.“ — bude to jen oprávněná ochrana proti bloku německému. Chebská otázka jest pouze jedna podrobnost v dlouhé řadě jazy- kových nespravedlností v tomto státě. Ať ji roz- řeší jakkoli, my zůstaneme stále při svém, zá- kladními zákony státními oprávněnám požadav- ku a chceme míti úplnou rovnoprávnost ve všech úřadech. Každá křivda, která by se stala při řešení oné otázky, tím více by roznítila slovan- sk) odpor. Ohled na alpské země dokazuje, že Němci nemají čisté svědomí a bojí se každé při- ležitosti, že propukne odpor. Křivdy, páchaně od Němců v alpských zemích, jsou mnohem větší, než křivda, páchaná v Chebě a proto ne- bude možno chebskou otázku rozřešiti, aby se současně nevyhovělo také dávným, oprávněným steskům slovinským. V Praze, 5. března. (Vlachové p roti vídeňské fakultě.) Rich. Titerri, před- seda národní ligy v Terstě, zaslal jménem pří- meřského, tyrolského a dalmatského odboru této vlašské národní rady ministerskému předsedovi,
Němec Slovinec Vlach Křivda Rich Praha Titerri fakulta
19 title
FEUILLETON.
20 article Literatura.
Literatura. Odborné spisy. * Rudolfine Popěe: Graphologie. 1909. Verlag J. J. Weber, Leipzig Autorka, naše krajanka, zahájila svoji působnost před lety českým spísem. Později přesídlila do Vídně. přijala zde úřad a jak už bývá, uviděla potřebu »roz- šířit svůj okruh«. Řada českých a slovanských pra- covníků všech oborů už vyšlapala tu starou známou cestu, kterak pochodem dobrovolného přerodu z pra- rovníků českých stávají se ochotní přisluhovači a pomáhači kulturního díla »velkého národa«. I »vě- decká formule« už se našla jako ozdobný pláštík pr neveselý zjev »tichě germanisace«. Mezinárodnostní zájmy vědy, umění a jiných oborů, rozumí se! A po tom, kdo prý by odborný spis, vydaný jazykem ne světovým, vlastně četl? Třeba prý v cizině tím způ sobem zjednávati »jměno« naší »práci«!... A po dobné starosti! V letech padesátých a šedesátýeh minulého věku nebylo v Čechách, jak víte, mnoh čtenářstva literárního, tím méně odborně vědeckého ale Purkyňovi, odborníku širštho jména to nevadilo aby své spisy odborně vědecké nevydával po česku
J Weber Leipzig Purkyně Vídeň Čechy Rudolfine Popě Verlag J
21 article
Zde je právě význam kultorního nacionalismu. v domí povinnosti národní! Mravní imperativ, který všecku činnost osobní vědomě stavi do služeb kal turního organismu příslušné individuality náre dní Dotýkáme se tu otázky jen příležitostně a mimochodem Autorka »Graphologie« byla naší krajankou leda podle náhody chvíle a místa. Také svů; první spis vydala po česku, že právě okolnosti přály a byl to vlastně pouze český překlad jeji práce, Ostatně zná se autorka zeela věrně ke svému krajanství i svým českým začátkům v dnešním svém spise, v Lipsku vydaném. Mezi grafologickým materiálem uvádí přiklady také ze své někdejší české praxe, mezi autografy všeli- kých celebrit světovéko jména, čtleme i známé rysy podpisů Jana Žižky z Trocnova, Bedřicha Smelany, Myslbeka a j. Spis dovozuje kterak rukopis člověka vedle svého povšechného rázu i tvaru osvojeného školou má jisté známky oso- bitosti, podle nichž lze soudit na povahu i du ševní vlastnosti pisatele. Soustavný odhad písma pak prohlašuje za skutečnou nauku, založenou na souboru zkušeností a poznatků. A tu i osobn
