ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1f0e0930-7596-11dc-957c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 48, person 73, org 6, work 6
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 5. března 1908.
Praha
3 masthead
ša mut
4 masthead
b dln
5 masthead
Číslo 64.
6 masthead
nre
7 masthead
V drobném prodejít
8 article
Na vauní n odpol. lIsty předplácí sei v Praze v zámlnistraci a měsle na řtvrt leta . . . . 8 K —h s dvojí donáskou na čtrt iata . . . . 7 K 50h ve flialkách: na měsíe . . . . . . 2 K 30h Poštou: a mřsíe . . . . . divt lela . . . . 9 K 6o s drojí zásilkos na měeí nvrt la . . . . K ek
Praha
9 article Zločin dokonán!
Zločin dokonán! Včera dne 3. března 1908 o 4. hodině odpolední dolní sněmovna pruská značnou většinou přijala pověstnou protipolskou vyvlastňovací předlohuknížete Bülowa, která jest jedním z nejkru tějších a nejohavnějších záko nův cokoliv jich v dějinách despotové vy- myslili na zkázu a záhubu národů nepoddaj- ných a sobě nepohodlných. Všechen vzdělaný svět trnul ošklivosti nad tímto loupežnickým činem královské pruské vlády, veliká většina samého říš- ského sněmu Německa prohlásila kancléři knížeti Bülowu v tvář, že jeho proti- polská vyvlastňovací předloha odporuje ústavě říše německé, jakož i ob- čanskému zákonu německěmu vše marno! S otrlým čelem oněch velkých zlosynů v dějinách, kterým jejich zvůle jest nad všechno právo a nade všechen mrav. jichž svědomí mlčí nechť pášou sebe větší bezpráví a křivdu na milionech nevinného lidu, — první ministr krále pruského a cí- saře německého zápolil dále za mrzký svů účel, až také obě sněmovny pruské, lidovou i panskou svedl ku dokonání zločinu svého
Bülow Německo
10 article
Chvíli bylo svědomí panské sněmovny pruské na vahách. Většině šlechty pruské přece jen tanulo na mysli — sedmě přiká- zání boží, i děsila se nemravných následků zákona, kterým se porušuje, ba ruší v Prusku posvátnost soukromého vlastnictví půdy. Než. kníže Bülow uměl svědomí svých junkerů zkonejšiti. Jestliže v říšském sněmu něme- ckém znal rozptýlit pochybnosti slušných Němcův udeřením v struny německého na- cionalismu, jestliže tam neostýchal se nad- sazovat a přehánět »polské nebezpečí«, jímz prý ohroženo jest Němectvo ve východních markách říše hohenzollernské ták, že prý tam nutno tasiti meč německ spravedlnosti — »justitiae germanicae« — na obranu německého rázu pruskét provineie: tož na svědomí pruských junker působil opět tím, že jim slibil záštitu svou proti přibojí demokracie při opravě sněmov ního řádu volebního a stále důtklivě jím na mysl uváděl, že svou protipolskou vyvlastňo vací předlohou plní nejsrdečnějši přání — koruny.
Bülow Němcův Prusko
11 article
To stačilo porušit většinu panské sně movny pruské tak, že příjala předlohu jak vyšla ze sněmovny dolní, až na některé ne- patrné opravy článku 13., kterýmiž se z vy vlastnění vylučují statky církevní a nadační jakož i hřbitovy. Za to všechna ostatní úrodná, obdělaní půda polská v Poznani a za pad ních Prusích, v rozměru 70..000 hektarův, zůstavuje se vyvlast novací libosti a dravosti státu pruského v plenl Pro ty nepatrné změny musila býti pře- loha vrácena dolní sněmovně pruské — nuž a tato ji včera také v tom »opraveném« vy dání, přes zoufalý protest Polakův — slavně přijala. V dějinně památné této chvíli, kdy za bílého dne dvacátého století uprostřed Evropy vláda i zástupci nejsilnějšího vedou- cího kmene německého nestyděli se rozkotat a rozvrátit všechny základy právního státu a civilisace, prohlásivše násilné vyvlastnění obyvatelstva polského z jeho zděděných síde za dovolené proto, aby německý zi vel měl z toho prospěch a zisk v hodině tohoto neslýchaného loupežného atentátu na právo a vlastnictví, na byta život 3milionového národa slovanského za- vzněl v pruské dolní sněmovně z prsou pol- ského poslance Stychela svědomím otřása jící výkřik zraněného práva, jedna z těch žalob mohutných a slavných, která zvedá se z duše mučených národů k nebesům a po hání násilníky a utlačovatele na věčný soud dějín.
