1
masthead
V Praze, v sobötu dne 20. června.
Praha
2
masthead
K číslu 169.
číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
SIi
SIi
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je těž redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Prázdná sněmovna.
Z Vídně, 20. června. Jenom 65 poslanců
bylo včera večer ve sněmovně, když poslanec
Choc navrhl, aby konala se debata o pro-
hlášení, jež učinil ministr vyučování dr.
Marchet k dotazům posl. Adlera a soudruhů
a Malika a soudruhů v příčině výroku pa-
novníkova o věcech vysokoškol-
s ký ch. Z poslanců těch hlasovalo pro debatu
49, proti ní 16. Protože tedy nebyla nejmenší
presence, které vyžaduje jednací řád pro platná
usnášení, musila býti sněmovna pro-
puštěna a nemohl se určiti příšt
den sch ůze. Stalo se tak písemně obsílkami
všem 516 poslancům a dnes počátkem schůze
bude hlasování o návrhu Chocově opakováno.
Není s podivem, že poslanců bylo v pozdní
hodině noční v zasedací síni tak málo. Vždyt
jich tam vůbec ani za dne nebývá více. Pocho-
pitelno. V parlamentě, ba ve Vídni vůbec jsou
jenom ti poslanci, kteří se doslta-
nou v nynější debatě rozpočtové
ke slovu, v debatě, která jest pra-
vým paskvilem, pravou karikatu
rou debaty vůbec a rozpočtového
rokování zvláště. Třeba člověk přál
sebe více svobodě slova na tribuně parlamentní,
při pohledu na obraz, jejž poskytuje sněmovna
čítající 516 lidí, bezděky pojímá člověka jenom
touha, aby té hloupé komedii již učiněn byl
konec.
Ministři Fiedler a Gessmann do Krakova.
Z Vídně, 20. června. Ministr obchodu dr.
Fiedler a ministr veřejných prací dr. Gess-
mann odjedou zejtra zvláštním vlakem, kterým
pojede také 46 poslanců, k několikadennímu
pobytu do Krakova.
Choc
doktor
Marchet
Adler
Malik
Fiedler
Gess
Vídeň
Krakov
7
article
Obecné pojišťování invalidní a starobní.
Z Vídně, 20. června. Dnes odpoledne koná
se v ministerstvu vnitra porada o starob-
ním a invalidním pojli šťováni
Zúčastní se jí všichni členové kabinetu, kteři
jsou zúčastněni při pojišťování tom. Jest roz-
hodnuto, že do pojišťování toho po-
jati budou také samostatní živ-
nostníci a samostatní zemědělci
budou však zřízeny pojišťo vací or g a ni-
sace dvě a dva ústavy pojišťovact.
Jeden pro dělníky, druhý pro samostatné živ-
nostníky a zemědělce.
Vídeň
8
article
Lihová daň.
Z Vídně, 20. června. Vyjednávání mezi
stranami a vládou o pracovním pro-
gramu červencovém trvá dále. Jak jsme již
oznámili, potřebuje vláda pro poštovní
oficianty a železniční sluhy nových 13 mil.
korun. Přidala v posledních dnech ještě
2 miliony. Žádají se však sumy vyšší. Pokud
se týká daně lihové, nalehají poslanci, aby
vláda nekonfiskovala pro státní fiskus nic z vý-
nosu, který bude míti ze zvýšené daně lihové,
nýbrž aby celý výnos rozdala královstvím
a zemím. Sociální demokraté trvají na tom,
aby se povolilo vládě toliko vybírati daň ještě
rok na základě dosavadním, tudíž podle daně
nezvýšené.
Poláci a pražský kongres slovanský.
Z Krakova, 20. června. Zde konala se již
za účastenství bývalého ministra hr. Dzieduszi-
ckého a koná se zejtra opět porada veške-
rých polských národních stran
hlaličských za účastenství delegátů z Kon-
gresovky a z Litvy v příčině ú časten s tv
Poláků na pražském kongrese slo-
vanské m.
Vzácné jubileum.