Žižek Bedřich Smelana Myslbek Lipsko Trocnov
22 article
zájem odborníka. Dnešní »grafolog« nechce bý- pokládán pouze za jakéhos modernějšího jen »čtenáře ze dlaně« a vykonavatele salonního sportu v době romantiky tolik oblibeného. Au- torka dovolívá se zvláště úspěchů praktických jakých si dobyla v oboru praxe soudnické av psychistrii. Naše novinky. * Moravské starožilnosti. Naše vlast je velmi bo hatá na archaeologické památky, avšak co rok nič se jich více než zachraňuje. Známost jich má šiřit u nás i v cizině veliké díio „Moravské starožitnosti“ jež právě počíná vydávati nejlepší znatel moravského pravěku, konservator J. L. Červinka. Díl „O pokoleni skrčených koster“ zaujme asi 30 archů tisku s více než 150 obrázky v textu mimo 80 tabul světlotisko vých a 10 map. Skvostně vypravená kniha tato bude tisknuta pouze pro subskribenty (cena v předplacení 20.— K franko, pro členy „Moravského archaeologi ckého klubu“ pouze 14.— K) a na trh knihkupecký dána nebude. Sešit 1. zašle na požádání k nahlédnut administrace časopisu „Pravěk“ v Kojetíně. Dosa- vadní badatelská činnost Červinkova je zárukou trvalé ceny jeho nového spisu a neváháme jej prot doporučiti všem přátelům naší slavné minulosti. Kni- ha tato neměla by scházeti v žádné knihovně školn i veřejné Hanuš Kuffner: Husitské vojny v obra- zech. Sbírka 59 mapek a plánů k dějinám válek válečnictví husitského se stručným výkladem zobra zených dějů. Král. Vinohrady, 1908. Nákl. vlastním.
Červinka Červinkův Kuffner Král Kojetín Dosa
23 article
Ve stopách zvěčnělého II. Tomana, ale s nepo měrně větší theoretickou i praktickou znalostí stra tégie, podjal se spisovatel oceňování válek husitskýeh se stanoviska ryze válečnického a prvé ukázky jeho studii, kritika bitvy u Lipan, vzbudila oprávněnou sensaci. Spisem svým nejnovějším podáivá pan Kufí- ner výsledek svého badání o válce husitské vůbec to způsobem, který zasluhuje všestranné pozornosti Na 59 mapkách a plánech předvádí spisovatel vše- chny válečné události ze slavné oně doby na základe bedlivého studia pramenného a znázorňuje výkony stratězické a taktické, jimiž Žižka a Prokop dobyl si místa v řanlách nejpřednějších vojevůdců dějin světových. Úvahy jeho opírají se však i o důkladnou znalest tekdejšího válečnictví, o čemž svědčí zvlástě doslov, a o zevrubný přehled historické topografie s jejími hrady, městy hrazenými, tvrzemi, silnicemi. mosty, brody a stezkami zemskými. Teprve ze spisu páně Kuffnerova nabýváme poznání, jak znamenilým výkonem obranným byl Žižkův ústup r. 1423 z Uher na Moravu, který nejskvěleji znázorňuje vojevůdcovu geniámost proti šablonovité stratěgii vlašských con- doltierů ve službách Sigundových. Také obléhání Prahy r. 1420 s bitvou na Vítkově, bitvy pod Vyše- hradem, u Ústi, u Domažlic nabývaji v grafickém znázornění Kuffnerově pravého svého významu. Nová vydání III. dílu Palackého dějin a IV. dílu Tomkovy Prahy nutně musí přillědnouti k výsledkům, jichž se spisovatel studiem svým dobral. Sotva však slouž ke cli našim osvětným poměrům, že publikace tako vého významu i ceny vydána býti musila vlastníte nákladem a s velikými obětmi spisovatelovými.