Prus Polakův Stychel Poznaň Evropa dolní sněmovna dolní sněmovna
12 article
»Přijmete-li dnes tuto předlohu«, pravi Polák Stychel Prušákům v tvař: »pak pod- kopáte zaklady státu a přivodíte překo trvajícího řádu právního. Komu překáži v bezohledném sledování cile zákl a dn práva a základní pravdy, kdo na jich místě staví jen surové pěstn právo, ten zatvrzuje se prot hlasu rozumu a svědomí a protose již nepokouším přesvědčiti vás o nesmír- nosti bezpráví, jakéž páše vláda pruská se svými trabanty touto předlohou... Prusko jaktěživo usilovalo, aby od případu ku pří- padu olupovalo Poláky o jejich mravné a duchovní statky. (»Výborně!« volají Po- láci, zatím co konservativci a národní libe- rálové křičí »obo!«) Přepadením, koalicí tř proti jednomu, byla polská říše rozervánaa čás její zabrána Pruskem. Tehda byly nám uděleny královské sliby, ba smlouvami mezi- narodnimi zaručena nám naše narodnía občanská práva Leč slibův ni za vazků smluvných nám nedodr- žáno. Zaručena nám svébytnost národní byla všemi prostředky státní moci udolávana a pronásledovana, polské školy ničeny, laska děti našich k jazyku mateřskému utlačována; polská jména místní znetvořenaa znémčena, svobodné vykonávání práva volebního Polákům znemožněno svoboda shromažďování, spolčování a vzdě- lávání je nám zkrácena, užívání mateřského jazyka ve školách a úřadech nám říšským zakonem zamezeno. Trestní zákon vykladen proti Polákům mnobem ostřeji než proti Němeům, polští redaktoři trestaní pro věci které némeckým spisovatelům a redaktorům bez závady prošly. Soukeomé zavodéní Po- lákům ztíženo vládním reptilním fondem a všelikou lstí, nedůstojnou vzdělaného státu, odnímána Polákům půda i živnost je- jich. (Předseda volá řečníka ku pořádku.
Polák Stychel Prušák Prusko
13 article
Stychel však pokračuje:) Polskému lidu zakazováno na vlastním pozemku a za vlastní peníze stavěti si byty, polský dělník nucen bydleti v děrách, aneb se vystěhovati. aneb zapříti svou národnost polskou. A nyni konečně dospěli jste až k tomuto zákonu, až k tomuto nestvůrnému plodu šíleného mozku! — Kdežto ruský car ohlašuje ruské dumě, že nikdy nedá sá- hnouti na soukromý majetek. zde kníže Bülow téhož dne prohlásii v panské sněmovně, že jedná v plném sroz- umění s korunou, když sabá na soukromy majetek 3 milionů Poláků, kteří ohrožují — veliký německý národ. A za to chcete, aby chom vám byli ještě vděčni? Padne snad mnoho obětí, avšak polského národa nezlo- míte! Jsouť skryté síly v duši lidské, jichž nelze nikdy zahubit. Tyto síly dřímají v duši polského lidu a nebudou takovýmto týráním zničeny, nýbrž naopak posíleny a Poláci vyjdou z tohoto boje vítězně.« Jak malými jsou všichni ti mocní násil- níci v Berlíně dnes na soudě vzdělaného světa vůči této důstojné odezvě pravdya práva!
