1
masthead
, f, D OF» H* V
fnmkovaaé « fodevMBd рМ]!««
D OF
2
article
Vydiázl kátil dei ,
Vydiázl kátil dei ,
»t«* v tedéit • «YAtek.
fftáplá«l и « мМаМгн!
WW » ■< »U«* èia» leoe-CT,
t Ргтм : pvtMBi
аШ1Ш .... — ■!. M> kr. | I il. кб kr.
Combi аШ 1 Ш
3
article
JadiotliTà Alala po 4 кг.
ia éMátoal i« dom« aéaltei 10 kr.
čiel» 943.
4
article
ť Frase, ve stredu due 94 ŕijna lesa.
5
title
Ismátr peütia« m »41m4L
7
title
Kandidátni liatina
8
article
r • d m.ic o •
▼ Öftrer»! tlie! é. IbOl-IL
Rukopílôv
мтств » »«prirify—ných «odblmo
RKKLAnAOB
kpféftéac poiýláoy buittel ««fr»«*
kowAay.
9
title
Volte re stredu due 31. ŕijna 1883.
10
article
pro doplňovací volby
11
article
L Pro aknpini méat:
12
article
eiaué, Louny, Kladno, Nové Strafeci,
Vnhoit, VelTary a Rakovník
VelTara
Louny
Kladno
Nová Strafece
Vnhoit
Rakovník
13
article
Studnička Alois,
Studnička Alois,
c. k. pnfeaor v Praia.
П. Pro aknpina měat:
Studnička
Praia
14
article
iltomyile, Pollěka, Ústi n. Orlici, Česká
Třebová, Chotibeř, Skué a Hlinsko
pan
Orlik
Chotibeř
Skuý
Český Třebová
Hlinsko
Pollěk
15
article
Samee Vojtěch,
Samee Vojtěch,
a k. generálmajor na odpuč. v Praae.
▼ Praae, dne 23. října 1883.
Praae
Samee Vojtěch
16
title
Dr\ Fjt, L. Rieger,
Fjt
L Rieger
17
article
ibor důvěrníků poslanců strany státoprávní
předseda.
18
article
Uvetej&ojice kandidátní listina tato, po
stýkáme, že vlastenecké dnehovenstvo ani
n okamžik nebnde v rospacícb. s kterou
xanoa má voliti. Program českých libo*
UA, kteříž vfiecky kroky smírné vlády
kecko vlastenecké přičinění vfidc&v našich
tekracnjí a ve slé vykládají, nemůže pro
rámem býti upřímných katolíků, tím méni
stolickébo knése. Mužové svrchn navržen
rým vlasteneckým, opravdu konservativním
neklením, jakož i vynikajícím postavením a
" ‘ ' s odbornými vědomostmi v širších
•všedními
rozích velmi chvalně jsou známi.
Však i mnohé jiné příčiny pobádaj]
néšstvo katolické věrné setrvati po boko
•litických vůdcův našich. Dle nejedněch
kamení připravuje se v severních Čechách
Ivno již kýžený obrat к lepšíma. Mužové,
lidu vyšlí, nechtějí již více slepě pošlou-
lati vůdce lakciósní a snahy jich к roztr-
eaí milé vlasti naší. Molové tito nechtí
ice státi ve stína velkoněmecké trikolóry,
fbri nade vše vztýčiti prapor rakonský
ném etiti i barvy české Kdyby národ če-
if do příští rady říšaké vysiati mil zten
mý zástup konservativních poslanců, byl by jako
m samým ztenčen a seslaben i šik všech
•nservativcův rakouských. Němci v sever*
leh Čechách začínají klouiti se ke konser*
itismu a v národě našem měly by požne*
khla zmáhat! se živly radikální, ty živly,
teréž v někdejších přežalostných převratech,
kčanských válkách a vzpourách vrchol spa*
ují slávy, síly, jakož i vzor státnické mou*
rošti?
