1
masthead
V Praze, v úterý dne 16. června.
Praha
2
masthead
K číslu 165.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Sli
Sli
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
7
article
Vodocestná rada.
8
article
Z Vídně, 16. června. Vodoclestná
rada konala včera pátou plenární schůzi.
Sešla se zase jednou po čtyřech letech. Před-
sedající ministr obchodu uvítal účastníky,
vyložil příčiny, pro které se nesvolával sbor ten
a nastínil obraz dosud vykonaných pracía
vytkl, že hodlá zakročiti o nové potřebné úvěry
k soustavnému provádění vodních staveb. Když byli
referenti podali zevrubné zprávy, zahájena debata,
které se zúčastnili z českých členů inž. dr.
Kaftan, prof. Hráský, Smrček, Ně-
mec a dr. Šílený. Po návrhu prof. Hrá-
ského přijata byla tato resoluce: »Sbor pro
vodní cesty pronáší dobré své zdání o vylože-
ných úřadních referátech a předložených plá-
nech ve přičině vodních cest již prováděných
v ten rozum, že neníni nejmenšího du-
vodu, aby protahovalo se prove-
dení vodocestného zákona z roku
1901; zejmena pokud se týče průplavu dunaj-
sko-oderského a skoncování kanali sa ce
středního Labe od Mělníka po Ja-
roměř a Vltavy od Prahy do Ště-
chovic a Visly v Krakově.
Sbor vyslovuje tedy určité očekávání, že
četné předpisy vodocestného zákona budou ko-
nečně provedeny a že neprodleně vypsány budou
práce na průplavu dunajsko-odersko-viselskéma
že současně zahájeny budou práce na několika
místech a že bez průtahu budou zajištěny po-
třebné úvěry na veškery práce tyto, kanali-
saci Labe a Vltavy v to počítaje a pro-
sté splavňovací práce od Štěcho-
vic do Budějovic. Sbor žádá dále s ve-
škerým důrazem za urychlené prová-
děmí projektů vodocestných pro
druhou stavební periodu v zákoně
ustanovených. Konečně uznává sbor záhodným
vysloviti, aby nastala se zvýšenou činností pod-
niků vodocestných co do služeb také náležitá
reorganisace, která by vyhovovala požadavkům
techniky a vykonávání plavby.
Ing
doktor
Kaftan
profesor
Hráská
Vídeň
Mělník
Vltava
Praha
Šta
Visla
Krakov
Štěcho
Budějovice
9
article
Noví ředitelové českých gymnasií na Moravě.
Z Vídně, 16. června. Císař jmenoval ř-
diteli státních českých gymnasií na Moravě
ředitele gymnasia v Třebíči Karla Kořín ka
ředitelem českého státního gymnasia v Olo-
mouci, profesora českého prvního státního
gymnasia v Brně dra. Jana K o r c e ředitelem
státního gymnasia v Třebíči, profesora druhého
českého státního gymnasia v Brně Tomáše Ší
leného ředitelem téhož ústavu, profesora
státního gymnasia v Kroměříži Bedřicha
Fialku ředitelem téhož ústavu.
Změny ve vojenských velitelstvech.
Z Vídně, 16. června. »N. Fr. Pri« ozna-
muje: Velitel vídeňský polní zbrojm i st
Ferdinand Fiedler jmenován bude ge-
nerálním inspektorem vojska. Na jeho místo
přijde podmaršálek Versbach z Hadamaru,
velitel 13. zeměbranecké divise ve Vídni. Sou-
časně sproštěn bude služby dosavadní velitel
7. sboru v Temešváru polní zbrojmistr S chwit-
zer ryt. z Bayersheimu a to ze zdravotních dů-
vodů. Jeho nástupcem se stane podmaršálek
Liborino Frank, velitel první pěší divise v Sa-
rajevě a velitelství v Sarajevě převezme generál-
major Michael Applel, velitel 7. horské bri-
gády ve Vicegradě a bývalý velitel četnického
sboru bosensko-hercegovského.