Bülow Polák Berlín
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 4. března. (Rakouská vlád a důstojnieké platy.) V rakouské dele- gaci nastala krise. Křesťanští sociálové ve spol- ku s delegáty panské sněmovny usmyslilis vynutiti na uherské delegaci něco, co se vynut nedá a proto hrozí, že nepřipustí třetí čten o společném rozpočtu, že způsobi nový ex-le ve společných potřebách říšských a přinutí sna k demisi říšského ministra vojenství. Tím octle se však i rakouská vláda v úzkých a jest při- rozeno, že hledá cestu k nějakému kompromisu Telegraf oznámí snad už dnes, jaký úspěch měly její snahy. O stanovisku rakouské vlády k dů- stojnickým platům píše v „Zeitu“ osoba, vládě blízká Vláda spatřovala v Latourově návrhu o samého začátku zárodek nemilých zápletek Vždyť konec konců není po ruce prostředku kterým by bylo možno přinutiti Maďary, aby dal svůj souhlas k iniciativnému návrhu rakousko delegace. A každý mohl předvídati, že uherské delegace svolení nedá. Ať si rakouská delegae v té věci podnikne čokoli, nie nobude miti ra účinné represalie. I když se zmaří třetí čtení mohou se tím způsobiti potiže jen společné vlá- dě, nikoli však vládě uherské... Jestliže se tato věc neurovná vyjednáváním, bude snad řiš ský ministr vojenství přinucen podati demisi ale i pak zůstane záhadným, co to prospěje věci. o kterou běží ..
Maďar Praha
15 article
V Praze, 4. března. (Kčeské jazykov otázce.) Podobně, jako krakovský „Czas hájí české stanovisko v jazykové otázce lvovský „Dzien. Polskí“. Vylíčiv, jak němečti soudeen přes to, že nejvyšší soud dal Čechům již někol- krát za právo, nepřijímají českých podání, píše dále: Poslanci, kteří takovým neslušným způso- bem dávají si od úřadníků pomáhati v boji prol zákonitému stavu věcí, kojili se nadějí, že Če- chové budou následovati jich příkladu. Není ni přirozenějšího, než domněnka, že čeští soud- cové budou odmitati podání německá, neboť e je dovoleno jedněm, musí projíti i druhým. Ale kdyby Čechové vstoupili na tuto dráhu, sam by dopomohli k jazykovému rozdělení země Němci však se zmýlili v rozpočtu a nyní jsou nuceni brániti věc, která se brániti nedá V žádném státě nemůže se trpěti, aby úřadník stavěl svou vůli nad zákonná nařízení a výroky nejvyššího úřadu. To je už hotová an- arehie, při níž nejvíce mohou ztratiti Němci. Dnes je německý jazyk přípustný u všech soudů v celém státě. Co bude, jestliže soudcové polští vlaští, slovinští atd. z vlastní vůle jej vyloučí?
Čecho Němec Praha češtit soud
16 article
Vždyť co je dovoleno jedněm, musí projíti i dru- hým . .. V Praze, 4. března. (Z volebního ru- chu v Haliči.) Sněmovní volby v haličských městech nepřinesly dosud nijakého překvapení, neboť starý poměr konservativných poslanců k demokratickým se nezměnil a změna mohla by nastati pouze v poměru jednotlivých skupin demokratických, dyby tři užší volby ve Lvově vypadly ve prospěch Všepoláků, což je však velice nepravděpodobné. Věrolomstvo skupiny všepol- ské pobouřilo všechny lrovské strany tak, že se spojily proti Všepolákům, a prof. Glabiňsk mohl býti hned v prvé volbě zvolen jen proto. že jako předseda polského kola stojí na ten ča mimo strany a hlasy lvovských voličů obdržel nikoli jako Všepolák, nýbrž jako předseda pol- ského kola. Zajímavým momentem z letošních Ivov- ských voleb jest ta okolnost, že první polská ka-didátka slečna Dulebova obdržela v prvé volbě 511 hlasů. Ale lvovská