Toman Kufí Žižek Kuffnerův Žižkův Sigundový Tomkův Lipany Uhry Morava Praha Vítkov Domažlice Vyšhrad
24 article
* „Premlers člémenis de la conversation fran- paise qnolidienne“, sestavil prof. Veselý, nákl Theod. Kopeckého v Písku. Šnahou nově učebnice jest najiti cestu, aby žáci, opouštějíce střední ústav dovedli modernímu jazyku, jemuž se po tolik le učili, nejen rozuměti, ale aby dovedli také jím pro- mluviti, neboť jen pak má učení význam pro prakti- cký život. Vymykajíc se obvyklé šabloně konver sačních knížek francouzských, přihlíží v soustavném přebledu k větám v denní rozmluvě žáků skutečn uživaným, jež stanou se, častěji pronášeny, základem běžné konversace v praktickém životě. * René Henry: „Des monts de Bohěme au golfe Persique“. Librairie Plon-Nourrit et Cie.8 rue Garancire. Paris. 5 fr. René Henry, spolupracov. ník Pavla Daschanela, bystrý cestovatel, zvláštn zpravodaj „Tempsu“, autor knihy „Questmons d'Autriche-Hongrie et Questions d'Orient“, pokracuje tu ve svých sludiích o německém „Drangu“. „Tute otázku, kterou postavil před Evropu a Asii německ imperialismus“, píše Anatole Leroy-Beaulieu v pou né předmluvě, „studovaí p. René Henry s nemenš znalostí jako svědomitostí.“ V knize, jež se lehe a příjemně čte, tíčí autor politický život v habsbur- ské monarchii, změny, jež působilo zavedení vše- obecného hlasovacího práva v Rakousku a různí fase uherské krise, dále poměry v Bulharsku, Srbsku a na Černé Hoře, poukazuje, kterak zájmy jižníel Slovanů souvisí s Makedonií. Popisuje závodění ve mocí v západní Asii a dovozuje souvislost mezi obtí žemi v Marokku a otázkou bagdadské dráhy. Sku pina naglo franko-ruská slojí tu přímo proti říši ně mecké, jejíž „Drang“ ji konečně znepokojuje. Vše t jsou otázky nanejvýš časové.
profesor Veselá Kopeckij René Henry jít Bohout Pavel Daschanel Leroy Písek Evropa Asie Beaulieu Rakousko Bulharsko Srbsko Černá hoře Makedonie Maroko golf Persique Librairie Plon Nourritánie et Cie Questmon d ' Autriche Hongrie et Question d ' Orient
25 article
* Kněze Vojtěcha Demboleckého: Pa- měti o výpravách Lisovčíků proti odhojným Čechům a jejich spojencům v lelech 1619—1622. Česky zpra- coval Antonín Kotík. Praha-Smíchov, 1908. Nákl Jana Kolika. Jméno polských Lisověíků smutně zapsalos v dějinách českého povstání jako nelidských poma- hačů Ferdinanda II., vyslaných králem polským Sigmundem III. Vásou. Kněz Dembolecki z ko- nojad účastnil se čtyř výprav Lisovčíků, z niehž druhá od Hromnic 1620 až do Velkonocí 1621 a čtvrtá od konce května do prosince 1622 konány byly buď pěímo proti Čechům, buď proti českým spojencům v Porýní. Výpravu druhou vylíčil Dembo- lecki dle zpráv očitých svědků, čtvrtou na základě vlastní zkušenosti. Jako kněz a duchovní rádce po- věstně roty vídí Dembolecki v Češích a spojencích jejich zlověstné kacíře, proti nimž jest vše dovolene ale opatrně vynechává, co by v očích čtenáře mohto buditi nepřiznivý úsudek. Zvláště nedovídáme se nic o nekřesťanském rádněí lidí jeho v okolí Prahy, bez- prostředně před a po bitvě bělohorské, v Poříčí nat Sázavou, v Poleradech, v Mečeříži, a přece to byly činy, že zvěčněny byly i na nápisech zvonovýel
Dembolecký Čecho Kotík Jan kolika Ferdinand II Lisovčík Čech Praha Smíchov Porýní Poříčí nat Sázava Polerady Mečeříž Sigmund III Velkonoc 1621