Z Pešti, 20. června. Včera tomu bylo 60
let, co nejstarší maďarský poslanec Josef Ma-
darasy byl zvolen do parlamentu. Za tou
příčinou podána mu poslanci všech stran adresa
Madarasovi jest 94 let. On náleží k nejzajíma-
vějším figurkám poslanecké sněmovny.
Polák
ma
Vídeň
Krakov
Kon
Litva
Pešť
poslanecký sněmovna
Madaras
9
article
Nespokojený nuncins.
Nespokojený nuncins.
Z Vídně, 20. června. Po jubilejním slav-
nostním průvodu sděluje se dodatečně, že pa-
pežský nuncius Granito Belmonte ne-
byl zahraničním úřadem k němu
pozván, ačkoli všechna vyslanectva byla
zvána. Nuncius zván byl pouze výborlem.
který průvod tento pořádal. Nuncius, který
vrátil se nedávno z Říma, aby převzal agendu
v celém rozsahu, nepokrytě si stěžuje na takové
odstrkování a míní, že kurie považovati bude
toto chování zahraničního úřadu za akt namí-
řený netoliko na nynějšího nuncia, nýbrž na
papežskou stolici vůbec.
Vídeň
Belmont
Řím
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 20. června. (K. k.) „Wr. Ztg.“ ozna-
muje: Císař jmenoval řádného profesora církevního
práva na universitě v Inšpruku dra. Ludvíka
Wahrmunda řádným profesorem extra statum
téhož odboru na německé universitě v Praze. — Mi-
nistr kultu a vyučování jmenoval učitele, usta-
noveného na základě smlouvy na odborné škole
sochařské a kamennické v Hořicích,
sochaře Kociana, učitelem v IX. třídě hod-
nostní na zmíněné odborné škole.
Z Vídně, 20. června. (K. k.) „Wr. Ztg.“ uveřej-
ňuje vyhlášku ministerstva železnic ze dne 15. června
r. 1908, kterouž se uvádějí v platnost ustanovení
článků I. až včetně IV. závěrečného protokolu třetí
mezinárodní konference bernské ze
dne 18. května 1907 ve příčině technické je d-
noty u železnic.
Z uherské sněmovny.
Z Pešti, 19. června. (K. k.) »Uh. tel. kor. kanc.«
oznamuje: Justiční výbor poslanecké
sněmovny konal odpoledne schůzi, v níž projed-
návána byla opětně vládní před loha o exe-
kučním řízení. Za rokování stala se také
zmínka o útocích, které podniknuty byly na ministra
a členy komise. Pak konstatoval předseda Hollo,
že komise má k ministru spravedlnosti úplnou dů-
věru Ministr spravedlnosti Günther vyzval pak
komisi, aby se zřetelem k tomu, že předloha byla
opětně přikázána justičnímu výboru, podrobně zabý-
vala se pozměňovacími návrhy podanými v poslane-
cké sněmovně i pronesenými námitkami.
Promluvilo ještě několik poslanců, načež bylo
usneseno zahájiti opětnou debatu o před-
lo z e.
Bylo pak rokováno o jednotlivých paragrafech
předlohy a podaných pozměňovacích návrzích. V jed-
nání bude se pokračovati zejtra dopoledne.
Wahrmunda
Kocian
Günther
Vídeň
Praha
Hořice
Pešť
uherský sněmovna
poslanecký sněmovna
11
article
Terstský sněmík.
12
article
Z Terstu, 19. června. (K. k.) Po povšechném
rokování o volební opravě zahajuje se roko-
vání podrobné a jednotlivé paragrafy a pak celá
osnova zákona schvaluje se jednomy-
slně. Po schválení zákonné osnovy o nové
kanalisaci, účetní uzávěrky zemského školního
fondu na r 1907 a rozpočtu téhož fondu na 1909 jest
jednací pořad vyřízen.
Poděkovav výboru pro volební opravu, vzpomněl
zemský hejtman ryt. Sandrinelli šedesátého vladař-
ského jubilea císařova a skončil zasedání trojná-
sobným provoláním slávy císaři.
Z krajinského sněmu.