volební ko- mise prohlásila její hlasy za neplatné, ač o volebním právě žen platí v Haliči táž ustano- vení, jako v Čechách. Slč. Marie Dulebova uspo- řádala zvláštní volební schůzi, v níž promluvila velicé rozumnou kandidátní řeč. Představila se voličům jako opravdová demokratka, jako upřím ná Polka, ale prostá národního šovinismu. Větš čásť své řeči věnovala poměrům polsko-ruským a tu pravila mimo jiné: Jest naší povinnosti, aby autonomie, již my se domáháme, byla i Rusůn žádoucí. Jest to sice obtižná věc, ale není situace která by se nedala rozřešiti, budeme-li se řídit spravedlncstí a ne egoismem. Rusové nám ztě- žují smír, ale my jako silnější jsme povinn jednati tak, abychom si mohli říci, že jsme uči nili vše, co na nás náleží, a není-li vše dobře. že to není naše vina. Jsou i mezi Rusy živlové
profesor Glabiňsk Dulebův Rus Praha Halič Lvov Čechy všepol
17 article
kteří pochopí naše snahy. Jsem odpůrkyní vše likého egoismu, zejména egoismu národního Máme povinnost milovati vlasť, více než každý jiný národ, ale čím více ji milujeme, tím úsilněj musíme dbáti, aby se neděla křivda ni komul Kdyby tak, jako Marie Dulebova, na polsko ruský spor pohliželi také politikové nejer v Haliči, nýbrž zejména v Rusku; spor tento mohl býti dávno uklizen na prospěch Rusů, Po láků i celého Slovanstva. Z Lublaně, 3. března. (Gorické volby. Včerejší volby ve všeobecné kurii gorické byly rozhodné pouze ve skupině vlašské, jež zvo- lila tři klerikály. Vě slovinské části země stáli proti sobě kandidáti tří stran: pokrokově- agrární (Štrekelj, Križnič a dr. Franko), kleri kální (Pavletič, Brecelj a Fon) a sociálně- demo kratičti. Pokrokovci obdrželi něco přes 7800 hlasů, klerikálové asi 7600 a socialisté okolo 500, následkem čehož je třeba užší volby. Ze Záhřeba, 2. března. (Štěpán Radič) zvolený za poslance v Ludbregu, byl včera pro puštěn z vyšetřovací vazby.
Dulebův Rus doktor Franco Pavletič Brecelj Fon Radič Halič Rusko Lublaň Záhřeb Križnič
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 4. března. Rusko a Slované. V článku pod tím názvem petrohradsk „Kraj“ (polský orgán) konstatuje, že v Rusku nastal úplný a rozhodný obrat ve prospěch slo vanské myšlenky, a líčí, kterak ruská společ nost k tomu obratu dospěla. Pouhé kmenové pobratimství a příbuznos jazyková nepostačí za důvod ke svazku vše- slovanskému. Přece nikomu se nesnilo o spolku Francie, Vlach a Španěl jen proto, že ty tři ná rody jsou původu romanského. Krevní pokre venství hraje jistou úlohu v hudbě, poesii, ná rodním zdobnictví, ale v politice cit neplati. T rozhodují především ohledy praktické. Po prohrané válee s Japonskem v myšlen ruském nastoupil obrat k věcem bližším. Zpozo- rováno, že mezi tím, co Rusko bylo zaměstnáno velkými projekty na Dálném Východě, nejbližš soused na západě, Průsy, zabral do svých rukou oprati politiky na povnině ovropské. Prusům po dařilo se vymoci si od Ruska obchodní smlouvu která má záhubný účin na ruské státní hospo dářství. Vliv Němec na vnější politiku ruskou. jakož i stanovisko jejich naproti všem dobrým reformám vnitř Ruska, nikomu nejsou tajem stvím. V poslednidobě pokus Prus o uzavřen moře Baltického a nedvojsmyslná úloha, klerou hrají při projektech Aehrentbalových na Balká- ně, otevřely posléze každému Rusovi oči. Ru- sové již pochopují, že rána, kterou Prusové vraždí poznaňské Poláky, patří vlastně starému a věrnému příteli Prus, Rusku.