Kořín
Jan
Tomáš Ší
Fialka
Pri
Fiedler
Versbach
Hadamar
Frank
Michael
Morava
Vídeň
Třebíč
Ola
Brno
Kroměříž
Temešvár
Sarajevo
Vicegrad
10
article
Nový zákon o melioračním fondu.
Z Vídně, 16. června. Ministr orby d-
Ebenhoch podal poslanecké sněmovně
nový zákon o melioračním fndu.
Podle osnovy té rozeznává se čtvero podniků:
1. vlastní hražení strží, 2. regulace řek a po-
tcků, 3. zavodňování a odvodňování, 4. údolní
přehrady. Státní meliorační fond z vy-
šuje se ze 4 na 8 milionů K. Příspěvek k za-
hražení strží z 52 na 70, příspěvek
k regulaci řek a potoků k ochraně
vlastních pozemků proti vodním
škodám zvyšuje se na 40 (dosud 40
povolováno jenom výjimečně). Tento příspěvek
může býti zvýšen na 50, zapůjčí-li země pří-
spěvek adjacentní nebo jde-li o neškodné od-
vádění horské vody kromě strží nebo úpravu
podzemních toků. Pro zavodňování nebc odvod-
ňování může příspěvek meliorační ho
fondu činiti 100 zemského příspěvku. Co
se dotýče údolních přehrad, činiti bude příspě-
vek 40, jsou-li přehrady ty podstatnými část-
mi regulací nebo jsou-li samostatně určeny
k ochraně proti pohromám vodním. Jsou-li však
určeny k nahromadění vody, může činiti příspě-
vek státní až 100 zemského příspěvku.
Car Mikuláš do Italie.
Z Turina, 16. června. Správě zámku Rac-
congi (letní sídlo královské rodiny italské) ulo-
ženo, aby připravila hostinské síně na zámku
ku přijetí cara Mikuláše.
Mikuláš
Turina
Vídeň
Italia
Rac
státní meliorační fond
11
article
Z Vídně, 16. června. Z Turina telegra-
fuje se dále, že v poslední době vyměněny
četné depeše mezi Londýnem, Pe-
trohradem, Palíží a Římem, jichž
obsah se však tají. Ví se však, že souvisí
s návštěvou cara Mikuláše, kterou car podnikne
na radu krále anglického do zámku
Raccongi, aby takto splatil králi italskému ná-
vštěvu v roce 1903 vykonanou.
Vídeň
Londýn
Řím
Mikuláš
Raccongi
rada král
12
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Právo veřejnosti českým dívčím lyceím.
Z Vídně, 16. června. (K. k.) »W. Ztg.«-
oznamuje: Ministr kultu a vyučování rozšířil
na další tři roky, to jest 1907—1908 až
1909—1910 právo veřejnosti, jakož
i konati zkonšky zralosti a vydávati vysvědčení
zralosti se státní platností, jež bylo propůjčeno
dívčímu lyceu s českým jazlykem
vyučovacím v Č. Budějovicích.
Ministr kultu a vyučování rozšířil na
dobu školního roku 1907—1908 právo ve-
řejnosti, propůjčené první a druhé třídě
městského dívčího lycea v Chrudim
na druhou a třetí třídu.
W Ztg
Vídeň
Č . Budějovice
Chrudim
13
article
Scliválený zemský zákon.
Z Vídně, 16. června. (K. k.) („„Wr. Ztg.“) Císar
udělil rozhodnutím ze dne 16. května t. r. potvrzení
osnově zákona, usnesené zemským sněmem krá-
lovství českého ve příčině změny zákonných
ustanovení o platu za udílení nábožen-
ského vyučování na veřejných školách obec-
ných.
Z anplického parlamentu.
Z Londýna, 15. června. (K. k.) (Dol. sněmovna.)
