1
masthead
Ročník XXXXVIII
2
masthead
V Praze, v pátek 6. března 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
pludplácí se
v Praze v sdminlalrati
a měste . . . . . . 2
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
n3 měsíe
na čtnrt lota . . . . 7 K 50k
ve Slialkách:
na něiíc . . . . . . 2 K 30 n
Pošton:
na čtvrt lela . . . . 9 K 60n
s dvojí zlsilkon
na měsíe . . ..
n čtvrt lota . . . . 11 K e0n
Praha
5
article
Zemská politika živnostenská
Zemská politika živnostenská
Sněmovní volby jsou až na některé užšt
volby provedeny, seskupení nového sněmu
známo a v popředí úvahy přirozeně vystu
pují otázky působnosti a činnosti nového na-
šeho domácího parlamentu. Kdo přehlíží stav
věcí v naší vlasti, tomu zajisté jest jasno,
že otázky politické širokého rozsahu a do-
sahu rozvinou se ihned, jakmile nový sněm
tohoto království přistoupí k hlavnímu úkolu
svému: k volební reformě. Starý náš zápas
s Němectvem rozvine se opět v celé své
šíři — po této stránce nutno, aby české
strany, vstupujíce v sněm vlasti naší, byly
vyzbrojeny a připraveny pro případy všechny.
Bylo by však nesprávno zapomínati p
tlakem otázek a bojů politických na ony
vážné a dalekosáhlé otázky, které připadají
našemu sněmu a které tak úzce souvisí
s hospodářským rozvojem naším. Máme
tentokrate otázku živnostenské politiky zem
ské na mysli v řadě prvé.
6
article
Není pochybností o tom, že na tomto
poli nevykonal sněm toho, co vykonati mohl
a vykonati měl. Radě říšské arci připadají
dle platné ústavy, jejížto změny se všemi si
lami po desítiletí se domaháme, veškery
otázky zákonodárství živnostenského. Na
druhé straně není zákona, kterým by sněmu
bylo zbraňováno rozvinoutí širokou a hlu-
boce založenou politiku živnostenskou.
v prvé řadě ve směru t. zv. podpůrné čin-
nosti živnostenské. Věc tato není jen na
léhavá proto, že musíme všemi silami k tomu
pracovati, abychom pokud možno využivali
všech příležitostí k osamostatňovací působ-
nosti hospodářské, ale i proto, poněvadž ví
deňské vlády s úsilím stále rostoucím snaží
se zpevňovati centralism připínáním hospo-
dářských zájmů lidových k Vídni. V tomto
postupu jest plán i smysl. Tím více bude
posilován daný režim, čím více se zdaří uči-
niti ústředí správy tohoto státu i ústředím
hospodářských interesů. Co činí vídeňské
banky svojí vytrvalou činností centralisace
hospodářské (stačí pro poslední dobu uvésti
jen pokusy soustřediti i obchod s cukrem do
Vidně, pokusy založené na postupu morav-
ských rafineril), to činí i vlada ve svém
směru působnosti. Vykládati, jak roste ho-
spodářská působnost státu a jak jeho vliv
proniká stále hlouběji a hlouběji do zápasů
ekonomických, bylo by zbytečno: každý den
podává toho téměř důkazy.
Vídeň
7
article
Zpevňovati prolo dnešní ústavu hospo-
dářskými momenty naleží k stále oblíbe
nějším prostředkům. Myšlenka arci nen
originální a Vídeň nalezla příklady jej
v Berlíně a v novodobém vývoji hospodař
ském v německé říši, kde centralisace hospo
dářská na Berlín stala se oporou myšlenky
jednotně vedené říše, ale tím není řečeno.
že by nebylo lze pomocí její dosíci i u nás
úspěchů. V živnostenské službě pomocné spe-
ciálně idea tato mocně se projevila. Když
vláda přikročila ke své činnosti pro povzne-
sení živností, pojala myšlenku tuto vysloveně
politicky. Naděje a tužby živnostnictva měly
býti spjaty s Vídní a nelze upříti, že postu
počátečný byl celkem zručným. Kursy po
řádany i ve slovanských jazycích a kore
spondence německá nebyla výhradnou. Při
lišná germanisační sklonnost p. dra. Exnera
bohudíky ale záhy ukázala vlastní jádro akce.
Slovanské a zvláště české kursy zrušeny a
němčina stávala se výhradným jazykem
úřadním
České živnostnictvo proti germanisační
práci Vídně stavělo svůj starý program, který
čelil proti unifikaci služby a zádal řešení
pro jednotlivé země. Různě hospodářské za-
ložení těch kterých zemí a různící se stuper
hospodářského pokroku jich zdůrazňovaly
tento program velmi výmiuvně a jasně. Odtu
požadavek, aby sněm království českého při-
kročil k organisaci služby pro povznesen
řemesel.