Slovan Vlach Španěl Průsa Němec Prus Rus Polák Praha Rusko Francie Japonsko Zpozo dálný východ petrohradsk „ kraj
19 article
Ruská politika bude nyní pracovati, aby utvořila slovanský spolek ze slovanských státo na Balkáně a z Rakousko-Uherska, jež by ovšeu musilo odpadnouti od trojspolku. Slovanský spo- lek by již svým bytím zabránil další rozpínavost Drangu nach Osten, spojencům by se zmenšil. vydání na militarism atd. V poslednícl časech ve společnosti ruské my šlenka slovanská stává se stále populárnější V listech ruských objevily se články, rozvažujíe všestranně o slovanské myšlence, a s uspoko jením možno potvrditi, že čím dál tím častěji potkáváme se s hesly novými, s hesly, která žádají pro všechny Slovany „volnost, revnost bratrství“ , List s povděkem zaznamenává slova carova pronesená v Carském Sele k poslancům, že by „nikdy nedal potvrzení zákonu, kterým by s porušovalo číkoli právo majetkové“. Významné je při tom nejen to, že carská slova stanovi morálnou protiváhu politiky pruské, nýbrž ob zvláště, že byla pronesena bezmála v tétéž chvíli so pruská sněmovna panská schvalovala zákor o vyvlastnění Poláků.
Osten List Polák Balkán RakouskoUhersko
20 article
Jak Rusové pohlížejí na vyvlastění poznaňiských Poláků. Když Prusové připravovali zákon o vy stění polské země v Poznani, sireny jejich vládn žurnalistiky sváděly Rusy, aby se své strany učinili podobný krok na ožebračení a národa zničení Poláků. Svody jejich na Rusy neúčinko valy. Nyní pak, když pruský zákon přijat, nen ruského listu, který by skutek lento neodsuzova a hledal pro něj omluvu. Nejen to: Rusové v ne- slýchaném násilí Prusů spatřují skutek nepřá- telství naproti Rusku, proti němuž Prusové sta vějí hradbu, potírajice až do vyhlazení, cožkol jest ještě pod jejich panstvím slovanského A činí to beze vší příčiny, dané Ruskem, tedy se zřejmým úmyslem útočným, a s chvatem ta- kovým, jakoby hořelo. „Co se týče Ruska,“ praví Novoje Vremj „ono v žádném případě nepřistoupí k vyvlastěn polských zemí ve prospěch ruských kolonistů To se dalo očekávat.
Rus Polák Prus Vremj Poznaň Rusko
21 article
Úpadek liberální strany anglické vidí »Le Courrier Europečn« v tom faktu, že největší žurnál strany »The Tribune« přestu vycházet. Nelze skutečně podceňovati tuto udá lost, vzhledem k tomu, že list »The Tribune byl založen právě v předvečer největšíhovl tézství liberálů anglických, jakého dosáhli za naš doby a že měl tento list jaksi stáli oproti pro slulému orgánu konservativců »The Timese »The Tribune« byl list velkého stylu, opatřený nejrozsáhlejší zpravodajskou službou z celéh světa, honosící se redakcí, v níž zasedali zna- meniti publicisté a reportéři. S nesmírným ná- kladem byl založen a do života uveden nový žurnál. Ale právě proto, že jeho úroveň byl tak osvlcená, nemohl konkurovati s laciným listy, jež lákají k sobě obecenstvo trivislnostl nízkou sensačností svého obsabu. Zdá se též že na pád »The Tribune« účinkovala též okolnost, že velké jmění vydavatele Franklina Thomssona bylo otřeseno finanční krisí Anglická liberální strana oetla se mezi dvěma ohni: socialismem a reakcí. Od r. 1906 ztrácí půdu. Nemohla uskutečniti velké reformy sociální, slavně ohlašované, neboť zpátečníci ma- řili nejlepší vůli vlády. Socialisté neosvědčili se spolehlivými spojenci svobodomyslných. Rozpaky vlády Campbell Bannermanovy byly zvýšeny čet nými volebními porážkami v poslední dobé Unionisté odňali v doplňovacích volbách majo- ritě liberální několik mandátů. Imperialismus protekcionismus se znovu vzmáhá, vrhá popu- lární hesla do lidu, jenž má především zájmy obchodní. V této těžké chvíli je pro liberáln stranu tím citelnější ztráta orgánu tak skvělého jakým byl »The Tribune«.
