ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1e5ff830-7641-11dc-98df-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 30, person 37, org 5, work 7
1 masthead
V Praze, v sobotu dne 13. června.
Praha
2 masthead
K číslu 162. Čislo v Praze za 2h
Praha
3 masthead
a na venkově za 4h
4 article
Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měšíc 3 K 80h
Praha
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Císař do Prahy. Z Vídně, 13. června. »N. Fr. Presse- oznamuje: Císař odjede některý den s neděle do Prahy k třídennímu pobytu. Něko- likráte navštíví výstavu, vrátí se pak do Vídně a odjede 28. t. m. do Išlu. Císař při jubilejním průvodu. Z Vídně, 13. června. Vypravuje se, že císař včera za jubilejního průvodu spatřiv hrab Radeckého, vnuka slavného generála, který představoval v průvodu svého děda, z a s l ze a odvrátiv se, oči si otřel. President komitétu slavnostního hr. Wltžek opětně císaře vyzýval, aby si usedl nebo se napil nějakého občerstvujícího nápoje, císař však odmítl vždy, řka: »Nejsem ani dost málo unaven a jsem také úplně svěží.« Mínění dolnorakouského místodržitele. Z Vídně, 13. června. Dolnorakouský místo- držitel hr. Kielmansegg vyslovil se k redaktoru »N. Wr. Tgbttu.« o druhé části jubilejního prů- vodu vídeňského, ve které, jak povědomo, byli zástupcové jednotlivých národ a zemi, takto: »Dle mého mínění má také slavnostní průvod politický dosah nej- větší. Hromadné účastenství národů a vřelé přijetí, kterého se jim dostalo všemi vrstvami oby- vatelstva císařského města, vzbudí zajisté v do- mově každého jednotlivce vřelou ozvěnu. Slav- nostní průvod byl representantem rakouské státní myšlenky.« To, co pověděl p. hrabě Kielmansegg. není naprosto pravdou. Vždyť ve slav nostním průvodu celý český náro vyjímaje zastrčené vesnice na Moravě, ne- byl zastoupen. Jeho Excellence byla kdysi 90 dní rakouským ministerským předsedou — a za tu krátkou dobu již mohla poznati, že bez českého národa nemůže býti žádné řeč o Rakousku.
Císař Radecký N Wr Kielmansegg Praha Vídeň Něko Išlu Morava Rakousko
6 article
Deficit jubilejního průvodu. Z Vídně, 13. června. Finanční efekt jubi- lejního průvodu byl již předem nepříznivý a stal se ještě nepříznivějším jednak zvýšením výdajů ze 3 milionů na 5, jednak odbytím menšího počtu sedadel na tribuny než se če- kalo. Podle toho možno čekati, že defi c i t bude nejméně 3 miliony K obná- šeti. Týto peníze nejsou hrazeny. Město Ví- deň přispěje 200.000 K jenom tenkráte, bu- dou-li všechny garanční fondy vyplaceny. Půjde se tedy dodatečně na žebrotu. Ruští sedláci z Haliče v jubilejním průvodu Z Vídně, 13, června. »Arbtztg.« oznamuje Rusínští sedláci, kteří se zúčastnili prů- vodu jako skupina východohaličská a bukovin- ská, včera ráno již o 5. hodině musili nastou- piti, aniž se jim dalo jenom trošky kávy ke sní- dani. Musili vykonati namáhavou cestu, nema- jíce ničeho v žaludku. Teprve o 4. hodině od- polední na četné stesky dostali něco k jídlu, totiž zkažené maso. Ráno jenom zámožní staro- stové mohli něco pojísti. Není tedy divu, že za takových poměrů jich několik omdlelo. Když nemocní přišli do rotundy, byli sluhové tam ustanovení požádáni, aby jim dali něco k jídlu, ti však odvětili, že sami nemají čím hlad zahnati. Dlouho do noci nedo- stavili se žádní lékaři k nemocným. Rusové, kteří zůstanou ve Vídni do dnešního nebo pon- dělního večera, jsou hostěni vídeňskými Rusy, čehož jest opravdu velmi třeba, neboť nebožáci bukovinští a z Haliče nevědí, co dostanou za své spolupůsobení ve Vídni a od koho.