Němec
Čechy
UA
19
article
Na evropakém západě i jihu šíří se čím
U více živly podvratné, nejen monarchicky,
•torieký, ale i všechen sociální na křestan
ví založený řád obtěžující. Živly tyto vele
mim .veliké revoluce francouzské* a ,ve
kého fiambe tty* i u nás ■ jisté strany vše*
ožni se propagují. Vítězství kandidáta
rany lživého liberalismu značilo by vítěz*
ví strany podvratné, radikální; i jest ka
lého věrného Čecha povinností, nejen
den volby, nýbrž záhy a to
ředevším v kruzích domácích
ro kandidáta konservativního
kemožné působit i.
Dnes třeba, aby konservatismus národní
konservatismem křestanským co nejúžeji
spojil, jelikož onomn bez tohoto obejiti se
ilze. r , v
Předpokládáme se vší jistotou, ie naši
šní páni poslanci na říšské radě vidy šo*
iti a společaé hajiti budou zájmy toho yy*
ání, к němuž do dneáka převalná vétiina
rodů rakouských se přiznává. Většinu na
iaké radě adržeti lze toliko úzkým apojo-
m všech konaervativců celé říše, tudíi i
uservativců křestanakýcb a toliko tímto
ojením a úspěchem deliti lze straně pro
mé, co do počta sice o něco menší, avšak
do besoklednoati a nesmiřitelnosti dosud
Imi nebezpečné a joa takto lze národu ваши
vymáhat! vidy nových, od drahných
•ův zadrželých práv.
Čecho
20
article
io rady ŕišslcó mnoho Da,,«,*»/ Ò.U»
i .Praitký Týdenník*
Praitký
21
article
(.ut»«
žij O
maje hojooit
23
article
H Ъ J ti kala aeatr odaim?*)
at dloahj баа v attiii vtnkovakda
práce Jiad — o politika to
«, to aptiané
;)eitě aul a# vidy od saěátka al ka konci;
některý článek vlak čta nejenom jednon,
nýbrě dvakrát i vícekrát#, ponejprv ryeble,
jako vy tam v Prase vleebny noviny, po
drahé svolná, s rosvshoo. Jimet my na venkn
trocha svltltnl lidé, jiol nel vy v Prase. My
sde máme novia a novinek poměrné málo,
kdelto a váe v Prate novinka novinka, správa
správa stihá; ta to vlak sde máme výhoda
ta, ée vie dobře čteme a co jsme četli, aaebo
■Ijieli, taký podržíme, eoi a vás v Prase
vtdjcký nebývá. Ne (atéi петое jako vy
v Prese sdá se, že stůuě kdosi v Hradci Králové,
jemai se pfihásl mimo to joitě i ta
ohýba, ie vidi to, co jiní nevidí, a vyčte
s liste to, čeho by tam jiný marné a darmo
hledal s brejleni dvojími. Ment vlak .dive.
H J
Hradec Králové
24
article
Ye sterých Delfách byli mondřejilmi a vidili
dále nei v samých Athénách n stará Pythia,
jakmile satedla na «von třlnoibn a prilla do
»stase, byla vievédoacL Podobně stává se
i v Hradci Králové td které osobě sviliti
vyvolené, jakmile samlřl od tv. Ducha braaoa
ke Kakienam. Šostěnt lip a toiim ie i mare«
v hradebních příkopech, .vůně* trávy
a silné výpary aromatické půcobl na člověka
tak divně opojně, ie se stává jako by Pythion
v českých těchto Delfách a se domýili, ie na
jeho bedráoh a jeho výroka spočívá osad colè
drahé vlasti. Tlm ее tailm vysvětluje úkas,
ie jakmile se v Prue něco instne, ihned se
vyskytne v některém liitn českém ve formi
rady, výstrahy neb důtky, nějaký orakai
rovoéi tak tajemný a dvojsmyslný a řásni
výklady pHpoaitéjid, jako bývaly orakaly
staré. Tentokráte posvedl mocného klasa svého
pan Joaef A. drátek, «dělní kanovník v Hradci
Králové. Yystoapil směle n sebevědomě na
velké jeviitě českého novinářstvl, pastil se
.rytířsky* io pana P. Petra Kopala, vyplienil
jej, pochválil hodně sama sebe, pověděl něeo
o kněileh národních, pohroiil Kopalovi, po-
dcpaai ae tplným jménem a smisel ■ jeviitě.