Franklin Thomsson Campbell Bannermanův the Tribune the Times the Tribune
22 article
Zatčení útočníkův na šacha perského. V Teheranu byli zatčeni čtyři Kavkazané zúčastnění na atentátu z minulého pátku. Z- tčení stalo se za zvláštních okol nostI. Útočníci uprehli na po- svátné mlsto, zasvěcené památce Abdu Azima, kteréž po tisícileti pokládáno bylo z neporušitelný útulek stíhaných zločincův. B zde ale přece zatčeni. Mullahové a de- viši protestovali u velikém počtu proti porušení asylového práv a kladli rozhořčený odpor, al marně. Pro šacha ale toto poru šen starých práv a v lidu domněle z posvátná pokládaných může mit ovšem záhy následky velmi osudné Kardinál a purkmistr odsouzeni k smrti. Forby, katolický arcibiskup novoyorský, ob držel od anarchistů sdělení, že jes odsouzen k smrti a že nic ho předn neochrání. Stejné sdělení obdržel kar di ná Gibbout. Policie objevila spi knut na zavraždění purkmistra Bussea. N novoyorskou bursu nepouštějí se již žádní ciz návštěvníci, protože anarchisté hrozili z a v ra- žděním řady bohatých finanění ko Policie v bursovním obvodu byla zdvojnásobena Komisaři, jenž opatřeni to řídí, pohro ž eln anarchisty rovněž smrtí. Původce atentátu na chicagského policejníh náčelníka v Chicagu sluje Lazar Auerbach a jes — z Kisinéva. Policje v Chicagu a Novém Yorku pozbývá malem n děje již, že by terroristické m hnutí čeliti mohla.
Abd Azim Busseus Auerbach Chicago Nový York
23 article
Král mezi anarchisty. Král anglický rozhodl se navštiviti Barce lonu a rozhodnutí to vzbudilo mezi dvořaný londýnskými i madridskými velký poplach Jestiť Barcelona rozhlášena jako středisko anar chislů a pumové výbuchy, atentáty jsou tam na denním pořadu. Král (podle »Dadly Kxpressu«) učinil rozhodnuti proti vůli rodiny, ministrů i přátel. Prohlásil, že chce ukázati, že ne m strachu před ůtočníky. Dvořaně nazý vají rozhodnuti jeho ale lehkomyslným. Konser vativní kruhy v Barceloně konají připravy k ochraně krále. Utvořena zvláštní garda k tomu účelu a vysláno do města 800 mužů poli- cejních a četnických posil. Přes to ale mají v Londýně strach před nej- horším, zvláště když prý lissabonský atentá podnitil v španělské anarchisty k »novým činům« Události v Marokku. Všeobecně se myslno, že povolání generála Ly auteye, velitele francouzské divise v okresu oranském a udždském do Paříže, souvisí s jeho ustanovením na místo generále d'Amada v Ca sablance. Pařížské oficiosní kruhy popírají tuto domněnku. Nieméně udržuje se přesvědčení, že Lyautey vystřídá d'Amada. Ministr vojenstv Piequart má s Lyauteyem podrobné porady o situzci v Marokku. Generál Lyauley, je téhož názoru, jako generál d'Amade, že je nutno po- síliti francouzskou armádu, aby mohla po ne- zdarech u Settatu pokračovati ve své akci. Pre- devším je nutno opevniti Casablanku a okoli postaviti 40 km dlouhou úzkokolejnou dráhu z Casablanky do Ber Rešidu, jaž by stála 1,200.000 fr. a sloužila by k dopravě vojska střeliva, Dosud musil generál d'Amade po každé výpravě za dva, tři dny se vrátiti do Casablanky, aby zásobil znovu vyčerpané muž- stvo potravinami. Generál d'Amade nežádal vládu o nové posily, ale bylo mu přece sliben 3000 mužů.
