1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 5. března 1908.
Praha
7
masthead
V drobném prodejít
8
article
Na vauní n odpol. lIsty
předplácí sei
v Praze v zámlnistraci
a měsle
na řtvrt leta . . . . 8 K —h
s dvojí donáskou
na čtrt iata . . . . 7 K 50h
ve flialkách:
na měsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
a mřsíe . . . . .
divt lela . . . . 9 K 6o
s drojí zásilkos
na měeí
nvrt la . . . . K ek
Praha
9
article
Zločin dokonán!
Zločin dokonán!
Včera dne 3. března 1908 o 4. hodině
odpolední dolní sněmovna pruská značnou
většinou přijala pověstnou protipolskou
vyvlastňovací předlohuknížete
Bülowa, která jest jedním z nejkru
tějších a nejohavnějších záko
nův cokoliv jich v dějinách despotové vy-
myslili na zkázu a záhubu národů nepoddaj-
ných a sobě nepohodlných.
Všechen vzdělaný svět trnul ošklivosti
nad tímto loupežnickým činem královské
pruské vlády, veliká většina samého říš-
ského sněmu Německa prohlásila
kancléři knížeti Bülowu v tvář, že jeho proti-
polská vyvlastňovací předloha odporuje
ústavě říše německé, jakož i ob-
čanskému zákonu německěmu
vše marno! S otrlým čelem oněch velkých
zlosynů v dějinách, kterým jejich zvůle jest
nad všechno právo a nade všechen mrav.
jichž svědomí mlčí nechť pášou sebe větší
bezpráví a křivdu na milionech nevinného
lidu, — první ministr krále pruského a cí-
saře německého zápolil dále za mrzký svů
účel, až také obě sněmovny pruské, lidovou
i panskou svedl ku dokonání zločinu svého
Bülow
Německo
10
article
Chvíli bylo svědomí panské sněmovny
pruské na vahách. Většině šlechty pruské
přece jen tanulo na mysli — sedmě přiká-
zání boží, i děsila se nemravných následků
zákona, kterým se porušuje, ba ruší v Prusku
posvátnost soukromého vlastnictví půdy. Než.
kníže Bülow uměl svědomí svých junkerů
zkonejšiti. Jestliže v říšském sněmu něme-
ckém znal rozptýlit pochybnosti slušných
Němcův udeřením v struny německého na-
cionalismu, jestliže tam neostýchal se nad-
sazovat a přehánět »polské nebezpečí«, jímz
prý ohroženo jest Němectvo ve
východních markách říše hohenzollernské
ták, že prý tam nutno tasiti meč německ
spravedlnosti — »justitiae germanicae«
— na obranu německého rázu pruskét
provineie: tož na svědomí pruských junker
působil opět tím, že jim slibil záštitu svou
proti přibojí demokracie při opravě sněmov
ního řádu volebního a stále důtklivě jím na
mysl uváděl, že svou protipolskou vyvlastňo
vací předlohou plní nejsrdečnějši přání —
koruny.
Bülow
Němcův
Prusko
11
article
To stačilo porušit většinu panské sně
movny pruské tak, že příjala předlohu jak
vyšla ze sněmovny dolní, až na některé ne-
patrné opravy článku 13., kterýmiž se z vy
vlastnění vylučují statky církevní a nadační
jakož i hřbitovy.
Za to všechna ostatní úrodná, obdělaní
půda polská v Poznani a za pad
ních Prusích, v rozměru 70..000
hektarův, zůstavuje se vyvlast
novací libosti a dravosti státu
pruského v plenl
Pro ty nepatrné změny musila býti pře-
loha vrácena dolní sněmovně pruské — nuž
a tato ji včera také v tom »opraveném« vy
dání, přes zoufalý protest Polakův — slavně
přijala. V dějinně památné této chvíli, kdy
za bílého dne dvacátého století uprostřed
Evropy vláda i zástupci nejsilnějšího vedou-
cího kmene německého nestyděli se rozkotat
a rozvrátit všechny základy právního státu
a civilisace, prohlásivše násilné vyvlastnění
obyvatelstva polského z jeho zděděných síde
za dovolené proto, aby německý zi
vel měl z toho prospěch a zisk
v hodině tohoto neslýchaného loupežného
atentátu na právo a vlastnictví, na byta
život 3milionového národa slovanského za-
vzněl v pruské dolní sněmovně z prsou pol-
ského poslance Stychela svědomím otřása
jící výkřik zraněného práva, jedna z těch
žalob mohutných a slavných, která zvedá se
z duše mučených národů k nebesům a po
hání násilníky a utlačovatele na věčný
soud dějín.