26 article
posud zachovaných. Proto dějepisectví české jest spis kem tímto, psaným rozvláčně a o vnitřních událo- stech v táboře polských námezdníků podrobně zpra- vujícím, nehrubě obohaceno * Paměti Františka J. Vaváka souseda a rychtáře milčického z let 1770—1816. Vydává Jindřich Skopec Část II. (1781—1783). S touže obratností i pečlivostí jako část prvá opatřeno i vydání části druhé, zavírající druhou čás prvého dílu prvopisu. Podány tu zápisy a úvahy pro- stého sice, ale velice sečtělého a bystrého současníka o době, v níž tají se prvé zřejmé projevy našeho ná rodního probuzení za prvých let vlády Josefa I Toleranční patent a jeho provádění i důsledky, re formy v církvi katolické, rušení klášterů, zrušení pod danslví selského, účínky emíytentisujícího systému Raabova — to vše zaznamenáno slovem prostým, ale svěžím, se silným zdůrazňováním osobního stano viska Vavákova, který právem zasluhuje, aby zvár byl prvým národně probudilým rolníkem českým Ceny publikaci této dodávají vzácné poznámky spr sovatelovy, pilně sebrané z nejrůznějších úřadníc pramenův a z bohatých kollektarel k dějinám Podě- bradska, jež jsou životní prací Jana Hellicha. Tu pak budiž i vzpomenulo vzorně objektivnosti vydavate- lovy, jenž některé přikré úsudky Vavákovy na pra- vou míru uvádí a o nábožensky pohnutých událo- stech soudí s povzneseného stanoviska historick objek livnosti *The Babylonian Ezpedition ol the Universily of Pennsylvania. Vol. XX. 1. Mathematical, Meteoro- logical and Chronological Tahlets from the Temple Library of Nippur. By H. V. Hilprecht. Pnia- delphia, 1906.
J Vavák Skopec Josef Raabův Vavákův Hellich Mathematical H V Hilprecht II the Babylonian Ezpedition ol the Universit of Pennsylvanie Meteora logical and Chronological Tahlets from the Templ Librara of Nippur
27 article
Se vzáenou munificenci podniká autonomně se spravující universita ponnsylvánská po 17 již le rozsáhlá kopání na klasické půdě jihomesopotamské i podařilo se jí objeviti nejstarší dotud známě psaně památky světa. Nejznamenitějším nalezlštěm jest ny nější Nuffár na půdě staroslavného bojiště Bllova Nippuru, které bylo již před IV. tisíciletím př. Kr sídlem mocných vládcův a chrámu božství Bila neb Inlila, předchůdcem Babylona i jeho boha Marduka O výkopech učiněných, pokud jsou povahy klino pisně, zprávu podává ve zvláštní publikaci, universit ním fondem vydávané, prof. dr. H. V. Hulprecht. Pra vě došlý svazek, Hilprechtovou péčí vydaný, přináš novinky s kulturního slanoviska na výsost důležití kleré svědčí o obdivuhodném stupni osvěty babylon ské. Hilorecht uveřejňuje v tomto svazku větší poče desk klínopisných z doby 2200 až 1300 př. Kr které jsou zvláště důležity pro dějiny mathematiky podávajíce nová svědectví o soustavě šedesátinné Z nich vidno, že mathematikové babylonšti dělil čísly obrovskými, jako 18,640.000. Na jedné desce vypočítán 216.000. díl čísla 195.955.200.000. 000! Zá kladem počítání babylonského bylo 60' nebo 3600 t. j. 12,.960.000. Bibliografle. * »Zlatá Praha«, velký obrazový týdenník v na kladatelství J. Otty v Praze. Dnešní číslo (v jubii ročníku č. 24) pokračuje v reprodukcích obrazů vě