« »Arbtztg.« oznamuje dále: Když Ně mi ei z Bukoviny šli kolem Tyrolanů, stěžovali si na své rumunské a ruské krajany: Kdežto Rumuni a Rusové byli umístění ve vozech I. a II. třídy, nastrkali naše ženy a dcery do sta- rých, zapáchajících vozů, které po- dobaly se spíše klosetům a do kterých bez zamazání se nebylo možno
Rus Tyrolan Rumun Vídeň Halič Bukovina
7 article SIi
SIi Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
8 article
usednouti. Musili jsme vykliditi svoje za- vazadla a žádati za nové umístění, při tom však pohroziti, že vůbec nepojedeme, nežli jsme do- stali lepší vozy.« K tomu připomíná »Arbtztg.«, že nevěří, že by se s Rumuny a Rusy naklá- dalo lépe než s Němci. To by byla rakouská sensace l Společnost státní dráhy. Z Vídně, 13. června. Konference mini- sterského předsedy bar. Becka s presidentem Společnosti státní dráhy trvala t ři hodiny. Přítomen byl také ministr železnie dr. Derschatta. Jednalo se o výkupnou rentu, ale jednání nebylo skončeno a bude v něm pokračováno.
Rumun Rus Němec Beck doktor Derschatt Vídeň státní dráha
9 article Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy. Lihová daň v Uhrách. Z Pešti, 12. června. (K. k.) Finanční výbo poslanecké sněmovny konal dnes za před- sednictví Kolomana šl. Szella schůzi, v níž roko- váno bylo o podrobnostech předlohy o liho vé dani. Ministerský předseda dr. Wekerle několi- kráte promluvil a dal vysvětlení k jednotlivým otáz- kám, načež byly veškeré paragrafy osnovy beze změ- ny schváleny. Přiští schůze ve středu dne 17. června. Anglické nesnáze v Indii. Zvláštní shodou se stalo, že právě v den schůzky anglického krále s carem došla z Indie zpráva o vydání dvou nových, ostrých zákonů, jež anglickému kabinetu přinesou mnohé ne- snáze. Pro vládu liberální, jíž musí záležeti, aby volnost slova v shromáždění byla chráněna nejen v Anglii, ale i ve všech koloniích říše, bude trapné zastávati se nařízení, směřujících k ome- zení svobody. Před několika lety byl odstraněn guvernér jedné části Indie, sir Bampfvide Fuller, jenž příliš energicky vystupoval proti nepokojným a podvratným živlům, jež naleziy ochrany u ně- kterých radikálních politiků, kteří hlásili Home
Koloman doktor Wekerle Bampfvide Fuller Uhry Pešť Indie Anglie poslanecký sněmovna anglický král
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zola a papež. U příležitosti přenesení ostatků Zolových do Pantheonu uveřejňuje spolupracovník „Corriere della Sera“ vzpomínky na velkého romanopisce: Zola přišel v listopadu 1894 do líma sbírat ma- teriál pro svůj román „Řím“. Brzy po příjezdu na- vštívil ve společnosti jistého římského žurnalisty pe- trský chrám. Za dva dni na to dal mne chéfredaktor „Italie“, osobní přítel Zolův, zavolati a pravil: „Zola by se rád s někým seznámil, kde by ho mohl infer- movati o vatikánských poměrech. Vzpomněl jsem na vás. Chtěl py také býti přijat papežem a poněvac máte styky s kardinálem Galimbertiem, mohl pyste mu snad sprostředkovati tuto audienci, na níž klade velkcu váhu.“ Odpověděl jsem, že budu Zolovi ochotně k čisposici, audience ovšem bude nesnadno docíliti. Slíbil jsem však, že učiním u kardinála Ga- limbertia vše možné.