Barka lon Král autey Amado Lyautey Piequart Lyauley Barcelona Londýn Maroko Paříž Ca Pre Casablanca Rešid Dadnout Kxpress d ' Amade km
24 article
Teprve po vyřízení všech těchto poža davků bude moci velitel, ať již jím bude gene rál d'Amade nebo generál Lyautey pokračovat v další akci. Poslední postup generála d'Amada 29. února proti Mdakrům nesetkal se se žádou- cím úspěchem. Na volném poli mohl potřit generál d'Amade nepřitele, díky chrabrosti svého muž stva, ale když vzbouřencí se uchýlili do hur, nepořidil s nimi nic a musil se vrátiti. Pařižské poloúřadní zprávy oznamují, že ge nerál d'Amade byl vyrozuměn lelegraficky. že začalo se s expedováním posil. Zá roveň mu vláda blahopřála k odvážné akci 29. t. m. a prohlásila, že mu ponechá úplnou volnost. Proslýchá se, že budou vypraveny tyto posily: 2 až 3 pluky senegalských střelců, kteř mají během 14 dnů přibýti z Kataru do Casa- blanky, dále 3 pluky pěchoty, tři baterie dělo střelectva a 2 škadrony afrických myslivců. Jak se proslýchá, obnoví vláda, až ohlásí cizím vel mocem odeslání posil, ujišténí, že Francie má nejlepší úmysl, aby dostála svým zárazkům.
d ' Amade Lyautey Amado nepřitele Casa Francie
25 article
ranní čízlo o sobě . . . ra Sk odpolední . . . na 2h Ve lilialkách na veskově: ranní číslo. odpolední . . . . . . . . 4 l 10h Inserat plati se hotové napřoa Předplacení a lurerty přijímá ndmlsl strace v Marianské ulici d. z. Tam nachátejí se tež redakee Bskáran z ezpedice „ Národnich Listě“ Eakopisy se novracsi
Bskáran
26 article
Dále oznamuje »Agence Havas«, že vlád pošle do Marokka 1200 senegalských střelců, aby si vojsko v Marokku mohlo odpočinout. Z Tunisu a Alžíru bude vypraveno celkem 4000 mužů různých zbraní. Generál Lyautey francouzský vyslanec v Marokku Regnault odeberou se do Casablanky a budou se zabý- vati přípravami pro organisaci francouzsko- španělské policie. Po 20 dnech asi vráti se Lyautey a Regnault do Paříže, aby podali zprávu.
Havas Lyautey Regnault Maroko Tunis Casablanca Paříž
27 article Delegace
Delegace Z Vídně, 4. března.
Vídeň
28 article
Těžká krise vznesla se dnes nad předlitav- skou delegaci — nikoli však náhle. Připravovala se dlouho, déle nežli trvá nynější kampaň delegační. Vyskytla se na obzoru mezi oběma polovinami říše ve chvíli, ve které nastal mezi korunou a parlamentem uherským rozpor, způ- sobený záležitostmi vojenskými. Visí tedy hrozivý mrak nad monarchií již několik let. Co se při- hodilo dnes, je toliko místním výbuchem. Na- pjeti se tím neuvolnilo, třaskaviny se nevybíly. Ději se horlivé pokusy obmeziti požár a zame- ziti výbuch, kterým rozbila by se jednota armády a říše také na venek. Než také v tom případě, kdyby se podařilo tuto prudkou krisi zažehnati, nebo protivy pře- klenouti, nikdo zajisté neod lává se žádnému klamu, že nebude zasypána hluboká rokle, která děli Předlitavsko od Zalitavska ve věcech vo- jenských, nýbrž že bude toliko přikryta. Předlitavská delegace nemohla konati dne konečnou, závěreční a formální schůzi, nemobla vyřiditi řádný společný rozpočet na r. 1908 v třetím čtení. Zasedání delegací, trvající od 18 prosince m. r., musilo býti prodlouženo zas o celý týden a přiští schůzi nemohl president dr. šl. Fuchs hned ustanoviti. Položena bude nejspíše na středu 11. března. Zevnější příčinou odkladu toho jest usne sení přadlitavské delegace, kterým byly přijaty známě návrhy hr. Latoura na zvýšení platů důstojnických a tyrolského křesťanského sociála Schrafíl« na zlepšení denního platu mužstva.