Joaef
P Petro Kopal
Kopal
Delfy
Atény
Hradec Králové
25
article
Já, jeni vídávám a slýchávám takové pány
jednon и deset let, jsem se opravdn ai
skoro salekl. Nesmějte se mi ; jsmet my
venkované lidé. trocha svllitni : čeho ce
mnohdy s počátku bojíme, do toho se posděyi,
kdyi « to okoakáme, třebas pastime. Kdyi
jsem přečetl nadpis článka a na konci svačnd
jméno pana pisatele, odloiil jsem list, ssmyslil
jsem se, snaiil jsem se diti citům svým pravon
nálada а рак jsem počal teprv náboiné čisti,
my venkované viečko čteme náboině, ее
pochási od velkých pánů. Sotva jsem viak
přečetl první jen řádka, ni mne to píchlo
trocha nemile ; pokládán nn konec n
(pan kanovník mi sond porosnml).
.Veliký Petr Kopni — volgo: Kopřiva —
rád ssekáseje atd. — tak plic hned s počátku
pan sídelní kanovník Josef A. drátek v .Pražském
Týdennlkn.* — Nevím opravdu, je-li pan
Kopal skutečně velkým anebo malým, unii toho
vlm, jmenuje-li se valgo Kopřiva; nevím
viak těl, je li veledAstojný pan sídelní kanovník
Joaef A Šrětek velikým nebo malým, — ne*
snsmt ho, ač aesnati takového pána skoro jest
hanben, — ale to vlm, ie pan P. Petr Kopni,
psendonym Kopřiva, přese věeehny tíoéoé ma
výčitky, knžsem jest sasloiiilým a ie někteří
páni s Hradce Králové trpfvejl na .slávo-
manii* a ie proto, kdyi je jiný nechválí, sami
ae ehválfvnji Pana Kopalovi vyty kaji jeho odpůrci
jeho prý drsný, .klackovitý* sloh, jeho
spisok psaní neohlášený; plie-li viak pan kanovník
Petr kopnout
Kopřiva
Josef
drátek
Kopal
psendony Kopřiva
Hradec Králové
Týdennlkn
26
article
Josef A. drátek nilochtileji a ahlaseněji
nežli Petr Kopal, potná hned každý, kdo si
přečte jen tyto jeho věty : .Do čeho tedy Petr
svýma nohama kopal* atd. .Naie představoval
ti toliký Petr* atd. .Dnchovenatva od něho
skopsnéma* atd. Tak plže, prosia, sídelní
kanovník v Hradci Králové v .Pražském Ty-
dennlka,* lista to, jeni chce .Cechu* nčiti
bontona a pravé ileehtícké galantností. Když
tak plže sídelní kanovník, jek má ptátí venkovský
kaplan? Co by torna as řekl vele-
dástojný tento pán, kdyby o ném někdo napíši
: veliký Šrltek to drobně seirotoval ? Prosím
se odpaiténl, nekot jsem tak nepsal pont#
pro přiklad.
Drážky, učiněné pana Kopuloví, nebyly by
eitě tím ncjhorilm ; «e pan kanovník Josef
A. drůtek má kaď již stářím velmi elaboa pn-
méC, aneb se dopaatil émytlného překračováni,
čekoi nikterak nechci připastiti. Já jsam
přece téi četl .Ceeka,* «e nikde jsem se Um
toko nedočetl, že by pen Kop« od fasoval
kněse vlastenecké. Z jeko článků vyevitá jen
tolik, že kněs katolický nemá stavětí sájmy ná-
poaie .Òoeka* a vo fariaejakém
rodai nad aijmjr cirkevní, dill: lo knéi pfo*
dovil m в A r o d n 1 a pak taprv olrkevol noni
previa knéiom. Že bp ao měl kaěa atavéH
proti národnoiti, toho v .Čecha* nikdo neetilo
a pan kanovník Joief A IrAtok nomali tadll
•vdm itdntfho ,na-
roshořěeni
řečeno i řknatí od sebe odmítali.*
Josef
drátek
Kopal
Petr
Naie
Cecha
Kopulový
drůtek
Ceek
Čecho
Joief
IrAtok
Hradec Králové
27
article
Novináři čeitl horlívají rádi á to vilm prá
v ca proti německým .nacionálům" n pan kanovník
Jos. A. drátek není, tniim, kdyi se
svým vlastenectvím tak velice ehlabt, téi jejich
přítelem; noie aeekl nám laskavě poví, eo asi
soadl o nacioaálnieh německých kněileh, o těth
kněileh, pravím, Jeni kladen sájmy svého ně-
meetvi and sájmy církve, o těeh v Cechách církevních
hodnostářích a spola bývalých sem'
ských poslancích národností německé, kteří
na př; roka Uftského, kdyi se strany české
učiněn byl návrh nn obmeienl kolportáte ne-
mrntných n besbofeckýeh knih, hlasovali > národní
jeiitnoati statečně proti nám a tlmie i
proti nájmům církve? Proniae o odpověď!.