Zola Zolův Galimbertie Řím Corriere della Ser Italia
11 article
Téhož dne odebral jsem se k Zolovi, přijal mne velmi roztomile a zmínil jsem se hned o audienci u papeže. „Jsem ochoten“, pravil jsem, „požádati kardinála Galimbertia o prostřednictví, ale nemyslím, že se mi to podaří. Lev XIII. nezapomene, že jste autorem jistých románů. Již líčení Ježíše Krista ve vašem románě „La Terre“ stačí, učiniti audienci ne- možnou.“ Zola mne přerušil velmi živě: „Bylo mi špatně porozuměno“, odvětil. „Víte přece, že u nás na venkově jsou pobudové, kteří si dávají růsti vousy a vlasy a poněvadž pak mají podobnost s Kristem, dostávají jméno Ježíš Kristus. Můj Ježíš Kristus „La Terre“ je prostě typem takových pobudů.“ Ne- mluvil jsem dále o věci, upozornil jsem však na ji- nou obtíž. Před dvěma nebo třemi lety přišel do fí- ma katolický spisovatel Lasserre, autor „Notre Da- me de Lourdes“, ale papež ho nechtěl přijati. Lasser- re napsal knihu o svém uzdravení v Lourdech, jež byla přeložena skoro do všech jazyků a učinila spiso- vatele v celém katolickém světě populárním. Jed- noho dne vydal francouzský překlad evangelia a ten- to překlad byl pro četné chyby dán na index, ačkoli byl schválen 22 kardinály a biskupy. Lasserre, jenž tím byi obchodně zničen, přišel do Říma se ospra- vedlnit a chtěl prosaditi odvolání rozsudku. Papež však nechtěl ho přijati. To vyprávěl jsem Zolovi, při- pojiv. „Lev XIII. nepřijal pravověrného Lasserra, co by ka olíci řekli, kdyby nyní přijal Zolu?“
Zola Galimbertius Krist Ježíš Kristus Lurdy Řím Le Terre Lev XIII Le Terre Notre da I jít Lourdes
12 article
Když byla záležitost audience projednána, poča se mne Zola dotazovati na katolický a vatikánský Řím a psal rychle vše, co jsem mu pověděl. Chtěl zvěděti co nejvíce podropností o osobě papežově, o ži votě kardinálů, organisaci římských kongregací a pod. Mezi jiným se tázal, jak takový kardinál ztráví den Byl to proň úplně neznámý svět a měl o něm po divné předsudky. Na jednu jeho otázku nikdy neza- pomenu. Při jakési mojí poznámce pravil udiveně „Což jsou taxé čestní mužové mezi kardinály?“ Ubohý Zola, žil ještě v Římě Borgie. O pokojích papežových jsem mu měl podati po- drobné zprávy a přesně popsati, kde stojí který kus nábytku. Byl jsem Lvem XIII. několikráte přijatv soukromé audienci, ale poněvadž jsem nebyl natura- listickým spisova elem, nevěnoval jsem těmto jed- notlivostem žádné pozornosti. Požádal jsem tedy svého přítele, marchese Caesare Crispoltia, chéfre- daktora „Osservatore Romano“, aby mi opatřil Zo- lou zádaný situační plán. Za několik dní měl jsem vzácný dokument v rukou Marchese, jenž byl čle- nem papežské šlechtické gardy, nakreslil na papíře plán tří pokojů, obývaných Lvem XIII.: ložnice, pra- covny a soukromé knihovny, v níž papež často udíle audience; bylo přesně označeno, kde stál každý kus nábytku: lože, sedadla, stoly atd. Tento dokument přinesl jsem Zolovi. „Schází však něco velmi důležitého“, pravil hned. „nejsou udány barvy čalounů; musím přesně veděti, ak vypadají v každém ze tří pokojů záclony a čalouny.