Bil Inlil Babylon Marduk profesor doktor H V Hulprecht J Ott Praha Bllov Nippur
28 article
hlasného mistra belgického Antoina Wiertze. V první řadě zaslouží zmínky reprodukce obrovského obrazu »Zápas Řeků a Trojanů o mrtvolu Patroklovu«, jedno z největších děl, kterým se snažil dostihnouti svého ideálu, totiž spojiti umělecky Michelangela s Ruben sem. Na dalších stránkách jsou: »Nenasytnost lid- ská«, »Za živa pohřban«, »Člověk badoucí pozoruje věci nynější« a j. Vesměs díla, která vznikla v druhé periodě jeho umělecké činností, kdy odvrátil se o předmětů náboženských a mylhologických, jal se umělecky vyjadřovati transcendentální a humanisti k myštenky, často výplody předrážděné a chorobné fantasie, pří čemž nezřídka překročil mez slušnosti a stával se bizarrním, někdy i protivným. Obrazy ve »Zlaté Praze« jsou doprovázeny koitickým člán- kem o čnnosti a významu mistra z péra Bedy L Mraka. Časová část je věnována památce Svatoplnka Čecha; jsou to zdařilé obrazy z pohřbu největšího básnika našeho. Beletristická čast »Zlaté Prahy« při- náší v tomto čísle příspěvky význačných jmen lite- rarních a hojné články z kruhů společenských uměleckých. Redaktorem části slovesné jest A. Dostal, části obrazové Viktor Oliva. * F. J. Košek: »Mina a Bumbrllček«, veršo- vaná historie dvou lidi, vyšlo nákladem redakce »Volnosti« v knihtiskárně nár sociálního dělnictva * Poděbradsko. Vydán právě prvý sešit samostat ného III. dílu »Poděbradska«, učitelského stě žejního díla, které obsáhne místopis Královéměstecka.
Antoine Wiertz Řek Trojan Patroklův Michelangelo Ruben Beda L Mrak Čecho A Dostal Oliva F J Košek Min Bumbrllček Praha Poděbradsko zlatý Praga
29 article
Nymburska a Poděbradska, t. j. podrobný pop každé osady, bohaté zprávy historické, nově v archi- vech shledané, spolu věrné illustrace, nákresy, mapy. podávajíc věrný obraz našich osad, kulturního života v minulosti a přítomnosti. V úpravě nejlepší vydává se za podpory předních korporací obětavě, nezištně. aby proniklo při nejnižším předplatném do všech vrstev. * Neobyčejní milonci. Napsal Henri de Rěg- nier, přeložil Emanuel Blahovec. Vyšlo jako 38. svazek sbírky přeložených prací „Knihy dobrých autorů“, kterou vede a měsíčně vydává Kamila Neu- mannová v Praze, Olšany 45. K 1.50. * Svělová knihovna. Nákladem J. Otty v Praze. Milota Zd. Polák: „Cesta do Italie“ IV. An- drew Carnegie: „Panství obchodu“ I. Erck- mann Chatrian: „Polský žid“, Kazimier Przerwa-Tetmajer: „Na skalném Podhali“. * A B.O. „Jsou-li Poláci našimi přáteli? (K otáz- ce o polské samosprávě na Rusi a Polácích vůbec.) Z ruštiny přeloži! V. Zabranský. Nákladem vlast- ním. Tiskem „Politiky“ v Praze. * Kapesní kalendář pro hospodáře. Podává Spo- lek rak.-uh. továren na superfosfat v Praze. * Oscar Wilde: „Úpadek lhani Péro, tužka a jed“. Přeložil dr. Jar. Novák. Moderní bibliotéka Kr. Vinohrady. Nákladem Fr. Adámka. * M. A. Šimáček: „Poslední scěna“. Drama o třech dějstvích. Nákl. české grafické akc. společ- nosti „Unie“ * Josef Dýma: „Povídky a pizarrerie“. Vydal A. Plša v Brně,
Rěg Blahovec Kamil J Ott Milota Polák I Erck V Zabranský Wild Novák Adámek Šimáček Dýma A Plša Nymbursko Poděbradsko Praha Olšany Rus spo Králové Francie Brno Svělová knihovna Carnegie mann Chatrian Kurier Przerw Tetmajer