Exner
Vídeň
Berlín
8
article
Požadavek tento byl správným nejen
s hlediska ekonomického Chceme-li skutečně
pracovati k své samostatnosti, pojímame-li
vážně svá programová přohlášení, musí se
nutně toto hluboké přesvědčení samostatnostní
jeviti i v naší práci hospodářské. Jest nutn
zde, kde se sbíhají zájmy nejširších výrob
ních vrstev národních, dokázati činem, že
si své věci hospodářské ku prospěchu našich
výrobních tříd dovedeme obstarávati sami
ve své domovině, jest nutno takto přípínati
naděje i tužby tříd těchto ku práci sněmu
království a posilovati takto vlastní podstatu
svého boje o samostatnost vlasti naší
Obmezovati naše úsilí státoprávní jen na bo
politický ve vlastním slova smyslu není an
správno ani dostatečno dnes, kdy momenty
hospodářské tak pronikavě působí na vývo
poměrů politických.
9
article
Český sněm měl půdu pro účelnou prác
připravenu. Bohužel — nutno říci pravdu —
stanul na cestě poloviční. Prvý jeho pokus.
nesoucí se ke skytání zápůjček strojových
utkvěl na malém pojetí, zřízení techno
logického musea jakožto ústředí služby po-
mocné po stránce obchodní a technické vý
chovy a jakožto protiváhy vídeňského techno
logického musea, spravovaného v duchu
centralisace a germanisace panem drem
Exnerem, odkladáno na sněmu tak
dlouho, až konečně myšlenka provedena
obětavostí obchodní a živnostenské komory
pražské, ustavení zemské živnostenské
komise provedeno ve formě, která odpo-
ruje přímo ideji samospravy stavu, jež jest
tu nutným východištěm, a která nemohla
vésti k jiným výsledkům než těm, jež dány
a jež nejsou jistě v poměru s potřebami,
konečně přeměna jubilejního fondu v malo-
živnostenskou banku odkládána, až vláda
přišla s návrhem říšské pokladny společen-
stevní, jež shrnuje úkoly ústavu pro úvěrn
společenstva živnostenská resp. úvěrní spo-
lečenstva vůbec. Nesystematickým postupem
sněmu stalo se, že živnostenská služba po-
mocná roztříštěna mezi jednotlivé komory
obchodní a zemi, zatím co nesoustavnost
akce ponoukala i města k činnosti na tomto
poli. Takovéto roztřištění služby znamená
však současně zvýšení nákladů režijních,
znamená nejednotnost postupu se všemi toho
důsledky.
Tím, co předesláno, není řečeno, že
nejsou dány alespoň zaklady rozumné živno-
stenské politiky zemské. Dosavadními pra-
cemi a pokusy pronikli jsme do všech oborů
působnosti takovéto pomocné služby, ale ná-
běhům nedostává se pevnosti a hloubky
Exner
logický muzeum
živnostenský komora
živnostenský banka
10
article
Právě proto nutno se nyní odhodlati konečně
k soustředění jednotlivých oborů pomocné
služby živnostenské v rukách zemskýcha
vyzbrojení její v té způsobě, jak doba toho
žádá.
K zemskému technologickému museu
(možno přece kdykoli převésti museum toto
na zemi a učiniti je ústavem pro celé krá-
lovství, kterým de facto jest) vypravenému
plně a účelně, museu, které by obstarávalo
služby stránku technickou a obchodně vý
chovnou spolu s funkcí pokusné a zkušebné
stanice, možno přičleniti organisované oddě
lení živnostenské při zemském výboru. Zde
lze účelně pracovati i k rozvrhu dodável
zemských na živnostnictvo. Otazka zemské
živnostenské rady pro král. české stane se
záhy zase nalehavou. Vláda přikročuje ke
zřízení říšské živnostenské rady — zůsta
neme zde snad pozadu. Zemská zivnostenská
rada, má-li vyhovovati, musí arci spočívati
na ideji samosprávy stavu; tento základ dán
jest ostatně nynější organisací živnostenských
společenstev. Pokus řešení otázky této, jak
podnikl to sněm minulý, nemožno proto po
kládati za správný, poněvadž této základn
linie nedbal a chtěl vytvořiti opět mixtum
compositum, které na konec neuspokojoval
nikoho. Stejně jako rolnictvo se domáhá nu-
cenými společenstvy pevné organisace ho
spodářské pro své potřeby, stejně činí —
a to právem — živnostnictvo. Utvoření živno-
stenské zemské rady ovšem nemůže se do
týkati zastoupení živnostnictva v obchodních
komorách. Z důvodů praktických i národ
ních, protože živnostenské sekce volební jsou
hlavní oporou našich posic v komorách.
rada pro král
11
article
Vrcholem této nové zemské politiky
živnostenské ovšem státi se může maloživno
stenská banka, utvořená z přeměněného
fondu jubilejního. Ruku v ruce s tímto ře-
šením arci musí jíti řešení úpravy a organi
sace živnostenského úvěru vůbec, otázka
kterou jsme se již zevrubně obirali.
Ze stručného náčrtku tohoto jest zřejmo
že základy účelné živnostenské politiky zem-
ské dány jsou a že nutno jen zasáhnout
soustavně a dle přesného plánu. K tomu
povolán nový sněm. Jest na živnostnictv
arci, aby k této činnosti sněm nový sou-
stavně ponoukalo. A důrazně, aby dílo bylo
rychle provedeno, jak doba toho vyžaduje
a postup vlády ukládá ..
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 5. března. (K. k.)
Rozpočtový výbor rokoval dál o položce
»Státní dráhy«
Posl. Seitz a Prochaska přimlouvali sez
požadavky zřízenců st. drah.