Myer se táže, zdali vláda obrátila svou pozornost
na zprávu o svazu oceláren, jenž má opsaho-
vati hlavní firmy anglické, německé, ruské a Spoje-
ných států a zdali vláda hodlá v zájmu obchodu an-
glického hledati prostředky za tím účelem, aby vy-
dala zákonná ustanovení proti podob-
ným sdružením. Ministr obchodu Churc'hill
odpověděl, že četl onu zprávu v novinách, ale že ne-
dostal žádného sdělení, kterým by byla potvrzena.
Není zamýšleno podniknouti zákonodárné kroky, aby
sdružení kapitálů byla prohlášena za nezákonná.
Sněmovna zahájila pak druhé čtení osnovy
o starol ní pensi, jak byla blíže vyložena v ře-
či rozpočtové, kterou pronesl dne 7. května předseda
ministerstva Asquith. Kancléř pokladu Lloyd-Ge-
orge objasňoval a hájil ustanovení zákona o sta-
robní pensi a poukázal na to, že opatření toto musí
býti považováno za neúplné a za pokus. Pří-
spěvkový systém se nedá v Anglii provésti. Řečník
poukazoval na velkodušnost, projevující se ve vládní
osnově a na to, že nejvyšší obnos, jehož se použije,
by činil dle odhadu 71/2 mil. liber šterlinků
Asquith
Lloyd
Vídeň
Londýn
Dolo
Anglie
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Napoleon III. před německo-fran-
couzskou válkou.
Po řadu let uveřejňuje Emile Ollivier, po-
slední francouzský předseda ministerstva před pádem
císařství, v „Revue des deux mondes“ vzpomínky ze
svého života, v nichž líčí zejména vznik války roku
1870—71 a dovozuje, že zodpovědnost za válku ne-
padá po výtce na Francii, nýbrž především na Bis-
marcka. K nejzajímavějším částem vzpomínek náleží
také obšírné vylíčení zdravotního stavu Napoleona
III. před vypuknutím války v posledním čísle revue.
Ollivier počíná tuto část svých vzpomínek té-
měř idyllickým líčením politického klidu v červnu
1870. Francouzský dvůr nalézal se v St. Cloudu, kde
rovněž odpočívala všechna politika a jen zdravotní
stav Napoleonův budil stále větší obavy, poněvadž
se u něho v poslední době povážlivě často dostavo-
vala tělesná ochablost. K jednomu ze svých důvěr-
níků vyslovil se tehdy, že mu často bývá, jako by
měl v těle jehelník, před veřejností se však dovedl
opanovati a zakrýval i nejprudší bolesti klidnou,
lhostejnou tváří. Z blízka činil císař ovšem žalostný
dojem a pomýšlelo se vážně na léčení v lázních.
V Paříži tehdy žil mladý lékař Germain See,
jenž si řadou správných diagnos za krátko zjednal
velké pověsti a jeho tázala se vévodkyně z Mouchy
na vhodné lázeňské místo pro císaře. See odmítl od-
pvěď na tuto otázku, pokud císaře neuvidí a tak
byl na 19. června 1870 povolán k vyšetření do St.
Napoleon
Ollivier
Napoleon III
Napoleonův
See
Francie
St . Cloud
Paříž
St
15
article
Cloudu. Napoleon vylíčil lékaři podrobně svůj stav.
Cloudu. Napoleon vylíčil lékaři podrobně svůj stav.
že je trápen krutými bolestmi, takže nemůže jezditi
ani na koni, ani v povoze a také pobyt na zámecké
terasse jest mu skoro nemožný, poněvadž jej i za
velkého horka stále mrazí. Občas vychází mu krev
a musil již několikráte použíti sondy — soudí však,
že všechny tyto zjevy jsou nanejvýše obtížné ná-
sledky dny, která jej v poslední době velmi trápila
Nedávaje se míněním nemocného mýliti, vyšetřil
See císaře podrobně a shledal, že všechny orgány
kromě měchýře jsou úplně zdravé V pamětním spi-
se, který podal tělesnému lékaři Napoleonovu, Con-
neaucvi, učinil diagnosu na kámen; Conneau však
aniž by přípis četl, uzavřel jej do svého psacího stol-
ku, kdež byl dne 4. září nalezen ještě neotevřený
Na podnět stálých tělesných lékařů císařových, kteří
jen neradí viděli mladého kolegu u dvora, konala se
dne 1. července 1870 nová konsultace, bylo: však
třeba výslovného rozkazu císařova, aby See k ní byl
připuštěn.