Prus
Polakův
Stychel
Poznaň
Evropa
dolní sněmovna
dolní sněmovna
12
article
»Přijmete-li dnes tuto předlohu«, pravi
Polák Stychel Prušákům v tvař: »pak pod-
kopáte zaklady státu a přivodíte překo
trvajícího řádu právního. Komu překáži
v bezohledném sledování cile zákl a dn
práva a základní pravdy, kdo na
jich místě staví jen surové pěstn
právo, ten zatvrzuje se prot
hlasu rozumu a svědomí a protose
již nepokouším přesvědčiti vás o nesmír-
nosti bezpráví, jakéž páše vláda pruská se
svými trabanty touto předlohou... Prusko
jaktěživo usilovalo, aby od případu ku pří-
padu olupovalo Poláky o jejich mravné
a duchovní statky. (»Výborně!« volají Po-
láci, zatím co konservativci a národní libe-
rálové křičí »obo!«) Přepadením, koalicí tř
proti jednomu, byla polská říše rozervánaa
čás její zabrána Pruskem. Tehda byly nám
uděleny královské sliby, ba smlouvami mezi-
narodnimi zaručena nám naše narodnía
občanská práva Leč slibův ni za
vazků smluvných nám nedodr-
žáno. Zaručena nám svébytnost národní
byla všemi prostředky státní moci udolávana
a pronásledovana, polské školy ničeny, laska
děti našich k jazyku mateřskému utlačována;
polská jména místní znetvořenaa
znémčena, svobodné vykonávání práva
volebního Polákům znemožněno
svoboda shromažďování, spolčování a vzdě-
lávání je nám zkrácena, užívání mateřského
jazyka ve školách a úřadech nám říšským
zakonem zamezeno. Trestní zákon vykladen
proti Polákům mnobem ostřeji než proti
Němeům, polští redaktoři trestaní pro věci
které némeckým spisovatelům a redaktorům
bez závady prošly. Soukeomé zavodéní Po-
lákům ztíženo vládním reptilním fondem a
všelikou lstí, nedůstojnou vzdělaného státu,
odnímána Polákům půda i živnost je-
jich. (Předseda volá řečníka ku pořádku.
Polák
Stychel
Prušák
Prusko
13
article
Stychel však pokračuje:) Polskému lidu
zakazováno na vlastním pozemku a za
vlastní peníze stavěti si byty, polský dělník
nucen bydleti v děrách, aneb se vystěhovati.
aneb zapříti svou národnost polskou. A nyni
konečně dospěli jste až k tomuto zákonu,
až k tomuto nestvůrnému plodu šíleného
mozku! — Kdežto ruský car ohlašuje
ruské dumě, že nikdy nedá sá-
hnouti na soukromý majetek.
zde kníže Bülow téhož dne prohlásii
v panské sněmovně, že jedná v plném sroz-
umění s korunou, když sabá na soukromy
majetek 3 milionů Poláků, kteří ohrožují —
veliký německý národ. A za to chcete, aby
chom vám byli ještě vděčni? Padne snad
mnoho obětí, avšak polského národa nezlo-
míte! Jsouť skryté síly v duši lidské, jichž
nelze nikdy zahubit. Tyto síly dřímají v duši
polského lidu a nebudou takovýmto týráním
zničeny, nýbrž naopak posíleny a Poláci
vyjdou z tohoto boje vítězně.«
Jak malými jsou všichni ti mocní násil-
níci v Berlíně dnes na soudě vzdělaného
světa vůči této důstojné odezvě pravdya
práva!