Posl. Korošec zmínil se o agrárních požadav
cích stran dopravy živého dobytka, přednesl různé
stesky z národního oboru a protestoval, že jednán
poslanců, již podle své povinnosti usilují o odstra
nění zlořádů a při tom jsou nuceni jmenovati osoby
prohlašuje za denuncinei
Posl. Maštálka přimlouval se za nové typy
lokomotiv, jež u české sev. dráhy osvědčily se úspo
rou uhií. Rozmnožení vozidel opozdilo se za rozvo-
jem dopravy. Ptá se ministra, jak je postaráno
o rozmnožení vozového parku? Objednavky u stro-
jíren měly by býti uzavřeny na několik let. Ceny
uhlí udržují se uměle omezením těžby. Proto ne-
zbývá vládě než nabýti uhelných dolů. Nepoužije-
se situace, bude vláda příště ještě víc odvislá o
uhelného syndikátu. St. dráhy mají míti po obchodn
Posl
Seitz
Prochaska
Maštálek
Vídeň
stenský banka
12
article
stránce lepší správu, tarifní soustava má se zjedno-
dušiti a přizpůsobiti požadavkům praxe. Jmenem dra.
Kramáře stěžuje si do nenostatečného zařízení vozu
mezi Prahou a Vídní. St. dráhy měly by také dbáti
o povznesení návštěvy cizinců v Čechách. Řeční
naléhá na rozšíření nuselského nádraží, upozorňuje
na desolátní stav pražského nádraží a žádá, by pro-
vedeno bylo záhy aspoň to nejoutnější se zřetelem
na nastávající výstavu v Praze a císařovu návštěvu
Žadá, by zdokonalena byla doprava osob na četných
tratích v Čechách. Reditelství st. drah v Praze n-
mnoze maří nařízení ministerstva. Konečně přednáš
přání o zlepšení pastavení železničního personálu
navrhuje resoluci, aby ministerstvo vážně uvažovalo
o usnesení schůze úřadníků ze dne 22. února t r.
v Praze, které týkalo se služebních a postupových
poměrd, jakož i personální komise a dle toho učinilo
nutné rozhodnuti.
Ministr dr. Korytowski připomíná Ellen
bogenův návrh a praví, že zpozoroval, že v různých
směrech bylo navrhováno snížení statních příjmo
nebo zvýšení výdajů, třeba jen ve formě resoluci
bez ohledu na následky pro veškerý rozpočel. Nyn
však podán byl dokonce se zvláštním důrazem návrh,
který jadinou položku v prelimináři min, železnie
zvyšuje bez obalu o 20 mil. a jest prý úmysl zvý-
šiti prelimináře také při jiných položkách výdajových
Kramář
Žadat
st
Korytowski
bogenův
Praha
Vídeň
St
Čechy
13
article
Pro lašuje jménem celé vlády, že by nesouhlasila
s nějakou takovou změnou prelimináře a nezastupo
vala takto změněný rozpočet. V posledních dvou
letech vzalo se z pokladních hotovostí přes 220 mil.
Tyto pokladní hotovosti nemají nových příspěvků
Finanční situace je vážna a vyžaduje největší bedli
vosti a obezřelosti. Prosí jménem celé vlády dů
lklivě, aby Ellenbogenův návrh a všechny podobné
budou-li snad při té neb oné položce ještě podány
směřují-li ke změně rozpočtových číslic, byly v zájmu
celku zamítnuty
Mnstr dr. Derschatta připomněl, že státn
dráhy opozdily se se svými investicemi. Pro vozový
park bylo za poslední dobu učiněno dosti. Hodlá
předložili ministru financí dalekosáhlý investiční pro
gram Do nových investic spadá také překročený roz
počet turské dráhy. Ministr pojednáva o otázce zá
sobování ublím, sděluje opatření na rozšíření nádraž
ve Lvově, Krakově, Praze-Nuslích, Celovci, Krnově
a j. Přáním o zaopatřování vozů, zlepšování dopravy
povznesení návštěvy cizinců a elektrického osvětlo
vání nadraží bude dle možnosti vyhověno. R-formou
sazeb zabývá se ministerstvo několik let.
Ellenbogenův
doktor
Derschatt
Lvov
Krakov
Praha
Nusle
Celovec
Krnov
14
article
Oprava sazeb musí provésti se po bedlivé úvaz
se všemožným zřetelem na hospodářské kruhy v nej
užším styku s povolanými skupinami interesenta
Otázka rozčlenění pásmového tarifu bude blahovolně
uvažována. Postavení členů person iiních komisí je
neodvislé a jest jim zaručeno právo volného projev
názorů. Přání, obsažená v Ellenbogenově resoluei
nelze splniti, vyžadovala by každoročního nákladu
150—200 mil Na zlepšení bytů železničních hiídačo
je v rozpočtu 1 mil. a pomýšlí se na další stabili-
saci této poločky. Hlídači budou pojati po svém
přání od 1 července 1908 do III. skupiny sluhů
čímž bude vyhověno personálu asi 10.000 m.