Dle vleho so viek sdá, ie vdp. Josef A.
drátek, sídelní kanovník v Hradci Králová, nemá
pravého o tom ponětí, co »ameni a kněse při
vlaatek .národní*. Kněs má dle mého venkov
•kého mama své posláni od Církve, nikoli od
národa; je tadli stavem a Ařsdem svým mažem
církevním, nikoli národním. Až
bode miti kněs posláni své od národu, pak
aC aleje národafm. Prosím, aby se ml dobře
rosamélo. Ideálem jistých veUee .národ
níek" maiů jest .církev národní*, ač jsoa Církve
Kristovy zapřisáhlými nepřátely, odtud to téi
přiilo, ie se knéai, třebas by o národ neměl
právě velikých sátlah, třebas by nevynikal ničím
jiným nei ttčnstůovánfm se pořádaných neb
pořádáním sákav v době kterékoliv, rád dávivá
ti tal : .národní", obsvláitě kdyi pH tom
jeitě hubuje na ty .ůnlové", .čepičaté* atd.
Josef
drátek
Kristův
Jos
Hradec Králová
NN
28
article
Pan kanovník mi annd perorami, Odtnd viak
pollo téi, ie se kněsi horlivému. Církev i vinet
vřele milujícíma, pro Církev i vinet horlivě pra
eajletma apírává nejenom titul kněze .národního*,.
býbri I timi knéra vlestoneel Ano nepřátelé
nn«, jeni některým kněiim dávají Utni
.národní", mnohdy i dooeU říkávají, ie dobrý
katolík, horlivý katolický kněz nemůže ani
býti vlastencem ! Ydp. Joa. A. drátek, sídelní
kanovník v H. Kr., vypravuje sám, ie prý .ni
od roka 1846 svéma miléma národu slovem,
písmem i skntečným těastenstvlm v podnieloh
národních aloaiO a slonil milerád*, ale já jsem
jeitě nikdy neslyiel, ie by ho byl někdo nasval
.národním* n to mn opravdu slonil jen ka
cti 1
Co by byl as řekl v pravdě nerapomenn-
teloý f biskup Jirsik, kdyby ma byl vdp. kanovník
Jirsik
29
article
Jos. A. drátek do o« pověděl, ie jest
biskupem .národním* ? Snad by se byl ve své
dobrotě asm« a pana kanovníka iertovai od.
pověděl, ie po cti .biskupa národního* nikdy
Betonili, ie jest spokojen • hodnosti bisknpn
Církve katolické, ie «e vidyeky sanken jeho
bylo, by jako věrný syn svaté matky Církve
prospěl národa, s něhož byl vyžel n že sobě
sa tost pokládá býti vlastencem.
Kdyby byl kýval svěčoélý pan biskap .bitko
pem národním*, byli by pH Re-
qniick sa něho ve Ytdni kaněných četní poslanci
žeiti neetkvéli se svoji nepřítomností n
sám Barák by tem byl pHebvital t — I ti četní
vlastenečtí kněžl, nn oči se pan drůtek dále
odvolává, jakoby kněiími národními byli, odpo-
védřli by mn: .my jsme'kněžské svoje posláni
pHjali od Církve n jsme proto kaěilmi církevními
; ni si bade národ světili své kněse,
pak baderne kněilmi národními; prosetím
viak jsme в sůsteneme věrnými syny rodné své
■emě, jsme n lůstaneme knčiimi církevními n
při tom vlastenci, národovci 1 — Pravl-li pan
kanovník, ie .sám anděl, kdyby mil vykonávat!