Bülow
Polák
Berlín
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 4. března. (Rakouská vlád
a důstojnieké platy.) V rakouské dele-
gaci nastala krise. Křesťanští sociálové ve spol-
ku s delegáty panské sněmovny usmyslilis
vynutiti na uherské delegaci něco, co se vynut
nedá a proto hrozí, že nepřipustí třetí čten
o společném rozpočtu, že způsobi nový ex-le
ve společných potřebách říšských a přinutí sna
k demisi říšského ministra vojenství. Tím octle
se však i rakouská vláda v úzkých a jest při-
rozeno, že hledá cestu k nějakému kompromisu
Telegraf oznámí snad už dnes, jaký úspěch měly
její snahy. O stanovisku rakouské vlády k dů-
stojnickým platům píše v „Zeitu“ osoba, vládě
blízká Vláda spatřovala v Latourově návrhu o
samého začátku zárodek nemilých zápletek
Vždyť konec konců není po ruce prostředku
kterým by bylo možno přinutiti Maďary, aby dal
svůj souhlas k iniciativnému návrhu rakousko
delegace. A každý mohl předvídati, že uherské
delegace svolení nedá. Ať si rakouská delegae
v té věci podnikne čokoli, nie nobude miti ra
účinné represalie. I když se zmaří třetí čtení
mohou se tím způsobiti potiže jen společné vlá-
dě, nikoli však vládě uherské... Jestliže se
tato věc neurovná vyjednáváním, bude snad řiš
ský ministr vojenství přinucen podati demisi
ale i pak zůstane záhadným, co to prospěje věci.
o kterou běží ..
Maďar
Praha
15
article
V Praze, 4. března. (Kčeské jazykov
otázce.) Podobně, jako krakovský „Czas
hájí české stanovisko v jazykové otázce lvovský
„Dzien. Polskí“. Vylíčiv, jak němečti soudeen
přes to, že nejvyšší soud dal Čechům již někol-
krát za právo, nepřijímají českých podání, píše
dále: Poslanci, kteří takovým neslušným způso-
bem dávají si od úřadníků pomáhati v boji prol
zákonitému stavu věcí, kojili se nadějí, že Če-
chové budou následovati jich příkladu. Není ni
přirozenějšího, než domněnka, že čeští soud-
cové budou odmitati podání německá, neboť e
je dovoleno jedněm, musí projíti i druhým. Ale
kdyby Čechové vstoupili na tuto dráhu, sam
by dopomohli k jazykovému rozdělení země
Němci však se zmýlili v rozpočtu a nyní jsou
nuceni brániti věc, která se brániti nedá
V žádném státě nemůže se trpěti, aby úřadník
stavěl svou vůli nad zákonná nařízení a výroky
nejvyššího úřadu. To je už hotová an-
arehie, při níž nejvíce mohou ztratiti Němci.
Dnes je německý jazyk přípustný u všech soudů
v celém státě. Co bude, jestliže soudcové polští
vlaští, slovinští atd. z vlastní vůle jej vyloučí?
Čecho
Němec
Praha
češtit soud
16
article
Vždyť co je dovoleno jedněm, musí projíti i dru-
hým . ..
V Praze, 4. března. (Z volebního ru-
chu v Haliči.) Sněmovní volby v haličských
městech nepřinesly dosud nijakého překvapení,
neboť starý poměr konservativných poslanců
k demokratickým se nezměnil a změna mohla
by nastati pouze v poměru jednotlivých skupin
demokratických, dyby tři užší volby ve Lvově
vypadly ve prospěch Všepoláků, což je však velice
nepravděpodobné. Věrolomstvo skupiny všepol-
ské pobouřilo všechny lrovské strany tak, že se
spojily proti Všepolákům, a prof. Glabiňsk
mohl býti hned v prvé volbě zvolen jen proto.
že jako předseda polského kola stojí na ten ča
mimo strany a hlasy lvovských voličů obdržel
nikoli jako Všepolák, nýbrž jako předseda pol-
ského kola.
Zajímavým momentem z letošních Ivov-
ských voleb jest ta okolnost, že první polská
ka-didátka slečna Dulebova obdržela
v prvé volbě 511 hlasů. Ale lvovská volební ko-
mise prohlásila její hlasy za neplatné, ač
o volebním právě žen platí v Haliči táž ustano-
vení, jako v Čechách. Slč. Marie Dulebova uspo-
řádala zvláštní volební schůzi, v níž promluvila
velicé rozumnou kandidátní řeč. Představila se
voličům jako opravdová demokratka, jako upřím
ná Polka, ale prostá národního šovinismu. Větš
čásť své řeči věnovala poměrům polsko-ruským
a tu pravila mimo jiné: Jest naší povinnosti, aby
autonomie, již my se domáháme, byla i Rusůn
žádoucí. Jest to sice obtižná věc, ale není situace
která by se nedala rozřešiti, budeme-li se řídit
spravedlncstí a ne egoismem. Rusové nám ztě-
žují smír, ale my jako silnější jsme povinn
jednati tak, abychom si mohli říci, že jsme uči
nili vše, co na nás náleží, a není-li vše dobře.