V odpolední schůzi posl. dr. Ellenbogen
bájil naproti ministrovi financi svůj návrh, jenž j
dobře odůvodněn. Sociální demokraté nejsou zásad-
ními odpůrci zvýšených tarifů, ale ohražují se prot
event. zvýšení tarifů na prostředky životní a uhlí
Posl. br. Kolowrat navrhí resoluci, aby sazby
na mouku a obilí byly upraveny, aby přestaly vše
liké tarifní výhody moučných výrobků, přicházejícíe
přes cislajtánské hranice a tarify byly lépe přizpůso
beny domácí výrobě mouky a zemědělstvu než dosud
V 2. resoluci vyzývá se min. železnic pro případ po-
státnění České sev. dráhy, aby zřidila v mestě, jel
bude správou st. drah k tomu uznáno vhodným
zvlaštní ředitelství.
Ellenbogenův
doktor
Ellenbogen
Posl
Kolovrat
15
article
Posl. Staněk protestoval proti poznámce Kol -
wraově, že Česká severní dráha prochazí krajinam
čistě německými a jménem posl. Velicha navrhuje
resoluci o rozmnožení vlaků spojujících hlavní město
Prahu se sousedními okresy venkovskými a aby s
při tom vzal zvlaštní zřetel na okres benešovský
říčanský a resoluci na podporu vývozu másla poří
zením dostatečného počtu ochlazovacích vozů. Dal
šimi resolucemi žadá za pořízení dostatečně velkých
vozů pro skládäní lnu a zrušení nakladních slev pre
ruský len.
Posl. ryt. Vukovič naléhal na provedení
různých železničních projektů dalmatských a posl
S chrafíi přimlouval se za stavhu tyrolských drah
V drobném predeji-
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpolední . . . . . . . za 2k
Ve flialkách na veskověo
10h
ranní číslo. . . . .
odpolednl
. . . . 4k
Inserá t
plati se hotově napřed
Přešplacení a inserty přljiná zčisin-
strace v Marlansbé ulici č. 3
Tam nachárejí se též režibee
Uskárzk a ezpedice „Národnich Listů“
Eukopisy se nevrac ji.
Posl
Staněk
Velich
Vukovič
Praha
Marlansbý ulice
16
article
Posl. dr. Kramář reagoval na Kolowratovy vý-
vody o zřízení nového ředitelství sl. drah v Čechach.
Nepopírá, budou-li j dnou všechny dráhy v Čechách
sestátněny, že bude třeba pomýšleti také na nová
ředitelstva. Přijde se při tom po připadě také du něm.
krajín, ale varuje dělati pouze německá ředitelstva.
To jest již dle konfigorace dopravních poměrů a dle
teritoriálního rozdělení drah nemožno Z národnost-
ního stanoviska nelze takovéto rozdělení provésti.
Řečník si přeje, aby na trati dráby Františka Josefa
z Vídně do Prahy byly zafazeny lepší vozy a otázce
vytápění a osvětlování vozů věnovala se větší po-
zornost. Pro železniční personál nutno něco učinit,
aby opět nedošlo k pasivní resistenci
Toto hnutí nemůže býti ocstianěno pouze
úpravou platů Bude třeba pomýšleti také na jiné
odpomocné prostředky. Na každý způsob musí
zlepšili se příjmy personálu Avšak z rozpočtových
důvodů cestu navrženou drem. El enbogenem na-
stoupiti nelze. Hlasoval by pro resoluci, aby vláda
podala korektní návrhy, jimiž mohla by býti splněna
přání železničního personálu, a parlamení dojista
učiní pro železniční personál, co bude možného On
i jeho strana budou pracovati vždy pro všecky
oprávněné požadavky železničních zřízenců, avšak
pro návrh Ellenbogenův hlasovati nemohou
Posl. dr. Drexel s Ellenbogenovým návrhem
také nesouhlasí, upozorňuje však ministra již nyní,
že v r. 1909 bude třeba opatření, aby splněny byly
požadavky železničního personá u.
Posl
doktor
Kramář
Kolovratův
František Josef
Ellenbogenův
Drexel
Čechy
Vídeň
Praha
17
article
Posl. Seitz vytkl že služné a mzdy musí býti
zvýšeny aspoň o 30—351o. Přece nejze zvýšiti platy
důstojníků a zamítnouti požadavky železničních
zřízenců.
Posl. Glsbiúski prohlásil, že Polský klu
přeje požadavkům železničních zřízenců. Jejich
práva a povinnosti musí upraviti se zákonem.
Po věcných poznámkách ref. dr. Kolischen
pravil, že při st. drahách třeba zlepšení dopravy
technickým zdokonalováním a úspor sluší použíti
k zlepšení situace zřízenců. Resoluční návíh Ellen-
bogenův nemůže doporučiti.
Při hlasování propadl hlasováním dle jmen 23
hlasy proti 8 Elenbogenův návrh na vřadění 20 mil.
do rezpočtu min. železnie, aby se zlepšily platy
železničního personálu, a byl ohlášen jako minoritní
votum Rovněž tak propadl rrsoluční návrh na
postátnění jižní dráhy. Položka s ostatními resolu-
cemi přijata beze změny
Přístí schůze bude z ejtra
Posl
Seitz
doktor
Kolischen
Ellen
18
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 5. března. (Česká jazyková
otázka a Slovinci.) Orgán klerikálných
Slovinců, „Slovenec“, reaguje na vyzvání min.