doktor Fuchs Zalitavsko
29 article
Uherská delegace — ukazujíc k tomu, žeji nepřisluší jednati o návrzícb, které vyšly z pod- nětu delegací samých, nýbrž jen o vládních předlohách — odepřela zásadně rokovati o ná- vrzích těch vůbec. Neusnesla se o nich prostě Neodmitla jich meritorně, ale odmítla je fr- málně a zhola. Nevíme věru, kdo by ji mohl donutiti, aby se proti vůli své zabývala věcným obsahem obou návrhů, a přece takovou nemož- nou věc křesťanští sociálové žádají Ostatně uherská delegace není fakticky ani proti zvýšení platů důstojniekých ani proti zlepšení platů mužstva, naopak vyslovila se jednomyslně, že chce povoliti obě, ale nechce povoliti ani to ani ono teď, v nynější kampani, a nechce povolit nové peníze na vojsko bez nových jazy kových ústupků ve prospěch maďarštiny Křesťanští sociálové, kterých jest v dele- gaci osm, a všichni členové delegace, vyslaní panskou sněmovnou, vyjímaje hr. Stürgkha, dra. Baernreithera, dra. Jedrzejowieze, ryt. Madey- ského a hr. Wodzického, naléhají, aby vymo- ženo bylo na Maďarech zvýšení platů důstojni- niekých a zlepšení platů mužstva beze všech ústupků jazykově-národních pro Maďary Křesťanští sociálové nechtějí se spokojiti pouhým slibem ministra vojenství Schönaiche, že zvýšení platů důstojnictvu a mužstvu bude obsaženo v řádném rozpočtu na r. 1909, nýbrž žádají záruky, že společně s rozp očtem řádným na r. 1909 bude oběma delegacím předložen do- datečný úvěr k rozpočtu na r. 1908, kterým po- voluje se zlepšení platů důstojnictvu, počinaje dnem 1. ledna t. r. ve formě drahotního pří- spěvku. Takové závazné záruky ministi Schön- aich dáti nemůže, nemaje souhlasu uherské vlády.
Stürgkh Baernreither Maďar Schön
30 article
Ještě dále šel referent vojenského výboru hr. Clam-llurtinic: navrhl, aby třetí čtení řád- ného rozpočtu odloženo bylo do budouci kam- paně, která bude koncem května v Pešti, bude-li skutečně řádný rozpočet na r. 1909 obsahovati zlepšení jak plata důstojnických, tak denního platu mužstva; a bude-li zároveň podán zmíněný dodatečný úvěr, nechať teprve pak schválí se řádný rozpočet na r. 1908 ve třetím čtení. Proli tomu bylo namítáno, že společná vláda má roz- počtové provisorium povoleno jenom do kone března, a že by nastal v rozpočtu stav mimo- zákonný, kdyby konečné schválení řádného roz- počtu přeložilo se do května. O všech těchto záležitostech zpravila zvlášt- ní deputace ministerského předsedu bar. Becka. Do parlamentu přišel také ministr dr. Gessmann a měl tam rozmluvu s křesťansko-sociálními de- legáty. Potom konala se důvěrná porada u před- sedy předlitavské delegace dra. Fuchsa. Ve vojenském výboru delegačním, který byl navštíven praskrovně — bylo tam jen 11 členů z 21, a pouze stěží podařilo se zachovati jeho způsobilost k usnášení, ke které jest třeba při- tomnosti nejméně nadpolovičního počtu členů — ubezpečovali bar. Aehrenthal a min. vojenst Schönaich, že delegace budou koncem května, a že vláda bude usilovati také dále, aby ve druhé letošní kampani delegační předloženy byly vládní osnovy zákona o zlepšení platů dů- stojnických a mužstva. Leč prohlášení obou mi- nistrů neuspokojilo křesťanské sociály. Za vše- coecného rozladění bylo jednání vojenského vý boru přerušeno. O 3. hod. 20 min. sešlo se plenum dele gace. Zasedalo sotva 10 minut. President dr Fuchs odročil delegaci na dobu neurčitou. O4. hodině sešel se opět vojenský výbor a tam de- legát hr. Stürgkh navrhl resoluci, sestávající z několika části, ve které se vyslovuje, že renun-
Beck Gessmann Fuchsa Fuchs Stürgkh Pešť sociální jítlegát