povinnosti knite, musel by se naklonit! к národ«
a vésti jej cestami života vesdejilho к života
véčnémn*, má pravda, mysli li tlm tolik,
ie by i anděl mnail milovat! národ, mesi nimi
»y mél jako kněs působiti. Pan kanovník viek
hned aa tonto větou o andělu položil sleva:
.Kaěte nenárodnlho nelse sobě ani my sliti* n
i dal i větě předchost smysl ten, že by i
anděl, maje vykonávat! povinnosti kaěiské, mastí
býti národními Nebot .knése nenárod-
nlka oelse sobě a« my sliti.* Byla by to
opravdu roakoioá podívaná nn ty roiliiné národní
andělíčky, kteří by se, až by se
národové vespolek svářili, snad také bněteřili I
Barák
NN oko
Re
30
article
To mohl pan kanovník rafiti jeitě 4« n mohl
hned řld, žo sám Kristas Pán, májo sastávatí
povinnosti kněžské, másel by býti národním,
nebot .kněse nenárodnlho nolae sobě eai
myaliti* 1 — Národem býkávsjl rosliěné idey
dobré i tlé a nnplinjl jej mnohdy aediealm d*
stojnějilm jinýeh в lepèieb vě«. Kněs národe!
n«l by pak dle toko, jekě idey národ právě
ovládají, aařtditi avojo smýiloal, nebot by jinak
byl nenárodaim. Uvážil paa kanovník Joaef A.
Aržtek, kam bp ta vedlo? Ta«m io к toma,
io by kněs byl třtinon větrem se klátld, io by
mastí pHspásobovati přesvědčeni svoje náboženské
pomérům časovým, jedou náboienskoa
pravda po drnká odkládat!, až by so brvy eo
■von vlroa octaal na holičkách. 8aad vl paa
kanovník lépe nežli já, ie byli opravda taková
.národní atřoitěad*, joaž chtíce vo viem bovili
ideám v národě oblíbeným, chtíce národními
býti n sároveů I vira reto vati, přiipéoo-
boveli nejen náboženství, nýbrž i sami aedo-
tknatelnoa osoba Kristova těm kterým ideám
v národě běžným. Toiim, že to byl nežfnntný
La Menaaia, jenž ebté býti ■ Jakeblny .národ
nim* a sároveů 1 vln v Krista podrieti, vy Učil
Jej jako prvního se viech Jakoblnů n vaor viech
ostatnieh ; Cuket ■ něho opět děl« komanista
a J. Chémier ctnostného sanscallota atd. Touto
cestou dostali bychom se nejsnáso к .bohům
národním* a tím naspátok к starém a pohanství,
Jež nomalo noi .koky národní* n proto
taky moklo mlaviti o národních kaéHch, ně toko
tailm aečinlvalo.
kanovník
pán
Kristův
Krist
J Chémier
Aržtek
Le Menaaia
Joaef A
31
article
Z toho, eo ta praveno, tailm vysvitá, lo mime-li
slovem .národní* rosaměti to, cose jim vůbec
vyrosomlvá, tento pHvIastek ■ kněse kntoliokého
při nejmenilm velice jest nejapným. .Národním*
po mém ritrovném věděni nasývámo to, eo a národa
vyšlo n jest majetkem společným celého
národa, co a národem takořka srostlo aneb eo
výhradně jen pro jistý národ jest určeno; tak
mlavlme o národních plniek, národních říkadlech«
národních piislovleh, národních obyčejích, národní
gardě, národním divadlo, národních liateek, «•
nikoli o národních ievetek, krejčích, relnieleb,
úřadnJdch, důstojnicích, kanovnideb, atd., ačkoli
vo viech těchto kraalek lidé býti mohon a skutečné
json, joni vlast n jazyk svůj horoneaě a
obětavě miluji, aýbri říkáme vlastenecký кпд«,
ivec, rolník; ůfadnlk obecni, státní atd. Slov*
.národní* bylo by tn jakousi, pHhanoa nasán»
čajld národní přemriténost n zanedbáván! povinnosti,
jež kaidémn akládá jeho stav a jeko p*»
voltai. Kdyi tadll p. Kop«' dle jemného rčené
veledůstojného pana kůtka .Кор«* kniae .národní*
a .víoe aárodai* nei-li dik ovai, padalo to
poaso aa ty, kdož s přepjatostí nárc dal nedbalo konají
avojo povinnosti kaéžaké n tlm ani vlasti ani
cirkvi nujaon ka prospěchn, ni nikoli neehd api-
rati, io ae am ta n tam vlondllo do pán «ovo ne
dotti opatrné. Já, jmi mám aa to, že pojmy
.národní* n .vlastenecký* «li .vlnstimilovný*
nojaon totožný, odpověděl bych к otlač#
páně ÓrAtkově, že kněa katolický noasižo býti
ani vždycky úplně .národním*, ani nenárodaim,
ani protínftrodnlm, Jelikož není a býti aemůže
ani .majetkem* národa, ani к národa Ikostajným,
ani národa nepřátelským; d«e i proto ao: že
aemůie ae vieml snahami, talbami, ideami atd.