že to není naše vina. Jsou i mezi Rusy živlové
profesor
Glabiňsk
Dulebův
Rus
Praha
Halič
Lvov
Čechy
všepol
17
article
kteří pochopí naše snahy. Jsem odpůrkyní vše
likého egoismu, zejména egoismu národního
Máme povinnost milovati vlasť, více než každý
jiný národ, ale čím více ji milujeme, tím úsilněj
musíme dbáti, aby se neděla křivda ni
komul
Kdyby tak, jako Marie Dulebova, na polsko
ruský spor pohliželi také politikové nejer
v Haliči, nýbrž zejména v Rusku; spor tento
mohl býti dávno uklizen na prospěch Rusů, Po
láků i celého Slovanstva.
Z Lublaně, 3. března. (Gorické volby.
Včerejší volby ve všeobecné kurii gorické byly
rozhodné pouze ve skupině vlašské, jež zvo-
lila tři klerikály. Vě slovinské části země
stáli proti sobě kandidáti tří stran: pokrokově-
agrární (Štrekelj, Križnič a dr. Franko), kleri
kální (Pavletič, Brecelj a Fon) a sociálně- demo
kratičti. Pokrokovci obdrželi něco přes 7800
hlasů, klerikálové asi 7600 a socialisté okolo
500, následkem čehož je třeba užší volby.
Ze Záhřeba, 2. března. (Štěpán Radič)
zvolený za poslance v Ludbregu, byl včera pro
puštěn z vyšetřovací vazby.
Dulebův
Rus
doktor
Franco
Pavletič
Brecelj
Fon
Radič
Halič
Rusko
Lublaň
Záhřeb
Križnič
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 4. března.
Rusko a Slované.
V článku pod tím názvem petrohradsk
„Kraj“ (polský orgán) konstatuje, že v Rusku
nastal úplný a rozhodný obrat ve prospěch slo
vanské myšlenky, a líčí, kterak ruská společ
nost k tomu obratu dospěla.
Pouhé kmenové pobratimství a příbuznos
jazyková nepostačí za důvod ke svazku vše-
slovanskému. Přece nikomu se nesnilo o spolku
Francie, Vlach a Španěl jen proto, že ty tři ná
rody jsou původu romanského. Krevní pokre
venství hraje jistou úlohu v hudbě, poesii, ná
rodním zdobnictví, ale v politice cit neplati. T
rozhodují především ohledy praktické.
Po prohrané válee s Japonskem v myšlen
ruském nastoupil obrat k věcem bližším. Zpozo-
rováno, že mezi tím, co Rusko bylo zaměstnáno
velkými projekty na Dálném Východě, nejbližš
soused na západě, Průsy, zabral do svých rukou
oprati politiky na povnině ovropské. Prusům po
dařilo se vymoci si od Ruska obchodní smlouvu
která má záhubný účin na ruské státní hospo
dářství. Vliv Němec na vnější politiku ruskou.
jakož i stanovisko jejich naproti všem dobrým
reformám vnitř Ruska, nikomu nejsou tajem
stvím. V poslednidobě pokus Prus o uzavřen
moře Baltického a nedvojsmyslná úloha, klerou
hrají při projektech Aehrentbalových na Balká-
ně, otevřely posléze každému Rusovi oči. Ru-
sové již pochopují, že rána, kterou Prusové
vraždí poznaňské Poláky, patří vlastně starému
a věrnému příteli Prus, Rusku.
Slovan
Vlach
Španěl
Průsa
Němec
Prus
Rus
Polák
Praha
Rusko
Francie
Japonsko
Zpozo
dálný východ
petrohradsk „ kraj
19
article
Ruská politika bude nyní pracovati, aby
utvořila slovanský spolek ze slovanských státo
na Balkáně a z Rakousko-Uherska, jež by ovšeu
musilo odpadnouti od trojspolku. Slovanský spo-
lek by již svým bytím zabránil další rozpínavost
Drangu nach Osten, spojencům by se zmenšil.
vydání na militarism atd.