Gessmanna, apy liberální Němci chebskou otáz-
ku hleděli rozřešiti tak, by z rozřešení toho ne-
vzešla škoda Němcům alpským, kteří mají také
nepříjemné účty se Slovinci a Vlachy. „Dojde-li
skutečné na založení slovansko-románského blo-
ku — píše „Slov.“ — bude to jen oprávněná
ochrana proti bloku německému. Chebská otázka
jest pouze jedna podrobnost v dlouhé řadě jazy-
kových nespravedlností v tomto státě. Ať ji roz-
řeší jakkoli, my zůstaneme stále při svém, zá-
kladními zákony státními oprávněnám požadav-
ku a chceme míti úplnou rovnoprávnost ve všech
úřadech. Každá křivda, která by se stala při
řešení oné otázky, tím více by roznítila slovan-
sk) odpor. Ohled na alpské země dokazuje, že
Němci nemají čisté svědomí a bojí se každé při-
ležitosti, že propukne odpor. Křivdy, páchaně
od Němců v alpských zemích, jsou mnohem
větší, než křivda, páchaná v Chebě a proto ne-
bude možno chebskou otázku rozřešiti, aby se
současně nevyhovělo také dávným, oprávněným
steskům slovinským.
V Praze, 5. března. (Vlachové p roti
vídeňské fakultě.) Rich. Titerri, před-
seda národní ligy v Terstě, zaslal jménem pří-
meřského, tyrolského a dalmatského odboru této
vlašské národní rady ministerskému předsedovi,
Němec
Slovinec
Vlach
Křivda
Rich
Praha
Titerri
fakulta
20
article
Literatura.
Literatura.
Odborné spisy.
* Rudolfine Popěe: Graphologie. 1909.
Verlag J. J. Weber, Leipzig
Autorka, naše krajanka, zahájila svoji působnost
před lety českým spísem. Později přesídlila do Vídně.
přijala zde úřad a jak už bývá, uviděla potřebu »roz-
šířit svůj okruh«. Řada českých a slovanských pra-
covníků všech oborů už vyšlapala tu starou známou
cestu, kterak pochodem dobrovolného přerodu z pra-
rovníků českých stávají se ochotní přisluhovači a
pomáhači kulturního díla »velkého národa«. I »vě-
decká formule« už se našla jako ozdobný pláštík pr
neveselý zjev »tichě germanisace«. Mezinárodnostní
zájmy vědy, umění a jiných oborů, rozumí se! A po
tom, kdo prý by odborný spis, vydaný jazykem ne
světovým, vlastně četl? Třeba prý v cizině tím způ
sobem zjednávati »jměno« naší »práci«!... A po
dobné starosti! V letech padesátých a šedesátýeh
minulého věku nebylo v Čechách, jak víte, mnoh
čtenářstva literárního, tím méně odborně vědeckého
ale Purkyňovi, odborníku širštho jména to nevadilo
aby své spisy odborně vědecké nevydával po česku
J Weber
Leipzig
Purkyně
Vídeň
Čechy
Rudolfine Popě
Verlag J
21
article
Zde je právě význam kultorního nacionalismu. v
domí povinnosti národní! Mravní imperativ, který
všecku činnost osobní vědomě stavi do služeb kal
turního organismu příslušné individuality náre dní
Dotýkáme se tu otázky jen příležitostně a mimochodem
Autorka »Graphologie« byla naší krajankou
leda podle náhody chvíle a místa. Také svů;
první spis vydala po česku, že právě okolnosti
přály a byl to vlastně pouze český překlad jeji
práce, Ostatně zná se autorka zeela věrně ke
svému krajanství i svým českým začátkům v
dnešním svém spise, v Lipsku vydaném. Mezi
grafologickým materiálem uvádí přiklady také ze
své někdejší české praxe, mezi autografy všeli-
kých celebrit světovéko jména, čtleme i známé
rysy podpisů Jana Žižky z Trocnova, Bedřicha
Smelany, Myslbeka a j. Spis dovozuje kterak
rukopis člověka vedle svého povšechného rázu
i tvaru osvojeného školou má jisté známky oso-
bitosti, podle nichž lze soudit na povahu i du
ševní vlastnosti pisatele. Soustavný odhad písma
pak prohlašuje za skutečnou nauku, založenou
na souboru zkušeností a poznatků. A tu i osobn
Žižek
Bedřich Smelana
Myslbek
Lipsko
Trocnov
22
article
zájem odborníka. Dnešní »grafolog« nechce bý-
pokládán pouze za jakéhos modernějšího jen
»čtenáře ze dlaně« a vykonavatele salonního
sportu v době romantiky tolik oblibeného. Au-
torka dovolívá se zvláště úspěchů praktických
jakých si dobyla v oboru praxe soudnické av
psychistrii.
Naše novinky.