ÓrAtkův
národní garda
národní divadlo
32
article
evého národa kaď celého aneb nlespoů jeko
velké šásti ani vždycky úplně sonhluiti,' a«
vždycky neaonklasiti, ani jim vždycky odpore-
vati, ale že vždycky může n má býti vlasteneckým,
ie vždycky může e má praoovatí dle
«1 svých ka idarn n prospěchn své vlasti. Demosthenes
na př., jenž káráv« скуку lido athénského
— mnohdy dosti ostře, nebyl žádným
řočnikom národním, «o stokráte vlastenečtí jilm
nežli byli ti, kdož tomato lidu hověli n pochlebovali.
Prorok Jeremiái nebyl žádným prorokem
.národním*, «e tisíckráte vlsstenečtějitm, přece
vieehno moje žehráni, napomíná«, kárá« a
•voa a Uda proto neoblíbenost, netli byli vHchni
ti proroci .aárod«*, jenž říkali: .pokoj, pokoj",
když přece nebylo žádného pokoje. Slova těchto
národních proroků měl si vyvolit! pan kanovník
Joa. A. drůtek dávaje ka kond a váho .výtečného"
článka Petra Kapalovi důtklivá nspoaeaatl a
nikoli slova sv. Pavla (film. 18, 18.), jol se
dají obrátiti proti němí saméma; aebo dl-li
apoitol: .můlo-li to býti, se vieml lida«
pokoj mějte", naznačuje tlm, no vieml lidmi
pokoj šachovat! nolae, tadli ani no so vismi
spisovateli, aměld, básníky atd. a dotvrsnje to
t last nim příkladem. (Skatk ap. 13, 7.—11.)
A drůtek
Petro Kapal
Pavel
18
33
article
Ostatné to proti avé radě prokřeiil pna radi«
sám, když bot osobni příčiny pons ill pokoj
osoboa, kteráž jema před lim vždycky dala
pokoji ToHm, že tlnmočlm jenom miniai mno-
lýeh, když dim, že veiedůstejný paa kanovník
Irfttek, dřív nežli napsal konee svého čláaka,
měl dobře aváiití — až jenom ■ lásky к sobě
saméma — pHkáual osmé, pttká’aal lásky
blitalma, přečisti si s epištoly к film. в «ea
veri jeden nýbrž celoa kapitola 18. a 18.1 Tn
vieehno nváiiv, byl by sajiaté zeela jinak pani.
Oklabl-H se pan kanovník v .Pražském Týdenního*,
že nevystapaje anonymné jako maotf
v .6eeho*, nýbrž plným svým jaéaem, aby
věděl p. Kop«, ■ kým má eo ««ti, sdá se ml
to býti velice dětinským. Předně to nota, pekná
vlm, ani v obyčeji, aby ao ěiáaky noviaářshé
podepisovaly áplaým jménem jcjieb pisatele; sa
drahé pak ai mad tea, kée to meal lameHsty
odvláli, neskalí libiti, le at s aim taebásl jako
a obyčejným novinářem I Proto no téi já, ač byok
Irfttek
Tn