V poslednícl časech ve společnosti ruské my
šlenka slovanská stává se stále populárnější
V listech ruských objevily se články, rozvažujíe
všestranně o slovanské myšlence, a s uspoko
jením možno potvrditi, že čím dál tím častěji
potkáváme se s hesly novými, s hesly, která
žádají pro všechny Slovany „volnost, revnost
bratrství“ ,
List s povděkem zaznamenává slova carova
pronesená v Carském Sele k poslancům, že by
„nikdy nedal potvrzení zákonu, kterým by s
porušovalo číkoli právo majetkové“. Významné
je při tom nejen to, že carská slova stanovi
morálnou protiváhu politiky pruské, nýbrž ob
zvláště, že byla pronesena bezmála v tétéž chvíli
so pruská sněmovna panská schvalovala zákor
o vyvlastnění Poláků.
Osten
List
Polák
Balkán
RakouskoUhersko
20
article
Jak Rusové pohlížejí na vyvlastění poznaňiských
Poláků.
Když Prusové připravovali zákon o vy
stění polské země v Poznani, sireny jejich vládn
žurnalistiky sváděly Rusy, aby se své strany
učinili podobný krok na ožebračení a národa
zničení Poláků. Svody jejich na Rusy neúčinko
valy. Nyní pak, když pruský zákon přijat, nen
ruského listu, který by skutek lento neodsuzova
a hledal pro něj omluvu. Nejen to: Rusové v ne-
slýchaném násilí Prusů spatřují skutek nepřá-
telství naproti Rusku, proti němuž Prusové sta
vějí hradbu, potírajice až do vyhlazení, cožkol
jest ještě pod jejich panstvím slovanského
A činí to beze vší příčiny, dané Ruskem, tedy
se zřejmým úmyslem útočným, a s chvatem ta-
kovým, jakoby hořelo.
„Co se týče Ruska,“ praví Novoje Vremj
„ono v žádném případě nepřistoupí k vyvlastěn
polských zemí ve prospěch ruských kolonistů
To se dalo očekávat.
Rus
Polák
Prus
Vremj
Poznaň
Rusko
21
article
Úpadek liberální strany anglické
vidí »Le Courrier Europečn« v tom faktu, že
největší žurnál strany »The Tribune« přestu
vycházet. Nelze skutečně podceňovati tuto udá
lost, vzhledem k tomu, že list »The Tribune
byl založen právě v předvečer největšíhovl
tézství liberálů anglických, jakého dosáhli za naš
doby a že měl tento list jaksi stáli oproti pro
slulému orgánu konservativců »The Timese
»The Tribune« byl list velkého stylu, opatřený
nejrozsáhlejší zpravodajskou službou z celéh
světa, honosící se redakcí, v níž zasedali zna-
meniti publicisté a reportéři. S nesmírným ná-
kladem byl založen a do života uveden nový
žurnál. Ale právě proto, že jeho úroveň byl
tak osvlcená, nemohl konkurovati s laciným
listy, jež lákají k sobě obecenstvo trivislnostl
nízkou sensačností svého obsabu. Zdá se též
že na pád »The Tribune« účinkovala též
okolnost, že velké jmění vydavatele Franklina
Thomssona bylo otřeseno finanční krisí
Anglická liberální strana oetla se mezi
dvěma ohni: socialismem a reakcí. Od r. 1906
ztrácí půdu. Nemohla uskutečniti velké reformy
sociální, slavně ohlašované, neboť zpátečníci ma-
řili nejlepší vůli vlády. Socialisté neosvědčili se
spolehlivými spojenci svobodomyslných. Rozpaky
vlády Campbell Bannermanovy byly zvýšeny čet
nými volebními porážkami v poslední dobé
Unionisté odňali v doplňovacích volbách majo-
ritě liberální několik mandátů. Imperialismus
protekcionismus se znovu vzmáhá, vrhá popu-
lární hesla do lidu, jenž má především zájmy
obchodní. V této těžké chvíli je pro liberáln
stranu tím citelnější ztráta orgánu tak skvělého
jakým byl »The Tribune«.
Franklin Thomsson
Campbell Bannermanův
the Tribune
the Times
the Tribune
22
article
Zatčení útočníkův na šacha perského.