Zola Borgia Lev XIII Crispoltius Osservatore Řím obývaný Lev XIII
13 article Šel jsem opět ke Crispoltiovi a prosil jej, aby
Šel jsem opět ke Crispoltiovi a prosil jej, aby také to Zolovi řekl. Zatím jsem se zabýval také jeho audiencí. Z po- čátku nechtěl Galimberti o nějakém prostřednictví ani slyšeti, poněvadž by se však byl sám rád pře- svědčil, jak veliký vliv má na Lva XIII., projevil konečně ochotu, s papežem promluviti. „Musím však míti Zolou vlastnoručně psanou žádost“, pravil. Zola napsal papeži list, obsahující dvě plné stránky oby- čejného listového papíru a počínající slovy: „Trěs- Saint-Pěre.“ Zola nazýval se v listě „homme de tra- vail“, jenž přišel do Říma, aby poznal věčné město a byl by šťasten, kdyby byl papežem přijat. Ode- vzdal jsem list Galimbertiovi, jenž slíbil, že jej při své nejbližší audienci papeží doručí. Den před audí- encí udál se však případ, jenž vše pokazil. Večer onoho dne uspořádal tiskový svaz za před- sednictví Bonghia hostinu na počest Zolovu. Při dessertu pronesl Bonghi přípitek, v němž pravil s na- rážkou na Zolovy „Lourdy“: „Také my v Ilaliie nná- me své Lourdy. Nalezl je don Bartolo Longo.“ Na to sesměšňoval svatyni v Pompejích a zázraky, jež tam byly vykonány. Bonghiova řeč byla volnými my- sliteli přijata s nadšením, v klerikálním světě však způsobila velké pobouření. Tušil jsem hned, že tato řeč znamená pro Zolu katastrofu. Když jsem dru- hého dne večer přišel ke Galimbertiovi, řekl mi: „Po- chopíte zajisté, že jsem po řeči Bonghiově nemohl míti odvahy, podati papeži Zolův list. Byl by ho vů- bec nepřijal.“ Zola byl velmi rozmrzen, když jsem mu to sdělil, poněvadž na audienci u papeže klad velkou váhu. Dvakrát nebo třikrát žádal mne ještě o informace ke svému románu. Jednou měl jsem mu vysvětliti se všemi podrobnostmi řízení v kongregaci indexu při odsouzení knihy. Vznikla z toho pak dů- ležitá episoda v jeho románě.
Zola Galimberti Zolův Longo Bonghiův SaintPěre Řím Lurdy Pompeje homme jít tra
14 article
= Spor o pomník Napoleona III. Jediný pomník, jenž byl poslednímu císaři Francouzů zbudován, stojí na italské půdě. Vděční občané milánští dali v letech šedesátých Barzaghiem zhotoviti kovovou sochu Napoleona, představující osvoboditele Lom- bardska, jak po bitvě u Magenty vjíždí na koni do hlavního města hornoitalského a s přívětivě maje- státním výrazem pozdravuje lid. Nežli však byl po- mník dokončen, nastala katastrofa u Sedanu a pád císařství. Proto postavili Milánští pomník, jenž naleží k nejlepším výtvorům celkem chudé patriotické pla- stiky moderní Italie, ne na veřejné místo, nýbrž do snivého zákoutí na dvoře paláce senátu v Giardini pubblici. Padesáté výročí bitvy u Magenty v příštím roce bylo podnětem k návrhu, aby socha vítězova byla vynesena ze svého úkrytu, čímž nemůže býti nikdo uražen, poněvadž Napoleon již náleží dějinám. Milánští radikálové však namítali, že by se takový čin v republikánské Francii mohl pokládati za projev pro imperialistickou myšlenku a připomínali spousty, jaké působila chassepotka v řadách Garibaldových u Mentany, když chtěl dobýti papežského Říma, jenž byl chráněn císařem. Dohody nebylo mezi oběma milánskými stranami docíleno, zatím však musilo dojíti k rozhodnutí, poněvadž palác senátu má býti přestavěn. Jak purkmistr Ponti v těchto dnech obec- nímu zastupitelstvu sdělil, učinila městská rada usne- sení, které jest jakýmsi kompromisem e dojde asi souhlasu u většiny občanstva. Pomník má býti posta- ven v Castello Sforzesco; tím octne se z úkrytu na místě hojně navštěvovaném, aniž by se mu dostalo oficiálního charakteru jako v případě postavení na veřejné náměsti,
Napoleon Francouz Pont Lom Sedan Francie Garibaldův u Mentany Řím