* Moravské starožilnosti. Naše vlast je velmi bo
hatá na archaeologické památky, avšak co rok nič
se jich více než zachraňuje. Známost jich má šiřit
u nás i v cizině veliké díio „Moravské starožitnosti“
jež právě počíná vydávati nejlepší znatel moravského
pravěku, konservator J. L. Červinka. Díl „O pokoleni
skrčených koster“ zaujme asi 30 archů tisku s více
než 150 obrázky v textu mimo 80 tabul světlotisko
vých a 10 map. Skvostně vypravená kniha tato bude
tisknuta pouze pro subskribenty (cena v předplacení
20.— K franko, pro členy „Moravského archaeologi
ckého klubu“ pouze 14.— K) a na trh knihkupecký
dána nebude. Sešit 1. zašle na požádání k nahlédnut
administrace časopisu „Pravěk“ v Kojetíně. Dosa-
vadní badatelská činnost Červinkova je zárukou
trvalé ceny jeho nového spisu a neváháme jej prot
doporučiti všem přátelům naší slavné minulosti. Kni-
ha tato neměla by scházeti v žádné knihovně školn
i veřejné
Hanuš Kuffner: Husitské vojny v obra-
zech. Sbírka 59 mapek a plánů k dějinám válek
válečnictví husitského se stručným výkladem zobra
zených dějů. Král. Vinohrady, 1908. Nákl. vlastním.
Červinka
Červinkův
Kuffner
Král
Kojetín
Dosa
23
article
Ve stopách zvěčnělého II. Tomana, ale s nepo
měrně větší theoretickou i praktickou znalostí stra
tégie, podjal se spisovatel oceňování válek husitskýeh
se stanoviska ryze válečnického a prvé ukázky jeho
studii, kritika bitvy u Lipan, vzbudila oprávněnou
sensaci. Spisem svým nejnovějším podáivá pan Kufí-
ner výsledek svého badání o válce husitské vůbec
to způsobem, který zasluhuje všestranné pozornosti
Na 59 mapkách a plánech předvádí spisovatel vše-
chny válečné události ze slavné oně doby na základe
bedlivého studia pramenného a znázorňuje výkony
stratězické a taktické, jimiž Žižka a Prokop dobyl
si místa v řanlách nejpřednějších vojevůdců dějin
světových. Úvahy jeho opírají se však i o důkladnou
znalest tekdejšího válečnictví, o čemž svědčí zvlástě
doslov, a o zevrubný přehled historické topografie
s jejími hrady, městy hrazenými, tvrzemi, silnicemi.
mosty, brody a stezkami zemskými. Teprve ze spisu
páně Kuffnerova nabýváme poznání, jak znamenilým
výkonem obranným byl Žižkův ústup r. 1423 z Uher
na Moravu, který nejskvěleji znázorňuje vojevůdcovu
geniámost proti šablonovité stratěgii vlašských con-
doltierů ve službách Sigundových. Také obléhání
Prahy r. 1420 s bitvou na Vítkově, bitvy pod Vyše-
hradem, u Ústi, u Domažlic nabývaji v grafickém
znázornění Kuffnerově pravého svého významu. Nová
vydání III. dílu Palackého dějin a IV. dílu Tomkovy
Prahy nutně musí přillědnouti k výsledkům, jichž se
spisovatel studiem svým dobral. Sotva však slouž
ke cli našim osvětným poměrům, že publikace tako
vého významu i ceny vydána býti musila vlastníte
nákladem a s velikými obětmi spisovatelovými.
Toman
Kufí
Žižek
Kuffnerův
Žižkův
Sigundový
Tomkův
Lipany
Uhry
Morava
Praha
Vítkov
Domažlice
Vyšhrad
24
article
* „Premlers člémenis de la conversation fran-
paise qnolidienne“, sestavil prof. Veselý, nákl
Theod. Kopeckého v Písku. Šnahou nově učebnice
jest najiti cestu, aby žáci, opouštějíce střední ústav
dovedli modernímu jazyku, jemuž se po tolik le
učili, nejen rozuměti, ale aby dovedli také jím pro-
mluviti, neboť jen pak má učení význam pro prakti-
cký život. Vymykajíc se obvyklé šabloně konver
sačních knížek francouzských, přihlíží v soustavném
přebledu k větám v denní rozmluvě žáků skutečn
uživaným, jež stanou se, častěji pronášeny, základem
běžné konversace v praktickém životě.
* René Henry: „Des monts de Bohěme au
golfe Persique“. Librairie Plon-Nourrit et Cie.8
rue Garancire. Paris. 5 fr. René Henry, spolupracov.
ník Pavla Daschanela, bystrý cestovatel, zvláštn
zpravodaj „Tempsu“, autor knihy „Questmons
d'Autriche-Hongrie et Questions d'Orient“, pokracuje
tu ve svých sludiích o německém „Drangu“. „Tute
otázku, kterou postavil před Evropu a Asii německ
imperialismus“, píše Anatole Leroy-Beaulieu v pou
né předmluvě, „studovaí p. René Henry s nemenš
znalostí jako svědomitostí.“ V knize, jež se lehe
a příjemně čte, tíčí autor politický život v habsbur-
ské monarchii, změny, jež působilo zavedení vše-
obecného hlasovacího práva v Rakousku a různí
fase uherské krise, dále poměry v Bulharsku, Srbsku
a na Černé Hoře, poukazuje, kterak zájmy jižníel
Slovanů souvisí s Makedonií. Popisuje závodění ve
mocí v západní Asii a dovozuje souvislost mezi obtí
žemi v Marokku a otázkou bagdadské dráhy. Sku
pina naglo franko-ruská slojí tu přímo proti říši ně
mecké, jejíž „Drang“ ji konečně znepokojuje. Vše t
jsou otázky nanejvýš časové.
profesor
Veselá
Kopeckij
René Henry
jít Bohout
Pavel Daschanel
Leroy
Písek
Evropa
Asie
Beaulieu
Rakousko
Bulharsko
Srbsko
Černá hoře
Makedonie
Maroko
golf Persique
Librairie Plon
Nourritánie et Cie
Questmon d ' Autriche
Hongrie et Question d ' Orient
25
article
* Kněze Vojtěcha Demboleckého: Pa-
měti o výpravách Lisovčíků proti odhojným Čechům
a jejich spojencům v lelech 1619—1622. Česky zpra-
coval Antonín Kotík. Praha-Smíchov, 1908. Nákl
Jana Kolika.