V Teheranu byli zatčeni čtyři Kavkazané
zúčastnění na atentátu z minulého pátku. Z-
tčení stalo se za zvláštních okol
nostI. Útočníci uprehli na po-
svátné mlsto, zasvěcené památce Abdu
Azima, kteréž po tisícileti pokládáno bylo z
neporušitelný útulek stíhaných zločincův. B
zde ale přece zatčeni. Mullahové a de-
viši protestovali u velikém počtu
proti porušení asylového práv
a kladli rozhořčený odpor, al
marně. Pro šacha ale toto poru šen
starých práv a v lidu domněle z
posvátná pokládaných může mit
ovšem záhy následky velmi osudné
Kardinál a purkmistr odsouzeni k smrti.
Forby, katolický arcibiskup novoyorský, ob
držel od anarchistů sdělení, že jes
odsouzen k smrti a že nic ho předn
neochrání. Stejné sdělení obdržel kar di ná
Gibbout. Policie objevila spi knut
na zavraždění purkmistra Bussea. N
novoyorskou bursu nepouštějí se již žádní ciz
návštěvníci, protože anarchisté hrozili z a v ra-
žděním řady bohatých finanění ko
Policie v bursovním obvodu byla zdvojnásobena
Komisaři, jenž opatřeni to řídí, pohro ž eln
anarchisty rovněž smrtí.
Původce atentátu na chicagského policejníh
náčelníka v Chicagu sluje Lazar Auerbach a jes
— z Kisinéva. Policje v Chicagu a
Novém Yorku pozbývá malem n
děje již, že by terroristické m
hnutí čeliti mohla.
Abd Azim
Busseus
Auerbach
Chicago
Nový York
23
article
Král mezi anarchisty.
Král anglický rozhodl se navštiviti Barce
lonu a rozhodnutí to vzbudilo mezi dvořaný
londýnskými i madridskými velký poplach
Jestiť Barcelona rozhlášena jako středisko anar
chislů a pumové výbuchy, atentáty jsou tam na
denním pořadu. Král (podle »Dadly Kxpressu«)
učinil rozhodnuti proti vůli rodiny, ministrů
i přátel. Prohlásil, že chce ukázati, že ne m
strachu před ůtočníky. Dvořaně nazý
vají rozhodnuti jeho ale lehkomyslným. Konser
vativní kruhy v Barceloně konají připravy
k ochraně krále. Utvořena zvláštní garda k tomu
účelu a vysláno do města 800 mužů poli-
cejních a četnických posil. Přes to
ale mají v Londýně strach před nej-
horším, zvláště když prý lissabonský atentá
podnitil v španělské anarchisty k »novým činům«
Události v Marokku.
Všeobecně se myslno, že povolání generála
Ly auteye, velitele francouzské divise v okresu
oranském a udždském do Paříže, souvisí s jeho
ustanovením na místo generále d'Amada v Ca
sablance. Pařížské oficiosní kruhy popírají tuto
domněnku. Nieméně udržuje se přesvědčení, že
Lyautey vystřídá d'Amada. Ministr vojenstv
Piequart má s Lyauteyem podrobné porady
o situzci v Marokku. Generál Lyauley, je téhož
názoru, jako generál d'Amade, že je nutno po-
síliti francouzskou armádu, aby mohla po ne-
zdarech u Settatu pokračovati ve své akci. Pre-
devším je nutno opevniti Casablanku a okoli
postaviti 40 km dlouhou úzkokolejnou dráhu
z Casablanky do Ber Rešidu, jaž by stála
1,200.000 fr. a sloužila by k dopravě vojska
střeliva, Dosud musil generál d'Amade po
každé výpravě za dva, tři dny se vrátiti do
Casablanky, aby zásobil znovu vyčerpané muž-
stvo potravinami. Generál d'Amade nežádal
vládu o nové posily, ale bylo mu přece sliben
3000 mužů.
Barka
lon
Král
autey
Amado
Lyautey
Piequart
Lyauley
Barcelona
Londýn
Maroko
Paříž
Ca
Pre
Casablanca
Rešid
Dadnout Kxpress
d ' Amade
km
24
article
Teprve po vyřízení všech těchto poža
davků bude moci velitel, ať již jím bude gene
rál d'Amade nebo generál Lyautey pokračovat
v další akci. Poslední postup generála d'Amada
29. února proti Mdakrům nesetkal se se žádou-
cím úspěchem.