Z Lublaně, 19. června. (K. k.) Ve zprávě o vo-
lební opravě prohlásil dr. Šusteršič před-
lohu za výsledek kompromisu, jenž byl usku-
tečněn loyální součinností všech stran, které s hrdostí
mohou pohlížeti na své dílo. Reforma ta může však
býti považována jenom za provisoriu m. Zjed-
Šusteršič
Terst
Lublaň
14
article
Počátky evropské civilisace v Persii
Počátky evropské civilisace v Persii
Za nynějších zmatků v říši šachově jest zají-
mava reminiscence z doby jeho předchůdce, illustru-
jící ponenáhlé vnikání západní civilisace do Persie
což jest také jednou z příčin nynější periody kvašení
Letos v červnu je tomu právě 35 let, co poprvé do-
sáhl do Teheranu telegrafický drát. Šach Nasr Ed-
din dlel tehdy v Evropě. Za pobytu v Londýně pře-
kvapili jej sdělením, že ze svého bytu může se te-
legraficky dorozuměti se svým hlavním městem. Ve
svém cestovním denníku podává vládce Peršanů sám
zajímavé líčení tohoto výjevu.
Bylo to dne 19. června 1873. „Po snídani mn
pozvali, abych vešel do vedlejší světnice. Stalo se to
velmi tajemně a nevěděl jsem opravdu, co mne oče-
kává. Také bych to byl nikdy neuhodl. Zavedli mne
před skříň, pokrytou na způsob hudebních skříní
klapkami, z níž běžely železné dráty pokojem ven
na ulici. Seděl tu muž, kterého mi představili jako
mírzu Siemense a ten se mne tázal prostřednictvím
vezíra Emira, chci-li něco vzkázati do Teheranu, že
si mohu hned počkati na odpověď. Radostí byl bych
toho ďaura málem obejmul. Zavedli telegraf, jenž jde
nyní z Hindustanu přes Iran do Inglisu, až do mých
pokojů v Buckinghamském paláci. Byl to roztomilý,
světlý nápad. Tisíce mil dělí mne od měho slunnéh
Iranu a prostý železný drát přinese mi odtud za ho-
dinu zprávu — moje srdce bylo vzrušeno touto my-
šlenkou a rychle jsem použil nabídky.
Nasr
Peršan
Emir
Persie
Evropa
Londýn
Hindustan
Inglis
Siemens
15
article
Nejprve dal jsem otázati se krátce Hakema mirzy
(guvernéra) v Teheranu, co je nového v Iranu. Doba.
než došla odpověď z mé říše, jakkoli krátká, byla mi
dlouhou. Nechtěl jsem stále ještě věřiti, že je takové
okřídlené poselství možno. Konečně odpověď dcšla
a mirzou Siemensem rozluštěna, zněla: „Iran je klid-
ný jako noc, která se nade mnou rozprostírá a žehná
stínu Vašeho Veličenstva, které naň nyní vzpomnělo.“
Hakem mirza si asi nemálo udiven protíral oči, když
obdržel můj dotaz z Londýna! Rychle bylo opět zjed-
náno spojení s Teheranem. Nejraději byl bych se sám
posadil ke skříni a pracoval na ní, kdybych tomu jen
trochu rozuměl. Byl bych se hned vyptával po celém
Teheraně.
Druhá otázka, opět určená Hakemu mirzovi,
zněla: „Přetéká srdce šeika ul islam posud hněvem
nad mojí cestou k daurům?“ Na to přišla brzy od-
pověď: „Mullahové tě velebí a chateb-baši (předři-
kávač) říká každý svátek hlasitě chutbeh (modlitb
za krále). Ano, modlí se za mne ti popové, ale činí
to jen z bázně. Kdyby mi tento drát mohl posvítiti
do nitra jejich srdce, uviděl bych něco jiného, než
modlitbu za mne a za moje blaho. Ale Hakem mirza
je nenávidí jako já a jeho se bojí jako mne. Toto vy-
světlení stačí. Věděl jsem nyní, že je Iran klidný, šeik
ul islam klidný a měl jsem již jen jediný dotaza
sice na svého chadže-baši, chéfa eunuchů, jenž zněl;
„Jest mír a pokoj v enderunu mezi akdi (manželkami)
a mezi sighe (ženami na smlouvu)? Jak se daří Val-
lidě královně matce)? Jest pilaf dosti tučný?“ Také
na tuto poslední otázku došla brzy odpověď z Tehe-
ranu. Aga odpovídal: „Ženy kvetou a žehnají tě,
sultána Vallida zvláště. Pilaf jest výtečný.