Jméno polských Lisověíků smutně zapsalos
v dějinách českého povstání jako nelidských poma-
hačů Ferdinanda II., vyslaných králem polským
Sigmundem III. Vásou. Kněz Dembolecki z ko-
nojad účastnil se čtyř výprav Lisovčíků, z niehž
druhá od Hromnic 1620 až do Velkonocí 1621 a
čtvrtá od konce května do prosince 1622 konány
byly buď pěímo proti Čechům, buď proti českým
spojencům v Porýní. Výpravu druhou vylíčil Dembo-
lecki dle zpráv očitých svědků, čtvrtou na základě
vlastní zkušenosti. Jako kněz a duchovní rádce po-
věstně roty vídí Dembolecki v Češích a spojencích
jejich zlověstné kacíře, proti nimž jest vše dovolene
ale opatrně vynechává, co by v očích čtenáře mohto
buditi nepřiznivý úsudek. Zvláště nedovídáme se nic
o nekřesťanském rádněí lidí jeho v okolí Prahy, bez-
prostředně před a po bitvě bělohorské, v Poříčí nat
Sázavou, v Poleradech, v Mečeříži, a přece to byly
činy, že zvěčněny byly i na nápisech zvonovýel
Dembolecký
Čecho
Kotík
Jan kolika
Ferdinand II
Lisovčík
Čech
Praha
Smíchov
Porýní
Poříčí nat Sázava
Polerady
Mečeříž
Sigmund III
Velkonoc 1621
26
article
posud zachovaných. Proto dějepisectví české jest spis
kem tímto, psaným rozvláčně a o vnitřních událo-
stech v táboře polských námezdníků podrobně zpra-
vujícím, nehrubě obohaceno
* Paměti Františka J. Vaváka souseda a rychtáře
milčického z let 1770—1816. Vydává Jindřich Skopec
Část II. (1781—1783).
S touže obratností i pečlivostí jako část prvá
opatřeno i vydání části druhé, zavírající druhou čás
prvého dílu prvopisu. Podány tu zápisy a úvahy pro-
stého sice, ale velice sečtělého a bystrého současníka
o době, v níž tají se prvé zřejmé projevy našeho ná
rodního probuzení za prvých let vlády Josefa I
Toleranční patent a jeho provádění i důsledky, re
formy v církvi katolické, rušení klášterů, zrušení pod
danslví selského, účínky emíytentisujícího systému
Raabova — to vše zaznamenáno slovem prostým, ale
svěžím, se silným zdůrazňováním osobního stano
viska Vavákova, který právem zasluhuje, aby zvár
byl prvým národně probudilým rolníkem českým
Ceny publikaci této dodávají vzácné poznámky spr
sovatelovy, pilně sebrané z nejrůznějších úřadníc
pramenův a z bohatých kollektarel k dějinám Podě-
bradska, jež jsou životní prací Jana Hellicha. Tu pak
budiž i vzpomenulo vzorně objektivnosti vydavate-
lovy, jenž některé přikré úsudky Vavákovy na pra-
vou míru uvádí a o nábožensky pohnutých událo-
stech soudí s povzneseného stanoviska historick
objek livnosti
*The Babylonian Ezpedition ol the Universily
of Pennsylvania. Vol. XX. 1. Mathematical, Meteoro-
logical and Chronological Tahlets from the Temple
Library of Nippur. By H. V. Hilprecht. Pnia-
delphia, 1906.
J Vavák
Skopec
Josef
Raabův
Vavákův
Hellich
Mathematical
H V Hilprecht
II
the Babylonian Ezpedition ol the Universit of Pennsylvanie
Meteora
logical and Chronological Tahlets from the Templ Librara of Nippur
27
article
Se vzáenou munificenci podniká autonomně se
spravující universita ponnsylvánská po 17 již le
rozsáhlá kopání na klasické půdě jihomesopotamské
i podařilo se jí objeviti nejstarší dotud známě psaně
památky světa. Nejznamenitějším nalezlštěm jest ny
nější Nuffár na půdě staroslavného bojiště Bllova
Nippuru, které bylo již před IV. tisíciletím př. Kr
sídlem mocných vládcův a chrámu božství Bila neb
Inlila, předchůdcem Babylona i jeho boha Marduka
O výkopech učiněných, pokud jsou povahy klino
pisně, zprávu podává ve zvláštní publikaci, universit
ním fondem vydávané, prof. dr. H. V. Hulprecht. Pra
vě došlý svazek, Hilprechtovou péčí vydaný, přináš
novinky s kulturního slanoviska na výsost důležití
kleré svědčí o obdivuhodném stupni osvěty babylon
ské. Hilorecht uveřejňuje v tomto svazku větší poče
desk klínopisných z doby 2200 až 1300 př. Kr
které jsou zvláště důležity pro dějiny mathematiky
podávajíce nová svědectví o soustavě šedesátinné
Z nich vidno, že mathematikové babylonšti dělil
čísly obrovskými, jako 18,640.000. Na jedné desce
vypočítán 216.000. díl čísla 195.955.200.000. 000! Zá
kladem počítání babylonského bylo 60' nebo 3600
t. j. 12,.960.000.