V této lékařské poradě, jíž se kromě Seea zúčast-
nilo ještě pět jiných lékařů, sdělil See výsledek svého
vyšetřování, ale jen jediný z nich, Nelaton, mu
přisvědčil, ostatní prohlásili nemoc cisařovu dílem
za obyčejný katarrh měchýře, dílem za zánět pro-
staty. Nelaton poznal vážnost nemoci, neradil však
k operaci, poněvadž je příliš nebezpečna a s druhé
strany pokládal léčení v lázních za bezvýsledné.
Cloud
Napoleon
Napoleonův
Con
See
16
article
Proto usneseno, nesepisovatti žádného vlastního pro-
tokolu a Conneau byl pověřen, aby císařovnu upo-
kojil, pokud se týče zdravotního stavu jejího man-
žela, zejména však aby nepronesl slova „kámen“ a
nepolekal císařovnu, jež později, když se pravda
již nedala tajiti, při jméně nemoci hlasitě vykřikla.
Ollivier zabýval se také otázkou, proč Conneau
dobrozdání Seeovo pohodl. Nemůže vysvětliti pří-
činu, ale rozhodně odmítá mínění, že se tak stalo na
podnět císařovny Eugenie, která si prála viděti cí-
saře v nastávající válce v čele jeho vojska, Když se
konsultace konala, nemyslil ještě nikdo na válku,
teprve za několik dní na to vyšlehly první pla-
meny.
Eugenius
17
article
= Cudné mésto. Krásná bosonohá tanečnice
Maud Allanova, jež se minulého roku tak velice lí-
bila královské rodině anglické, byla v cudném městě
Manchestru »zakázána«. Tamější divadlo Variété en-
gažovalo proslulou tanečnici, která svýma krásnýma
nahýma nohama »interpretuje« Chopina a Mendels-
sobna, na měsíc červenec, ředitelství bylo však »do-
zorčím úřadem«, jenž musí bdíti nad cudností po-
čestných občanů města Manchestru, dáno na vědo mí,
že by představení musilo býti policií přerušeno.
Nahé noby může člověk ovšem míti, ale slušný člo-
věk se na ně nedívá, prohlásil kategoricky policejní
ředitel a skutečnost, že se Maud Allanova líbila králi
a královně, nemohla zviklati jeho principy. Krče ra-
meny pravil: »Chce-li dáma tančit, ať si obleče pun-
čochy.« V Anglii jsou nyní velmi zvědavi, zdali
Manchestr uvidí nahé nohy nebo punčochy tanečnice.
= Ovládnutí vzduchu. Z Paříže se sděluje:
Známý fysiolog Řené Quinton věnoval novou cenu
pro aviatora, jenž se s aeroplanem udrží po zasta-
vení motoru pět minut ve vzduchu a neklesne při
tom hloub než o 50 metrů. Vědecky vyjádřeno, žádá
Quinton, aby člověk po pět minut dělal to, co menší
ptáci od tisíciletí dělají po celé hodiny. V odborných
kruzích budí podmínky tyto vážné pochybnosti, ne-
boť by dle toho aeroplan nesměl klesnouti při nečin-
nosti motoru o více než deset metrů za minutu, což
by se rovnalo skoro horizontálnímu letu. Ten však
je nemožný již větším ptákům, jako supům, kteří ke
vznášení se ve vzduchu používají stoupajících větrů.
Totéž pozoruje se také u albatrosů na širém moři.
Quinton bude proto nucen podmínky svého originál-
ního konkursu poněkud změniti.
Maud
Chopin
Quinton
Manchestr
Krč
Anglie
Paříž
Variété en
král a královna