Hak
Aga
Londýn
Val
Siemens
16
article
Říše, popové a enderun jsou v největším klidu a
spokojenosti, proto mohl jsem nyní ponechati drát
Emirovi a ostatním mirzům, kteří se na chudáka
vrhli s lačnou zvědavostí a chtěli ho použíti všichni
najednou.
Dle denníku šachova nebyla to právě světoborná
sdělení, co pánové svým milým v dáli vzkazovali.
Abdul Samed mirza sděloval Vallidě, že jej daurské
ženy nazvaly „perlou moslemských jinochů“, Muha-
med Rachim chan žádal novou kulu a byl velmi
zklamán, když mí.o této části oděvu obdržel po te-
legrafu jen slib, že mu ji pošlou a Iman Kuli pře-
kvapil svou manželku zprávou, že denně obléká nový
pirahen (košili) a při smrkání již nepoužívá jen
prstů.
Šach k tomu poznamenal: „Takových zpráv,
velmi zajímavých pro říši, došlo toho dne přesně do
hlavního města Iranu více. Moje hlavní město bylo
asi také neobyčejně vzrušeno. Král králů jest více
než sto dní cesty vzdálen od Iranu a přece dolehne
slovo jeho za hodinu již k uším jeho rajetů a každá
jeho požehnaná myšlenka proniká k nim, sotva ji
pomyslil. To bude mnohým sahati nad tu trochu roz-
umu, kterou jim allah udělil, ti si pak sednou a po-
žijí dnes ještě více hašiše než jindy, aby si äímto
divem nemusili dále lámati hlavu. Snad mají pravdu
ti, kdož říkají, že železnice, silnice, průplavy a te-
legrafy udělají na Iranu nové lidi, požívatelů hašiše
bude méně a více bystrých hlav. Snad tyto krásně
vynálezy daurů vyhubí také mullahy. To jsou vlastn
nepřátelé Iranu ..
Abdul Samed
17
article
= Historická tělnatost. »Messagero« uvádí řadu
historických krásek s celou váhou jejich embonpoint.
Kleopatra, jež okouzlila Antonia, byla mařé postavy
a tučná jako krmená husa. Laura, krásná paní
z Avignonu, která nesmrtelného Petrarcu nadchla ke
spoustě sonetů, vzbuzující hrůzu a soustrast, měla
bílou pleť, světlé vlasy a byla tělnatá. Velmi korpu-
lentní byla také Boccacciova Fiammetta. Anglická
královna Alžběta byla otylá a měla husté, načerve-
nalé vlasy. Markéta z Navarry byla rovněž otylá.
Tlusté byly ženy, které maloval Rubens; vyjímku
tvořila jeho vlastní choť. Velmi statné postavy byly
také ženy, malované Tizianem, nehledě k Madonně.
Tullia z Aragonie, jedna z nejproslulejších krásek
své doby, byla boubelatá. Také z nové doby dá se
uvésti mnoho příkladů. Josefina Beauharnaisová,
bujná kreolka, jež se pak stala chotí Napoleonovou
a císařovnou Francouzů, nebyla právě hubená. Vy-
sokou postavu a v pravdě majestátní objem těla měla
také Marie Antoinetta. Otylá byla královna Isabella
Španělská, jedna z největších »amoureuses« minu-
lého století. A také většina proslulých zpěvaček měla
asnoň imnosantní násadu tuku.
Kleopatra
Antonius
Laura
Boccacciův Fiammetta
Markéta
Tlustá
Rubens
Tizian
Madonna
Tullius
Beauharnaisová
Napoleonův
Francouz
Marie Antoinetta
Isabella španělský
Avignon
Navarra
Aragonie
královna Alžběta