Na volném poli mohl potřit generál
d'Amade nepřitele, díky chrabrosti svého muž
stva, ale když vzbouřencí se uchýlili do hur,
nepořidil s nimi nic a musil se vrátiti.
Pařižské poloúřadní zprávy oznamují, že ge
nerál d'Amade byl vyrozuměn lelegraficky.
že začalo se s expedováním posil. Zá
roveň mu vláda blahopřála k odvážné akci
29. t. m. a prohlásila, že mu ponechá úplnou
volnost. Proslýchá se, že budou vypraveny tyto
posily: 2 až 3 pluky senegalských střelců, kteř
mají během 14 dnů přibýti z Kataru do Casa-
blanky, dále 3 pluky pěchoty, tři baterie dělo
střelectva a 2 škadrony afrických myslivců. Jak
se proslýchá, obnoví vláda, až ohlásí cizím vel
mocem odeslání posil, ujišténí, že Francie má
nejlepší úmysl, aby dostála svým zárazkům.
d ' Amade
Lyautey
Amado
nepřitele
Casa
Francie
25
article
ranní čízlo o sobě . . . ra Sk
odpolední
. . . na 2h
Ve lilialkách na veskově:
ranní číslo.
odpolední . . . . . . . . 4 l
10h
Inserat
plati se hotové napřoa
Předplacení a lurerty přijímá ndmlsl
strace v Marianské ulici d. z.
Tam nachátejí se tež redakee
Bskáran z ezpedice „ Národnich Listě“
Eakopisy se novracsi
Bskáran
26
article
Dále oznamuje »Agence Havas«, že vlád
pošle do Marokka 1200 senegalských střelců,
aby si vojsko v Marokku mohlo odpočinout.
Z Tunisu a Alžíru bude vypraveno celkem 4000
mužů různých zbraní. Generál Lyautey
francouzský vyslanec v Marokku Regnault
odeberou se do Casablanky a budou se zabý-
vati přípravami pro organisaci francouzsko-
španělské policie. Po 20 dnech asi vráti se
Lyautey a Regnault do Paříže, aby podali
zprávu.
Havas
Lyautey
Regnault
Maroko
Tunis
Casablanca
Paříž
27
article
Delegace
Delegace
Z Vídně, 4. března.
Vídeň
28
article
Těžká krise vznesla se dnes nad předlitav-
skou delegaci — nikoli však náhle. Připravovala
se dlouho, déle nežli trvá nynější kampaň
delegační. Vyskytla se na obzoru mezi oběma
polovinami říše ve chvíli, ve které nastal mezi
korunou a parlamentem uherským rozpor, způ-
sobený záležitostmi vojenskými. Visí tedy hrozivý
mrak nad monarchií již několik let. Co se při-
hodilo dnes, je toliko místním výbuchem. Na-
pjeti se tím neuvolnilo, třaskaviny se nevybíly.
Ději se horlivé pokusy obmeziti požár a zame-
ziti výbuch, kterým rozbila by se jednota
armády a říše také na venek.
Než také v tom případě, kdyby se podařilo
tuto prudkou krisi zažehnati, nebo protivy pře-
klenouti, nikdo zajisté neod lává se žádnému
klamu, že nebude zasypána hluboká rokle, která
děli Předlitavsko od Zalitavska ve věcech vo-
jenských, nýbrž že bude toliko přikryta.
Předlitavská delegace nemohla konati dne
konečnou, závěreční a formální schůzi, nemobla
vyřiditi řádný společný rozpočet na r. 1908 v
třetím čtení. Zasedání delegací, trvající od 18
prosince m. r., musilo býti prodlouženo zas
o celý týden a přiští schůzi nemohl president
dr. šl. Fuchs hned ustanoviti. Položena bude
nejspíše na středu 11. března.