Bibliografle.
* »Zlatá Praha«, velký obrazový týdenník v na
kladatelství J. Otty v Praze. Dnešní číslo (v jubii
ročníku č. 24) pokračuje v reprodukcích obrazů vě
Bil
Inlil
Babylon
Marduk
profesor
doktor
H V Hulprecht
J Ott
Praha
Bllov Nippur
28
article
hlasného mistra belgického Antoina Wiertze. V první
řadě zaslouží zmínky reprodukce obrovského obrazu
»Zápas Řeků a Trojanů o mrtvolu Patroklovu«, jedno
z největších děl, kterým se snažil dostihnouti svého
ideálu, totiž spojiti umělecky Michelangela s Ruben
sem. Na dalších stránkách jsou: »Nenasytnost lid-
ská«, »Za živa pohřban«, »Člověk badoucí pozoruje
věci nynější« a j. Vesměs díla, která vznikla v druhé
periodě jeho umělecké činností, kdy odvrátil se o
předmětů náboženských a mylhologických, jal se
umělecky vyjadřovati transcendentální a humanisti k
myštenky, často výplody předrážděné a chorobné
fantasie, pří čemž nezřídka překročil mez slušnosti
a stával se bizarrním, někdy i protivným. Obrazy
ve »Zlaté Praze« jsou doprovázeny koitickým člán-
kem o čnnosti a významu mistra z péra Bedy L
Mraka. Časová část je věnována památce Svatoplnka
Čecha; jsou to zdařilé obrazy z pohřbu největšího
básnika našeho. Beletristická čast »Zlaté Prahy« při-
náší v tomto čísle příspěvky význačných jmen lite-
rarních a hojné články z kruhů společenských
uměleckých. Redaktorem části slovesné jest A.
Dostal, části obrazové Viktor Oliva.
* F. J. Košek: »Mina a Bumbrllček«, veršo-
vaná historie dvou lidi, vyšlo nákladem redakce
»Volnosti« v knihtiskárně nár sociálního dělnictva
* Poděbradsko. Vydán právě prvý sešit samostat
ného III. dílu »Poděbradska«, učitelského stě
žejního díla, které obsáhne místopis Královéměstecka.
Antoine Wiertz
Řek
Trojan
Patroklův
Michelangelo
Ruben
Beda L Mrak
Čecho
A Dostal
Oliva
F J Košek
Min
Bumbrllček
Praha
Poděbradsko
zlatý Praga
29
article
Nymburska a Poděbradska, t. j. podrobný pop
každé osady, bohaté zprávy historické, nově v archi-
vech shledané, spolu věrné illustrace, nákresy, mapy.
podávajíc věrný obraz našich osad, kulturního života
v minulosti a přítomnosti. V úpravě nejlepší vydává
se za podpory předních korporací obětavě, nezištně.
aby proniklo při nejnižším předplatném do všech
vrstev.
* Neobyčejní milonci. Napsal Henri de Rěg-
nier, přeložil Emanuel Blahovec. Vyšlo jako
38. svazek sbírky přeložených prací „Knihy dobrých
autorů“, kterou vede a měsíčně vydává Kamila Neu-
mannová v Praze, Olšany 45. K 1.50.
* Svělová knihovna. Nákladem J. Otty v Praze.
Milota Zd. Polák: „Cesta do Italie“ IV. An-
drew Carnegie: „Panství obchodu“ I. Erck-
mann Chatrian: „Polský žid“, Kazimier
Przerwa-Tetmajer: „Na skalném Podhali“.
* A B.O. „Jsou-li Poláci našimi přáteli? (K otáz-
ce o polské samosprávě na Rusi a Polácích vůbec.)
Z ruštiny přeloži! V. Zabranský. Nákladem vlast-
ním. Tiskem „Politiky“ v Praze.
* Kapesní kalendář pro hospodáře. Podává Spo-
lek rak.-uh. továren na superfosfat v Praze.
* Oscar Wilde: „Úpadek lhani Péro, tužka
a jed“. Přeložil dr. Jar. Novák. Moderní bibliotéka
Kr. Vinohrady. Nákladem Fr. Adámka.
* M. A. Šimáček: „Poslední scěna“. Drama
o třech dějstvích. Nákl. české grafické akc. společ-
nosti „Unie“
* Josef Dýma: „Povídky a pizarrerie“. Vydal
A. Plša v Brně,
Rěg
Blahovec
Kamil
J Ott
Milota
Polák
I Erck
V Zabranský
Wild
Novák
Adámek
Šimáček
Dýma
A Plša
Nymbursko
Poděbradsko
Praha
Olšany
Rus
spo
Králové
Francie
Brno
Svělová knihovna
Carnegie
mann Chatrian
Kurier Przerw
Tetmajer