Zevnější příčinou odkladu toho jest usne
sení přadlitavské delegace, kterým byly přijaty
známě návrhy hr. Latoura na zvýšení platů
důstojnických a tyrolského křesťanského sociála
Schrafíl« na zlepšení denního platu mužstva.
doktor
Fuchs
Zalitavsko
29
article
Uherská delegace — ukazujíc k tomu, žeji
nepřisluší jednati o návrzícb, které vyšly z pod-
nětu delegací samých, nýbrž jen o vládních
předlohách — odepřela zásadně rokovati o ná-
vrzích těch vůbec. Neusnesla se o nich prostě
Neodmitla jich meritorně, ale odmítla je fr-
málně a zhola. Nevíme věru, kdo by ji mohl
donutiti, aby se proti vůli své zabývala věcným
obsahem obou návrhů, a přece takovou nemož-
nou věc křesťanští sociálové žádají Ostatně
uherská delegace není fakticky ani proti zvýšení
platů důstojniekých ani proti zlepšení platů
mužstva, naopak vyslovila se jednomyslně, že
chce povoliti obě, ale nechce povoliti ani to ani
ono teď, v nynější kampani, a nechce povolit
nové peníze na vojsko bez nových jazy kových
ústupků ve prospěch maďarštiny
Křesťanští sociálové, kterých jest v dele-
gaci osm, a všichni členové delegace, vyslaní
panskou sněmovnou, vyjímaje hr. Stürgkha, dra.
Baernreithera, dra. Jedrzejowieze, ryt. Madey-
ského a hr. Wodzického, naléhají, aby vymo-
ženo bylo na Maďarech zvýšení platů důstojni-
niekých a zlepšení platů mužstva beze všech
ústupků jazykově-národních pro Maďary
Křesťanští sociálové nechtějí se spokojiti
pouhým slibem ministra vojenství Schönaiche,
že zvýšení platů důstojnictvu a mužstvu bude
obsaženo v řádném rozpočtu na r. 1909, nýbrž
žádají záruky, že společně s rozp očtem řádným
na r. 1909 bude oběma delegacím předložen do-
datečný úvěr k rozpočtu na r. 1908, kterým po-
voluje se zlepšení platů důstojnictvu, počinaje
dnem 1. ledna t. r. ve formě drahotního pří-
spěvku. Takové závazné záruky ministi Schön-
aich dáti nemůže, nemaje souhlasu uherské
vlády.
Stürgkh
Baernreither
Maďar
Schön
30
article
Ještě dále šel referent vojenského výboru
hr. Clam-llurtinic: navrhl, aby třetí čtení řád-
ného rozpočtu odloženo bylo do budouci kam-
paně, která bude koncem května v Pešti, bude-li
skutečně řádný rozpočet na r. 1909 obsahovati
zlepšení jak plata důstojnických, tak denního
platu mužstva; a bude-li zároveň podán zmíněný
dodatečný úvěr, nechať teprve pak schválí se
řádný rozpočet na r. 1908 ve třetím čtení. Proli
tomu bylo namítáno, že společná vláda má roz-
počtové provisorium povoleno jenom do kone
března, a že by nastal v rozpočtu stav mimo-
zákonný, kdyby konečné schválení řádného roz-
počtu přeložilo se do května.
O všech těchto záležitostech zpravila zvlášt-
ní deputace ministerského předsedu bar. Becka.
Do parlamentu přišel také ministr dr. Gessmann
a měl tam rozmluvu s křesťansko-sociálními de-
legáty. Potom konala se důvěrná porada u před-
sedy předlitavské delegace dra. Fuchsa.
Ve vojenském výboru delegačním, který byl
navštíven praskrovně — bylo tam jen 11 členů
z 21, a pouze stěží podařilo se zachovati jeho
způsobilost k usnášení, ke které jest třeba při-
tomnosti nejméně nadpolovičního počtu členů
— ubezpečovali bar. Aehrenthal a min. vojenst
Schönaich, že delegace budou koncem května,
a že vláda bude usilovati také dále, aby ve
druhé letošní kampani delegační předloženy
byly vládní osnovy zákona o zlepšení platů dů-
stojnických a mužstva. Leč prohlášení obou mi-
nistrů neuspokojilo křesťanské sociály. Za vše-
coecného rozladění bylo jednání vojenského vý
boru přerušeno.
O 3. hod. 20 min. sešlo se plenum dele
gace. Zasedalo sotva 10 minut. President dr
Fuchs odročil delegaci na dobu neurčitou. O4.
hodině sešel se opět vojenský výbor a tam de-
legát hr. Stürgkh navrhl resoluci, sestávající
z několika části, ve které se vyslovuje, že renun-
Beck
Gessmann
Fuchsa
Fuchs
Stürgkh
Pešť
sociální jítlegát